Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935.
IV. volební období. 2. zasedání.
147.
lnterpelace:
I. posl. dr Fencika předsedovi vlády o úředním jazyku,
II. posl. dr Fencika předsedovi vlády o autonomii,
III. posl. dr Luschky a Franka vládě o provedení navržené údolní přehrady u Křížové hory ve
Slezsku,
IV. posl. inž. Künzla min. pošt a telegrafů o nezákonitém rozepisování dodávek,
V. posl. Knorreho min. veřejných prací o propuštění dělníka z práce na stavbě silnice,
VI. posl. dr Markoviče a dr Goldsteina min. spravedlnosti o usnesení moravskoslezské advokátní
komory o zapsání kandidátů advokacie,
VII. posl. Šaláta min. financií ohľadom ekvivalentu, ktorý sa finančnými orgánmi v okresech Kru-
pina, Levice a Modrý Kameň vyrabuje r. kat. duchovenstvu od naturálnych prijmov, patria-
cim mu od veriacich a patronátov,
VIII. posl. inž. Peschky min. vnitra o přehmatech četnictva v Domašově v okrese frývaldovském,
IX. posl. Jobsta min. pošt a telegrafů, že poštovní úředník hrubě porušil službu,
X. posl. Vallo, Zupky a dra Clementise min. soc. pečlivosti o zneužívanie stravovacích lístkov
v obci Liptovská Osada,
XI. posl. Borkaňuka min. vnitra o nezákonném postupu četnictva ve vesnici Lukovo.
147/I (překlad).
Interpelace
poslance dr Š. A. Fencika
předsedovi vlády
o úředním jazyku.
1. Podkarpatská Rus se připojila k Českoslo-
vensku dobrovolně jako ruská část republiky a po-
dle saint-gennainské smlouvy ze dne 10. září 1919
jest autonomní částí státu. Než přišli na Podkar-
patskou Rus úředníci z historických zemí, užívalo
se zde ruštiny, po příchodu Čechů staly se oficiál-
ními jazyky ruština a čeština.
2. Nyní jest ruština vytlačena ze všech úřadů
a nahrazena češtinou, a to odporuje duchu auto-
nomní části republiky, kterou má býti. Zvlášť cizí
karpatským Rusům jest hlavní úřad na Podkarpat-
ské Rusi, totiž zemský úřad, ačkoliv i on vydává
Úřední noviny v jazyce ruském.
3. Pohrdáním prastarými právy obyvatelstva
Podkarpatské Rusi, které přijalo československou
ústavu, byla zdeptána práva obyvatelstva a po-
haněny jeho lepší city. Zároveň byla porušena
i ústava. Tím vším byli karpatští Rusové posta-
veni do horší situace, než jiné menšiny (Maďaři,
Židé, Poláci, Němci), kteří při dopisování a v úřa-
dech užívají svého jazyka.
I. Ví pan předseda vlády, že ruština, jazyk oby-
vatelstva autonomní Podkarpatské Rusi, jest vy-
puzena ze správních a soudních úřadů? Ví pan
předseda vlády, že se na Podkarpatské Rusi ne-
dodržuje ani jazykový zákon ani jazykové naří-
zení? V úřadech se mluví s ruskými stranami
česky a na žádosti rusky psané se odpovídá vý-
lučně český, zatím co se s maďarskými stranami
mluví maďarsky tam, kde je 20% Maďarů. Tak
má po jazykové stránce maďarská menšina mno-
hem větší práva než ruští praobyvatelé země.
II. Hodlá pan předseda vlády vydati nyní naří-
zení, podle něhož se bude na území Podkarpatské
Rusi a východního Slovenska považovati ruština
za jazyk oficiální a jako taková bude zavedena
do správních a soudních úřadů Podkarpatské
Rusi?
2
III. Hodlá pan předseda vlády naříditi, aby
úředníci, působící na území Podkarpatské Rusi,
ovládali ruštinu slovem a písmem?
V Praze dne 18. listopadu 1935.
Dr Fencik,
Chmelík, Holeček, dr Rašin, inž. dr Toušek, Špaček,
Smetánka, dr Dominik, Kut, Trnka, inž. Schwarz,
Ježek, J. Sedláček, dr Štůla, dr Novotný, inž.
Protuš, Zvoníček, Ivák, Knebort, Gajda, dr Bran-
žovský.
147/II (překlad).
Interpelace
poslance dr Š. A. Fencika
předsedovi vlády
o autonomii.
1. Podkarpatská Rus byla připojena k Českoslo-
vensku podle smlouvy, kterou podepsali vítězné
státy a zástupci Československa dne 10. září 1919
v Saint-Germain. Ve smlouvě se stanoví, že připo-
jené Podkarpatské Rusi bude poskytnuta široká
autonomie. V ústavě naší republiky (zákon ze dne
29. února 1920, č. 121 Sb. z. a n., § 3) jest také
určeno, že se Podkarpatská Rus připojuje podle
těchto podmínek, t. j. že jí bude poskytnuta široká
autonomie,
2. Ode dne podepsání smlouvy uplynulo přes
16 let a autonomie Podkarpatské Rusi nebyla pro-
vedena do dneška. Ale mimo to se neprovedla
v tomto dlouhém období ani žádná příprava ku
provedení autonomie.
3a). Na Podkarpatské Rusi, která se dobrovolně
připojila k Československu, jest rozhořčeni Místo
"nejširší autonomie", zaručené mezinárodní smlou-
vou a ústavními zákony naší republiky, jest správa
naší samosprávné žerné svěřena zemskému presi-
dentovi, exponentoví centralisačních snah, zástupci
a ochránci agrární strany.
b) Jmenování guvernéra, kterého podle smlouvy
má jmenovati president republiky z kandidátů na-
vržených sněmem a který má býti odpovědný auto-
nomnímu sněmu Podkarpatské Rusi, jest poruše-
ním základních zákonů a odporuje zásadě demo-
kracie, na níž má býti náš stát vybudován.
c) Do státní služby, se přijímají především oby-
vatelé západních částí republiky, zatím, co žádosti
místních nezaměstnaných za. přijetí do státní
služby odmítají se stručnými slovy: "Není místa. "
d) Ve věcech jazykových, vyučovacích, nábožen-
ských, o kterých podle základních zákonů, naší re-
publiky má na území Podkarpataké Rusi rozhodo-
vati autonomní sněna, jest u nás úplná anarchie,
zmatek a libovůle, jelikož se do toho, pletou
ústřední orgány. Nelze se tedy diviti, že obyvatel-
stvo naší země jest podrážděno a nedůvěřuje, před-
stavitelům centralistických snah, a v cizině se
pro vytvořené poměry vede agitace ve prospěch
revise mírových smluv vůbec a pro odtržení Pod-
karpatské Rusi od československé republiky
zvláště. Podmínky k vedení této agitace poskytuje
sama vláda a její ostří se obrací proti českým
úředníkům jako vykonavatelům příkazů shora. To
ubližuje vážnosti našeho státu a podkopává jeho
základy.
e) Překážky provedení autonomie, na které se
někdy ukazuje, jsou novinářské výmluvy a nikoliv
vážné překážky. Vážných překážek ku provedení
autonomie není.
4. Volby do podkarpatoruského sněmu jsou
první krok při provedení autonomie. Podle
smlouvy ("Generální statut") měly býti volby do
sněmu vypsány do tří měsíců ode dne podepsání
saint-germainské smlouvy. Ačkoliv uplynula lhůta
64krát delší než ta, která byla určena, volby ještě
nebyly rozepsány.
I. Ví pan předseda vlády o skutečném právním
postavení Podkarpatské Rusi?
II. Ví pan předseda vlády, že se v cizině vede
agitace pro odtržení Podkarpatské Rusi od Česko-
slovenska, poněvadž nebyly splněny poslední pod-
mínky smlouvy?
III. Hodlá pan předseda vlády učiniti neprodleně
opatření ku provedení autonomie Podkarpatské
Rusi, t. j. provedení smlouvy, na které spočívá
naše republika? Hodlá pan předseda vlády prová-
děje závazky, které československá vláda převzala,
přikročiti k provedení autonomie Podkarpatské
Rusi a jmenovati komisi odborníků, aby defini-
tivně určili hranice Podkarpatské Rusi?
V Praze dne 18. listopadu 1936.
Dr Fencik,
inž. Schwarz, Jan Sedláček, Chmelík, Holeček, dr
Dominik, Trnka, dr Štůla, Kut, Gajda, dr Rašín,
Zvoníček, dr inž. Toušek, Smetánka, dr Novotný,
dr Branžovský, Knebort, Ivák, inž. Protuš, Ježek,
Špaček.
147 III (překlad).
Interpelace
poslanců dr Luschky a K. H. Franka
vládě
o provedení navržené údolní přehrady
u Křížové hory ve Slezsku.
Po desítiletí se pracovalo na rozličných, návrzích
pro údolní přehradil na řece Moravici. Původně
měla údolní přehrada chrániti před povodněmi a
v období sucha naplňovati splavnou Odru vodou.
Po válce, vypracovala takový návrh především sou-
kromá strana, aby průmyslové závody, ležící na
Moravici, byly zásobeny elektrickou energií.
Později úřady chopily se návrhu na údolní pře-
hradu na Moravici, aby vyhověly veřejným
zájmům, jimiž jest hlavně zajistiti nejnižší stav
průtočná vody v Moravici a dále v Opavě a Odře
3
pro průmyslové účely a vodovody ve prospěch více
než 100 obcí s daleko více než 200. 000 obyvateli
a konečně i pro zemědělské účely.
Bohužel provedení návrhu, který byl několikrát
podroben technickým změnám, uvázlo, ačkoliv již
po několik let jest v ministerstvu veřejných prací
úplně vypracovaný návrh údolní přehrady na Mo-
ravici u Křížové hory Ve Slezáku.
Uznávaná nutnost provedení, na němž zvláště
města Moravská Ostrava a Opava mají životní
zájem, ztroskotala dosud na finančních prostřed-
cích, ale nyní měla by bytí tím ožehavější, že by
se stavbou údolních přehrad provedla zvláštní po-
mocná akce, která by podstatně a rozhodně přispěla
ke zmírnění nezaměstnanosti a oživení ochrome-
ného hospodářského života v oblasti západoslezské
a východomoravské.
Tisíce nezaměstnaných z okresů opavského, hlu-
čínského a bíloveckého mohly by na léta najíti za-
městnání. Stejně by se otevřely nové možnosti
zaměstnati trpící moraveko-ostravský průmysl a
drobné živnosti v celém území, které by nepřímo
také způsobily snížení nezaměstnanosti.
Důvodem pro návrh jsou ostatně tak všestranné
výhody, které byly úřadům oznámeny i v četných
pamětních spisech a žádostech, že zmíněný návrh
by se stal nejnutnější a nejužitečnější investicí
v celém východomoravském a slezském kraji.
Podepsaní táží se tedy pana předsedy vlády,
je-li ochoten podle několikerých vládních prohlá-
šení postarati se, aby příslušné úřady našly úhradu
a co nejdříve zahájily stavbu této údolní pře-
hrady?
V Praze, dne 21. listopadu 1935.
Dr Lischka, Frank,
Zajíček, dr Mayr-Harting, Axmann, Schlusche,
Schutz, dr inž. Lokscha, Birke, Gruber, Jäkel,
Knorre, F. Nitsch, Obrlik, Liebl, Stangl, Sogl,
Nickerl, dr Jilly, Fischer, Nemetz.
žádal nabídek, jelikož by ostatně nedostaly žád-
ných zakázek.
Při tomto konstatování byl přítomen český děl-
ník Ludvíka Latzky, Antonín Drábek, který úřed-
níka zná i osobné. Antonín Drábek potvrdil, když
ho Ludvík Latzka k tomu vyzval, jeho společní-
kovi, Že úředník skutečně pronesl slova výše uve-
dená.
Dovolávajíce se tohoto stavu věcí tážeme se
pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
líčený případ ?
2. Jest pan ministr ochoten se postarati, aby
provinilý úředník a snad spoluvinní představení
byli příkladně potrestáni ?
3. Jest pan ministr ochoten se postarati, aby
provinilý úředník byl dočasně zbaven úřadu, než
trestní soud vyřídí výše uvedenou věc, příčící se
zákonu na ochranu republiky?
4. Jest pan ministr ochoten se zaručiti, že příště
bude znemožněno podobné, trestnímu zákonu od-
porující chovám úředníků poštovní správy, jako
jest zde vylíčené ?
V Praze dne 22. listopadu 1935.
Inž. Künzel,
Stangl, Obrlik, inž. Schreiber, Gruber, Jäkel, Ba-
dig, Knorre, inž. Lischka, dr Jilly, Liebl, Jobst,
Fischer, Nickerl, G. Böhm, inž. Richter, Sogl, Hol-
lube, Nemetz, Sandner, inž. Peschka, dr Peters.
147/IV (překlad).
Interpelace
poslance inž. F. Künzla
ministrovi pošt a telegrafů
o nezákonném rozepisování dodávek.
Ludvík Latzka jest majitelem vulkaniasační dílny
v Brně, Skořepka č. 2. Dne 21. října 1935 ve 3 hod.
odpoledne přišel do dílny pán, který se představil
jako úředník ředitelství pošt a telegrafů. Žádal od
Latzky nabídku na projektování. Latzka mu ode-
vzdal českou nabídku, stejně jako se celý čas vy-
jednávalo Český. Na konci jednání tázal se úřed-
ník, je-li Latzková firma čistě česká a prohlásil
v teto souvislosti, že mu jeho ředitelství (ZE ta-
kové se mohlo považovati jen brněnské ředitelství
pošt a telegrafů) dalo rozkaz, jejž má rozhodně
dodržeti, aby od německých a židovských firem ne-
147/V (překlad).
Interpelace
poslance R. Knorreho
ministrovi veřejných prací
a propuštění dělníka z práce na stavbě
silníce.
Dělník František Hradil z Olomouce měl v so-
botu dne 2. listopadu 1935 dopoledne asi v 10 ho-
din v kanceláři vrchního inženýra Lejska v Kino-
pasáži v Olomouci rozmluvu s ním o potvrzení
výše jeho mzdy pro žádost o právo chudých.
Z pracovních poměrů došlo k řeči o rodinných po-
měrech dělníka Hradila, při čemž se inž. Lejsek
tázal, do které školy Hradil posílá své děti. Hradil
odpověděl, že posílá své děti do německé školy
a na otázku inž. Lejska "Proč?", odůvodnil to
Hradil tím, že on i jeho žena jsou Němci. Pří tom
však Hradil výslovně zdůraznil, že naprosto není
politicky činný. Ke konci rozmluvy prohlásil ío-
nečně inž. Lejsek: "To jsem měl vědět spíš".
Když Hradil v pondělí přišel zase do své práce,
dostavil se tam brzy stavební praktikant a pro-
hlásil: "Hradile, musím vám sdělit, že jste pro-
puštěn". Hradil šel potom do stavební kanceláře
a tázal se po příčině. Tam mu bylo řečeno, že pan
inž. Sorzovský přikázal stavebnímu praktikantovi,
4
aby Hradila ihned na rozkaz pana vrchního inže-
nýra Lejska propustil bez udání důvodů.
Poněvadž je zde docela zřejmo, že Hradil byl
propuštěn z právě jen proto, že se přiznal k ně-
mecké národnosti nebo proto, že jako Němec po-
sílal své děti do německé školy, tážeme se Vás,
pane ministře:
1. Jste ochoten dáti tento případ prozkoumati
příslušnými místy a naříditi, aby byl Hradil zase
ihned přijat do práce?
2. Jste ochoten zahájiti nutná opatření proti
panu vrchnímu inženýrovi pro jeho chování od-
porující zákonu?
3. Jste ochoten se postarati, aby se příště při
zaměstnávání dělníků na stavbách silnic a jiných
veřejných prací nepřihlíželo k jejich národnosti
nebo stranické příslušnosti, nýbrž jen k jejich
schopnosti ?
V Praze dne 22. listopadu 1935.
Knorre,
inž. Peschka, Kundt, Sandner, dr Peters, Stangl,
Nemetz, Sogl, inž. Richter, Hollube, Jäkel,
G. Böhm, inž. Lischka, Budig, Gruber, Nickerl,
Obrlik, Jobst, inž. Schreiber, Fischer, Liebl.
1. jsou mu známy skutečnosti v interpelaci uve-
dené?
2. co hodlá podniknouti, aby byla zjednána ná-
prava?
V Praze dne 28. listopadu 1936.
Dr Markovič, dr Goldstein,
Nový, Benda, Hampl, R. Chalupa, Tymeš, Hladký,
dr Mareš, J. Kučera, Srba, Jurnečková-Vorlová,
Pik, Polach, Ešner, Němec, Révay, Bečko, A.
Langer, Klein, F. Kučera, Vaverka, Laušman,
Dlouhý, Schulcz.
147/VI.
Interpelace
poslance dr I. Markoviče a dr Angelo
Goldsteina
ministru spravedlnosti
o usnesení moravskoslezské advokátní ko-
mory o zapsání kandidátů advokacie.
Výbor moravskoslezské advokátní komory se
usnesl, aby zapsání kandidáta advokacie, který při
druhé a třetí státní zkoušce nedosáhl alespoň
dobré klasifikace, bylo pokládáno za přestupek
proti stavovským zájmům. Při tom připustil vý-
jimku, že zápis může býti proveden, jedná - li se
o příbuzného advokátova nebo osobu jinak protě-
žovanou. Proti těm advokátům, kteří do svých slu-
žeb přijali jako koncipienty právníky, kteří nevy-
hovovali uvedené směrnici, bylo disciplinárně za-
kročeno a stížnosti jejich nebyly předloženy nad-
řízeným instancím k rozhodnutí.
Usnesením moravskoslezské advokátní komory
upírá se nabyté právo, aby celá řada právníků
mohla se věnovati stavu advokátskému, třebaže
zákonné předpoklady u nich byly splněny.
Předpoklady pro zapsán! do seznamu kandidátů
advokacie jsou stanoveny advokát, řádem, tedy zá-
konem. Usnesení advokátní komory moravskoslez-
ské via facti maří splnění jasného smyslu zákona
a proto odporuje platnému právu.
Podepsaní se táží pana ministra spravedlnosti,
147/ VII.
Interpelácia
poslanca Antona Šaláta
ministrovi financií
ohľadom ekvivalentu, ktorý sa finančnými
orgánmi v okresoch Krupina, Levice a Mo-
drý Kameň vyrubuje r. kat. duchovenstvu
od naturálnych príjmov, patriacim mu od
veriacich a patronátov.
Rím. kat. duchovenstvo v okresoch Krupina, Le-
vice a Modrý Kameň je veľmi roztrpčené nad tým,
že ačkoľvek riadne platí ekvivalent, patriaci od
cirkevných nemovitostí, najnovšie je zaťažené
i platobnými výzvami k zaplateniu ekvivalentu od
tak zvaných naturálnych príjmov, ktoré mu patria
od veriacich a patronátov.
Okresné finančné riaditeľstvo v banskej Bystrici
r. 1933 bolo r. kat. duchovenstvu krupinského
okresu prvý raz vyrubilo tento nový ekvivalent
od naturálnych dávok. Duchovenstvo bolo hneď
podalo svoju apelátu a Okr. finančné riaditeľstvo
bolo i vyhovelo apelantom a odhliadlo od vymá-
hania tohto ekvivalentu.
Onedlho však to isté Okr. finančné riaditeľstvo
svoj výrok o zrušení nového ekvivalentu odvolalo
a znovu predpísalo platbu a to so zpätnou plat-
nosťou od 1. januára 1928, takže jednotlivým správ-
com fary prišlo zaplatiť
3000-4000 Kč nového
ekvivalentu. Berný úrad v Krupine súčasne dostal
úpravu, aby nový ekvivalent energický vymáhal.
Rím. kat. duchovenstvo spomínaných okresov
vidí v tomto celom pokračovaní finančných orgá-
nov chorobnú, strannícku tendenciu, lebo tento
nový ekvivalent od naturálnych príjmov predpiso-
vaný je len r. kat. duchovenstvu, kdežto duchoven-
stvu iných vierovyznaní, ktoré máva tiež natu-
rálne príjmy, sa nepredpisuje.
Spomenuté rím. kat. duchovenstvo si riadne platí
svoje obvyklé dane i ekvivalent od cirkevných ne-
movitostí, ale samozrejme sa bráni oproti takému
novému bremenu, ktoré je finančnými orgánmi len
krajové a strannícky vyrubované a nijak nie je
verejnosti vysvetlene a odôvodnené, či sa to deje
správne, či svojvoľne.
5
Takéto pokračovanie finančných orgánov zrovna
ničí daňovú morálku, lebo je tu zrejmá ich ten-
dencia, že ak sa im na niektorých krajoch podarí
uviesť v praxu vyrubovanie ekvivalentu od natu-
rálnych dávok duchovenstva, potom to ako prece-
dens uplatnia oproti rim. kat. duchovenstvu na
celom Slovensku, ako sa to bolo stalo s 1/2 % ovým
paušálom cirk. zamestnancov.
Čo najrozhodnejšie zatracujeme takéto stran-
nícke výčiny finančných orgánov, namierené k ži-
votnému zdeptaniu a ožobračovaniu r. kat. ducho-
venstva, ktoré si verne plní svoje občianske po-
vinnosti voči republike Čechov a Slovákov.
Preto v záujme ozdravenia daňovej morálky sa
pýtame p. ministra financií:
1. či vie o tom, že v okresoch Krupina, Levice
a Modrý Kameň sa finančnými orgánmi svoj-
voľne vymáha od r. kat. duchovenstva akýsi nový
druh ekvivalentu od tak zvaných naturálnych dá-
vok, patriacich rim. kat. duchovenstvu od veria-
cich a patronátov?
2. či je vo veci ochotný nariadiť ihneď prísne vy-
šetrovanie a poučiť príslušné finančné orgány,
žeby svojvoľne a strannícky neroztrpčovaly a ne-
zaťažovaly svojich ináč ochotných daňovníkov,
akými sú rim. kat. kňazi spomenutých okresov?
V P r a z e dne 28. listopadu 1935.
Šalát,
Onderčo, Sivák, Sidor, Turček, Florek, dr Wolf,
Čavojský, Rázus, Drobný, Suroviak, Danihel,
dr Sokol, Hlinka, dr Tiso, Haššík, Kendra, Longa,
Dembovský, dr Pružinský, Slušný.
Antonína Dreschera pěstí do obličeje. Mimo to
několikrát uhodil Dreschera vidlicí k jízdnímu
kolu. Když ukončil trýznění, strážmistr Slavaczek
řekl: "Ty pse, buď rád, že jsem té nezastřelil, tebe
ještě dostanu do žaláře".
Celému případu byl přítomen přísežný obecní
zřízenec Robert Seifert. Antonín Drescher chtěl
hned jíti k lékaři, ale četníci ho zadrželi pozdě do
noci.
Úřední vysvědčení okresního lékaře dr Svato-
pluka Žižlavského z Frývaldova ze dne 16. října
1935 zní: "Dnes jsem vyšetřoval 29letého Anto-
nína Dreschera a nalezl jsem: Na jedné straně
krku jest lišej. V koutku lícní kosti jest malá
odřenina kůže jako po holeni. Na zádech nad pra-
vým ramenem jest malý zarudlý bolák velikosti
pětikoruny. O zranění v koutku lícní kosti nelze
říci, je-li nedávné. Lehké zranění na zádech po-
chází od rány těžkým předmětem, zasazené nej-
déle před 48 hodinami".
Ukazujíce na vylíčený křiklavý případ, tážeme
se pana ministra vnitra:
1. Jste ochoten dáti tuto věc přesně vyšetřiti
a proti provinilému četníkovi zahájiti přísné vy-
šetřování ?
2. Jste ochoten zvláště dáti potrestati stráž-
mistra Slavaczka, protože zneužil své úřední
moci?
3. Jste ochoten se postarati, aby se podobné
přehmaty četnictva příště znemožnily a působiti
v tom směru, aby podobné přehmaty příslušné
četnické velitelství, jakmile dostane udání, přísně
trestalo, aniž by bylo teprve zapotřebí inter-
pelace ?
V Praze dne 22. listopadu 1936.
Inž. Peschka,
Stangl, Sandner, inž. Schreiber, Hollube, Kundt,
Sogl, Nickerl, Gruber, Fischer, Knorre, inž. Lisch-
ka, Jobst, 6. Böhm, Liebl, Budig, Jäkel, Nemetz,
Obrlik, dr Peters, inž. Richter.
147/VIII (překlad).
Interpelace
poslance inž. E. Peschky
ministrovi vnitra
o přehmatech četnictva v Domašově
v okrese Frývaldovském.
281etý nezaměstnaný Antonín Drescher musí pe-
čovati o svého 651etého, k práci neschopného otce
a o svou 63letou matku. Nezaměstnanost v Doma-
šově a okolí ho nutí, aby si sám pomáhal. Kupuje
stará, neupotřebitelná jízdní kola a když je zámeč-
ník spravil, prodává je dále. Za jeho nepřítomnosti
provedli dne 14. října 1935 četníci Novák a Sla-
vaczek domovní prohlídku, při které zabavili staré,
neupotřebitelné součástky jízdních kol a uložili je
v domašovském obecním úřadě. Antonín Drescher
šel do této místnosti, kde ještě byli oba četníci.
Mezi součástkami byla sice neupotřebitelná, ale
ještě dobře vyhlížející vidlice ke kolu, o které
strážmistr Slavaczek tvrdil, že je ještě nová. Do-
šlo ke sporu, při němž Antonín Drescher užil slov:
"Pane strážmistře, tomu nerozumíte", po čemž
strážmistr Slavaczek několikrát plnou silou uhodil
147/IX (překlad).
Interpelace
poslance A. Jobsta
ministrovi pošt a telegrafů,
že poštovní úředník hrubě porušil službu.
Obchodní pomocník Rudolf Erhart v Českém
Krumlově hledal inserátem v časopise místo jako
prodavač. Jedinou nabídku dostal od obchodníka
Františka Kramlera v Lednici na jižní Moravě. Po
krátkém dopisování se obě strany dohodly na výši
kauce, kterou měl složití. Dne 12. září 1935 zaslal
Rudolf Erhart Františku Kramlerovi v Lednici
lístek, jímž oznamoval, že místo přijímá. Pro
jistotu dal téhož dne listonoši ještě telegram se
zaplacenou odpovědí, adresovaný Františku Kramle-
rovi v Lednici. Jak bylo zjištěno, odevzdal také
6
listonoš sepsaný telegram s přiměřeným penízem
dne 12. září 1935 poštovnímu úřadu ve Chvalši-
nách. Dne 14. září vyzval chvalšinský poštovní
úřad Rudolfa Erharta, aby se tam dostavil. Tam
mu úředník oznámil, že telegram nebyl ještě vy-
praven, poněvadž se v seznamu míst nenašlo místo
,, Eisgrub".
Zaplacenou odpovědí na telegram oznámil ob-
chodník Kramler Rudolfu Erhartovi, že místo bylo
již obsazeno. Dopisnice obchodníka Kramlera, na
níž jest poštovní razítko "Lednice na Moravě-
Eisgrub", zní, že Kramler právě dostal lístek, když
již přijal jiného zaměstnance. Kdyby byl dostal te-
legram aspoň dne 13. září, byl by ho podle úmluvy
přijal. Když došel telegram dne 14. září v 11 ho-
dili, bylo místo již obsazeno.
Jest tedy jasně prokázáno, že jednáním chvalšin-
ského poštovního úředníka Rudolf Erhart přišel
o místo, čímž utrpěl velkou škodu. Právě za dneš-
ních těžkých poměrů na pracovním trhu nelze
snadno doufati, že Rudolf Erhart brzy dostane
místo. Ovšem i výdaje spojené s inserováním,
s opatřením kauce a s dopisováním byly marně
vydány.
Tážeme se tedy pana ministra pošt a telegrafů:
1. Jste ochoten dáti věc vyšetřiti?
2. Jste ochoten dáti provinilého úředníka kázeň-
sky potrestati?
3. Jste ochoten naříditi, aby se u takových
míst, jež se podle zákona označují dvoujazyčně,
mohlo bez překážky užírati i německého názvu ?
V Praze dne 22. listopadu 1935.
Jobst,
Sandner, Obrlik, Gruber, dr Peters, Hollube,
Kundt, inž. Richter, Stangl, inž. Peschka, Fischer,
inž. Schreiber, Nickerl, Sogl, Nemetz, Jäkel, G.
Böhm, Budig, Knorre, inž. Lischka, Liebl.
147/X.
Interpelácia
poslancov Vallo, Zupky a dra Clementise
ministrovi sociálnej pečlivosti
o zneužívanie stravovacích lístkov v obci
Liptovská Osada.
Napriek smerniciam ministerstva sociálnej peč-
livosti, kedy a jak je možno nehať za stravováce
lístky pracovať, stáva sa., že jednotliví notári
si
zariadili už stravováce lístky tak, že teraz jaká-
kolvek práca sa v obci naskytne, všetko sa neháva
pracovať výlučne za stravovacé lístky. Jak
práce
obecně, tak aj práce súkromné.
Notariát v Lipt. Osade nehá robotníkov praco-
vať pri lamániu kamená za stravováce lístky, pri
týchto pracách, ktoré sú životu nebezpečné, neni
sú robotníci zahlasovaní do nemocenskej pokladne,
poneváč sa uvádza, že tu neni treba zahlasovať.
Robotníci vôbec za práce obecné alebo štátne su
neni vyplácaní peniazmi, ale len a výlučne stra-
vovácima lístkami. Dokonca sa stáva, že robotnici
pracujú 5-6 dní, a keď si prindú pre výplatu, tak
jím je sdelené, že listky su neni a keď prindu
listky, potom sa dá robotníkovi dva tri listky.
Mimo týchto práci sú prevádzané aj práce sú-
kromné. Robotníci menovanej obci sa už jeden-
krát obrátili na ministerstvo s dopisom, kde tieto
veci boly dopodrobna sdelené, ale žiadnej odpo-
vedi ani nápravy nebolo učineno. Nevieme, jestli
ministerstvo má známosť o týchto veciach, mnoho-
krát sa vyskytuje už taká nálada, že ministerstvo
už o tom bolo upovedomené a že tieto veci schva-
luje.
Tak bola minulú zimu a tehoto leta prevedená
práca opravy ciest, výlučne za stravováce listky.
Taktiež bol postavený betónový most a pri tejto
práci robotníci boli výlučne platení stravovacími
lístkami. Tak, že robotníci neobdržia do rúk pe-
niaze, neni sú stave svojim deťom a sebe kúpiť
žiadny oblek a podobne veci; to isté sa deje aj
s furmany, ktorí so svojím potahom musia tiež
len za listky pracovať.
Sú prevádzané aj súkromné práce. Tak každú
zimu sú povinní robotníci za stravováce listky na-
rúbať v lese drevo pre pána farára, toto doviezť
a popilovať. Táto práce je súkromná, ale platí sa
listky a na prácu najíma pracovné sily pán notár
František Benuška a on ich aj vypláca stravova-
cími lístkami. Tak minulú zimu boli robotnici za-
volaní rúbať ľad pre tunajšie tri krčmy, najímal
robotníkov spomenutý notár a platil tiež str. líst-
kami. Taktiež bola prevedená práca odstraňova-
nia snahu kúpeľoch Korytnice. Prevedenie oprav
rím. kat. školy, taktiež za listky. Tak boly povo-
lané ženy nezamestnaných robotníkov vybielit
školu, za to im boly slubené str. listky, ale keď
prácu previedly, tak notár prehlásil, že to ne po-
vinná práca a za to nebudú odmenený. Takto za
prácu mnohokrát keď je aj vykonaná, ani tie stra-
vovací lístky su neni poskytnuté. Za to pán notár
si povolal robotníkov na polovačku a týmto, ktorý
mu pri polovačke naháňali zver, bolo platené str.
lístkami. Tieto údaje sú overené 30 nezamestna-
nými robotníkmi, ktorí boli za súkromné práce
honorovaní lístkami zo stravovacej akcie a ktorí
sa sučastnili aj naháňanie zvery pri polovačke
pána notára Františka Benušku, a boli za to pla-
tení jak z hora uvedené.
Tieto údaje sme ochotní pri vyšetrovanie po-
tvrdit.
Pýtame sa pána ministra: Má vedomosť o tých-
to veciach?
Jak je možno, že i po informovaniu ministerstva
sa náprava nestala?
Pýtame sa pána ministra, je ochotný okamžite
nariadiť presne vyšetrenie a potrestať tých, ktorí
zneužívajú stravovacej akcie k súkromným prevá-
dzaniam práce?
Je ochotný pán minister okamžite suspendovať
p. notára Františka Benušku za hrubé zneužitie
svojho úradu?