Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období 3. zasedání
430.
Interpelace:
I. posl. Jarossa min. financií o přehmate spáchanom berným exekútorom berného úřadu v Ga-
lante,
U. posl. Jarossa min. školstva a nár. osvěty o maďarském vyučováni maďarských detí v obci
Iňa,
III. posl. dr Jar. Dolanského min. pošt a telegrafů Aloisů Tučnému o zadrženi blahopřejného te-
legramu Komunistické straně Francie a tamější Lidové frontě k volebnímu vítězství,
IV. posl. Fialy, Tichého a Bergmanna vládě republiky Československé ve věci rozháraných ho-
spodářských, služebních a právních poměrů železničních zaměstnanců u podniku ČSD,
V. posl. Stejskala min. financi o nesprávném postupu berní správy v Náchodě ve věci přede-
psáni daně výdělkové osobám této dani nepodléhajícím,
VI. posl. Jenšovského min. zemědělství a min. průmyslu, obchodu a živností ohledně novelisace
ochranných předpisů pro zemědělské stroje,
VII. posl. inž. Schwarze min. financí a školství a národní osvěty stran vymáháni daně vydělko-
vé, obratové a důchodové na školnicích za prodej potravin na školách,
VIII. posl. Klímy min. zahraničí a vnitra o pronásledování rumunských antifašistů a přisluhováni
policejního ředitelství v Brně rumunské reakci,
IX. posl. Sidora min. spravedlivosti vo veci neslýchanej konfiškačnej praxe statného zastupitel-
stva v Bratislavě,
X. posl. Sidora min. spravedlivosti vo veci konfiškovania denníka »Slovenská Pravda,
XI. posl. Vičánka vládě o vysokých cenách cementu v r. 1936 diktovaných kartelem,
XII. posl. Chmelíka min. vnitra v záležitosti nevyřizování podaných žádost! Pražské Městské
spořitelny,
XIII. posl. Tichého a Fialy min. železnic ve věci rušeni autobusových linek ČSD.
2
436/I (překlad).
Interpelácia
poslanca Jarossa
ministrovi financií
o prehmate spáchanom berným exekú-
torom berného úradu v Galante.
Berný úrad v Galante vypísal., na. deň 19.
februára t r. dražbu na majetok obyvateľa obce
Kajal, Daniela Göcze pre daňový nedoplatok
687 Kč. Na daňový nedoplatok zabavili mu je-
den kus ošípaného a jedného koňa. Zabavené
ošípané zdochlo po zabavení už v r. 1935, čo
mohol Göcze dokázať príslušným dokladom. Exe-
kútor berného úradu Klenka dostavil sa 15. fe-
bruára t. r., tedy ešte pred vypísanou dražbou,
ku Göczemu a chcel m daňový nedoplatok od-
niesť nepremokavú
veľkú plachtu gazdovu.
Göcze protestoval u exekútora, že vraj dražba
je vypísaná na 19. februára na jedného koňa
a jeden kus ošípaného, a i keď ošípané zdochlo,
poskytuje jeden kôň naprostú istotu čo do daňo-
vého nedoplatku, a tedy že odnesenie plachty je
naprosto zbytočným šikanovaním. Berný exekú-
tor sa to zavolal s nákladného auta, ktoré stálo
na ulici, troch cigánov, ktorí mali plachta odniesť.
Syn Göczeho, ktorý bol pri tomto výjave prí-
tomný, chcel zabrániť odneseniu plachty, na čo
exekútor vytiahol revolver a napriahol ho na
syna Göczeho, potom, dal zavolať četníkov a bra-
chiálnou mocou dal odniesť predmet, ktorý nebol
zabavený a v ten deň ani dražba nebola naň vy-
písaná.
Daniel Göcze je riadnym gazdom, ktorý mal
teraz daňový nedoplatok preto, lebo minulého ro-
ku staval a tak momentálne nemal hotových pe-
ňazí, aby mohol svoje dane ihneď vyrovnať, ale
nebol nikdy Motorickým neplatiteľom daní, proti
ktorému by sa takéto pokračovanie - i keď už
nie odôvodniť, - aspoň omluviť dalo. Ostatne
berný exekútor tiež možnosť vyčkať dražbu
dňa 19. februára, a keby vydražením zabaveného
koňa nebolo možno daňovú pohľadávku vyrovnať,
mohol učiniť nové zabavené. Bohužial, tento prí-
pad nie je ojedinelý práve v obvode berného
úradu v Galante, kde podobné zjavy sa stále a
trvalé opakujú a vyvolávajú právom len roztrp-
čenie obyvateľstva, ale pre erár neznamenajú
žiadny osoh.
Na základe výšuvedeného tážem sa pána mi-
nistra financií:
1. Či viete o prehmatoch exekútora berného
úradu v Galante?
2. Či hodláte zaviesť príslušné vyšetrovanie
a potrestať exekútora, ktorý poplatníkov zbytoč-
ne poburuje?
V Prahe, dňa 24. apríla 1936.
Jaross,
Supptiványi, dr Koriáth, dr Szüttö, dr Porubszky,
Ajtofinn, Gruber, Hollube, Jäkel, Kundt, dr Jilly,
Stangl, Jobst, Illing, Petrášek, Esterházy, dr
Holota, A. Nitsch, dr Hodina, dr Kellner, dr
Zippelius.
430/II (překlad).
Interpelácia
poslanca Jarossa
ministrovi školstva a národnej osvety
o maďarskom vyučovaní maďarských
detí v obci Iňa.
V obci Iňa, okres Vráble, je ľudová škola
štátneho charakteru s jedným učiteľom a vy-
učovací jazyk tejto školy pozmenila školská sprá-
va po prevrate na slovenský. Maďarskí rodičia
bydliaci v obci požiadali svojho času ministra
Školstva a národnej osvety, ktorý svojím roz-
hodnutím č. 35121/I-A/1924 učinil opatrenie, dľa
ktorého pozbavil platnosti svoje predchádzajúce
rozhodnutie a nariadil, že počínajúc Školským ro-
kom 1924/25 znova sa mení jazyk vyučovací po-
dlá výsledku zápisu, a to vo smysle platných
zákonov tak, aby detí maďarského pôvodu vy-
učoval učiteľ maďarsky, deti slovenské však slo-
vensky. Toto ministerské rozhodnutie sdelil Škol-
ský inšpektorát v Zlatých Moravciach dňa 9. jú-
la 1924
kuratóriu štátnej Školy. Za niekoľko dní
po tomto sdelení dostavil sa do obce Iné škôl-
dozorca zo Zlatých Moraviec spolu s obvodným
notárom z Dolného Ďuradu a snažil sa dokazo-
vať rodičom, ktorí sa priznali za Maďarov, že
oni vlastne nie sú maďarského pôvodu. Svojím
teroristickým vystupovaním dosiahol toho, že len
7 takých maďarských detí bolo zapísané, u kto-
rých musel uznať pôvod maďarský. Za takýchto
okolností prehlásil učiteľ, že k vôli 7 maďarským
deťom nebude vyučovať tiež maďarsky a márne
bolo spravodlivé a korektné rozhodnutie ministra,
lebo od tých čias sa v obci Iňa maďarsky ne-
vyučuje. Škôldozorca však považoval za vhodné
rozpustiť zároveň školské kuratórium, ktoré sa
od tých čias ani nemohlo ustaviť a tedy teraz
3
nekontrolovaným správcom školských vecí je
štátny učiteľ. Patrí k podstate skutku, že v r.
1924 si 24 maďarských rodičov prialo, aby ich
33 deti bolo vyučované maďarsky a tento fakt
je dokázaný í prejavom napísaným v tej dobe
a podpísaným svedkami, ktorý prejav mám ešte
i dnes v rukách.
Od tých čias márne sa snažia Maďari v Iné
zjednať platnosť vtedajšiemu ministerskému
roz-
hodnutia, vyučovanie deje sa výlučne slovensky.
V tejto dobe navštevuje školu 61 deti, z ktorých
35 je materinského jazyka maďarského. Nech sa
nemýli nikto tým, jestliže počet Maďarov podľa
sčítania ľudu v r. 1930 poklesol s 231 na 115,
lebo tento úbytok nejestvuje vo skutečnosti, ale
možno ho vysvetľovať tým, že tiež obec Iňa
spadá, do zájmovej sféry Slovenskej Ligy, dľa
ktoré) treba túto obec reslovakizovat.
Dňa 16. marca t. r. niekoľko maďarských ro-
dičov s poukazom na ministerské rozhodnutie
z r. 1924 podalo znova žiadosť n školského in-
špektorátu v Zlatých Moravciach, v ktorej sa
žiada o praktické prevádzanie ministerského roz-
hodnutia, t. j. o maďarské vyučovanie detí ma-
terinského jazyka maďarského. Na túto žiadosť
ešte nedošla odpoveď.
Poneváč ani vo smysle našich zákonov ani
vo smysle nenapísaných mravných zákonov ne-
môže byť cieľom moderného stará odnárodňova-
nie, ale ani tak zv. venacionalizácia, lebo táto
má pojem tak relatívneho vykladá, že môže dá-
vať podnet ku zbytočnému národnostnému ne-
priateľstvu a môže byť prekážkou kľudnému spo-
lunažívania pokojných ľudí, preto
tážem sa pána ministra školstva a národnej
osvety:
1. Či viete o tom, že v obci Iňa nebolo pre-
vedené nariadenie ministra školstva a národnej
osvety čís. 35. 121/I-A/1924?
2. Či hodláte za intervencie objektívnych
orgánov vyšetriť, zdá v obcí Iňa sú skutočne
rodičia a deti maďarského Jazyka materinského
v takom počte, aby mohli vo smysle citovaného
ministerského rozhodnutia činiť nárok na maďar-
ské vyučovanie?
3. Či ste ochotný postarať sa, aby podriade-
né školské úrady slúžily veci osvety každej obce
bez akejkoľvek národnej predpojatosti, aby tak
i v obci Iňa bolo umožnené maďarské vyučova-
nie maďarských detí.
V Prahe, dňa 24. apríla 1936.
Jaross,
A. Nitsch, Szenilványi, dr Porubszky, Hollube,
Illing, drKellner, dr Jilly, Stangl, dr Hodina, Kundt,
Jäkel, Jobst, dr Zippelius, Gruber, Axmann, Pe-
trášek, dr Holota, dr Korláth, Esterházy,
dr Szülö.
430/III.
Interpelace
poslance dra Jaromíra Dolanského
ministru pošt a telegrafů
Aloisů Tučnému
o zadržení blahopřejného telegramu Ko-
munistické straně Francie a tamější Li-
dové frontě k volebnímu vítězství.
Dne 4. května 1936 dopoledne podal člen na-
šeho klubu posl. Gottwald u poštovního úřadu
v poslanecké sněmovně telegram, adresovaný po-
slanci Maurice Thorez, generálnímu sekretáři Ko-
munistické strany Francie, Paříž rue Lafayette,
s tímto zněním:
Blahopřejeme ke skvělému volebnímu ví-
tězství KSF a Lidové fronty. Vaše příkladné ú-
spěchy v boji proti reakci a fašismu jsou nám
mocnou pobídkou v našem zápise za vytvoření
Lidové fronty v Československu. Ať žije Komu-
nistická strana Francie!
Za ÚV KSČ. Gottwald
Dne 4. května 1936 o 16. 30 hod. byla poslanci
Gottwaldovi doručena služební noticka, v níž mu
bylo oznámeno, že citovaný telegram nemohl býti
doručen, poněvadž byť na základě § 10, odst. 3
zákona o telegrafech ze dne 23. března 1923, č. 60
Sb. z. r. v.. zadržen.
V citovaném zákonném ustanovení se vraví:
Soukromé telegramy, fonogramy, nebo telefonní
hovory, jejichž obsahem směrují proti bezpečnosti
státu, nebo jeho hospodářským zájmům, nebo od-
poruje zákonům, veřejnému pořádku nebo mrav-
nosti, jsou z dopravy vyloučeny.
Je jasné, že znění telegram poslance Gott-
walda nesměřovalo proti žádným z právních stat-
ků, uvedených v odst 3, § 10, zákona č. 50/1923
Sb. z. a n. a že tudíž jde v pouhou svévoli úřed-
níka, který nařídil zadržení onoho telegramu.
Proti opatření poštovního úřadu byla podaná
stížnost ředitelství pošt a telegrafů v Praze; má-
me však za to, že jest, povinnost pana ministra
pošt a telegrafů samého, aby zakročil proč
svévoli orgánů jemu podřízených, která jesť prav-
děpodobné následkem politického zaujetí proti po-
krokovému směru, který právě zvítězil i ve
Francii
Ptáme se proto pana ministra pošt a te-
legrafů:
I. Souhlasí pan ministr obsahově se zadrže-
ním citovaného telegramu? Je pan ministr ocho-
ten sděliti který z, právních států byl zněním
tohoto telegramu porušen?
4
2. Je pan ministr: ochoten vyšetřiti, který vy-
soký úředník dal podnět k zadrženi citovaného
telegramu, z jakých pohnutek tak učinil a proti
němu přísně zakročiti?
3. Je pan ministr ochoten učiniti opatření, aby
se podobné případy libovůle, namířené proti so-
cialistickému a lidovému hnutí, již neopakovaly?
V Praze dne 5. května 1936.
Dr Jar. Dolanský,
Hodinová-Spurná, Vodička, Kosík, Šliwka, Beuer,
Borkaňuk, Schmidke, Kliment, B. Köhler, Šverma,
Machačová, Zupka, Vallo, Široký, Dölling, Synek,
Slanský, Klima, Nepomucký, Kopecký.
430/IV.
Interpelace
poslanců Č. Fialy, E. Tichého a
H. Bergmanna
" vládě republiky Československé
ve věci rozháraných hospodářských, slu-
žebních a právních poměrů železničních
zaměstnanců u podniku ČSD.
Platové a služební poměry železničních za-
městnanců byly upraveny zákonem č. 103/1926
Sb. z. a n. a vl. nař. č. 15/1927.
Podle zásad těchto zákonných opatření byla
pak provedena systemisace míst a schválena vlá-
dou. Přes nedostatky vlád. nař. č. 15/27 o délce
čekatelské doby všech zaměstnaneckých kategorii,
zejména zřízeneckých a poduřednických, jest si-
tuace taková, že ani po této dlouhé čekací době
nelze' zaměstnance ustanovovati a povyšovati i
přes to, že službu určité kategorie vykonávají
trvale, protože není pro ně v systemisaci vy-
číslen dostatečný počet míst.
V těžké hospodářské krisi došlo postupně
k řadě úsporných opatření, k zákonům a naříze-
ním srážkovým, k stanovení t. zv. 10 % interka-
láře při ustanovováni a povyšování, k nařízení, že
nemůže býti nikdo povýšen, neuplynuly-li od po-
sledního ustanovení 3 roky atd.
Vedle definitivních a pomocných zaměstnanců
je u C. S. D. zaměstnáno trvale několik tisíc
smluvních dělníků, kteří nemohou býti pro nedo-
statečnou systemisaci ustanoveni, přes to, že
pracují trvale a nepřetržitě a jejich trvalá po-
třeba u C. S. D. je tedy úplně prokázána. Jsou-li
přece po dlouhých létech trvalého zaměstnání
ustanoveni pomocnými zaměstnanci prvé či dru-
hé skupiny, nezapočítává se jim z předchozí
služby ničeho, protože tato otázka nebyla dosud
vládním nařízením vyřešena. Nebylo také dosud
vydáno prováděcí nařízení k § 42 vlád. nař. čís.
15/1927 o zřízeneckých a podúřednických čekate-
lích, ač od vydáni platového zákona čís. 103/1926
Sb. z. a n. a vlád. nař. čís. 15/1927 Sb. z. a n.
uplynulo 10 roků.
Připočteme-li ještě plánovitá úsporná opatře-
ní min. železnic směrem racionalisačním k stup-
ňování výkonu bez jakékoliv zvýšené odměny či
náhrady, dospíváme k nezvratnému závěru, že
zaměstnanci ČSD byli postiženi velmi tíživě, více
než zaměstnanci u jiných odvětvi státní veřejné
a podnikové správy a více, než jiné složky pra-
cujícího obyvatelstva.
Jejich fysická i duševní zdatnost je v takto
tisnivých hospodářských poměrech, v rozhára-
ných poměrech služebních a právních podlamo-
vána ku škodě podniku i státu. Ponechávání to-
hoto stavu je nadále neudržitelné. Je nanejvýše
naléhavé, aby do doby, než bude provedena změ-
na platové soustavy, byla provedena s urychlením
revise systemisace míst vyšším vyčíslením míst
pro kategorie úřednické, podúřednické, zřízenecké
a pomoc. zam. I a II skupiny.
Jest nutno zrušiti 10% interkalář a rozvázati
vázanost systemisace na jednotlivé služebny, zru-
šiti všechna omezení při ustanovování a povy-
šování, je žádoucno, aby byla vydána bezodklad-
ně scházející prováděcí nařízení k vlád. nařízení
č. 15/1927 Sb. z. a n. a aby bylo upuštěno od ra-
cionalisačních opatření ať u odboru pro udržo-
vání dráhy nebo v dílnách, či jiných odvětvích
železniční služby.
Upozorňujíce na krajně rozhárané poměry u
ČSD, táží se podepsaní:
Co hodlá vláda učiniti, aby poměry zaměst-
nanců ČSD byly upraveny snesitelněji a kdy
hodlá k tomu přikročiti?
V Praze dne 7. května 1936.
Fiala, Tichý, Bergmann,
dr Neuman. Jenšovský, Tykal, Mikuláš, Uhlíř,
Netolický, David. Stejskal Hatina, Bátková, Ba-
bek, dr Patejdl, F. Richter, Lanc, Fr. Langr,
Hrušovský, Polívka, Šmejcová.
5
430/V.
Interpelace
poslance Josefa Stejskala
ministru financí
o nesprávném postupu berní správy v Ná-
chodě ve věci předepsáni daně výdělko-
vé osobám této dani nepodléhajícím.
Pan Antonín Blažek, disponent firmy Ostia,
akc. spol. pro průmysl chemický a průmysl min.
olejů v Praze XVI, Dvořákova 17, jako její zá-
stupce a správce jejího skladu v Náchodě, vstou-
pil dne 1. ledna 1926 do služeb této společnosti.
Jeho příjem i jeho povinnosti i výpovědní lhůta
byly služební smlouvou přesně vymezeny. Ode
dne vstupu k firmě, v jejíchž službách se dosud
nachází, je firmou nemocensky i pensijně pojištěn
a platy z tohoto povinného pojištění vzniklé jsou
firmou Ostia nemocenské pokladně soukromých
úředníků i Pensijnímu ústavu za něj stále place-
ny. V roce 1930 byl za své služby správní radou
firmy Ostia jmenován disponentem. Po celou dobu
svého zaměstnání byla na něj připadající daň dů-
chodová odváděna zaměstnavatelkou přímo ber-
nímu úřadu.
Avšak dne 28. prosince 1934 obdržel od berní
správy v Náchodě 4 platební rozkazy na daň vý-
dělkovou za léta 1930, 1931, 1932 a 1933 v cel-
kové částce 21. 15125 Kč a dne 8. října 1935 opět
jeden platební rozkaz na daň výdělkovou za rok
1934 v částce 1. 700. 50 Kč. Proti těmto předpisům
výdělkové daně, které jako zaměstnanec nepod-
léhá, podal prostřednictvím JUDra J. Kotrlého,
advokáta v Náchodě, dne 31. ledna 1935 odvo-
lání, které však mu bylo zemským finančním ře-
ditelstvím usnesením ze dne 21. února 1936 za-
mítnuto, vzdor tomu, že předložil všechny dokla-
dy jeho služební poměr dokazující, a že prokázal,
že jiní zaměstnanci téže firmy, s touže smlouvou
a s těmi samými služebními podmínkami, zaměst-
naní u firmy Ostia jako on, dle názoru přísluš-
ných berních správ, povinnosti placeni výdělkové
daně nepodléhají.
Jeví se tudíž celý tento případ shora citovaný
jako zmatečný, jelikož ostatní berní správy na
rozdíl od berní správy v Náchodě, povinnost pla-
cení daně výdělkové vylučuji a zaměstnancům
tohoto druhu ji nepředepisuji. Postup berní sprá-
vy v Náchodě, lišící se od postupu všeobecného
a od stanoviska ostatních berních správ, vzbuzuje
právem pocit bezpráví a trpkosti u občanů, kteří
jinak své povinnosti vždy řádně plnili a konali.
Tážeme se Vás proto, pane ministře:
1. Je Vám znám, pane ministře, tento ne-
správný postup berní správy v Náchodě?
2. Jste ochoten, pane ministře, dáti tento pří-
pad vyšetřiti a naříditi, aby byl znovu projednán
a aby po správném zjištění oprávněným námit-
kám postiženého poplatníka bylo vyhověno?
3. Jste ochoten, pane ministře, učiniti opa-
třeni, aby v podobných případech bylo postupo-
váno správně podle zákona a u všech berních
správ jednotně, tak aby v řadách poplatníků ne-
byl vzbuzován chaos a zmatek?
V Praze dne 23. dubna 1936.
Stejskal,
Uhlíř, Jenšovský, Mikuláš, Tichý, Netolický, Ba-
bek, Hrušovský, Šmejcová, Fiala, dr Neuman,
dr Moudrý, dr Kozák, Bátková, Fr. Langr, Lanc,
Hatina, Polívka, dr Patejdl, Bergmann,
F. Richter, dr Klapka.
430/VI.
Interpelace
poslance Aloise Jenšovského
ministru zemědělství a
ministru obchodu
ohledně novelisace ochranných předpisů
pro zemědělské stroje.
Postupující elektrisace venkova umožnila
zvýšenou měrou používání hospodářských strojů
v zemědělství. Intensivním používáním těchto
strojů a zvyšováním jich výkonnosti vzrostl hro-
zivou měrou počet úrazů u zemědělských strojů.
Bylo-li Úrazovou pojišťovnou dělnickou pro Če-
chy v Praze odškodněno v letech 1907-1911 prů-
měrně 381 zemědělských úrazů ročně, stoupnul
tento průměr v letech 1925-1930 na 698.
Za rok 1932 dosáhnul počet odškodněných
zemědělských úrazů v Čechách dokonce čísla 865,
proti době předválečné se tudíž téměř ztrojná-
sobil.
Z těchto odškodněných úrazů za rok 1932 při-
padá na mlátičky 346, na řezačky 265 a na ostatní
hospodářské stroje 254.
V roce 1935 bylo hlášeno u pražské Úrazové
pojišťovny 841 zemědělských úrazů. Jde vesměs
o úrazy těžké s trvalými následky, jak je zřejmo
z těchto případů úrazů:
U mlátiček:
1. Čeledín šel zastaviti benzinový motor, při
tom jej chytil řemen za kalhoty a vtáhl mu nohu
na řemenici a zlomil mu ji.
2. Matka rolníka odhrabovala jetelové »kabá-
ty« od stroje, při čemž byla zachycena za vlasy
6
hřídelem výtřaskové mlátičky a skalpována i
s nebem a tváří.
3. Při nahazování řemene se čeledín smekl a
rukou přišel do ozubeného soukolí.
4. Při podávání do stroje se dělník smekl a
spadl do vkládacího otvoru. Utrpěl otřes mozku,
zlomení ruky a páteře, kterýmžto zraněním
podlehl.
U řezaček:
5. Válce chytly čeledínovi rukáv a vtáhly mu
pravou ruku do stroje; nože uřízly mu prsty.
6. Stroj špatně bral píci. Dělnice chtěla tomu
odpomoci zpětným chodem stroje. Při vysunování
páky smekla se jí ruka a sjete do nožového kola.
Nože jí uřízly pravou ruku v zápěstí.
7. Adjunkt hospodářství měl dozor a sám
obsluhoval stroje. Při řezání chrástu sjela mu
levá ruka do válců a ježto vysunovadlo nefungo-
valo, vtažena mu byla ruka až k rameni do stroje
a po kouskách až do dvou třetin ramenní kosti
uříznuta.
U okružních pil:
8. Při řezání zasažen tyl čeledín do hlavy
dřevem pilou vymrštěným a usmrcen.
9. Čeledín řezat pilou která byla prasklá.
Pila se při řezání roztrhla a urazila mu ruku.
Zemřel vykrvácením.
10. Syn rolníka řezal palivové dřiví. Pila na-
jela na suk, dřevo odskočilo a ruka sjela do pily.
Uříznutý palce pravé ruky.
Jednou z příčin vzrůstu počtu i váhy úrazů
u zemědělských strojů jsou nedostatečné předpisy
na ochranu dělnictva pracujícího u zemědělských
strojů; ochranné předpisy pocházejí z doby před-
válečné, tak platí: v Čechách mistodržitelské na-
řízení z 12. března 1907, č. 33 z. z., na Moravě
místodržitelské nařízení z 28. prosince 1910, č.
2/1911 z. z., ve Slezsku místodržitelské nařízení
z 2. března 1911, č. 13 z. z. Nad to se vztahují
jen na některé stroje zemědělské a nejsou jed-
notné pro celý stát.
Je samozřejmo, že ochranné předpisy skoro
39 let staré nemohou vyhovovati dnešnímu po-
kročilému používání strojů v zemědělství, které
se rozmohlo zvláště po provedené elektrisaci
venkova.
Je to také patrná z rozboru zemědělských
úrazů. Hlavní příčinou úrazů při zemědělských
strojích jest používání elektrických motorů k po-
honu zemědělských strojů (řezaček a mlátiček),
které byty zařízeny na pohon žentourový s ma-
lým počtem obrátek; při elektrickém pohonu jest
počet obrátek daleko vyšší, fint zrychlí se výkon
stroje, zejména postup slámy do vtahovacích
válců, a dosavadní předepsané
vysonovadlo se
ukazuje naprosto nedostatečným, protože než ho
může dělník použití, má už ruku ve válcích. Za
těchto okolnosti třeba nutně požadovati ochrany
působící samočinně; obdobné závady jsou i u
mlátiček.
V zájmu lidskosti i národohospodářství je
nutno postarati se o zamezení aneb alespoň o sní-
žení škod vznikajících těmito úrazy vybudováním
ochranných předpisů pro bezpečnou práci i ze-
mědělských strojů. Pro novelisaci ochranných
předpisů musí býti vodítkem tyto směrnice:
1. rozšířiti ochranné předpisy na všechny
stroje v zemědělství používané,
2. přizpůsobiti je technickému pokroku dnešní
doby, zejména požadovati samočinné působení
ochranného zařízení,
3. přidržeti k odpovědnosti výrobce strojů,
aby dodávali jen stroje náležitě ochráněné,
4. unifikovati ochranné předpisy pro celý stát.
Ježto vydáni ochranných předpisů v země-
dělství nespadá do kompetence ministerstva so-
ciální péče resp. komise pro technickou a zdra-
votní ochranu zaměstnanců a jiných osob výdě-
lečně činných při ministerstvu sociální péče, či-
níme na pana ministra zemědělství tento naléhavý
dotaz:
1. Je panu ministru zemědělství známo, jak
hrozivě vzrostl počet úrazů u zemědělských
strojů?
2. Je pan ministr zemědělství ochoten v zájmu
omezení počtu a váhy těchto úrazů vydali nové
ochranné předpisy pro používání zemědělských
strojů jednotné pro celý stát, jež by byly na výši
dnešní doby?
3. Je pan ministr zemědělství ochoten v do-
hodě s panem ministrem obchodu zakázati, aby
se vyráběly stroje náležitě neochráněné, a určiti
lhůtu, do které fest v zemědělství používané stro-
je nevyhovující bezpečnostním požadavkům při-
způsobiti novým ochranným předpisům?
V Praze dne 7. května 1936.
Jenšovský,
Hrušovský, Fr. Langr, Šmejcová, Uhlíř, dr Patejdl,
Tichý, Netolický, Bábek, Polívka, Bergmann,
Fiala, dr Moudrý, dr Klapka, Stejskal, F. Richter,
dr Neuman, Hatina, Lanc, dr Kozák, Bátková.
430/ VII.
Interpelace
poslance inž. Františka Schwarze
ministrům financí a školství a národní
osvěty
stran vymakáni daně výdělkové, obrato-
vé a důchodové na školnících za prodej
potravin na školách.
V posledních dnech dostali školních od ber-
ních správ výzvy, aby podali přiznáni k vymě-
7
ření daně obratové za léta 1927-1935 a přizná-
ní k dani důchodové a všeobecné dani výdělkové
za léta 1927-1934 z prodeje pečiva a uzenin.
Nelze upírati obchodníkům a živnostníkům,
těžce poškozeným hospodářskou
krisí, oprávnění
brániti se soutěži osob s vlastním pevným příj-
mem a domáhati se, aby tyto osoby musily aspoň
ze své výdělečné Činnosti obchodní platiti daně
stejné jako vlastní obchodníci a živnostníci. (O
nějakém finančním významu tohoto zdaněni Škol-
níků nemůže býti řeči. ) Ovšem »nekalá soutěž
školníků prodejem housek, párků a mléka ve
školách není ničím proti ubíjení obchodů a živ-
ností ohromným kapitalistickými koncerny druž-
stevními, které sa těší všemožným, a také da-
ňovým výhodám, Přes to z příčin svrchu uve-
dených nebylo by možno nic namítati proti ře-
čeným výzvám berních správ, kdyby nežádaly
přiznáni k dani dokonce za devět let nazpět. No-
vé datové zatížení žádný poplatník nevítá, ale
nepochybném, že by se s ním Školníci konec
konců smířili, třebaže se zmenšení vedlejších
příjmů v čase, kdy stále trvají srážky z platů,
každého dotkne nepříjemné. Ale vyhlídka na to,
že se budou na nich vymáhati najednou daně
za tolik uplynulých tet, působí mezi Školníky sa-
mozřejmé zděšení, nemluvě vůbec o tom, že je
takřka nemožné správně určovati příjem z pro-
deje v době tak vzdálené, když je jisto, že si
zpravidla žádný školník nedělal o tomto prodeji
nějakých záznamů.
Tážeme se proto pánů ministrů:
1. Jest jim známo, že berní správy vyzý-
vají Školníky k podáni přiznáni k dani obratové,
důchodové a výdělkové z prodeje pečiva a uze-
nin za devět let nazpět?
2. Jsou ochotni zakročiti, aby se na školní-
cích vymáhaly tyto dani, pro ně nové, jenom
za dobu poslední (uplynulý rok) a další, nikoli
za tolik let nazpět?
V Praze dne 7, května 1936,
Inž. Schwarz,
dr Novotný, Ivák. dr Domin, dr Dominik, Hole-
ček, Traká, Jan SedláČek, Inž. Toušek, Gajda,
dr Rašín, Zvoníček, Chmelík, Smetánka, Knebort,
Špaček, dr Fencík, dr Stula, Kut. Jožek, iuž. Pro-
tuš, dr. Branžovský.
430/VIII.
Interface
poslanec Klímy
ministr zahraničních věcí a
ministru vnitra
o pronasledování rumunských antifašistů
a přisluhování policejního ředitelství
v Brně rumunské reakci.
V poslední době neobyčejně zesiluje německý
fašismus svou podkopnou práci proti dosavadní
zahraniční politice Rumunska. Rumunská reakce
místo organisování energického vystoupení proti
skrytým i otevřeným agentům Třetí říše insce-
nuje celou řadu procesů proti nejoddanějším stou-
pencům mírové politiky - rumunským přátelům
Sovětského svazu a rumunským protifašistům.
Tak byl nedávno odsouzen prof. Tudor Bugnariu,
dále kišiněvský profesor Constaotinescu-Jasi,
známý vynikající činností na poli historie umění
a archeologie, a řada jiných. Prof. Constaatinescu-
Jasi byl obviněn z podvratné činnosti. Za důkaz
posloužil soudu jeho styk s francouzským svazem
přátel SSSR, jehož předsedou, jak známo, jest
Herriot.
Proti takovým procesům zvedla se mohutná
protestní vlna po celé Evropě. Také bývalý mi-
nisterský předseda francouzský Daladier podal
protest proti procesu válečného soudu v Kišiněvě.
I brněnští intelektuálové vytvořiti obranné
komité k záchraně rumunských antifašistů v je-
hož čele stál univ. prof. dr J. Bláha. Toto komité
zaslalo válečnému soudu v Kluži připiš tohoto
znění:
»Jsme daleci toho zasahovati do vnitřních zá-
ležitostí rumunského státu, ale rumunský stát
jest nám blízký jako spojenec a přítel v boji na
obranu míru ve střední Evropě. Rada paktů o ne-
útočení, obnovení diplomatických styků s SSSR,
toť výsledek mírové politiky, vedené v našich
zemích nynějším presidentem drem Edvardem
Benešem a Vaším ministrem zahraničí N. Titu-
leskem. Válečné zbrojení německého fašismu a je-
jejich spojenci, kteří žádají revisi mírových
smluv, ohrožuje integritu a nezávislost států. Bylo
příkazem doby obnoviti styky se všemi státy
upřímně interesovanými na udržení míru. Utvo-
ření různých svazků pro kulturní a hospodářské
sblížení se SSSR mělo býti podporou těchto lido-
vých mírových snah.
Z prohlášení prof. Bugnariu -před válečnými
soudy v Kluži můžeme konstatovati, že jeho čin-
nost neměla jiný účel než podepříti myšlenku
míru mezi obyvatelstvem Sedmihradska.
Proto jsme byli udiveni odsouzením prof.
Bugnariu k desetiměsíčnímu žaláři a ztrátě poli-
tických občanských práv na dobu 10 let. Dnes,
kdy mezinárodní reakce je řízena německým fa-
šismem, je odsouzení takových lidí. jako prof.
Bugnariu, oslabením myšlenky míru a bolo proti
reakci a fašismu. Jménem našeho dlouholetého
přátelství, apelujeme na Vás, páni soudcové aby-
ste zrušili rozsudek nad profesorem Bugnariu,
aby mohl pokračovati ve své činnosti v zájmu
míru, který je dnes totožný s integritou a nezá-
vislosti naši země.
Z textu Je patrná, že přípis se nese naprosto
vážným tónem, který má na mysli jediný cíl,
totiž semknuti všech protifašistických síl k udr-
žení míru.
Policejní ředitelství v Brně zahájilo vyšetřo-
vání u podpisovatelů přípisu prof. dr Dláky, dr
Richarda Fleischnera, dr B. Ečera, inž. Polan-
ského a provádí na ně nátlak, aby se dalších po-
dobných akci
ustoupili.