72

Hodnota nároků pojištěnců vystouplých.

Z pojištěnců vystouplých přicházejí v úvahu jednak udržovatelé čekatelství pla-
tící uznávací poplatek, jednak pojištěnci přestoupivší k jiným nositelům pojištění,
za které je ústřední bratrská pokladna povinna vydati převodní částku.

Hodnota nároků udržovatelů čekatelství stanovena byla pro 6. 502 osob, které
ku dni bilance platily uznávací poplatek, za předpokladu, že jejich rozvrstvení podle
věku a pojištěné doby k 31. prosinci 1933 je stejné jako k 31. prosinci 1931. Ozna-
číme-li U(x, n) počet x-letých udržovatelů čekatelství s pojištěnou dobou n-let, jest

T0503_08-1.jpg

hodnota nároků na částku základní,

T0503_08-2.jpg

hodnota získaných částek zvyšovacích, takže úhrnná hodnota nároků této skupiny je
66'5 mil. Kč. Hodnota tato je přeceněna, neboť stanovena je za předpokladu hornické
invalidity, ač pro udržovatele čekatelství jak pro invalidní, tak pro starobní důchod
platí podmínky invalidního pojištění dělnického. Přecenění představuje určitý bez-
pečnostní koefficient.

U vystouplých pojištěnců neudržujících si čekatelství přicházejí v úvahu pro
převody jen pojištěnci vystouplí po 31. prosinci 1925, neboť u ostatních nároky ku
dni 1. července 1926 již zanikly, takže podle návrhu je ústřední bratrská pokladna
zbavena převodní povinnosti; je tedy počat zjištěných přestupů spojených s převo-
dem asi 22. 600. Průměrná převodní částka s respektováním ustanovení, že doba zí-
skaná před 1. říjnem 1924 započítává se ve tř. Aa, doba ostatní pak ve třídě C,
činí Kč 1693'-. úhrn převodních částek pro zjištěných 22. 600 přestupů je tedy asi
38 mil. Kč. Poněvadž ale skutečný počet přestupů provázených převody je značně
vyšší než počet přestupů již zjištěných, je možno úhrn převodních částek odhad-
nouti asi na 50 mil. Kč.

Závěr.

Výsledky předcházejících výpočtů umožňující sestaviti přehled o finanční situaci
ústřední bratrské pokladny po změnách podle předpokládaného návrhu. Jako zbý-
vající pasiva přichází ještě hodnota správních nákladů ústřední bratrské pokladny,
činící 66. 7 mil. Kč.

Úhrn pasiv ústřední bratrské pokladny jeví se takto:

 

úhradové kapitály likvidních důchodů .....

 

. 1. 648. 1 mil. Kč

Hodnota nároků aktivních pojištěnců .....

 

. 2. 179. 2 mil. Kč

Hodnota zajišťovacího pojistného a zákupní prémie

 

847. 1 mil. Kč

Hodnota nároků pojištěnců vystouplých....

 

. 116. 5 mil. Kč

Hodnota správních nákladů ........

 

66. 7 mil. Kč

 

úhrnem..

. 4. 857. 6 mil. Kč

úhrn aktiv ústřední bratrské pokladny jest:

   

Hodnota pojistného ...........

 

2. 165. 9 mil. Kč

Hodnota zajištěných nároků ........

 

837. 6 mil. Kč

 

úhrnem...

3. 003. 5 mil. Kč


78

Jeví se tedy pojistně matematický deficit 1. 854 mil. Kč a to k 31. prosinci 1933.
Vzhledem k tomu však, že sanační novela vstoupí v účinnost později a to skoro až
za dva roky po datu sanační bilance, je nutno jako další pasivum uvažovati vzrůst
deficitu důsledkem odkladu.

S ohledem na výsledek dvou prvních bilancí, o kterém je pojednáno na konci
I. oddílu této zprávy, je toto pasivum odhadnouti na 200 mil. Kč s přihlížením
k tomu, že bilance v oddílu I. stanoveny jsou při plné hodnotě nároků podle zákona
242/1922, kdežto sanační bilance počítá s nároky již redukovanými podle návrhu.

úhrnný deficit činí tedy 2. 054 mil. Kč a má býti uhrazen dalšími sanačními
opatřeními, t. j. příspěvkem státu, podnikatelů, pojištěnců a sanační dávkou z uhlí.

Úhrnný příspěvek státu na účely hornického pojištění má podle návrhu činiti
ročně 90 mil. Kč. Z tohoto peníze je v prvé řadě uhraditi státní příspěvek k důcho-
dům, zbytek pak je sanační příspěvek státu, úhrn státních příspěvků k důchodům
lze odhadnouti v nejbližších letech asi na 37 mil. Kč ročně a částka tato se bude
jen málo měniti. Vlastní sanační příspěvek státu činí proto asi 53 mil. Kč ročně a
jeho kapitálová hodnota v prvých deseti letech je 429 mil. Kč.

Sanační příspěvky zaměstnavatelů činí 21/2% mzdy směrodatné pro předpis po-
jistného úrazového pojištění. Podle výkazů úrazových pojišťoven dělnických v Praze,
Brně a Bratislavě činily započitatelné výdělky v úrazovém pojištění v roce 1929
částku 1. 523 mil. Kč; od této doby vykazují neustále sestupnou tendenci až na 969
mil. Kč v roce 1933. Předpokládáme-li, že sestup výdělků se v podstatě již zastavil a
že od roku 1933 se úhrn výdělků udržuje celkem na stejné úrovni, dospíváme k roční
částce 24. 2 mil. Kč, jejíž kapitalisovaná hodnota v prvých deseti letech činí 196 mil. Kč.

Sanační příspěvek pojištěnců ve výši 1 % průměrného výdělku dává roční částku
105 mil. Kč, *) jejíž kapitálová hodnota v prvých deseti letech činí 85 mil. Kč.

Sanační příspěvek jak podnikatelů, tak pojištěnců závisí podstatně na počtu ak-
tivních pojištěnců ústřední bratrské pokladny, který již silně poklesl a který sice vy-
kazuje stále klesající tendenci, ale který jistě za předpokladu jen mírného oživení prů-
myslové výroby představuje s dostatečnou opatrností průměr počtu pojištěnců pro nej-
bližší desetiletí.

Hodnota sanační dávky z uhlí podléhajících uhlené dani stanovena byla
s použitím statistik o hornické výrobě a zahraničním obchodu, vydávaných pra-
videlně Státním statistickým úřadem. Podle těchto statistik, jejichž výsledky jsou
shrnuty přehledně v tabulce č. 4 ve všeobecné části této zprávy, vynesla by sanační
dávka, kdyby byla bývala vybírána v roce 1932 v navržené výši, částku 45, 757
mil. Kč. V roce 1933 klesla by tato částka na 42, 337 mil. Kč a v roce 1934 na
40, 617 mil. Kč. Vzhledem ke klesající tendenci byl pro dobu prvních deseti let po sa-
naci předpokládán roční výnos sanační dávky částkou 40 mil. Kč ročně, jejíž kaji-
talisovaná hodnota v prvních deseti letech jest 324 mil. Kč.

Z úhrnného deficitu, činícího 2. 054 mil. Kč, jest uhrazena sanačním pří-
spěvkem státu, podnikatelů a pojištěnců a sanační dávkou z uhlí částka
1034 mil. Kč, takže k úplnému krytí deficitu zbývá ještě 1020 mil. Kč. Tato částka má
býti uhrazena po uplynutí prvních 10 let, při čemž podrobnější způsob úhrady bude
stanoven později. Za předpokladu, že vývoj hornického pojištění neodchýlí se pod-
statně od předpokladů zde učiněných, postačilo by na příklad, kdyby sanační pří-
spěvky a sanační dávka byly vybírány po úhrnnou dobu 25 let. Jako jiná eventua-
lita se uvádí, že bylo by možno počínaje jedenáctým rokem snížiti tyto částky asi
o dvě pětiny, avšak v tom případě by bylo nutno platiti je dalších 40 let, takže sa-
nace by si úhrnem vyžádala doby 50 let. Bylo by také možno zavésti postupné klesání

*) Nebudiž přehlédnuto, že konečnou úpravou textu § 82 b) snížen byl výnos příspěvku
o 1% mil. KS, tedy na 9 mil. Kč,


74

sanačních kvot, a to tak, že po každém desetiletí snížily by se sanační částky o jednu
pětinu. Také v tomto případě by sanace trvala 50 let. Jako poslední možnost budiž
Uvedeno, že po uplynutí prvého desetiletí mohlo by se přikročiti k postupnému snižo-
vání sanačních částek rok od roku, a to vždy o 21/2 %. I tento způsob řešení předpo-
kládá 50 leté trvání sanačních opatření. Rozhodnutí o některé z těchto eventualit po-
nechává se vládnímu nařízení na pozdější dobu, kdy bude také možno již zkontrolo-
vati vliv sanačních opatření a kdy se porovná skutečný průběh s učiněnými předpo-
klady.

Sanace hornického pojištění provedená podle návrhu přináší pojistně matematic-
kou rovnováhu nositele pojištění; je ale nutno přihlédnouti k tomu, aby ústřední
bratrská pokladna měla také zaručenu určitou běžnou likviditu tak, aby nemusila
pracovati s novými úvěry a zálohami. Je proto třeba podati ještě odhad vývoje jed-
notlivých příjmových i výdajových položek během prvých let působnosti sanačního
zákona. Hned úvodem však připomínáme, že jde tu jen o směrná čísla, neboť přede-
vším odhad vychází z bilance sestavené k 1. lednu 1934, kdežto ve skutečnosti podle
návrhu se sanací se započne skoro o dva roky později, za druhé pak dnešní mimo-
řádné hospodářské poměry silně ovlivňují jak příjmy, tak vydání nositele pojištění
mnohdy v míře nepředpokládané. Přesto však, nedojde-li k zcela mimořádným zje-
vům, zůstane v podstatě výsledek těchto úvah v plné platnosti.

Příjmy ústřední bratrské pokladny jsou:

a) běžné pojistné po srážce zajišťovacího pojistného,

b) sanační příspěvek státu,

c) sanační příspěvek podnikatelů,

d) sanační příspěvek zaměstnanců,

e) sanační dávka z uhlí.

Za jednoho pojištěnce přijme Ústřední bratrská pokladna ročně 1044 Kč na po-
jistném, z čehož však 349. 44 Kč připadá na zajišťovací pojistné. Na vlastní vrub
přijme tedy ústřední bratrská pokladna ročně 694'56 Kč, což pro průměrný roční
stav 97. 000 pojištěnců představuje roční příjem 67 mil. Kč.

Sanační příspěvek státu, zaměstnanců i podnikatelů a sanační dávka činí
úhrnem asi 128 mil. Kč ročně, takže celkový vlastní příjem ústřední bratrské po-
kladny je ročně 195 mil. Kč.

Vedle toho ovšem ústřední bratrské pokladně jako příjem připadá roční částka
státního příspěvku k důchodům, t. j. asi 37 mil. Kč, která ale tvoří vlastně jen ja-
kousi průběžnou položku, neboť je ihned vyplácena důchodcům.

Vydání na důchodech na vlastní vrub ústřední bratrské pokladny lze odhadnouti
po provedené redukci na 167 mil. Kč. Po úhradě důchodu zbude ročně asi 28 mil. Kč,
které jsou určeny na úhrady zákupní prémie a převodních částek za pojištěnce vy-
stouplé a na správní náklady. Je ovšem jasné, že tyto položky mohou býti hrazeny
jen postupně; proto také návrh přímo stanoví, že zákupní prémie bude Ústřední so-
ciální pojišťovně uhrazena v padesáti pololetních anuitách.

Skutečná situace v prvním roce po sanaci bude snad poněkud nepříznivější.
Přes to se výdajové položky mohou zvýšiti jen na tolik, že i potom bude zaručena lik-
vidita ústřední bratrské pokladny. Také v dalších letech se bude finanční situace
Ústřední bratrské pokladny zlepšovati, nedojde-li ovšem k většímu poklesu počtu ak-
tivních pojištěnců, neboť výplata důchodů na vrub Ústřední bratrské pokladny bude
se postupuně zmenšovati důsledkem zajištění, na základě kterého poroste část důcho-
dového břemene připadající na ústřední sociální pojišťovnu.


75

Seznam tabulek.

I. Pravděpodobnosti výluky z požitků provise

T0503_08-3.jpg

II. Pravděpodobnosti výluky z požitku provise úmrtím

T0503_08-4.jpg

III. čísla

T0503_08-5.jpg

IV. Řád výluky provisionistů

T0503_08-6.jpg

V. Počet zemřelých provisionistů

T0503_08-7.jpg

VI. Hodnoty

T0503_08-8.jpg

VII. Řád aktivity

T0503_08-9.jpg

a pomocná čísla

T0503_08-10.jpg

VIII. Základní čísla důchodu aktivního

T0503_08-11.jpg

IX. Pomocná čísla

T0503_08-12.jpg

a základní čísla pro hodnotu provise

T0503_08-13.jpg

X. Pomocná čísla qy> hy, Fy pro stanovení hodnot vdovského důchodu.
XI. Základní čísla vdovského důchodu

T0503_08-14.jpg

XII. Základní čísla sirotčího důchodu

T0503_08-15.jpg

XIII. Společná komutační čísla

T0503_08-16.jpg

XIV. Pomocná čísla

T0503_08-17.jpg

XV. Hodnota nároku na základní částku a na částky zvyšovací.
XVI. Výše individuálního pojistného.
XVII. Nettoreservy.
XVIII. úhradové kapitály pro "1" roční provise

T0503_08-18.jpg

XIX. Roční výše provisí k 31. 12. 1931.
XX. úhradové kapitály provisí k 31. 12. 1931.
XXI. Výše a úhradové kapitály vdovských důchodů k 31. 12. 1931.
XXII. Výše a úhradové kapitály sirotčích důchodů k 31. 12. 1931.

XXIII. Rozvrstvení aktivních členů ú. B. P. k 30. 6. 1932.

XXIV. Nettoreservy aktivních členů ú. B. P. k 30. 6. 1932.
XXV. Hodnota nároků a pojistného nynější generace.

XXVI. Hodnota nároků a pojistného budoucí generace.
XXVII. Rozvrstvení členů Ú. B. P. platících uznávací poplatek a hodnota jejich

nároků k 30. 6. 1932.
XXVIII. Rozvrstvení aktivních členů ú. B. P., jichž členství se skončilo po

31. 12. 1925.
XXIX. Rozvrstveni aktivních členů ú. B. P., jichž členství se skončilo před

1. 1. 1926.
XXX. Prémiové reservy za aktivní členy ú. B. P., jichž členství se skončilo po

31. 12. 1925.
XXXI. Prémiové reservy za aktivní členy ú. B. P., jichž členství se skončilo před

1. 1. 1926.

XXXII. Rozvrstvení členů vystouplých v prvé polovině roku 1932 k 30. 6. 1932.

XXXIII. Nettoreservy k 30. 6. 1932 za aktivní členy vystouplé v 1. polovině r. 1932.

XXXIV. Bilance Ú. B. P. k 30. 6. 1932.

XXXV. Rozvrstvení aktivních členů ú. B. P. k 31. 10. 1933.
XXXVI. Rozvrstvení aktivních členů ú. B. P. k 31. 12. 1933.


76

XXXVII. Hodnota nároků a pojistného podle zák. 242/22 nynější generace
k 31. 12. 1933.

XXXVIII. Bilance Ú. B. P. k 31. prosinci 1933.

XXXIX. Hodnoty nároků a pojistného nynější generace v zajištění u ústřední
sociální pojišťovny.

XL. Hodnota nároků a pojistného budoucí generace v zajištění u ústřední
sociální pojišťovny.

XLI. Zajišťovací bilance ústřední sociální pojišťovny k 31. 12. 1933.
XLII. Základní čísla důchodu sirotčího

T0503_08-19.jpg

XLIII. Základní čísla pro vychovávací příplatky

T0503_08-20.jpg

XLIV. Společná komutační čísla

T0503_08-21.jpg

XLV. Úhradové kapitály pro "1" provise

T0503_08-22.jpg

XLVI. Počet provisí k 31. 12. 1931.

XLVII. Úhradové kapitály provisí pro Kč l'- základní částky ke dni 31.
12. 1931.

XLVIII. Počet vdovských důchodů a jejich úhradové kapitály pro Kč l'- základní
částky k 31. 12. 1931.

IL. Počet sirotčích důchodů a jejich úhradové kapitály pro Kč l'- základní
částky k 31. 12. 1931.

L. úhradové kapitály likvidních důchodů.

LI. Hodnota nároků a pojistného nynější generace k 31. 12. 1933. Noveli-
sační bilance Ú. B. P.

LII. Hodnota nároků a pojistného budoucí generace. Novelisační bilance
Ú. B. P.

LIII. Rozvrstvení a hodnota nároků udržovatelů čekatelství k 31. 12. 1933.
LIV. Novelisační bilance ústřední bratrské pokladny ke dni 31. 12. 1933.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP