15

Nové jednání budiž provedeno s použitím
jednacího protokolu o prvém jednání a všech
ostatních spisů sporu se týkajících přiměřeně
podle §§ 242 a 285. "

12. § 299, odst. 1, č. 4 zní:

"4. o skutcích, o kterých by svědek nemohl
vypovídati, leč by porušil jemu uloženou a
státem uznanou nebo státem výslovně ulo-
ženou povinnost mlčenlivosti, pokud jí nebyl
platně zproštěn; "

13. § 343, odst. 2 zní:

"Ohledání předmětu může býti jen tehdy
odepřeno, jestliže by bylo spojené s porušením
státem uznané nebo státem výslovně uložené
povinnosti mlčenlivosti. "

14. K § 343 se připojuje další odstavec:

"Ohledání ve vojenských nebo vojskem ob-
sazených budovách nemůže býti provedeno,
jestliže velitel budovy odepře k němu svolení.
V podnicích (v jejich odděleních), které jsou
důležité pro obranu státu a u nichž je zřízen
vojenský dozorčí orgán, nemůže býti prove-
deno ohledání, jestliže vojenský dozorčí orgán
odepřel k němu svolení; v takových podnicích
(v jejich odděleních), u nichž není zřízen vo-
jenský dozorčí orgán, budiž při výkonu ohle-
dání šetřeno všech opatrností, aby věci důle-
žité pro obranu státu zůstaly uchovány v taj-
nosti, jestliže bude prokázáno listinou vydanou
příslušným vojenským orgánem, že takový
podnik je povinen co do určitých předmětů
zachovati tajemství. Proti odepření svolení
velitelem budovy (vojenským dozorčím orgá-
nem) je přípustná dozorčí stížnost k minis-
terstvu národní obrany. "

15. § 355, odst. 1 zní:

"Znalec může z důvodů uvedených v § 59
a z těch důvodů, které opravňují svědky, aby
odepřeli výpověď, žádati, aby byl zproštěn po-
vinnosti podati nález a posudek zcela nebo
zčásti. "

16. § 555, odst. 1 zní:

"Jestliže rekurs čelí proti usnesení, kterým
soud není vázán, proti odepření nebo odnětí
práva chudých nebo proti trestnímu opatření,
jímž je postižen zástupce strany, svědek nebo
znalec, může soud nebo soudce, jehož rozhod-
nutí nebo opatření se odporuje, sám vyhověti
rekursní žádosti. Nemíní-li tak učiniti nebo
je-li rekursem odporováno jinému usnesení
než uvedenému v odstavci 1, budiž rekurs

16

předložen rekursnímu soudu, podle potřeby
s vysvětlující zprávou, a se všemi spisy po-
třebnými k posouzení rekursu. "

17. § 589 zní:

"Vydati platební příkaz je příslušný ten
okresní soud, který by byl příslušný v pří-
padném sporu o pohledávku. "

18. § 592, odst. 1, č. 2 zní:

"2. upozornění dlužníka, aby proti plateb-
nímu příkazu, považuje-li jej za bezdůvodný,
podal k okresnímu soudu, který vydal platební
příkaz, v propadné lhůtě 15 dní, počítané ode
dne doručení platebního příkazu, písemně nebo
ústně odpor, který nemusí odůvodňovati. "

Čl. VII.

Zák. čl. LX/1881, o exekučním řízení, se
mění takto:

1. § 18 zní:

"Vede-li se exekuce na nemovitosti anebo
na práva zapsaná v pozemkových knihách, je
k výkonu exekuce příslušný knihovní soud.
Při exekuci na pohledávky, nejsou-li knihovně
zajištěné, zakročí jako exekuční soud ten
okresní soud, u kterého má dlužník vše-
obecnou příslušnost (§ 19 zák. čl. I/1911);
není-li takového soudu v tuzemsku, okresní
soud, v jehož obvodě je bydliště, sídlo nebo
pobyt poddlužníka, a je-li jich několik, pod-
dlužníka v žádosti na prvém místě uvedeného,
nejsou-li však známé nebo nebyly-li by v tu-
zemsku, okresní soud, v jehož obvodě je zá-
stava zřízená pro pohledávku. V každém ji-
ném případě je příslušný okresní soud, v je-
hož obvodě má býti exekuce vykonána. "

2. § 33, odst. 2 zní:

"Ve vojenských anebo vojskem obsazených
budovách mohou býti exekuční úkony vyko-
nány teprve po předchozím oznámení veliteli
budovy a jen s přibráním vojenské osoby od
něho přidělené. Výkon je nepřípustný, jestliže
velitel budovy odepře k němu svolení. Proti
odepření svolení velitelem budovy je přípust-
ná dozorčí stížnost k ministerstvu národní
obrany. "

3. K § 33 se připojuje další odstavec:

"V podnicích (v jejich odděleních), které
jsou důležité pro obranu státu a u nichž je
zřízen vojenský dozorčí orgán, přísluší vojen-
skému dozorčímu orgánu totéž právo jako ve-
liteli budovy podle předcházejícího odstavce,

17

a platí o právu dozorčí stížnosti totéž, co je
uvedeno v témž odstavci. V takových podni-
cích (v jejich odděleních), u nichž není zřízen
vojenský dozorčí orgán, budiž při výkonu exe-
kuce šetřeno všech opatrností, aby věci důle-
žité pro obranu státu zůstaly uchovány v taj-
nosti, jestliže bude prokázáno listinou vyda-
nou příslušným vojenským orgánem, že dluž-
ník je povinen co do určitých předmětů za-
chovati tajemství. "

4. § 98, odst. 1 ve znění čl. V, č. 17 zákona
ze dne 19. ledna 1928, č. 23 Sb. z. a n., zní:

"Na návrh učiněný v žalobě (§ 92) může
soud povoliti odklad exekuce až do pravoplat-
ného rozhodnutí o žalobě. Povolení odkladu
exekuce budiž učiněno závislým na složení při-
měřené jistoty za náhradu škody, která by
vymáhajícímu věřiteli odkladem mohla vznik-
nouti v případě, že by žalobcův nárok byl za-
mítnut:

1. jestliže osoba blízká dlužníku (§ 35 konk.
ř. ) nebo jiná osoba žijící s ním ve společné
domácnosti podá vylučovací žalobu později než
15 dní po výkonu zabavení movitých věcí
hmotných a jestliže neučiní pravděpodobným,
že mohla o výkonu exekuce zvěděti teprve
krátce předl uplynutím této lhůty nebo po ní
a že žalobu podala bez zbytečného průtahu,

2. jestliže by odklad mohl ohroziti uspoko-
jení vymáhajícího věřitele. Uvede-li vymáha-
jící věřitel po povolení odkladu okolnosti, které
činí pravděpodobným takové ohrožení a které
nemohl dříve uvésti, může býti na návrh ulo-
ženo tomu, na jehož žádost byl odklad povo-
len, aby dal do určené mu lhůty jistotu, jinak
by v exekuci bylo pokračováno. Nepokračuje-li
žalobce řádně ve sporu, budiž na návrh vy-
máhajícího věřitele v exekuci pokračováno. "

Čl. VIII.

(1) Ustanovení § 7 a § 12, odst. 2 zákona ze
dne 27. listopadu 1896, č. 217 ř. z., jímž se
vydávají předpisy o obsazování, vnitřním za-
řízení a jednací m řádě soudů (zákon o soudní
organisaci), posléze uvedené ustanovení však
jen, pokud jedná o domácí práci k soudcovské
zkoušce, se zrušují.

(2) Ostatní ustanovení téhož zákona, jed-
nající o přípravné službě soudcovské, platí na-
dále; přípravná služba soudcovská budiž při-
způsobena současným požadavkům praktické
potřeby tak, aby zaručovala nejdokonalejší
přípravu pro ucelené vzdělání soudce. Podrob-
nosti ustanoví ministr spravedlnosti výnosem.

18

Čl. IX.

Ustanovení čl. IV zákona ze dne 11. prosince
1934, č. 251 Sb. z. a n., kterým se mění a do-
plňují některá ustanovení zákonů o občanském
řízení soudním, o řízení exekučním a o řízení
nesporném, se doplňují těmito dalšími od-
stavci:

"(3) Ve sporech projednávaných u okres-
ních soudů (§ 42 zák. č. 131/1931 Sb. z. a n. )
jsou strany povinny před tím, nežli se pustí
do jednání o věci hlavní, prohlásiti se o tom,
zda mají za to, že jde o spor pracovní, který
třeba projednávati podle odstavce 2.

(4) Neučiní-li strany takové prohlášení,
bude spor projednáván podle ustanovení civil-
ního řádu soudního, platných pro řádné soudy.

(5) Učiní-li strany prohlášení, že jde o spor
pracovní, a nemá-li soud důvodu pochybovati
o jeho správnosti, prohlásí, že spor bude pro-
jednáván podle ustanovení odstavce 2; toto
usnesení se nedoručuje stranám písemně a
nelze mu odporovati.

(6) Má-li však soud pochybnosti, zda-li jde
o spor pracovní, nebo odporují-li si prohlášení
stran, rozhodne soud především odděleně
o otázce, zda jde o spor pracovní. Jednání
o této otázce provede se podle ustanovení ci-
vilního řádu soudního.

(7) Vzdají-li se strany opravného pro-
středku proti usnesení, buď ihned pokračo-
váno v jednání o věci hlavní podle předpisů
o řízení, ve kterém má býti spor podle usne-
sení soudu projednáván. Nevzdají-li se však
strany opravného prostředku, budiž usnesení
doručeno a vyčkáno, až usnesení o tom, zda
jde o spor pracovní, nabude právní moci.

(8) Krajský soud jako soud rekursní a od-
volací rozhoduje s konečnou platností o oprav-
ném prostředku do rozhodnutí o tom, zda jde
o spor pracovní, v tříčlenném senátu, složeném
ze soudců z povolání.

(9) Pravoplatné rozřešení otázky ve smyslu
předcházejících ustanovení o tom, v jakém
řízení bude spor projednáván, je závazné i pro
soudy vyšší stolice jednající ve sporu.

(10) Ustanovení § 41, odst. 2 zák. č. 131/
1931 Sb. z. a n. platí obdobně pro spory pro-
jednávané před okresními soudy od doby, kdy
byla pravoplatně rozřešena otázka, že jde
o spor pracovní. "

19

Čl. X.

Úprava výkonů kancelářské služby soudů
náleží ministru spravedlnosti; pokud však
má býti v tomto oboru služby upraven styk
občanstva se soudy a soudními úřady, upraví
jej vláda nařízením. Až do vydání ustanovení
podle tohoto článku zůstanou v platnosti usta-
novení jednacích řádů soudů o kancelářské
službě.

Čl. XI.

(1) Tento zákon nabude účinnosti prvým
dnem druhého měsíce následujícího po vyhlá-
šení; provede jej ministr spravedlnosti v do-
hodě se zúčastněnými ministry.

(2) Vláda určí nařízením, od které doby
bude ustanovení čl. I, č. 6 účinné.

(3) Úmluvu uvedenou v § 7 a) j. n. ve znění
čl. I, č. 2 tohoto zákona a v § 55 uh. c. ř. s.
ve znění čl. VI, č. 3 tohoto zákona mohou
strany učiniti ve věcech zahájených před
účinností tohoto zákona až do počátku jed-
nání ve věci hlavní. Ustanovení § 7 a), odst.
5 j. n. a § 55, předposlední odstavec uh. c. ř. s.
neplatí pro opravné prostředky v den účinnosti
tohoto zákona již podané.

(4) Ustanovení § 49, č. 2 j. n. ve znění
čl. I, č. 4 tohoto zákona a ustanovení § 1,
č. 2, písm. i) uh. c. ř. s. ve znění čl. VI, č. 1
tohoto zákona, pokud je jimi měněna přísluš-
nost, neplatí pro žaloby podané před účin-
ností tohoto zákona.

Resoluce.

Vláda se vyzývá, aby citelnému nedostatku soudců v zájmu bezpečnosti právní
odpomohla rozšířenou systemisací soudců i pomocného personálu.

Státní tiskárna v Praze. - 3288-36.