TISKY
k těsnopiseckým zprávám
o schůzích
poslanecké sněmovny
Národního shromáždění republiky
Československé.
IV. volební období. 1. -2. zasedání.
Svazek II.
Tisk 150 - 337.
Rok 1935 -1936.
PRAHA.
1936.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935.
IV. volební období. 2. zasedání.
150.
Zpráva
výboru rozpočtového
o vládním návrhu státního rozpočtu republiky Československé
a finančního zákona pro rok 1936 (tisk 125).
Rozpočtový výbor poslanecké sněmovny předkládá zprávu
o vládním návrhu státního rozpočtu republiky českosloven-
ské a finančního zákona pro rok 1936 a navrhuje:
Poslanecká sněmovno Národního shromáždění republiky československé, račiž schváliti:
1. Státní rozpočet republiky československé pro rok 1986 (příloha finančního zákona)
podle návrhu rozpočtového výboru (str. 63. této zprávy) ve znění otištěném při vládním
návrhu čís. tisku 125.
2. Finanční zákon pro rok 1936 podle návrhu rozpočtového výboru (str. 63. této
zprávy).
3. Připojených 8 resolucí.
V Praze dne 2. prosince 1935.
P. Teplanský v. r.,
předseda.
Ant. Remeš v. r.,
hlavní zpravodaj.
2
Úvod.
Rozpočtový výbor skončil své práce na vládním návrhu rozpočtu pro rok 1936 a
předkládá poslanecké sněmovně tištěnou zprávu se stručným výtahem z obsáhlého výboro-
vého jednání. Jest litovati, jestliže není možno obsáhlý a hodnotný materiál, snesený v re-
cích poslanců a ministrů, publicisticky náležitě zhodnotiti.
Návrh rozpočtu předložen byl tentokráte poslanecké sněmovně se značným zpožděním.
Rozpočtový výbor uváživ důvody včasného ústavního vyřízení rozpočtu v obou komorách
Národního shromáždění, vykonal přikázanou mu práci v nezkráceném řízení během 14
dnů. Stalo se tak přesto, že po květnových volbách doznal výbor rozpočtový proti svému
dřívějšímu složení podstatných změn. Je to jenom nový doklad o tom, že parlament
je schopen i za cenu újmy svých výsostných práv dáti v nejkratší době státu vše, co ke
svému životu potřebuje.
Úroveň jednání i tentokráte odpovídala významu rozpočtového výboru a důležitosti
projednávané materie. Debata pohybovala se na vysoké úrovni a prozrazovala znalost slo-
žité látky. Veškeré referáty o rozpočtových kapitolách vypracovány byly. s velikou péčí a
svědomitostí zpravodajů.
Jednání výborovému byl přítomen předseda vlády, jakož i všichni resortní ministři,
kteří přednesli svá exposé a zaujali stanovisko ke všem časovým otázkám svých resortů.
Některé ministerské výklady byly výboru předloženy písemně. Ministři odpověděli na do-
tazy a náměty během jednání přednesené ústně nebo slíbili tak učiniti písemně.
Celému jednání byli přítomni zástupci rozpočtové sekce ministerstva financí. Rovněž
tak Nejvyšší účetní kontrolní úřad sledoval rozpočtovou debatu. Jednání o dílčích rozpoč-
tech byli přítomni rozpočtoví referenti i zástupci některých jiných ministerských resortů
a státních podniků.
Zpráva výboru obsahuje stručný výtah z debaty generální i speciální, přehled o schů-
zích výboru, dobu věnovanou jednotlivým kapitolám, návrh finančního zákona a číselné
sumární přehledy o příjmech a výdajích těchto kapitol a podniků, jak jsou zařazeny ve
všech čtyřech rozpočtových skupinách.
Konaje zpravodajskou povinnost, žádám, aby slavná poslanecká sněmovna vzala zprá-
vu tuto za podklad svého jednání.
V Praze dne 2. prosince 1935.
Antonín Remeš v. r.,
hlavní zpravodaj.
3
Přehled jednání
v rozpočtovém výboru.
1
4
Volba zpravodajů.
Rozpočtový výbor poslanecké sněmovny, přikročuje k jednání o vládním návrhu fi-
nančního zákona republiky československé, kterým se stanoví státní rozpočet na rok 1936,
zvolil ve schůzi dne 14. listopadu 1935 generálním zpravodajem o státním rozpočtu na rok
1936 a finančním zákoně poslance Remeše a zpravodaji o jednotlivých kapitolách po-
slance:
|
Kapitola |
|||
|
Oddíl |
číslo |
název |
poslanec |
|
A. ústřední orgány |
1 |
President republiky a kancelář presi- |
|
|
státu: |
denta republiky ........ |
Křemen |
|
|
2 |
Zákonodárné sbory a kanceláře sně- |
||
|
moven ........... |
Taub |
||
|
3 |
Předsednictvo ministerské rady a ze |
||
|
skupiny II. § 13. Státní tiskárny a), |
|||
|
kancelář .......... |
Křemen |
||
|
B. Správa zahra- |
4 |
Ministerstvo zahraničních věcí.... |
Dr. Klapka |
|
niční a vojen- |
5 |
Ministerstvo národní obrany a ze sku- |
|
|
ská: |
piny II. § 10. Vojenská továrna na |
||
|
letadla, § 11. Vojenské lesní podniky |
|||
|
Dr. Brdlík |
|||
|
C. Správa vnitřní: |
|||
|
a) politická: |
6 |
Ministerstvo vnitra ....... |
Martinásek |
|
b) justiční a |
7 |
Ministerstvo spravedlnosti s Nejvyšším |
|
|
unifikační: |
soudem ........... |
Dr. Stránský |
|
|
8 |
Ministerstvo pro sjednocení zákonův a |
Vičánek |
|
|
9 |
Nejvyšší správní soud a Volební soud |
Dr. Stránský |
|
|
c) kulturní: |
10 |
Ministerstvo školství a národní osvěty |
|
|
a ze skupiny II. § 7. Uhřiněvský škol- |
|||
|
školy zvěrolékařské v Brně.... |
Dr. Macek |
||
5
|
Kapitola |
|||
|
Oddíl |
---------- |
název |
poslanec |
|
d) hospodářská |
11 |
Ministerstvo zemědělství, ze skupiny II. |
|
|
a dopravní: |
§ 6a. Státní lesy a statky, § 6b. Státní |
||
|
statky zemědělských škol a výzkum- |
|||
|
hospodářské meliorace ..... |
Teplanský |
||
|
12 |
Ministerstvo průmyslu, obchodu a živ- |
||
|
ností.. . ......... |
Slavíček |
||
|
13 |
Ministerstvo veřejných prací, ze sku- |
||
|
piny II. § 9. Státní báňské a hutnické |
|||
|
fond ............ |
Vičánek |
||
|
14 |
Ministerstvo pošt a telegrafů, ze sku- |
||
|
piny II. § 4a. Československá pošta a |
|||
|
§ 4b. Poštovní spořitelna ..... |
Bergmann |
||
|
15 |
Ministerstvo železnic a ze skupiny II. |
||
|
§ 5. československé státní dráhy.. |
Polach |
||
|
e) sociální: |
16 |
Ministerstvo sociální péče ..... |
Chalupa Rudolf |
|
17 |
Ministerstvo veřejného zdravotnictví a |
||
|
tělesné výchovy a ze skupiny II. § 12. |
Rodovský |
||
|
18 |
Odpočivné a zaopatřovací platy... |
Hrubý |
|
|
D. Správa finanční: |
19 |
Ministerstvo financí, ze skupiny II. § 1. |
|
|
Tabáková režie, § 2. Státní loterie, |
|||
|
ního dluhu .......... |
Dr. Novák |
||
|
E. Kontrola státní |
20 |
Nejvyšší účetní kontrolní úřad.... |
Remeš |
|
správy: |
|||
6
Státní rozpočet na rok 1936.
Rozprava povšechná.
Vláda předložila návrh finančního zákona a státního roz-
počtu na rok 1936 poslanecké sněmovně Národního shromáždění,
kde o něm podal dne 14. listopadu 1935 výklad ministr financí.
Poslanecká sněmovna pak přikázala zmíněný návrh k podání
zprávy rozpočtovému výboru poslanecké sněmovny, který jej
počal projednávati dne 20. listopadu 1935 povšechnou rozpravou.
Zpráva hlavního
zpravodaje.
Hlavním zpravodajem o vládním návrhu finančního zákona
a státního rozpočtu na rok 1936 byl opět jako v posledních letech
poslanec Remeš, který ve své zprávě podal kritiku a rozbor stát-
ního rozpočtu na rok 1936, jakož i kritiku státního hospodaření
vůbec a vylíčil názorně hospodářskou situaci, za které návrh ten
byl vypracován.
Pozdní předložení
státního rozpočtu.
Ve svém výkladu především zmínil se hlavní zpravodaj
o tom, že pozdější předložení a projednávání státního rozpočtu
na rok 1936 než v letech předešlých bylo způsobeno jednáním
o snížení úrokové míry, poněvadž se nemohlo přikročiti ke koneč-
nému sestavení státního rozpočtu, pokud nebylo jisto, jakou
měrou se mu uleví z tohoto důvodu.
Parlamentní úsporná
a kontrolní komise.
Pokud jde o právo parlamentu zkoumati a povolovati státní
rozpočet, poukázal na to, že vládní návrh rozpočtu byl připravo-
ván za účasti parlamentní úsporné a kontrolní komise, která též
vykonávala účinnou kontrolu při hospodaření státním vůbec, a to
v součinnosti s ministerstvem financí a nejvyšším účetním kon-
trolním úřadem.
Rozsah a rozbor
rozpočtu.
Zmiňuje se o státním rozpočtu, který jest nejen hospodář-
ským plánem, nýbrž též obrazem hospodářského života a blaho-
bytu neb tísně obyvatelstva státu zdůraznil, že rozpočet má bráti
zřetel na únosnost obyvatelstva a oběti, které stát od občanů
požaduje, že mají býti spravedlivě rozdělovány. Daňový útisk
nemá jíti tak daleko, aby ohrožoval existenční minimum občana.
Blahobyt občanů jest blahobytem státu, bída občanů pak jest
bídou státu.
Výdaje státního rozpočtu na rok 1936 jsou preliminovány
proti roku 1935 výše o 48'9 mil. Kč. Zvýšení to není značné,
uváží - li se, že jen u kap. 5. bylo nutno zvýšiti výdaje celkem
o 60 mil. Kč. Toto poměrně malé zvýšení celkových výdajů stát-
ních bylo umožněno snížením výdajů u kap. 19. Ministerstvo
7
financí o 304 5 mil. Kč (snížena potřeba na službu státního
dluhu). Rozpočtová čísla výdajů a příjmů mají býti, jak uvedl
hlavní zpravodaj, mezníky cesty, po níž se má ubírati státní
hospodářství. Dosavadní zkušenosti ukazují, že rozpočtové od-
hady nejsou přesné. Jako doklad pro toto tvrzení uvádí schodky
státního hospodaření z let krise 1930-1933, které činí okrouhle
5. 111 mil. Kč. Rok 1934 skončil vlivem některých příznivých
okolností již lépe, t. j. schodkem pouze 341 mil. Kč. Těchto přízni-
vých okolností nebude již v roce 1935 a schodek v hospodaření
státním pro ten rok možno proto odhadnouti na 1. 300 mil. Kč.
Uvedené schodky byly hrazeny úvěrovými operacemi, čímž se
zanechává veliká úroková a umořovací povinnost budoucím gene-
racím. Také v roce 1936 bude nutno krýti úvěrovými operacemi
podle čl. XVIII, XIX a XX finančního zákona mimorozpočtové
výdaje. Při tom hlavní zpravodaj poznamenal, že částka 8. 032
mil. Kč, stanovená pro výdaje státní, nevyjadřuje plně celé bře-
meno zatěžující občanstvo, poněvadž mimo tuto částku; obsaženou
ve skupině I. jest ministr financí, jak uvedeno již shora, zmoc-
něn k úvěrovým operacím podle čl. XVIII, XIX a XX finančního
zákona do celkové výše as 1. 180 mil. Kč. Poněvadž podle hlavního
zpravodaje nutno k zatížení tomu připočísti ještě také potřebu
skupiny III. "Podíly na státních daních, dávkách a poplatcích, "
mělo by národní hospodářství odvésti v roce 1936 bezmála 12 mi-
liard státní pokladně. Při tom ovšem částky, které má ministr
financí opatřiti úvěrovými operacemi, budou sice zatěžovati
většinou státní pokladnu v roce 1936 toliko; dluhovou službou, ale
za normálních dob a poměrů by tyto výdaje náležely do řádného
rozpočtu. Ježto dodržení rozpočtu, zejména pak dosažení preli-
minovaných příjmů je závislé na vývoji národního hospodářství,
zaměstnanosti a exportu, kvituje hlavní zpravodaj s uznáním, že
ministr financí více jak polovinu svého výkladu, jímž doprovodil
předložení rozpočtu, věnoval stavu našeho hospodářství. Rozbí-
raje pak jednotlivé kategorie státních výdajů, dochází hlavní
zpravodaj k závěru, že stát jako zaměstnavatel vyplácí včetně
státních podniků a záloh na učitelské platy na osobní výdaje
celkem 8. 766 mil. Kč ročně. Aby mohly býti výdaje sníženy, třeba
zvýšit úspornost ve státní správě. Komise pro reformu státní
správy i parlamentní úsporná a kontrolní komise věnuje těmto
otázkám značnou pozornost.
Po rozboru státních příjmů a srovnání preliminovaných
částek na rok 1936 s částkami na rok 1935 hlavní zpravodaj se
zmínil o tom, že příjmy státní podle jeho názoru jsou odhadnuty
na rok 1936 velmi optimisticky. Pochybuje, že bude dosaženo
preliminovaného výnosu jak u státních podniků vzhledem k vý-
sledkům dosaženým za prvých 9 měsíců letošního roku, kteréžto
výsledky jsou značně pod rozpočtovou kvótou, tak i výnosu daní
a dávek jednak vzhledem k výsledkům dosaženým za rok 1934
a jednak, poněvadž daně v roce 1936 budou vyměřovány podle
výsledků za rok 1935, kdy hospodářská krise dolehla nejtíživěji
na obchod a živnosti.
Rozpočtová
rovnováha.
Hlavní zpravodaj ocenil pak snahu o vyrovnaný rozpočet.
Vyrovná-li se rozpočet jen zdánlivě, nemůže hospodaření podle
závěrečného účtu skončiti jinak než schodkem. Při řádném hospo-
daření nemá se vydávati více, než se může přijmouti. Stát podle
jeho úsudku nesnese dalšího zvyšování výdajů. Pokládá za chybu,
že výdaje rozpočtu na rok 1935 byly proti roku 1934 zvýšeny
9
o 352 mil. Kč. Číselné rovnováhy bylo docíleno po překonání
mimořádných obtíží, jak také uvedl ministr financí ve svém ob-
šírném výkladu, a to jednak tím, že se počítá s některými novými
příjmy a jednak pak zejména tím, že některé investiční výdaje,
které v normálních poměrech byly zařazovány do řádných vý-
dajů, odkazují se ve finančním zákonu na úvěr. Také ani tento-
kráte nebylo možno pamatovati v rozpočtu na řádné splácení
státního dluhu, nýbrž jest zařazena opět toliko částka 150
mil. Kč na nákup cenných papírů na volném trhu.
Státní podniky.
Po rozboru rozpočtů skupiny II. "Správa státních podniků"
zmínil se hlavní zpravodaj o tom, že podnikové hospodaření se
počíná již poněkud ustalovati. Výsledky hospodaření podniků se
již neodchylují tak značně od prelimináře, a podle státního závě-
rečného účtu za rok 1934 možno souditi, že nejhorší léta nejistoty
u státních podniků jsou překročena. Z výsledků podle státního
závěrečného účtu za rok 1934 je patrno, že proti roku 1933 skon-
čilo hospodaření u 14 podniků příznivěji částkou 258 mil. Kč,
kdežto jen u 5 podniků byly výsledky horší o 39 mil. Kč, takže
jest tu proti roku 1933 zlepšení celkem o 219 mil. Kč. Na rok 1936
počítá se s celkovým odvodem 998 mil. Kč, v čemž je očekávaný
přebytek Tabákové režie ve výši 1278 mil. Kč. Počítá-li se, že
do státních podniků je (kromě Tabákové režie a Státní loterie)
investováno okrouhle 24. 000 mil. Kč, měly by podniky ty při 2%
zúročení investovaného kapitálu odváděti do státní pokladny zisk
okrouhle 480 mil. Kč, ve skutečnosti však vykazují za rok 1934
ztrátu 590 mil. Kč.
Státní dluh.
Při skupině IV. Správa státního dluhu upozornil hlavní
zpravodaj zejména na to, že celkový státní dluh činí 40. 934
mil. Kč. Jeho služba vyžaduje 1. 988 mil. Kč, tudíž téměř 1/4 všech
státních výdajů, při čemž slosování státních dluhopisů vzhledem
k čl. VII finančního zákona v roce 1935 většinou odpadá. Krátko-
dobý vnitřní dluh dosahuje výše 7. 462 mil. Kč. Dluh tento bývá
buď prolongován neb splácen vydáváním nových pokladních
poukázek.
Formální změny
rozpočtu a změny ve
finančním zákonu.
Ve svém obšírném výkladu upozornil hlavní zpravodaj též
na podstatné formální změny v rozpočtu na rok 1936 proti roz-
počtu na rok 1935 a uvedl též změny ve finančním zákoně proti
roku 1935, jakož i důvody, proč bylo nutno změny ty provésti.
Závěr.
V závěru pak vyzval hlavní zpravodaj jednotlivé resorty, aby
si uvědomily, s jakými obtížemi a obětmi poplatnictva se opatřují
prostředky povolené parlamentem a aby proto povolených
úvěrů užívaly co nejúsporněji a nejhospodárněji.
Povšechná rozprava.
Ve všeobecné rozpravě promluvilo 8 poslanců.
Rozsah rozpočtu a
rozpočtová rovnováha.
Většina řečníků zabývala se otázkou rovnováhy rozpočtu,
zejména pak zda jí skutečně při hospodaření bude dosaženo.
I když někteří z nich jsou mínění, že hospodářská krise přestou-
pila již vrchol a možno očekávati celkové zlepšení, nelze podle jejich
názoru počítati se zvýšením daňových příjmů. Byl brán též v po-
chybnost názor na sestavování a funkci tohoto rozpočtu, že totiž
rozpočet státní musí býti za všech okolností vyrovnán formálně
i materiálně. Uvedeno bylo též, že rozpočet jest spojován s někte-
9
rými zákonnými předlohami, které dosud nebyly ústavně schvá-
leny a tím, že se rozpočet buduje nikoli na podkladě nynější
situace, nýbrž očekávané situace budoucí, že v rozpočtu na rok
1936 neprojevuje se zásada, že výdaje státní mají se říditi stát-
ními příjmy, nýbrž zásada opačná a konečně že celkové zatížení
národního hospodářství jest již příliš vysoké a že národní hospo-
dářství dalšího zatěžování nesnese.
Schodky v hospoda-
ření za minulá léta.
Na druhé straně uznáváno, že schodky v hospodaření státním
za minulá léta nejsou zaviněny státní správou a berní politikou,
nýbrž že jest to zjev krisový, který pomine s hospodářskou krisí
a projeven názor, že od doby devalvace bylo již docíleno stability
příjmové.
Pozdní předložení
rozpočtu.
V povšechné rozpravě bylo též poukazováno na to, že k pro-
jednání rozpočtu na rok 1936 zbývá krátká lhůta a požadováno,
aby rozpočet byl předkládán tak, aby bylo dosti času k jeho pro-
jednání.
Projednávání rozpočtů
ostatních nucených
svazků s rozpočtem
státním.
Dán byl v úvahu též námět, zda při projednávání státního
rozpočtu by nemělo býti jednáno též o rozpočtech ostatních nu-
cených svazků, zejména svazků územní samosprávy (zemí, okresů
a obcí), poněvadž teprve po zjištění všech dávek a přirážek pro
tyto svazky k dávkám státním možno si učiniti obraz o celkovém
zatížení občanstva. Jako důvod pro toto opatření uvedeno též, že
pro poplatníka jest rozhodno, kolik má celkem zaplatiti, nikoli
však kterému svazku.
Finanční řád.
Dále bylo ve všeobecné rozpravě poznamenáno, že nemáme
v ČSR. dosud jednotný finanční řád pro všechna odvětví státní
správy, pro země, okresy a obce, bez něhož nelze zjistiti celkovou
potřebu všech těchto svazků, jejich zadlužení, úrokovou službu
a pod. a požadováno vydání takového řádu.
Soustředení všech
fondů, investic, záruk
a subvenci.
Doporučováno bylo opět z důvodu racionalisaci soustřediti
v jediném místě všechny fondy, státní záruky, všechny subvence
státní a veřejných svazků, všechny sanační a investiční pro-
středky, aby každý zúčastněný resort věděl, jakou částkou již
přispěl neb přispívá na určitý účel jiný resort neb svazek.
Povaha skupiny III.
státního rozpočtů.
Ve všeobecné rozpravě byla nadhozena otázka, zda státní roz-
počet jest v rovnováze, je-li v rovnováze skupina I., Vlastní státní
správa, a zda rozpočet není pasivní, jestliže se vezme v úvahu
též skupina III. Podíly na státních daních, dávkách a poplatcích,
o níž byl projeven názor, že není pouhou průběžnou položkou,
nýbrž že výdaje s příjmy této skupiny patří vlastně též do sku-
piny
I., kam prý patří též přirážky, ježto jsou vybírány státem.
Značná část námětů v povšechné rozpravě uvedených týká
se jednotlivých resortů a proto o nich bude učiněna zmínka až ve
zprávách o jednotlivých resortech, jichž se týkají.
10
Podrobná rozprava o jednotlivých rozpočtových kapitolách.
Kapitola 1. President republiky a kancelář presidenta republiky.
Rozbor rozpočtu.
Kapitola 1. "President republiky a kancelář presidenta
republiky" stoupá v celkové výši svých vydání proti rozpočtu na
rok 1935 o 984. 100 Kč na 14, 941. 900 Kč. Toto zvýšení jest odů-
vodněno v prvé řadě zamýšlenými úpravami v starém hradě
pražském, dále nutným doplněním odznaků řádu Bílého Lva, pak
zvýšením nákladu na telefonní poplatky, zvýšením položky na hos-
podaření státního statku v Lánech a zamýšleným zřízením vlastní
studny pro lihovar státního statku lánského a nutného odvodnění
pozemků na Ploskově. Teprve pak participují na zvýšení částky
položky osobní, určené na platy stálých i smluvních zaměstnanců
a dělnictva. Počet stálých a přidělených zaměstnanců vůbec se ne-
mění, zvýšení jest však nutné, ježto zaměstnanci získávají vyšší
platy služného; počítá se dále s obsazením volných míst ve vyšších
stupnicích a u správy zámku lánského rozmnožuje se počet za-
městnanců na denní mzdu o nového telefonistu k obsluze telefonní
centrály. Rovněž stálí dělníci získávají vyšší starobní přídavky.
Na celkových příjmech má se státní pokladně odvésti
2, 736. 600 Kč, to jest o 148. 100 Kč více, než činí příjem očekávaný
v r. 1935.
Stavební úpravy
pražského hradu.
Stavební správa pražského hradu má v úmyslu upraviti v r.
1936 tak zvaný tereziánský přístavek, který po své úpravě umožní
nový přístup do vladislavského sálu se strany jižní. Děje se tak
z ohledu na určení vladislavského sálu, který má býti v bu-
doucnosti dějištěm voleb presidentů republiky, členové rozpočto-
vého výboru vyhověli pozvání kanceláře presidenta republiky a
prohlédli si starý pražský hrad s vykopávkami. Přesvědčili se, že
rozsáhlé zajišťovací práce ve sklopeních a vy kapavkách bylo třeba
provésti dříve, než práce na traktech viditelných. Rovněž shledali
zamýšlené úpravy traktu pro účely Národního shromáždění nut-
nými a účelnými, přičemž plně se respektuje starobylost vzácné
památky stavební. Při své návštěvě prohlédli si členové rozpočto-
vého výboru i plány na úpravu okolí pražského hradu. Byl jim
předložen plán státní regulační komise, který navrhuje zříditi
v jediné přímce mohutnou silnici od Bílkovy villy až k Střešovické
silnici. Příchody k hradu od Dejvic řeší se 2 dlouhými podjezdy
a serpentinou, vystupující na dnešní Prašný most. Proti tomuto
návrhu podala kancelář presidenta republiky námitky a předložila
vlastní návrh žádajíc, aby tento její návrh stal se předmětem
nového regulačního řízení. O námitkách dosud rozhodnuto nebylo.
Plán kanceláře presidentovy jest dílem prof. architekta Plečnika.
Shoduje se s plánem st. regulační komise v tom, že navrhuje
11
stejnou silnici, ale dle možnosti ještě širší. Odchylně řeší přístup
k hradu od Dejvic. Snížení silnice umožňuje vésti přímé cesty
k hradu i k Dejvicím, takže odpadají tunely a serpentina.
Jest nutné chrániti pražský hrad jako nejcennější naši ná-
rodní a stavební památku, a zároveň třeba přihlížeti k potřebám
dnešního života, který politicky i společensky vyvrcholuje právě
na hradě. Správa hradu pokusí se řešiti dohodou úpravu tak, aby
vyhovovala oběma těmto nutnostem.
12
Kapitola 2. Zákonodárné sbory a kanceláře sněmoven.
|
Na rok 1936 rozpočítává se potřeba |
86, 102. 800 Kč, |
|
která jest oproti úvěrům schváleným na rok 1935 |
|
|
menší o ............. |
183. 700 Kč. |
|
Snížení výdajů osobních o ....... |
184. 900 Kč |
|
docíleno bylo jednak převedením nákladů na slu- |
|
|
Věcné výdaje zvyšují se o ....... |
1. 200 Kč. |
Převedením nákladů na oděv zřízenců zvýšily
by se věcné výdaje o 161. 200 Kč, avšak snížením
nákladů na režii, inventář a knihovnu a pak zvý-
šením potřeby na tisky sněmovní tit. 1. upravuje
se zvýšeni na výše uvedenou částku.
Příjmy se oproti roku 1935 nemění.