Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období. 3. zasedání.
487.
Odpovědi:
I. min. zemědělství na interp. posl. Šaláta ve věci zrušení pachtu luk
(remanencií) užívaných
doposud lesními dělníky a povozníky v Dekýši (okres Báňská Štiavnica) (tisk 296/VII),
II. min. zemědělství na interp. posl. Šaláta ve věci pokut vymáhaných správou státních lesů
v Kremnici od obyvatelstva obce šváb (okres Kremnice) (tisk 296/V),
III. min. zemědělství na interp. posl. Uhlíře, Tichého, Fr. Langra, Bátkové a Babka v záležitosti
úpravy toku řeky Ostravice (tisk 305/XVI),
IV. min. zemědělství a min. vnitra na interp. posl. Haščíka ve věci zneužiti parcelace ke stra-
nickým účelům v Kolbaši a zneužiti úřední moci starostou obce tamtéž (tisk 330/XIV),
V. min. železnic na interp. posl. Vallo, Zupky a Kosíka o neštěstí, které se stalo dne 13. února
1936 při dobýváni štěrku pro stavbu dráhy Žilina-Hornia Štubňa a vyžádalo si život jed-
noho dělníka a dva těžce zranilo (tisk 305/V),
VI. min. vnitra, sociální péče a spravedlnosti na interp. posl. Klímy o nesprávném postupu
okresního úřadu Brno-venkov proti nezaměstnaným (tisk 318/IV),
VII. min. veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy a min. sociální péče na interp. posl. Zemino-
vé, Bátkové a Šmejcové ve věci vydání zákona, upravujícího právní a existenční poměry
porodních asistentek (tisk 268/XIV),
VIII. min. vnitra na interp. posl. Wollnera, E. Köhlera a dr Neuwirtha, že se komisař podbořan-
ského okresního úřadu JUC Václav Šauer při veřejné schůzi sudetskoněmecké strany, kte-
rá se konala dne 6. února 1936 v Podbořanech, zachoval svévolně a proti zákonu a že ne-
zákonitě zakázal tuto schůzi (tisk 305/11),
IX. min. vnitra na interp. posl. Wollnera o neoprávněném zákazu schůze strany v Mostově v
okrese chebském (tisk 330/VIII),
X. min. vnitra na interp. posl. Hollubeho a Roslera o nezákonné účasti četniků na schůzi sudet-
skoněmecké strany v Nebočadech dne 7. února 1936 (tisk 330/IX).
487/1.
Odpověď
ministra zemědělství
na interpelaci poslance Antona Šaláta
ve věci zrušeni pachtu luk (remanencií)
užívaných doposud lesními dělníky a po-
vozníky v Dekýši, okres Báňská
Štiavnica (tisk 296/VII).
Po náležitém vyšetření předmětné záležitosti
podávám na interpelaci tuto odpověď:
Lesní louky - tak zvané remanencie - le-
žící v obvodě správy státních lesů v Bohunicích
v katastrálním území obce Dekýš, byly smluvně
propáchtovány lesním dělníkům a povozníkům na
dobu 3 let od 1. ledna 1934 do 31. prosince 1936.
Příslušné pachtovní smlouvy vyprší tedy ku kon-
ci tohoto roku a ředitelství státních lesů a statků
v
Žarnovici ani správa státních lesů v Bohuni-
cích nemá a neměla v úmyslu dáti výpověď do-
savadním pachtýřům a louky propachtovati jiným
občanům hmotně dobře zaopatřeným, kteří jsou
uvedeni jmenovitě v interpelaci pod Čís. 1-7.
S Františkem Kučerou a společníky nikdo ne-
jednal o propachtování luk za správu státních le-
sů v Bohunicích ani za ředitelství státních lesů
a statků v Žarnovici a ničeho uvedeným neslibo-
val a ani dosavadním pachtýřům nemíní nikdo ty-
2
to louky odejmouti. V důsledku toho jest stížnost
event. memorandum úplně bezpředmětné a neo-
důvodněné.
Po vypršení předmětné smlouvy budou v příš-
tím roce lesní louky znovu propachtovány na
dobu 3 let jako doposud a výslovně jen těm děl-
níkům a povozníkům, kteří u správy státních lesů
spolehlivě a svědomitě pracují nebo dřevo z
lesa
pilně a bezpečně vyvážejí na vykázané dřevo-
sklady; při tom bude správa státních lesů pokra-
čovati svědomitě a nestranně.
Není tedy pravdou, že by statni louky (rema-
nencie) měly býti dány do dlouholetého pachtu
na dobu 25 let osobám hmotně dobře zaopatře-
ným a nebo že by hrozilo nebezpečí vyloučení
části louky »Rovné« z užitku občanů dekýš-
ských.
Na dotazy dovoluji si podati tuto odpověď:
Ad 1. ) Ředitelství státních lesů a statků v
Žarnovici ani správa státních lesů v Bohunicích
nezamýšlí odebrati louky propachtované lesním
dělníkům a povozníkům a předati je do pachtu ji-
ným, hmotně dobře zaopatřeným občanům obce
Dekýš na dobu 25 let a nemá a též neměla v ú-
myslu lesní dělníky a povozníky nějakým způso-
bem poškoditi.
Ad 2. ) Propachtované louky budou po vy-
pršení pachtovní doby znovu smluvně propachto-
vány a to lesním dělníkům a povozníkům z De-
kýše, kteří svědomitě a spolehlivě pracuji u sprá-
vy státních lesů. Eventuelní změny v uživatelech
propachtovaných luk mohly by snad nastati z
těch důvodů, že předešlí uživatelé v lese přestali
pracovati, zemřeli, svůj tažný dobytek prodali
neb přestali pracovati event. dřevo vyvážeti pro
správu státních lesů.
V Praze dne 27. května 1936.
Ministr zemědělství:
Dr Zadina, v. r.
487/II.
Odpověď
ministra zemědělství
na interpelaci poslance Antona Šaláta
ve věci pokut vymáhaných správou stát-
ních lesů v Kremnici od obyvatelstva
obce Šváb (okres Kremnice)
(tisk 296/V).
Po provedeném vyšetřování v předmětné zá-
ležitosti podávám na interpelaci tuto odpověď:
Ředitelství státních lesů a statků v Žarnovici
nařízením se dne 4. dubna 1929, čís. 10. 389/1928
vyzvalo podřízené lesní správy, aby po místním
a důkladném šetření uvažovaly o postupném ome-
zování příhonů, přemístěním příhonů na cesty,
vykopáním studní na pastvinách atd., neboť další
udržování těchto velmi často dlouhých přebyteč-
ných příhonů jest s hlediska lesohospodářského
v dnešní pokročilé době neudržitelným.
Dne 3. července 1929 podepsali občané obce
Šváb a Horní Ves prohlášení u správy státních
lesů v Kremnici, že užíváni napajedla a příhonů
pro dobytek, pokud jsou na majetku správy stát-
ních lesů v Kremnici, jest jim jen dočasně povo-
leno, a že z tohoto užívání nepovstávají žádné
právní nároky. Současně se zavázali, že za uží-
vání příhonů budou platiti uznávací poplatek.
Na základě tohoto ujednání vyzvala správa
státních lesů v Kremnici společenstvo byv. urba-
rialistů obce Šváb, aby podepsali smlouvu o po-
volení příhonů soukromými cestami, vedoucími
přes statní les podle místního pojmenování pří-
honů »Pod Durovou skalou* a »Pod Skalkou*. Při
tom byl stanoven uznávací poplatek za každý pří-
hon a nikoliv za každý kus dobytka po 5 Kč, tedy
dohromady 10 Kč za užívání jmenovaných dvou
příhonů všemi občany obce Šváb.
Představenstvo obce zastoupené starostou
obce Šváb odmítlo smlouvu podepsat s odvoláním
se na vydržení práva příhonů údajně od doby,
kdy obec byla postavena. V důsledku toho správa
státních lesů v Kremnici zakázala některé příhony
a opatřila je tabulkami s nápisem
"Zakázaná
cesta".
Ředitelství toto opatření schválilo a zdůraz-
nilo, že trvá na uzavření nájemních smluv za uží-
vání příhonů s tím, že nepřipustí žádné zřizování
nových příhonů a v případě, že by občané smlou-
vu nepodepsali a přesto po zakázaných cestách
přeháněli dobytek, aby bylo proti provinivším se
osobám postupováno podle ustanovení lesního zá-
kona.
Představenstvo obce Šváb však odmítlo
smlouvu podepsati a když správa zakázala další
příhon dobytka, požádalo o řešeni okresní úřad.
Při tom však na rok 1933 zaplatilo uznávací po-
platek 10 Kč za 1 příhon.
Okresní úřad v Kremnici po šetření provede-
ném na místě samém vydal výměr ze dne 12. dub-
na 1934, čís. 9. 362/1933, kterým vyslovil povinnost
trpět sporné příhony pro dobytek, ovšem za mír-
nou náhradu a ohledně uplatňování nároku na slu-
žebnost pro bezplatné užívání příhonů odkázal
obec na pořad práva civilního.
Ředitelství nepodalo odvolání proti uvedené-
mu výměru, ale nařízením ze dne 7. května 1934,
čís. 4. 481/1934 uložilo správě, aby na základě to-
hoto výměru uzavřela smlouvu s občany obce
Šváb o užívání příhonů
"Pod Durovou skalou" a
"Pod Skalkou" na dobu od 1. dubna 1934 do 31.
října 1934 za roční uznávací poplatek 10 Kč. Na
to předsednictvo
býv. urbarialistů obce šváb za-
slalo ředitelství dopis ze dne 26. května 1934, ve
kterém žádalo o bezplatné užívání příhonů s od-
voláním na vydržení tohoto práva. Ředitelství
však tento požadavek jako neoprávněný odmítlo
3
s tím, že příhony byly povoleny jen dočasně, a
že obec Šváb nemohla na ně vydržeti právo slu-
žebnosti. Opírajíc se o výměr okresního úřadu
v Kremnici, podle kterého má obec Šváb platiti
mírnou náhradu, zakázalo ředitelství obci bez-
platné užívání příhonu až do té doby, než bude
podepsána smlouva a zaplacen uznávací poplatek,
jako tomu bylo v roce 1933.
Obec Šváb, resp. spolek býv. urbarialistů, ža-
lobu na vydržení práva služebnosti nepodal. Po-
dal však proti výměru okresního úřadu v Kremni-
ci čís. 9. 362/1933 odvoláni k zemskému úřadu
v Bratislavě, který odvolání zamítl a citovaný vý-
měr okresního úřadu v Kremnici zrušil svým vý-
měrem ze dne 6. prosince 1934, čís. 190. 956/14
odd. /1934 a odkázal sporný nárok na pořad práva
soukromého.
Obec opětně nepodala žalobu na vydržení slu-
žebnosti a odmítla též podepsati smlouvu a za-
platiti uznávací poplatek. V důsledku toho ti ob-
čané, kteří přeháněli dobytek zakázaným přího-
nem, byli pokutováni podle platných předpisů,
avšak pokuty v roce 1934 nezaplatili. Na návrh
správy státních lesů v Kremnici projevilo ředitel-
ství souhlas s tím, aby pokuty byly odepsány
v tom případě, když občané podepíši smlouvu
o pronájmu příhonu, poněvadž je povinností sprá-
vy i ředitelství, aby bezesmluvní stav netrpělo a
zamezilo zatížení státního majetku neoprávněný-
mi služebnostmi. Poněvadž občané i nadále odmí-
tali platiti uznávací poplatek a smlouvu nepode-
psali, nedošlo k odpisu lesních přestupků a ti,
kteří i v roce 1935 příhonu o své vůli užívali, byli
znovu pokutováni.
Stav dobytka, který míní občané z obce Šváb
přeháněti po příhonech, je celkem 212 kusů. Má-li
tudíž obec Šváb platiti za užívání dvou příhonů
roční uznávací poplatek 10 Kč, nepřipadá na jeden
kus dobytka ročně ani 0. 05 Kč. Ředitelství ani
správa nikdy nežádala za přehánění 1 kusu do-
bytka 10 Kč ročně.
Konečně na dotazy dovoluji si podati tuto od-
pověď.
Ad 1. Občané obce Šváb jsou pokutováni po-
dle sazebníku za lesní přestupky vyhlášeného
zemským úřadem v Bratislavě. Pokutováni jsou
proto, že neoprávněně užívají cest - příhonů -
na státním majetku a v držbě státu, odmítajíce
podepsati smlouvu, podle které se dobrovolně za-
vázali v roce 1929 za užíváni příhonů platiti mír-
nou paušální náhradu 10 Kč ročně pro celou obec
Šváb.
Výše pokut uložených okresním úřadem
v Kremnici nedá se u jednotlivých interpelujících
ze spisů okresního úřadu v Kremnici ani z knihy
lesních přestupků u správy státních lesů v Kre-
mnici přesně zjistiti, neb v interpelaci nejsou
občané uvedeni s udáním domovních čísel popis-
ných, kterých jest třeba k zjištění totožnosti oso-
by, neb jméno i příjmení se v obci častěji opakují.
Vyšetřením u okresního úřadu v Kremnici bylo
zjištěno, že některým pachatelům vydal okresní
úřad trestní rozkazy, ve kterých jim bylo podle
návrhu správy státních lesů v Kremnici předepsá-
no odškodné ve výši nejnižší sazby podle vyhlášky
zemského úřadu v Bratislavě ze dne 28. června
1930, č. j. 100. 574/18/1930 se slevou 75% a pokuta
podle § 100 zák. čl. XXXI z r. 1879 bez náhrad
řízení, které správa státních lesů nežádala.
Odsouzení nepodali v předepsané lhůtě odvo-
lání proti trestnímu rozkazu, v důsledku čehož ty-
to nabyly práva moci.
Ad 2. Ředitelství státních lesů a statků v Žar-
novici vždy bylo a je ochotno uzavříti s občany
obce Šváb pro ně i pro státní správu přijatelnou
dohodu o užívání příhonů přes státní les a tuto
dohodu jim nabídlo a předložilo k podepsáni, ale
občané ji odmítají a trvají na bezplatném, neob-
mezeném a nezákonném užívání příhonů, jako na
vydržené služebnosti. Ředitelství nemůže tako-
véto neobmezené užíváni příhonů připustiti z toho
důvodu, že rozbíháním se dobytka v lese je les
poškozován, příhon se rozšiřuje a škody v lese
zvětšují.
Ad 3. Přidělení tohoto lesa do vlastnictví obce
nutno zamítnouti, neb les, přes který vedou při-
hony, leží na svahovité skalnaté stráni, kde každá
těžba musí se prováděti s největší opatrnosti.. Za-
lesňování a ochrana těchto ploch vyžaduje velmi
značných nákladů, které převyšují příjmy ply-
noucí z lesa, a chudobná obec Šváb nemá pro-
středků na tato opatření. V případě, že by tento
les přešel do vlastnictví obce, nastává nebezpečí,
že občané budou vyháněti dobytek do lesa, čímž
se lesní půda počne uvolňovati a jest nebezpečí,
že uvolněné kameny budou stále ohrožovati níže
položené polnohospodářské pozemky.
Pro odpor obce nedošlo doposud k dohodě ve
věci užívání příhonů ve smyslu výměru okresního
úřadu v Kremnici ze dne 12. dubna 1934, čís.
9362/1933. Okresní úřad v Kremnici rozhodne
v této věci v tom smyslu, že uloží obci Šváb
platiti za používání příhonů náhradu v případě, že
ředitelství státních lesů a statků v Žarnovici od-
stoupí od vymáhání odškodného u neprojednaných
lesních přestupků, t. j. když žaloby odvolá. Ředi-
telství jest ochotno žaloby odvolati v případě, že
obec Šváb přijme právní uspořádání sporné
otázky.
Ředitelství by bylo též ochotno povoliti volný
příhon dobytka v případě, že by obec Šváb byla
ochotna provésti na svůj náklad jednoduché ohra-
žení příhonů. Potřebné dřevo by bylo dodáno
správou státních lesů v Kremnici za zlevněnou
cenu.
V Praze dne 27, května 1936.
Ministr zemědělství:
Dr Zadina, v. r.
4
487/ III.
Odpověď
ministra zemědělství
na Interpelaci poslanců Františka Uhlíře,
Ervína Tichého, Fr. Langra, Jarmily
Bátkové a Aloise Babka
v záležitosti úpravy toku řeky Ostravice
(tisk 305/ XVI).
Interpelace tato, podaná na ministra veřej-
ných prací, byla mi postoupena, ježto jde o trať
řeky Ostravice, která náleží do oboru působnosti
ministerstva zemědělství.
Úprava řeky Ostravice byla právě dokonče-
na v úseku nad ústím Čeladnice od km 37. 7 vzhůru
do km 40. 1 v obcích Nová Ves, Frýdlant, Staré
Hamry, Ostravice, jakožto stavba země Morav-
skoslezské s rozpočteným nákladem 1, 962. 000 Kč,
který byl uhrazen 60% příspěvkem státního fon-
du pro vodohospodářské meliorace, 30% příspěv-
kem země a 10% příspěvkem zúčastněných obci
a zájemníků. Podle zjištění stavební správy regu-
lační ve Frýdku bývalá říční parcela č. 4466 v in-
terpelaci uvedená je majetkem olomouckého arci-
biskupství a leží ca 5 km nad horním koncem této
dokončené úpravy. Nyní jest parcela zastavena
domky, poněvadž přeložením řečiště postupným
účinkem velkých vod byla naplavena Štěrkem.
Místními zájemníky, ani obci Ostravicí ne-
byla dosud podána žádost za úpravu Ostravice,
resp. opevnění břehů v tomto místě a nebyl tudíž
dán podnět k vypracování projektu a rozpočtu
příslušných regulačních prací, kterého je zapo-
třebí, aby provedení těchto prací mohlo býti pro-
jednáno vodoprávně i finančně.
Jest tudíž věci místních zájmových činitelů,
aby podali zemskému úřadu v Brně patřičnou žá-
dost o vypracování projektu a provedení stavby
zemi Moravskoslezskou. Ministerstvo zemědělství
rozhodne jako činitel subvenční po předložení
projektu o povolení příspěvku ze státního fondu
pro vodohospodářské meliorace podle
ustanovení
zákona ze dne 27. března 1931, č. 49 Sb. z. a n.
Zemskému úřadu v Brně dává se zároveň po-
kyn, aby po podáni žádosti zájemníků byl urychle-
ně vypracován projekt a rozpočet těchto regulač-
ních prací a pak neprodleně zařízeno úřední pro-
jednání projektu, aby mohlo býti ke stavbě brzy
přikročeno.
V Praze dne 29. května 1936.
Ministr zemědělství:
Dr Zadina, v. r.
487/IV.
Odpověď
ministra zemědělství a
ministra vnitra
na interpelaci poslance Štefana Haščíka
ve věci zneužití parcelace ke stranickým
účelům v Kolbaši a zneužiti úřední moci
starostou obce tamtéž (tisk 330/ XIV).
Pro příděl z majetku státního obvodu správy
státních lesů a statků ve Slanci bylo určeno ca 143
k. j. lesní půdy. Přihláškové řízení zahájeno bylo
dne 20. března 1935 se hlůtou k podávání přihlá-
šek od 25. března do 6. dubna 1935. Jako zájmové
obce při přídělu této půdy přišly v úvahu obce
Kolbáš a Velký Kazimír. Uchazeči z obou obcí
přihlásili se o příděl této půdy k účelům pastev-
ním do společného vlastnictví; pouze jeden ucha-
zeč z obce Kolbáš ucházel se o příděl k účelům
zemědělským. O příděl půdy do společného vlast-
nictví přihlásilo se z obce Kolbáš 136 uchazečů,
z obce Velký Kazimír 65 uchazečů.
Zájmové obvody určeny byly tak, že pro
uchazeče z obce Kolbáš navrhnut byl příděl ca 46
ha (79 kj. ), kdežto pro uchazeče z obce Velký
Kazimír zbytek o výměře ca 37 ha (64 kj. ).
Ustanovení poradního sboru bylo v obcích
řádně vyhlášeno dne 5. března 1935 a rovněž se-
znam členů poradního sboru byl vyhlášen.
Výběr uchazečů proveden byl s poradním
sborem v uvedených obcích ve dnech 14. a 15.
května 1935, při čemž bylo starostům uloženo
údaje přihlášek, pokud vyskytovaly se v nich ne-
srovnalosti, řádně doplniti. Takto doplněné údaje
přihlášek byly potom podkladem pro vypracování
návrhu číselného přídělu.
Z obce Kolbáš zamítnuto bylo předběžně 18
uchazečů o příděl a seznam jich byl v obci vylo-
žen začátkem prosince 1935 zároveň s návrhem
číselného přídělu. Současně však požádán byl po-
radní sbor, aby označil dalších asi 20 až 30 ucha-
zečů, kteří měli býti ještě dodatečně zamítnuti,
protože ministerstvo zemědělství z důvodů ho-
spodářských hledí k tomu, aby jeden podíl při
přídělu pastvin do společného vlastnictví pastvi-
nářskému společenstvu měl výměru nejméně 1 kj.
Tito další uchazeči, kteří měli býti ještě zamítnuti,
nebyli vybráni přímo státní obvodovou úřadov-
nou, ježto této nebyl znám příbuzenský poměr
jednotlivých uchazečů, kterýžto poměr při nedo-
statku půdy musel býti rozhodujícím (uchazeči
otec i synové atd. ).
5
Dne 27. prosince 1935 došlo Státnímu pozem-
kovému úřadu podání uchazečů z obce Velký Ka-
zimír, že na příděl navržené půdy reflektují pouze
v tomto případě, když jí budou moci užívati jako
lesa, jinak že se přídělu vzdávají. Poněvadž pod-
mínkou přídělu byla přeměna kultury, nebylo je-
jich požadavku vyhověno a přídělem určeným pro
uchazeče z obce Velký Kazimír zvětšen byl pří-
děl pro obec Kolbáš, takže uchazeči z obce Kol-
báš obdrží nyní celých 143 kj. půdy. Jest tedy za-
mítnutí dalších uchazečů o příděl z obce Kolbáš
bezpředmětným a bude možno přiděliti půdu i ta-
kovým uchazečům, u kterých důvodem zamítnutí
byl nedostatek půdy.
Pokud jde o údaje týkající se osob, zjištěno
bylo toto:
a) Michal Vasilčák má vlastní půdy ca 20 kj.
Hospodaří sice na ploše větši, ale podle jeho udání
a vyjádření starosty obce jsou to nemovitosti,
které patří jeho otci a sestře a dotyčný je pouze
najímá. Michal Vojtko B. má podle přihlášky
o příděl 39 kj. vlastní půdy a sám se po vyhlášení
přídělového řízeni vyjádřil, že má své půdy dost
a přídělu nepotřebuje.
b) Ondřej Ilko byl zamítnut z důvodu, že se
v republice Československé nezdržuje a nemůže
mu proto býti příděl odevzdán. Z obce Bišta nikdo
z plochy určené pro obec Kolbáš přídělu neobdrží.
c) Ondřej Pollák má asi 7 kj a je kolářem,
který pracuje pro tři obce (Velký Kazimír, Bišta
a Kolbáš), v kterých druhý kolář není; má tří-
člennou rodinu a je jako řemeslník po celý rok
plně zaměstnán. Jan Varga je sice truhlářem, není
však dostatečně zaměstnán, má osmičlennou rodi-
nu a nemá vlastní půdy.
Z uvedeného jest zřejmo, že postup státní
obvodové úřadovny při výběru uchazečů a návrhu
číselného přídělu byl správný a že pouze nedo-
statek půdy byl hlavním důvodem pro zamítnutí
uchazečů méně kvalifikovaných.
Pokud jde o postup starosty obce Kolbáš by-
lo provedeným šetřením zjištěno, že starosta obce
Michal Trefáš všemožně usiloval o to, aby se obci
dostalo co největšího přídělu a aby žádostem
všech občanů z obce Kolbaše bylo plně vyhově-
no. Že by byl před volbami do poslanecké sně-
movny v roce 1935 agitoval pro republikánskou
stranu způsobem v interpelaci uvedeným a že
bylo v obci pobouřeni, zjištěno nebylo.
Není proto příčiny ani k zakročení proti sta-
rostovi obce ani proti orgánům státní obvodové
úřadovny pro pozemkovou reformu v Košicích.
V Praze dne 29. května 1936.
Ministr zemědělství:
Dr Zadina, v. r.
Ministr vnitra:
Dr Černý, v. r.
487/V.
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslanců Jozefa Vallo,
Frant. Zupky a Istvána Kosíka
o neštěstí, které se stalo dne 13. února
1936 při dobýváni štěrku pro stavbu drá-
hy Žilina-Hornia Štubňa a vyžádalo si
život jednoho dělníka a dva těžce zranilo
(tisk 305/V).
Politováníhodná nehoda, jež jest předmětem
interpelace, byla zevrubně vyšetřena.
Podle svědectví samotných dělníků podkopala
četa čtyř mužů, obsluhující jeden vagón, proti zá-
kazu zmrzlou vrstvu štěrku v síle 30 cm do hloub-
ky 30-50 cm a v délce asi 7 metrů. Po naložení
vagónu počala četa podkopaný kus odkopávati
svrchu, aby jej svalila dolů. Této práce o své
újmě zanechala, když mezitím byly přistaveny
strojem jiné prázdné vozy. Dělnici čety seskočili
dolů a hotovili se nakládati další vozy. Tato ne-
opatrnost způsobila, že částečně již uvolněná
zmrzlá vrstva se utrhla a na ně spadla. Štěrkem
zavalené osvobodili spolupracující dělníci a po-
skytli jim první pomoc. O neštěstí byla ihned
vyrozuměna záchranná stanice v Turč. Sv. Mar-
tině, avšak ještě před jejím příchodem byli zra-
nění převezeni vlakem do nemocnice.
V den nehody pracovalo na nakládání štěrku
45 dělníků. Pracovníci byli rozděleni na čety,
z nichž každá má 4 muže a nakládá denně nor-
málně tři vozy. Výkon není přepiatý, neboť asi
polovina materiálu hází se do vagónů s hora a
jen polovina nakládaného množství vyžaduje
zdvih lopatou do výšky podlahy vozu v bezpro-
střední blízkosti výkopu. Dělníci pracuji v denní
mzdě a nebylo jim vyhrožováno propuštěním pro
nedodrženi úkolu. Výstraha byla jim dána právě
jen pro takový postup při práci, který vedl k ne-
hodě.
Dozor na práci byl vykonáván řádně. Pově-
řen byl jím jednak velmi svědomitý přední dělník,
jednak úpravčí trati pod vedením stavbyvedoucí-
ho inženýra. Podle zjištěni byli při dozoru dělníci
opětovně upozorňováni na zákaz podkopávati
svah a bylo jim známo, že překročení tohoto zá-
kazu může býti spojeno s dříve již zmíněnou
sankcí. Již z toho je patrno, jak veliký důraz
kladly orgány železniční správy na řádný pra-
covní postup s hlediska bezpečnosti.
Z uvedeného také vyplývá, že při náležité
opatrnosti dělníků a při dodržováni příkazů sprá-
vy nebylo by k neštěstí došlo.
Pokud to v krátké době bylo možno, stalo se
již opatření v zájmu zabezpečení pozůstalých po
6
zahynuvším dělníku; budou jim přiznány všechny
výhody plynoucí z příslušných předpisů.
Zranění dělníci jsou dosud v nemocničním
ošetřováni. Vyplácí se jim nemocenské ve výši
10 Kč denně. O jejich případných pozdějších ná-
rocích z úrazového zaopatření a event. invalid-
ního pojištění bude lze rozhodnouti až po skon-
čení léčení.
Všem, jichž se týče, byly znovu připomenuty
předpisy, které sledují zajištění bezpečnosti při
pracích tohoto druhu.
V Praze dne 30. května 1936.
Ministr železnic:
Rud. Bechyně, v. r.
487/VI.
Odpověď
ministra vnitra,
ministra sociální péče a
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance Klímy
o nesprávném postupu okresního úřadu
Brno-venkov proti nezaměstnaným
(tisk 318/IV).
Při provádění státní stravovací akce postu-
puje okresní úřad v Brně přesně podle směrnic
ministerstva sociální péče ze dne 28. června 1933
č. j. 28. 200/III/E/1933 a při každém přídělu po-
travinových poukázek z této akce připomíná ob-
cím, že poukázek smí se používati jen k náhradě
části mzdy.
Okresní úřad v Brně nevydal obcím pokynu
v interpelaci uváděného, že nezaměstnaní musí
všechny lístky stravovací akce odpracovati, aniž
obec něčím přispěla k úhradě prací.
Pokud jde o konkrétní případy v interpelaci
Uvedené, sděluje se toto:
Případ Marie Musilové z Horákova stal se
dne 11. listopadu 1935. V rámci produktivní péče
o nezaměstnané byla jmenovaná přidělena pro
ten den k čistění příkopů u obecní silnice, tedy
k práci lehké. Do práce dopoledne nepřišla. Když
odpoledne ke 14. hodině dozorce obce nad těmi-
to pracemi jmenovaný zjistil, že Musilová se
dostavila do práce i s dítětem, poslal ji ihned
domů. Musilová nikdy nikomu nehlásila, že dítě
je nemocné.
Případ odborového tajemníka Kapouna stal
se dne 23. ledna 1936, kdy konal důvěrnou schů-
zi nezaměstnaných, po niž přivedl deputaci k o-
kresnímu úřadu. Okresní hejtman chtěl býti o
věci náležitě informován nezaměstnanými samý-
mi. Po hovoru s nimi byly všechny stížnosti ne-
zaměstnaných náležitě objasněny.
Třetí případ stal se dne 29. a 30. ledna 1936,
kdy členové výboru nezaměstnaných obce Horá-
kova vybízeli nezaměstnané, aby do práce ne-
nastoupili, čímž nezaměstnaným hrozila újma po-
dle platných směrnic vydaných o zařadění do
státní stravovací akce, jestliže by nabízenou prá-
ci nepřijali. Kromě toho někteří členové výboru
nezaměstnaných vyhrožovali těm, kteří chtěli pra-
covat a bylo proto podáno na ně trestní udání
u státního zastupitelstva v Brně.
Pokud se interpelace týká ministra spravedl-
nosti, dlužno uvésti:
Na základě oznámení četnické stanice v Tva-
rožné vede se u krajského soudu trestního v Brně
přípravné vyhledávání proti sedmi osobám pro
zločin vydírání, po případě přečin pobuřování.
Vyhledáváni není ještě skončeno. Teprve po jeho
skončení bude možno rozhodnouti o konečném
postupu.
Za tohoto stavu není důvodu, aby z podnětu
interpelace bylo učiněno určité opatření.
V Praze dne 25. května 1936.
Ministr vnitra:
Dr Černý, v. r.
Ministr sociální péče.
Inž. Nečas, v. r.
Ministr spravedlnosti:
Dr Dérer, v. r.
487/ VII.
Odpověď
ministra veřejného zdravotnictví
a tělesné výchovy
a ministra sociální péče
na interpelaci posl. Fr. Zeminové,
J. Bátkové a M. Šmejcové
ve věci vydání zákona, upravujícího práv-
ní a existenční poměry porodních
asistentek (tisk 268/ XIV).
Státní správě zdravotní jsou tíživé existenční
poměry porodních asistentek známy a proto ta-