Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období. 3. zasedání.
509.
Zpráva
výboru ústavně-právního
k usnesení senátu N. S. R. Č. (tisk 485)
o vládním návrhu zákona (tisk sen. 47 a 193),
kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákonů o soudní příslušnosti, o občan-
ském řízení soudním, o řízení exekučním a o soudní organisaci.
ústavně-právní výbor poslanecké sně-
movny ve schůzi konané dne 9. června 1936
jednal o předloze vládního návrhu zákona,
kterým se mění a doplňují některá ustano-
vení zákonů o soudní příslušnosti, o občan-
ském řízení soudním, o řízení exekučním
a o soudní organisaci ve znění, jak byl při-
jat senátem N. S. R. Č.
ústavně-právní výbor poslanecké sně-
movny shledal, že projednávaná osnova
vyhovuje vytknutému účelu urychliti ří-
zení a zkrátiti dlouhé trvání sporu. Ze sta-
tistiky sdělené zástupcem ministerstva
spravedlnosti při jednání ústavně-práv-
ního výboru plyne, že v obvodu vrchního
soudu v Praze a v Brně, kde příslušná
data jsou již po ruce, není pokles sporné
agendy v r. 1935 takový, jak by bývalo
snad lze předpokládat podle některých ná-
znaků. V r. 1935 jest pokles sporné agendy
v obvodu vrchního soudu v Praze 8. 2%,
obvodu vrchního soudu v Brně 10. 2%.
Úhrnné číslo celé agendy sporné (po při-
počtení převzatých nedodělků) vykazuje
r. 1935 pokles 9. 4% (Praha), 9. 9%, (Brno).
Pokud jde o spory projednávané před sa-
mosoudci, činí tento pokles 9. 8% (Praha),
11. 4% (Brno). U okresních soudů byl ná-
pad žalob v r. 1935 menší o 9. 5% (Praha)
a 13. 1% (Brno).
Pokles je tedy jen malý a je vyvážen
tím, že v této době vzrostl značně počet
kontradiktorních rozsudků, jak je patrno
z těchto čísel:
|
Krajské soudy: |
|||||||
|
roku |
1935: |
1934: |
1933: |
1932: |
1931: |
1930: |
1929: |
|
Praha |
10. 757 |
10. 033 |
9. 174 |
8. 361 |
8. 093 |
6. 360 |
5. 957 |
|
Brno |
4. 309 |
4. 027 |
4. 068 |
3. 740 |
3. 068 |
2. 821 |
2. 485 |
|
Okresní soudy: |
|||||||
|
roku |
1935: |
1934: |
1933: |
1932: |
1931: |
1930: |
1929: |
|
Praha |
32. 617 |
31. 172 |
29. 459 |
27. 505 |
24. 091 |
21. 153 |
21. 558 |
|
Brno |
14. 207 |
15. 183 |
15. 485 |
14. 109 |
12. 178 |
10. 619 |
9. 960 |
2
Vzrůstu počtu kontradiktorních roz-
sudků odpovídá ovšem i vzrůst ústních jed-
nání a tím i vzrůst pracovního výkonu jed-
notlivého soudce. K tomu ještě přistupuje,
že projevující se zlepšení hospodářských
poměrů a s ním i zlepšování poměrů dluž-
níků přiměje věřitele, aby vymáhali pohle-
dávky, které dosud pro pochybnost vydo-
bytí nežalovali.
Ústavně-právní výbor poslanecké sně-
movny soudí proto, že snaha zákonnou
úpravou docíliti urychlení a zjednodušení
řízení, je správná. Také není pochybností
o správnosti těch ustanovení, která přesa-
hují rámec tohoto účelu a sledují jednak
zájmy obrany státu, jednak odstranění ně-
kterých zákonných nesrovnalostí a nedo-
konalostí.
Z rozpravy ústavně-právního výboru
dlužno vyzdvihnouti jen toto: Ustanovení
čl. IV, č. 4, podle kterého může soud ulo-
žiti straně požívající práva chudých, aby
zaplatila částky, od nichž byla zatím osvo-
bozena, musí se státi, jak plyne ze samot-
ného znění, ihned, jakmile soud věc v jedné
stolici vyřídil a nikoliv snad teprve po
letech.
Ustanovení téhož čl. IV, č. 8 o tom, že
žalobní odpověď má uvésti úplně všechny
skutečnosti, jimiž se žalovaný chce brá-
niti, nemůže míti za následek, že by strana
z přednesu toho byla později vyloučena,
protože o tom, kdy může býti strana vy-
loučena z přednesu, platí ustanovení
zvláštní. Zde může míti neuposlechnutí
tohoto předpisu jen vliv na otázku ná-
hrady procesních nákladů.
Ústavně-právní výbor poslanecké sně-
movny nemůže přejíti bez povšimnutí tu
ohromnou práci, kterou soudci a kancelář
konají přes značné zatížení, které, pokud
jde o spornou agendu, projevuje se proti
r. 1912 v r. 1932 vzestupem u krajských
soudů v Čechách o 236%, v zemi Morav-
skoslezské o 180%, u okresních soudů pak
o 100%, resp. 914%. Je zjevno, že jen ne-
úmorná píle dociluje, že takto vzrostlá
agenda může býti zmáhána.
Ústavně-právní výbor ovšem vidí, že je
možné ještě jinou cestou starati se o to,
aby agenda soudní byla lépe zvládána, což
je nutné v zájmu národního hospodářství,
protože bez řádné a rychlé a pokud možno
lacině fungující justice nelze si předsta-
viti právní vývoj poměrů ve státě, totiž
zvýšenou systemisací soudcovských a kanc.
míst u soudů.
Ústavně-právní výbor proto se usnesl
na osnově ve znění, jak bylo usneseno se-
nátem a zároveň přijal i resoluci v senátě
usnesenou.
V Praze dne 9. června 1936.
Dr Patejdl v. r.,
předseda.
F. Richter v. r.,
zpravodaj.
Zákon
ze dne....
kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákonů o soudní příslušnosti,
o občanském řízení soudním, o řízení exekučním a o soudní organisaci.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon ze dne 1. srpna 1895, č. 111 ř. z., o vy-
konávání moci soudní a o příslušnosti řádných
3
soudů v občanských věcech právních (juris-
dikční norma), se mění takto:
1. §7a), odst. 3 zní:
"Samosoudcům krajských soudů přísluší
též projednati a rozhodnouti spory o rozvod
a rozluku manželství, leč by jedna ze stran
ještě před průvodním usnesením navrhla, aby
věc byla projednána před senátem. Je-li se
žalobou o rozvod spojena žaloba o placení vý-
živného, jedná a rozhoduje o ní soud v témž
obsazení, v jakém jedná a rozhoduje o žalobě
o rozvod. "
2. K § 7 a) dodávají se odstavce 4, 5 a 6:
"Strany mohou u krajských soudů úmluvou
(§ 104) vznésti před samosoudce i majetko-
právní rozepře, které přesahují hodnotu
20. 000 Kč. Za úmluvu platí také, je-li návrh
na projednání samosoudcem učiněn v žalobě
a v žalobní odpovědi není mu odporováno.
Rozhodnutí krajského soudu nelze odporo-
vati opravným prostředkem proto, že místo
samosoudce jednal a rozhodoval senát. Nelze
mu však odporovati ani proto, že místo se-
nátu jednal a rozhodoval samosoudce, jestliže
strana se pustila do jednání, nevýtknuvši
vadného obsazení soudu.
V případech odstavce 5. nemůže k vadnému
obsazení přihlížeti z moci úřední ani soud
vyšší stolice. "
3. § 8 zní:
"U vrchních soudů vykonávají soudní moc
v občanských věcech právních a rozhodují
ve správních věcech soudních senáty, které
jsou složeny z předsedy a dvou soudců, pokud
by něco jiného nebylo ustanoveno zákonnými
předpisy o vnitřním zařízení soudů. O odvolá-
ních proti rozsudkům krajských soudů, které
vydal senát, rozhoduje však vrchní soud v se-
nátě složeném z předsedy a čtyř soudců, jestliže
to navrhne odvolatel v odvolacím spise nebo
jeho odpůrce v odvolacím sdělení nebo ve
zvláštním podání učiněném ve lhůtě § 468,
odst. 2 c. ř. s.
Strana nemůže uplatňovati v opravném
prostředku vadné obsazení odvolacího soudu
proto, že místo tříčlenného senátu jednal a
rozhodoval senát pětičlenný. Také však ne-
může uplatňovati, že místo senátu pětičlen-
ného jednal a rozhodoval senát tříčlenný,
jestliže se pustila do jednání, nevýtknuvši
vadného obsazení soudu.
4
Ve případech předcházejícího odstavce ne-
může k vadnému obsazení přihlížeti z moci
úřední ani dovolací soud.
Jak má býti vykonáváno soudnictví v ob-
čanských věcech právních u nejvyššího soudu,
je ustanoveno zákonem o nejvyšším soudě. "
4. § 49, č. 2 zní:
"2. spory o otcovství k nemanželskému dí-
těti, o závazcích podle zákona náležejících ne-
manželskému otci k matce a dítěti, a to i když
nárok z těchto závazků uplatňuje osoba, která
náklad spojený s jich splněním učinila za ne-
manželského otce, a jinaké spory o výživné,
k němuž jest někdo podle zákona povinen.
Tím však není dotčeno právo manželky v ža-
lobě o rozvod domáhati se placení výživného
u soudu příslušného pro žalobu o rozvod. "
5. § 55 zní:
"Jestliže se jediná osoba nebo společníci ve
sporu domáhají v jedné žalobě několika ná-
roků, jež jsou ve skutkové nebo právní sou-
vislosti, sčítají se tyto nároky dohromady.
Nejsou-li nároky ve skutkové nebo právní
souvislosti, posuzuje se příslušnost soudu
podle každého nároku zvlášť, ale okresní soud
zůstává příslušným, i když součet těchto ná-
roků převyšuje hranici stanovenou pro pří-
slušnost okresních soudů. Působnost samo-
soudce u krajského soudu zůstává nedotčena,
jestliže žádný z takových nároků nepřevyšuje
částku 20. 000 Kč. "
6. § 118, č. 2 se zrušuje. Tím není dotčeno
ustanovení § 4 zákona ze dne 15. října 1925,
č. 213 Sb. z. a n., kterým se upravuje soud-
nictví v hlavním městě Praze.
Čl. II.
Zákon ze dne 27. dubna 1873, č. 67 ř. z.,
o upomínacím řízení, ve znění čl. XXVIII
zákona ze dne 1. srpna 1895, č. 112 ř. z.,
o zavedení zákona o soudním řízení v občan-
ských právních rozepřích (civilního řádu
soudního), se mění a doplňuje takto:
1. § 3 zní:
"Podmíněný platební rozkaz nelze vydati
proti osobám neznámého pobytu. "
2. § 4, odst. 4 a 5 zní:
"Má-li týž věřitel za týmž dlužníkem něko-
lik pohledávek, může, i když nejsou mezi
sebou ve skutkové nebo právní souvislosti,
žádati touž žádostí za platební rozkaz, neči-
5
ní-li žádná z nich více než 5000 Kč, třebas by
součet těchto nároků hranici tu převyšoval.
K písemné žádosti budiž připojeno tolik
stejnopisů platebního rozkazu vyhovujícího
předpisu § 6, kolik je jich třeba pro do-
ručení. "
3. K § 5, odst. 3 se připojuje nová věta:
"Proti rozhodnutí o útratách je přípustný
jen rekurs ve lhůtě 8 dnů. "
4. § 9 zní:
"Podal-li dlužník odpor včas, pozbude pla-
tební rozkaz účinnosti v celém svém rozsahu,
a to i tehdy, když se odporuje toliko některé
části pohledávky.
Bylo-li však platebním rozkazem dlužníkovi
odděleně uloženo, aby zapravil několik pohle-
dávek, z nichž každá je zvlášť číselně uvedena,
a podal-li dlužník odpor výslovně jen proti
některé z těchto pohledávek, zůstává platební
rozkaz účinným ve příčině ostatních pohle-
dávání.
Odporuje-li toliko některý z několika dluž-
níků, pozbude platební rozkaz účinnosti jen
ohledně něho. "
5. § 19, odst. 2 zní:
"V takovém případě doručí soud zároveň
s platebním rozkazem žalobu. V platebním
rozkazu uvede, že nařídí ústní jednání o ža-
lobě, podá-li žalovaný včas odpor. Žalovanému
budiž uloženo, aby, podá-li odpor, uvedl
stručně jeho důvody a nabídnul o nich dů-
kazy. Jinak platí ustanovení § 9. "
Čl. III.
Čl. XXII zák. č. 112/1895 ř. z. a § 14,
odst. 5, věta prvá zákona ze dne 15. února
1922, č. 69 Sb. z. a n., o plodinové burse
v Bratislavě a o zákazu termínových obchodů
s obilím a mlýnskými výrobky na Slovensku
a v Podkarpatské Rusi, budou nahrazeny
těmito ustanoveními:
"Bursovní soud rozhodčí může vyslýchati
svědky, znalce a strany za účelem důkazu,
pokud se na jeho obeslání dostavili, a to sou-
hlasí-li s tím vyslýchaní, i přísežně; jinak
požádá za provedení těchto důkazů okresní
soud, v jehož obvodu vyslýchaný bydlí nebo
se zdržuje. O přísežném výslechu před roz-
hodčím soudem platí přiměřeně ustanovení
civilního řádu soudního. "
6
Čl. IV.
Zákon ze dne 1. srpna 1895, č. 113 ř. z.,
o soudním řízení v občanských rozepřích
právních (civilní řád soudní), se mění a do-
plňuje takto:
X. §65 zní:
"žádost za propůjčení práva chudých budiž
podána písemně nebo do protokolu u proces-
ního soudu příslušného v první stolici. Jestli-
že by chudá strana měla své bydliště nebo
stálý pobyt mimo obvod okresního soudu,
jenž jest v sídle procesního soudu, může
žádost za propůjčení práva chudých dáti do
protokolu u okresního soudu svého bydliště
nebo stálého pobytu.
V žádosti budiž označen spor, pro který
právo chudých má býti povoleno. Zároveň
budiž předloženo úřední vysvědčení o osob-
ních poměrech strany, jíž má býti právo
chudých propůjčeno, a místopřísežné seznání
strany o tom, jaké má jmění a jaký má pří-
jem. Kdo učiní v místopřísežném seznání vě-
domě nepravdivé údaje, bude potrestán podle
výše způsobené nebo zamýšlené škody pro
přestupek nebo zločin podvodu.
Podrobnější předpisy o způsobu místopří-
sežného seznám, o vydávání úředního vysvěd-
čení a o ověřování údajů žadatelových, ze-
jména knihovními soudy a finančními úřady,
jakož i o postupu při tom budou vydány vlád-
ním nařízením. Obce jsou povinny spolupů-
sobiti, zejména při vystavování úředních vy-
svědčení.
Poručencům a opatrovancům může vysvěd-
čení vydati a místopřísežné seznání potvrditi
také poručenský (opatrovnický) soud.
O tom, zda strana podle osobních a majet-
kových poměrů může zapraviti náklady na ve-
dení sporu (§ 63) či nikoliv, rozhoduje pro-
cesní soud.
Soud může také povoliti právo chudých jen
částečně. "
2. § 66, odst. 2 zní:
"Advokáta samého jmenuje výbor advo-
kátní komory k tomu povolaný. Toto jmeno-
vání nahrazuje advokátovi plnou moc pro-
cesní. "
3. § 69 zní:
"Straně, která nepravdivými údaji vyloudila
propůjčení práva chudých, budiž uložen trest
pro svévoli.
7
Kdo by ve vysvědčení uvedeném v § 65
vědomě nebo z hrubé nedbalosti učinil ne-
správné údaje nebo kdo by nesprávné údaje
vědomě potvrdil jako pravdivé, ručí, jestliže
právo chudých bylo propůjčeno, za částky, od
nichž strana prozatím byla osvobozena, dále
za náklady zastoupení advokátem a za všelikou
jinou tím způsobenou škodu. "
4. Za § 71 se vkládá § 71 a):
"Soud vyřídiv věc v jedné stolici uloží
straně požívající práva chudých, aby zaplatila
částky, od jichž zaplacení byla právem chu-
dých prozatímně osvobozena, nabude-li pře-
svědčení, že zaplacení jich nemůže chudou
stranu zkrátiti na nuzné výživě (§ 63). Může
tak učiniti i soud opravné stolice s účinkem
i pro předcházející řízení. Podle majetkových
poměrů chudé strany může jí soud uložiti za-
placení částečné, podle okolností může jí ulo-
žiti zaplacení celé nebo částečné v přiměře-
ných lhůtách. Při tom budiž užito ustanovení
§ 71, odst. 2. "
5. § 72 zní:
"V případech dotčených v §§ 65, 66, 68, 71
a 71 a) rozhoduje soud bez ústního jednání.
Před rozhodnutím opatřiž si soud z úřední
moci potřebná vysvětlení.
Strany nepotřebují při jednáních, která ko-
nají před soudem podle předpisů tohoto titulu,
ani tenkráte zastoupení advokátem, když je
procesním soudem krajský soud.
Rozhodnutí, jímž bylo straně propůjčeno
právo chudých, nemůže odpůrce napadati re-
kursem. Rozhodnutí, že pro chudou stranu
má býti zřízen advokát, může býti napadeno
opravným prostředkem jen proto, že není zá-
konného důvodu, aby advokát byl ustanoven;
tento rekurs může podati odpůrce chudé
strany, advokát chudé straně zřízený a výbor
té advokátní komory, která má advokáta
chudé straně jmenovati. Chudá strana může
podati rekurs proti usnesení, jímž byla její
žádost za právo chudých zamítnuta, jímž bylo
jí propůjčeno právo chudých jen částečně,
jímž byl vysloven zánik nebo bylo odňato
právo chudých, nebo bylo jí uloženo dodatečné
zaplacení nákladů [§ 71 a)], i u krajského
soudu do protokolu. Tento rekurs může chudá
strana podati i u okresního soudu svého by-
dliště nebo pobytu.
Proti rozhodnutí rekursního soudu nejsou
opravné prostředky přípustné. "
8
6. § 193, odst. 3 zní:
"Jednání může býti prohlášeno za skončené,
třebas ještě nebyly provedeny všechny při-
puštěné důkazy, jde-li jen o provedení jednot-
livých důkazů soudem dožádaným a vzdají-li
se buďto obě strany jednání o výsledku jich
nebo má-li senát za to, že se bez takového jed-
nání obejde, nebo jde-li o důkaz spisy veřej-
ných úřadů nebo veřejnými listinami a vzda-
jí-li se obě strany jednání o výsledku tohoto
dokazování. "
7. § 227 zní:
"žalobce se může domáhati v téže žalobě
několika nároků proti témuž žalovanému, po-
kud jest o všech nárocích týž způsob řízení
přípustný. Nejsou-li však tyto nároky ve
skutkové nebo právní souvislosti, je to pří-
pustné jen tehdy, když je procesní soud pro
každý jednotlivý nárok příslušný.
U krajského soudu mohou býti v jedné ža-
lobě spojeny nároky, které náležejí před samo-
soudce, s nároky náležejícími před senát; roz-
hoduje o všech senát. "
8. § 243, odst. 2 zní:
"Odpověď staniž se přípravným spisem,
jenž musí obsahovati určitý návrh, a je-li ža-
lobcův nárok popírán, má také uvésti jednot-
livě, stručně, ale přesně a úplně skutečnosti,
jimiž se žalovaný chce brániti, jakož i jednot-
livé průvodní prostředky, jimiž míní dokázati
pravdivost svých skutkových tvrzení. Je-li
uplatněna námitka nepřípustnosti pořadu
práva, nepříslušnosti, překážky rozepře zahá-
jené nebo pravomocně rozsouzené, buďtež
v odpovědi na žalobu uvedeny zejména také
okolnosti odůvodňující uplatněnou námitku a
buďtež nabídnuty důkazy pro dolíčení jich
pravdivosti. "
9. § 261, odst. 6 se zrušuje.
10. Za § 261 se vkládá § 261 a):
"Namítá-li žalovaný nepříslušnost, jest po-
vinen uvésti po pravdě všechny skutkové
okolnosti důležité pro posouzení příslušnosti
dovolaného soudu, a je-li mu znám soud pří-
slušný, také jej označiti. Nevyhoví-li žalovaný
povinnosti uvésti skutkové okolnosti, ač
k tomu byl soudem vyzván, budiž námitka
nepříslušnosti zamítnuta.
žalobce může navrhnouti, aby soud, vyho-
věl-li by námitce, postoupil žalobu soudu uve-
9
děnému žalobcem. O tomto návrhu může býti
rozhodnuto již při prvém roku.
Soud je povinen vyhověti žalobcovu návrhu
na postoupení žaloby, leč by byl také soud
žalobcem uvedený patrně nepříslušný.
Není-li soud toho mínění, spojí s usnesením
o své vlastní nepříslušnosti zároveň výrok
o tom, že postupuje spor soudu žalobcem uve-
denému.
Proti usnesení učiněnému ve smyslu před-
cházejícího odstavce nepřipouští se opravný
prostředek, vyjímajíc rozhodnutí o nákladech
sporu o příslušnost.
Účinky zahájení sporu u soudu, který se
prohlásí nepříslušným, neruší se tím, že spor
byl postoupen jinému soudu. Před soudem,
jemuž byl spor postoupen jako soudu přísluš-
nému, nekoná se nový prvý rok. žalovaný
může namítnouti nepříslušnost tohoto soudu
jen, dokud se nepustí do jednání o věci hlavní,
a nemůže ji opírati ani o důvody, které jsou
v rozporu s jeho dřívějšími tvrzeními, ani
o důvody, které vznikly teprve po podání ža-
loby. Byla-li žaloba postoupena jinému soudu
již při prvním roku (odstavec 2), určí nový
soud lhůtu k odpovědi na žalobu písemně.
Nové jednání buď provedeno podle § 412,
odst. 2. "
11. § 321, odst. 1, č. 3 zní:
"3. o skutcích, o kterých by svědek nemohl
vypovídati, leč by porušil jemu uloženou a
státem uznanou nebo státem výslovně ulože-
nou povinnost mlčenlivosti, pokud jí nebyl
platně zproštěn; "
12. § 353, odst. 2 zní:
"Znalec může z týchž důvodů, které svědky
opravňují odepříti výpověď, žádati, aby byl
zproštěn ustanovení za znalce, nebo odepříti
podání nálezu a posudku zcela nebo z části. "
13. K § 369 se připojuje další odstavec:
"Ohledání ve vojenských nebo vojskem ob-
sazených budovách nemůže býti provedeno,
jestliže velitel budovy odepře k němu svolení.
V podnicích (v jejich odděleních), které jsou
důležité pro obranu státu a u nichž je zřízen
vojenský dozorčí orgán, nemůže býti prove-
deno ohledání, jestliže vojenský dozorčí orgán
odepřel k němu svolení; v takových podnicích
(v jejich odděleních), u nichž není zřízen
vojenský dozorčí orgán, budiž při výkonu
ohledání šetřeno všech opatrností, aby věci
10
důležité pro obranu státu zůstaly uchovány
v tajnosti, jestliže bude prokázáno listinou vy-
danou příslušným vojenským orgánem, že ta-
kový podnik je povinen co do určitých před-
mětů zachovati tajemství. Proti odepření
svolení velitelem budovy (vojenským dozor-
čím orgánem) je přípustná dozorčí stížnost
k ministerstvu národní obrany. "
14. § 412, odst. 2 zní:
"Nastala-li před vynesením rozsudku změna
v osobě některého soudce, budiž jednání znovu
provedeno s použitím žaloby, důkazů ke spi-
sům připojených, jednacího protokolu a jeho
příloh. O tom, má-li býti opakován důkaz již
provedený, či má-li býti použito výsledků
dříve již provedeného důkazu obdobně podle
§ 287, rozhodne nový soud zhodnotě pečlivě
všechny okolnosti případu. Ustanovení § 278,
odst. 2 platí i tu. "
15. § 440, odst. 3 zní:
"Vychází-li z jednání se stranami najevo,
že půjde o přednes složitějšího nebo značně
rozsáhlého obsahu, zejména v právních roze-
přích dotčených v § 245, č. 1, a jsou-li strany
zastoupeny advokátem, může soud při prvním
roku nebo při prvním ústním jednání stranám
naříditi, aby skutkový podklad, sporu i nabí-
zené důkazy uvedly v přípravných spisech, a
stanoviti jim k tomu lhůtu, zpravidla nepře-
sahující dva týdny. Nejsou-li strany zastou-
peny advokáty, může soud ve sporech tako-
vých ku přípravě ústního jednání slyšeti
strany a sepsati o tom protokol. Další takové
přípravné spisy nejsou přípustné, leč by šlo
o důkazní návrhy, jež slouží ku přípravě ří-
zení, a pokud jsou podány včas. "
16. § 522 zní:
"Jestliže rekurs čelí proti odepření nebo od-
nětí práva chudých, proti trestnímu opatření,
jímž jest postižen zástupce strany, svědek
nebo znalec, proti usnesení odmítnuvšímu
opravný prostředek pro opožděnost nebo
proti usnesení, které se vztahuje jen k řízení
sporu, může soud nebo soudce, jehož rozhod-
nutí nebo opatření se odporuje, sám vyhověti
rekursní žádosti.
Nemíní-li tak učiniti, nebo je-li rekursem
odporováno jinému usnesení, nežli usnesení
uvedenému v odstavci 1, budiž rekurs bez prů-
tahů předložen rekursnímu soudu, podle po-
třeby a vysvětlující zprávou, a se všemi spisy
potřebnými k posouzení rekursu. "
11
Čl. V.
Zákon ze dne 27. května 1896, č. 79 ř. z.,
o řízení exekučním a zajišťovacím (exekuční
řád), se mění a doplňuje takto:
1. § 31, odst. 2 zní:
"Ve vojenských anebo vojskem obsazených
budovách mohou býti exekuční úkony vyko-
nány teprve po předchozím oznámení veliteli
budovy a jen s přibráním vojenské osoby od
něho přidělené. Výkon je nepřípustný, jestliže
velitel budovy odepře k němu svolení. Proti
odepření svolení velitelem budovy je přípust-
ná dozorčí stížnost k ministerstvu národní
obrany. "
2. K § 31 se připojuje další odstavec:
"V podnicích (v jejich odděleních), které
jsou důležité pro obranu státu a u nichž je
zřízen vojenský dozorčí orgán, přísluší vojen-
skému dozorčímu orgánu totéž právo jako ve-
liteli budovy podle předcházejícího odstavce,
a platí o právu dozorčí stížnosti totéž, co je
uvedeno v témž odstavci. V takových podni-
cích (v jejich odděleních), u nichž není zřízen
vojenský dozorčí orgán, budiž při výkonu
exekuce šetřeno všech opatrností, aby věci
důležité pro obranu státu zůstaly uchovány
v tajnosti, jestliže bude prokázáno listinou
vydanou příslušným vojenským orgánem, že
dlužník je povinen co do určitých předmětů
zachovati tajemství. "
3. § 44, odst. 2 zní:
"Povolení odkladu exekuce budiž učiněno
závislým na složení přiměřené jistoty navrho-
vatelem za náhradu škody, která by vymáha-
jícímu věřiteli odkladem mohla vzniknouti:
1. jestliže skutečnosti, na kterých se zaklá-
dají námitky proti nároku nebo proti povolení
exekuce (§§ 35 a 36), nejsou prokázány listi-
nami nebudícími pochybnosti;
2. jestliže osoba blízká dlužníku (§ 35 kank
ř. ) nebo jiná osoba žijící s ním ve společné
domácnosti podá vylučovací žalobu (§ 37)
později než 14 dní po výkonu zabavení movi-
tých věcí hmotných a neosvědčí, že mohla
o výkonu zvěděti teprve krátce před uplynu-
tím této lhůty nebo no ní a že žalobu podala
bez zbytečného průtahu;
3. jestliže by mohl odklad ohroziti uspoko-
jení vymáhajícího věřitele. Uvede-li vymáha-
jící věřitel po povolení odkladu okolnosti, které
takové ohrožení činí pravděpodobným a které
12
dříve uvésti nemohl, může býti uloženo na
návrh tomu, na jehož žádost by] povolen od-
klad, aby dal do určené mu lhůty jistotu, jinak
by v exekuci bylo pokračováno. "
4. V § 291 nahrazují se slova "jeden tisíc
osm set korun" slovy "čtyři tisíce korun čes-
koslovenských" a v § 292 slova "pět set ko-
run" slovy "dva tisíce korun českosloven-
ských".
Čl. VI.
Zák. čl. I/1911, civilní řád soudní, se mění
a doplňuje takto:
1. § 1, č. 2, písm. i) zní:
"i) spory o závazky z nemanželského zplo-
zení, počítajíc v to i spory o vydržování ne-
manželského dítěte, a to i když nárok z těchto
závazků uplatňuje osoba, která náklad spo-
jený s jich splněním učinila za nemanželského
otce, a jinaké spory o výživné, k němuž je
někdo podle zákona povinen, pokud rozhodo-
vání o nárocích z těchto závazků není zákonem
vyhrazeno zvláštnímu řízení; "
2. § 7 zní:
"Jestliže se jediná osoba nebo společníci ve
sporu domáhají v jedné žalobě několika ná-
roků, sčítají se tyto nároky dohromady.
Je-li však v téže žalobě spojeno několik ná-
roků, z nichž žádný nepřevyšuje hranici sta-
novenou pro obor působnosti okresních
soudů, je příslušný okresní soud, i když součet
těchto nároků tuto hranici převyšuje. Ob-
dobně zůstává působnost samosoudce nedotče-
na, nepřevyšuje-li žádný z nároků před něj
vznesených částku 20. 000 Kč. "
3. K § 55 ve znění čl. VII zákona ze dne
1. dubna 1921, č. 161 Sb. z. a n., a ve znění
čl. I zákona ze dne 8. června 1923, č. 123
Sb. z. a n., připojují se tyto další odstavce:
"Strany mohou u krajských soudů úmlu-
vou (§ 45) vznésti před samosoudce i majetko-
právní rozepře, které přesahují hodnotu 20. 000
Kč. Za úmluvu platí také, je-li návrh na pro-
jednání samosoudcem učiněn v žalobě a žalo-
vaný mu neodporoval po podání žaloby, a to
před tím, než se pustil do sporu (§ 180).
Rozhodnutí krajského soudu nelze odporo-
vati opravným prostředkem proto, že místo
samosoudce jednal a rozhodoval senát. Nelze
mu však odporovati ani proto, že místo senátu
jednal a rozhodoval samosoudce, jestliže se
strana pustila do jednání, nevytknuvši vad-
ného obsazení soudu.
13
V případech uvedených v předchozím od-
stavci nemůže k vadnému obsazení soudu při-
hlížeti z moci úřední ani soud vyšší stolice. "
4. K § 115 se připojuje další odstavec:
"Soud může také povoliti právo chudých
jen částečně. "
5. § 118, odst. 3 zní:
"Straně, která nepravdivými údaji vylou-
dila propůjčení práva chudých, budiž uložena
pokuta do 3. 000 Kč. "
6. K témuž paragrafu se připojuje další od-
stavec:
"Kdo by ve vysvědčení uvedeném v § 115
vědomě nebo z hrubé nedbalosti učinil ne-
správné údaje nebo nesprávné údaje vědomě
potvrdil jako pravdivé, ručí, jestliže právo
chudých bylo propůjčeno, za částky, od nichž
strana prozatím byla osvobozena, dále za ná-
klady zastoupení advokátem a za všelikou ji-
nou tím způsobenou škodu. "
7. K § 119 se připojuje § 119 a):
"Soud, vyřídiv věc v jedné stolici, uloží
straně požívající práva chudých, aby zapla-
tila částky, od jichž zaplacení byla podle práva
chudých prozatímně osvobozena, nabude-li
přesvědčení, že jejich zaplacení nemůže ohro-
ziti potřebnou výživu chudé strany a přísluš-
níků její domácnosti (§ 112, odst. 2). Může
tak učiniti i soud opravné stolice s účinkem
i pro předcházející řízení. Podle majetkových
poměrů chudé strany může jí soud uložiti za-
placení částečné, podle okolností může jí ulo-
žiti zaplacení celé nebo částečné v přiměře-
ných lhůtách. Při tom třeba uložiti nejprve
náhradu hotových výloh, které jdou na vrub
státní pokladny, potom zaplacení kolků a po-
platků a konečně zaplacení odměny advoká-
tovy. "
8. § 123 zní:
"Rozhodnutí, jímž bylo straně propůjčeno
právo chudých, nemůže odpůrce napadati re-
kursem. Rozhodnutí, že se chudě straně usta-
novuje advokát k prozatímně bezplatnému ve-
dení její věci, může býti napadeno opravným
prostředkem jen proto, že není zákonného dů-
vodu, aby advokát byl straně ustanoven, s vy-
loučením případu uvedeného v § 116, odst. 1,
věta 2. Tento rekurs může podati odpůrce
chudé strany, advokát ustanovený chudé
straně a výbor té advokátní komory, která
má advokáta chudé straně jmenovati. Chudá
14
strana může proti usnesení, jímž byla její
žádost za právo chudých zcela nebo zčásti
zamítnuta, jímž byl vysloven zánik práva chu-
dých nebo toto právo bylo odňato, nebo jímž
bylo uloženo straně dodatečné zaplacení ná-
kladů [§ 119, písm. a)], podati rekurs
i u krajského soudu do protokolu. Tento re-
kurs může chudá strana podati i u okresního
soudu svého bydliště nebo pobytu.
Proti rozhodnutí rekursního soudu nejsou
opravné prostředky přípustné. "
9. V § 178 zařadí se před dosavadní od-
stavce tento nový odstavec:
"Rok k zahájení sporu se koná před před-
sedou senátu nebo před tím členem senátu,
jemuž to od předsedy bylo přikázáno. "
10. K § 180 se připojuje další odstavec:
"O námitkách sporu překážejících předne-
sených při roku k zahájení sporu rozhoduje
soudce konající rok. "
11. § 182 a) zní:
"Uplatňuje-li žalovaný sporu překážející ná-
mitku podle § 180, č. 3, je povinen uvésti po
pravdě všechny skutkové okolnosti důležité
pro posouzení příslušnosti a je-li mu znám
soud příslušný, také jej označiti, žalobce může
navrhnouti, aby soud, vyhověl-li by námitce,
postoupil žalobu soudu uvedenému žalobcem.
Nevyhoví-li žalovaný výzvě soudu, aby uvedl
skutkové okolnosti, budiž námitka nepřísluš-
nosti zamítnuta.
Soud je povinen vyhověti návrhu na postou-
pení žaloby, leč by byl také soud žalobcem
uvedený patrně nepříslušný.
Není-li soud toho mínění, spojí s usnesením
o své vlastní nepříslušnosti zároveň výrok
o tom, že postupuje spor soudu žalobcem uve-
denému.
Proti usnesení ve smyslu předchozího od-
stavce nepřipouští se opravný prostředek, vy-
jímajíc rozhodnutí o nákladech sporu o pří-
slušnost.
Právní účinky spojené s podáním žaloby a
započetím sporu u soudu, který se prohlásil
nepříslušným, neruší se tím, že spor byl
postoupen jinému soudu, žalovaný může na-
mítati nepříslušnost tohoto soudu jen, dokud
se nepustí do jednání o věci hlavní, a nemůže
ji opírati ani o důvody, které jsou v rozporu
s dřívějšími jeho tvrzeními, ani o důvody,
které vznikly teprve po podání žaloby.