8
straně však nelze mu odpírati volnost, aby sta-
novil podmínky, za nichž se může dobrovolné při-
jeti vdaných ošetřovanek uskutečniti. Takovou
podmínkou zajisté může býti požadavek placení
ošetřovného.
Ke konkrétním případům v interpelaci zmíně-
ným, uvádí se toto:
Jak bylo úředně zjištěno, hlásila Antonie Hej-
nová při svém propuštění, že jest bez zaměstnání,
že její manžel jest zámečníkem a že pojištění ne-
podléhá. Ošetřovné v částce 180 Kč zaplatila do-
brovolně. Zemskému úřadu v Praze se zároveň
ukládá, aby tento případ s hlediska platných zá-
konných předpisů znovu přezkoumal.
Případ Marie Babůrkové dal podnět k zásad-
nímu řešeni otázky ošetřovného za vdané ošetřo-
vanky zemské porodnice, jak o něm byla řeč na
začátku. Manžel ošetřovančin Bohuslav Babůrek
byl dopisem ředitelství ze dne 4. února 1936 uvě-
domen o zásadním rozhodnutí zemského úřadu a
vyzván, aby nedoplatek do 14 dnů zaplatil. Ježto
se tak nestalo, byla finanční prokuratura požádá-
na, aby nedoplatek soudně vymohla.
Z uvedeného jest patrno, že porodnice v Pra-
ze i zemský úřad v Praze postupovaly ve shodě
s platnými předpisy.
V Praze dne 25. června 1936.
Ministr sociální péče:
Inž. Jar. Nečas, v. r.
Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.
578/XII.
Odpověď
předsedy vlády
na interpelaci poslance Sidora
ve věci konfiskace »Slováka« ze dne 22.
dubna 1936 čís. 93 (tisk 422/XI).
Zabavení v interpelaci uvedeného místa z č.
93 časopisu »Slovák« z 22. dubna 1936, zařízené
státním zastupitelstvím v Bratislavě, bylo kraj-
ským soudem v Bratislavě přezkoumáno a v ce-
lém rozsahu potvrzeno.
O stížnosti podané firmou Slovák, nov. a nakl.
společnosti s r. o. v Bratislavě do toho rozhod-
nutí nebylo ještě rozhodnuto.
V Praze dne 27. června 1936.
Předseda vlády:
Dr. Hodža, v. r.
578/XIII.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na Interpelaci poslance Sidora
o neslýchané konfiskačni praksi státního
zastupitelství v Bratislavě (tisk 430, IX).
Zabavení míst z článku »Už štvrtý deň žije
Bratislava v úžasnom
napnuti« uveřejněného v
č. 98 časopisu »Slovák« z 28. dubna 1936, zaří-
zené státním zastupitelstvím v Bratislavě, bylo
krajským soudem v Bratislavě přezkoumáno a v
celém rozsahu potvrzeno.
O stížnosti podané firmou »Slovák« do usne-
sení tohoto soudu nebylo ještě rozhodnuto.
V Praze dne 23. června 1936.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dérer, v. r.
578/XIV.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci posl. Machačové
o brutálním a nezákonném zadrženi Gusta-
va Freieslebena, obchodního zástupce, by-
tem v Záběhlicích čp. 194 (tisk 390/1).
Při pátrání po urážlivých letácích o presiden-
tu republiky vykonala dne 17. března 1936 hlídka
četnické stanice záběhlické u obchodního zástupce
Augustina Freieslebena v Záběhlicích-Trnkově do-
movní prohlídku, zabavila podezřelý materiál a
předvedla jmenovaného na policejní ředitelství v
Praze.
Vzhledem k důvodnému podezřeni, že hleda-
né letáky byly zhotoveny v bytě Freieslebenově
a k nebezpečí v prodlení, byla četnická hlídka o-
právněna provésti domovní prohlídku i bez soud-
covského rozkazu.
Tvrzení, že vyslýchající policejní úředník dr.
Sapara jednal s Freieslebenem brutálně a dal jme-
novaného bez udáni důvodů odvésti do vazby,
jest nesprávné již proto, že výslech prováděl jiný
policejní orgán, který Freieslebenovi výslovně sdě-
lil, že bude ponechán v policejní vazbě podle usta-
novení § 175 trest. ř. pro nebezpečí koluse.
V Praze dne 24. června 1936.
Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.
9
578/XV.
Odpověď
ministra zahraničních věcí.
a ministra vnitra.
na interpelaci poslance Klímy
o pronásledování rumunských antifašistů
a přisluhování policejního ředitelství
v Brně rumunské reakci (tisk 430/ VIII)
Podle informací, jež má ministerstvo zahra-
ničních věcí o případech prof. Tudora Bugnariu a
Constantinescu- Jassi-ho, jedná se o věc týkající se
výlučně vnitřní politiky rumunského státu, do níž
ministerstvo zahraničních věcí nemůže a nehodlá
nikterak zasahovati.
Policejní ředitelství v Brně dověděvši se o
akci v interpelaci vylíčené provedlo pouze nutné
šetření u súčastněných osob za tím účelem, aby
zjistilo, jaké právní povahy jest organisace (ko-
mité); která zaslala přípis válečnému soudu v
Kluži. Jiných opatření ve věci neučinilo a nepro-
vádělo také nátlak na súčastněné osoby v tom
směru, aby od dalších podobných akcí upustily.
Postup policejního ředitelství v Brně nezavdá-
vá tudiž po žádné stránce důvodů k nějakému opa-
tření.
V Praze dne 20. června 1936.
Ministr zahraničních věcí:
Dr. K. Krofta v. r.,
Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.,
nocené Prahy, nevyhovují všeobecným potřebám
obce tak, jak může moderní město očekávati. Z dů-
vodu toho nelze k této části interpelace zaujmouti
konkrétní stanovisko.
Pokud se týče výtky uvedené v interpelaci,
že poškozen byt i zájem vlastníku půdy a majite-
lů, nemovitosti ve Velké Praze dlužno
podotknouti,
že každý regulační plán zasahuje, do soukromého
vlastnictví a omezuje nebo znemožňuje v mnohých
případech lepší zužitkování, nemovitostí.
To platí i o přehledném plánu sjednocené Pra-
hy tím spíše, že v jejím území šlo mimo jiné také,
o to, aby novým jednotným regulováním byly na-
praveny chyby vzniklé staršími nejednotnými re-
gulacemi v jednotlivých územích Prahy a ve 36
dříve samostatných obcích, při kterých
bylo ke
společným zájmům hleděno namnoze měrou ne-
dostatečnou, za to však tím spíše k zájmům míst-
ním a k hospodářským zájmům jednotlivců. Ná-
prava takových vad nemohla se samozřejmě obe-
jíti bez hospodářských obětí.
Další tvrzení interpelace, že poslání státní re-
gulační komise určené zákonem skončí dnem 31.
červenec 1936, zakládá se na omylu. Podle § 18
zákona o státní regulační komisi rozpustí minister-
ská rada na návrh ministerstva veřejných prací
státní regulační komisi až tato provede veškeré
úkoly na ni vznesené. To se dosud nestalo. Dnem
7. červenec 1936 končí sice tříletá funkční doba
předsedy a dnem 15. července 1936 tříleté funkční
období regulační komise, ale ministerstvo veřej-
ných prací podalo vládě návrh na jmenování před-
sedy a členů státní regulační komise na další tří-
letí a tím tedy pro dohlednou dobu odpadá řešení
otázky aby ůkolem státní regulační komise byl
pověřen nejaký nový orgán.
V Praze dne 26. června 1936.
Ministr veřejných prací:
Inž. Dostálek, v. r.
578/ XVI.
Odpověď
ministra veřejných prací
na interpelaci poslanců Antonína Chmelíka
a dr. Aloise Štůly
v záležitosti regulačních plánů obce praž-
ské a státní regulační komise
(tisk 362/ XII).
Na předmětnou interpelaci sděluji:
V interpelaci není uvedeno, v čem dosud po-
tvrzené části přehledného regulačního plánu stát-
ní regulační komise, pokud týkají se území sjed-
578/ XVII.
Odpověď
předsedy vlády,
na interpelaci poslance Špačka
o úmyslu zrušiti finanční ředitelství
v Opavě (tisk 422/V).
Když zákon o organizaci politické správy čís.
125/1927. Sb. z. a. n. sloučil zemi Moravskou a.
Slezkou v jednu zemi Moravskoslezkou (§§ 1
10
a 9), objevila se anomálie, že uvnitř jedné země
jest různá organisace finančních úřadů I. stolice,
dále že v téže zemi působí dva finanční úřady II.
stolice, totiž v Brně zemské finanční ředitelství,
ač jeho působnost se na celou zemi Moravsko-
slezskou nevztahuje, v Opavě pak finanční ředi-
telství, a konečně že ani obvody jejich místní pů-
sobnosti nejsou pro všechny obory finanční sprá-
vy uspořádány se stejného hlediska. Tak na př.
okresy Fulnek, Moravská Ostrava a Staré Město
podléhají při správě přímých dani zemskému fi-
nančnímu ředitelství v Brně, správou daní nepří-
mých pak finančnímu ředitelství v Opavě.
Tento neurovnaný stav organisace finanční
správy v zemi Moravskoslezské nutně vyžaduje
nápravy, též proto, aby tato organisace byla u-
vnitř země sjednocena a aby odpovídala organi-
saci v zemích ostatních.
Zrušení finančního ředitelství v Opavě se do-
poručuje z těchto důvodů:
Ačkoliv finanční správa byla zákonem číslo
153/1919 Sb. z. a n. v I. i II. stolici oddělena od
správy politické a bylo by tedy možno obvody
finančních úřadů II. stolice upravovati samostat-
ně, přece jen nelze přehlížeti svrchu vylíčené dů-
sledky shora citovaného zákona o organisaci poli-
tické správy; sloučení Moravy a Slezska v jednu
zemi nemůže zůstati bez vlivu na organisaci fi-
nanční správy a to pro žádoucí shodu sídel a ob-
vodů zemských (politických) úřadů a zemských
finančních úřadů, především též se zřetelem na fi-
nanční věci samosprávných svazků. Styk finanč-
ního úřadu II. stolice se zemským dohlédacím úřa-
dem nad obcemi a okresy bude usnadněn, budou-li
oba v jednom místě (v Brně).
Jsou zde však ještě hlubší důvody pro slou-
čeni obou finančních úřadů II. stolice, zejména
snaha, aby za účelem dosaženi stejnoměrnosti v
provádění zákonů o státních daních a dávkách a
všech úkolů finanční správy na celém státním ú-
zemí byla finanční správa ve II. stolicích soustře-
děna pokud možno v malém počtu úřadů s většími
územními oblastmi, nejvhodněji tedy v sídlech zem-
ských úřadů, vždy pro celou zemi. Tím bude do-
saženo i větší specialisace služby a jednotnosti
praxe na celém státním území i v každé zemi, což
bude ku prospěchu i poplatnictva.
Vedle toho nutí v nynější době neobyčejně
naléhavé důvody úspornosti ve státní správě, aby
o zmíněných opatřeních bylo právě nyní uvažová-
no. Nemůže býti pochybnosti, že bude dosaženo
trvalých úspor osobních i věcných sloučením dvou
úřadů II. stolice a koncentrováním jejich příbuz-
ných agend, a to ve službě konceptní, účetní i
kancelářské, byť i pak vznikly některé zvýšené
výdaje na služební cesty z Brna do území býv.
Slezska a naopak. Sloučením obou úřadů II. stoli-
ce bude tudíž vyhověno i intencím zákona o úspor-
ných opatřeních ve veřejné správě č. 286/1924 Sb.
z. a n., ježto jak známo, větší administrativní
celky jsou poměrně levněji spravovány než menši.
Sluší také poukázati k tomu, že v Brně jest
i sídlo vrchního soudu, vrchního důchodkového
soudu a finanční prokuratury pro celou zemi Mo-
ravskoslezskou.
K námitkám, že zrušením finančního ředitel-
ství v Opavě bude ztížen styk poplatnictva s II.
stolicí a že zemský finanční úřad v Brně bude
postrádati přesné znalosti hospodářských poměrů
slezských, nutno podotknouti, že zmíněný styk s II.
stolicí není nutný, ježto zjišťování základů pro
ukládání dani, poplatníků a pod. i potřebné šetře-
ni o okolnostech pro rozhodnutí II. stolice důleži-
tých musí prováděti I. stolice. Pokud jde o přímé
daně, vyměřují je berní správy, pokud se týče
daňové komise, při nich zřízené, v odvolací komi-
si u zemského finančního ředitelství v Brně budou
pak zasedati i členové ze Slezska, takže bude do-
statečně postaráno o náležitou znalost místních
hospodářských poměrů též u II. stolice v Brně.
Organisační zákon mluví ovšem v § 9, odst. 4
pouze o zrušení úřadů a orgánů správy vnitřní
a školské ve Slezsku, nevztahuje se tedy na fi-
nanční ředitelství v Opavě. Finanční správa po-
važuje však svrchu uvedené důvody, zejména v
nynější době nezbytnou ekonomisaci a úspornost
ve státní správě, za tak závažně, že navrhuje ny-
ní též změnu organisace finanční správy ve
Slezsku.
V souvislosti se zrušením finančního ředitelství
v Opavě má dojíti ke zřízení okr. finančního ře-
ditelství v Opavě, které by převzalo též agendy
dosavadních úřadů pro vyměřováni poplatků v
Opavě a finančních inspektorátů v Bohumíně, Cuk-
mantlu a v Opavě. Jeho působnost vztahovala by
se mimo Slezsko i na některá území Moravy, jež
mají s Opavou dobré spojeni, pročež tam směřuje
i přirozená gravitace obyvatelstva.
Vláda a finanční správa sama provedly již ně-
která opatření, jejichž účelem bylo připraviti sho-
ra zmíněné změny v organisaci finanční správy
v zemi Moravskoslezské - tak zejména byly
sloučeny oba osobní stavy moravský a slezský
v jeden, jehož správou bylo pověřeno zemské fi-
nanční ředitelství v Brně; dále byla u zemského
finančního ředitelství v Brně soustředěna správa
budov finanční správy v celé zemi a přeneseny
sem některé další drobné agendy z Opavy. Dosa-
vadní důsledky těchto opatření jsou důkazem, že
se netřeba obávati žádných škod, zejména ne ho-
spodářských nebo správních, z organisačních opa-
tření svrchu zmíněných, naopak, že očekávaných
výhod bude plně dosaženo.
V Praze dne 19. června 1936.
Předseda vlády:
Dr. Hodža, v. r.
11
578/XVIII.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance Špačka
o potřebě zrušení jedné německé střední
školy nebo spojení dvou německých střed-
ních škol v Moravské Ostravě a zřízení
českého reálného gymnasia tamtéž (tisk
422/IV).
Hledíc k nynějším poměrům v oboru střední-
ho školství v Moravské Ostravě a k dalším jeho
vývojovým možnostem, učinila státní správa škol-
ská opatření, aby od počátku Školního roku 1936/37
bylo střední školství v Moravské Ostravě přizpů-
sobeno skutečným potřebám obyvatelstva tohoto
města.
V Praze dne 4. července 1936.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Franke, v. r.
578/XIX.
Odpověď
ministra veřejných prací
a ministra železnic
na interpelaci poslanců Antonína Chmelika
a dr. Aloise Štůly
ohledně úpravy (odstranění) železničních
přejezdů, vedoucích přes ulice a výpado-
vé silnice, a ohledně úpravy t. zv. výpa-
dových silnic, jdoucích z Velké Prahy, a
zastaveni prohrábkových prací pod Vran-
skou přehradou (tisk 362/XI).
Ministerstvo veřejných prací po dohodě s mi-
nisterstvem železnic sděluje na předmětnou inter-
pelaci, že jsou jim známy svízelné poměry výpa-
dových silnic z Velké Prahy a že vyřešení od-
stranění těchto závad věnují obě ministerstva
zvláštní péči.
Pokud se týče zastaveni prohrábkových pra-
cí pod vranským zdymadlem, se uvádí, že počát-
kem letošního roku bylo ministerstvem veřejných
prací nutno dočasně přerušiti odvoz bagrovaného
materiálu do deponií budoucí dálkové komunikace
chuchelské, jelikož bylo třeba dokončiti výsypy
břehů v trati těsně pod vranským zdymadlem. Od
května letošního roku se však již znovu deponuje
bagrovaný materiál do násypu chuchelské silnice.
V Praze dne 8. července 1936.
Ministr veřejných prací:
Inž. Dostálek, v. r.
Překlad ad 578/VI.
Odpowiedź
ministra spraw wewnętrznych
na interpelację posła dra L. Wolfa i dra
Luschki
w sprawie likwidacji wkładek obywateli
czechosłowackich w miejskiej kasie
oszczędności z czasów przed rozdziele-
niem Śląska Cieszyńskiego oraz w spra-
wie wkładek w Kasach Sierocych z tego
czasu.
Projekt układu między Republiką Czechosło-
wacką a Rzeczapospolitą Polska w sprawie likwi-
dacji stosunków prawnych miejskiej kasy oszęd-
ności w Cieszynie, miejskiej kasy oszczędności w
Jabłonkowie i miejskiej kasy oszczędności w
Frysztacie, wypracowany przez ministerstwo
spraw wewnętrznych, był już przesłany minister-
stwu spraw zagranicznych celem zakomunikowa-
nia go rządowi Rzeczypospolitej Polskiej i wy-
proszenia terminu do pertraktacyj.
Wypracowanie ostatecznego brzmienia pro-
jektu wymagało dłuższego czasu już z tego po-
wodu, że projekt koniecznie musi regulować nie-
które kwestje w sposób odchylający się od nasze-
go porządku prawnego, co wymagało porozumie-
nia z innymi resortami.
Ponieważ w ostatnim czasie zwrócono uwa-
gę ministerstwa spraw wewnętrznych na to, że
rząd polski jeszcze przed zawarciem układu w
sprawie likwidacji stasunków prawnych cieszyń-
skiej kasy oszczędności jest gotów uwolnić z ma-
sy likwidacyjnej wartości znajdujące się na stro-
nie czechosłowackiej na korzyść wkładających,
mieszkających na obszarze państwa czechosło-
wackiego, zażądano za pośrednictwem minister-
stwa spraw zagranicznych o uwierzytelnienie tego
twierdzenia ze strony rządu polskiego. Skoro tyl-
ko, nadejdzie to oświadczenie, będzie można roz-
ważać, w jakim stosunku byłoby możliwem tej
uwolnionej części masy likwidacyjnej tymczasowo
użyć do wypłacenia wkładek.
12.
O ile idzie o wkladki w kasacfa sierocych na
Slasku. Cieszyliskim, na Spiszu i Orawie, udzie-latn
do wiadomosci wedlung oswiadczenia ministerstwa
sptawiedliwesci co nastepuje:
Granica panstwowa, na Slasku Cieszynskim,
Orawie i Spiszu zostaly rozdzielone obwody kas
sierocych w Cieszynie, Frysztacie i Jabtonkowie,
oraz käs sierocych byl okregöw spiskiego i oraw-
skiego z siedziba w Dolním Kubine i Levoäi. Rzad
zwracat natychmiast od poczatku uwage na ure-
gulowanie stasunköw prawnych tych kas i urubii
wszelkie przygotowania do zawarcia z Rzecza-
pospolita Polska umowy w sprawie podziatu ma-
jatku wymienionych kas sierocych. Wedlug art.
40 umowy z Rzeczapospolita Polska nr. 56/1926
Zb. u. i r. zostaly kwtstjerte zastrzezone osobne-
mu ukladowi. Na przynaglanie rzadu czechoslo-
wackiego doszto w 1927 r. do wstepnych rokovan
o tych kwestjach, Rokowania te jednak nie do-
prowadzily do celu i oba rzady sie zobowiazaly,
ze przedwstapnie zamteniaia miedzy. soba likwi-
dacyjne titanse käs, o ktore idzie, wedlug stanu
z dnia 10. sierpnia 1920 Jednakze nie doszto ani
do tej przedwstepnej wymiany bilansöw likwida-
cyinych ani do dalszego ciagu rokovan, poniewaz
na wnioski rzadu czechostowackiego na otwarcie
rokowari rzad polski nie odpowiadal. Dopiero w
lisiopadzie 1935 r. okazal rzad polski gotowoäü
do rokowania o tej kwestji i röwnoczesnie przed-
lozyl projekf ewent. uregulowanie droga umowy.
Rzad czeohoslowacka cetnie przyjal podniete rzq-
du polskiego do zawarcia umowy w sprawie po-
dzielonych käs sierocyeh Tia-stesku Cieszynskim,
Orawie i Spiszu i postawit wniosek, aby dele-
gacje oba panctw Jak najworeinief zgronradzity
sie w Pradze. Odpowiedf rzqdu i polskiego -do-
tytekczas"nie; nadeszla,
Tymczasowa czeiciowa wyptata wktadek w
odnoinydi kasach sierocych w formie zaliczek
jest nregnlowana moca postanowienia ministerstwa
sprawiedfiwosci z dnia 29. wrzesnia 1923, nr.
43. 564/23, wydanem w porozumienru z minister-
stwenr finansöw w granicach § 10 zarzadzenia ko-
misji nieustajacej Zgromadzenia narodowego z dnia
1», paÄdzternika 1920, nr., 586 Zb. u. i r.
Tem zarzqdzeniem zapewniorro zaspokojenie
wterzytelnoSeJ uprawnionych osöb wzgledem po-
dzktonych käs sierocych na Slasku Cieszynskim,
Spwzu i Orawte przynajmnier w wynriarze naj-
bardziej koniecznym. Ze
wzgledu na to, ze mozna
oczekiwad, ze przeciez tylke dojdzie w bliskim
czasie. do porozumienia z Polska co do tych
kwesty imoifla. sie
spodziewa ze moie juz w
krótee bedzie mozna praystapie do defitywnego
unegulowania ptacenia z tytulb. wierzytelnosci wy-
mienionych kas sierocych.
W Pradze, dnia 2. czerwca 1936
Minister spraw wewneirznych:
Dr. Černý m. p.
Překlad ad 578/VII.
Antwort
der Minister, für soziale Fürsorge. und des
Innern
auf die literpeHatkm des Abgeordneten-
Dölllng
wegen Uebertretung des Arbeitszeitgeset-
zes. iir. den Ascher Textilbetrieben.,
(Druck 352/II
Die in vielen grossen Unternehmungen in-
Asch konzentrierte
Stoffhandschuherzeugung- ist
in den letzten Jahren zufolge des Boykotts deut-
scher Waren stark gestiegen. Die Ausfuhr erfolgt
hauptsächlich nach Amerika, von wo die erwähn-
ten Fabriken vielfach. Bestellungen in. einem sol-
chen Ausmasse fibernehmen, dass sie im Hinblicke
auf den fühlbaren Mängel qualifizierter Arbeiter
sowie mit Rücksicht auf die kurzen Lieferfristen
und die fest vorgeschriebenen Schiffsabfahrten
aus den Seehäfen sehr, häufig in Bezug auf die
rechtzeitige Erledigung-der Bestellungen in eine
schwierige Situation kommen und sich sodann ver-
schiedener Uebertrerungen der. Bestimmungen des
Gesetzes über die achtstündige Arbeitszeit, na-
mentlich einer Ueberschreitung der gesetzlichen
Arbeitszeit, der Vetletzung der Nachtruhe und der
Beschäftigung von Frauen am Samstag nach 2
Uhr nachmittag schurildig machen,
Das Oewerbeinspektorat in Karlsbad: widnet
den Arbeitsverhähnissen dieser Industrie ständig
erhöhte Aufmerksamkeit, deren Ergebnis häufige
Anzeigen wegen
der angeführten Uebertretungen
sind.
Im Laufe dieser Jahres hat das Gewerbe-
inspektorat auf Grund von Revisionen
oder zu-
folge des Ergebnisses der Erhebung, der vorge-
legten Beschwerden gegen 9 Finnen 9 Anzeigen
erstattet
Die Bezirksbähörde; in Asch hat, sobald sie
aus der Anzeige des. Gewetbeinspektorates oder
in anderer Weise von der Nichteinhaltung der
Bestimmungen des Gesetzes übet die achtstündige
Arbeitszeit Kenntnis erhielt, stets das- Strafver-
fahren eingeleitet und hat, falls der t Tatbestand
einer Uebertretung, ermittelt, wurde, ein Strafer-
kenntuis mit Geldstrafen in,. der. Höhe von 100 bis
700- Kč. gefällt. Sie. hatte jedoch. rimmer. auch die.
besondere Stellung der Ascher Handsehuhindusiue.
imAügSr..
13
Das Gewerbeinspektorat in Karlsbad und die
Bezirksbehörde in Asch bemühen sich bereits lan-
ge Zeit dahin, dass die Arbeitsverhältnisse im Be-
reiche der Handschuherzeugung auch in Zeiten
einer notwendigen Ueberstundenzeit mit den ge-
setzlichen Vorschriften in Uebereinstimmung ge-
bracht werden. Die Bezirksbehörde in Asch hat
über Anregung des Gewerbeinspektorats am 7.
Februar 1936 die Vertreter jener Firmen, gegen
welche Anzeigen erstattet worden waren, und die
Vertreter der Arbeiterfachorganisationen sowie
der Arbeitgeberorganisationen zu einer gemein-
samen Beratung einberufen, wobei der Gewerbe-
inspektor auf ein strenges Einschreiten gegen jede
Verletzung der Bestimmungen des Gesetzes über
die achtstündige Arbeitszeit drängte.
In den gemeinsamen Beratungen der Arbeitge-
ber und Arbeitnehmer wurde im Hinblicke darauf,
dass die Unerlässlichkeit der Ueberstundenarbeit
in der Ascher Handschuhindustrie allgemein aner-
kannt wurde, empfohlen, es möge durch ein ge-
meinsam ausgearbeitetes Memorandum eine mil-
dere Beurteilung der Voraussetzungen für die Be-
willigung der Ueberstundenarbeit verlangt wer-
den. Die Vertreter der Arbeiterschaft haben die-
sem Vorgehen grundsätzlich zugestimmt.
Was den Abschluss eines Kollektivvertrages
in der Handschuhindustrie anbelangt, muss be-
merkt werden, dass die Arbeitgeberorganisation
zu diesem Zwecke bereits mit der grössten dies-
bezüglichen Arbeiterorganisation verhandelt hat
und dass diese Verhandlungen in der nächsten
Zeit fortgesetzt werden sollen.
Durch die gepflogenen Erhebungen wurde
nicht ermittelt, dass die Organe der Bezirksbe-
hörde in Asch oder die Gendarmerie den Firmen
die. Namen jener Personen mitgeteilt hätten, wel-
che die Anzeige erstattet haben. Was den inter-
pellierten Fall anbelangt, war der Name des Hoff-
mann weder der Bezirksbehörde noch der Gen-
darmerie bekannt und konnte von diesen daher
der Firma Georg Jäger nicht verraten werden.
Aus dem Angeführten ist ersichtlich, dass das
Gewerbeinspektorat in Karlsbad und die Bezirks-
behörde in Asch in den Grenzen ihrer Kompetenz
allseitig darüber wachen, dass die Arbeitsverhält-
nisse in den erwähnten Betrieben in Uebereinstim-
mung mit den gesetzlichen Vorschriften stünden.
Prag, am 19. Juni 1936.
Der Minister des Innern:
Dr. Černý, m. p.
Der Minister für soziale Fürsorge:
Ing. Nečas, m. p.
Překlad ad 578/VIII.
Antwort
des Ministers des Innern
auf die Interpellation des Abgeordneten
J. Illing,
betreffend eine unbegründete Pauschal-
verdächtigung der Sudetendeutschen Par-
tei durch die Gendarmerie in Klein-Tscher-
nitz, Bezirk Podersam (Druck 388/IX).
Am 30. Mai 1935 hat die Ortsgruppe der Su-
detendeutschen Partei in Klein-Tschernitz ein
Maikränzchen veranstaltet, dem ein Umzug durch
die Gemeinde voranging, in welchem schmutzig-
weisse und braune Kühe mit blau gefärbten Hör-
nern und Hufen den Wagen mit dem Maikönig
und der Maikönigin zogen. Dem Umzüge hat fast
die ganze Gemeinde und auch die Einwohner-
schaft čechischer Nationalität zugesehen.
Die Farbenzusammenstellung bei den angestri-
chenen Kühen hat den Anlass dazu gegeben, dass
ein Teil der čechischen Bewohnerschaft sich ge-
troffen und dem öffentlichen Aergernisse ausge-
setzt fühlte, weil sie darin eine Schmähung und
Beschimpfung der Farben der Staatsflagge er-
blickte.
Auf Grund der ermittelten Tatsachen hat der
Gendarmerieposten in Gross-Tschernitz den Josef
Lehmann, Karl Blaa, Josef Wiesender, Ambrosius
Blumert, Karl Stöhr, Oswald Lifka und Eduard
Richter wegen Uebertretung nach § 20 des Ge-
setzes zum Schütze der Republik und Art. 3, Abs.
2, des Gesetzes über die Organisation der politi-
schen Verwaltung dem Bezirksgerichte und der
Bezirksbehörde in Podersam zur Anzeige gebracht;
die Genannten waren laut Feststellung Mitglieder
der aufgelösten deutschen nationalsozialistischen
Arbeiterpartei und sind alle, soweit bekannt ist,
Mitglieder der Sudetendeutschen Heimatfront ge-
worden.
Die Gendarmerie hat auf diese Tatsachen in
ihrer Anzeige in dem Bestreben aufmerksam ge-
macht, alles, was ihrer Anschauung nach für die
Beurteilung der Tat in Betracht kommen könnte,
zusammenzufassen und zu verwerten. Gemäss der
gepflogenen Erhebung hatte sie jedoch durch die
erwähnte Textierung der Strafanzeige irgendeine
Pauschalbeschuldigung der Sudetendeutschen Par-
tei nicht beabsichtigt.
In der kritischen Zeit war in Klein-Tscher-
nitz ein einziger, lediger, kinderloser čechischer
Lehrer tätig.
Prag, am 16. Juni 1936.
Der Minister des Innern:
Dr. Černý, m. p.