Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.

IV. volební období. 3. zasedání.

552

Interpelace:

I. posl. B. Köhlera min. spravedlnosti o zabavení brožury ,,1000 čeká ještě na amnestii",

II. posl. inž. Karmasina min. pro sjednocení zákonodárství a organisace správy o výkonech jeho
odboru,

III. posl. dr. Patejdla, Mikuláše, dr. Klapky, Zeminové, Babka a Polívky vládě o dalším provádění
pozemkové reformy,

IV. posl. Franze Němce min. soc. péče o nesociálním postupu při zařazování do vyživovací akce,
V. posl. Franze Němce min. železnic o nestejném označení jmen stanic,

VI. posl. dr Hodiny a Jäkla min. vnitra a min. spravedlnosti o zákazu vyvěšovati plakáty,

VII. posl. Bátkové, dr Stránského, F. Richtra a Fr. Langra min. veřejných prací o zřízení beto-
nového mostu v okolí Nových Mlýnů na řece Dyji,

VIII. posl. Bátkové, Zeminové a Polívky min. vnitra o reorganisaci protilichevní služby,
IX. posl. Mikuláše a Jenšovského min. vnitra o poměrech v obci Chotilsku na okrese příbramském,

X. posl. Bátkové, Zeminové a Polívky min. veř. zdravotnictví a tělesné výchovy ve věci odvolání
zákazu konání učebního kursu pro zaměstnance kontrolní cenové služby,

XI. posl. Mikuláše a dra Klapky min. vnitra o nesprávném postupu okresního úřadu v Hořicích.

552/I (překlad).

Interpelace

poslance B. Köhlera
ministrovi spravedlnosti

o zabavení brožury ,,1000 čeká ještě na
amnestii. "

Liberecké státní zastupitelství nařídilo, aby
z brožury ,,1000 čeká ještě na amnestii" byly
zabaveny tyto články:

,,Odůvodněná vyšetřovací vazba.

Blíže Německého Jablonného četnictvo chytlo
padělatele pasů a říšskoněmeckého národně-so-
cialistického provokatéra Ericha Schlaga. Ten se
dal předvésti k vrchnímu komisaři německojablon-
ského okresního úřadu a udal mu, že by mu mohl
prozraditi komunistická skladiště zbraní, třaska-
vin atp., a že zvláště ví o dvou dělnících, kteří
mají spojení s cizozemskými činiteli. Schlag byl
ihned propuštěn a po nějaké době byli na hrani-

cích zatčeni dva dělníci, které nařkl, když se
svými koly s nepatrným množstvím zboží, které
se obyčejně dopravuje podloudně (margarin atp. ),
přejížděli z Německa přes hranice do Českoslo-
venské republiky. Oba byli skoro dva měsíce ve
vyšetřovací vazbě u českolipského krajského
soudu, neboť přitěžující svědek Erich Schlag zatím
zmizel a uprchl zpět do Německa. Dokud trvala
vyšetřovací vazba, řízení vázlo, poněvadž se stále
čekalo na četnické zprávy, byl-li Erich Schlag již
nalezen a je-li proti oběma ještě nějaký jiný
materiál. Konečně bylo řízení úplně zastaveno a
oba dělníci byli skoro po dvou měsících z vazby
propuštěni.

Žádost obou dělníků o přiznání náhrady za
vazbu českolipský krajský soud zamítl, poněvadž
,, podezření prý nebylo vyvráceno. " Stížnost
k vrchnímu soudu byla marná. Když poukazovali,
že vyšetřovací vazba byla neprávem prodlužována,
odpověděl pražský vrchní soud v odůvodnění
svého zamítavého rozhodnutí, že vyšetřovací vazba
nebyla neprávem prodlužována. Neboť pátrání
v této věci bylo ztíženo tím, že Erich Schlag
uprchl, ale že podle udání četnické stanice lze
očekávati, že se brzy vrátí, neboť četnictvo prý
zjistilo, ,,že s návratem Ericha Schlaga lze po-
čítati každý den, jakmile mu vyroste plnovous,
aby ho nebylo lze poznati... "

---

2

A tak seděli oba dělníci nevinně skoro dva
měsíce ve vyšetřovací vazbě, poněvadž Erichu
Schlagovi zřejmě plnovous nenarostl dosti rychle. "

,,1¾ roku nevinně ve vyšetřovací vazbě.

Poněvadž jsou soudy přetíženy, protahuje se
často vyšetřovací vazba do nekonečna. Velmi často
se musí konečně přece jen trestní řízení zastaviti,
protože chybí jakýkoliv konkrétní důkaz viny ob-
žalovaného, ale nevinně odpykanou vyšetřovací
vazbu mu potom nikdo nevezme.

U libereckého krajského soudu vedl se proti
jistému dělníkovi proces podle zákona na ochranu
republiky pro vyzvědačství, a to podle údajů při-
těžujících svědků, majících naprosto špatnou po-
vest, o nichž se později ještě ukázalo, že to jsou
,,důvěrníci policie". Jeden z těchto přitěžujících
svědků byl dokonce 26krát trestán, z toho 12krát
pro zločin podvodu a seděl pro trestní činy v ža-
láři skoro 5 let. Jiný z přitěžujících svědků byl
pro zločiny již trestán 3 lety, 21 měsíci, 18 měsíci
a 14 měsíci, třetí přitěžující svědek byl trestán
jedním rokem 6 měsíci a jinými tresty, zvláště
pro krádež spáchanou vloupáním. Přes to byl ob-
žalovaný odsouzen na 3 léta 40 těžkého žaláře.
Soud se v rozsudku vůbec nezmínil o věrohodnosti
přitěžujících svědků. To bylo i nejvyššímu soudu
přespříliš, a proto vyhověl zmateční stížnosti ob-
hájcově, zrušil rozsudek a nařídil nové přelíčení
u krajského soudu. Při tomto novém hlavním pře-
líčení byl nyní obžalovaný úplně osvobozen a před-
seda tohoto nového přelíčení prohlásil ve svém
rozsudku o přitěžujících svědcích, že to jsou
,,velice povážliví, velice předpojatí a tedy na-
prosto nevěrohodní svědkové. "

Obžalovaný však byl ve vyšetřovací vazbě
úhrnem 21½ měsíce, zač nedostal odškodnění, ač-
koliv byl nevinen.

Víte, co znamená pro dělnickou rodinu taková
vazba živitele?"

,,Legenda o ráně dýkou.

Proti 16 obžalovaným byla podána žaloba, že
se koncem r. 1931 a v r. 1932 účastnili marxistic-
kého počátečního kursu a tím spáchali přečin taj-
ného spolčování. Narostl z toho ohromný spis, vy-
šetřování trvá již 3 léta, předseda nalézacího se-
nátu se ho hrozí, neboť hlavní přelíčení bude
trvati celý den. Tu přichází jako záchrana amne-
stie pana presidenta republiky z prosince 1935.
Na § 17 zákona na ochranu republiky (tajné spol-
čování) se amnestie vztahuje.

Ale spis nemůže býti vyřízen. Neboť amnestie
platí jen tehdy, když nebyl mimo to spáchán jiný
trestný čin, byť to byl jen sebe menší přestupek.
Při zatčení jednoho z obžalovaných byl nalezen
,,nůž podobný dýce" a nositel nemohl se vykázati
Žádným úředním povolením, že smí nositi takovou
,,zbraň" a tím spáchal i přestupek proti zbroj-
nímu patentu. Proto mu nemůže býti udělena am-
nestie. Hlavní přelíčení se stále odkládá, konečně
se koná.

Ale ,,nůž podobný dýce" se ztratil. Hledá se
všude. Nenajde se. Obhájce se již raduje, že když
zde není zabavený nůž, jest možno obžalovaného
osvoboditi pro přestupek proti zbrojnímu patentu,
takže by ještě dodatečně mohl býti amnestován
pro tajné spolčování, ale tříčlenný senát podle
zákona na ochranu republiky pod přísahou slíbil,

že bude nezlomně dodržovati zákony, a připome-
nul si § 1 instrukce pro trestní soudy ze dne
16. června 1854, č. 165 ř. z., podle něhož ,,soudy,
jimž jest svěřeno trestní soudnictví, mají neúměr-
nou horlivostí ve vyšetřování trestních činů a stí-
hání pachatele... věrně plniti své povolání, aby
se udržela v platnosti moc zákona a aby ten, kdo
zákon přestupuje, byl zbaven naděje, že vyvázne
bez trestu. "

A tak se soud usnáší odročiti hlavní přelíčení
proto, aby četníci, kteří před 4 léty zabavili nůž
podobný dýce, vypovídali o tom, jaký to byl nůž,
aby nalézací senát mohl posouditi, zdali se na
tento nůž vztahuje, zbrojní zákon, totiž císařský
patel ze dne 24. října 1852, č. 23 ř. z., či niko-
liv...

Ale v ministerstvu spravedlnosti se konají dů-
kladné porady a ankety o opatřeních proti pře-
těžování soudů. "

,,Nestranný soudce.

Jistý komunistický referent byl obžalován pro
řeč na shromáždění. Přitěžujícím svědkem byl po-
licejní komisař, který na tomto shromáždění za-
kročil. Jako jediný přitěžující svědek byl obeslán
k hlavnímu přelíčení. K hlavnímu přelíčení se ne-
dostavil a proto musilo býti odročeno. Druhý den
našel obhájce ve spisu list, jejž vlastnoručně se-
psal předseda senátu, tohoto obsahu:

,,Podle zprávy policejního ředitelství v X a svě-
decké výpovědi úplně věrohodného svědka X. Y.,
který přepsal tuto zprávu podle poznámek, jež si
učinil na oné schůzi, a který výslovně prohlásil,
že ví, že to, co si zaznamenal, souhlasí s tím, co
řečník na tomto shromáždění mluvil, byl zjištěn
tento stav věci: "

Nyní následuje vždy poukaz na příslušná místa
obžalovacího spisu, která obsahují skutkovou pod-
statu obžaloby, a tyto poukazy rovněž vlastno-
ručně sepsal předseda senátu.

Potom následuje další poukaz na místa obžalo-
vacího spisu, která obsahují odpověď obviněného,
a k tomu jest na vlastnoručně napsaném listu do-
slova připojeno:

,,Tato obrana obžalovaného byla však vyvrácena
výše uvedeným stavem věci. "

A tak to jde dále, neboť onen list obsahuje kon-
cept odsuzujícího rozsudku, jejž si předseda senátu
již sepsal bez hlavního přelíčení a před ním. Ob-
hájce podáním odmítl tohoto předsedu pro předpo-
jatost, poněvadž tento předseda pojal své mínění
ještě před hlavním přelíčením a jest zde tedy u ně-
ho předpojaté mínění, poněvadž zaujal stanovisko
svého rozsudku ještě před hlavním přelíčením a
jest zde u něho předpojatost, poněvadž ještě před
hlavním přelíčením pronesl svůj rozsudek a jest
tedy u něho předsudek.

Příslušné presidium krajského soudu nepohnalo
tohoto předsedu senátu k odpovědnosti, nýbrž na
návrh na jeho zamítnutí prostě přikázalo předsed-
nictví při hlavním přelíčení jinému soudci, který
jest ,,stálým předsedou trestního senátu". Přísluš-
né presidium krajského soudu nechtělo zřejmě ru-
šivě zasahovati do ustálené prakse.... O této
události se dověděl nejvyšší soud při zmateční stíž-
nosti, poněvadž se ve zmateční stížnosti navrho-
valo, aby si vyžádal presidiální spisy o tomto od-
mítnutí. Ale nejvyšší soud ve svém nálezu pro-
hlásil:

---

3

,,K návrhu na vyžádání presidiálních spisů nelze
přihlížeti jakožto k nepřípustné novotě ve zma-
tečném řízení".

To bylo vše, co nejvyšší soud jako nejvyšší
strážce zákona v tomto případě učinil, neboť onen
předseda senátu soudil a soudí i dále komunistické
a jiné řečníky na schůzích. V poslanecké sněmovně
byla o tomto případě podána interpelace, ale ani
ministerstvo spravedlnosti nic neučinilo. Pro obža-
lovaného měla tato věc jedinou výhodu: Přes to
že byl uznán vinným pro přečin podle § 14, odst. 1
zákona na ochranu republiky (trestní sazba od 1
měsíce do 2 let), pro přečin podle § 14, odst. 5 zá-
kona na ochranu republiky (trestní sazba od 8 dnů
do 3 měsíců) a pro urážku veřejného úřadu (trest-
ní sazba od 1 do 6 měsíců), dostal za všechny tyto
tři přečiny trest 1 měsíce podmíněně... "

,,§ 15, odst. 3 zákona na ochranu republiky.

Podle § 15, odst. 3 zákona na ochranu republiky
se trestá pro zločin žalářem od 6 měsíců do 5 let
(státní vězení je vyloučeno), kdo podněcuje k ná-
silnému převratu atd., nebo k vojenskému zločinu.
Zde několik případů, jak si to nejvyšší soud vy-
kládá v praxi.

,,Vhodným prostředkem k podněcování k násilné
změně státní formy Československé republiky může
býti i rozbor marxistické teorie. Neboť, - praví
nejvyšší soud, - stačí snaha způsobiti v jiné osobě
duševní stav nepřátelský zákonitě chráněným stat-
kům a tedy i rozhodnutí porušiti tyto právní
statky. " (Úř. sb. Vážný č. 2139. )

Na jedné schůzi o událostech v Čině projev:
,,Snad nás také poženou do války, ale naši duši
nebudou míti. " (Sb. 3118. ) ,,Neboť - praví nej-
vyšší soud - stačí i nepřímé podněcování poslu-
chačů, aby až budou jako vojíni povoláni do zbraní,
odepřeli poslušnost svým představeným. "

,,Stanovisko, které zaujímá dělnická třída k vál-
ce, známe z Leninovy knihy, kde praví: Pak řekne
dělnická třída: Dobře! Válku válce! (Sb. 3106. )

Zločin podle § 15, odst. 8 zákona na ochranu re-
publiky spatřovaly soudy i v projevech sympatie
pro Svaz socialistických sovětských republik nebo
jejich rudou armádu, a trestaly jej.

V červnu 1935 uzavřela vláda Československé re-
publiky vojenskou spojeneckou smlouvu se Svazem
socialistických sovětských republik.

V prosinci 1935 byl "zločin podle § 15, odst. 3"
vyloučen z amnestie.

Trestní sazba: Žalář od 6 měsíců do 5 let. Státní
vězení vyloučeno. "

,,Chudí ať jsou klidní.
(Veřejné násilí. )

Hroznou metlou pro chudý lid jest proslavený
§ 81 trestního zákona. Když se někdo protiví
vrchnostenské osobě zamýšleje zmařiti vykonání
jejího úřadu nebo služby, třebas bez zbraní a bez
zranění, ale s nebezpečnou hrozbou nebo skuteč-
ným násilným vztažením ruky, páchá zločin ve-
řejného násilí. Trestní sazba: těžký žalář od 6
měsíců do 1 roku; kladl-li se však odpor zbraněmi
(zbraní jest podle výkladu nejvyššího soudu třeba
jen zcela obyčejná hůl) nebo doprovázelo-li odpor
poškození nebo zranění úředního orgánu (stačí

třeba jen škrábnutí na ruce orgánu), jest trestem
těžký žalář od 1 do 5 let.

Četná jsou odsouzení podle § 81, zvláště při
exekucích. Drobný živnostník jest na daních dlu-
žen snad jen několik korun, ale již přichází exe-
kutor. Ghalupník, který se svou rodinou často při
16hodinné denní práci dobývá na tvrdé půdě nej-
nutnější existenci, nemusil by se obávati exekuto-
ra, poněvadž tam, kde je bída, není si co vzíti.
Ale přece je zde nějaký majetek, třeba jen chatr-
ný, a rodina se třese před exekutorem. Tu sáhne
exekutor po houslích 121etého syna; tu chce již
opustiti chudé obydlí, protože vůbec nic nenašel
a najednou najde ve skřínce s listinami padesáti-
korunovou bankovku. ,,To dostalo do vínku mé
dítě", vykřikne žena. Exekutor jest necitelný. Tu
se žena vrhne na padesátikorunu, exekutor se ne-
šťastné ženě brání, ona ho chytne za rámě - a
skutková podstata zločinu podle § 81 jest spá-
chána.

Ze žalobního spisu pro § 81: Dne 11. února 1935
přišla do domu G. W. v C. četnická hlídka, aby
zabavila a odvezla dříví, které prý bylo vzato bez
dovolení z lesa velkostatkáře Buquoi a uschováno
v kůlně. Četníci chtěli vykonati zmíněný služební
čin v přítomnosti obecního strážníka, lesního
správce K. H. a hajného R. Sch. Tu přiběhlo ně-
kolik osob, které volaly: ,,Dříví zůstane zde" a
zástup se tak hrozivě choval k úředním osobám,
že u nich vzbudil strach a obavu, a že byly pře-
svědčeny, že by došlo ke srážce, kdyby dále po-
kračovaly ve služebním úkonu. Proto upustily od
vykonání dalšího služebního úkonu a jejich slu-
žební úkon byl zmařen onou nebezpečnou hroz-
bou. - O 18 zločinců více...

Komunistický poslanec Eduard Höhnel svolal
v březnu 1932 v Německém Jablonném schůzi po-
dle § 2, Náhle se tam dostavila četnická hlídka
k prohlídce a nalezla, že jedna pozvánka podle
§ 2 nebyla prý řádně podepsána a lístek zaba-
vila. Posl. Höhnel šel za velitelem, a žádal ho, aby
mu přece tento lístek ukázal. Četnický velitel má-
val jím kolem sebe a ukázal mu konečně lístek,
ale tak obrácený, že ho posl. Höhnel nemohl pře-
čísti. Tu posl. Höhnel sáhl po lístku a když ho
na jedné straně zachytil, aby si jej přečetl, ve-
litel, který držel lístek na druhé straně, náhle od-
táhl svou ruku a slabý lístek se roztrhl.

Skoro po čtyř letech dostal posl. Höhnel, když
jeho poslanecká imunita zanikla, od státního za-
stupitelství obžalobu pro zločin podle § 81 s odů-
vodněním: Když štábní strážmistr S. obviněnému
Höhnelovi ukazoval závadný podpis na pozvánce,
vytrhl Höhnel pozvánku 3. z ruky a při tom ji
zmačkal, zřejmě zamýšleje tento lístek zničiti.
Tím prý spáchal Höhnel, jelikož se zmocnil toho
lístku násilným vztažením ruky na S., zločin po-
dle § 81 tr. z.

Při hlav. přelíčení dne 25. února 1936 byl Höhnel
uznán vinným ze zločinu podle § 81 a nepodmíněně
odsouzen na 3 měsíce těžkého a zostřeného žaláře,
při čemž byla vyslovena ztráta volebního práva,
jelikož obžalovaný spáchal čin ze vzpurnosti, z ne-
návisti a surovosti, tedy z pohnutek nízkých a ne-
čestných...

Zločin podle § 81 byl vyloučen z amnestie pana
presidenta republiky ze dne 14. prosince 1935.

---

4

,,70letá žena dělníka.

Před soudcovskou stolicí stojí stará usouzená
70letá žena, pláče a ujišťuje, že je nevinná. To
jest první dojem, jejž získá divák tohoto přelí-
čení.

Když studujeme spisy sporu, zjišťujeme toto:

V roce 1933 bývalý clen německé národně so-
cialistické strany dělnické dostal výhružný list,
v němž se jemu a ještě dvěma jiným hrozilo za-
vražděním a mučením, poněvadž s jinými dal pod-
nět k tomu, že tábor komunistické mládeže byl
rozpuštěn a zakázán. Četníci, kterým byl dopis
ovšem ihned odevzdán, zahájili hned ve chvali-
tebné horlivosti svá šetření. Kdo by mohl býti
pachatelem? Jen nějaký nezaměstnaný. Rychle
byly prohlédnuty seznamy nezaměstnaných. Ne-
štěstí tomu chtělo, že písmo obžalované, také ne-
zaměstnané, se podobalo písmu anonymního listu.
Dalším bylo, že byla ihned zatčena a zahájeno
předběžné vyšetřování...

Co jest platné trvalé zapírání obžalované, co
jsou platné výpovědi jejích dětí, které potvrzují,
že obžalovaná již po 10 let nepíše žádné dopisy,
co jest platný její pláč a poukazování na svou
nevinu - četníci dali písmo vyšetřiti znalcem a
ten již rozsoudil. Obrana nabízela další důkazy,
podávala další návrhy, až se soudu konečně urá-
čilo, že dal rukopis anonymního dopisu ještě
jednou vyšetřiti znalcem. Posudek zněl znovu:
Úplně určitě a bez jakékoliv pochybnosti psala
dopis obžalovaná S.

Zmizela jakákoliv naděje, rozsudek zní krátce a
stručně: podle posudku znalce... 4 měsíce těž-
kého žaláře.

Po vyhlášení rozsudku dostávají titíž lidé znovu
dopis, jest to týž rukopis, zase se jim vyhrožuje
a mimo to se v těchto dopisech hrubě uráží ně-
kdejší nalézací senát, který odsoudil paní S.,
státní zástupce, ministr spravedlnosti. Pro četníky
není jiného vinníka než paní S. Stroj zákona koná
automaticky tutéž cestu: zatčení, vyslechnutí
u vyšetřujícího soudce, prozatímní propuštění
z vazby, posudek znalců, obžaloba, přelíčení....

Tentokrát přikázal soud dvěma znalcům, týmž
jako v prvním řízení, aby podali své posudky.
Což bylo zapotřebí mnoho psáti, nač, já pouka-
zuji prostě na svůj první posudek, a ten praví
jasně a zřetelně a každý laik to může viděti, že
pisatelkou jest S.

Obhájce nabízí znovu důkazy, neboť děti mohou
potvrditi, že obžalovaná nepsala již 10 let a že
její dcera musila vždy vyřizovati její korespon-
denci.  Senát má přece jen pochybnosti, dá si

ještě jednou pozvati znalce, neboť stařena sku-
tečně nepůsobí dojmem zločinné ženy. Páni znalci
se dostaví k přelíčení, podívají se na obžalova-
nou, vyžádají si od ní ukázku písma, žena při
tom pláče, nemůže ani řádně psáti, poněvadž se
třese vzrušením, s dobromyslným úsměvem si pak
vyžaduje lhůtu k podání svého nového písemného
posudku. Po dlouhé době přichází konečně spis,
na nějž obžalovaná ve strachu a úzkostech čekala;
odsoudí mne znovu? Posudek zní krátce a stručně:
S největší pravděpodobností lze obžalovanou po-
važovati za pisatelku dopisů. Tedy přece jako
dříve na 100% a s úplnou určitostí nemohou to
páni znalci již říci. Po měsících jest již jen
pravděpodobně pachatelkou.

Za přelíčení výše zmíněného dostavuje se do
jednací síně pan státní zástupce, šeptá něco do
ucha svému kolegovi tam sedícímu, tajemství se
později odhaluje a ukazuje se, že za přelíčení ti,
kdož se cítili býti ohroženými, odevzdali stát-
nímu zastupitelství nové dopisy se stejným pís-
mem a úplně podobným obsahem.

To jest nyní nápadné i samému předsedovi. Tato
žena to přece již nemůže býti. Státní zastupitel-
ství nedělá ovšem nic jiného, než že znova zaha-
juje; předběžná pátrání proti paní S., týž průběh,
totéž popírání, týž výslech, mohli by si na to již
opatřiti formuláře.

Obhájce nyní navrhuje, poněvadž dopisy byly za-
slány v obálce, aby byly daktyloskopicky vyšetře-
ny. Pražský znalec nemůže na tomto dopise bohu-
žel zjistiti žádné otisky prstů, ale přece připojuje
ke svému posudku, že není možné, aby paní S. je
byla psala, že přece sám vidí, že tyto tahy písma
nejsou stejné. Konečně se vyšetřujícímu soudci
uráčí skutečně pozvati jiné znalce. Spis putuje do
Prahy a nyní zjišťují tamější znalci, že písmo ano-
nymních dopisů se podobá písmu obžalované, ale
jest míti za to a skoro jistě, ze ona není pisatelkou,
když se pečlivě pozorují všechny odchylky.

Ještě než došel tento záchranný posudek, došly
znovu dopisy; četníci jdou do bytu paní S.; stařena
sedí u kamen, jest zima, chladno, četníci nemají nic
pilnějšího na práci, dají si zrekvirovati nákladní
auto na mléko, posadí na ně stařenu jen nuzně
oblečenou a odvážejí ji přímo do vyšetřovací vazby.
Úsilí obhájce a rozvaze jednoho státního zástupce
lze jen děkovati, že tato žena byla ihned zase
z vazby propuštěna.

Státní zastupitelství nebude moci nyní učiniti nic
jiného a bude míti také tolik rozumu, že řízení
proti paní S. zastaví a odvolá žaloby již podané.

70letá a nezaměstnaná; čtyřikrát zatčená; ve vy-
šetřovací vazbě; více než desetkrát vyslechnutá; ně-
kolik přelíčení; odsouzená k 4 měsícům těžkého ža-
láře... "

Zabavení se provedlo v objektivním řízení pro
§ 300 tr. z., ačkoliv 7 zabavených článků obsahuje
naprosto pravdivé údaje ze soudních spisů bez ja-
kéhokoliv zkreslení, hanobení nebo výsměchu a
fakta uvedená v jednotlivých článcích lze doslovně
nalézti:

Pokud jde o první článek ,,Odůvodněná vyšetřo-
vací vazba" v trestním spise Tk IX 825/33 česko-
lipského krajského soudu a Tk IX 848/33 českolip-
ského krajského soudu, při čemž uvedené místo
z odůvodnění pražského vrchního soudu jest do-
slovně vzato z rozhodnutí pražského vrchního
soudu ze dne 2. března 1934 Tsv 928/33 (Tk 848/33
0. č. 28).

Pokud jde o druhý článek ,, 1¾ roku nevinně ve
vyšetřovací vazbě" v trestním spise Tk 304/34, nyní
Tk 1799/36 libereckého krajského soudu.

Pokud jde o třetí článek ,,Legenda o ráně dý-
kou" v trestním spise Tk XI 803/32 libereckého
krajského soudu.

Pokud jde o čtvrtý článek ,,Nestranný soudce"
v trestním spise Tk 1413/30 libereckého krajského
soudu a v usnesení presidia libereckého krajského
soudu ze dne 10. července 1931, č. pres 5449/17/13c,
které jest v nich, stejně jako citát z nálezu nejvyš-
šího soudu jest doslovně vzat z nálezu nejvyššího
soudu ke spisu připojeného.

---

5

Pokud jde o pátý článek ,,§ 15, odst. 3 zákona
na ochranu republiky" z úřední sbírky Vážného
rozhodnutí nejvyššího soudu v Brně jako soudu
zrušovacího, všeobecně tiskem uveřejněné, a to
z čísel 2139, 3118 a 3106.

Pokud jde o šestý článek ,,Chudí ať jsou klidní"
v soudních spisech Tk VII 2064/34, Tk VII 2037/34
libereckého krajského soudu, Tk 663/34 mosteckého
krajského soudu a Tk VII 1211/36 libereckého
krajského soudu.

Pokud jde o sedmý článek ,,701etá žena dělníka"
v trestních spisech Tk 1934/33, Tk 905/35 a Tk
803/35 libereckého krajského soudu.

Zdají-li se tyto pravé údaje zabavených článků
soudu býti schopné snižovati rozhodnutí úřadů a
pobuřovati jiné k nenávisti a pohrdání státními
úřady, pak jsou to jen fakta a jejich pravdivost,
jimž by mohl soud připisovati takový účinek.

Podepsaní táží se tedy pana ministra spravedl-
nosti:

1. Pane ministře spravedlnosti, souhlasíte s výše
uvedenými zabaveními a tedy s tím, že liberecké
státní zastupitelství smělo zabaviti pravdu a nic
než pravdu?

2. Pane ministře spravedlnosti, jste ochoten udě-
liti libereckému státnímu zastupitelství přiměřené
pokyny, abyste konečně učinil přítrž tomuto jed-
nání libereckého státního zastupitelství?

V Praze dne 18. května 1936.

B. Köhler,

Machačová, Hodinová-Spurná, Kliment, Vodička,
Śliwka, Beuer, Kosík, Borkaňuk, Schmidke,
Široký, Synek, dr. Jar. Dolanský, Nepomucký,
Klíma, Vallo, Zupka, Kopřiva, Dölling, Šverma,
Slanský.

552/II (překlad).

Interpelace

poslance inž. F. Karmasina

ministrovi pro sjednocení zákonodárství
a organisace správy

o výkonech jeho odboru.

Zákonem ze dne 22. července 1919, č. 431 Sb. z.
a n. bylo zřízeno ministerstvo pro sjednocení zá-
konů a organisace správy. Toto ministerstvo jest
povoláno, aby připravovalo sjednocení zákonů a
správy na celém území státu; zvláště také vytvo-
ření jednotného československého názvosloví. Zá-
kon výslovně prohlašuje toto ministerstvo za úřad
pouze prozatímní, jehož působnost se skončí, jak-
mile splní úkoly, které jsou mu přiděleny.

Veřejnost se skoro vůbec nedovídá, co toto mini-
sterstvo dosud vypracovalo. Interpelanti jsou pře-
svědčeni, že ministerstvo pouze proto, že jest pře-
tíženo prací, nebylo ještě s to, aby předložilo ve-

řejnosti obsáhlou zprávu o své dosavadní činnosti
a že to jsou pouze finanční ohledy, které mini-
sterstvu překážejí, aby ve svém vlastním věst-
níku podávalo běžné zprávy o svých výkonech a
tím vyvrátilo pověsti, že se toto ministerstvo ne-
obsazuje z důvodů státní nutnosti, nýbrž z úvah
stranicko-politických. Veřejnost zajímá především,
kolik let ministerstvo bude ještě asi potřebovati,
aby ukončilo svou činnost, která se podle zákona
pokládá za prozatímní. Tážeme se tedy pana mi-
nistra pro sjednocení zákonodárství a organisace
správy:

1. Jakou práci vykonalo dosud ministerstvo pro
sjednocení zákonodárství a organisace správy?

2. Jakými zásadami se ministerstvo řídí při své
úřední činnosti? Kolik let hodlá ještě ministerstvo
pokračovati ve své úřední činnosti, aby ukončilo
svůj úkol, jejž zákon označuje za prozatímní, totiž
sjednotiti zákonodárství a organisaci správy?

3. Jest pan ministr ochoten dostaviti se do pos-
lanecké sněmovny ve své vlastnosti jako ministr
pro sjednocení zákonodárství a organisace správy
a podati výklad o pracích svého odboru"

V Praze dne 15. června 1936.

Inž. Karmasin,

Klieber, Nickerl, Stangl, inž. Künzel, Frank,
Obrlík, Hollube, dr. Jilly, Axmann, dr. Eichholz,
Kundt, dr Kellner, dr. Zippelius, dr. Peters, Illing,
Fischer, Gruber, Sogl, inž. Lischka, Knöchel,
Sandner.

552/III.

Interpelace

poslanců dr. Patejdla, Mikuláše, dr. Klapky,
Zeminové, Babka a Polívky

vládě
o dalším provádění pozemkové reformy.

Podávaje jménem výboru pro pozemkovou re-
formu zprávu Národnímu shromáždění k návrhu
zákona záběrového, oznámil zpravodaj posl. M o d-
racek mezi jiným:

,,Otázka výměry narážela na největší obtíže.
Objevily se návrhy, aby všechny statky, přesahu-
jící 100 ha byly vy vlastněny. Jiný návrh směřoval
k tomu, aby byly vyvlastněny statky, přesahující
250 ha, jiný návrh byl na 500 ha a jiný šel až na
1000 ha a nescházelo hlasů, které žádaly, aby vů-
bec žádná výměra stanovena nebyla. "

,,Páni experti z kruhů velkostatkářských, i ex-
pert p. prof. B r d l í k zastávali názory, že velké,
střední a malé statky jsou přirozené, vzájemně se
doplňující kategorie národohospodářské si že nelze
ani tu, ani onu kategorii vyloučiti bez vážného po-
škození národního zemědělství a jeho úkolů ve vý-
živě a produkci národní. Statek o 100 ha, praví,

---

6

by naprosto nevyhovoval různým způsobům mo-
derního hospodářství. "

,,Posudky z kruhů pivovarských zněly vesměs,
že pivovary jsou závislé na dodávkách ječmene
z velkostatků, a sice rozměrů větších, ovšem ne-
udávaly hranici, jak velké velkostatky mají na
mysli. "

,,Posudky z kruhů lihovarnických zněly v ten
smysl, že velkostatek jest pro lihovarnický prů-
mysl nezbytnou podmínkou a že by lihovarnický
průmysl v případě rozdělení velkostatků utrpěl
smrtelnou ránu. "

,,Taktéž mlékárny vyjádřily se v ten smysl, že
pro zásobování velkých měst mlékem, zejména
Prahy, jest velkostatek nezbytností a kdyby se
mělo přikročiti k rozdělení velkostatků, že by tím
zásobení měst mlékem těžce, ba přímo katastro-
fálně bylo postíženo. "

,,Po značně dlouhých debatách shodl se konečně
výbor na kompromisu, že mají býti k zabrání stá-
tem mocí tohoto zákona určeny statky, u nichž
zemědělská půda má výměru 150 ha, nebo 250 ha
půdy vůbec. "

,,Aby nebylo toto ustanovení prováděno příliš
příkře, bylo do jiného paragrafu dáno ustanovení,
že jest možno ze záboru vypustiti i více půdy, ze
záboru nesmí však býti propuštěno více než
500 ha půdy. "

,,Tím tedy, doufám, že zákon do velké míry vy-
hověl požadavkům, jež byly vzneseny z kruhů ze-
mědělských i průmyslových, aby bylo šetřeno hos-
podářského průmyslu nebo průmyslu se statky
souvisejícího. "

Uvedené výňatky ze zprávy zpravodaje výboru
pro pozemkovou reformu citujeme úvodem proto,
aby uvedeno bylo na pravou míru často opakované
a nyní znovu opětovné tvrzení, jakoby socialisté
byli proti pozemkové reformě, t. j. rozdělení vel-
kostatků a uváděli pro to ony důvody, což - jak
jest ze zprávy zjevno - bylo uplatňováno jinými
skupinami. Vzpomínáme zprávy zpravodaje o zá-
konu záborovém dále proto, abychom zdůraznili,
že všechny tehdejší obavy byly zbytečné a žádná
z předpovědí tehdejších se nesplnila a že naopak
vývoj v zemědělství spěje k střednímu a malému
závodu.

Byli to především národní socialisté, kteří od
r. 1926 stále v usneseních sjezdů své strany (1926,
1931, 1936) tiskem a v parlamentních projevech
se dožadovali a dožadují důsledného plnění a pro-
vádění zákonů o pozemkové reformě tak, aby ale-
spoň bylo v plné míře využito v zájmu drobných
venkovských, lidí výsledků kompromisů, z nichž zá-
kony ty vznikly.

Statistické údaje o tom, jak byla až dosud (do
konce r. 1934) pozemková reforma prováděna,
uvedl - konče svoji činnost - správní výbor
Státního pozemkového úřadu ve svojí závěrečné
zprávě z dubna 1935. Z údajů těch jest zřejmo,
že provádění pozemkové reformy nesplnilo uve-
dené tendence, že nebylo využito možností v zá-
konech o pozemkové reformě obsažených v zájmu
drobných venkovských lidí.

Podle § 11. zábor. zákona musí býti vlastníku
zabrané půdy ponecháno - pokud možno, podle
jeho volby - 150 ha půdy zemědělské nebo 250 ha
půdy vůbec. Jen výjimečně možno podle uvede-
ného § propustiti až 500 ha půdy (na toto usta-

novení poukazoval zpravodaj výboru pro pozem.
reformu). Má se při tom přihlížeti k potřebě pů-
dy, k její jakosti, k účelnému hospodaření, k ze-
mědělskému průmyslu, k zásobování měst a k ji-
nakým zřetelům všeobecného blaha.

Státní pozemkový úřad propustil podle § 11.
záb. zákona ze záboru 330. 018 ha půdy zeměděl-
ské a 596. 252 ha půdy veškeré. Přepočítáno na
všech 1913 vlastníků, znamená to průměr přes
168 ha půdy zemědělské a přes 311 ha půdy vů-
bec. Z těchto průměrů jest zjevno, že musel být
velký počet výjimek, když na každého vlastníka,
z nichž několik set nemělo ani 150 ha zem. půdy za-
brané, takže jim ani nemohlo býti více než 150 ha
propuštěno, připadá větší výměra propuštěné pů-
dy než jest ta, která musela býti propuštěna.
Bylo tu, zdá se, nějak příliš mnoho přihlíženo
k jiným zřetelům všeobecného blaha. Dodati třeba
ještě, že vlastníkům zabraného majetku bylo dále
ponecháno podle § 20 zákona přídělového 60. 764
ha zem. půdy, t. j. průměr přes 31 ha na jednoho.

V souvislosti tu hned konstatujeme, že ,,je-li
místní potřeba půdy naléhavá a nestačí-li pozem-
ky zabrané, nebo Žádá-li toho obecné blaho" jak
ustanovuje § 14 záb. zákona, může býti k účelům
pozemkové reformy (pro příděl) vyvlastněna půda
i pod 150 ha půdy zemědělské a že tohoto ustano-
vení nebylo vůbec v žádném případě použito. Tu
- žel - nebylo zřejmě dbáno vůbec zřetelů obec-
ného blaha.

Pokud se týče provedení přídělu, konstatujeme
především nesprávnost statistického vyjádření,
v němž se do výsledků činnosti Státního pozem-
kového úřadu zahrnuje výkup dlouhodobých pach-
tů, prováděný soudy a v němž se do drobného pří-
dělu zahrnují kolonie a vůbec příděl do 30 ha
půdy jednomu přídělci.

Správně vyjádřeno, byl výsledek do konce
r. 1934 takovýto:

Z úhrnné výměry 1, 308. 158 ha půdy zemědělské
(zabraná půda podle § 1, 2 zábor. zákona, bez za-
brané půdy podle § 4 téhož zákona 1, 283. 286 ha,
směnou získaná, od státu a soukromá 25. 872 ha)
bylo přiděleno:

501. 567 ha v drobném přídělu 624. 983 osobám,
t. j. průměrem 0'80 ha jednomu přídělci,

41. 203 ha v kolonisaci 2999 osobám, t. j. prů-
měrem 13 ha jednomu přídělci,

191. 283 ha v zbyt. statcích 2019 osobám, t. j.
průměrem přes 94% ha jednomu přídělci,

29. 207 ha v jiných větších objektech 2130 oso-
bám, t. j. průměrem skoro 13% ha jednomu pří-
dělci,

330. 018 ha propuštěno vlastníkům podle § 11
z. z. 1913 osobám, t. j. průměrem přes 168 ha
jednomu vlastníku,

60. 764 ha ponecháno vlastníkům podle § 20 z.
příd. 1913 osobám, t. j. průměrem přes 31 ha jed-
nomu vlastníku,

15. 179 ha vyloučeno ze záboru podle § 3a a § 7
z. z. (prodej z volné ruky) 1913 osobám, t. j. prů-
měrem přes 7% ha jednomu vlastníku,

54. 056 ha ještě v záboru,

85. 882 ha vykoupeno prostřednictvím soudů
jako dlouhodobé pachty.

K přehledu podotýkáme, že nedíly zahrnuté do
drobného přídělu, způsobují zvýšení průměru