Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období. 3. zasedání.
578.
Odpovědi:
I. min. veřejných prací a veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy na interp. posl. Tichého,
Laňce a Uhlíře ve věci hořících »hald« v ostravsko-karvínském uhelném revíru (tisk 305/VI),
II. min. veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, min. veřejných prací a min. financí na
interp. posl. Uhlíře o nutném dokončení výstavby státní nemocnice v Moravské Ostravě
v Zábřehu n. O. (tisk 330/XIII),
III. min. školství a národní osvěty, veřejných prací, financí a sociální péče na interp. posl.
Špačka o nedostatečném a nehospodárném umístění měšťanské školy v Pišti na Hlučínsku
(tisk 362/VII),
IV. min. sociální péče na interp. posl. Dubického, Ursínyho, Rybáříka a Chloupka o poměrech
ve Všeobecném pensijním ústavu v Praze (tisk 362/XIX),
V. min. veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, min. vnitra a min. spravedlnosti na interp.
posl. Krosnáře o smrti Karla Majera, způsobené otravou masem (tisk 341/XV),
VI. min. vnitra na interp. posl. dr. Wolfa a dr. Luschky o likvidaci vkladů československých
státních občanů v těšínské městské spořitelně z dob před rozdělením Těšínská a o vkla-
dech v sirotčích pokladnách z té doby (tisk 337/IV),
VII. min. sociální péče a min. vnitra na interp. posl. Dollinga, že se v ašských textilních závo-
dech přestupuje zákon o pracovní době (tisk 352/II),
VIII. min. vnitra na interp. posl. Illinga, že četnictvo v Malé Černoci v okrese podboranském
bez důvodu hromadně obvinilo sudetskoněmeckou stranu (tisk 388/IX),
IX. min. vnitra na interp. posl. Iváka o zákazu veřejných schůzí (tisk 362/III),
X. min. vnitra na interp. posl. F. Richtra, Srby, Beneše a Bezděka o ústřední organisaci
československého motorismu (tisk 362/XVII),
XI. min. vnitra a min. sociální péče na interp. posl. Hatiny a dr. Neumana o protizákonném
postupu zemské porodnice a ústavu pro péči o dítě v Praze při vymáhání ošetřovného na
pojištěnkách-rodičkách nemocenských pojišťoven (tisk 362/XVIII),
XII. předsedy vlády na interp. posl. Sidora ve věci konfiskace »SIováka« ze dne 22. dubna 1936
č. 93 (tisk 422/XI),
XIII. min. spravedlnosti na interp. posl. Sidora o neslýchané konfiskační praxi státního zastupi-
telství v Bratislavě (tisk 430/IX),
XIV. min. vnitra na interp. posl. Machačové o brutálním a nezákonném zadržení Gustava Freies-
lebena, obchodního zástupce, bytem v Záběhlicích čp. 194 (tisk 390/1),
XV. min. věcí zahraničních a min. vnitra na interp. posl. Klímy o pronásledování rumunských
antifašistů a přisluhování policejního ředitelství v Brně rumunské reakci (tisk 430/VIII),
2
XVI. min. veřejných prací na interp. posl. Chmelíka a dr. Štůly v záležitosti regulačních plánů
obce pražské a
státní regulační komise (tisk 362/XII),
XVII. předsedy vlády na interp. posl. Špačka o úmyslu zrušiti finanční ředitelství v Opavě (tisk
422/V),
XVIII. min. školství a národní osvěty na interp. posl. Špačka o potřebě zrušení jedné německé
střední školy nebo spojení dvou německých středních škol v Moravské Ostravě a zřízení
českého reálného gymnasia tamtéž (tisk 422/IV),
XIX. min. veřejných prací a min. železnic na interp. posl. Chmelíka a dr. Štůly ohledně úpravy
(odstranění) železničních přejezdů, vedoucích přes ulice a výpadové silnice, a ohledně
úpravy t. zv. výpadových silnic, jdoucích z Velké Prahy, a zastavení prohrábkových prací
pod Vranskou přehradou (tisk 362/XI).
578/I.
Odpověď
ministrů věřejných prací a veřejného
zdravotnictví a tělesné výchovy
na interpelaci poslanců Ervina Tichého,
J. Lanca a Fr. Uhlíře
ve věci hořicich »hald« v ostravsko-kar-
vínském uhelném revíru
(tisk 305/VI).
K jednotlivým bodům interpelace sděluje se
toto:
ad 1. Nynější zdravotní poměry v ostravsko-
karvínské uhelné pánvi nebyly způsobeny a ne-
jsou zhoršovány odvalovými plyny.
ad 2. Kdyby se objevily na odvalech závady,
které by s hlediska zdraví občanů mohly míti ne-
dozírné následky, bode působeno k tomu, aby báň-
ské podniky napravily takové závady na svůj ná-
klad.
ad 3. Bude dbáno toho, aby báňské podniky
zachovávaly platné předpisy o zakládáni, udržo-
vání a hašení odvalů i nadále.
V Praže dne 18. června 1936.
Ministr veřejných prací:
Inž. Dostálek, v. r.
Ministr veřejného zdravotnictví a tělesné
výchovy:
Dr. Czech, v. r.
578/II.
Odpověď
ministra veřejného zdravotnictví a tělesné
výchovy,
ministra veřejných prací
a ministra financi
na interpelaci poslance Uhliře
o nutném dokončeni výstavby státní ne-
mocnice v Moravské Ostravě, v Zábřehu
n. O. (tisk 330/XIII/.
Na výstavbě státní nemocníce na Ostravsku
v Moravské Ostravě se pokračuje podle přesně
stanoveného stavebního programu a to vždy po-
dle rozpočtových možnosti
Podle stavebního programu bylo nutno vybu-
dovati především stavby nejvice naléhavé: budo-
vu hospodářskou, pavilon porodnicko-gynekolo-
gický a pavilon interní. Současně se pracuje na
projektu pavilonu chirurgického, po jehož vypra-
cováni bude přikročeno ke stavbě. V dohledné
době má býti započato se stavbou nové prosektu-
ry, s níž spojena jest též bakteriologicko-diagno-
stická stanice. Při budově prosektury pamatováno
bude také na novou pitevna a umrlčí komoru, jež
budou s prosek túrou tvořiti jeden stavební celek.
Dopravní a desinfekční ústředna v Zábřehu
n. O. není součástí státní nemocnice na Ostravsku,
nýbrž sdružení obcí v počtu přes 300 z 9 politi-
ckých okresů (Frýštát, Moravská Ostrava, Místek,
Nový Jičín, Frýdek, Bílovce, Český Těšín, Opa-
va, Hlučiti), utvořené za účelem provádění jdesin-
fekce a isolace, ke kterým jsou obce podle epide-
mického zákona povinny.
Poněvadž umístěni personálu ústředny a věc-
ných pomůcek (automobilů, desinfekčních přístro-
jů) bylo nevyhovující, jakož i vzhledem k finanč-
ním obtížím ústředny, vyšla jí sáčastněná mini-
sterstva vstříc tím, že svolila, aby nově projek-
5
tované objekty ústředny byly umístěny na pozem-
ku státní nemocnice,
V uznání velmi platných služeb ústředny při
výkonu zdravotních opatřeni při nakažlivých ne-
mocech, dostává se ústředně každoročně státní
podpory podle rozpočtových možností.
V Praze dne 19. června 1936.
Ministr veřejného zdravotnictví a tělesné
výchovy:
Dr. Czech, v. r.
Ministr veřejných prací:
Inž. Dostatek, v. r.
Ministr financí:
Dr. Kalfus, v. r.
578/III.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty,
veřejných prací, financí a sociální péče
na Interpelaci poslance Jaromíra Špačka
o nedostatečném a nehospodárném umí-
stění měšťanské školy v Pišti na Hlučinsku
(tisk 362/VII)
Stavbu státní měšťanské Školy v Pišti nebylo
lze dosud zařaditi do stavebního programu pro
nedostatek příslušného investičního úvěru a se
zřetelem k neodkladnosti jiných naléhavých škol-
ních novostaveb na Hlučínsku. Bude však realiso-
vána ihned, jakmile to dovolí rozpočtové zřetele.
Pokud pak bude teto zapotřebí, jest minister-
stvo sociální péče v zásadě ochotno přispěti na
nouzové práce při výstavbě školy z prostředků
určených na produktivní péči o nezaměstnané, bu-
dou-li splněny předpoklady, stanovené pro povole-
ní státního příspěvku.
V Praxe dne 23. června 1936.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Franke, v. r.
Ministr veřejných prací:
Inž. Dostálek, v. r.
Ministr financí:
Dr. Kalfus, v. r.
Ministr sociální péče.
Inž. Nečas, v. r.
578/IV.
Odpověď
ministra sociální péče
na interpelaci poslanců J. Dubického,
J. Ursínyho, K. Rybárika a A. Chloupka
o poměrech ve Všeobecném pensijním
ústavě v Praze (tisk 362/ XIX).
Ad 1-3: Jmenování vládního komisaře a
správní komise Všeobecného pensijního ústavu
nebylo provedeno na základě § 78 původního pen-
sijního zákona ve zněni zákona ze dne 5. února
1920, č. 89 Sb. z. a n., jenž ukládal ministrovi so-
ciální péče, učiniti nutná opatření k provedení no-
vých voleb ve třech měsících po rozpuštění před-
stavenstva, nýbrž na základě zvláštního vládního
nařízení ze dne 13. září 1920, č. 529 Sb. z. a n.,
vydaného na základě zákona ze dne 15. dubna
1920, č. 337 Sb. z. a n., jež obdobnou časově ohra-
ničenou lhůtu neustanovilo. Důvodem této odchyl-
ky, jíž byla předem naznačena delší doba působ-
nosti této správní komise, bylo, že úprava pen-
sijního pojištění provedená zákonem č. Sb. 89/1920
se považovala za provisorium, na jehož místo
měla po stabilisaci naší měny a hospodářských po-
měrů ustoupiti zákonná úprava definitivní, která
by provedla též potřebné změny v organisaci Vše-
obecného pensijního ústavu. Po vyjiti zákona ze
dne 21. února 1929, č. 26 Sb. z. a n., jimž byla
uskutečněna zamyšlená novelisace pensijního po-
jištění, spočívající na dohodě složek zaměstnanec-
kých a zaměstnavatelských, snažili se všichni moji
předchůdci v úřadě provésti ustanovení § 193 zá-
kona č. 26/1929, nebylo však možno docíliti do-
hody všech zúčastněných ústředních organisací.
Teprve v poslední době podařilo se tyto překáž-
ky z největší části překonati, takže budu s to, v
krátké době předložiti vládě návrhy na jmenování
správních orgánů Všeobecného pensijního ústavu
a jeho úřadoven ve smyslu § 198 zákona číslo
26/1929.
K umožnění provedení voleb vypracovalo mi-
nisterstvo sociální péče již před delší dobou osno-
vu řádu o volení do správních orgánů Všeobecné-
ho pensijního ústavu, který padle § 102 cit. záko-
na nutno vydati vládním nařízením. Osnova tato
se projednává v připomínkovém řízení; o podstat-
nějších námitkách proti ustanovením této osnovy
bylo již docíleno dohody, takže pravděpodobně
bude lze i tento návrh předložiti vládě. Protože
dle ustanovení vládního nařízení č. 529/1930 správ-
ní komise vykonává svůj úřad až do provedení
nových voleb, resp. nyní až do jmenování správ-
ních orgánů podle § 193 pensijního zákona, a pro-
tože dosavadní správní orgány Všeobecného pen-
sijního ústavu nebyly odvolány ani nahrazeny ji-
nými správními orgány, zůstávají tyto ve své pů-
4
sobnosti a není pochybnosti, že veškerá jejich u-
snesení jsou právně platná.
Ad 4: Ustanoveni § 166 zákona č. 26/1939 o
sestavení periodických pojistně-matematických bi-
lancí doznalo rozšířeni zákonem ze dne 14. čer-
vence 1931, č. 125 Sb. z. a n., o zvýšení pojistných
dávek se zřetelem k nepojištěné době služební,
který stanoví, že v souvislosti s pojistně-matema-
tickými bilancemi jest Všeobecný pensijní ústav
povinen přezkoumati přirážku k pojistnému slou-
žící k úhradě tohoto zvýšení. Toto prozkoumáni
bylo možno provésti teprve od roku 1934, když
byly vyřízeny podané žádosti v počtu asi 125. 000.
Obě bilance ku dni 31. prosince 1931 jsou dokon-
čeny, jejich uveřejnění bylo však zatím odloženo.
Práce na pojistně-matematických bilancích ústavu
k 31. prosinci 1934 provádějí se s největším urych-
lením.
V Praze dne 24. června 1936.
Ministr sociální péče:
Inž. Nečas, v. r.
578/V.
Odpověď
ministra veřejného zdravotnictví a tělesné
výchovy,
ministra vnitra a ministra spravedlnosti
na Interpelaci poslance Krosnáře
o smrti Karla Majera, způsobené otravou
masem (tisk 341/XV).
K dotazu interpelace, pokud resortně se týká
ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné vý-
chovy, podal zemský úřad v Praze tuto zprávu:
Karel Majer neonemocněl vůbec otravou ma-
sem; jeho smrt byla přivoděna starým adhaesním
zánětem pobříšnice s mnohočetnými srůsty, který
vedl ke vzniku neprůchodnosti střev. Pouze neur-
čitost počátečních příznaků onemocnění vedla
zprvu k podezření, že střevní porucha vznikla
z požiti zkažené uzeniny, při čemž při ambulant-
ním vyšetření ve všeobecné nemocnici dne 5. úno-
ra nebyla shledána nutnost ošetřování nemocnič-
ního. Teprve další průběh onemocnění a posléze
pitevní nález osvětlil pravou povahu nemoci, jež
vzhledem k starým rozsáhlým chorobným změnám
na střevech i přes provedený operativní zákrok
proběhla smrtelně.
Pokud interpelace se týká ministra spravedl-
nosti a ministra vnitra se sděluje:
Trestní řízeni proti J. Novákovi bylo zasta-
veno, poněvadž původní podezřeni z otravy ma-
sem nebylo přípravným vyhledáváním vůbec pro-
kázáno.
Manželka Karla Majera byla proto dne 26.
února t. r. policejními orgány právem upozorněna,
aby byla ve svém tvrzení opatrná a nepředbíhala
výsledku zavedeného úředního vyšetřování.
Za tohoto stavu věci není podkladu k nějaké-
mu opatření z podnětu interpelace.
V Praze dne 19. června 1936.
Ministr veřejného zdravotnictví a tělesné
výchovy:
Dr. Czech, v. r.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dérer, v. r.
Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.
578/VI (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na Interpelaci poslanců dr. L. Wolfa
a dr. F. Luschky
o likvidaci vkladů československých stát-
ních občanů v těšínské městské spořitelně
z dob před rozdělením Těšínská a o vkla-
dech v sirotčích pokladnách z té doby
(tisk 337/IV).
Osnova dohody mezi republikou Českosloven-
skou a republikou Polskou o likvidaci právních
poměrů spořitelny města Těšína, spořitelny města
Jablunkova a spořitelny města Fryštátu, vypra-
covaná ministerstvem vnitra byla již zaslána mi-
nisterstvu zahraničních věcí, aby ji sdělilo vládě
republiky Polské a vyžádalo termín pro jednání.
Vypracování konečného znění osnovy potře-
bovalo delšího času již z toho důvodu, že osnova
nutně musí upravovati některé otázky způsobem
uchylujícím se od našeho právního řádu, což vy-
žadovalo dohody s jinými resorty.
Poněvadž bylo v poslední době ministerstvo
vnitra upozorněno, že jest vláda polská ještě před
sjednáním dohody o likvidaci právních poměrů
spořitelny těšínské ochotna z likvidační podstaty
uvolniti hodnoty na straně československé se na-
cházející ve prospěch vkladatelů, bydlících na čes-
5
koslovenském státním území, bylo vyžádáno pro-
střednictvím ministerstva zahraničních věcí ově-
ření tohoto tvrzení se strany polské vlády. Až
dojde toto vyjádření, bude lze uvažovati o tom,
v jakém poměru by této uvolněné části likvidační
podstaty bylo lze prozatímně použíti pro výplatu
vkladů.
Ohledně vkladů v sirotčích pokladnách na Tě-
šínsku, Spiši a Oravě sděluji podle vyjádření mi-
nisterstva spravedlnosti toto:
Státní hranicí na Těšínsku, Oravě a Spiši by-
ly rozděleny obvody sirotčích pokladen v Těšíně,
Fryštátě a Jablunkově, jakož i sirotčích pokladen
býv. župy Spišské a Oravské se sídlem v Dolním
Kubíně a Levoči. Vláda věnovala hned od počát-
ku pozornost úpravě právních poměrů těchto po-
kladen a vykonala všechny přípravy k tomu, aby
s republikou Polskou byla sjednána smlouva o roz-
dělení majetku jmenovaných sirotčích pokladen.
Podle čl. 40 smlouvy s Polskem č. 56/26 Sb. z.
a n. byly otázky tyto vyhrazeny zvláštní úmlu-
vě. Na naléhání československé vlády došlo v r.
1927 k předběžnému jednání v Praze o těchto
otázkách. Toto jednání však nevedlo k cíli a obě
vlády se zavázaly, že si předběžně vymění likvi-
dační bilance pokladen, o něž jde, podle stavu
z 10. srpna 1920. Avšak ani k této předběžné vý-
měně likvidačních bilancí ani k pokračování v jed-
náni nedošlo, protože návrhy československé vlá-
dy, aby zahájeno bylo jednání, nebyly polskou
vládou odpovídány. Teprve v listopadu 1935 pro-
jevila polská vláda ochotu jednati o této otázce
a předložila zároveň návrh event. smluvní úpra-
vy. Vláda československá přijala ochotně podnět
polské vlády k sjednání úmluvy o dělených si-
rotčích pokladnách na Těšinsku, Spiši a Oravě a
navrhla, aby delegace obou států se co nejdříve
sešly v Praze. Odpověď polské vlády dosud ne-
došla.
Prozatímní částečná výplata vkladů u sirot-
čích pokladen, o něž jde, ve formě záloh, jest
upravena výnosem ministerstva spravedlnosti z 29.
září 1923, č. 43. 564/23, vydaným v dohodě s mi-
nisterstvem financí v mezích § 10 opatření Stálého
výboru Národního shromáždění z 18. října 1920, č.
583 Sb. z. a n.
Tímto opatřením bylo zajištěno uspokojení po-
hledávek oprávněných osob proti děleným sirot-
čím pokladnám na Těšinsku, Spiši a Oravě aspoň
v míře nejnaléhavější. Vzhledem k tomu, že lze
očekávati, že k ujednání s Polskem o těchto otáz-
kách přece jen dojde v dohledné době, možno
doufati, že snad již v krátku bude lze přikročiti
k definitivní úpravě plateb na pohledávky proti
jmenovaným sirotčím pokladnám.
V Praze dne 2. června 1936.
Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.
578/VII (původní znění).
Odpověď
ministrů sociální péče a vnitra
na interpelaci poslance Döllinga,
že se v ašských textilnich závodech pře-
stupuje zákon o pracovní době (tisk
352/II).
Výroba látkových rukaviček, soustředěná v
mnohých velikých podnicích v Aši, se v posledních
letech v důsledku boykotu německého zboží znač-
ně zvýšila. Vývoz směřuje hlavně do Ameriky,
odkud přejímají dotčené továrny namnoze objed-
návky takového rozsahu, že se vzhledem k citel-
nému nedostatku kvalifikovaných dělníků, jakož i
se zřením na krátké dodací lhůty a pevně stano-
vené odjezdy lodí z přímořských přístavů dostá-
vají velmi často do tisnivé situace pokud jde o
včasné vyřízení zakázek a dopouštějí se pak růz-
ných přestupků ustanoveni zákona o 8hodinné do-
bě pracovní, zejména překračování zákonné pra-
covní doby, porušování nočního klidu a zaměst-
návání žen v sobotu po 2. hod. odpolední.
Živnostenský inspektorát v Karlových Varech
věnuje pracovním poměrům tohoto průmyslu trva-
le zvýšenou pozornost, jejímž výsledkem jsou čas-
tá udání pro uvedené přestupky.
Průběhem tohoto roku učinil živnostenský in-
spektorát na podkladě revisí nebo podle výsledku
šetření předložených stížností na 9 firem 9 udání.
Okresní úřad v Aši zahájil vždy, jakmile se
dověděl z udáni živnostenského inspektorátu nebo
jiným způsobem o nedodržování ustanovení záko-
na o 8hodinné době pracovní, trestní řízeni a by-
la-li skutková podstata přestupku zjištěna, vydal
trestní nález s pokutami ve výši od 100 do 700
Kč. Vždy však měl na zřeteli i zvláštní postavení
ašského rukavičkářského průmyslu.
Živnostenský inspektorát v Karlových Varech
a okresní úřad v Aši se již dlouhou dobu snaží,
aby pracovní poměry oboru rukavičkářského byly
uvedeny i v dobách nutné práce přes čas v sou-
lad se zákonnými předpisy. Okresní úřad v Aši
svolal na podnět živnostenského inspektorátu dne
7. února 1936 zástupce firem, na něž byla udáni
učiněna, i zástupce odborových organisací dělni-
ckých a organisace zaměstnavatelské ke společné
poradě, při níž živnostenský inspektor naléhal na
přísné zakročení proti každému porušování usta-
novení zákona o 8hodinné době pracovní.
Ve společných poradách zaměstnavatelů a za-
městnanců bylo doporučováno vzhledem k tomu,
že nezbytnost práce přes čas byla v ašském prů-
myslu rukavičkářském všeobecně uznána, aby
společně vypracovaným memorandem bylo poža-
dováno
mírnější posuzováni předpokladů pro po-
6
volováni práce přes čas. Zástupcové dělnictva s
tímto postupem zásadně souhlasili.
Pokud jde o uzavření kolektivní smlouvy v
průmyslu rukavičkářském sluší podotknouti, že
zaměstnavatelská organisace jednala za tím úče-
lem již s největší příslušnou organisaci dělnickou
a že v jednání má býti v nejbližší době pokra-
čováno.
Úředním Setřením nebylo zjištěno, že by orgá-
ny okresního úřadu v Aši nebo četnictvo sdělova-
ly firmám jména osob, které oznámení učinily.
Pokud jde o interpelovaný případ, nebylo jméno
Homanneve ani okresníma úřadu ani četnictvu
známo a nemohlo tudíž jimi býti firmě Jiří Jáger
prozrazeno.
Z svedeného je zřejmo, že živnostenský in-
spektorát v Karlových Varech i okresní úřad v
Aši dbají v mezích své působnosti všemožně o to,
aby pracovní poměry v dotčených závodech byty
v souhlase se zákonnými předpisy.
V Prase dne 19. června 1936.
Ministr sociální péče:
Inž. J. Nečas, v. r.
Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.
578/VIII (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance J. Illinga,
že četnictvo v Malé Černoci v okrese pod-
bořanském bez důvodu hromadně obvinilo
sudetskoněmeckou stranu (tisk 388/IX).
Dne 30. května 1935. pořádala místní skupina
sudetskoněmecké strany v Malé Černoci májový
věneček, kterému předcházel průvod obcí, v němž
táhlo spřežení špinavě bílých a hnědých krav s
modře obarvenými rohy a kopyty kočár s krá-
lem a královnou máje. Průvodu přihlížela skoro
celá obec. i obyvatelé české národnosti.
Seskupeni barev u nalíčených krav dalo pod-
nět k torno, že se část českého obyvatelstva cíti-
la dotčena a veřejně pohoršena, ježto v něm spa-
třovala potopení a zhanobení barev státní vlajky.
Na podkladě zjištěných skutečnosti udata čet-
nicka stanice ve Velké Černoci Josefa Lehmanna,
Karla Blaa, Josefe Wiesendera, Ambrože Bhimer-
ta, Karla Stöhra, Oswalda Lifku a Eduarda Richte-
ra pro přestupek podle § 30 zákona na ochranu
republiky a čl. 3, odst. 3 zákona o organisaci po-
litické správy okresnímu soudu a okresnímu tirá-
du v Podbořanech; jmenovaní byli podle zjištění
členy rozpuštěné německé národní socialistické
dělnické strany, a všichni, pokud známo, se stali
členy sudetskoněmecké vlastenecké fronty.
Na tyto skutečnosti upozornilo četnictvo ve
svém oznámeni, snažíc se shrnouti a zhodnotiti
vše, co podle jeho názoru mohlo pro posouzení činu
přijíti v úvahu. Podle konaného šetření nemete
však na mysli zmíněnou textací trestního udání
nějaké hromadné obviněni sudetskoněmecké
strany.
V kritické době působil v Malé Černoci jediný
svobodný, bezdětný český učitel.
V Praze dne 16. června 1936.
Ministr vnitra:
Dr. Černý v. r.
578/IX.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Jana Iváka
o zákazu veřejných schůzi (tisk
362/III).
Schůze v interpelaci zmíněné byly zakázány
zejména proto, že příslušné okresní úřady podle
zjištěných okolnosti nabyly přesvědčeni, že by
jich konáním mohl býti ohrožen veřejný klid a po-
řádek.
Proti zákazům nebylo podáno odvoláni a svo-
lavatelé schůzí vzdali se tak sami práva, aby po-
stup okresních úřadů a důvodnost jich opatření
byly nadřízeným úřadem přezkoumány.
V Praze dne 22. června 1936.
Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.
7
578/X.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců F. Richtra, Ant.
Srby, AU J. Beneše a B. Bezděka
o ústřední organisaci československého
motorismu (tisk 362/XVII).
O utvoření ústředí motoristických organisací
jedná se již několik roků. Nejprve konaly se po-
rady mezi interesovanými spolky samými, pak
došlo k jednáním, k nimž daly podnět úřady. Mi-
nisterstvo vnitra uložilo již v březnu roku 1933
zemskému úřadu v Praze, aby vyzval vrcholné
motoristické a turistické organisace, aby v zájmu
československého motorismu a turistiky jednaly
o dohodu v organisačních poměrech.
Jednání nemělo tehdy úspěchu. Po resolucích
poslanecké sněmovny a senátu Národního shro-
máždění republiky Československé, týkajících se
utvořeni celostátního ústředí motoristických orga-
nisací, bylo v červnu roku 1935 k příkazu mini-
sterstva vnitra u zemského úřadu v Praze jedná-
no o utvoření tohoto ústředí. Porady měly již
částečně příznivý výsledek, nedosáhly však ještě
plně svého cíle. Vrcholné organisace, jež se tehdy
jednání súčastnily, rozdělily se na dvě skupiny.
V jedné byl Československý automobilový svaz,
Liga československých motoristů a Klub českoslo-
venských turistů, v druhé pak Autoklub republi-
ky Československé a Motor Touring Club.
Prvá skupina spolků usnesla se utvořiti: Ú-
středí motoristických organisací(zkráceně UMO),
které se však dosud právně neustavilo. V roce
1936 svoláte ministerstvo vnitra zástupce vrchol-
ných motoristických organisací ku poradě, jež se
konala dne 91. břesna 1936. Při další poradě ko-
nané dne- 6. června 1936 v ministerstvu vnitra by-
lo konstatováno, že mezitím koncem května 1936
došlo ku sloučení Motor Touring Clubu a Ligy
československých motoristů a tím k soustředění
tonringové větve motoristických spolků. Při této
poradě projevili dále všichni zástupci vrcholných
organisací ochota, se budou dále vzájemně spolu
jednati o konečnou dohodu. Z uvedeného jest pa-
trno, že od 26. března 1935 jednání o utvoření
ústředí značné pokročilo.
Při obtížném víceletém jednání o soustředění
motoristických organisací se poznalo, že hlavní
překážkou utvoření lest značná různorodost mo-
toristických spolků, zejména různá výše členských
příspěvků a z toho vyplývající různá hodnota slu-
žeb spolkem členstvu poskytovaných. Dále mají
uvnitř některých
organisací na jednání nepříznivý
vliv úzce regionalistické tendence některých spol-
ků. Také se různi názory na organisační struktu-
ru ústředí a komplikované jest uspořádání majet-
kové.
Ministerstvo vnitra bode dále naléhati v me-
zích své kompetence, aby se v jednáních pokra-
čovalo a aby k sjednocení došlo v brzké době.
V Praze dne 22. června 1936.
Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.
578/XI.
Odpověď
ministra vnitra
a ministra sociální péče
na interpelaci poslanců AI. Hatiny a dr.
Al. Neumana
o protizákonném postupu zemské porodni-
ce a ústavu pro péči o dítě v Praze při
vymáháni ošetřovného na pojištěnkách -
rodičkách nemocenských pojišťoven
(tisk 362/XVIII).
Otázka ošetřovného za vdané členky nemo-
cenských pojišťoven byla zemským úřadem v Pra-
ze zásadně řešena z podnětu konkrétních případů.
Při tom bylo výnosem ze dne 24. ledna 1936 čís.
9120 ai 1936 odd. 17 sděleno ředitelství zemské
porodnice a ústavu pro péči o dítě v Praze v pod-
statě toto:
Výhoda poskytnuti § em 149, odst. 3, posl. vě-
ta zákona čís. 221/1924 ve znění vládního naříze-
ni čís. 112/1934, že porodnice není oprávněna vy-
máhati nedoplatek ošetřovacích výloh na pojištěn-
ce nebo osobách, povinných alimentací, platí se
zřetelem k ustanovení prvé věty jen pro ošetřo-
vání v porodnici jako veřejném ústavu. Podle
platných norem působí porodnice jako veřejný
ústav jen pro svobodné ženy, nikoliv však pro
ženy vdané, které podle příslušných ustanovení
mohou (nikoliv musí) býti přijaty. Nutno tedy
ohledné vymáhání ošetřovného za vdané ošetřo-
vanky v zemské porodnici postupovati bez ohle-
du na ustanovení §u 149 odst. 3 posl. věta zákona
čís. 221/1924 ve znění vlád. nařízení čís. 112/1934.
Z obsahu tohoto výnosu zemského úřadu v
Praze, opřeného o platná zákonná ustanovení, ide
na jevo, že zemská porodnice není pro vdané o-
šetřovanky veřejným ústavem a vydržovatel ústa-
vu má možnost, jejich přijeti odmítnouti. Tuto
možnost nelze vyloučiti, když příslušný statutární
předpis mluví dokonce »o výjimečném přijeti za
zvláštních poměrů-. Vydržovatel ústavu by ne-
mohl a ani by nechtěl nyní, kdy ošetřováni v po-
rodnici stalo se i pro vdané ženy obvyklým, vy-
užíti možnosti, dané mu statutárním předpisem a
přijeti vdaných ošetřovanek odmítati - na druhé