Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období. 3. zasedání.
497.
Interpelace:
I. posl. Surovlaka vládě vo věci uchádzačov Slovákov o aspirantské miesta při železniciach,
II. posl. dr Sokola min. školstva a nár. osvěty vo věci póžitkov profesorův katolických theo-
logických učilišť diecéznych na Slovensku,
III. posl. dr Sokola min. Školstva a nár. osvěty vo věci odmien profesorov katolických theo-
logických učilišť diecéznych na Slovensku za zastávanie funkcií představených biskupských
kňazských seminárov,
IV. posl. Šamalika a Bezděka předsedovi vlády, ministrům zemědělství, veřejných prací a fi-
nancí v otázce velkých živelních pohrom na Boskovicku na Moravě,
V. posl. Wollnera min. financí o bezprávném jednání nejdeckého beťního úřadu,
VI. posl. Franze Němce min. vnitra o neodůvodněných četnických opatřeních proti lidem do-
cházejícím do kostela,
VII. posl. Zajíčka vládě o hlubších příčinách smrti 31 školních dítek, které se utopily v Dyji,
VIII. posl. dr Štůly min. veřejných prací o stavbě druhého stupně vltavského u Štěchovic,
IX. posl. dr Štůly min. školství a nár. osvěty o stavbě Moderní galerie a Masarykova ústavu
v Praze,
X. posl. dr Štůly min. veřejných prací o úpravě t. Zv. výpadových silnic z Prahy,
XI. posl. Nového min. vnitra o nezákonném postupu policejních orgánů proti Josefu Stibalovi,
místopředsedovi závodního výboru firmy Emil Gerstel v Praze-Vysočaneeh,
XII. posl. Smetánky min. zemědělství ve věci nesociálního jednáni státní lesní správy Třeboň-
Domanín-Ledenice,
XIII. posl. Floreka min. financlí a veřejných práč o poškodeni robotníkov a povoznlkov při stav-
bě bytov pře oddelenie finančnej stráže v Novoti (okres Námestovo) na Slovensku,
XIV. posl. Floreka min. vnútra o neporiadkoch v hospodařeni obecného představenstva obce
Polhory (okres Námestovo) na Slovensku a vypisaní obecných volieb v tejže obci.
2
497/I.
Interpelácia
poslanca Štefana Suroviaka
vláde
vo veci uchádzačov Slovákov o aspirant-
ské miesta pri železniciach.
Na základe platného zákonného ustanovenia
železničná správa prijíma do svojich služieb za
ašpirantov maturantov. Ministerstvo železníc však
ustálilo si i akosť spomenutých maturantov a to
tak, že riaditeľstvá železníc za ašpiranta prijať
môžu len toho, ktorý je po vojenskej službe, kto-
rého želez. lekár uzná za spôsobilého pre želez.
službu a konečne, ktorý pred maturitou v posled-
nom semestri nemá dostatočných známok viac
ako dve a v ohľaduplnom prípade tri.
Posledná podmienka pre Slovákov uchádza-
čov je odsúdenie na hladovanie, lebo na Sloven-
sku absolventov s takouto podmienkou školského
vzdelania treba hľadať sviečkou na pravé polud-
nie a keď sa nájde, ktorý maturoval s vyzname-
naním, toho zas lekár neuzná, alebo nesloží psy-
chotechnickú zkúšku.
V poslednej dobe o aspirantské miesta u bra-
tislavského riaditeľstva sa uchádzali medzi inými
i títo Slováci: 1. Rudolf Antalík, absolvent vyš.
chem. školy z Topoľčian, Bašlinská ul. 38, 2.
Hübner Anton, absolvent priem, školy z Halmoša,
pp. Pudmerice, 3. Fischer Ľudevít, absolvent vys.
školy strojn. z Mestečka, pp. Leopoldov, 4. Stre-
načik Pavol, absolvent reál. gymn. z Lovinobani,
5. František Scheber, absolvent výš. priem, školy,
odb. chem. z Trnavy, Dolné bašty čís. 15.
Pravda, prijatí neboli, lebo každý z nich mal
viac ako 2-3 dostatočné, čo stačí, aby sa mladí
Slováci nedostali k chlebu v svojej vlasti na rod-
nom Slovensku. Konštatujeme, že Slováci vyštu-
dovaní na Slovensku majú z 97% viac ako 2 do-
statočné známky, čo dokazuje a dokáže i štatisti-
ka. Napriek tomu nie len bratia Česi, ktorí na Slo-
vensku študujú, ale i Židia a Maďari dostávajú
vysvedčenia s vyznamenaním, v najhoršom prí-
pade najviac s dvoma »dostatočnýmiŤ známkami.
Slováci sú umele hatení pri uchádzaní sa o miesta
takými fígľami, ako je podmienka najviac »dve
dostatočné": známky.
Pri takých podmienkach Slováci sa nikdy ne-
dostanú do služieb na Slovensku, ba i v celej re-
publike a preto počet dostatočných známok pri
Slovákoch uchádzačov nemá byť smerodajný, ale
nech sú smerodajné jeho telesné a duševné schop-
nosti a zdatnosť.
Na základe toho žiadame vládu:
1. Aby podmienku počtu dostatočných známok
nariadila zrušiť a
2. aby Slováci-maturanti uchádzači na Slo-
vensku do služieb boli prijímaní na základe le-
kárskeho nálezu a psychotechnickej skúšky v sídle
riaditeľstva.
V Prahe, dňa 26. mája 1936.
Suroviak,
dr Tiso, Rázus, Kendra, Longa, Onderčo, dr Pru-
žinský, Turček, Slušný, Haščik, Hlinka, Čavojský,
dr Sokol, Sivák, Dembovský, Drobný, Sidor,
dr Wolf, Šalát, Danihel, Florek.
497/II.
Interpelácia
poslanca dra Martina Sokola
ministrovi školstva a národnej osvety
vo veci pôžitkov profesorov katolíckych
theologických učilíšť diecéznych
na Slovensku.
Profesori katolíckych theologických učilíšť
diecéznych na Slovensku dostávajú vždy ešte len
zálohu na plat. Ich pôžitky nemôžu byť defini-
tívne ustálené preto, lebo dosiaľ nebolo vydané
vládne nariadenie podľa 2. odst. § 191. vládneho
nariadenia čís. 124 Sb. z. a n. zo dňa 17. júla 1928,
ktoré iná určiť, kedy a v akom rozsahu sa zapo-
číta pre zvýšenie slúžneho určitá služba v inom
služobnom pomere, alebo iné zamestnanie.
Keďže tento stav trvá už úplných 8 rokov,
pýtame sa Vás, pán minister:
1. Či Vám je táto záležitosť profesorov kato-
líckych theologických učilíšť diecéznych na Slo-
vensku známa?
2. Či ste ochotný postarať sa o to, aby prí-
slušné vládne nariadenie bolo čím prv vydané?
V Prahe, dňa 4. júna 1936.
Dr Sokol,
Čavojský, Dembovský, Haščik, Longa, dr Pružin-
ský, Slušný, Onderčo, Hlinka, Florek, Danihel,
Šalát, Suroviak, Turček, dr Wolf, Rázus, Drobný,
Kendra, Sidor, Sivák, dr
Tiso.
3
497, 111.
Interpelácia
poslanca dra Martina Sokola
ministrovi školstva a národnej osvety
vo veci odmien profesorov katolíckych
theologických učilíšť diecéznych na Slo-
vensku za zastavanie funkcií predstave-
ných biskupských kňazských seminárov.
Podľa 4. odst. § 193 vládneho nariadenia č.
124 Sb. z. a n. zo dňa 27. júla 1928, profesor
theologického učilišťa diecézneho ustanovený na
mieste
systemizovanom, ktorý zároveň. zastáva
funkciu predstaveného biskupského kňazského se-
minára, má obdržať za zastavanie tejto funkcie
odmenu, ktorú stanoví ministerstvo školstva a ná-
rodnej osvety so súhlasom ministerstva financií.
Táto odmena podľa § 195. cit. vládneho na-
riadenia má sa uhradiť v prvom rade z fondov pre
tieto účele zriadených a z iných cirkevných dô-
chodkov k tomu určených a v tom prípade, keď
takýchto fondov, alebo dôchodkov vôbec niet, prí-
padne nestačia na uhradenie odmeny, odmena má
sa vyplácať, alebo doplniť zo štátnej pokladnice.
Profesori katolíckych theologických učilíšť
diecéznych na Slovensku, ktorí zastávajú funkcie
predstavených biskupských kňazských seminárov,
buď vôbec nedostávajú odmenu, alebo len veľmi
nepatrnú, lebo nie sú zriadené fondy pre tieto
účele a niet ani iných cirkevných dôchodkov k to-
mu určených a i tam, kde sú. nestačia ani na uhra-
denie minimálnej odmeny. A hoci v takomto prí-
pade podľa jasného znenia cit. vládneho nariade-
nia odmenu majú dostávať zo štátnej pokladnice,
ministerstvo školstva a národnej osvety žiadosti
ich predsa zamieta a odmenu im nepriznáva. Toto
pokračovanie ministerstva školstva a národnej
osvety je v úplnom rozpore s ustanovením §§ 193
a 195 vlád. nar. č. 124/1928, preto pýtanie sa Vás,
pán minister:
1. Či je Vám známe toto pokračovanie mini-
sterstva školstva a národnej osvety?
2. Či ste ochotný postarať sa o to, aby vlád.
nar. č. 124/1928 pri stanovení odmien profesorov
katolíckych theologických učilíšť diecéznych na
Slovensku, ktorí zastávajú funkcie predstavených
biskupských kňazských seminárov, bolo v budúc-
nosti rešpektované?
3. Či ste ochotný postarať sa o to, aby táto
odmena, na ktorú majú nárok, bola im vyplatená
i za roky minulé?
V Prahe, dňa 4. júna 1936.
Dr Sokol,
Danihel Drobný. Haščík, Longa, dr Pružínský,
Šalát, dr Wolf, Rázus, Turček, Suroviak. Slušný,
Onderčo, Hlinka, Florek, Dembovský, Čavojský,
dr Tiso, Sivák, Sidor, Kendra.
497/IV.
Interpelace
poslanca Josefa Šamalíka a B. Bezdéka
predsedovi vlády, miništrant zemědělství,
verejných prací a financí
v otázce velkých živelních pohrom na
Boskovicku na Morave.
Okres boskovický byl postižen v nedávných
dnech živelní katastrofou. Obce ležící při hor-
ských bystřinách a v údolí, jímž protéká řeka
Svitava, byly postiženy obrovskou záplavou,
vzniklou průtrží mračen v noci z 30. května t. r.
a prudkými lijavci z 1. června t. r. Horskými by-
střinami a potoky hnaly se dravé proudy vod do
údolí Svitavy a vytvořily obrovské jezero od Svi-
távky až po město Blansko. Obce Svitávka, Chru-
dichromy, Mladkov, Skalice, Lhota Rapotina, Dou-
bravice, Rájec a j. utrpěly těžkých škod na bu-
dovách a lukách a polích. Sena na lukách jsou zni-
čena. Obrovské plochy pozemků leží posud pod
vodou.
Katastrofa byla zvýšena tím, že regulace řeky
Svitavy - připravovaná už v r. 1912 - nebyla
posud provedena. Projekt byl před 24 roky při-
praven, ale posud se nic neuskutečnilo.
Podepsaní se táží:
Jsou vám, pane ministerský předsedo a páni
ministři zemědělství, veřejných prací a financi,
známy shoreuvedené skutečnosti?
Jste ochotni neprodleně zaříditi, aby škody
způsobené povodněmi v okresu boskovickém byly
úředně rychle vyšetřeny a učiněno opatření, aby
všem poškozeným dostalo se přiměřené podpory?
Jste ochotni zaříditi, aby regulace bystřin a
Svitavy byly co nejdříve provedeny, aby podobné
katastrofy byly obmezovány?
V Praze dne 4. června 1936.
Šamalík, Bezděk,
Bayer, Knotek, Ričář, Košek, Otáhal, Světlík,
Stanislav, dr Jos. Dolanský, V. Sedláček, Stašek,
Vičánek, Janalík, dr Mičura, Hintermüller. Petr,
Zajíček, Schütz, dr Novák, Brukner, dr Hula.
4
497/V (překlad).
Interpelace
poslance G. Wollnera
ministrovi financí
o bezprávném Jednáni nejdeckého berního
úřadu.
Poplatník Arnold Lindner, obchodník v Aber-
tamech č. 393, plně zaplatil své daně za rok 1935
a předcházející léta a dne 28. února 1936 a dne
30. dubna 1936 zaslal čtvrtletní splátky napřed
za rok 1936. Získal tedy od příslušného nejdecke-
ho berního úřadu podle vládního nařízeni ze dne
30. ledna 1936, č. 28 Sb. z. a n., 5%ní dobropis
na splátku daně z obratu, vykonanou dne 28. úno-
ra 1936, za splátky vykonané dne 30. dubna 1936
na přímě dané a na daň i obratu po každé 4% ní
dobropis. Tyto dobropisy mu berní úřad potvr-
dil; obsahují úřední záznam, že připsání k dobru
bylo zaúčtováno na Jeho daňovém úctě č. 323 či.
378. 516 a 517.
Třebaže tedy tento poplatník přesně zaplatil
všechny daně a neměl žádných nedoplatků, zač
byl odměněn připsáním k dobru na svém daňo-
vém účtě a uznán za přesného poplatníka, dostal
o několik dnů později, totiž dne 12. května 1936
od téhož nejdeckého berního úřadu zákaz placeni,
jímž se nařizuje, že se peněžní pohledávka pří-
slušející poplatníku Arnoldu Lindnerovi proti nej-
deckému okresnímu úřadu v částce 610 Kč za-
bavuje, jelikož je dlužen daně. Třetímu dlužníko-
vi, t. j. neideckému okresnímu úřadu se zakazuje
vyplatiti pohledávku příslušející Arnoldu Lindne-
rovi. Pohledávka Arnolda Lindnera proti neide-
ckému okresnímu úřadu povstala z výkupu potra-
vinových lístků pro nezaměstnané.
Ačkoliv připsáním k dobru a zněním úředních
potvrzení jest prokázáno, že poplatník Arnold
Lindner nebyl dani dlužen, byla mu zabavena je-
ho pohledávka proti nejdeckému okresnímu úřa-
du 610 Kč, pro drobného obchodníka značná. K té-
to věcné nespravedlnosti a krutosti, která se ne-
ohlíží, že bude ohrožena existence drobného živ-
nostníka, druží se ještě jako okolnost vzbuzující
obavu a příznačná ještě bezohlednost, se kterou
nejdecký berní úřad nedbá zákonitých povinnosti
a závazků. Poněvadž zabavení nepředcházela u-
pomínka, byly křiklavě porušeny odst. 2, 3 a 6
§u 344 daňového zákona ze dne 15. června 1927,
č. 76 Sb. z. a n. Zabavení odporuje však 1
odst.
1 §u 344 a odst. 1 a 2 §u 383 téhož zákona, po-
nevadž ve skutečnosti nebylo dlužných daní. Pří-
mo
trapně působí, že se zákaz placení dovolává
1 § 390 uvedeného zákona.
Dalším porušením zákona a prováděcího naří-
zení jest ještě to, že v zákazu placeni se neuvádí
ani daňový účet, ani výše dlužných daní.
Výše vylíčený případ stal se stejným způso-
bem již jednou loni (1935). Odvolání, které loni
podal poplatník Arnold Lindner proti nezákonné-
mu zabavení, nebylo dosud vyřízeno. Letos začíná
protizákonné zabavování znova. Tím se poplat-
níci, všeobecně řečeno, vhánějí přímo v roztrpče-
ní a odevzdanost a říkají si: »Od volání nemají ce-
nu. Nezákonitosti se potvrzují shora. «
Z vylíčeného případu jest mimo to zřejmo, že
podnět k vydání zákazu placení vyšel asi od nej-
deckého okresního úřadu, který se takto zbavuje
své povinnosti platiti. Jak se zdá, úřední byro-
kracie se nestará, zdali při tom poplatník zahy-
ne, béře-li se mu možnost zaplatiti své dluhy do-
davatelům, musí-li tím hospodářská krise získá-
vati stále ostřejši formy a vésti k tomu, že ber-
ní prameny vyschnou a že hospodářství a obyva-
telstvo bude zničeno. Za takových okolností ne-
může skutečně pomoci ani nejlepší zákon, poně-
vadž lidé, kteří jsou úředně pověřeni dodržováním
zákonů a dohledem na ně, jednají proti zákonu.
Podepsaní táží se tedy pana ministra financi:
1. Je-li ochoten ihned naříditi, aby vylíčený
případ byl přísně vyšetřen?
2. Je-li ochoten co nejrychleji zrušiti proti-
zákonná opatřeni berních úřadů - a to v celém
státnim území?
3. Je-li ochoten vinníky kázeňsky potrestati?
4. Je-li ochoten učiniti ihned opatření, aby
řádní poplatníci byli chráněni?
V Praze dne 26. května 1936.
Woltner,
Rösler. Inž. Karmasln, dr Kellner, lni. Peschka, dr
Zippelfas, Jäkel, Jobst, Sandner, G. Böhm, Sogl,
Franz Němec, E. Köhler, Illing, Fischer, Nlckerl,
Wagner, Klieber, Hollube, Axmann, dr Rosené.
497/VI (překlad).
Interpelace
poslance Franze Němce
ministrovi vnitra
O neodůvodněných četnických opatřeních
proti lidem docházejícím do kostela.
Evangeličtí obyvatelé Heřmanic v okrese
frýdlantském docházejí již po staletí do kostela
v Rychnově v Sasku, jelikož to jest pro ne nej-
bližší německý evangelický kostel. Tam se konají
1 všechny církevní výkony, jako křty, svatby a
konfirmace pro heřmanické německé evangelické
5
obyvatele. Obě místa jsou vzdálena jen tři čtvrti
hodiny a lze se na ně dostati snadno drahou i
pěšky. Do nejbližšího evangelického kostela ve
Frýdlantu lze se z Heřmanic dostati mnohem
tíže.
Ku překročeni říšskoněmeckých hranic užívají
heřmaničtí obyvatelé ode dávna hraniční propust-
ky, která se jim dosud bez závad vydávala. Ne-
dávno však velitel četnické stanice v Kunraticích,
praporčík Sláma, odepřel Rudolfu Ebermannovi
z Heřmanic č. 12 vydati hraniční propustku pro
jeho syna Edvína Ebermanna, a odůvodnil to tím,
že se příště takové hraniční propustky nebudou
již vydávati k docházce do kostela, a to ani teh-
dy, když žadatel (jak tomu jest u Ebermanna)
má v Německu příbuzné.
Heřmaničtí obyvatelé vidí v tomto jednáni
četnictva úplně zbytečnou krutost a jsou právem
zneklidnění, že se jim takto dokonce znemožní
nebo aspoň podstatně ztíží docházeti do kostela.
Tážeme se tedy pana ministra vnitra:
1. Podle jakého pokynu jedná velitel kunra-
tické četnické stanice, když prohlašuje, že se pří-
ště nebudou již vydávati hraniční propustky do
Německa pro osoby docházející do kostela?
2. Jest pan ministr ochoten prohlásiti, že pro
to nejsou vůbec žádné politické důvody a že
zvláště v případě Ebermannově není jeho přísluš-
nost k sudetskoněmecké straně příčinou, že mu
bylo odepřeno vydati hraniční propustku?
3. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby tato
pronikavá opatření byla zrušena a aby se heř-
manickým obyvatelům i příště umožnilo docháze-
ti do rychnovského kostela?
V Praze dne 26. května 1936.
Franz Němec,
Rösler, inž. Karmasin, dr Kellner, Illing, Jäkel,
a Böhm, Wollner, dr Jilly, dr Zippelius, Obrlik,
Sogl, Hollube, E. Köhler, Nickerl, Wagner, Klieber,
dr Eichholz, Axmann, Jobst, Sandner, Fischer.
497/ VII (překlad).
Interpelace
poslance E. Zajíčka
vládě
o hlubších příčinách smrtí 31 školních
dítek, které se utopily v Dyji.
Dne 26. května se utopilo u Nových Mlýnů
31 školních děti. Komise budou vyšetřovati příči-
nu neštěstí. Pravděpodobně se zjistí, že pramice
nebyla v pořádku a že byla kromě toho přetí-
žena.
Interpelanti se domnívají, že nejhlubší příči-
nou včerejšího neštěstí jest, že dolní tok Dyje
není regulován.
Vranovská údolní přehrada chrání před po-
vodněmi obce ležící na Dyji. Obce ležící na dol-
ním toku Dyje (mezi Pavlovem a Břeclavou) ne-
mají zvláštního zájmu na vranovské údolní pře-
hradě. Pro tyto obce byla regulace dolní Dyje
a regulace Moravy vždy důležitější než vranov-
ská údolní přehrada.
Přes vybudování vranovské přehrady velice
se zhoršila situace obci ležících na dolním toku
Dyje, poněvadž přítoky Dyje byly regulovány.
Částečnou regulací (mezi Frélichovem a Českými
Krídlovicemi) Jevišovky, která u Frélichova ústí
do Dyje, plyne voda tohoto potoka nyní velmi
rychle do Dyje. Asi 7 km dolů po řece (u Mušo-
va), kde se vlévá do Dyje částečně regulovaná
Svratka a Svitava, se množství vody v Dyji ve-
lice zvětšuje. A zase o několik kilometrů níže
po řece (počínajíc od Pavlova) může voda od-
tékati jen velmi pomalu, poněvadž se tam začíná
neregulovaná část Dyje.
Již po mnoho let se žádá, aby Dyje mezi
Pavlovem a Břeclavou byla regulována. Že se to
do dneška nestalo, příčinou toho jest nejen nedo-
statek peněz a chování jednotlivých zájemců, ný-
brž i to, že majetník mlýna Veverka, jehož jmé-
no se stále uvádí ve zprávě o včerejším neštěstí,
žádal za vykoupení splavu ohromnou částku.
Poněvadž lze se spoléhati na normální státní
subvenci aspoň 80% a z titulu produktivní péče
o nezaměstnané i na přiměřenou subvenci mini-
sterstva sociální péče, nezbývají příliš velké ná-
klady na zájemce.
Podepsaní se Vás, pane předsedo vlády,
táží:
Jste ochoten naříditi, aby se co nejdříve za-
hájila regulace Dyje mezi Pavlovem a Břecla-
vcu?
V Praze dne 27. května 1936.
Zajíček,
dr Mayr-Harting, dr inž. Lokscha, dr Luschka,
Schütz, Schlusche, Bayer, R. Böhm, Kunz, dr
Jos, Dolanský. Viereckl, Košek, Brukner, Světlík,
Bezděk, Janalík, Stašek. Šamalík, dr Mičura, dr
Novák, Stanislav, Řičář, Knotek, Petr, Otáhal.
6
497/VIII.
Interpelace
poslance dra Aloise Štůly
ministru veřejných práci
o stavbě druhého stupně vltavského
u Štěchovic.
Vranské zdymadlo na Vltavě jest hotovo a
elektrárna vranská byla v posledních dnech uve-
dena do provozu. Bylo tím vykonáno dílo velikého
národohospodářského i státního rozsahu, ježto
stavbou této elektrárny vranské se umožnila ne-
rušená dodávka elektrické energie v každém pří-
padě a mimo to konané práce na tomto vodním
díle zaměstnaly po několik let tisíce dělnictva.
Šlo tudíž o plnohodnotnou a rentabilní investiční
práci.
Vranské zdymadlo však samo o sobě nestačí
ke zdoláni vytčeného úkolu, aby totiž byla Velké
Praze a celé středočeské oblasti zabezpečena ne-
rušená dodávka elektrické energie a tím aby se
provedla skutečně soustavná elektrisace v Če-
chách. Vranské zdymadlo jest jen první částí ce-
lého systému vodních přehrad na Vltavě, k němuž
patří ještě stupeň ve Štěchovicích, Slapech a Zví-
roticích.
Vranská přehrada má nezbytně potřebí stav-
by druhého stupně ve Štěchovicích, aby se mohlo
náležitě využíti elektrárenského zařízení ve Vra-
ném.
Stavba stupně štěchovického na Vltavě jest
stejně plnohodnotnou a rentabilní investicí, která
přinese jistě práci po dlouhou řadu měsíců tisícům
nezaměstnaných. Veřejnost jest informována
v tom smyslu, že přípravné práce pro tento druhý
stupeň vltavský u Štěchovic jsou již hotovy na-
tolik, že by se mohlo ihned započíti s touto stav-
bou.
Tážeme se proto pana ministra:
1. Jest mu znám dnešní stav přípravných
prací pro stavbu druhého stupně vltavského ve
Štěchovicích?
2. Jest ochoten působiti k tomu, aby tyto pří-
pravné práce byly urychleny tak, aby se se stav-
bou tohoto druhého stupně mohlo ještě letos za-
počíti?
V Praze dne 4. června 1936.
Dr Štůla,
dr Inž. Toušek, Zvoníček, Smetánka, dr Fencik,
Ivák, inž. Schwarz, Kut, Inž. Protuš, dr Domin,
Ježek, dr Kramář, Chmelik, dr Dominik, Špaček,
Jan Sedláček, Holeček, dr Rašin, Knebort,
dr Branžovský, dr Novotný.
497/IX.
Interpelace
poslance dra Aloise Štůly
ministru veřejných práci
o stavbě Moderní galerie a Masarykova
ústavu v Praze.
Za úřadování pana ministra dr Krčmáře byla
veřejnost informována v tom smyslu, že jsou pří-
pravné práce pro stavbu Moderní galerie a Masa-
rykova ústavu v Praze na Letné připraveny do
té míry, že s jejich stavbou bude moci býti. za-
počato v roce 1936.
Zprávu tuto vzala veřejnost s uspokojením na
vědomí, poněvadž jde o veřejné práce, které mo-
hou podstatně přispěti ke zmírnění nezaměstna-
nosti v hlavním městě republiky.
Vstupujeme však pomalu již do druhé polovi-
ny roku a není tu žádných známek, že by se se
stavbou těchto veřejných budov hodlalo započíti.
Tážeme se proto pana ministra:
1. Jest mu znám dnešní stav přípravných prací
pro stavbu Moderní galerie a Masarykova ústavu
v Praze?
2. Jest ochoten působiti k tomu, aby tyto pří-
pravné práce byly tak urychleně dokončeny, aby
se stavbou těchto budov se mohlo započíti ještě
v letních měsících tohoto roku?
V Praze dne 4. června 1936.
Dr Štůla,
Kut, Holeček, dr Inž. Toušek, dr Kramář, Špaček,
Ježek, dr Novotný, Chmelik, Jan Sedláček, Kne-
bort, dr Fencik, Ivák, Zvoniček, Trnka, Smetánka,
inž. Schwarz, inž. Protuš, dr Domin, dr Rašín,
dr Branžovský.
497/X.
Interpelace
poslance dra Aloise Štůly
ministru veřejných práci
o úpravě t. zv. výpadových silnic
z Prahy.
Pražská veřejnost jest zneklidňována opěto-
vanými zprávami o možnosti leteckých útoků a
poukazováním na to, že v případě takového útoku
7
bude potřebí část obyvatelstva pražského eva-
kuovati. Z té příčiny hledí pražská veřejnost pří-
mo s obavami vstříc této evakuaci při pohledu na
stav silnic vedoucích z Prahy, které jsou pro eva-
kuaci přímo neschopné. Jde tu zejména o silnici
chuchelskou, velvarskou a brandýskou, které jsou
železničními závorami přímo uškrceny pro případ
evakuační. Veřejnost pražská marně poukazuje
na tento neudržitelný stav těchto silnic a marně
se domáhá toho, aby byly tyto silnice upraveny
vhodnými nadjezdy nebo podjezdy. Za dnešního
jejich stavu by došlo jistě při eventuelní evakuaci
k chaosu a panice na místech, kde železniční zá-
vory uzavírají těleso silniční.
Tážeme se proto pana ministra:
Jest ochoten působiti k tomu, aby byl tento
ostudný stav t. zv. výpadových silnic z Prahy a
to silnice chuchelské, velvarské a brandýsské se
vším urychlením a to ještě v městcích letních le-
tošního roku odstraněn?
V Praze dne 4. června 1936.
Dr Štůla,
dr Kramář, Špaček, dr Inž. Toušek, dr Fencik,
Trnka, Ivák, Ježek, Chmelík, Jan Sedláček, Kut,
dr Novotný, dr Kasin, Holeček, dr Branžovský,
Knebort, Zvoniček, Smetánka, dr Domin,
Inž. Protuš, inž. Schwarz.
497/XI.
Interpelace
poslance Františka Nového
ministru vnitra
o nezákonném postupu policejních orgánů
proti Josefu Stibalovi, místopředsedovi
závodního výboru firmy Emil Gerstel
v Praze-Vysočanech.
Dne 20. srpna 1935 provedl Josef Humhal po-
licejní prohlídku v bytě Josefa Stihala, truhláře,
Praha-Michle, Táborská čp. 731, který byl v té
době místopředsedou závodního výboru firmy
Emil Gerstel, továrna nábytku v Praze-Vysoča-
nech.
Podle § 140 trestního řádu domovní prohlídka
může býti vykonána jenom k soudcovskému pří-
kazu řádně odůvodněnému, a to po předchozím
výslechu toho, u něhož domovní prohlídka má
býti vykonána. U Josefa Stibala byla prohlídka
vykonána k žádosti- firmy Gerstel, u níž byl v té
době po 71/2 roku zaměstnán jako truhlářský
dělník. Domovní prohlídka byla provedena bez
soudcovského příkazu a bez předchozího výslechu
Josefa Stibala.
Podle § 142 trestního řádu domovní prohlídky
mají býti vykonány způsobem nenápadným, bez
zbytečného obtěžování a rušení zúčastněných
osob. Před domovní prohlídkou dostavil se do bytu
Josefa Stibala v průvodu policejního strážníka
ředitel firmy Emil Gerstel Karel Šenkýř ve spo-
lečnosti dvou úředníků. Patrně byli úředně po-
zváni k domovní prohlídce.
Podle § 6 zákona č. 300/1920 Sb. z. a n. o mi-
mořádných opatřeních státní bezpečnostní úřad
může za účelem trestního řízení pro trestné činy
jmenované v § 12, kdykoliv i bez soudního roz-
kazu vykonati domovní prohlídky. Josef Stibal se
však žádného podobného činu nedopustil a nebylo
proti němu trestní řízeni zahájeno.
Josef Stibal podal u policejního ředitelství
v Praze dne 30. srpna 1935 písemnou stížnost pro
nezákonné provedení domovní prohlídky i nezá-
konný postup policejních orgánů při provádění
prohlídky, avšak na svou stížnost neobdržel dosud
žádné vyřízení.
Domovní prohlídka byla provedena bez trest-
ného oznámení, takže Josef Stibal neměl možnosti
opatřiti si před soudem zadostiučiněni.
Podepsaný táže se pana ministra vnitra:
Je-li ochoten dáti tento případ vyšetřiti a
hodlá-li naříditi policejním orgánům, aby při pro-
vádění domovních prohlídek dbaly předpisů trest-
ního řádu a ostatních zákonných předpisů?
V Praze dne 9. června 1936.
Nový,
Klein, Hladký, Jar. Kučera, Laušman, dr Mareš,
Dlouhý, Tymeš, Al. Langer, Polach, Pik, Benda,
Jaša, R. Chalupa, dr Markovič, Vaverka, Bečko,
Jurnečková-Vorlová, Ešner, Neumelster,
F. Kučera, Srba.
497/XII.
Interpelace
poslance Rudolfa Smetánky
ministru zemědělství
ve věci nesociálního jednáni státní lesní
správy Třeboň-Domanin-Ledenice.
Pozemkovou reformou nabyla státní lesní
správa rozsáhlých lesních komplexů, mimo jiné
také lesů schwarzenbergských, podléhajících nyní
lesní správě Třeboň-Domanín-Ledenice.
8
Dokud pozemková reforma nebyla provedena,
dřívější majitel dovoloval chudým lidem sbírati
suché dříví (chrastí) zdarma, aniž by byli lesním
personálem vyháněni a jim bylo v této jejích čin-
nosti
jakýmkoli způsobem bráněno. Kromě toho
ti, kdož byli zaměstnáváni na honech, obdrželi
tzv. výsek dřiví v množství, jež vystačilo pro
chudší rodiny na celý rok.
Zestátněním se však poměry změnily. Lesní
personál počíná si vůči chudým lidem, zvlášt ne-
zaměstnaným a jejich ženám, víc než bezohledně.
Za sbíráni suchého dříví (chrastí) požaduje se po-
platek 20 Kč. Při tom však do lesa je dovolen
přistup jen dvakrát v týdnu. Kdo taxu nezapraví
- a těch chudáků těžkou hospodářskou krisí po-
stižených je velmi mnoho - je z lesů vyháněn.
K tomuto naprosto nesociálnímu počínání při-
družuje se ještě další. Revír Ledenice v nynější
době sbírání hub požaduje od chudých za každého
Jednotlivce poplatek 20 Kč. Za sbíráni borůvek,
jahod, malin rovněž 20 Kč za osobu. Jednotlivec,
nezaměstnaný nebo Jen částečně zaměstnaný, mu-
šli by podle této taxy platit lesní správě za sbí-
rání suchého dříví 20 Kč, za sbírání hub 20 Kč,
za sbíráni borůvek, jahod, malin 20 Kč, celkem
60 Kč. Rodina se 2-3
dítkami potřebovala by
k zapraveni poplatku pro ni přímo závratného
obnosu.
Obyvatelstvo v tomto kraji, jak je známo,
patří k vrstvám sociálně nejslabším. Dítky na
Školních prázdninách místo odpočinku musí si
svou prací v lesích vydělati na školní potřeby a
nejnutnější ošaceni, poněvadž jejichž rodiče z hu-
bených výdělků, které mají, požadavky při nej-
lepší vůli nejsou s to splnit
Je neuvěřitelno, že státní lesní správa chce na
těchto sociálně nejslabších takovýmto způsobem
vydělávat. Je to neuvěřitelné tím více, že dřívější
majitel, ačkoli tehdy nebylo takové bídy jako
dnes, byl humánnější vůči chudému lidu.
Není divu, jestliže je lid takovýmto způsobem
vůči lesní státní správě velmi roztrpčen, ba přímo
pobouřen. Bezohledný postup lesního personálu
vůči chudým vrstvám obyvatelstva rozhodně ne-
utvrzuje oddanosti ke státu a nevštěpuje jim úcty
ke státní správě. Spiše naopak, takže utrpí mo-
rálně i prestyžně stát. A toho si přece nikdo, kdo
má stát opravdu rád, nemůže přát
Podepsaní táži se proto pana ministra země-
dělství:
Zda jsou mu poměry u státní lesní správy
Třeboň-Domanfn-Ledenice známy a co hodlá k ná-
pravě nemožných, škodlivých poměrů podniknouti?
V Praze dne 8. června 1936.
Smetánka,
Jan Sedláček, dr Inž. Toušek, dr Domin, dr No-
votný, Kut, Ježek, Trnka, Gajda, Ivák, dr Bran-
žovský, dr Dominik, dr Rašín, Chmelík, Špaček,
Knebort, ml. Pretuš, inž. Schwarz, Holeček,
dr Stála, Zvoníček.
497/XIII.
Interpelácia
poslanca Pavla Floreka
ministrem financů a veřejných práč
o poškodení robotníkov a povozníkov při
stavbě bytov pře oddelenie finančněj strá-
že v Novotl (okres Námestovo) na
Slovensku.
Roku 1932 přikročilo sa k stavbě bytov pře
oddelenie finančně) stráže v Novotl v okrese ná-
mestovskom na Slovensku. Krajinský úřad v Bra-
tislavě zadal stavbu stavitelovi Františkovi Dvo-
řákovi, ktorý po istom čase ohlásil úpadok. Tým-
to bolí poškodení
najmä miestni robotníci a po-
vozníci (furmani), kterých stavitel Dvořák nají-
mal do práce, ale nevyplácal.
Sú to:
a) robotníci (s udaním výšky vyrobenej ale
nezaplatenej mzdy):
1. Anton Bulak Kč 500. 40
2. Jozef Pilšak Kč 433. 80
3. Karol Pilšak Kč 478. 80
4. Ján Ovšak Kč 420. -
5. Valent Kirz Kč 471. 60
6. Štefan Bolek Kč 536. 50
7. Maria Boleková Kč 379. 60
8. Lad. Hilbricht Kč 80. -
9. Cecilia Vojtkulák Kč 334. -
10. Apolonia Hilbricht Kč 334. -
11. Johana Veselovský Kč 334. -
12. Helena-Jendrašík Kč 379. 60
13. Jozefína Hricz Kč 379. 60
14. Maria Kondela Kč 156. -
15. Ján Jendrašík Kč 76. 50
16. Leopold Juďak Kč 214. -
17. Florián Bolek Kč 1749. -
18. Daniel Kondela Kč 175. 50
19. Ján Brandis Kč 132. -
20. Štefan Ďurčák Kč 527. 40
21. Anton Teluch Kč 509. 40
22. Ján Bolek Kč 684. -
23. Jozef Kavaler Kč 273. -
24. Ján Bystričan Kč 381. 60
25. Serafín Prokop Kč 296. -
Slovom spomenutí robotníci poškodení boli
spolu o sumu Kč 10236. 30, slovom
desattisicdve-
stotridsatšesť korun čs. 30 hal.
b) povozníci (furmani) s výškou nezaplatenej
sumy:
1. Daniel Ďurčák st. Kč 283020
2. Anton Vlčák st Kč 1242. 50
3. Anton Bernaták Kč 381. 20
4. Ján Kondela Kč 333. -
5. Karol Vojtkulák Kč 744. -
6. Helena Kondela Kč 338. 80