by sa tam deti nevychovaly, ale utrpely Škodu po
stránke jazykovej aj duchovnej výchovy.
Preto si mnohé menšiny na hraniciach napomá-
hajú svojpomocou a obetavosťou, sriaďujú si samy
svoje materinské školy. Skvelý dôkaz o podobnej
práci dokumentuje Král. Chlumec ako aj iné obce,
kde hraničiari bojujú o každú dušu dieťaťa, Král.
Chlumec má na 110 detí slov. a českých vo veku
od 4-6 roku, pre ktoré si sriadili rodičia svoju
československú opatrovňu. Usilujú o zdravú vý-
chovu svojho dorastu pred vstupom do školy ná-
rodnej.
Bohužiaľ prostriedky chudičkých menšinárov sú
vyčerpané. Budúcnosť materinských škôl hrani-
čiarskych je ohrozená, nebudú-li sriaďované ako
štátne a pecované o ne štátnou správou. Je nutne,
aby školská správa za spolupráce a podpory min.
fin. sriaďovala štátne materinské školy v našom
pohraničí, aby slovenské a české deti neboly nú-
tené navštevovať maďarské školy a tam sa snáď
odnárodňovať.
Máme dostatok učiteliek pre tieto školy. Dosiaľ
nie sú umiestnené ani absolventky z r. 1932 a
samozrejme aj neskorších. Náklad na školy nie
tak veľký, ale vyváži všetky eventuelné škody,
keby týchto škôl tam nebolo.
Podpísaní dotazu ju sa pánov ministrov:
1. Sú im známe tieto tragické pomery našich
hraničiarskych detí?
2. Sú ochotní pracovať k sústavnému vybudo-
vaniu štátnych hraničiarskych materinských škôl ?
V Prahe dňa 15. novembra 1935.
Polívka, Hrušovský,
dr Neuman, Netolický, dr Patejdl, Hatina, Tučný,
Mikuláš, Lane, dr Moudrý, Stejskal, Uhlíř, F.
Richter, Fiala, dr Klapka, Bátková, dr Kozák,
Tichý, Jenšovaký, Dávid, Zeminová.
bolo žiadnou ťažkosťou zriadiť slovenské pobočky,
prípadne základné triedy slovenskej Štátnej stred-
nej školy. Dnes niet miesta pre akúkoľvek výho-
vorku, že by nebolo možné slovenskú strednú
školu sriadiť a časom ju vybudovať ako samo-
statnú strednú štátnu školu.
Je bolestnou iróniou, že deti našich hraničiarov,
zväčša legionárov a dobrovoľníkov, nemôžu v na-
šom pohraničí, kde sú maďarské školy stredné,
navštevovať stredné školy v svojom jazyku ma-
terinskom a že sa im znemožňuje sriadenie stred-
nej školy štátnej v jazyku československom.
Naši hraničiari uznávajú ťažkosť pomerov, hos-
podársku krízu atd., ale tá môže potrvať celý rad
rokov a škody spôsobené odkladom kultúrnych a
školských potrieb našeho pohraničia môžu byť
ďalekosiahle. Nikto ich nebude môcť odčiniť. Naši
menšinári potrebujú mimoriadnej pomoci v otáz-
kach školských aj kultúrnych. Je to záujem štátu,
národa aj demokracie.
Je pozoruhodné, že pre prvú dobu českosloven-
ské občianstvo v Komárne uspokojí sa s riešením
tejto veci v tom smysle, aby boly sriadené sloven-
ské pobočky štátne pri stávajúcom rádovom
gymnáziu v Komárne, aby deti najmladšie mohly
ich navštevovať aspoň v prvej a druhej triede.
Sami hraničiari chcejú niesť vecný náklad.
Osobný náklad nebude pre štátnu správu tak
značný. Hraničiari v Komárne tejto obete zo
strany štátu plne zasluhujú.
Celej akcie ujíma sa Slovenská Liga, ktorá bo-
juje za povznesenie školstva národného a stred-
ného na Slovensku.
Podpísaní sa dotazu ju pp. ministrov:
Sú im známe tieto neutešené pomery Školské
v Komárne?
Sú ochotní prospieť k urýchlenému vybavenie
tejto naliehavej kultúrnej žiadosti našich hrani-
čiarov ?
V Prahe, dňa 15. novembra 1935.
Polívka, Hrušovský,
dr Stránský, Tykal, Mikuláš, dr Neuman, Tučný,
F. Richter, Lane, Dávid, Fr. Langr, Uhlíř, Fiala,
dr Klapka, Bátková, Netolický, Hatina, Berg-
mann, dr Kozák, Stejskal, dr Patejdl, Tichý.
133/VIII.
Interpelácia
poslancov Vlád. Polívku a Ig. Hrušovského
ministra školstva a nar. osvety a ministra
financií
vo veci sriadenia slovenského gymnázia
v Komárne.
Čsl. menšina v Komárne po dlhé roky domáha
sa sriadenia slovenského gymnázia. Z kompetent-
ných miest dostalo sa jej mnohého uistenia, že
žiadosť bude blahoveľne vyhovená a slovenská
stredná škola sriadená. Dosiaľ ani jedon zo sľu-
bov nebol splnený. Vždy sa našly isté výhovorky,
pre ktoré nebolo možné žiadanú školu sriadiť.
V nieste je súkromé maďarské gymnázium rádové
(Benediktínov). Na ňom pôsobiaci občanskí pro-
fesori ovládajú všetci jazyk štátny, preto by ne-
133/IX.
Interpelace
poslanca Ervína Tichého a Ceňka Fialy
ministru železníc
ve veci upravení služební doby kategoriím
exekutívni služby.
Již nékolik let, najme však v poslední dobé do-
voláva se železniční personál, hlavné služby
exekutívni, náležité úpravy služební doby v duchu
zákon č. 91 Sb. z. a n. z r. 1918. Ne jednou de-
putace z jednotlivých železničních uzlů. naší re-
publiky při jednáni v ministerstvu železnic v této
věci konkrétně dokazovaly, jakým způsobem poru-
šuje se nejen prováděcí nařízení vydané k citova-
nému zákonu, nýbrž i zákon samotný. I několikeré
jednáni ÚVD se zástupci ministerstva železnic ne-
vedlo doposud k výsledku toho druhu, aby bylo
zřejmo, že jest na našich drahách upravena slu-
žební doba v duchu zákona.
Tento stav jeví se zejména u strojního, jízdního
a staničního personálu. Ačkoliv skoro všude tech-
nické potíže znemožňují dosažení
maximálního vý-
konu 6. 51 hod., stanoveného pro strojní a jízdní
personál, najmě letmo jezdící, přece trvá ve všech
místech železniční správa na tom, aby tento ma-
ximální výkon byl za každou cenu dodržen.
Ba dokonce, nejsou to řídké zjevy, že tento
personál vykazuje daleko přes 200 hod. místo 192
hodiny výkonu za 28 dnů. Zvláště však zdůrazňu-
jeme, že tak zvané turnusy, které slouží jako pod-
klad k vypočtení pracovní doby, jsou zdělávány
velmi stroze, při nichž není vůbec přihlíženo
k okolnostem a potížím nejen dopravním, nýbrž
i technickým, takže skoro v každém případě slu-
žební doba dotčeného zaměstnance je rozhodně
delší, nežli vykazuje turnus.
S tímtéž poměrem setkáváme se u staničního
personálu vesměs všech kategorií, kde do služební
doby se zpravidla započítává jenom práce vyko-
naná z titulu funkce té kategorie, ve které je pří-
slušný zaměstnanec zařaděn, aniž se přihlíží
k jiné práci, kterou musí v době pausy pravidel-
ných vlaků vykonávati. Dnes jest již všeobecným
zjevem, že zaměstnanci těchto služeb staničních
jsou od svého nastoupení služby až do odchodu
plně využiti, bez ohledu na to, mají-li podle vý-
nosu ministerstva železnic 13. 450-19 ze dne 29.
dubna 1919 resp. výnosu min. železnic č. 5. 767 ze
dne 27. července 1919 stanoveny počet vlaků, pří-
padně vozů či nikoliv. O těchto stížnostech je celá
řada dokladů, jak u okreskových tak i ústředních
výborů důvěrníků a přes to se setkáváme i ve vel-
kých stanicích s rozvrhem služební doby 1: 1, t. j.
16/16 resp. 12/12.
Tato skutečnost má za následek, že soukromé
podniky při jednání o pracovní době jednotlivých
kategorií odvolávají se na poměry u ČSD, které
jsou pak brány jako podklad k úpravě jejich pra-
covních poměrů, nehledě k tomu, že personál
drážní, který je ve své těžké a zodpovědné službě
vystaven všem živelním poruchám, za takových
okolností je přepracován a vysílen do nemožnosti.
Jen s nadlidským úsilím a s největším sebezapře-
ním zdolává úkol služby, který je mu určen.
Nespokojenost zaměstnanců je v tomto ohledu
velmi značná, obzvláště, když pozorují, že se uva-
žuje v jiných podnicích o zkrácení pracovní doby,
zatím co u našich drah volání po řádné 8mihod.
době pracovní je přehlíženo i když samotné tech-
nické a dopravní poměry po tom volají.
Z těchto příčin táží se podepsaní p. ministra že-
leznic:
1. Jsou mu známy tyto neurovnané poměry slu-
žební doby na našich železnicích, které oprávněně
roztrpčují zaměstnance a znepříjemňují jejich
namáhavou a zodpovědnou službu?
2. Je ochoten upraviti služební dobu personálu
uvedených služeb buď změnou příslušných prová-
děcích nařízení k zákonu o 8mihodinové době pra-
covní, anebo započítati veškerou práci odpracova-
nou do služebního výkonu, aby jím byl zlepšen
služební rozvrh zaměstnancům.
V Praze, dne 15. listopadu 1935.
Tichý, Fiate,
Jenšovský, F. Langr, Mikuláš, Tykal, Hatina,
Láne, Uhlíř, Stejskal, dr Patejdl, Netolický, Bát-
ková, dr Klapka, F. Richter, Polívka, dr Kozák,
Tučný, David, Hrušovský, dr Neuman.
133/X.
Interpelace
poslanců Fr. Zeminové, H. Bergmanna a
Dra Patejdl
ministru vnitra a spravedlnosti
ve věci nutného zvýšení ochrany obyvatel-
stva před rostoucí zločinnosti, jakož i zvý-
šení ochrany četnických životů při výkonu
služby.
Veřejnost je v posledních letech čím dále tím
častěji rozrušována smělými zločiny, při nichž
hynou osoby civilní a velmi často také ochránci
veřejného pořádku - četnictvo výkonné služby.
Dnes každý druhý obyčejný zloděj má dobré
palné zbraně a u lupičů, cikánů atd najde se často
celý malý arsenál. Proto se tak snadno střílí,
proto padá tolik nevinných životů civilních ob-
čanů, proto četnictvo ve službě ve své nápadné
uniformě je v pravém slova smyslu hromadně od-
střelováno. Pohrdání životem a nelidskost u zlo-
činců roste. Této zlé pohromě musí býti čeleno
rychle, vydatně a energicky, jinak odváží se bez-
ohlední zločinci toho, co páší američtí gangsteři,
kteří střílí ze strojních pušek, jezdí jen v autech,
používají nejmodernějších, vynálezů a vytvářejí
tak mohutné zločinecké podzemní společnosti, že se
veřejný pořádek stává ilusorností.
Palné zbraně nesmí se dostati volně do rukou
nepovolaných. Zdá se, že v prodeji těchto je
značný nepořádek. Nejlépe by se ochrana životů
občanstva podepřela, kdyby prodej palných zbraní,
výbušných látek atd. stal se státním monopolem.
Je nezbytno upraviti i příslušné zákony, které by
trestaly nález palné zbraně u zloděje, lupiče atd.
nejméně 5 lety těžkého vězení a kdo by jí ze zlo-
činců použil, trestati ho nejtěžšími tresty pro
úkladnou vraždu nebo pokus úkladné vraždy.
Výkonnému četnictvu je nutno změniti služební
předpisy. Při pochůzkách, při (politických proje-
vech atd. budiž nošen stejnokroj. Tento nemusí
býti tak nápadný, jako doposud. Ale při pátrání
musí se četnictvu povoliti používání civilního oděvu
se skrytým, úředním odznakem. Dosavadní na-
9
pádné uniformy, které si četnictvo samo musí ku-
povati, jsou nákladné, ale ještě dráže jsou tyto
uniformy placeny prolitou krví a životy, protože
v pravém slova smyslu kule z revolverů a pušek
přímo přitahují. Četnictva je 12-14. 000. Dá-li se
jim při jejich bystrosti možnost, aby v civilu, ne-
poznáni, zločince mohli stíhat, konati 8 úředními
odznaky v civilních šatech prohlídky u osob pode-
zřelých, bude to znamenati, že tisíce zločinců bude
včas chyceno, a to bez risika života. Ve velkých
městech je také nezbytnou nejužší spolupráce čet-
nictva s policií. Také dohoda se soudy budiž po-
licii i četnictvu usnadněna, poukazy k prohlídkám
a k zatýkání bez průtahu vydávány, než se podaří
zločincům všechny stopy zakrýti.
Parlamentní kruhy, veřejnost i časopisy doža-
dují se zcela otevřené změny v předpisech zákonů
v těchto směrech.
Protože v poslední době bylo opětné zavražděno
při lupičských přestřelkách několik nevinných ob-
čanů i četníků, táží se podepsaní poslanci:
1. Jsou Vám, pane ministře vnitra a spravedl-
nosti známy snahy členů parlamentu po zvýšené
ochraně bezpečnosti a života občanů i výkonného
četnictva ?
2. Jste ochotni v nejbližší době předložiti změnu
zákonů o získávání a používání palné zbraně?
3. Navrhnou zúčastněná ministerstva nejtěžší
tresty za přechovávání a použití palné zbraně?
4. Budou změněny v nynější době již neposta-
čující předpisy pro výkonné četnictvo?
5. Povolí se četnictvu při pátrání, úředních pro-
hlídkách atd. používati civilního oděvu s úředním
odznakem ?
6. Usnadní se policii i četnictvu dohoda se
soudy, aby měly výkonné orgány bezpečnosti le-
gitimaci k prohlídkám podezřelých osob, aby tyto
pro zdlouhavost jednání nemohly zmařiti všechny
stopy a ukrýti svůj lup ?
7. Budou vybaveny všechny četnické stanice mo-
derními prostředky dopravními, zbraněmi atd.,
aby mohly náležitě a úspěšně čeliti rostoucí zlo-
činnosti ?
V Praze, dne 14. listopadu 1935.
Zeminová, Bergmann, dr Patejdl,
Bátková, Polívka, Netolický, dr Klapka, Stejskal,
Tichý, Tučný, David, dr Neuman, F. Langr, Tykal,
Uhlíř, Babek, Fiala, Hatina, Lanc, dr Kozák, Hru-
šovský, F. Richter.
v obvodu ředitelství ČSD v Brně i ostat-
ních ředitelství ČSD.
Výnosem ministerstva železnic ze dne 27. pro-
since 1934, čj. 60. 334-pers. /2-1934, obdrželo
ČSD. ředitelství v Brně zmocnění k jmenováni
84 dělníků na záhlaví V. pomocnými zaměstnanci
pro službu strážníků trati k termínu 1. ledna 1935.
Ředitelství, vykazujíc v kategorii strážnické
přebytky, vzniknuvší soustavným rušením stráž-
nických stanovišť, neprovedlo personální opatřeni
v rámci povolených 84 míst a žádalo ministerstvo
železnic o zmocnění ke jmenování 84 dělníků pom.
zam. pro službu traťových pomocníků,
Ministerstvo železnic výnosem z 10. dubna 1935,
čj. 7651-pers. 1/-1935, rozhodlo nepovoliti ředi-
telství drah v Brně 84 dělníků na záhlaví V. pro
kategorii trať. pomocníků, odvolávajíc se na to,
že to nedovoluje nynější celková situace ani platné
kompetenční předpisy.
V obvodu ředitelství ČSD. v Brně je mnoho de-
sítek dělníků, pracujících 8-14 let. Očekávali, že
po tolikaletém zaměstnání, jež obvykle v době
zimní vysazováním z práce bylo přerušováno, bu-
dou konečně ustanoveni pomocnými zaměstnanci.
Zklamání, jehož se jim nejmenováním dostalo, pů-
sobí na ně zhoubně a neprospívá ani podniku.
Snažíce se zachrániti povolených 84 míst u ře-
ditelství ČSD. v Brně pro dělníky na záhlaví a
majíce stejný zájem i pro ostatní ředitelství v téže
věci, táží se podepsaní:
1. Je pan ministr ochoten naříditi, aby ředitel-
ství ČSD. v Brně dostalo co nejdříve zmocnění
k využití 84 povolených míst pro jmenování děl-
níků na záhlaví V. pomocnými zaměstnanci pro
službu traťových pomocníků a naříditi stejný po-
stup u všech ředitelství ČSD. ?
2. Je pan ministr ochoten zmocniti všechna ře-
ditelství k provedení žádaného personálního opa-
tření se zpětnou platností k termínu 1. ledna 1985,
aby dělnictvo v úvahu přicházející, poškozeno ne-
bylo?
V P r a z e, dne 14. listopadu 1936.
Fiala, Tichý, F. Richter,
Zeminová, dr Patejdl, Uhlíř, Stejskal, Bergmann,
Tučný, David, dr Neuman, dr Kozák, dr Klapka,
Lanc, Polívka, Tykal, Hrušovský, Hatina, Neto-
lický, Bátková, Fr. Langr.
133/XI.
Interpelace
poslanců Čeňka Fialy, Ervína Tichého a
Ferd. Richtra
ministru železnic
pro neprovádění personálního opatření
u dělníků služby stavební a Udržovací
133/ XII.
Interpelace
poslanců A. Hatiny, Ferd. Richtra a
dr Neumana
ministru spravedlnosti
ve věci vydání vládního nařízení, kterým
se podle §u 236 zák. č. 221 z roku 1924 ve
10
znění, vyhlášky č. 189 z roku 1934 mají
stanovití odměny soudcům z povolání u roz-
hodčích soudů nemocenských pojišťoven,
a pojišťovacích soudů a u Vrchního pojiš-
ťovacího soudu.
Podle §u 236 zákona o pojištění zaměstnanců ve
znění vyhlášky čís. 189/34 mělo býti vydáno mi-
nisterstvem spravedlnosti vládní nařízení, jímž
by se Stanovily odměny předsedům rozhodčích,
pojišťovacích soudů a vrchního pojišťovacího
soudu. Soudy zřízené zákonem čís. 221 z roku
1924 o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci,
invalidity a stáři, počaly, působiti 1. ledna 1929.
Po téměř šestileté působnosti soudů nevypraco-
valo ministerstvo spravedlnosti vládní nařízení
o odměnách soudcům z povolání za jejich půso-
bení u soudů sociálně pojišťovacích.
Ku konci každého roku oznamuje Ústřední so-
ciální pojišťovna oběžníkem všem nemocenským
pojišťovnám, aby předsedům rozhodčích soudů po-
skytli zálohu na odměnu za jejich činnost u roz-
hodčích soudů. Předsedové sociálně pojišťovacích
soudů, přepracovaní vyčerpávající agendou svých
řádných soudů, vykonávají agendu pojišťovacích
soudů jako vedlejší zaměstnání v hodinách odpo-
ledních, aniž by však věděli, jaké odměny se jim
za jejich mimořádné práce dostane.
Táží se proto podepsaní pana ministra spravedl-
nosti:
Je mu známo, že vládní nařízení podle §u 236
pojišťovacího zákona po 6tileté působnosti so-
ciálně pojišťovacích soudů nebylo dosud vydáno?
Jaká opatření hodlá pan ministr spravedlnosti
Učiniti, aby vládní nařízení podle §u 236 pojišťo-
vacího zákona bylo v dohledné době vydáno?
V Praze, dne 15. listopadu 1935.
Hatina, F. Richter, dr Neuman,
Stejskal, Bergmann, Polívka, Netolický, Babek,
Tučný, Zeminová, dr Patejdl, Fiala, dr Klapka,
F. Langr, Hrušovský, David, Tykal, Lanc, Tichý,
dr Kozák, Uhlíř.
kterému sluší rozhodovati o odvoláních proti roz-
sudkům pojišťovacích Soudů, pokud rozhodovaly
v prvé stolici a proti nálezům rozhodčích soudů
úrazových pojišťoven.
Předsedu Vrchního, pojišťovacího soudu, před-
sedy senátův a jejich členy ze soudců z povolání
ustanovuje ministr spravedlnosti v dohodě 5 mi-
nistrem sociální péče ze soudců činných v sídle
vrchního pojišťovacího soudu. I tito soudcové vy-
konávají svoji funkci u Vrchního pojišťovacího
soudu jako vedlejší zaměstnání.
Projednávání sporu před Vrchním pojišťovacím
soudem protahuje se po řadu měsíců a není vý-
jimkou případ, že spor byl projednán oběma sto-
licemi teprve ve 3 letech. Tak roku loňského začal
V. P, S. svou působnost až v měsíci červnu a
letošního roku od června vůbec o odvoláních ne-
rozhoduje pro úmrtí předsedy. K jmenování no-
vého předsedy tohoto soudu dosud nedošlo.
O jaké spory jde, netřeba ani připomínat; ti
sociálně nejslabší nemocní, invalidé, starci zmrza-
čení, dovolávají se svého práva, avšak jsou nuceni
dlouho na ně Čekati.
Vznášejí proto podepsaní na pana ministra spra-
vedlnosti tento dotaz:
1. Je mu znám zdlouhavý způsob projednávání
sporů u Vrchního pojišťovacího soudu v Praze?
2. Jaké opatření hodlá pan ministr spravedlnosti
učiniti, aby jednání o odvoláních z rozsudků po-
jišťovacích soudů a nálezů rozhodčích soudů úra-
zových pojišťoven byla pokud možno a urychlením
prováděna ?
V Praze, dne 16. listopadu 1935.
Hatina, F. Richter, dr Neuman,
dr Patejdl, Bátková, Polívka, Netolický, Bábek,
dr Kozák, Tykal, F. Langr, Stejskal, Bergmann,
David, Tučný, Tichý, Zeminová, dr Klapka, Uhlíř,
Fiala, Hrušovský, Lanc.
133/XIII.
Interpelace
poslanců A. Hatiny, Ferd. Richtra a
dr Neumana
ministru spravedlnosti
o zdlouhavém projednávání odvolání proti
rozsudkům pojišťovacích soudů a nálezům
rozhodčích soudů úrazových pojišťoven.
Podle §u 227 zákona o pojištění zaměstnanců
ve znění vyhlášky č: 189/1934 je zřízen v Praze
Vrchní pojišťovací soud pro celé státní území,
133/XIV
Interpelace
poslanců A. Hatiny, Ferd. Richtra a
dr Neumana
ministru spravedlnosti
o zdlouhavém vyřizováni sporů před pojiš-
ťovacími soudy.
Podle §u 220 zákona o pojištění zaměstnanců
ve znění vyhlášky č. 189/34 Sb. z. a n. je pojiš-
ťovací sond povolán rozhodovati mimo jiné:
a) o odvoláních z nálezů rozhodčích soudů nem.
pojišťoven,
b) o žalobách podaných proti výměru pojiš-
ťovny, jímž byl zcela nebo z části zamítnut nárok
na dávku pojištění invalidního a starobního podle
ciť. zákona, nebo jímž dávka byla nesprávně vy-
měřena, snížena nebo odňata.
31
Předseda pojišťovacího soudu a jeho náměstkové
jsou jmenováni ministrem spravedlnosti v dohodě
s ministrem sociální péče a musí býti činnými
soudci. Vykonávají proto předsedové pojišťova-
cích soudů tuto svoji funkci v hodinách odpoled-
ních, jako zaměstnání vedlejší vedle své vyčerpá-
vající soudní agendy u soudů řádných.
Vyřizování sporů před pojišťovacími soudy děje
se velmi pomalu jednak pro velký nával žalob,
jednak pro přepracovanost předsedy. Není zvlášt-
ností, že prvý rok o žalobě k pojišťovacímu soudu
podané, koná se mnohdy po 3 až 4 měsících a
rozsudek v takovém sporu je vydán po jednom až
jednom a půl roce. Jde vesměs o sociálně slabé
občany, nemocné, invalidy, nebo osoby staré, jimž
nárok ať již skutečný, nebo domnělý je jedinou
nadějí k uhájeni jejich živobytí.
Táží se proto podepsaní pana ministra spra-
vedlnosti:
Je informován o zdlouhavém projednávání žalob
u pojišťovacích soudů, kterým jsou krutě postiženi
sociálně nejslabší občané?
Jaká opatření hodlá pan ministr spravedlnosti
učiniti, aby projednávání žalob u pojišťovacích
soudů bylo urychleně v zájmu sociálně nejslab-
ších prováděno?
V Praze, dne 15. listopadu 1935.
Hatina, F. Richter, dr Neuman,
dr Patejdl, Bátková, Polívka, Netolický, dr Klapka,
Fiala, Stejskal, Tučný, Bergmann, David, Tichý,
F. Langr, Zeminová, Tykal, dr Kozák, Babek,
Uhlíř, Hrušovský, Lanc.
133/XV.
Interpelace
poslanců Josefa Stejskala, Tučného, Lance
a Fialy
ministru vnitra a ministru sociální péče
o zjednám nápravy v přídělu lístků ze
státní stravovací akce v zemi české a
nesociálním postupu zemského úřadu
v Praze.
Všeobecně je uznáváno, jak vládou tak i celou
veřejností, že v letošní kruté zimě je nutná zvý-
šená pomoc nezaměstnaným a jejich rodinám.
Proto také rozšířena byla péče o nezaměstnané,
kterým budou přidělovány brambory, tuky, mouka,
uhlí a pod.
Je proto překvapující, že při této správné snaze
pomoci nevinně trpícím, byrokratický aparát zem-
ského úřadu v Praze vyvíjí úmyslně a systema-
ticky tendenci právě opačnou. Upozorňujeme na
jednání a postup při státní stravovací akci. Na
tuto státní stravovací akci je odkázáno veliké
množství nezaměstnaných dělníků, kteří mají buď
podpory v nezaměstnanosti vyčerpané, nebo ne-
mají nárok na podpory v nezaměstnanosti pro-
střednictvím odborových organisací vůbec. Výživa
jejich a jejich rodin je ohrožena.
Podle dosavadní praxe obce předloží okresním
úřadům skutečnou potřebu lístků ze státní stra-
vovací akce. Okresní úřady návrhy obcí postoupí
ministerstvu sociální péče a zemskému úřadu. Pro
stravovací období od 28. října do 1. prosince 1935
v zemi české návrhy na příděl lístků vynadaly
takto:
|
Okres: Návrh okresního |
Návrh zemského |
|
česká Lípa... 270. 560 |
240. 000 |
|
Děčín ..... 285. 000 |
258. 090 |
|
Domažlice.... 85. 760 |
54. 000 |
|
Dubá ..... 25. 650 |
15. 000 |
|
Duchcov.... 411. 850 |
878. 000 |
|
Dvůr Králové.. 52. 250 |
44. 000 |
|
Frýdlant.... 346. 000 |
828. 000 |
|
Hradec Králové.. 219. 600 |
162. 000 |
|
Horšův Týn... 148. 000 |
123. 000 |
|
Chomutov.... 462. 760 |
423. 000 |
|
Jablonec n. Nisou. 435. 500 |
398. 000 |
|
Jáchymov.... 51. 950 |
38. 000 |
|
Jilemnice.... 168. 900 |
82. 000 |
|
Hořice ..... 56. 700 |
87. 000 |
|
Liberec.... 645. 100 |
569. 000 |
|
Litoměřice... 132. 140 |
94. 000 |
|
Mladá Boleslav.. 128. 000 |
71. 000 |
|
Mnichovo Hradiště 28. 960 |
23. 000 |
|
Most ..... 217. 900 |
190. 000 |
|
Náchod.... 175. 700 |
145. 000 |
|
Německé Jablonné 82. 300 |
56. 000 |
|
Nová Páka... 46. 060 |
34. 000 |
|
Nové Město n. Met. 36. 630 |
16. 000 |
|
Přeštice.... 19. 600 |
7, 000 |
|
Roudnice.... 84. 250 |
40. 000 |
|
Rokycany.... 131. 450 |
102. 000 |
|
Rumburk.... 260. 500 |
268. 000 |
|
Stříbro ..... 193. 950 |
168. 000 |
|
Semily ..... 253. 000 |
241. 000 |
|
Šľuknov.... 253. 200 |
333. 990 |
|
Teplice-Šanov.. 491. 700 |
470. 000 |
|
Trutnov.... 226. 950 |
179. 000 |
|
Turnov.... 47. 500 |
20. 000 |
|
Ústí nad Labem... 408. 850 |
325. 000 |
|
Varnsdorf.... 175. 850 |
154. 000 |
|
Vrchlabí.... 165. 780 |
139. 000 |
Z uvedeného přehledu je viděti, že poměry ne-
znající byrokratický aparát zemského úřadu
v Praze seškrtal návrhy okresních úřadů pro
toto stravovací období o 1, 226. 770 Kč, takže bylo
možno přiděliti okresům pouze ty zmenšené
částky, které navrhl zemský úřad a nikoliv, které
žádaly jednotlivé okresy. Tento postup ve všech
postižených krajích vzbuzuje veliké rozhořčení a
neklid mezi nezaměstnaným postiženým děl-
nictvem. Zejména upozorňujme na skutečnost,
12
jak zemský úřad měří jinak okresům převážně
německým proti okresům převážně nebo ryze
českým. V českých okresích postižených skuteč-
ným hladem, jako jsou okres Jilemnice, Hořice,
Mladá Boleslav, Nové Město nad Metují, Roudnice,
-Turnov, návrh zemského úřadu je až o polovinu
nižší než návrh okresního úřadu.
Každodenně dochází poslancům množství depu-
tací z postižených okresů, které žádají pomoc a
ochranu a dodatečný příděl lístků ze statní stra-
vovací akce. Poslanci provádějí intervence u kom-
petentních činitelů na zemském úřadě v Praze,
kteří, jak se zdá, nechtějí se dáti přesvědčiti
o tom, že jejich postup není sociální a vytrvale
všechny příděly pro hladové kraje snižují.
Tážeme se Vás, pane ministře:
1. Je Vám tento postup zemského úřadu země
České znám?
2. Jaké kroky hodláte podniknouti, aby se po-
dobné případy nemohly opakovati?
V Praze dne 14. listopadu 1935.
Stejskal, Tučný, Lanc, Fiala,
dr Patejdl, dr Klapka, dr Kozák, Uhlíř, Bergmann,
Zeminová, David, Polívka, Tykal, Hrušovský, Ha-
tina, Tichý, F. Richter, F. Langr, Bátková, Neto-
lický, Babek, dr Neuman.
Původní znění ad 133/II.
Interpellation
der. Abgeordneten Dr. Hans Neuwirth,
Franz May und Gustav Knöchel
an den Minister des Innern
betreffend Nichteinhaltung der Bestim-
mungen der Sprachenverordnung durch
das Bezirksamt in Böhm. Leipa,
Die Bezirksbehörde in Böhmisch Leipa richtet
Zuschriften an deutsche Parteien und unter ande-
rem auch an die Bezirkskrankenversicherungs-
anstalt in Böhmisch Leipa nur in čechischer
Sprache. Auf eine persönliche Vorsprache des Ob-
mannes, der Bezirkskrankenversicherungsanstalt
in Böhmisch Leipa beim Bezirkshauptmann wurde
ihm von dieser Seite erklärt, daß die Bezirksbe-
hörde in Böhmisch Leipa kein geeignetes Personal
habe, welches die deutsche Sprache genügend be-
herrsche, um deutsche Übersetzungen durchführen
zu können.
Die Artikel 65 bis 68 der Sprachenverordnung
sehen vor, daß Richter, Beamte und sonstige Be-
dienstete der Verwaltung die gehörige Sprach-
kenntnis besitzen. Die Staatsverwaltung ist ver-
pflichtet unter genauer Wahrung der grundsätz-
lichen Vorschriften des Sprachengesetzes und der
Sprachenverordnung die einzelnen Dienstposten
nach dem tatsächlichen Bedürfnis mit sprachlich
befähigten Beamten zu betsetzen. Der Artikel 68/2
der Sprachenverordnung sieht vor, daß in den Ge-
richtsbezirken, in denen nach der letzten Volks-
zählung mindestens 20 % Staatsbürger der sprach-
lichen Minderheit ansässig sind, die Verwaltung
auch nach Bedarf Beamte und Bedienstete be-
stellt, welche die Befähigung zur Amtierung und
zum Parteienverkehr auch in der Sprache der
Minderheit nachgewiesen haben.
Die langjährigen Erfahrungen in den verschie-
densten staatlichen und öffentlichen Ämtern ha-
ben immer wieder ergeben, daß es nur einem
Deutschen, der sehr gut čechisch beherrscht,
möglich ist, aus dem Čechischen das Deutsche
richtig und sprachlich einwandfrei zu übersetzen.
Es liegt demnach nichts näher, als deutsche Be-
amte mit hinreichenden čechischen Sprach-
kenntnissen bei den staatlichen Ämtern in Bezir-
ken mit deutscher Mehrheit oder doch nennens-
werter deutscher Bevölkerung anzustellen. Nur
so ist eine einwandfreie Durchführung der
Sprachbestimmungen möglich. Man legt aber, wie
die Erfahrung zeigt, das Hauptgewicht darauf,
von deutschen Beamten in manchmal wirklich
kleinlicher Weise den Nachweis čechischer
Sprachkenntnisse zu verlangen. Man vergißt
aber dabei die Forderung, daß Beamte in
deutschen Bezirken oder Bezirken mit nennens-
werter deutscher Bevölkerung mit Rücksicht auf
diese die deutsche Sprache in Wort und Schrift
beherrschen müssen, um den gesetzlichen und
praktischen Bedürfnissen Rechnung tragen zu
können. Durch diese Praxis kommen auch eine
Reihe deutscher Bewerber mit einwandfreien
čechischen Sprachkenntnissen um Posten im
Staatsdienst, weil auf die Kenntnis der deutschen
Sprache nicht einmal die durch das Gesetz vorge-
sehene Rücksicht genommen wird.
Mit Hinblick auf den Fall der Bezirksbehörde
in Böhmisch Leipa, der sich aber an Hand von
Beispielen zahlreicher anderer staatlicher Ämter
als ein Fall von vielen nachweisen läßt, stellen
wir an den Herrn Minister des Innern folgende
Anfragen:
1. Sind Sie bereit, dafür Sorge zu tragen, daß
die Bestimmungen des Sprachengesetzes von den
Ihnen unterstehenden staatlichen Ämtern einge-
halten werden?
2. Sind Sie bereit im besonderen zu veranlassen,
daß bei den Bezirksämtern und allen übrigen
staatlichen Ämtern in Bezirken mit deutscher Be-
völkerung oder nennenswerten deutschen Bevöl-
kerungsanteil Beamte in hinreichender Zahl an-
gestellt werden, welche die deutsche Sprache in
Wort und Schrift beherrschen?
3. Sind Sie bereit im besonderen zu veranlassen,
daß in solchen Bezirken vor allem auch Beamte
deutscher Nationalität, welche die čechische
Sprache entsprechend beherrschen, Anstellung
finden und zwar in einem solchen Ausmaße, daß
die Zahl der deutschen Staatsbeamten dem Bevöl-
kerungsschlüssel unseres Staates entspricht ?
Prag, am 8. November 1935.
Dr. Neuwirth, May, Knöchel,
Axmann, Birke, G. Böhm, Budig, Dr. Eichholz,
Fischer, Gruber, Dr. Hodina, Hollube, Illing,