Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období. 3. zasedání.
422.
Interpelace:
I. posl. Jana Sedláčka min. školství a nár. osvěty v záležitosti stejného a spravedlivého
postupu při ustanovování na Školách a v úřadech země Slovenské a v záležitosti poru-
šováni služebního pořadí,
II. posl. Jana Sedláčka min. financí v záležitosti provedení zrovnoprávnění IV. etapy staro-
perisistů podle zák. č. 70/1930,
III. posl. dr. inž. Touška a Jana Sedláčka předsedovi vlády ve věci životni pojišťovny
Phoenix,
IV. posl. Špačka min. školství a nár. osvěty o potřebě zrušení jedné německé střední školy
nebo spojení dvou německých středních škol v Mor. Ostravě a zřízení českého reál.
gymnasia tamtéž,
V. posl. Špačka předsedovi vlády a min. financí o úmyslu zrušiti finanční ředitelství
v Opavě,
VI. posl. Špačka min. veřejných prací, že se nepovolují příspěvky ze silničních fondů na
zlepšení okresních silníc a že se nepřejtmají do státní správy okresní silnice v pohranič-
ních okresích Opavska a Těšínská a na Ostravsku,
VIL posl. inž. Schwarze min. železnic a veřejných prací stran uspíšení stavby druhé koleje
na trati z Čáslavě do Golčova Jeníkova,
VIII. posl. Jana Sedláčka min. vnitra a min. národní obrany v záležitosti nabývání domovské-
ho práva délesloužících a aktivních vojenských zaměstnanců,
IX. posl. Jana Sedláčka min. soč. péče v záležitosti poskytování odbytného namísto důchodu
od Úrazové pojišťovny a ve věci urychleného vyřizováni odvolání v záležitosti pojištěn-
ců různých sociálních ústavů,
X. posl. inž. Karmasina vládě a zejména min. zemědělství o nezákonném jednání statni lesní
správy v Usťčorně na Podkarpatské Rusi,
XI. posl. Sidora min. předsedovi vo věci konfiškácie »Slováka« zo dňa 22. apríla 1936, č. 93,.
XII. posl. inž. Schwarze min. spravedlnosti o svévolném zabavování »Mlynářské obrany«.
2
422/1.
Interpelace
poslance Jana Sedláčka
ministru školství a národní osvěty
v záležitosti stejného a spravedlivého po-
stupu při ustanovování na školách a
v úřadech země Slovenské a v záležitosti
porušování služebního pořadí
Množí se případy, kdy proti učitelům a úřed-
níkům z historických zemí nepostupuje se stejně
spravedlivě, jako proti učitelům a úředníkům ze
Slovenska. Tento postup vyvolává trpkost a
odpor.
Tak kandidát profesury Štěpán Rusňák, t. č.
na mesiánské škole v Krompachách na Sloven-
sku, rodák z Kroměříže, byl vlivem politických
zákroků při přestupu na střední školu opětovně
přeskočen řadou kolegů mladších ze Slovenska,
ačkoliv se má postupovati podle stáří služebního
a se zřetelem na datum nabyti plné kvalifikace
pro úřad. Jest jistě nutno dbáti toho, aby ústava
nebyla nikde a žádným vlivem porušována, aby
právo Čechoslováků v celých hranicích republiky
bylo stejně zachováváno, ať pocházejí z které-
koliv země a pod žádnou záminkou, aby nebyly
trpěny úchylky, které by znamenaly křivdu a
porušení ústavy.
Proto táži se podepsaní pana ministra škol-
ství a národní osvěty:
1. Zda je ochoten případ dáti vyšetřiti a sdě-
liti, proč došlo a na čí zákrok došlo k porušení
pořadí ve jmenovaném případě.
2. Zda je ochoten vydati zákaz takového po-
rušování služebního pořadí v budoucnu.
V Praze dne 21. dubna 1936.
Jan Sedláček,
Galda, dr Novotný, Knebort, dr Dominik, Ivák,
dr Fencík, dr Branžovský, Smetánka, Inž. Protuš,
Špaček, Chmelík, dr Inž. Toušek, dr Štůla, Ježek,
Inž. Schwarz, Holeček, dr Rašin, Trnka, Zvoniček,
Kut.
422/II.
Interpelace
poslance Jana Sedláčka
ministru financí
v záležitosti provedení zrovnoprávnění
IV. etapy staropensistů podle zákona č.
70/1930.
V sociálně politickém výboru i při jednání
rozpočtovém bylo několikráte přislíbeno, že se
bude usilovati o brzké provedení zrovnoprávnění
IV. etapy staropensistů, kteří s bolestí čekají na
tento akt spravedlnosti, zaručený zákonem č.
70/1930 a oddálený jen z důvodů rozpočtových.
Od té doby, co bylo provedeni IV. etapy zrovno-
právnění staropensistů z důvodů finančních od-
sunuto, nastala státu přirozenou cestou úleva ve
vydáni na zrovnoprávněni prvých tři kategorií
staropensistů, takže provedení IV. etapy zrovno-
právnění staropensistů nestojí v cestě žádných
překážek.
Proto táží se podepsaní pana ministra financi:
Zda je ochoten postarati se o urychlené pro-
vedení zrovnoprávněni IV. etapy staropensistů
podle zák. č. 70/1930?
V Praze dne 21. dubna 1936.
Jan Sedláček,
Gajda, Ivák, dr Dominik, Trnka, Zvoniček, Kut,
dr Fencík, dr Novotný, Knebort, Smetánka, inž.
Protuš, Chmelik, Holeček, Špaček, dr Inž. Toušek,
Ježek, dr Rašin, dr Štůla, Inž. Schwarz,
dr Branžovský.
422/III.
Interpelace
poslanců dr inž. Fr. Touška a
Jana Sedláčka
předsedovi vlády
ve věci životni pojišťovny Phoenix.
Vzhledem k událostem ve vídeňské pojišťov-
ně Phoenix, jež jsou všeobecně známy a po řadu
let již byly předvídány, táží se podepsaní pana
předsedy vlády:
Je-li ochoten podati co nejdříve poslanecké
sněmovně podrobné informace o skutečném stavu
3
celého problému životní pojišťovny Phoenix, o
tom, komu a v jakém rozsahu byly Phoenixem
poskytnuty na účet československé representace
bezplatné pojistky a jiné výhody a konečně
o tom, jaká interní opatření vedle právě vydané-
ho vládního nařízení byla učiněna ke zjištění
mravní, hospodářské a trestní odpovědnosti a
k tomu, aby byly zabezpečeny v případě Phoe-
nixu národní i hospodářské zájmy československé
a budoucnost československého pojišťovnictví,
jež je jistě jedním z nejdůležitějších pramenů
národní a hospodářské síly?
V Praze dne 23. dubna 1936.
Dr inž. Toušek, Jan Sedláček,
Gajda, Ivák, dr Branžovský, Trnka, Zvoníček,
lnž. Protuš, dr Fencik, Knebort, dr Novotný,
Špaček, Ježek, Kut, Holeček, dr Rašin, Smetánka,
Inž. Schwarz, dr Štůla, Chmelík, dr Domin.
422/IV.
Interpelace
poslance Jaromíra Špačka
ministru školství a národní osvěty
o potřebě zrušeni jedné německé střední
školy nebo spojení dvou německých
středních škol v Mor. Ostravě a zřízení
českého reálného gymnasia tamtéž.
V Mor. Ostravě trvají stále v německém
středním školství po převratu tytéž poměry, jaké
tam byly z důvodů poněmčovacích za Rakouska.
Asi na 26. 000 obyvatelů německé národnosti v po-
litickém okresu moravsko - ostravském a místec-
kém připadají tu 3 německé střední školy, státem
vydržované, t. j. německé klasické gymnasium,
německá reálka a německé dívčí reál. gymnasium.
Není možno dovolávati se německého obyvatel-
stva přilehlých okresů, poněvadž pro asi stejný
počet německého obyvatelstva Českého Těšínská
zřízeno je německé státní reálné gymnasium
v Bohumíně, pro polit okres novojičínský státní
reál. gymnasium v Novém Jičíně a pro politické
okresy opavský, bílovecký a hlučinský, pře-
vážnou většinou české, 4 německé střední ústavy
státní v Opavě. Zato 3 české státní české školy
v M. Ostravě pro téměř desateronásobný počet
obyvatelstva české národnosti jsou přirozeně
přeplněny žactvem, jehož značná část musí býti
pro nedostatek místa přísným výběrem při přijí-
macích zkouškách možnosti středoškolského vzdě-
lání zbavována a v místě i kraji tak mimořádně
kulturně i hospodářsky diferencovaném nemá
česká mládež ani možnosti studia na reálném
gymnasiu, ježto tento typ s českým vyučovacím
jazykem pro mužskou mládež českou vůbec ne-
existuje, ačkoliv právě tento typ všude jinde je
pokládán a uplatňován jako nejvhodnější. Tyto
poměry přeplněnosti českých středních ústavů
v M. Ostravě a poměrně menší návštěvy ně-
meckých středních škol v M. Ostravě jsou do-
konce příčinou návštěvy těchto škol českými
žáky, tedy zjevu jistě - vzhledem k charakteru
našeho státu - nevhodného. Náprava je možná
bez újmy školských potřeb německé místní mlá-
deže středoškolské sloučením německého státního
gymnasia a německé státní reálky v M. Ostravě
v ústav jeden, typu reálného gymnasia, vedle
něhož by zůstalo dosavadní dívčí německé reál
gymnasium. Tyto dva střední ústavy postačují
jistě více než přiměřeně potřebám německého
obyvatelstva asi 26. 000 hlav. Zato bylo by možno
v uvolněné budově jednoho ze sloučených ústavů
zříditi a umístiti nové české státní reálné gymna-
sium v M. Ostravě a uvolniti tak přeplněnost
tříd, početnost poboček a nemožnost přijímáni
většího počtu žactva do dosud existujících če-
ských státních ústavů středních v M. Ostravě.
Tímto opatřením nestala by se žádná škoda ža-
ctvu německému, poněvadž i po něm počet dětí
v jedné třídě německého stát. reál. gymnasia byl
by daleko menši, než na kterémkoliv z ústavů
českých.
Vzhledem k těmto poměrům dotazují se po-
depsaní pana ministra školství a národní osvěty:
1. Zda jsou jemu tyto poměry a jejich ne-
udržitelnost známy a
2. zda je ochoten naříditi toto sloučeni ně-
meckého státního gymnasia a reálky v jeden
ústav německého reál. stát. gymnasii) a zříditi
v uvolněné takto budově nové čsl. státní gymna-
sium v M. Ostravě, a to od počátku r.
1936-1937.
V Praze dne 23. dubna 1936.
Špaček,
Ivák, dr Branžovský, dr Dominik, Trnka, dr Fen-
cik, Zvoníček, Knebort, dr Novotný, Jan Sedlá-
ček, Smetánka, dr Rašín, Ježek, dr Inž. Toušek,
dr Štůla, Inž. Schwarz, Chmelik, Holeček,
Inž. Protuš, Kut, Gajda.
422/V.
Interpelace
poslance Jaromíra Špačka
předsedovi vlády a
ministru financí
o úmyslu zrušiti finanční ředitelství
v Opavě.
Všechna veřejnost býv. Slezska a přilehlých
krajů Moravy, zvláště t. zv. širšího Ostravska,
4
čili celého povodí Odry, je opětné vzrušena zprá-
vami, že přes písemné i ústní závazky a sliby
představitelů Národního shromážděni a vlády,
zvláště při jednáni o zákonu o organisaci vnitrní
správy, zamýšlí finanční správa zrušiti v blízké
době úplně finanční ředitelství v Opavě, jako
úřad II. stolice a ponechati tam pouze místo něho
okresní finanční ředitelství. Veškeré obyvatelstvo
Slezska, jež mělo k disposici pohotovou, rychlou
a lacinou vnitřní správu II. stolice v byv. zemské
vládě v Opavě a jež si nyní uvědomuje zdlou-
havost, obtížnost a nákladnost ve vyřizování
svých potřeb zemským úřadem v Brně, s odpo-
rem, sleduje zprávy o úmyslu zhoršiti stejným
způsobem také výkon finanční správy II. stolice
zrušením finančního ředitelství v Opavě a přiká-
záním jeho agendy Zemskému finančnímu ředi-
telství v Brně. Veliké škody národně-politické,
ale i hospodářské, jež by tímto zásahem vznikly
živnostnictvu v Opavě, nebuďtež ani znovu uvá-
děny. Zkušenosti z prováděni vnitřní správy po-
litické ve velkých úřadech II. stolice, t. j. v zem-
ských úřadech v Praze, Brně a Bratislavě uká-
zaly Jistě za dobu platnosti nového stavu přímo
absurdnost úřadů II. stolice pro tak veliké územní
celky a mnohomilionový počet obyvatelstva, na
ně odkázaného, měly by tudíž vésti státní správu
spíše k rozhodnuti zmenšiti obvody takovýchto
úřadů zřízením většího jich počtu, než k pokra-
čováni na dosavadní cestě, třeba v oborech jiné
veřejné správy než pouze vnitřně-politické.
Osvědčila-li se decentralisace poštovní a želez-
niční správy zřízením dvou nebo (pokud jde o že-
leznice) i několika úřadů II. stolice v jedné zemi,
není jistě důvodu k tomu, aby byl zrušen úřad II.
stolice finanční správy v Opavě. Naopak je nutno
přistoupiti k decentralisaci uvnitř zemských cel-
ků i oborů správy finanční, zvýšiti počet fi-
nančních úřadů U. stolice a upraviti přiměřeně
jejich územní obvod podle hospodářského charak-
teru určitého populačního celku, dle přirozených
i umělých spojovacích prostředků atd. Právě
proto měl by býti obvod působnosti finančního
ředitelství v Opavě, jako skutečného zemského
finančního ředitelství rozmnožen o politické a
finanční správní okresy moravské, Moravskou
Ostravu, Nový Jičín, Místek. Rýtnařov, příp. i
část okresu hranického. Místo tohoto zlepšeni
účelné finanční správy zamýšlí se zhoršiti ny-
nější stav přes zkušenosti vzniklé ze zrušení byv.
zemské vlády v Opavě a spojeni jejího obvodu
a působnosti v zemském úřadě v Brně. Při tom
ruší se nešetrně přečetné závazky a sliby, jež
byly obyvatelstvu byv. Slezska dány předsta-
viteli a orgány Národního shromáždění vlády a
správy
a, podlamuje se tak úcta a důvěra ve
správu státu a odpor proti němu.
Podepsaní dotazuji se tudíž pana předsedy
vlády a pana ministra financ!:
1. Zdali jsou tyto pověsti o zrušení finančního
ředitelství v Opavě správné a jsou-li si vědomi
těžkých škod mravních, hospodářských i správ-
ních, jež by tím vznikly?
2. Jsou-li ochotni vzhledem ke zkušenostem
z provádění zákona o reorganisaci vnitřní sprá-
vy, vzhledem k dobře doloženým výhodám do-
savadního stavu a vzhledem ke skutečným zá-
vazkům a slibům bývalých vlád, upustiti od ú-
myslu zrušiti finanční ředitelství v Opavě, rozší-
řiti naopak jeho působnost na nejméně čtyři výše
uvedené politické okresy moravské, zříditi při
něm všechny úřady poplatkové a celní správy,
jak je vykazují všechny jiné úřady finanční
správy II. stolice a uspokojiti tak rozumné a
účelné obstarávání finanční správy v mimořádně
významném a hospodářsky důležitém a výnos-
ném kraji byv. Slezska a moravského Ostrav-
ska?
V Praze dne 23. dubna 1936.
Špaček.
Gajda, Ivák. dr Branžovský, Zvoníček, Trnka,
dr Dominik, Knabort, dr Novotný, Jan Sedláček,
Holeček, lnž. Schwarz, Chmelík, lnž. Protuš, Kut,
dr Štula, dr Inž. Toušek, Smetánka, dr Rašín,
Ježek, dr Fencík.
422/VI.
Interpelace
poslance Jaromíra Špačka
ministru veřejných prací,
že se nepovolují příspěvky ze silničního
fondu na zlepšení okresních sliňte a že se
nepřejímají do státní správy okresní sil-
nice v pohraničních okresích Opavska a
Těšínská a na Ostravsku.
Moravské i slezské Ostravsko, jakož vůbec
i celé Těšínsko i Opavsko tvoři zeměpisně jed-
notný a hospodářsky i kulturně velmi vyvinutý
a poplatný kraj našeho státu na důležitém styku
československo-německého a československo-pol-
ského pohraničí. Tento kraj odvádí státním i
zemským pokladnám ohromné daně a dávky a
je jistě aspoň z nejaktivnějších území republiky,
ne-li nejaktivnější vůbec. Jeho poplatnost je da-
leko vyšší, než na příklad poplatnost celé země
Podkarpatoruské a daleko větších územních
oblastí i v zemích historických. Přes to jsou jeho
potřeby státní správou často velmi podstatně
opomíjeny, zvláště pokud jde o spojovací pro-
středky silniční. Převážná část silnic, jím probí-
hajících, je přes velikou důležitost hospodářskou
a nyní také vojenskou majetkem příslušných
okresů, v nichž vsak právě pro velikou početnost
a dálku těchto silnic není dostatek prostředků
5
k jejich náležitému udržování v dobrém stavu
nebo dokonce k rekonstrukci a lepšímu vybaveni.
Při tom obstarávají tyto silnice opravdu dálkové
spojení povahy celostátní, na př. okresní silnice
z Opavy Fulnekem a Odrami do Hranic na Mor.
spojuje dvě důležité státní silnice, olomoucko-
těšínskou a opavsko-těšínskou, okresní silnice
z Mor. Ostravy Místkem a Ostravici do Turzov-
ky a Čadce a okresní silnice z Fryštátu resp.
již z Bohumína Fryštátem a Těšínem a Jablun-
kovem do Čadce, jsou jediným k hranici paralel-
ním silničním spojením Těšínská a Ostravska se
Slovenskem, a okresní silnice z Mor. Ostravy do
Příbora je důležitou tepnou nejužšího Ostravska
a spojením nejkratším směrem obou výše uda-
ných státních silničních traktů. Také okresní sil-
nice z Fryštáru Karvinnou, případně Orlovou a
Petřvaldem do Mor. Ostravy a odtud Svinovem,
Klimkovicemi a Bílovcem k Fulneku představuje
příčné spojení Těšínská a Ostravska i Opavska
k olomoucké a brněnské státní silnici a její ho-
spodářský význam je čím dále tím větší. Všechny
tyto silnice byly však zřízeny a jsou udržovány
téměř výhradně příslušnými politickými okresy
fryštátským, moravsko-ostravským, frýdeckým,
místeckým, novojičínským, bíloveckým a opav-
ským a ačkoliv nejdůležitější z nich byly pojaty
do programu inkameračního, nebyly dosud stá-
tem převzaty ani částečně a také na jejich udr-
žování nebo obnovu a přebudování neposkytují
se příspěvky ze státního silničního fondu. Pokud
byl povolen, stalo se tak velmi nedostatečně.
Příslušné okresní úřady předložily již minister-
stvu veřejných prací několikráte návrhy na pře-
budováni aspoň skutečně dálkových silnic a
aspoň v jejich části poblíže hranic, zvláště na
Těšínsku a na Hlučinsku, ale veškeré žádosti
okresního zastupitelstva resp. výboru fryštát-
ského a hlučinského, moravsko-ostravského, frý-
deckého a místeckého zůstávají buď úplně nebo
skoro úplně bez příznivého vyřízení. Tato sku-
tečnost je nejen státně, hospodářsky a vojensky
škodlivá, nýbrž také sociálně nespravedlivá, po-
něvadž nemožností stavebních prací udržováno
je značné množství pohotového stavebního a po-
mocného dělnictva bez práce a odkázáno na pod-
pory v nezaměstnanosti, které ovšem zůstávají
nejen sociálně skrovným, ale národohospodářsky
naprosto neužitečně vydaným penízem.
Tyto skutečnosti způsobují také nevůli a od-
cizení obyvatelstva tohoto důležitého sociálně i
národnostně značně diferencovaného kraje státní
myšlence a náprava dnešního stavu je tedy i
v tomto směru velmi naléhavá.
Podepsaní táži se tudíž pana ministra veřej-
ných prací:
1. Jsou mu tyto poměry známy?
2. Je ochoten, uznávaje důvodnost tohoto
opatření, naříditi ihned příslušným odborům mi-
nisterstva veřejných prací, aby prozkoumaly
rychle podané v těchto věcech návrhy a žádosti
příslušných okresních výborů a poskytnouti pak
na úpravu a přebudováni těchto okresních silnic
náležité příspěvky ze státního silničního fondu,
jakož i převzíti nejdůležitější výše uvedené dál-
kové a spojovací silnice okresní do statni správy
a naříditi jejich přebudováni ve státní silnice
prvního nebo druhého řádu?
V Praze dne 23. dubna 1936.
Špaček,
Gajda, Ivák, dr Branžovský. Trnka, dr Štůla.
Kut, Inž. Schwarz, Holeček, dr inž. Toušek, Jan
Sedláček, dr Fencík, Inž. Protuš, Smetánka,
Zvoniček, dr Dominik, Knebort, Chmelík,
Ježek, dr Novotný, dr Rašín.
422/VII.
Interpelace
poslance taž. Františka Schwarze
ministrům železnic a veřejných prací
stran uspíšeni stavby druhé koleje na
trati z Čáslavě do Golčova Jeníkova.
Trvalá nezaměstnanost, kterou trpí již po
tolik let obecně celá republika, postihuje velmi
bolestně také Čáslavsko. Dělnictvo strádá neza-
městnanosti tím více, že v kraji je průmyslových
podniků málo a již proto se platí mzdy značné
nižší - také při veřejných pracích! - než v
okresích sousedních, takže si z hubeného výděl-
ku nemůže za krátký čas náhodného zaměstnáni
nic ušetřiti na dobu nezaměstnanosti. Byla proto
radostně uvítána zpráva, že se bude stavěti dru-
há kolej na trati z Čáslavě do Golčova Jení-
kova, při čemž by nezaměstnaní nalezli aspoň na
čas práci.
Pohříchu se zahájeni práci stále odkládá. Po-
dle získaných zpráv teprve koncem tohoto měst-
ce má být pochozí komise, nebude-li námitek,
v červnu nebo začátkem července budou prý ro-
zepsány oferty, budou-li námitky, tedy teprve o
mnoho později. Sekce nemá ani potřebných praž-
ců. Také podjezd se prý bude stavěti až zároveň
s druhou kolejí, ač jistě není technických překá-
žek, aby se jeho stavba zahájila třeba předem.
Tážeme se pánů ministrů:
1. Je jim známa naléhavost stavby drahé ko-
leje trati z Čáslavě do Golčova Jeníkova netoli-
6
ko z příčin dopravních, ale také hledíc k opatře-
ní práce pro nezaměstnané?
2. Jsou ochotni působiti, aby se stavba této
druhé koleje i podjezdu co nejvíce uspíšila?
V Praze dne 21. dubna 1936.
Inž. Schwarz,
Gajda, Ivák, Jan Sedláček, dr Novotný, Knebort,
dr Branžovský, Zvoniček, dr Dominik, Smetánka,
Kut, Inž. Protuš, Holeček, dr Fencik, Ježek, dr
Inž. Toušek, dr Rašin, dr Stůla, Chmelík, Trnka,
Špaček.
422/VIII.
Interpelace
poslance Jana Sedláčka
ministru vnitra a ministru národní obrany
v záležitosti nabýváni domovského prá-
va délesloužicích a aktivních vojenských
zaměstnanců.
Dle dosavadních zákonných ustanoveni ne-
mohou délesloužicí a vojenští aktivní zaměstnan-
ci nabývati domovského práva ani jako úřední-
ci jiných kategorií, ani jako ostatní občanstvo
v místě své působnosti a třeba mnoholetého po-
bytu. Z toho vznikají vojenským gážistům a je-
jich rodinám často nepříjemnosti a zůstává po-
cit neuspokojeného práva.
Jistě by bylo z důvodů praktických i z dů-
vodů spravedlnosti žádoucí, aby vojenští aktivní
zaměstnanci, jejichž povoláním jest služba vojen-
ská, mohli nabývati domovského práva v místě
svého působení, aspoň na vlastni žádost tak, jak
ho mohou nabývati všichni ostatní občané repu-
bliky.
Proto táží se podepsaní pana ministra vnitra
a pana ministra národní obrany,
zda jsou ochotni postarati se o změnu dosa-
vadních zákonných ustanoveni, aby i vojenští
aktivní zaměstnanci z povolání mohli nabývati
aspoň na vlastní žádost domovského práva tak.
jak ho nabývají všichni ostatní občané republiky
v místě svého působiště, příp. pobytu.
V Praze dne 21. dubna 1936.
Jan Sedláček,
Špaček, dr Novotný, Knebort, Gajda, Ivák, Zvo-
niček, dr Branžovský, Kut, Inž. Protuš, dr Fencik,
dr Dominik, Smetánka, Holeček, Inž. Schwarz,
Chmelík, Ježek, dr Rašin, dr Inž. Toušek, Trnka,
dr Štůla.
422/IX.
interpelace
poslance Jana Sedláčka
ministru sociální péče
v záležitosti poskytování odbytného na
místo důchodu od Úrazové pojišťovny a
ve věci urychleného vyřizováni odvoláni
v záležitostech pojištěnců různých soci-
álních ústavů.
Máme v rukou řadu dokladů, kdy odbytné
pojištěnci Úrazové pojišťovny se poskytlo a kdy
se neposkytlo a také máme doklady, zda toto
odbytné pojištěnci prospělo nebo neprospělo a
zda ho bylo opravdu použito k založeni nebo
upevnění samostatné existence. Nebudeme se za-
bývati všemi známými případy, avšak projevuje-
me názor, že tam, kde se jedná o založení nebo
upevnění samostatné existence řádného pojištěn-
ce Úrazové pojišťovny a kde obec dá k tomu
nejlepší doporučení, tam že by mělo být ochotně
poskytováno odbytné.
Tento případ týká se Aloise Nováka, ková-
ře a domkáře ze Smržic u Prostějova, 45 let sta-
rého, živitele 4 nezaopatřených dětí, který přišel
o palec (úraz č. 5. 201/1931) a stal se k práci ko-
vářské neschopným a pobírá úrazovou rentu.
Zařídil si obchod uhlím, na jehož rozšíření po-
třebuje skladiště a něco do obchodu. Jest velmi
přičinlivý a řádný. Úrazová pojišťovna v Brně se
zdráhá poskytnouti jemu odbytné, přes doporu-
čení obce.
Také se množí případy, kdy pojištěncům vy-
řizují se jejich odvolání a přípisy u centrálních
úřadů, zvláště u ministerstva sociální péče velmi
zdlouhavě. Víme, že někdy případy vyžadují
dlouhého vyšetřování a zjišťování, avšak přece
v zájmu prestyže a důvěry v úřady a jejich so-
ciální poslání bylo by žádoucí, aby se postupo-
valo rychleji. Tak Marie Citová, Prostějov, Plum-
lovská 51. podala odvolání ministerstvu sociální
péče dne 13. března 1934, Grmela Karel, Prostě-
jov. Libušinka 8. již roku 1933 a dodnes nemají
vyřízení. Z pozdního vyřízení mohou vzniknouti
pojištěnci a ústavům škody, neboť hospodářský
život nestojí a nevyvíjí se vždy příznivě.
Proto táží se podepsaní pana ministra sociál-
ní péče:
1. Zda je ochoten dáti potřebné pokyny Úra-
zovým pojišťovnám a zvláště ve věci Aloise No-
váka a doporučit nové přezkoumání jeho žádosti,
aby mohla býti na základě toho příznivě vyří-
zena?