Poslanecká sněmovna N. S. B. Č. 1936.
IV. volební období. 3. zasedání.
470.
Odpovědi:
I. min. vnitra na interp. posl. Kosika o sériovém zakazováni ľudových shromáždění v okre-
se Král. Chlumec (tisk 337/VI),
II. min. Školství a národní osvěty a min. vnitra na interp. posl. Jarosse o trestání rodičů
děti školou povinných (tisk 286/III),
III. min. vnitra a min. spravedlnosti na interp. posl. Illinga, že četnický strážmistr Jan Vi-
cány neprávem zatkl Josefa Rödera, kotlářského mistra v Nepomyšli, a že bez důvodu hro-
madně podezřívá vedoucí činitele sudetskoněmecké strany (tisk 282/III),
IV. min. sociální péče na interp. posl. Kneborta ve věci vyloučení dělníka Karla Brázdy ze
Svazu lučebního dělnictva a zastaveni výplaty podpor podle gentského systému (tisk
362/XVI),
V. min. železnic na interp. posl. Tichého a Fialy ve věci využití záložních sil na kapitole 12
(tisk 305/XV),
VI min. spravedlnosti na interp. posl. Šamalíka o předpisu a exekučním vymáháni za stra-
vování Františka Hrazdíry, malorolnika z Kotvrdovic, ve vězeni (tisk 341/IV),
VII. min. financi na interp. posl. dr Clementise o surovém postupu berního exekutora Lišky
z Galanty při dražbách, konaných v obci Kepežd (tisk 291/II),
VIII. min. školství a národní osvěty na interp. posl. Jana Sedláčka v záležitosti stejného a
spravedlivého postupu při ustanovování na školách a v úřadech země Slovenské a v zále-
žitosti porušování služebního pořadí (tisk 422/I),
IX. min. zemědělství na interp. posl. Šaláta o tom, zda bude ještě prováděna pro rolníky
parcelace půdy státního statku Vigláš (tisk 296/VI),
X. min. vnitra na interp. posl. Krosnáře a Appelta o zákazu protestu proti popravě válečného
invalidy Clause (tisk 291/IV),
XI. min. vnitra na interp. posl. Haščika pro hrubé zneužívání úřední moci, politisování a ne-
přístojné chování četnických orgánů na slovenském východě (tisk 296/I),
XII. min. spravedlnosti na interp. posl. inž. Schwarze o svévolném zabavování
,,Mlynářské
obrany" (tisk 422/XII),
XIII. min. pošt a telegrafů na interp. posl. Kneborta o propagaci družstevního podnikání v čsl.
rozhlase (tisk 330/XVII),
XIV. min. vnitra na interp. posl B. Köhlera, že byl v Rumburku zakázán nápis: »Slavnost na
počest Lenina, Liebknechta a Luxemburgové (tisk 291/V),
XV. min. vnitra na interp. posl. Wagnera, že kapličky okresní úřad proti zákonu zrušil shro-
mažďovaci svobodu a stranicky postupuje proti sudetskoněmecké straně (tisk 291/VII),
2
XVI. min. vnitra na interp. posl. Jobsta, že prachatický okresní úřad proti zákonu omezuje po-
řádání schůzí a nedbá ustanovení zákonů o správním řízení (tisk 296/III),
XVII. min. vnitra na interp. posl. dr Wolfa o nemístné konfiskaci článku v časopise »Dziennik
Polski. (tisk 337/V),
XVIII. min. spravedlnosti na interp. posl. Beuera o zabavení časopisu »Rote Sportfront« (tisk
390/11).
470/1 (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Kosíka
o sériovém zakazováni rudových shro-
máždění v okrese Krát. Chlumec (tisk
337/VI).
Ze schůzí ohlášených komunistickou stranou
zakázal okresní úřad v Král. Chlumci od voleb
do Národního shromáždění, t. j. v době od 26.
května 1935 do 28. března 1936 celkem 5 a ze
schůzi ohlášených společně ještě s jinou politi-
ckou stranou 2, tudíž nikoliv 20 schůzí, jak se v
interpelaci uvádí.
Ve všech případech byly zákazy vydány pro
zachování veřejného klidu a pořádku. Přes to,
že veškeré zákazy byly opatřeny poučením o o-
pravných prostředcích, nebylo proti nim ani v
jednom případě podáno odvolání, takže pořada-
telé schůzí se sami vzdali práva, aby nadřízeně
úřady přezkoumaly postup okresního úřadu a dů-
vodnost jeho opatření.
Neshledávám proto důvodu k nějakému opa-
třeni.
V Praze dne 7. května 1936.
Ministr vnitra:
Dr Černý, v. r.
Proti zanedbávání zákonné školní povinnosti
postupuje se nejprve prostředky mírnými (poučo-
váním, napomínáním). Kde tyto prostředky ne-
stačí, je nutno zakročiti podle zákona.
Postup úřadů při trestání rodičů za školní
přestupky je správný. Při vyměřování trestů při-
hlíží se především k tomu, zda jde o hrubé a
úmyslné zanedbáváni školní docházky, zaviněné
ziskuchtivosti rodičů, a dále k rodinným a hospo-
dářským poměrům rodičů. Tresty se ukládají
mírné a teprve při opětováni přestupku se při-
měřeně zvyšují.
V mnoha případech, kdy byly pro to okol-
nosti hodné zvláštního zřetele, zejména při ne-
utěšených majetkových, výdělkových a rodinných
poměrech, byly na žádost potrestaných uložené
tresty z milosti prominuty nebo zmírněny.
Odklad trestu by neměl praktického význa-
mu, zmírniti jej v prosté napomenutí pak nelze,
poněvadž není pro to zákonného podkladu.
Věznice okresních úřadů v zemi Slovenské a
Podkarpatoruské celkem vyhovují nutným poža-
davkům v ohledu zdravotním i morálním a even-
tuelní závady se postupně odstraňují.
V Praze dne 11. května 1936.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr Franke, v. r.
Ministr vnitra:
Dr Černý, v. r.
470/11 (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
a ministra vnitra
na Interpelaci poslance Jarosse
o trestání rodičů děti školou povinných
(tisk 286/III).
Státní správa školská musí dbáti o řádné
Školní vzdělání mládeže školou povinné též na
Slovensku a Podkarpatské Rusi.
470/III (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra a
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance J. Illinga,
že četnický strážmistr Jan Vicány neprá-
vem zatkl Josefa Rödera, kolářského
mistra v Nepomysli, a že bez důvodu hro-
madně podezřívá vedoucí činitele sudet-
skoněmecké strany (tisk 282/III).
Josef Roder se stal důvodně podezřelým
z trestného činu podle § 18 zákona na ochranu
5
republiky a byl po vykonané domovní prohlíd-
ce dne 22. března 1935 zatčen a dodán okresní-
mu soudu v Podbořanech, který uvalil na něho
vyšetřovací vazbu.
Zatčeni bylo odůvodněno nebezpečím z pro-
dlení pro možnou kolusi, v kterémžto případě jest
podle § 177 tr. ř. zatčení přípustné i bez soud-
covského rozkazu; opodstatněnost jeho zatčení
ostatně prokazuje i
uvalen vyšetřovací vazby.
Ve své zprávě o zatčení se snažil četnický
vrchní strážmistr Jan Vicány shrnouti a zhodno-
titi vše, co podle jeho názoru mohlo trestnost
činu zdůvodniti.
V tomto postupu vrchního strážmistra Jana
Vicányho nelze spatřovati stranickou zaujatost
ani zpolitisováni četnictva a není zde proto z pod-
nětu interpelace důvodu k nějakému opatření.
Pokud se interpelace týká ministra spravedl-
nosti, odpovídá takto:
Jak rozhodování o důvodnosti zajištovací či
vyšetřovací vazby, tak rozhodování o nároku na
odškodnění za újmu majetko-právní, jež vazbou
byla utrpěna, jest neodvislé rozhodování soudů,
do něhož nemůže ministerstvo spravedlnosti za-
sahovati.
V Praze dne 7. května 1936.
Ministr vnitra:
Dr Černý, v. r.
Ministr spravedlnosti:
Dr Dérer, v. r.
Ministerstvo sociální péče upozornilo svaz na
ustanovení § 4, odst. 1, číslo 1 zákona číslo 2671
1921 Sb. z. a n., podle něhož odborová organi-
sace může ze závažných důvodů omeziti členská
práva některého ze svých členů pouze na nárok
na podporu v nezaměstnanosti a státní příplatek
k ní a upraviti přiměřeně povinnosti tohoto člena.
S tohoto hlediska mohou podobné případy jako
stěžovatelův, býti řešeny.
Předpis nemá však povahy kogentního usta-
novení. Otázka přijetí za člena a jeho vyloučeni
je vnitřní záležitosti odborové organisace, pro je-
jíž řešení jsou směrodatné platné stanovy. Byt-li
člen vyloučen z odborové organisace a pozbyl-li
tím svých členských práv, má možnost použíti
opravných prostředků, daných mu platnými sta-
novami.
V Praze dne 13. května 1936.
Ministr sociální péče.
Inž. Nečas, v. r.
470/IV.
Odpověď
ministra sociální péče
na interpelaci poslance Viléma Kneborta
ve věci vyloučeni dělníka Karla Brázdy
ze Svazu lučebního dělnictva a zastavení
výplaty podpor podle gentského systému
(tisk 362/XVI).
Setřením provedeným již v roce 1935 bylo
zjištěno, že Karel Brázda pozbyl členství ve Sva-
zu dělnictva lučebního podle čl. 6, lit. c) plat-
ných stanov, podle něhož členem svazu »přestává
býti, kdo byl na návrh skupiny pro hrubé poru-
šování organisačních ustanoveni nebo v zájmu cti
spolku představenstvem vyloučen. Vyloučený se
může odvolati ke
sjezdu.
470/V.
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslanců Ervina Tichého
a Čeňka Fialy
ve věci využití záložních sil na kapitole
12 (tisk 305/XV).
Opatřeni ředitelství státních drah v Olomou-
ci v interpelaci zmíněné jest mi známo. Jeho úče-
lem bylo přizpůsobiti stav zaměstnanců služby
staniční platně systemisaci služebních míst, jež
stanoví pro kategorie zřízenců, podúředníků a po-
mocných zaměstnanců na kap. 12. zálohu ve vy--
si 5% z celkového jejich počtu. Tímto opatřením
vrací se ředitelství státních drah v Olomouci jen
k dřívějšímu stavu, od něhož bylo nutno odchý-
liti se pro přechodnou dobu v letech přebytků za-
městnanců ve službě staniční zvýšením žaloby na
10%. U některých ředitelství státních drah zůsta-
ly zálohy bez větších nesnází i ve zmíněných le-
tech na výši 5% ní, pokud bylo možno přebytky
zaměstnanců umístiti jinak nebo odčerpati. je způ-
sobem jiným.
Toto hospodárné uspořádání nepůsobí admini-
strativních obtíží a nelze v něm spatřovati počin
směřující proti zájmům zaměstnanců ani povolá-
vá-li ředitelství státních drah, pokud to potřeba
vyžaduje, k doplnění stavu personálu služby sta-
niční zaměstnance od služby udržovací.
4
Především se pak přihlíží k tomu, aby usta-
noveni zákona o 8 hodinně době pracovní a pří-
slušných prováděcích nařízeni byla zachovávána.
Podle vyšetření u ředitelství státních drah v Olo-
mouci nevedlo opatření v interpelaci uvedené k
nějakému prodlužování pracovní doby.
Za tohoto stavu věcí nebylo by na místě ru-
šiti vytýkané opatření tohoto ředitelství.
V Praze dne 20. května 1936.
Ministr železnic:
Rad. Bechyně, v. r.
470/VI.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na Interpelaci poslance Josefa Šamalíka
o předpisu a exekučním vymáháni za stra-
vováni Františka Hrazdíry, malorolnika
z Kotvrdovic, ve vězení (tisk 341/IV).
František Hrazdíra, odsouzený pro zločin za-
bití vlastní 141eté dcery k 5 letému těžkému a
zostřenému žaláři, nastoupil tento trest 31. května
1927 a 15. záři 1929 byl - vzhledem k započte-
né vazbě vyšetřovací - podmíněně propuštěn.
Náklady trestního řízení, zejména za trestní vaz-
bu v trestnici v Plzni úhrnem 15. 669 Kč 10 h by-
ly soudem prohlášeny vzhledem k majetkovým
poměrům jmenovaného dobytnými a k jich dobytí
povolena exekuce prodejem nemovitostí a svršků
povinného.
Jeho žádosti za odklad výkonu exekuce, po-
dané dne 27. února 1936, exekuční soud za sou-
hlasu vymáhající finanční prokuratury v Brně vy-
hověl na základě vládního nařízení o úlevách při
splácení pohledávek za zemědělci a odložil exe-
kuční prodej na dobu po 30. září 1936.
V Praze dne 16. května 1936.
Ministr spravedlnosti:
Dr Dérer, v. r.
470/VII.
Odpověď
ministra financi
na interpelaci poslance dr Clementise
o surovém postupu berního exekutora Liš-
ky z Galanty při dražbách, konaných v
obci Kepežd (tisk 291/11).
V obci Kepežd bylo nutno přikročiti k exe-
kucím pro dlužné daně, převážně reální, ježto Šlo
o nedoplatky značně zastaralé, pocházející až z
roku 1922, na něž nikdo z poplatníků v interpelaci
uvedených nezaplatil od roku 1930 ani sebemenší
částku. Tyto exekuce byly provedeny ve dnech
9., 21. a 22. ledna t r. a prováděl je pomocný vy-
konavatel Antonín Filip a nikoliv Liška. Nepla-
cením dani byl poškozován nejen stát, nýbrž i sa-
mosprávné svazky, ježto z plateb vykonaných na
daně reální - o něž, jak výše uvedeno, převážně
šlo - připadne při 300% obecních přirážek značná
část obci. V tomto případě šlo o poplatníky, kteří
vystupují vůči výkonným berním orgánům nejen
hrubě, nýbrž i životu nebezpečně; jedině z toho
důvodu - a nikoliv snad pro výkon služby -
byl berni vykonavatel nucen si opatřiti revolver
a v naléhavých případech si vyžádati podle usta-
novení § 350, odst. 3 zákona ze dne 15. června
1927, č. 76 Sb. z. a n. a p přímých daních, podporu
četnictva, avšak ani v jednom případě v interpe-
laci uvedeném berní vykonavatel revolveru z kap-
sy nevyňal. Rovněž nevystupoval vůči poplatní-
kům pobuřujícím způsobem nebo snad dokonce
surově; naopak byli to poplatníci, pokud se týče
členové jejich rodin, kteří se takto vůči bernímu
vykonavateli a jeho pomocníkům zachovali. Tak
u Stefana Hambalka došlo k napadení železnými
berlemi a k nebezpečnému vyhrožování, které
skončilo odvedením jeho syna, Vojtěcha Hambal-
ka, četnictvem k soudu, dále u Stefana Matušicy
došlo ke strkání, kopání a nadávkám, u Michala
Matušicy došlo rovněž k nadávkám a vyhrožová-
ním, a u Anny Sabíkové došlo k napadeni pěstmi,
vidlemi, řetězem, při čemž byl vyvolán shluk lidí.
Ze byl postup berního úřadu vůči poplatníkům
skutečně mírný, je vidno z toho, že ani v jediném
případě dražba nebyla provedena a že vždy, tedy
též v případech v interpelaci uvedených, byli po-
platníci před tím nejednou vyzváni k zaplacení
nedoplatků.
Nákladní auto měl pak berní vykonavatel
s sebou jedině proto, aby pro případ, že by ne-
došlo k prodeji zabavených věcí, byly podle § 374
cit. žák. dopraveny na jiné místo, kde by se za
ně vlče vytěžilo, což je v zájmu jak finanční sprá-
vy, tak i poplatníků; neodpovídá však skutečnosti
5
tvrzení interpelace, že s tímto automobilem se
berní vykonavatel dostavoval každého dne.
K zabavení hotové částky 700 Kč u Stefana
Matušicy sděluji, že důkladná prohlídka bytu tohoto
poplatníka byla na místě, ježto šlo o poplatníka,
který 4 dny před tím prodal pro dlužné daně za-
bavenou krávu; v jeho posteli bylo pak skutečně
nalezeno na hotovosti 900 Kč, z čehož 700 Kč bylo
mu zabaveno k úhradě daňového dluhu a zbytek
mu vrácen.
Podle uvedeného neshledal jsem tudíž příčiny
k nějakému opatřeni.
V Praze dne 15. května 1936.
Ministr financí:
Dr Kalfus, v. r.
s maďarským vyučovacím jazykem a lze jich
proto používati též pro maďarské střední Školy,
kde jest krajní nedostatek kandidátů profesury
s předepsanou kvalifikací. O takové způsobilosti
kandidáta Rusňáka není školským úřadům nic
známo. Bylo tedy postupováno při jejich ustano-
vení jedině se zřetelem na potřeby služby.
V Praze dne 18. května 1936.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr Franke, v. r.
470/ VIII.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance Jana Sedláčka
v záležitosti stejného a spravedlivého po-
stupu při ustanovování na školách a v ú-
řadech země Slovenské a v záležitosti
porušováni služebního pořadí
(tisk 422/I).
Přijímání učitelských sil do pragmatikální
služby na středních školách jest upraveno výno-
sem ministerstva školství a národní osvěty ze dne
9. března 1933, č. 23. 509-II. (Věstník ministerstva
školství a národní osvěty XV, str. 58). Podle to-
hoto výnosu mají býti kandidáti profesury přijí-
mání do služby podle pořadí, určeného v první řa-
dě zkušebním terminem, v němž nabyli způsobi-
losti k vyučování na středních školách.
Kandidát profesury Štěpán Rusňák nabyl
aprobace pro chemii, matematiku a fysiku dne 21.
října 1933. Počátkem školního roku byli v apro-
bační skupině chemie, matematika, fysika povo-
láni do služby středoškolské - kromě několika
kandidátů aprobovaných roku 1930 - také dva
kandidáti ze Slovenska, kteří nabyli aprobace po-
zději nežli kandidát Štěpán Rusňák. Byli dáni
k disposicí referátu ministerstva školství a ná-
rodní osvěty v Bratislavě, a to proto, že kandidáti
profesury slovenského původu jsou pravidelně
způsobili vyučovati také na středních školách
470/IX.
Odpověď
ministra zemědělství
na interpelaci poslance Šaláta
o tom, zda bude ještě prováděna pro
rolníky parcelace půdy státního
statku Vigláš (tisk 296/VI).
Ve věci dalšího provádění pozemkové refor-
my na státním statku Vigláš sděluji, že veškerá
postradatelná půda zemědělská od tohoto statku
byla již při provádění pozemkové reformy v rámci
směnné akce odstoupena a každé další přidělo-
vání zemědělské půdy mělo by za následek náro-
dohospodářské škody, ohrožení rentability tohoto
statku, jakož i propouštění zaměstnanců.
Ministerstvo zemědělství provedlo na jmeno-
vaném statku nákladem cca 6, 000. 000 Kč velké
stavební investice a meliorace, takže tento statek
dnes stojí na výši doby a jest vzorem hospoda-
ření pro celou oblast středního Slovenska.
Kdyby zemědělské pozemky státního statku
Vigláš měly býti předmětem dalšího přídělu
v rámci pozemkové reformy, byla by tím většina
zmíněných investic znehodnocena.
Dvory správy státních statků ve Vigláši mají
také velký význam jako demonstrační objekty
pro šíření zemědělského pokroku a pro hospoda-
řeni v této části Slovenska vůbec. Na objektech
této správy jest možno shlédnouti účinky melio-
race (odvodňování, zavodňování), individuelního
krmeni, používání správných odrůd kulturních
rostlin, dobrého oseva, strojených hnojiv na zá-
kladě půdních rozborů a podobně. Dvory správy
státních statků ve Vigláši jsou demonstrančním
objektem státní výzkumné stanice zemědělské ve
Zvolenu, která jen na těchto objektech o větší
výměře může všechny pokusy řádně prováděti.
Rozparcelováním dvorů ztratila by tato výzkumná
stanice objekt, na kterém nerušené bez velkých
nákladů může prováděti potřebné pokusy.
6
Dlužno však poukázati ještě na další závaž-
nou okolnost, kterou nelze při zamýšlené parce-
laci přezírati, jelikož na zemědělské půdě státního
statku Vigláš zaměstnáno jest 13 úředníků, 28 zří-
zenců a 370 dělníků, tedy úhrnem 411 zaměstnan-
ců. Kdyby na zemědělské půdě státního statku
Vigláš měla býti prováděna pozemková reforma,
bylo by nejprve nutno postarati se o tyto zaměst-
nance. Jest jisto, že by zaměstnanci většinou po-
žadovali jako odbytné půdu, takže by jí pak zbylo
velice málo pro okolní obyvatelstvo.
Dále nutno vzíti v úvahu i to, že při sklizni
obilí vypomáhají jako t. zv. »žatvári«, obyvatelé
to okolních obcí a osad. Tito pracují za díl a tím
opatřují si obilí na zimu. Rozparcelováním ze-
mědělské půdy státního statku Vigláš přišli by
také tito lidé o živobytí. Konečně dlužno upozor-
niti na to, že úředníci a zřízenci tohoto statku
ustanoveni jsou podle vládou schváleného »slu-
žebního řádu« pro zaměstnance podniku »Státní
lesy a statky a při parcelaci státního statku
Vigláš nemohl by býti jejich služební poměr roz-
vázán a přeloženi těchto zaměstnanců na jiné
státní statky v zemích českých je neproveditelné,
jelikož není na nich podle vládou schválené sy-
stemisace volných míst.
Pokud se týká otázky přídělu lesní půdy po-
dotýkám, že směnná akce v rámci pozemkové re-
formy v obvodě ředitelství státních lesů a statků
v Žarnovici byla již definitivně skončena v roce
1930 a mohlo by se případně jednat jen o menší
rektifikace, které se právě projednávají.
V Praze dne 20. května 1936.
Ministr zemědělství:
Dr Zadina, v. r.
470/X.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců Krosnáře a Appelta
o zákazu protestu proti popravě válečné-
ho Invalidy Clause (tisk 291/IV).
Policejní úředník, intervenující na veřejné
schůzi, pořádané Komunistickou stranou Česko-
slovenska dne 21. ledna 1936 v sále Lucerny v
Praze, upozornil předsednictvo schůze, že reso-
luce proti popravě válečného invalidy Clause zna-
mená nepřípustné vměšování se do vnitřních zá-
ležitostí cizího státu.
Po tomto upozornění ke čtení závadné reso-
luce nedošlo.
V tomto jednání intervenujícího úředníka ne-
lze spatřovati porušení zákonných předpisů a ne-
shledávám proto důvodu k nějakému opatření.
V Praze dne 16. května 1936.
Ministr vnitra:
Dr Černý, v. r.
470/XI.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Stefana Haščika
pro hrubé zneužíváni úřední moci, politi-
sování a nepřístojné chování četnických
orgánů na slovenském východě (tisk
296/1).
Výroky, které měli podle interpelace pronésti
četnický vrchní strážmistr Josef Koutný dne 18.
června 1935 v obci Černíny a strážmistr Josef (ni-
koli František) Pazdera dne 16. května 1935 v
obci Baškovce, nebyly prokázány provedeným še-
třením, a zemské četnické velitelství v Bratisla-
vě nemělo proto důvodu k jejich přemístění.
Strážmistr Štěpán Vladař nevnikl dne 25.
května 1935 do soukromého a uzamčeného bytu
Juraje (správně Josefa) Sivého a nezabavil tam
žádné tiskopisy slovenské ludové strany. Josef
Sivý přinesl, jak bylo zjištěno, sám na vyzváni
tyto tiskopisy a odevzdal je četníkům. Pokud ne-
byl další postup Černíků správný, učinilo již zem-
ské četnické velitelství potřebná opatření.
V důvodech rozsudku, jímž brigádní soud v
Užhorodě zprostil štábního strážmistra Jaroslava
Haškovce a strážmistra Václava Dutého od obža-
loby z činů za vinu jim kladených, se kvalifikuje
udáni domnělé poškozené výslovně jako nevěro-
hodné a proti četníkům vymyšlené. Následkem to-
ho nemohlo býti podkladem ani pro stihání disci-
plinární.
Šetřením, provedeným k udání, podanému dne
17. ledna 1934 proti vrchnímu strážmistru Josefu
Keslovi ze stanice Trhoviště o uvedených tam
konkrétních případech, nebyly zjištěny žádné slu-
žební přehmaty ani stranickost, a zemské četni-
cké velitelství v Bratislavě nemělo proto důvo-
du zakročiti proti jmenovanému. Vrchní stráž-
mistr Kesl předložil dne 2. ledna 1935 zemskému
četnickému velitelství v Bratislavě žádost o pře-
místění na četnickou stanici v Michalovcích na
vlastní útraty. Poněvadž místo velitele této sta-
nice bylo právě volné a nebylo služebních závad