Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období. 3. zasedání.
424.
Interpelace:
I. posl. Sidora min. zahraničných vecí ohľadom cesty Juraja Palkoviča medzi amerických Slo-
vákov,
II. posl. Borkaňuka min. spravedlnosti o zabavovací praxi užhorodské censury,
III. posl. Klímy min. vnitra o protizákonném rozpuštění veřejné schůze v Brně-Julianově,
IV. posl. Gajdy vládě republiky československé v záležitosti jmenováni českých úředníků u stát-
ních úřadů a nemocenských pojišťoven na Karlovarsku,
V. posl. Gajdy a Trnky min. veřejných prací a národní obrany v záležitosti úpravy vozovek,
státních silnic a postátnění a inkamerování okresních silnic na českomoravské Vysočině,
VI. posl. Gajdy a Zvoníčka min. školství a národní osvěty a min. financí v záležitosti umístění
a stavby české obecné a měšťanské školy a zřízení dvouroční obchodní školy v Karlových
Varech,
VII. posl. Kosika min. vnútra vo veci robotníkov stávkujúcich pri stavbe silnice Plášťovce-Fedýmeš,
VIII. posl. Beuera min. vnitra o zákazu přednášeti Heinovu báseň "Tkalci,
IX. pobl. Suroviaka vláde vo veci odstrkovania Slovákov pri stavbe statných železnic,
X. posl. Turčeka min. zemedelstva vo veci prechmatov revizorov čsl. obilnej společnosti pri reví-
ziách u malomlynárov na Slovensku.
XI. posl. Turčeka min. zemědelstva vo veci schválenia kúpnopredajnej smluvy Alojzovi Bedná-
řovi z Horných Štitár ministerstvom zemedelstva,
XII. posl. dr. Goldsteina, dr Kugla a Schulcze min. vnitra ohledně demonstrací v Bratislavě,
XIII. posl. dr Kramáře a Kuta vládě o dalším trvání hospodářského nátlaku proti Itálii podle
čl. 16. Paktu o Společnosti národů,
XIV. posl. dr Fencika min. zemědělství o ochraně lovu a náhradě škod způsobených divokou zvěří
na Podkarpatské Rusi,
XV. posl. inž. Schwarze min. veřejných prací stran brždění stavebního rozvoje v Karlině,
XVI. posl. dr Domina min. školství a národní osvěty ve věci desetiprocentní restrikce vysokoškol-
ských asistentů,
XVII. posl. Réyaye a Schulcze min. vnitra ve věci rozhodnutí zemského úřadu v Užhorodě stran za-
dávky tiskopisů firmě "Grafia" v Mukačevě,
424/1.
Interpelaci a
poslanca Karola Sidora
ministru zahraničných vecí
ohľadom cesty Juraja Palkoviča medzi
amerických Slovákov.
Americké slovenské časopisy vyslovujú veľké za-
zlenie vláde ČSR., že ustavične posiela k ním emi-
sárov, ktorí jednotné šíky amerických Slovákov
rozbíjajú a ich myšie znepokojujú. Od prevratu
počnúc slovenská Amerika bola preparovaná
v duchu protiautonomistickom Ladislovom Moy-
šom, Jánom Pociskom, dr Vavrom Šrobárom, dr
Jozefom Rudinským a dr Jurajom Slávikom. Vý-
pravy týchto Slovákov do Ameriky maly jeden
jediný cieľ, zasiahnuť do politického vývinu ame-
rického národného organizmu a odvrátiť pozornosť
amerických Slovákov od tých, ktorí v ČSR bojujú
2
za uskutočnenie zásad, vyslovených v Pittsburgh-
skej dohode.
Najnovšie začína účinkovať v Amerike sloven-
ský novinár Juraj Falkovič. Ako píše "Slovenská
obrana" (Scranton, Pa. 24. marca 1936. ) Juraj
Palkovič v "Newyorskom denníku" toto bol o sebe
napísal: "Ako publicista a historik venoval som
sa v posledných rokoch otázkam výhradne stredo-
európskym, zahraničným, zväčša potrebám minis-
terstva zahraničia. Pred rokmi robil som posla-
necké intervenčné veci pre dra Milana Hodžu,
ktorého si osobne vysoko vážim. "
Z takéhoto osvedčenia sa Juraja Palkoviča "Slo-
venská obrana" usudzuje že Palkovičova misia je
čisto politická; odvracať Slovákov amerických od
slovakizmu a prikloňovať ich k národnému čecho-
slovakizmu. Časopis usudzuje, že Palkovič prišiel
preto do Ameriky, aby "špintal na tunajších slo-
venských autonomistických vodcov, posmieval sa
im, zmalicherňoval ich, štúral, rýpal, vŕtal, kde sa
ako dá a pritom na plné ústa vyvolával: Spojte
sa, sjednoťte sa pod zástavou čechoslovakizmu!
Keďže Palkovič v svojom článku tvrdil, že sa po-
hybuje v Amerike tak "ako mu krajové zárobky
dovolia, " Slováci v Amerike myslia, že misia Pal-
kovičova je financovaná vládou našej republiky.
"Slovenská obrana" pripomína (6. marca), že
"Palkovič prišiel z tlačovej kancelárie ministerstva
zahraničných vecí. "
Palkovičova práca v Amerike odsúdená je všet-
kými neodvislými slovenskými časopismi a aj
samou "Slovenskou ligou v Amerike", proti pred-
sedovi ktorej, dr Petrovi Hletkovi, Juraj Palkovič
vystúpil veľmi ostrým spôsobom. Toto donútilo
časopis "Jednotu" (Middletown, Penna, 26. marca
1936. ), že napísal: "Ak by Palkovič nebol ešte p
tom informovaný, povieme mu to sami, že tu nestojí
za ním Českoslovácka žandarmeria... a že svo-
jou činnosťou ako čechoslovácky propa-
gandista porušuje nie len pohostinnosť tejto
krajiny ale i jej zákony. " V ďalších svojich číslach
nazýva "Jednota" Juraja Palkoviča obťažným
cudzincom, voči útokom ktorého napadnutí Slováci
budú musieť - ako americkí občania - hľadať
ochranu pri amerických úradoch. Tým viac to
musia učiniť, lebo Juraj Palkovič vyhráža sa Mi-
chalovi Bosákovi, známemu revolučnému pracov-
níkovi, že mu osobne vznikne veľká škoda, ak ne-
prestane jeho časopis proti Palkovičovi písať.
V liste svojom Palkovič Bosákovi píše: "Ak si
snáď myslíte, že nemám práva takto k Vám ho-
voriť, prosím, označte mi podľa vašej vôle krajo-
vého činiteľa, aby vám to vysvetlil. A ja viem, že
vy v kraji máte a budete mať také záujmy, aby
ste si trochu viac dali záležať na vážnosti a dobrej
povesti, než váš naštvaný mladý redaktor. "
Citujúc tieto faktá, pýtame sa pána ministra
zahraničných vecí:
1. či vie o týchto činoch Juraja Palkoviča medzi
Slovákmi v Amerike?
2. Či je pravda, že Juraj Palkovič bol vyslaný
medzi Slovákov do Ameriky na útraty ministerstva
zahraničných vecí v Prahe?
3. A ak áno, či je ochotný pán minister odvolať
Juraja Palkoviča z Ameriky, keďže si americkí
Slováci neželajú, aby boli o láske a oddanosti
k vlasti, za ktorú oni obetovali krv a doláre, po-
učovaní Jurajom Palkovičom?
Praha, 21. apríla 1936.
Sidor,
Hlinka, Onderčo, Slušný, dr Sokol, dr Tiso, Rázus,
Sivák, dr Pružinský, Čavojský, Danihel, Dembov-
ský, Drobný, Florek, Haščík, Kendra, dr Wolf,
Longa, Šalát, Turček, Suroviak.
424/II (překlad).
Interpelace
poslance O. Borkaňuka
ministru spravedlnosti
o zabavovací praksi užhorodské censury.
V č. 12 periodického týdeníku "Karpatská
pravda" ze dne 22. března 1936 bylo zabaveno:
1. V článku "Podněcovatelé evropské války"":
"Podle toho si Hitler řekl: Všechno si smím do-
voliti. Ale to, co si nyní dovolil, způsobilo velké
zaostření mezinárodní situace a válečného nebez-
pečí. Přímo je ohrožena Francie, Belgie, česko-
slovensko, Rakousko a také znamená to hrozbu
války proti Sovětskému svazu. "
2. V článku: "Pracující si obhájí svá práva na
schůze a demonstrace":
"Poslední hitlerovské vyzývavé výstřednosti po-
bouřily celý svět. Roztrhání locarnské smlouvy,
vyslání německého vojska do demilitarisovaného
pásma Poruří přesvědčuje nejširší pracující vrstvy,
že německý fašismus chce uvrhnouti celý svět
v peklo nové války. Toto nebezpečí hrozí přede-
vším i Československu. Henleinova strana je hro-
madnou podporou Hitlera v Československu. A co
dělá československá buržoasie a její pomocníci -
vládní socialisté, aby odvrátili toto nebezpečí, aby
zachránili mír? Čeští fašisté otevřeně vychvalují
Hitlera pro jeho činy. časopisy koaličních stran,
mezi nimi i noviny vládních socialistů volají:
"Z toho válka nebude. " Tak hledí uspati pozornost
pracujících vrstev, pokud jde o hrozící válečné ne-
bezpečí. A vláda zakazuje všechny schůze a mani-
festace, aby pracující nemohli ukázati svou nespo-
kojenost. "
3. V článku "Hromadným bojem pro bezodkladné
zahájení prací":
"Nezaměstnaní nesmějí dále čekati na práci,
nýbrž jsou povinni utvořiti jednotnou frontu a hro-
madně zakročovati u úřadů. "
4. V článku "Pracující rolníci obce Velatína žá-
dají, aby byl ihned zbaven úřadu agrární sta-
rosta":
"Již nejednou jsme psali o rozličných manipu-
lacích agrárního starosty Bukoviče v obci Vela-
tíně. Ale soud ho nepohnal k odpovědnosti, neboť
jest to dobrý patolízal...
3
Již i četníci vyšetřovali tyto aféry agrárního
starosty Sukovice se směnkami, s kukuřicí a
s bloky. Nespadl mu ani vlas s hlavy, neboť se ho
ujímá i okresní hejtman a jiní agrární mocní pá-
nové. Agrární mocní pánové dali mu dokonce
práci za několik milionů - stavbu mostu přes
Tisu. Pracující rolníci obce Velatína jsou velice
rozhořčeni a žádají, aby ihned byla na místě vy-
šetřena tato aféra agrárního starosty a aby ihned
byl zbaven úřadu starosty. Komunističtí staro-
stové čestně hájili zájmy pracujících a byli zba-
veni úřadu. Proč agrární starosta není zbaven
úřadu ani tehdy, když celá obec hlasitě mluví
o jeho aférách? Pryč s agrárními starosty a
s agrární - politikou, "
5. V článku "Pracující musí hromadně bojovati
proti počešťování školství na Podkarpatí".
"A po těchto faktech česká buržoasie a její
sluhové - Bačinský, Kossey a těm podobní -
ještě se odvažují před celým světem popírati, že
nynější vládní režim neprovozuje na Podkarpatí
počešťování. Ale fakta jsou tvrdošíjná věc, která
se nedá popříti, čeští pánové, když nemohou za-
příti počešťování, vytáčejí se, že to není "nucené"
počešťování, že oni nejsou "vinni", docházejí-li
nečeské děti do českých škol. Jest pravda, že do-
sud čeští četníci a policisté ještě nehonili pen-
dreky nečeské děti do českých škol, ale česká bur-
žoasie vede svou politiku tak chytře, že jinými
způsoby nutí Nečechy, aby se počešťovali. Do
úřadů byl zaveden český úřední jazyk. Již to dává
podnět nerozvážným rodičům, aby posílali své děti
do českých škol, neboť se domnívají, že takto je-
jich děti, až vychodí školy, spíše dostanou místo.
Mimo to t. zv. "rusínské" školy jsou ve špatných
budovách, děti jsou ve třídách ztlačeny jako sla-
nečci v sudu, školní zařízení je špatné, děti ne-
mají žádné výhody atd.
Jak vláda podporuje školství na Podkarpatí,
jest zřejmo z toho, že ministerstvo školství a ná-
rodní osvěty v r. 1936 na stavbu 60 t. zv. "rusín-
ských" škol dává všeho všudy 800. 000 Kč, ale na
jednu českou školu přes 1, 500. 000 Kč. Tedy
počešťování v naší zemi je v plném běhu. Fenci-
kové, Brodyové, Vološinové, Braščajkové, Revay-
ové pouze před pracujícími volají proti počešťo-
vání, ale ve skutečnosti pomáhají české buržoasii
počešťovati naše děti, celé pracující obyvatelstvo.
Pracující lid na Podkarpatí musí svými spojenými
silami bojovati proti počešťování, pro svá národní
práva. "
6. V článku "Vyšli z vězení":
"Všichni tito soudruzi, kteří vyšli z vězení, při-
pojili se ke třídnímu boji. Vítáme je znova v na-
šich revolučních řadách. "
7. V článku "Odsouzeni":
"Chustský krajský soud odsoudil soudr. Ivana
Senince z Dovhého na 6 měsíců vězení za revo-
luční práci. "
Poněvadž výše uvedená zabavená místa buď
konstatují holá fakta nebo vypravují o všeobec-
ných věcech, které v jiných časopisech nebyly za-
baveny, tážeme se pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten učiniti příslušná
opatření, aby se podobná prakse užhorodské cen-
sury neopakovala?
2. Jest pan ministr ochoten se postarati, aby na
Podkarpatí censura neporušovala svobodu tisku?
V Praze dne 23. března 1936.
Borkaňuk,
Dölling, Vodička, Sliwka, Beuer, Kosik, Kopřiva,
B. Kóhler, Dvořák, Schmidke, Synek, Široký, Ma-
chačová, Šverma, Slánský, Klíma, dr Jar. Dolan-
ský, Nepomucký, Kliment, Vallo, Zupka.
424/III.
Interpelace
poslance Klímy
ministru vnitra
o protizákonném rozpuštění veřejné schůze
v Brně-Julianově.
Dne 15. dubna 1936 konal se v místnostech Děl-
nického domu v Brně-Juliánově veřejný projev
komunistické strany, na němž referoval senátor
Josef Juran. Projev byl intervenujícím komisařem
Drem Vánkem rozpuštěn, když se referent zmínil
o návrhu zákona na obranu státu, ještě dříve než
referent podrobil návrh zákona kritice. Rozpuštění
projevu je zjevné porušení ústavních svobod,
neboť neexistuje zákonné ustanovení, jímž by
byla zakázána kritika návrhů zákonů, naopak je-
jich projednání je nejzákladnějším právem ob-
čanským.
Podepsaní se táží:
1. Je pan ministr ochoten vyšetřiti protizákonný
postup orgánů policejního ředitelství v Brně?
2. Je ochoten učiniti opatření, aby se takový po-
stup již neopakoval?
V Praze dne 20. dubna 1936.
Klíma,
Synek, Hodinová-Spurná, Vodička, Sliwka, Beuer,
Borkaňuk, Schmidke, Kliment, široký, Dvořák,
Machačová, Šverma, Slánský, Zupka, B. Köhler,
Vallo, Dolling, Kosik, dr Jar. Dolanský, Schenk.
424/IV.
Interpelace
poslance R. Gajdy
vládě republiky československé
v záležitosti jmenování českých úředníků
u státních úřadů a nemocenských po-
jišťoven na Karlovarsku.
4
V národně a statné ohrožené oblasti karlovarské
zavládly poměry, jež zásahem a intervencemi
státu nepřátelských živlů obrátily na sebe pozor-
nost celé vlastenecké české hraničářské veřejnosti.
Exponováni úředníci čeští, pro hájení státních zá-
jmů, nenašli u nadřízených úřadů dosti pochopení,
ale ještě pro tento svůj samozřejmý postup byli
šikanováni, překládáni z jejich míst a místa tato
byla obsazována občany neovládajícími dostatečně
státní jazyk. Poměry vyvrcholily v nemožný stav
tímto nepochopitelným postupem státních úřadů
do té míry. že u 20 okresních a společenstevních
nemocenských pojišťoven v župě karlovarské jsou
dva čeští úředníci, a to ještě v podřadném posta-
vení. Městská rada karlovarská pak nerespektuje
povinnost přijímati úředníky a zřízence ovládající
státní jazyk, ale naopak přijímá úředníky a zří-
zence národnosti německé, kteří po stránce jazy-
kové nevyhovují nařízením stanoveným pro při-
jímání zaměstnanců do veřejných služeb, kterýžto
postup městské rady karlovarské umožněn byl
vlažností jí nadřízených státních úřadů a vyvolal
v samotných Karlových Varech a Rybářích stav,
který si vynucuje přímo jmenování vládních komi-
sařů pro Karlovy Vary a Rybáře.
Proto v zájmu státu a celé čsl. veřejnosti, táží
se podepsaní vlády republiky československé:
1. zda jest vláda ochotna připomenouti městské
radě karlovarské povinnost přijímati české úřed-
níky a zřízence na místo Němců, znalých ledabyle
státní jazyk;
2. zda jest vláda ochotna jmenovati pro Karlovy
Vary a Rybáře vládního komisaře;
3. zda jest vláda ochotna naříditi, aby do všech
nemocenských pojišťoven a pohraničí byl jmeno-
ván vždy 1 z vedoucích úředníků národnosti české
a přijat patřičný počet českých úředníků a lékařů
odpovídající počtu českých pojištěnců;
4. zda jest vláda ochotna naříditi okamžitě všem
státním úřadům v pohraničí, aby exponovaným
úředníkům poskytnuta byla všemožná podpora
při hájení státních zájmů a ochrana proti státu
nepřátelským živlům, vymáhajících intervencemi
přeložení aneb potrestání národně uvědomělých
exponovaných úředníků?
V Praze dne 28. dubna 1936.
Gajda,
dr Branžovský, Zvoníček, Ježek, dr Domin, inž.
Protuš, Chmelík, Holeček, Smetánka, dr Novotný,
Kut, Jan Sedláček, dr inž. Toušek, Trnka, Ivák,
dr Dominik, inž. Schwarz, Špaček, (Knebort, dr
Štůla, dr Rašín.
424/V.
Interpelace
poslanců R. Gajdy a Trnky
ministru veř. prací a národní obrany
v záležitosti úpravy vozovek, státních sil-
nic a, postátnění a inkamerování okresních
silnic na českomoravské vysočině.
Českomoravská vysočina jak svým položením,
tak i výhodností, určena jest k tomu, aby v pří-
padě nepřátelského napadení našeho státu sloužila
za základnu naší obrany. K tomu však jest zapo-
třebí, aby zde stávala silniční síť, která nejen
ve své organisaci, ale zejména ve svém stavebním
stavu by plně vyhovovala a umožňovala jak rychlé
a bezpečné přesuny vojsk, tak i bezvadnou do-
pravu válečného materiálu všeho druhu. Dnešní
stav silnic okresních jest však takový, Že stávají
se pomalu nesjízdnými jak pro motorová vozidla,
tak i pro dobytčí potahy. Okresy nemají vůbec
možnosti, aby sjednaly aspoň ty nejnutnější
opravy, neboť výnos přirážek nepostačuje ani ku
krytí anuitní služby. Propadá tudíž tento cenný
národní majetek naprosté zkáze a proto podepsaní
pokládají za svoji povinnost na tento stav upo-
zorniti, dokud je ještě čas a dokud je možno po-
moci zvenčí, sjednati nápravu v zájmu nejen to-
hoto kraje, ale celého státu, neboť předpokládají,
že, má-li býti heslo "Buď připraven" prováděno
se vší opravdovostí, nemůže býti prováděna pouze
příprava ducha, nýbrž také všeho, co s udržením
tohoto ducha úzce souvisí. Tím dozajista jest
dobrá plně vyhovující a bezpečná síť komuni-
kační. Dosud upravovány byly ze silničního fondu
ponejvíce silnice v pohraničí a v kraji, kde lásky
k naší čsl. republice jistě není nadbytek, zatím co
z tohoto kraje značné obnosy na daních z motoro-
vých vozidel se odčerpávaly k jejich prospěchu.
Proto podepsaní v zájmu státu táži se pana mi-
nistra veřejných prací a národní obrany:
1. zda jsou ochotni naříditi úpravu státních sil-
nic na vozovky prvořadé Jihlava-Znojmo, Telč-
Strmilov-Jindřichův Hradec, Pelhřimov-Vlašim
-Benešov, Jindřichův Hradec-Pelhřimov-Hum-
polec, Humpolec-Křelovice-Pacov-Lejčkov, Tá-
bor-Mladá Vozíce, Týn n. Vlt. -Bechyně, Milev-
sko, Písek a Jihlava a Blatná-Mirotice-Milev-
sko;
2. Zda jsou ochotni postátniti a inkamerovati
okresní silnice: Jihlava-Humpolec, Jindřichův
Hradec - Pelhřimov - Humpolec - Světlá - Ha-
bry, Pelhřimov-Pacov-Mladá Vozíce- Miličín,
Jindřichův Hradec-Pacov-Načeradec-Vlašim,
Týn n. Vlt. -Vodňany-Prachatice, Jihlava-
Žďár-. Nové Město na Moravě-Polička, Jihlava-
Tresť-Telč-Dačice-Slavonice a Jihlava-Dolní
Cerekev-Batelov-Horní Cerekev-Počátky-Ží-
rovnice a Jindřichův Hradec.
V Praze dne 28. dubna 1936.
Gajda, Trnka,
dr Branžovský, Zvoníček, Ježek, dr Domin, inž.
Protui, Špaček, Knebort, dr Rašin, dr inž. Toušek,
Jan Sedláček, Ivák, inž. Schwarz, Holeček, Kut,
dr Štůla, dr Dominik, Smetánka, dr Novotný,
Chmelík.
6
424/VI.
Interpelace
poslanců R. Gajdy a Zvoníčka
ministru školství a národní osvěty a mi-
nistru financí
v záležitostí umístění a stavby české obecné
a měšťanské školy a zřízení dvouroční
obchodní školy v Karlových Varech.
Místní školní výbor, odbor Národní Jednoty
Severočeské a tělocvičné Jednoty v Karlových Va-
rech, jako hlavní nositelé národní a státní myš-
lenky v pohraničí, mnohokráte upozorňovaly úřa-
dy na nemožný stav tamějších českých obecných
a měšťanských škol a potřebu zřízení české dvou-
roční obchodní školy v Karlových Varech, bohužel
dosud bez naděje spravedlivého vyhovění těmto
kulturním požadavkům, přesto, že dosavadní umís-
tění české obecné a měšťanské školy v obytném
domě bylo komisionelně shledáno nedůstojné a hy-
gienicky závadné.
českému odbornému školství pak na Karlovar-
sku bylo věnováno málo péče, ač právě tento úsek
pohraničí ohrožený národnostně i státně, zasluhuje
obzvláštní pozornosti nadepsaných ministerstev.
Proto táží se podepsaní pana ministra školství
a národní osvěty a pana ministra financí:
1. zda jsou ochotni naříditi městské radě karlo-
varské, aby bezodkladně vyměnila nabídnuté a na-
prosto nevhodné místo pro českou obecnou a měš-
ťanskou školu;
2. zda jsou ochotni ihned s největším urychlením
dáti poříditi plány a rozpočty pro stavbu české
obecné a měšťanské školy a zařaditi příslušnou po-
ložku do rozpočtu na rok 1937;
3. zda jsou ochotni zříditi a v této nové budově
umístiti českou dvouroční obchodní školu?
V Praze dne 28. dubna 1936.
Gajda, Zvoníček,
Knebort, Kut, inž. Protuš, Chmelík, dr Domin, Ho-
leček, dr Rašín, Jan Sedláček, Ježek, Smetánka,
Trnka, dr inž. Toušek, Ivák, dr Dominik, inž.
Schwarz, dr Novotný, Špaček, dr Štůla, dr Bran-
žovský.
424/VII (překlad).
Interpelácia
poslanca Košíka
ministrovi vnútra
vo veci robotníkov stávkujúcich pri stavbe
silnice Plášťovce- Fedýmeš.
Robotníci zamestnaní pri práci stavby štátnej
silnice Plášťovce-Fedýmeš boli v dôsledku ne-
možných mzdových a pracovných pomerov nútení
zahájiť stávku, aby svoje životné pomery zlepšili.
Pri príležitosti tejto stávky komisár Gregor
z expozitúry okresného úradu v Ip. siahách nie-
koľkokrát brutálne a protizákonne zakročil oproti
stávkujúcim robotníkom a ich dôverníkom. Me-
novaný komisár dostavil sa dňa 20. apríla 1936
asi o 5. hodine odpoludnia do obce Plášťovce, kde
bydlí asi 500 robotníkov, a s 10 či 12 četníkmi za-
útočil na robotníkov, ktorí stáli a prechádzali sa
na ulici a napriek upozorneniu a protestu poslanca
Košíka zatknul 8 robotníkov, ktorých po dobu
24 hodín väznil. Druhého dňa 1300 robotníkov po-
slalo deputáciu na expozitúru v Ip. Šiahách, aby
tam urgovala vyjednávania o mzdách a interve-
novala v záujme prepustenia nevinne zatknutých
robotníkov. Komisár Gregor však zdráhal sa pri-
jať deputáciu robotníkov napriek tomu, že tohoto
dňa boly úradné prijímacie hodiny. Na to robot-
níci v najväčšom poriadku odišli, ale sotva sa táto
osmičlenná deputácia dostala na ulicu, poslal za
ňou komisár Gregor 5 četníkov a pod zámienkou,
že poriadali sprievod, všetkých legitimovali a po-
hrozili im zatknutím.
Nasledujúceho dňa, t. j. 22. apríla, oznámily od-
borové organizácie robotníkov komisárovi Grego-
rovi, kde je kvartýr stávkujúcich robotníkov, on
to však nevzal na vedomie a prehlásil, že každé
srocovanie zakazuje.
Tážeme sa pána ministra:
1. či viete o diktatorických, protidemokratic-
kých a protirobotníckych počinoch komisára Gre-
gora?
2. či ste ochotný, pane minister, súrne nariadiť
vyšetrovanie proti komisárovi Gregorovi?
3. či ste ochotný, pane minister, súrne zakročiť,
aby demokratické práva robotníkov boly rešpek-
tované ?
4. čo hodláte, pane minister, učiniť, aby sa po-
dobné prípady nabudúce neopakovaly?
V Prahe, dňa 23. apríla 1936.
Kosik,
B. Köhler, Hodinová-Spurná, Vodička, Šliwka, Ma-
chačová, Dvořák, Schmidke, Borkaňuk, Beuer, Kli-
ment, dr Jar. Dolanský, Synek, Šverma, Dolling,
Krosnář, Široký, Slanský, Zupka, Klíma, Vallo,
Nepomucký.
424/VTII (překlad).
Interpelace
poslance Beuera
ministrovi vnitra
o zákazu přednášeti Heinovu báseň
"Tkalci".
Hanyehovský zpěváčky spolek "Liedesfreiheit"
uspořádal v sobotu dne 4. dubna 1936 kulturní ve-
6
čírek. Do programu měla býti na památku 80. vý-
ročí smrti největšího německého lyrika Heina po-
jata jeho proslavená a v celém světě známá báseň
"Tkalci". Liberecké policejní ředitelství zakázalo
přednášeti tuto báseň, aby byly udrženy přátelské
sousedské styky s německou říší.
Tato báseň byla již vytištěna v milionovém ná-
klade a přednáší se po 9 desítiletí skoro ve všech
kulturních jazycích světa. Nejužší politický a vo-
jenský svazek starého Rakouska a císařského Ně-
mecka nebyl podnětem žádnému rakouskému úřa-
du, aby zakázal přednášeti tuto báseň. Patří
k tomu naprostá neznalost německé kulturní
tvorby, aby byl vysloven takový zákaz a aby se
úřady podřízené ministerstvu vnitra kompromito-
valy před celým kulturním světem s výjimkou
Hitlerova Německa. Tážeme se tedy pana mi-
nistra:
1. Souhlasí-li zásadně se zmíněným zákazem?
2. Je-li ochoten dáti libereckému policejnímu ře-
ditelství takové instrukce, aby zakazování bylo
v praksi ze základů změněno?
V Praze dne 25. dubna 1936.
Beuer,
Hodinová-Spurná, Vodička, Sliwka. Synek, Kosík,
Machačová, Široký, Kliment, Schmidke, Borkaňuk,
dr Jar. Dolanský, Nepomucký, B. Kohler, Šverma,
Slánský, Dolling, Zupka, Vallo, Klíma, Schenk.
424/IX.
Interpelácia
poslanca Štefana Suroviaka
vláde
vo veci odstrkovania Slovákov pri stavbe
štátnych železníc.
Medzi Púchovom a Horným Lidečom štát stavia
28. 743 km dlhú dvojkoľajnú železnicu nákladom
140
milionovým. Stavba tejto železnice je rozde-
lená na 6 úsekov, šiesty úsek je na Morave, na
ktorom stavbu prevádza fma. Ing. Krýsa-Posista.
Moravská Ostrava-Praha. Podľa počtu úsekov
vidno, že skoro celá stavba železnice sa prevádza
na Slovensku. Na Slovensku pri stavbách železníc
sú zamestnaní i mnohí Česi, ktorých z práce pre-
pustiť žiaden okresný úrad na Slovensku nena-
riaďuje. Kdežto Slováci-žel. robotníci na Morave
len na 2 km od Slovenska sú vyháňaní z práce
samým okresným úradom v Uhorskom Brode. Od
žel. robotníkov spomenutej firmy prišiel tento
list:
"Na piatom úseku stavby železnice Púchov-
Lideč, u firmy Ing. Krysa a Posista v Strelnom
na Morave, vo vzdialenosti asi 2 km od sloven-
ských hraníc, je nás zamestnaných asi 30 robot-
níkov zo Slovenska. Teraz prišlo nariadenie
z okresného úradu v Uhorskom Brode, že všetci
tí, čo sú nie z uhorskobrodského okresu, musia
byť čo najskôr prepustení. Keby šlo o okresnú
núdzovú prácu, nuž chápali by sme to, ale je to
robota za štátne peniaze. Kde pôjdeme, keď na
rodnom Slovensku niet pre nás práce?
Pracoval tuná pri koňoch u firmy istý veľmi
biedny človek zo Zem. Kostolian, okr. Prievidza,
ženu má v nemocnici a jeho 3 najmenšie deti sú
odkázané na dobrých ľudí. Prišiel za ním jeho
najstarší syn, že pomôže otcovi nejako v jeho ťaž-
kostiach. Prácu skutočne dostal, ale nepracoval
ani hodinu, prišiel za ním soc. dem. tajomník a
jednoducho chlapca z práce vyhnal. Vyhrážal mu
pri tom ešte i bitkou. "
Ako sme sa dozvedeli, firma slovenských ro-
botníkov nechcela prepustiť preto, že sa najlepšie
osvedčili pri práci. České organizácie však žiadaly,
aby robotníctvo zo Slovenska bolo okamžite pre-
pustené z práce. Takéto pokračovanie nesloven-
ských organizácií proti slovenským robotníkom
robí veľké pohoršenie a nenávisť proti českej ná-
rodnosti na Slovensku a môžu nastať podobné vy-
stúpenia proti českým a moravským robotníkom
pracujúcim na Slovensku.
Vzhľadom na to, že stavba železníc deje sa zo
štátnych prostriedkov, na ktoré prispievajú v ne-
malej miere i občania Slovenska a vzhľadom na
to, že pri stavbách železníc na Slovensku pracujú
i českí a moravskí robotníci,
pýtame sa slávnej vlády:
1. či má vedomosť o pokračovaní okresného
úradu v Uhorskom Brode?
2. a keď áno, či nariadi slovenským okresným
úradom, aby na Slovensku pri stavbách železníc
pracovali len Slováci?
3. konečne či sa stotožňuje s činom okresného
úradu v Uhorskom Brode?
Praha, dňa 29. apríla 1936.
Suroviak,
Čavojský, Florek, Hlinka, dr Pružinský, Sivák,
dr Wolf, Rázus, Onderčo, Longa, Turček, dr Tiso,
Šalát, Slušný, Dembovský, Kendra, Danihel,
Drobný, dr Sokol, Sidor, Hašcík.
424/X.
Interpelácia
poslanca Teodora Turčeka
ministrovi zemedelstva
vo veci prechmatov revízorov čsl. obilnej
spoločnosti pri revíziách u malomlynárov
na Slovensku.
Revízori čsl. obilnej spoločnosti pri revíziách
ľubovolne postupujú najmä u malomlynárov. Na
základe ich udaní čsl. obilná spoločnosť vyrubuje
im vysoké pokuty. Nesprávnosť tohoto pokraču-