Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období. 3. zasedání.
566.
lnterpelace:
I. posl. Haščíka min. školstva a nár. osvety vo veci sriadenia slovenských pobočiek pri českom
štátnom reálnom gymnáziu v Užhorode,
II. posl. inž. Schreibera a dr Kellnera vládě o událostech, které se staly dne 6. a 7. června 1936
na okresní telocvičné slávnosti marxistického dělnického telocvičného a sportovního spolku
(Atus), jež se konala ve Františkových Lázních,
III. posl. Františka Nemce a Tayerleho min. financí ve věci obsazování volných systemisovaných
míst v 6. platové stupnici v kancelárskych službách u zemského finančního ředitelství v Praze,
IV. posl. Jana Sedláčka min. spravedlnosti v záležitosti vynášení soudních rozhodnutí v jazyce
maďarském a nepřikládání československých překladů maďarských podaní českým stranám
u okresního soudu v Želiezovcích (Slovensko),
V. posl. Jana Sedláčka a dr. Domina min. školství a nár. osvěty v záležitosti nové úpravy po-
měrů okresních školních inspektorů a přidělených učitelských sil a v záležitosti řádné dotace
těchto úřadů,
VI. posl. Jana Sedláčka min. pošt a telegrafu v záležitosti zřízení rozhlasového štúdia pro střední
a severní Moravu v Olomouci,
VII. posl. Šaláta min. zemedelstva a min. sociálnej pečlivosti o sťažnostiach lesorobotníkov a po-
vozníkov, pracujúcich v štátnych lesoch na okolí Ihráča (okr. Kremnica),
VIII. posl. dr. Tisu min. verejného zdravotníctva a telesnej výchovy, min. soc. pečlivosti a min.
financií vo veci mletia pokazeného žita v Bánovciach nad Bebravou,
IX. posl. Turčeka min. železníc pre urážanie národnosti návestným majstrom Leopoldom Mrázkom
na stanici v Leopoldove.
566/I.
Interpelácia
poslanca Štefana Haščíka
ministrovi školstva a národnej osvety
vo veci sriadenia slovenských pobočiek pri
českom štátnom reálnom gymnáziu v Užho-
rode.
Bývalé maďarské gymnázium v Užhorode po
prevrate bolo pretvorené na ruské štátne reálne
gymnázium so slovenskými pobočkami. Tento stav
trval až do 1. septembra 1935, kedy boly slovenské
pobočky zrušené a utvorené bolo samostatné české
štátne reálne gymnázium.
Tento obrat vo vyučovacom jazyku znamená
ťažkú ztratu národnú pre Slovákov, žijúcich na
území Podkarpatskej Rusi, v obciach, pripojených
len správou k Podkarpatskej Rusi a tých, ktorí
následkom krajovej polohy na Slovensku hospo-
dársky, sociálne a kultúrne gravitujú do Užho-
rodu. V samom Užhorode zostalo Slovákov bez
strednej školy vyše 12 tisíc, na ostatnom území
Podkarpatskej Rusi ca 28 tisíc a v 32 obciach, pa-
triacich Slovensku a administrovaných z Užho-
rodu, ďalších 8000. Mimo toho slovenské obyva-
teľstvo celého okresu sobraneckého a veľkokapu-
šanského.
Zrušením slovenských pobočiek a utvorením sa-
mostatnej českej strednej školy bolestne boly do-
tknuté naše kultúrne a sociálne záujmy, lebo pre
ohromné územie bývalej župy zemplínskej a užoc-
kej zostala nám len jediná stredná škola v Micha-
lovciach, ktorá nestačí ani pre potreby svojho naj-
bližšieho okolia.
Bolo by kultúrnym škandálom, keby strednými
školami tak biedne vybavené východné Slovensko
ztratilo ešte aj to málo, čo si v najťažších časoch
poprevratových pod vojenskou diktatúrou v Užho-
2
rode vybudovalo. Je vecou objektivity a spravedl-
nosti, aby bol na kulturné potreby tych 60-70
tisíc Slovákov, odkázaných na slovenskú strednú
školu v Užhorode aspoň taký zřeteľ, aký sa bral
vtedy, keď bolo pre ten isý počet Čechov utvorené
samostatné české reálné gymnázium v Užhorode,
české pobočky na Štát. ruskom reál. gymnáziu
v Mukačeve a české pobočky na štát. koeduk.
ústave učiteľskom v Mukačeve. Kde je tolká sta-
rostlivosť na území Podkarpatskej Rusi o stredné
Školstvo u Čechov, nemože byť menšia ani u Stat-
ného národa slovenského, ktorý svoju strednú
školu už mal a ktorý svoju kaltúru na tomto území
tvoril od nepamäti. Kultúrne zatískame Slovákov
na východnom Slovensku a Podkarpatskej Rusi po-
buřuje slovenský národ, ktorý pocit tejto krivdy a
bíľag menejcennosti znáša len krajným sebaza-
prením.
Pýtáme sa pána ministra:
1. Či má o kultúrnom skandále, ktorý vznikol
zrušením slovenských pobočiek na štátnom reál-
nom gymnáziu v Užhorode vědomost'?
2. Či je ochotný napraviť túto neslýchánu křivdu,
spáchánu na možnostiach kulturného rozvoja ta-
mojšich Slovákov, sriadením slovenských pobočiek
od 1. septembra 1936?
3. Čo hodlá pán minister urobiť, aby Slováci
na Podkarpatskej Rusi boli v školstve tak satu-
rovaní ako Češi?
Praha, dňa 24. juna 1936.
Haščík,
Sivák, Danihel, Florek, Slušný, Rázus, dr. Sokol,
Longa, Kendra, Drobný, Dembovský, Čavojský,
Hlinka, Turček, Suroviak, Šalát, Sidor, dr. Pružin-
ský, Onderčo, dr. Tiso, dr. Wolf.
566/II (překlad).
Interpelace
poslanců inž. F. Schreibera a dr. A. Kellnera
vládě
o událostech, které se staly dne 6. a. 7. červ-
na 1936 na okresní tělocvičné slavnosti
marxistického dělnického tělocvičného a
sportovního spolku (Atus), jež se konala
ve Františkových Lázních.
Dne 7. června 1936 uspořádal dělnický tělo-
cvičný a sportovní spolek okresní tělocvičnou slav-
nost ve Františkových Lázních, před kterou se
večer dne 6. června 1936 konala tak zvaná
,,slav-
nostní akademie", která začala ve 20 1/2 hod. a
skončila se o 1. hod. Program se skládal nejprve
z rozličných tělocvičných ukázek a z přednášky,
kterou pronesl jakýsi cizinec. Potom následovaly
dvě sborové deklamace, z nichž první provázela
poznámkami světovou hospodářskou situaci, za-
tím co se druhá zabývala vystěhovalectvím, nouzí
dělníků v Německé říši a zotročením v Sársku.
Potom jako vložka následovalo divadelní před-
stavení. Na jevišti v polostínu stála pohovka, na
které ležel muž až ke krku přikrytý. Vedle po-
hovky stál stůl, na němž byl připevněn skobový
kříž asi 50 cm vysoký. Když ještě jeden z po pořa-
datelů nápadné uspořádal muži ležícímu na po-
hovce kadeř na čele, vyšla na jeviště smrt. Muž na
pohovce se lekl, napolo se vztyčil a sáhl po pistoli.
Smrt odpověděla poukazem, že takový čin jest
marný, neboť ona již nežije; řekla doslova:
,,Mne
již tvé úderné oddělení utýralo k smrti" a po ne-
kolika nesouvislých větách odešla. Muž na po-
hovce stále volal:
,,Brucknere, na pomoc!" Potom
vystoupil na jeviště úderník ve služebním stejno-
kroji, a pochyboval-li až dosud ještě někdo, koho
má představovati muž na pohovce, byla tato po-
chybnost odstraněna tím, že ho úderník oslovil
,,Můj vůdce" a tázal se ho, co si přeje.
V dalším rozhovoru, jenž obsahoval peprné na-
rážky na události ze dne 30. června 1933, úderník
muže, jejž oslovoval
,,Můj vůdče", zkrátka zá-
štřelil. Ztlumený nápěv Haydnovy hymny, který
jest zároveň nápěvem písně o Německu, dodal
provedení přiměřený rámec.
V neděli dne 7. června 1936 pochodovali pak
účastníci slavnosti s rudými prapory a prapo-
rečky, zdůrazňujíce demonstrativní chování, nej-
živějšími hlavními ulicemi lázeňského místa. Krá-
lovský holandsky generální konsul John van der
Made vyslovil se k tomu v časopise
,,Bohemia",
č. 140 ze dne 16. června 1936, takto:
,,Získávají se takto němečtí lázeňští hosté?
Milá Bohemie - dlouhá léta navštěvuji západo-
české lázně a vidím ke svému hlubokému polito-
vání, jak rok od roku klesají a hynou. Ale jak se
někdo pokouší povznésti cizinecký ruch a urov-
nati zoufalou situaci lázní, ukazuje tento případ:
Ve Františkových Lázních se konal dne 7. t. m.
sociálnědemokratický sjezd; k povznesení lázeň-
ských, hostí chodily po celé hodiny hlavními uli-
cemi lázní rudě oděné dělnické čety se skupinami
velmi četných, špatně živených dětí. Téhož dne
konali dělníci divadelní představení, na kterém
jakýsi vystěhovalec ze Schady představoval kanc-
léře Hitlera. Obecenstvu se ukazovalo, jak kancléř
Hitler byl zastřelen a pověšen. Na tomto před-
stavení byl i náměstek starosty z Františkových
Lázní, který nedávno s lázeňskou komisí jel do
Berlína. Nehledě k tomu, že hanobení náčelníků
cizích států tímto způsobem jest hrubá nepřístoj-
nost, označuji takové jednání jako nesvědomitost
na živnostnících lázeňského místa a na lidech,
kteří musí žíti z německých lázeňských hostů.
Nelze se příliš diviti, když již dnes německé vy-
sílače varují: Vyhýbejte se českým Františkovým
Lázním. "
I v jiných časopisech se podobně vyjádřili cizo-
zemští lázeňští hosté, nešetříce kritickými po-
známkami. Jako příklad uvádíme dopis Dr. A.
Lustiga z Bolzana, nyní ve Františkových Láz-
ních, uveřejněný v časopise
,,Egerer Zeitung", č.
136 ze dne 14. června 1936 (stránka 9).
Obyvatelstvo světových lázní, skoro v 80% ne-
marxistické, jest právem rozhořčeno nad těmito
událostmi; právě nyní se dělají zoufalé pokusy
odstraněním nynějších devisových těžkostí čeliti
3
zkáze, která pro to, že nepřijeli říšskoněmečtí lá-
zeňští hosté, ohrožuje sta existencí: mluví se již
o tom. že odstranění těchto těžkostí nepatří již do
příslušnosti ministerstva obchodu nebo zahranič-
ních věcí, nýbrž ministerstva sociální péče. Oby-
vatelstvo má tedy všechen důvod se obávati, že
takovými neodpovědnostmi budou nanejvýš ohro-
ženy jeho snahy oživiti návštěvu lázní, neboť při-
rozeně musí zdržeti říšskoněmecké hosty, aby ne-
jezdili do Františkových Lázní.
Rozhořčení obyvatelstva se však neobrací jen
proti pořadatelům
,,slavnostní akademie" a slav-
nostního průvodu, nýbrž i proti úřadům, které
jinak a to i mimo sezónu skoro vždy zakazují
zvláště lidové slavnosti dovolávajíce se rázu
Františkových Lázní jako světového lázeňského
místa, zatím co bez námitek povolují výše vylí-
čené slavnosti marxistického tělocvičného spolku,
naprosto se neohlížejíce, že již nastala sezóna.
Stejná rozhořčení jest však i nad tím, že jak ná-
městek starosty z Františkových Lázní Stowasser,
tak i četník v stejnokroji byli na
,,slavnostní
akademii" a nenalezli příčiny zakročiti nebo třeba
jen odejíti.
Úhrnem z toho vyplývá:
Tato událost jest schopna nejen citelně neško-
diti pověst Františkových Lázní jako světového
lázeňského místa, nýbrž i podkopati vážnost
úřadů u německého obyvatelstva, vzbuditi veřejné
pohoření, porušiti veřejný klid a pořádek.
Tážeme se tedy vlády:
1. Jest vláda ochotna neprodleně zahájiti a pro-
vésti podrobné vyšetřování vylíčených událostí?
2. Jest vláda ochotna se postarati, aby přísně
byli potrestání všichni, kdož jsou spoluviníky
vylíčených událostí a za ně odpovědni, aby tak
vrátila obyvatelstvu otřesenou víru v právo a
spravedlnost ?
3. Jak hodlá vláda pečovati, aby byly napraveny
škody, které byly na pověsti Františkových
Lázní jako mezinárodního světového místa způso-
beny vylíčenými událostmi?
4. Jest vláda ochotna učiniti opatření, aby po-
dobné události byly příště vyloučeny a jaká
budou tato opatření?
V Praze dne 16. června 1936.
Inž. Schreiber, dr Kellner,
Wollner, Knöchel, Budig, Szentiványi, A. Nitsch,
dr. Holota, Petrášek, Jaross, dr. Porubszky, Ester-
házy, dr. Szüllö, dr Korláth, dr. Zippelius, dr.
Hodina, Sogl, Franz Němec, Axmann, Hirte,
dr. Rosche, Jobst, dr. Köllner, Stangl, G. Böhm,
Illing, inž. Lischka, Frank, inž. Künzel, inž.
Karmasin, May, Sandner, Klieber, Wagner, dr.
Peters, inž. Richter, Obrlik, Rösler, Kundt, E.
Köhler, Jäkel, dr. Eichholz, Nickerl, Gruber,
Birke,
F. Nitsch, dr.Jilly, Knorre, dr.Neuwirth,
Hollube, inž. Peschka, Fischer.
566/III.
Interpelace
poslanců Frant. Němce, Rudolfa Tayerleho
ministru financí
ve věci obsazování volných systemisova-
ných míst v 6. platové stupnici v kancelář-
ských službách u zemského finančního ře-
ditelství v Praze.
Naprostý nedostatek úřednických míst v kance-
lářských službách státních úřadů a malý počet
míst ve vyšších platových stupnicích podvazují
velmi značně minimální povyšovací pohyb kance-
lářských úředníků. Zdrcující většina úředníků již
vyjmenovaných je ponechávána i při nejlepší kva-
lifikaci a prvotřídním služebním výkonu v nejnižší
platové stupnici 15-20 i více roků bez naděje na
povýšení. Ojediněle uvolněná místa v platových
stupnicích vyšších jsou obsazována při velikém
počtu uchazečů se splněnými podmínkami velmi
často protekčně a na základě stranických inter-
vencí. Praktické vybudování řádné povyšovací
soustavy v kancelářských službách řádnou revisí
systemisace není již toliko stavovskou záležitostí
postiženého zaměstnanectva, nýbrž příkazem
spravedlnosti a naléhavou povinností rozhodují-
cích činitelů, má-li býti ozdravena ohrožená ad-
ministrativa, zajištěn klid a demokratický pořá-
dek v úřadech a odstraněno protěžování jedinců,
které dráždí, znervosňuje a pobuřuje ostatní po-
stižené zaměstnance.
U zemského finančního ředitelství v Praze
uvolnilo se 11 míst vrchních kancelářských ofi-
ciálů, z nichž 7 bylo obsazeno k 1. červenci 1936.
K povýšení byli vybráni úředníci 7. platové stup-
nice s několikaletou výtečnou kvalifikací. Bylo po-
výšeno 6 úředníků v ústředí zemského finančního
ředitelství s pořadovými čísly 80, 125, 126, 132 a
142, a pouze jediný u I. instance s pořadovým
číslem 46 v 7. platové stupnici. Mezi přeskočený-
mi 134 kancelářskými oficiály je veliká většina
úředníků s velmi dobrou kvalifikací a nejlepším
výkonem služebním, kteří dosáhli úřednického
charakteru v letech 1919 až 1923, kdežto povýšení
úředníci s pořadovými čísly 125, 126 a 132 byli
jmenováni úředníky teprve v roce 1929, úředník
s pořadovým číslem 142 dokonce v roce 1930. Byli
tedy z povýšení vyloučeni úředníci až o 10 roků
starší s nadprůměrnou kvalifikací - velmi
dobrou. Tento postup úřadu vyvolal pochopitelný
neklid mezi (postiženými zaměstnanci a ubíjí po-
slední zbytky důvěry ve spravedlnost při ohodno-
cování služeb povýšením.
Stanovisko úřadu, že byli povýšeni pouze úřed-
níci s několikaletou výtečnou kvalifikací, je jen
dalším dokladem postupu v přiznávání kvalifi-
kace. Mezi 142 kancelářskými oficiály bylo vý-
běrem úřadu nalezeno pouze 7 úředníků s vý-
tečnou kvalifikací, z nichž 6 jest v presidiu zem-
ského finančního ředitelství, případně čelných
jeho odděleních a pouze jediný u úřadu I. instance.
Nelze popříti, že mezi 132 přeskočenými úředníky
4
je mnoho prvotřídních pracovníků služebně při-
dělených v různých odděleních, účtárnách a po-
mocných úřadech zemského finančního ředitelství,
u úřadů poplatkových, celních, okresních finanč-
ních ředitelství, u berních správ a berních
úřadů. Těmto úředníkům se výtečné kvalifikace
nedostane ani při nejlepším výkonu a musí se
spokojiti kvalifikací velmi dobrou, která jim po-
výšení nezajišťuje ani v případech, jsou-li o 10
roků starší než úředníci s nejlepší kvalifikační
známkou. Přizná-li se výtečná kvalifikace mlad-
ším úředníkům presidiálním a v hlavních odděle-
ních, dává se jim současně právo před všemi
ostatními na vyšší místo. To je stav krajně ne-
spravedlivý, nemožný a neudržitelný, při němž by
zákonné pořadí nemělo vůbec žádné praktické ce-
ny. Velmi dobře kvalifikovaní úředníci, jmenovaní
v letech 1919-1923, jsou právem roztrpčeni a
nejvýš nespokojeni, když po 15-17 letech slu-
žebních při nejlepším výkonu jsou opomíjeni a
vyšší místa se propůjčí úředníkům se 6-7letou
služební dobou úřednickou. Poslední byli patrně
ještě pomocníky, když první byli již úředníky. Po-
výšení stávají se tak představenými svých býva-
lých představených. Ale nejen morálně, i finančně
jsou starší úředníci poškozeni proto, že v 7. pla-
tové stupnici dospěli časovým postupem do ná-
služních přídavků a postupují po 3 letech pouze
o polovinu normální postupové kvóty, ze které se
v prvém roce sráží 50%, takže se musí spokojiti
platovým zlepšením o pouhých 460 Kč, zatím co
o 10 roků mladším úředníkům se povýšením za-
jišťuje plná postupová kvóta Kč 1800- za tři
roky.
Vylíčený postup zemského finančního ředitelství
je nespravedlivý ve dvou směrech: 1. povyšová-
ním úředníků až o 10 roků mladších a 2. blaho-
volným přiznáváním výtečné kvalifikace úřední-
kům v presidiu a ústředních odděleních úředních,
která je nedosažitelnou ostatním i při nejlepším
výkonu.
Tážeme se pana ministra financí:
1. Je panu ministru financí znám postup zem-
ského finančního ředitelství při obsazování vol-
ných míst v 6. platové stupnici a dalo snad
k němu ministerstvo financí svůj souhlas?
2. Jsou vydány nějaké interní úřední směrnice,
které precisují postup při obsazování vyšších míst
a jaké, a pokud a v čem nebyly dodrženy?
3. Je podle názoru pana ministra správné a
spravedlivé, aby úředník s nejlepší kvalifikací při
povýšení přeskočil řadu úředníků o 7-11 roků
starších, majících kvalifikaci nadprůměrnou a
pouze o jeden stupeň nižší?
4. Jak bude postupováno budoucně, aby byly
odčiněny křivdy a podobné případy se neopako-
valy?
5. Je pan ministr ochoten působiti k urychle-
nému projednání systemisačních návrhů ve smy-
slu usnesení vlády ze dne 7. července 1935 a za-
jistit postačitelné rozšíření počtu úřednických
míst a míst ve vyšších platových stupnicích, aby
se jmenování úředníků a povýšení do vyšší pla-
tové stupnice provádělo ve všech případech,
v nichž zaměstnanci splnili uložené podmínky?
6. Je pan ministr ochoten oznámiti výsledek še-
tření a opatření, která v uvedených případech
byla provedena?
V Praze dne 22. června 1936.
Frant. Němec, Tayerle,
R. Chalupa, Vaverka, Pik, Srba, Laušman, Nový,
Benda, Ešner, Jurnečková-Vorlová, Bečko, dr. Ma-
cek, dr. Markovič, Klein, Fel. Kučera, Jaša, dr.
Mareš, Polach,
Al. Langer, Popasz, Jar. Kučera,
Hladký, Brožík.
566/IV.
Interpelace
poslance Jana Sedláčka
ministru spravedlnosti
v záležitosti vynášení soudních rozhodnutí
v jazyce maďarském a nepřikládání česko-
slovenských překladů maďarských podání
českým stranám u okresního soudu v Želie-
zovcích (Slovensko).
Již několikráte se stalo u různých soudů na Slo-
vensku firmě Ing. Lorenz z Kroměříže i jiným fir-
mám, že na československé podání dostalo se firmě
rozhodnutí v nesrozumitelném jazyce maďarském
bez československého doprovodu nebo překladu po-
dání druhé strany.
Tak se stalo opětně podle přiloženého dokladu
dne 15. května 1936 u okresního soudu v Želiezov-
cích. Jest to úmyslné porušování jazykového zá-
kona a jedná se buď o neznalost zákona anebo
o úmyslné bagatelisování státního jazyka. Působí
velmi trapným dojmem, že se tak děje v 18. roce
trvání naší republiky, kdy musí být přece známo,
že na Moravě nikdo maďarskému jazyku nerozumí.
Proto táží se podepsaní pana ministra spravedl-
nosti, zda je ochoten dáti tyto případy porušování
práva jazyka československého vyšetřit a zjednati
nápravu ať se již jedná o neznalost zákona nebo
zlou vůli ?
V P r a z e dne 22. června 1986.
Jan Sedláček,
Ivák, Gajda, inž. Schwarz, dr. Kramář, dr. Rašín,
Smetánka, Špaček, dr. Štůla, Holeček, Chmelík, dr.
Branžorský, dr. Dominik, Trnka, dr. Novotný,
Ježek, inž. Protuš, dr. inž. Toušek, Kut, dr. Domin,
Knebort,
Zvoníček.
5
566/V.
Interpelace
poslance Jana Sedláčka a dra Karla Domina
ministru školství a národní osvěty
v záležitosti nové úpravy poměrů okresních
školních inspektorů a přidělených učitel-
ských sil a v záležitosti řádné dotace těchto
úřadů.
Jest známo, že agenda a povinnosti okresních
školních inspektorů a jim přidělených učitelských
sil se rozrostly nebývalou měrou a význam a zod-
povědnost úřadů okresních školních inspektorů je
toho rázu, že se jeví nezbytně nutnou nová úprava
jak postavení okresních školních inspektorů sa-
mých, tak také postavení jim přidělených učitel-
ských sil. Jest nezbytně nutno, aby místo okres-
ního školního inspektora bylo řádně a definitivně
systemisováno právě tak, jako jest nutno, aby
bylo řádně systemisováno místo přidělené učitel-
ské síly i dalších pomocných sil. Dále jest nutno,
aby okresní inspektoráty byly řádně dotovány a
práce a zodpovědnost, která je nemalou, aby byla
přiměřeně hodnocena. Okresní školní inspektoráty
mají neobyčejný význam pro stabilitu a vývoj na-
šeho školství v přidělených obvodech. Zvláště upo-
zorňujeme na nutnost zvýšené dotace a ocenění
zodpovědné práce státních menšinových inspek-
torů, kteří konají s napětím všech sil nedoceněnou
práci ve velkých obvodech jim přidělených. To
vše je nutným v zájmu národním a státním.
Proto táží se podepsaní pana ministra škol-
ství a národní osvěty, zda
jest ochoten co nejdříve předložiti příslušným
sborům osnovu, kterou se upraví poměry jak
okresních školních inspektorů, tak také poměry
všech přidělených sil a zda jest ochoten učiniti
vše, aby zodpovědné úřady okresních školních
inspektorů byly řádně dotovány a práce jejich aby
byla přiměřeně hodnocena?
V Praze dne 24. června 1936.
Jan Sedláček, dr. Domin,
Ivák, dr. Rašín, Gajda, Trnka, dr Kramář, Zvoní-
ček, Knebort, dr. Dominik, dr. inž. Toušek, dr. Štůla.
Holeček, Kut, Chmelík, dr. Novotný, Smetánka,
Špaček, Ježek, inž. Protuš, dr. Branžovský, inž.
Schwarz.
566/VI.
Interpelace
poslance Jana Sedláčka
ministru pošt a telegrafů
v záležitosti zřízení rozhlasového studia
pro střední a severní Moravu v Olomouci.
Městská rada v Olomouci a spolu zástupci celé
střední a severní Moravy žádali, aby bylo česko-
slovenským Radiojournalem zřízeno v Olomouci
rozhlasové studio. Žádost byla po prvé Radiojour-
nalem sice zamítnuta, avšak městská rada v Olo-
mouci podala nový rozklad a novou žádost za zří-
zení rozhlasového studia pro celou střední a se-
verní Moravu v Olomouci. Žádost je jistě velmi
dobře odůvodněna krajovým svérázem prostředí,
které by mohlo přispěti značně ke zpestření pro-
gramů a zesílení kulturního ruchu republiky. Olo-
mouc má své vynikající stálé divadlo a všechna
města střední a severní Moravy vynikají vysokou
kulturní úrovní, která by doznala zřízením studia
svého uplatnění a dalšího rozvoje. Rozhlasové
studio v Olomouci bude mít však ještě další svůj
veliký význam národní a státní.
Proto táží se podepsaní pana ministra pošt a
telegrafů, zda
je ochoten učiniti vše, aby rozhlasové studio pro
celou střední a severní Moravu bylo v Olomouci co
nejdříve zřízeno, případně zda je ochoten sděliti
příčiny, pro které by nebylo možno tak učiniti ?
V Praze dne 24. června 1936.
Jan Sedláček,
Gajda, Ivák, dr. Branžovský, inž. Schwarz, dr.
Kramář, Smetánka, dr. Rašín, dr. Novotný, Trnka,
dr. Dominik, Chmelík, Holeček, dr. Štůla, Špaček,
inž. dr. Toušek, Ježek, inž. Protuš, Kut, dr. Domin,
Zvoníček, Knebort.
566/VII.
Interpelácia
poslanca Antona Šaláta
ministrovi zemedelstva a ministrovi
sociálnej pečlivosti
o sťažnostiach lesorobotníkov a povozníkov,
pracujúcich v štátnych lesoch na okolí
Ihráča (okr. Kremnica).
Lesorobotníci a povozníci, pracujúci v štátnych
lesoch na okolí Ihráča (okr. Kremnica), majú veľa
sťažností čo do pracovných a mzdových pomerov.
Citujeme tu dve zápisnice, ktorých pôvodiny sú
v rukách interpelanta.
I. Zápisnica, napísaná v Ihráči dňa 21. júna 1936
s Ondrejom Dvorským, Jurajom Matúškom, Joze-
fom Cedilekom, Štefanom Trakšiarom, Michalom
Trakšiarom, Františkom Kotlárom, Pavlom Kollá-
rom, Jozefom Matúškom a Michalom Slašťanom.
Podpísaní dosvedčujú: pracovali sme v mesiaci
marci 1936 v lese
,,Vápená Dolina" na spracovaní
guľatiny jedlovej. Bol nám vydaný rozkaz poles-
ným Karolom Kednerom, aby sme rúbali kusy
len do hrúbky 60 cm. To sme aj z počiatku ro-
bili. Počas práci zmienený polesný prišiel k nám
a nariadil nám, aby sme všetko od kraja rúbali,
teda aj hrubšie kusy než 60 cm. Keď to bolo ho-
tové, polesný prišiel a prehlásil, že odoberať bude
6
len kusy do 60 cm hrubé, za to že nám vyplatí
mzdu a spracovanie hrubších kusov nám odmie-
tol započítať do mzdy. činilo to ztraty pre nás
mzda za spracovanie 130 kbm, to jest 780 Kčs.
Keďže sme všetcia chudobní a početných rodín
robotníci, táto ztrata pre nás je citeľná a vidíme
v tom veľkú krivdu, spáchanú na nás.
Neobstojí dodatečná námietka polesného, že
vraj sme neskončili nám vykázanú prácu. Vý-
robu guľatiny v lese sme úplne skončili a to,
že polesný z neodobratého dreva v samom lese
kázal vyhotoviť celulózne drevo, sme považovali
za nemožný, nám neprijateľný rozkaz, lebo takto
by nám bola bývala vyplatená len mzda za vý-
robu celulózy, kdežto za výrobu guľatiny by nám
mzdu vôbec neboli účtovali a vyplácali. Jeden
druh mzdy za vykonanú prácu by sme úplne boli
ztratili.
Dané ako hore. Podpisy: Pavel Kollár v. r.,
Adolf Dvorský v. r., Juraj Matuška v. r., Jozef
Cedilek v. r., Michal Slašťan v. r., František Kol-
lár v. r., Jozef Matuška v. r.
II. Zápisnica, napísaná v Ihráči dňa 21. júna
1936 Jánom Kollárom, roľníkom a furmanom,
obyvateľom z Ihráča, ktorý udáva toto: dňa 29.
mája 1936 v štátnom lese v úseku
,,čierna Voda"
usmrtilo drevo (guľatina) môjho zaťa Juraja
Slašťana, ktorý ako furman sbližoval si drevo
na fúru. Sbližovanie veľkých kusov guľatiny z ne-
schodných strání ku cestám konávali predtým so-
ciálne poistení lesorobotníci. Lesná správa, aby
ušetrila na pracovných silách a na sociálnych po-
platkoch, vyviazala furmanom za zárobkovú pod-
mienku, že si úžitkové drevo sami musia z ne-
schodných miest sbližovať ku cestám. K týmto
prácam povozníci neboli predtým zvyklí, ani ne-
majú dostatočných pomocných síl, preto sú vy-
stavení smrteľným nehodám. Len z obavy, žeby
ztratili zárobkovú príležitosť sa podrobili ťažkej
podmienke, ktorá nielen že ich poškodzuje, ale
poškodzuje aj lesorobotníkov čo do ztraty pracov-
nej príležitosti.
Dané ako hore. Podpisy: Ján Kollár v. r., sved-
kovia smrteľnej nehody: Július Gajdoš v. r., Mi-
chal Gajdoš v. r.
K druhej zápisnici treba poznamenať, že po za-
bitom Jurajovi Slašťanovi zostala vdova s malým
dieťatom, ktorá nepožíva žiadnej sociálnej pod-
pory. Jej muž stal sa obeťou takej práce, ktorú
mali konať robotníci zahlásení do nemocenskej a
úrazovej poisťovne.
Stále spory mzdové i pracovné roztrpčujú ľud
na Ihráči. Ľud je vystavený svojvôli polesných a
krivdí sa mu sociálne. Preto v záujme uspokojenia
obyvateľstva na Ihráči pýtanie sa pána ministra
zemedelství:
1. Či je ochotný dať vyšetriť tu prednesené sťaž-
nosti a krivdy napraviť?
2. Pýtame sa pána ministra sociálnej pečlivosti,
či je ochotný zo stanoviska sociálneho zastať sa
pracujúceho ľudu na Ihráči?
3. Či je ochotný donútiť lesnú správu k tomu,
aby prácu, ktorá prináleží sociálne poisteným ro-
botníkom, nedávala konávať povozníkom, ktorí
v prípade nehody nemôžu užívať dobrodenia soci-
álneho poistenia ?
P r a h a, 25. júna 1936.
Šalát,
Čavojský, Drobný, Kendra, dr. Pružinský, Suroviak,
Turček, Sidor, Longa, Haščík, Danihel, Dem-
bovský, Hlinka, Onderčo, Sivák, Rázus, dr. Wolf,
dr. Tiso, Florek, Slušný, dr. Sokol.
566/VIII.
Interpelácia
poslanca dr. Jozefa Tisu
ministrovi verejného zdravotníctva a teles-
nej výchovy, ministrovi sociálnej pečlivosti
a ministrovi financií
vo veci mletia pokazeného žita v Bánov-
ciach nad Bebravou.
Dňa 22. júna 1936 istý robotník Šimuni zado-
vážil si zo skladišťa
,,Dzevos"-u v dome okresného
predsedu agrárnej strany a člena krajinského za-
stupiteľstva Antona Šandrika v Bánovciach nad
Bebravou malé množstvo z tam uskladneného žita
pre mletie na chlieb pre nezamestnaných. Toto
žito, drobnými muškami celkom zamorené, zanie-
sol okresnému lekárovi dr. Jurajovi Ondrejíčkovi
cieľom zistenia spôsobilosti takto pokazeného žita
na ciele meliva. Okresný lekár vidiac akosť žita,
vykázal robotníka z bytu von, lebo mu vraj zne-
čistí celý byt. Po tomto nezdarenom pokuse o zi-
stenie a náprave obrátil sa robotník na mňa, aby
som sa šiel presvedčiť, aké žito nasýpajú do vriec,
aby ho odvážali do mlyna. Na naliehavú výzvu
šiel som sám do označenej miestnosti, pred ktorou
stály už s uskladneným žitom naplnené vrecia,
zvonku od mušiek čierne, akoby makom posypané,
steny miestnosti čierne od mušiek a hromada žita
sa hýbala ako vlnobitie od množstva mušiek. Za-
mestnanec skladišťa, sriadenec Roľníckej poklad-
nice v Bánovciach n. Bebravou, odborne mi na
otázku o žite vysvetľoval, že žito sa dá najprv pre-
čistiť a potom pôjde do mlyna. Keďže je však
známo, že takto infikované žito sa prečistením
nedá od zárodkov mušiek oslobodiť, následkom
čoho sa do múky nielen dávka žita ale i zárodky
mušiek dostávajú, čo sa na pečenom chlebe i slo-
bodným okom dá konštatovať, je zrejmá nespôso-
bilosť takéhoto žita na chlebovou múku pre ľudí.
Pýtame sa pp. ministrov verejného zdravotníctva
a sociálnej pečtivosti:
či majú vedomosť o tom, že zo skladíšť ,,Dze-
vos"-u sa takéto obilie používa na mletie pre ne-
zamestnaných;
a p. ministra financií:
či má vedomosť o tom, že ,,Dzevos" pod štátnou
zárukou takto manipuluje monopolné obilie;