Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období. 3. zasedání.
504.
Odpovědi:
I. min. zemědělství na interp. posl. Mikuláše, dr Neumana a dr Klapky o nesprávném pro-
váděni předpisů o plemenitbě hospodářských zvířat (skotu) (tisk 305/XVIII),
II. min. soc. péče na interp. posl. Kosika, že v Košicích hlasovacího práva byl zbaven zástup-
ce rudých odborových organisací, zasedající v komisi pro rozdělování stravovacích lístků
(tisk 330/VII),
III. min. zemědělství na interp. posl. Mikuláše, dr Patejdla a Zeminové ve věci zápůjčky
1, 500. 000 Kč p. Karlu Černému (tisk 305/XIX),
IV. min. vnitra a financí na interp. posl. Špačka o nezbytnosti zříditi ihned nový okresní úřad,
případně též berní správu pro soudní okres Slezská Ostrava, případně i též pro soudní
okres Bohumín, ve Slezské Ostravě (tisk 362/XIV),
V. min. financí na interp. posl. Jana Sedláčka v záležitosti odpisů daňových zničeným autodo-
pravcům a daňové prakse vůbec (tisk 330/XVI),
VI. min. zemědělství na interp. posl. Kosika, Vallo a Zupky pro postup Pozemkového úřadu
vůči rolníkům v Nižnej Olšavě, okres Stropkov, že těmto rolníkům nebyla za dobu 10 roků
schválena trhová smlouva (tisk 318/III),
VII. min. železnic na interp. posl. Tichého a Fialy ve věci reaktivace pomocných zaměstnanců
(tisk 362/I),
VIII. min. pošt a telegrafů na interp. posl. Wagnera o nešvarech u poštovního úřadu Hůrka na
Šumavě (tisk 330/X),
IX. min. vnitra na interp. posl. Fischera o nezákonitém a nesociálním jednání bruntálského
okresního úřadu (tisk 337/11),
X. min. soc. péče a vnitra na interp. posl. Sandnera a Liebla o nepřípustné politické činnosti
některých odborových organisací (tisk 337/I).
XI. min. vnitra na interp. posl. Wagnera o nezákonitém jednání zástupce prachatického okres-
ního úřadu dr Buriána na veřejné schůzi sudetskoněmecké strany v Dolní Sněžné (tisk
330/XII),
XII. min. soc. péče na interp. posl. Sandnera a Liebla o nešvarech ve státní vyživovací akcí,
(tisk 330/XI),
XIII. min. vnitra a min. spravedlnosti na interp. posl. Schenka, že hajný Stülp zranil nezaměst-
naného Františka Schüttera (tisk 330/VI),
XIV. min. soc. péče a min. financí na interp. posl. Beuera, že byla na členy dětřichovické obecní
rady (okres frýdlantský v Cechách) uvalena odpovědnost za to, že vydali vyživovací
lístky osobám dostávajícím státní starobní podporu (tisk 330/V).
2
504/I.
Odpověď
ministra zemědělství
na interpelaci poslanců Václava Mikuláše,
dr Al. Neumana a dr Ot. Klapky
o nesprávném provádění předpisů o ple-
menitbě hospodářských zvířat (skotu)
(tisk 305/XVIII).
Ministerstvo zemědělství učinilo shora uvede-
nou interpelaci předmětem úředního šetření a zjis-
tilo:
V úvodních odstavcích interpelace uvádí, že
předpisy zákona o plemenitbě hospodářských zví-
řat č. 169/1924 Sb. z. a n. a vládního nařízení č.
204/1928 Sb. z. a n. se ve většině obcí, ano i v ce-
lých okresích nedodržuji proto, že nevyhovují a
chov skotu spíše poškozují a že ministerstvo ze-
mědělství, odmítajíc potřebu změn cit. zák. a vlád.
nař., nemá přehledu o pravém stavu věci.
Oproti tomuto tvrzeni interpelace poukazuje
ministerstvo zemědělství na ustanovení § 20 cit.
vlád. nař., podle něhož komise pro chov hospo-
dářských zvířat sestavuje a ve lhůtě 4 neděl po
skončení všeobecného výběru veřejných a sou-
kromých plemeníků, podává okresnímu úřadu
zprávu o výběru v rozsahu uvedeném v instrukci
pro předsedu komise (příloha A. vlád. nař. ).
Tuto zprávu okresní úřad zasílá úřadu zem-
skému a zemský úřad po přezkoušeni zasílá ji mi-
nisterstvu zemědělství, které ji zpracovává za
celé státní území a od r. 1933 každoročně publi-
kuje.
Právě tyto zprávy jsou číselným dokladem
toho, že se zákon v celém státě provádí a do-
držuje.
Přehled o pravém stavu věci čerpá minister-
stvo zemědělství nejen z číselného materiálu výše
uvedených zpráv okresů, ale též ze široce roz-
větvené činnosti agronomické služby v celém
státě.
Výsledky agronomické zvelebovací činnosti
jsou přesvědčivým dokladem, že zákon o pleme-
nitbě hospodářských zvířat jest nezbytným před-
pokladem chovatelského pokroku v chovu skotu,
vepřů a ovcí. Jmenovitě země Slovenská a Pod-
karpatoruská děkuji jen správnému provádění zá-
kona o plemenitbě za chovatelský pokrok, který
těmto zemím umožnil vývoz hospodářského zví-
řectva.
Země Moravskoslezská, čerpajíc z blahodár-
ného působení obdobného zákona zemského z r.
1909, dožaduje se dnes místy ustanovení ještě ri-
gorosnějších. Nelze-li dnes mluviti t. č. o chovatel-
ském pokroku v zemi České, nutno bráti zřetel
na poslední 2 léta kritické neúrody krmiv, jež
jmenovitě v krajích českých chov domácího zví-
řectva přímo decimovala. Tyto důsledky však
nelze připisovati nevyhovujícím předpisům záko-
na o plemenitbě, tím méně lze prohlašovati, že
chov skotu jest jím poškozován.
O konkrétních dvou případech, uvedených in-
terpelací jako doklad nesprávného provádění zá-
kona o plemenitbě hospodářského zvířectva sa-
motnými úředními orgány, vykonalo ministerstvo
zemědělství podrobné úřední šetření a zjistilo:
V politickém okresu říčánském jsou plemenní
býci chováni v 66 obcích a osadách. Z toho ve 20
obcích a osadách byli v r. 1935 předepsáni ple-
menní býci veřejní a v ostatních 46 obcích a osa-
dách plemenní býci soukromí.
Soukromí plemenici byli v těchto 46 obcích a
osadách opatřeni a chováni místními zájmovými
organisacemi na základě povolení podle ustanove-
ní § 11 vl. nař. č. 204/1928 Sb. z. a n. Ježto pak
všichni chovatelé plemenic v těchto obcích byli
členy místní zájmové chovatelské organisace, od-
padla obci povinnost opatřovati a chovati veřejné
plemeníky.
Pouze v obci Babice vyskytl se případ, že
část chovatelů v r. 1935 z místního sdružení cho-
vatelů hospodářského zvířectva vystoupila, takže
komise byla nucena učiniti opatření, aby připou-
štění plemenic této části chovatelů bylo zabezpe-
čeno. Proto licentovala v obci Babice toho roku
jednoho plemeníka veřejného, 2 soukromé, na mí-
stě dosavadních 3 soukromých.
Námitka interpelace uvedená v odst. 10 a 11
týká se tudíž, jak bylo úředně vyšetřeno, formální
závady, že totiž předseda komise pro chov hospo-
dářských zvířat usnadňoval administrativní řízení
tím, že oběžníky podle ustanovení § 9 vlád. nař.
rozeslal na všechny obce v jednotném znění bez
ohledu, zda v obci chovají se býci veřejní a sou-
kromí.
Proti této formální závadě jest však obci dá-
na možnost opravného prostředku - viz § 9,
odst. 1, vlád. nař. č. 204/1928 Sb. z. a n., dle ně-
hož může si obec proti rozhodnuti komise stěžo-
vati u okresního úřadu. Stejně není obec povinna
uposlechnouti event. příkazu komise, s kým má
uzavřít smlouvu ohledně opatření a chování ve-
řejných plemeníků. Avšak i tato závada byla u
příležitosti úředního šetření pozastavena se žá-
dostí o její odstranění.
Jinak v okresu říčánském nebyly zjištěny
žádné okolnosti, jež by vyžadovaly změny neb
nové úpravy předpisů zákona o plemenitbě, na-
opak jeho pružnosti a účelnosti lze děkovat, že
chovatelským snahám odborných organisací ne-
mohou býti na překážku zásahy, jež na chovatel-
ské zvelebovací činnosti nemají positivních zájmů.
Jest pak značnou předností zákona o plemenitbě,
že zabezpečuje řádné připouštění plemenic ve
všech případech a za všech okolností, jež v obci
mohou nastati.
Pokud se týče obce Hrdlořezy v politickém
okresu Třeboň, bylo úředním šetřením zjištěno,
že nedostatky v provádění zákona o plemenitbě
nespočívaly v této obci v zákonných předpisech,
nýbrž v naprosté neochotě a odporu většiny čle-
nů obecního zastupitelstva v této obci, jednak
3
proti předpisům zákona, jednak proti příkazům
okresního úřadu.
Nutno podotknouti, že tato část interpelace
podávané dne 18. února 1936 stala se bezpředmět-
nou vzhledem k tomu, že již v prosinci 1935 byl
na vytrvalý nátlak okresního úřadu v Třeboni
v obci Hrdlořezích zaveden pořádek v plemenitbě
hospodářských zvířat.
Okresnímu úřadu nelze činiti výtek libovůle
v postupu proti obci Hrdlořezům. Zavinění závad
v provádění plemenitby skotu spočívalo ve své-
vůli většiny obecního zastupitelstva a také v tom,
že předseda komise pro chov hospodářských zví-
řat okresnímu úřadu závady včas nehlásil. Proto
se okresní úřad přičinil o to, aby se své funkce
vzdal. To se také stalo.
Výslechem členů obecního zastupitelstva bylo
vyšetřeno, že většina členů obecního zastupitel-
stva nechtěla již v roce 1933 a 1934 a ani v roce
1935 podrobiti se příkazům okresního úřadu. Od-
mítla uzavříti chovatelskou smlouvu s chovatelem
veřejných plemeníků, nechtěla opatřiti finanční
prostředky, potřebné k nákupu plemenného býka,
ani býka jinak opatřiti, chtěla prosaditi držení
pouze jednoho veřejného býka, vybírati skočné a
připouštěti v obcích sousedních.
Proto byl nucen okresní úřad v létech 1933
a 1934 uzavříti chovatelskou smlouvu s chovate-
lem veřejných plemeníků z moci úřední. Svévůle
většiny obecního zastupitelstva se stupňovala
v r. 1935. Okresní úřad nejen že musel uzavříti
chovatelskou smlouvu o držení býka předvedené-
ho k výběru na jaře 1935 dosavadním chovatelem
jen na nátlak starosty obce, nýbrž byl i nucen
dáti příkaz komisi pro chov hospodářských zvířat,
aby zakoupila druhého potřebného býka a po za-
koupení tohoto uzavříti s chovatelem smlouvu
s platností do konce roku 1936.
Tvrzeni interpelace, že plemeník byl dne 16.
listopadu 1935 odveden neznámo kam, neodpovídá
skutečnosti, ježto členové obecního zastupitelstva
sami se postarali o to, aby plemeník z příkazu
okresního úřadu komisí pro obec od správy stát-
ních statků koupený a neosvědčivší se, byl sprá-
vou státních statků vzat nazpět a aby obnos za
něho vyplacený byl vrácen. To se stalo dne 18.
listopadu 1935.
Teprve po tom, když se tento plemeník údajně
neosvědčil a byl dne 18. listopadu 1935 obcí vrá-
cen správě státních statků, opatřila si obec vlastni
peněžní prostředky v hotovostí a nového býka sa-
ma zakoupila prostě z obavy, aby okresní úřad
neučinil opětná opatření z moci úřední na útraty
obce, bez ohledu na nesouhlas obecního zastupi-
telstva.
Dále bylo vyšetřeno, že chovateli veřejných
plemeníků v létech 1933 a 1934 nebyl řádně vy-
placen paušál za jich chování. Proto odmítl v roce
1935 veřejné plemenné býky opatřiti a chovati.
Na nátlak starosty obce předvedl k výběru ale-
spoň jednoho plemeníka v mínění, že obec s ním
chovatelskou smlouvu uzavře. Obecní zastupitel-
stvo však odmítlo smlouvu uzavříti. Proto vlast-
ník plemeníka licentovaného pro obec nedal od 15.
do 18. dubna 1935 připouštěti. Připouštěti nesměl,
poněvadž neměl smlouvy. Na příkaz okresního
úřadu, neuzavře-li s ním obec smlouvu, že tato
bude uzavřena okresním úřadem z moci úřední,
připouštěl po 18. dubnu za poplatek odpovídající
rozvrženému paušálu a odváděl tento do obecní
pokladny. Odmítl připustiti plemenice nemocné
nebo zřejmě podezřelé.
Také tvrzení interpelace, že 18. února 1936 není
v obci veřejný plemeník ani 1, nebo 1 na polovic,
neodpovídá skutečnému stavu, ježto od prosince
roku 1935 jsou v obci Hrdlořezy dva veřejní ple-
menní býci.
Okresnímu úřadu nebylo také doručeno žádné
konkrétní udání o připouštění plemenic v obcích
sousedních a proto nemohl okresní úřad ani trest-
ně zakročiti, ani nechati udáni bez povšimnutí.
Z uvedeného se podává, že v obci Hrdlořezy
nebyly zjištěny závady zákona o plemenitbě ho-
spodářských zvířat zaviněné úředními orgány.
Oproti tomu bylo zjištěno, že nedostatky v pro-
vádění zákonných předpisů o plemenitbě hospo-
dářských zvířat byly již v prosinci 1935 přičině-
ním okresního úřadu řádnými a zákonnými pro-
středky odstraněny.
Jak úředním šetřením bylo zjištěno, nelze
výtky a námitky v interpelaci uvedené připiso-
vati k tíži předpisů zákona o plemenitbě hospo-
dářských zvířat, resp. úředních orgánů tento zá-
kon provádějících a z toho důvodu nepokládají
se důvody v interpelaci též za dostatečné pro jeho
změnu.
Ministerstvo zemědělství sleduje s největší
pozornosti, jak se zákon v celém státě provádí a
s jakým výsledkem se setkává na poli chovatel-
ského pokroku a neopomene učiniti včas příslušná
opatření, pokud se týče event. jeho změny, ukáže-
li se toho nutná a naléhavá potřeba.
Je též ochotno předložiti doklady o přízni-
vých účincích prováděných předpisů zákona o ple-
menitbě na chov skotu.
V Praze dne 29. května 1936.
Ministr zemědělství:
Dr. Zadina, v. r.
504/II (původní zněni).
Odpověď
ministra sociální péče
na interpelaci poslance Kosika,
že v Košicích hlasovacího práva byl zba-
ven zástupce rudých odborových organi-
saci, zasedající v komisi pro rozdělování
stravovacích lístků (tisk 330/VII).
Podle směrnic pro státní stravovací akci pro
osoby nezaměstnané a omezeně pracující jest
4
okresní sociální komise složena ze zástupce okres-
ního úřadu, zástupce berní správy a ze zástupců
občanstva, jež jmenuje okresní úřad a to tři z řad
samostatně hospodařících a tři z řad zaměstnan-
ců. Obecni sociální komise jsou složeny ze staro-
sty nebo jeho náměstka, jednoho člena obecni fi-
nanční komise a zástupců občanstva, jež jmenuje
okresní úřad a to tři z řad osob samostatně ho-
spodařících a tři z řad zaměstnanců. Pouze tito
členově máji právo hlasovací.
Do obou komisí může jmenovati okresní úřad
dva až čtyři zástupce nejvýznačnějších odboro-
vých organisací zaměstnaneckých jako experty,
kteří nemají hlasovacího práva.
Okresní úřad v Košicích postupoval dle dosud
platných směrnic, jak bylo šetřením zjištěno.
V Praze dne 27. května 1936.
Ministr sociální péče:
Inž. Jar. Nečas, v. r.
504/III.
Odpověď
ministra zemědělství
na interpelaci poslanců Václava Mikuláše,
dr J. Patejdla a Frant. Zeminové
ve věci zápůjčky 1, 500. 000 Kč p. Karlu
Černému (tisk 305/X1X).
Ministerstvo zemědělství poskytuje zápůjčky
toliko nabyvatelům půdy z pozemkové reformy
jako úvěr držebnostní a provozovací podle předpisů
úvěrového zákona č. 166/1920 Sb. z. a n. a před-
pisů jej provádějících a doplňujících, a to hlavně
kolonistům, zaměstnancům -velkostatků poškoze-
ným pozemkovou reformou, legionářům, invalidům
a reemigrantům. Podmínky a účel úvěru jsou sta-
noveny zmíněnými předpisy. Nabyvatelé půdy
z pozemkové reformy byli náležitým způsobem
zpraveni o podmínkách, za jakých mohou úvěru
dosíci, a o způsobu řízení v této věci. Aby usnad-
nil podáváni žádostí o tyto úvěry, vydal bývalý
státní pozemkový úřad vzorce žádosti, které lze
obdržeti n přídělových komisařů.
K. Černému, nebo někomu jinému pro účely
zahradnické nebo školkařské nebyla poskytnuta
žádná zápůjčka toho druhu ani v částce 1, 500. 000
Kč, ani v jiné částce.
Pro účely ovocnické, zelinářské a zahradnické
poskytuje ministerstvo zemědělství podpory z roz-
počtové položky 6 § 2, tit. 4, kap. 11, státního roz-
počtu, kterážto položka byla dotována v roce 1935
částkou 225. 000 Kč. Z této částky připadlo země-
dělským radám úhrnem 75. 000 Kč a zbytku bylo
použito pro obce, spolky, instituce a ve zvlášť
odůvodněných případech i pro soukromé podni-
katele.
K. Černému žádná taková podpora udělena
nebyla, ani nikomu ze soukromých podnikatelů ji-
ného jména nemohla býti samozřejmě v rámci
výše uvedené položky poskytnuta tak značná pod-
pora.
Konečně uvádím, že ani z titulu podpor a
státní pomoci při živelních pohromách podle zá-
kona č. 118/1927 Sb. z. a n. o poskytování podpor
při živelních pohromách, dále podle opatření stá-
lého výboru ze dne 11. října 1929, č. 159 Sb. z. a n.
o státní pomoci při živelních pohromách v r. 1929
a zákona č. 122/1931 Sb. z. a n. ve znění zákona
č. 206/1931 Sb. z. a n. o státní pomoci při živel-
ních pohromách v roce 1931 nebyl K. Černému ani
zahradníku resp. školkaři jiného jména povolen
3% úrokový příspěvek k zápůjčce 1, 500. 000 Kč a
rovněž nebyla převzata státní záruka za tak vy-
sokou zápůjčku.
V Praze dne 29. května 1936.
Ministr zemědělství:
Dr Zadina, v. r.
504/IV.
Odpověď
ministra vnitra a
ministra financi
na interpelaci poslance Jaromíra Špačka
o nezbytnosti zříditi ihned nový okresní
úřad, případně též berní správu pro soudní
okres Slezská Ostrava, případně i též pro
soudní okres Bohumín, ve Slezské
Ostravě (tisk 362/XIV).
Otázka nového administrativního rozdělení
oné oblasti země Moravskoslezské, které se týká
interpelace, jest již delší dobu předmětem úvah
státní správy, avšak dosud se nelze ještě vyslo-
viti o konkrétním způsobu řešeni této věci.
Složité hospodářské, národnostní i politické
poměry dotyčného kraje a často protichůdné
zájmy obyvatelstva vyžadují, aby celá otázka byla
zrale uvážena se zřetelem ke všem okolnostem,
k nimž je nutno přihlédnouti při řešeni věci tak
důležité, a je třeba ještě vyčkati, jaké budou vý-
sledky podrobného úředního šetření, které není
v těchto směrech ještě skončeno. V rámci této
akce se samozřejmě zkoumá také otázka případ-
5
ného zřízení okresního úřadu, resp. politické expo-
situry ve Slezské Ostravě, zdali však bude sku-
tečně možno k takovému opatřeni přikročiti, nelze
přeď skončením úředního šetření zatím ještě před-
vídati.
O návrhu na zřízeni berní správy ve Slezské
Ostravě bude uvažováno v rámci nové úpravy
obvodů místní působnosti finančních úřadů, kterou
ministerstvo financí právě připravuje. Stav pří-
pravných prací nedovoluje ministerstvu financí,
aby k této otázce zaujalo již nyní stanovisko, ne-
lze však pochybovati, že při nové úpravě okresů
finančních úřadů budou odůvodněné požadavky
obyvatelstva, které v těchto případech jsou zpra-
vidla shodné se zájmy finanční správy, respekto-
vány.
V Praze dne 14. května 1936.
Ministr vnitra:
Dr Černý, v. r.
Ministr financí:
Dr Kalfus, v. r.
504/V.
Odpověď
ministra financi
na interpelaci poslance Jana Sedláčka
v záležitosti odpisů daňových zničeným
autodopravcům a daňové prakse vůbec
(tisk 330/XVI).
Na hořejší interpelaci sděluji na základě pro-
vedeného šetření toto:
Karlu Konečnému, bývalému majiteli autodo-
pravy v Čelechovicích na Hané, který počal pro-
vozovati autodopravu z Čelechovic do Prostějova
od 16. listopadu 1932, byla berní správou v Pro-
stějově za rok 1932 předepsána daň výdělková ze
základu 1. 500 Kč a daň z obratu ze základu 3. 000
Kč. Daň důchodová za tento rok předepsána ne-
byla a poplatník do uvedených předpisů odvoláni
nepodal. Protože jmenovaný vyměřovacímu úřadu
zánik živnosti v roce 1933 vůbec neohlásil a také
přiznání ani k dani důchodové resp. výdělkové
ani k dani z obratu za r. 1933 nepodal, ač byl
k tomu řádně vybídnut, byla mu za rok 1933 pře-
depsána daň důchodová, výdělková a z obratu.
Za rok 1934 a 1935 mu žádné daně předepsány
nebyly. Do předpisu daně výdělkové a daně
z obratu za rok 1933 podal poplatník odvoláni,
v němž namítal, že v roce 1933 živnost neprovo-
zoval. Tato odvolání však nemohla býti dosud vy-
řízena, protože vyměřovacímu úřadu se nepoda-
řilo dosud zjistiti přesné datum skutečného zániku
živnosti.
O zániku živnosti zvěděl totiž vyměřovací
úřad teprve z připíšu okresního úřadu v Prostě-
jově ze dne 27. února 1935, čís. 2051/V-11, podle
něhož se poplatník vzdal živnosti od 1. ledna 1935.
Podle provedeného šetření provozoval jmenovaný
autodopravu ještě v roce 1933.
Protože však jmenovaný poplatník je dnes
bez majetku, příjmu i zaměstnání, budou nedo-
platky za nim váznoucí odepsány.
Urychlenému vyřízení daňových odvolání vě-
nuje finanční správa stálou pozornost a stará se
všemi silami o to, aby i úprava daňových nedo-
platků, právě zahájená, byla provedena s úspě-
chem co největším.
František Vysloužil v Čelechovicich byl ma-
jitelem osobního automobilu »Opel«, dopravně-
policejní značky P-XVIII-316, kterým provozoval
až do konce roku 1931 dopravu osob. Daň z mo-
torových vozidel ve výši 800 Kč ročně, příp. 440
Kč pololetně, vždy řádně platil až na částku 880
Kč, připadající na II. pololetí 1930 a na II. pololetí
1931, kterou mu okresní finanční ředitelství v Olo-
mouci již 28. dubna 1932 předepsalo k zaplacení.
Vysloužil přes opětovné vyzývání tento nedopla-
tek neplatil a proto bylo nutno přikročiti k jeho
exekučnímu vymáháni. Aby pro tuto poměrně ne-
patrnou částku nemuselo býti prodáváno jeho mo-
torové vozidlo, byla nejdříve vedena exekuce na
jiné movité věci dlužníkovy. Tak se stalo, že dne
7. ledna 1936 berní vykonavatel zabavil 50 Kč
v hotovosti. Dne 8. ledna žádala pak dlužníkova
manželka, Anastazie Vysloužilová, o vrácení této
částky, poněvadž byla určena k obživě rodiny.
Tuto žádost však Vysloužilová dne 30. ledna 1936
odvolala. Nutno poznamenati, že okresní finanční
ředitelství v Olomouci seznalo neutěšené majetko-
vé a výdělečné poměry Vysloužilovy teprve z vý-
sledku exekučního řízení, poněvadž dlužník nikdy
před tím - ač od předpisu daně uplynuly bezmála
4 roky než byl nedoplatek exekučně vymáhán -
nežádal o povolení splátek nebo o odklad v placení
daňového dluhu 880 Kč.
V daném případě nejedná se tedy o poplatní-
ka, který by byl hospodářsky zničen v důsledku
různých zákonných opatření, neboť sám dopravu
zastavil již v roce 1931, nýbrž pravé příčiny nutno
hledati zcela jinde. Byla to pravděpodobně velká
konkurence v autodopravní živnosti, která podlo-
mila jeho platební schopnost, poněvadž podle
vlastních údajů Vysloužilových bylo mu vozidlo
odňato pro neplacení splátek na kupní jeho cenu,
a tím byl zbaven jakéhokoliv výdělku. Na postupu
okresního finančního ředitelství v Olomouci nelze
shledati závad, poněvadž přikročilo k vymáhání
nedoplatků cestou exekuční teprve tehdy, kdy da-
ňová pohledávka byla již dávno před tím vyko-
natelnou a dlužník nijak se nestaral o její zapla-
ceni nebo likvidaci.
Pokud se týče požadavku interpelantů, aby
finanční úřady postupovaly ochotněji v daňových
6
věcech těch autodopravců, kteří důsledkem zá-
konných opatření pozbyli majetku a upadli ve
zkázu, se podotýká, že ministerstvo financí dalo
podřízeným úřadům pokyny, aby nedoplatky daně
z motorových vozidel, daně dopravní a přepravní,
dávky a daně z jízdného s příslušenstvím, které
vznikly do 30. června 1935, byly uhrazovány
v mírných splátkách, jestliže poplatník v konkrét-
ním případě o to požádá a je-li okamžité zaplacení
celého daňového dluhu pro něho spojeno s vážnou
újmou nebo s vážnými obtížemi, příp. aby tyto
nedoplatky byly odepsány, bude-li ovšem zjištěna
jich naprostá nedobytnost.
Provádění vládního nařízení ze dne 16. čer-
vence 1935, čís. 162 Sb. z. a n. spadá do působnosti
ministerstva obchodu a nikoli ministerstva financí.
V Praze dne 4. června 1936.
Ministr financi:
Dr. Kalfus, v. r.
504/VI.
Odpověď
ministra zemědělství
na interpelaci poslanců Kosika, Vallo a
Zupky
pro postup Pozemkového úřadu vůči rol-
níkům v Nižnej Olšavě, okres Stropkov,
že těmto rolníkům nebyla za dobu 10 ro-
ků schválena trhová smlouva (tisk
318/III).
Rozhodnutím ze dne 13. září 1929 dal Státní
pozemkový úřad zásadní souhlas k odprodeji po-
zemků z velkostatku Nižná Olšava, jehož vlast-
níkem je Bartoloměj Baan, a to osobám v inter-
pelaci jmenovaným. Při tom stanovil podmínku,
že strana prodávající ponese ze svého poplatek
podle § 61 zákona přídělového.
Když zaplacení poplatku bylo marně vymá-
háno, vyzval Státní pozemkový úřad kupující, aby
poplatek onen uhradili.
Proti tomu podali kupující námitky, v nichž
uvedli, že, ač poplatek jde na vrub prodávajícího,
od něho zaplacení nemohou dosíci, a žádali, aby
poplatek vymáhán byl přímo na vlastníku velko-
statku. To se stalo a usnesením okresního soudu
v Bratislavě ze dne 4. srpna 1933 byla povolena
Státnímu pozemkovému úřadu pro dlužný popla-
tek exekuce proti Bartoloměji Baanovi zabavením
a prodejem movitých věcí všeho druhu, jsoucích
v držení strany povinné.
Exekuce byla bezvýsledná, protože strana po-
vinná (Bartoloměj Baan), která je nyní ve stísně-
ných finančních poměrech a stihána exekucemi,
se odstěhovala, neudavši kam a nezanechavší na
místě zabavitelných svršků.
Byl tedy učiněn pokus, aby poplatek zapla-
cen byl z nedoplatků kupních cen, které někteří
kupující prodávajícímu ještě dluhují. Proti tomu
se právní zástupce Bartoloměje Baana, jako stra-
ny prodávající, z počátku ohradil a teprv po del-
ším jednání později dne 24. dubna t. r. dal sou-
hlas k tomu, aby poplatek zaplacen byl z nedo-
platků trhových cen.
Bylo proto ihned státní obvodové úřadovně
pro pozemkovou reformu v Košicích uloženo, aby
od kupujících nedoplatky kupních cen vybrala a
sdělila ihned jejich výši, aby mohl na tuto výši
býti poplatek snížen. Jakmile se tak stane, budou
schválené smlouvy kupujícím vydány.
Poznamenává se, že pozemky, které jsou
předmětem trhových smluv, jsou zabraný majetek
pozemkový, na který lze vésti exekuci pouze se
svolením ministerstva zemědělství.
Za tohoto stavu věci není důvodu k nějaké-
mu opatření.
V Praze dne 18. května 1936.
Ministr zemědělství:
Dr. Zadina, v. r.
504/VII.
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslanců Ervína Tichého a
Čeňka Fialy
ve věci reaktivace pomocných zaměst-
nanců (tisk 362/I).
Dlužno předeslati, že dělník na výpomoc Hy-
nek Kuthan zemřel, takže projednávání požadav-
ku čís. 1 interpelace stalo se bezpředmětným.
Požadavek sám neměl však vyhlídek na klad-
né vyřízení, neboť přezkoumáním případu bylo
zjištěno, že příslušné úřady železniční řídily se v
konkrétním případě přesně platnými předpisy.
Tím, že Kuthana, když nabyl opět pracovní způ-
sobilosti, zaměstnaly ve službách dráhy, učinily
vše, co se v jeho prospěch mohlo státi.
Nemohly jej ustanoviti pomocným zaměstnan-
cem, neboť v jeho případě nešlo o reaktivaci, ný-
brž o nové přijetí. Rozdíl mezi opětným převze-
tím do činné služby zaměstnance pensionovaného
7
a zaměstnance ze služeb vypověděného plyne z
různé právní povahy těchto dvou personálních o-
patření. Přeložením do výslužby nezaniká zaměst-
nancův služební poměr, nýbrž se toliko mění čin-
ný služební poměr v poměr pensijní. Při opětném
povolání zaměstnance do činné služby podle § 120
služebního řádu se mění tento pensijní poměr opět
v poměr dřívější. Naproti tomu u vypověditel-
ných zaměstnanců zaniká činný služební poměr
výpovědí a opětné převzetí do činné služby lze
uskutečniti, rozhodne-li se pro ně státní správa
železniční, jen novým přijetím a novým propůjče-
ním systemisovaného místa. Dojde-li - zpravidla
v zájmu bývalého zaměstnance - k takovému
opatření, posuzuje se dřívější služební doba před
výpovědí podle odstavců 4 a 5 §u 117 vládního
nařízení č. 15/27 Sb. z. a n. a nároky vůči pen-
sijnímu fondu československých státních drah po-
dle stanov tohoto fondu.
Dané předpisy vycházejí z předpokladu, že
železniční správě musí býti, když se již odhodlá
z ohledu na bývalého zaměstnance znovuzaměst-
nati jej ve svých službách, dána možnost při-
jmouti jej v co možno volném poměru služebním.
Požadované - zaměstnancům zdánlivě příznivěj-
ší - řešení vedlo by ke snaze brániti se opět-
nému včlenění vypověděného zaměstnance do
prací drážních, zejména když jde zpravidla o pra-
covníky, kteří již nemají plnohodnotné výkon-
nosti pracovní.
Ježto tyto předpisy jsou v souladu s potřeba-
mi řádného hospodaření železničního podniku, ne-
bylo by na místě měniti je v žádaném směru.
V Praze dne 9. června 1936.
Ministr železnic:
Bechyně, v. r.
504/VIII (původní znění).
Odpověď
ministra pošt a telegrafů
na interpelaci poslance L. Wagnera
o nešvarech u poštovního úřadu Hůrka
na Šumavě (tisk 330/X).
Podle kursovního řádu přijíždí poštovní kurs
do Hůrky na Šumavě o 15, 35 hod.; za nepřízni-
vého počasí, zejména v zimní době, však teprve
v 16, 00 hod. až 16, 35 hod.
Doručování v místním doručovacím okresu
provede se ještě v týž den, ve vnějším okresu
přespolního listonoše ovšem teprve v den násle-
dující a poněvadž okres přespolního listonoše jest
příliš rozsáhlý a jeho terén obtížný a neschůdný,
protáhne se tam doručování až do hodin odpoled-
ních. Když se strany domáhaly zlepšení tohoto
stavu, upravil poštovní úřad v roce 1932 doručo-
vání tak, že v den příchodu pošty doručuje ne-
jen zásilky v místním doručovacím okresu, ale i
v části přespolního doručovacího okresu. Pres to,
že tento způsob doručování zásilek většině oby-
vatelstva vyhovuje, bylo zařízeno, aby doručovací
poměry u tohoto úřadu byly znovu přezkoušeny
a pokud třeba upraveny tak, aby vyhovovaly
dnešním poměrům co nejlépe.
O doručení doporučeného psaní došlého k poš-
tovnímu úřadu Hůrka na Šumavě dne 8. ledna
1936 (poněvadž ve skutečnosti bylo okresním úřa-
dem v Sušici podáno k poštovní dopravě teprve
7. ledna 1936) byly učiněny doručovatelem celkem
čtyři pokusy. První tři neměly úspěchu, poněvadž
adresát v době doručování nebyl přítomen a ná-
hradní doručeni zásilky jiné osobě nebylo možné,
ježto šlo o správní vyřízení se zpátečním lístkem
a s příkazem doručení jen do vlastních rukou
adresátových. Takové doručení bylo však možné
až při čtvrtém pokusu o doručení dne 13. ledna
1936, kdy konečně zastihl přespolní listonoš adre-
sáta v bytě.
Přednosta poštovního úřadu Hůrka na Šuma-
vě je do té míry mocen jazyka německého, že
se se stranami dorozumí.
U poštovního úřadu s jednou úřednickou si-
lou, která musí obsluhovati i telefon a telegraf,
může se státi - zejména v době zvýšeného ru-
chu v letní sezóně - že k odbavení stran u pře-
pážek dojde o něco později než pravidelně.
Stížnost na neochotu přednosty týká se prav-
děpodobně toho, že odmítá stranám vyplňovati do-
klady k poštovním zásilkám. Třeba však k tomu
poznamenati, že poštovním zaměstnancům z bez-
pečnostních důvodů není to ani dovoleno.
Do úřední místnosti poštovního úřadu dosta-
vují se, jak bylo zjištěno, úřední orgánové (čle-
nové finanční stráže nebo četníci) jen proto, aby
si vyzvedli došlou poštu, uloženou pro ně v ú-
ředních poštovních přihrádkách. Pokud jde o čes-
kého učitele bydlícího s přednostou úřadu v míst-
nosti, která sousedí s místností poštovního úřa-
du, nelze z okolnosti, že tento někdy prošel míst-
nosti poštovního úřadu, ještě usuzovati na nepří-
pustnou soukromou návštěvu v úřední místnosti.
Přes to byl přednostovi připomenut předpis, že
nepovolanému nesmí býti dovolen přístup do ú-
řední místnosti poštovního úřadu.
Nepřijetí doporučené zásilky s označením
»Prag« jako místa určení, spočívá na nedorozumě-
ní. Přednostovi úřadu bylo při této příležitosti při-
pomenuto, že úředním názvem pro Prahu je i o-
značení »Prag«.
Ani po podrobném prozkoumání případu ne-
bylo tedy možno prokázati přednostovi poštovní-
ho úřadu Hůrka na Šumavě takové chování ve
službě, jež by bylo v rozporu s platnými předpisy
do té míry, že by vyžadovalo zavedení kárného