Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935.

IV. volební období. 2. zasedání.

133.

Interpelace:

I. posl. Haššíka min. spravedlnosti, vnútra a zemědělstva vo veciach bezdôvodného konfiško-
vania denníka "Slovák", zneužívania úradnej moci četnictva a politických úradov a prechma-
tov zamestnancov Rolníckej, vzájomnej pokladnice v Michalovciach,

II. posl. dr Neuwirtha, Maye a Knöchela min. vnitra, že okresní úřad českolipský nedodržuje
ustanovení jazykového nařízení,

III. posl. Vodičky min. spravedlnosti o zabavení knihy J. Doliny "Pět cípů" státním zastupitel-
stvím v Praze,

IV. posl. Appelta min. spravedlnosti dr Dérerovi o zabavení časopisu "Rote Fahne" ze dne 19,
října 1935,

V. posl. Ježka min. železnic ve věci nedodržování služebních předpisů a nařízení ministerstva
železnic u ředitelství státních drah v Košicích,

VI. posl. Tymeše a Polacha vládě ve věci zastavení parního provozu na místní dráze Dolní Rov-
nice-Ivančice-Oslavany,

VII. posl. Polívku a Hrušovského min. školstva a národnej osvěty a min. financií vo věci sria-
denia statných materinských škôl v pohraničí čsl. maďař.,

VIII. posl. Polívku a Hrušovského min. školstva a nár. osvety a min. financií vo veci sriadenia
slovenského gymnázia v Komárně,

IX. posl. Tichého a Fialy min. železnic ve věci upravení služební doby kategoriím exekutivní
služby,

X. posl. Zeminové, Bergmanna a dr Patejdla min. vnitra a min. spravedlnosti ve věci nutného
zvýšení obrany obyvatelstva před rostoucí zločinností jakož i zvýšení obrany četnických ži-
votů při výkonu služby,

XI. posl. Fialy, Tichého a Richtra min, železnic pro neprovádění personálního opatření u děl-
nlků služby stavební a udržovací v obvodu ředitelství ČSD v Brně i ostatních ředitelství
ČSD,

XII. posl. Hatiny, Richtra a dra Neumana min. spravedlnosti ve věci vydání vládního nařízeni,
kterým se podle § 236 zákona č. 221 z r. 1924 ve znění vyhlášky č. 189 z r. 1934 mají stano-
viti odměny soudcům z povolání u rozhodčích soudů nemocenských pojišťoven, u pojišťo-
vacích soudů a u Vrchního pojišťovacího soudu,

XIII. posl. Hatiny, Richtra a dra Neumana min. spravedlnosti o zdlouhavém projednávání odvolání
proti rozsudkům pojišťovacích soudů a nálezům rozhodčích soudů úrazových pojišťoven,

XIV. posl. Hatiny, Richtra a dra Neumana min. spravedlnosti o zdlouhavém vyřizování sporů:
před pojišťovacími soudy,

XV. posl. Stejskala, Tučného, Laňce a Fialy min. vnitra a min. soc. péče o zjednání nápravy
v přídělu lístků ze státní stravovací akce v zemi české a nesociálním postupu zemského
úřadu v Praze.

---

2.

133/I.

Interpelácia

poslanca Štefana Haššíka

ministrom spravedlnosti, vnútra a zeme-
delstva

vo veciach bezdôvodného konfiškovania
denníka "Slovák", zneužívania úradnej
moci četníctva a politických úradov a pre-
chmatov zamestnancov Roľníckej vzájom-
nej pokladnice v Michalovciach.

V č. 174. denníka "Slováka" zo dňa 3. augusta
1985 uverejnený bol článok a nadpisom: »Zby-
točná "horlivosť" četníctva. Oslobodzovanie našich
pracovníkov v Zemplíne pre rozširovanie letáka
"Agrárnici a pravda o obilnom monopole", -
v ktorom článku bezdôvodne konfiškovaná bola
Štátnym zastupiteľstvom nasledujúca stať:

"Je to smutný zjav, že četníctvo veľkú
horlivosť prejavuje vtedy, keď ide
o nás ľuďákov, avšak nie je ta k hor-
livé, keď naše, zákonom povolené
shromaždenia rozbíjajú opití a r g a-
láši, ako sa to stalo v Michalov-
ciach dňa 17. V. t. r.

Pán okresný veliteľ Bartoň nepodal z vlastnej
iniciatívy trestné oznámenie na rozbíjačov tohto
shromaždenia: dirigenta RVP Rybára, úradníka
Martinčeka a iných, čo bolo jeho povinnosťou, ale
veľkú horlivosť prejavil pri vyšetrovaní ľudákov,
ktorých ešte v posteli zavčas ráno vyšetroval. Po-
dobne nezakročil ani pán vrchný z Michaloviec
Kesl, ba ani p. Štb kpt. Benko.

Nevieme, ako si páni predstavujú
nestrannosť v službe!

Takiste sa zachoval našej verejnosti už známy
dr Repčík, ktorý nenariadil trestné vyšetrovanie
proti rušiteľom shromaždenia, ale vysoké tresty
dáva ľudákom len preto, že urobili nejakú po-
známku, keď četníctvo bezbranných účastníkov
pendrekami a kolbami pušiek mlátilo a rozohnalo.
Takýchto četníkov a úradníkov naučíme na mores
cestou našich zástupcov aj na pôde parlamentnej,

aby im raz navždy odišla chuť od takýchto------

a nezákonných počinov.

Mocipáni sa veľmi mýlia, keď predpokladajú, že
preháňaním náš zemplínsky ľud odstrašia od jeho
presvedčenia. Opak dosiahnu. "

Keďže v tomto prípade u cenzora bratislavského
štátneho zastupiteľstva nejde o ochranu záujmov
štátnych, ale orgánov verejných, ktoré sa hlboko
prehrešily zneužitím svojej úradnej moci proti
platným predpisom, pýtame sa

pána ministra spravedlnosti:

1. Či je ochotný takéto svojvoľné počínanie
svojho podriadeného orgánu pre budúcnosť za-
medziť?

2. Či je ochotný urobiť opatrenia, aby sloboda
tlačeného slova, pri sťažnostiach a verejnej kritike
nebola proti výslovnému zneniu ústavnej listiny
obmedzovaná 1

Nakoľko v článku je ostré odsúdené aj chovanie
sa četníckych orgánov, ktoré v danom prípade

chovaly sa ani nie ako štátne bezpečnostné
orgány, ale ako priamo angažovaní partajníci jed-
nej politickej strany,

pýtame sa pána ministra vnútra:

1. Či je ochotný dať prípad nemožného chovania
sa četníctva objektívne vyšetriť?

2. či je ochotný proti politizujúcim četníckym
orgánom veliteľským čo najprísnejšie zakročit?

3. či je ochotný proti takejto protizákonnej
praksi bezpečnostných orgánov na Slovensku vy-
dať nariadenie a postarať sa o to, aby četníctvo
konalo svoju povinnosť s krajnou svedomitosťou,
ale bez svojvoľných zásahov do politických slobôd
občanov ?

V článku sú konkrétne uvedení aj niektorí úrad-
níci Roľníckej vzájomnej pokladnice v Michalov-
ciach, o ktorých pri neskoršom súdnom pojedná-
vaní bolo dokázané, že rozbitie shromaždenia
vlastne oni aranžovali a preto zostalo ich záslu-
hou, že hromada členov Roľníckej vzájomnej po-
kladnice v Michalovciach bola bez príčiny pendre-
kami a kolbami četníkov ztýraná.

Preto pýtame sa pána ministra zemedelstva:

1. či má vedomosť o teroristických kúskoch po-
litických, prv uvedených úradníkov Rol. vzáj.
pokl. v Michalovciach, ktorá je udržovaná aj zo
štátnych finančných prostriedkov a požíva mimo-
riadnych úľav od štátu?

2. Či je ochotný postarať sa o to, aby filiálky
Roľníckych vzájomných pokladníc boly vedené
v duchu ich poslania?

3. Či je ochotný sa postarať o to, aby boly Roľ-
nícke vzájomné pokladnice odpolitizované a aby
v týchto ústavoch zamestnané úradníctvo už raz
prestalo prenasledovať príslušníkov iných politic-
kých strán?

4. či je ochotný sa postarať o to, aby hrubo
previnivší sa úradníci, menami konkrétne uvedení,
boli disciplinárne stíhaní?

Ďalej v článku uvedený je aj komisár pol.
správy dr. Repčík, pridelený okresnému úradu
v Michalovciach, ktorý, hoci bolo jeho povinnosťou
zjednať poriadok a zaistiť kľudný priebeh shro-
maždenia, dal četníctvu pokyn, aby kľudné a bez-
branné obecenstvo, okrikované opitými agrár-
nikmi, bolo koľbami pušiek a pendrekami rozo-
hnaté. Toto je vyložené zneužitie úradnej moci a
politizovanie úradníka, ktorému za túto službu
má byť údajne udelené miesto okresného náčel-
níka v Snine.

Pýtame sa preto pána ministra vnútra:
í. Či je ochotný chovanie sa dr. Repčíka na
tomto shromaždení dať objektívne vyšetriť?

2. či je ochotný proti tomuto úradníkovi naria-
diť trestné pokračovanie pre zneužitie úradnej
moci?

3. Či je ochotný zakročiť proti okresnému ná-
čelníkovi Velgosovi disciplinárne, ktorý jednanie
dr. Repčíka schvaľoval a do dnes proti nemu ne-
zakročil ?

V Prahe, dňa 5. novembra 1935.
Haššík,

Slušný, Čavojský, Kendra, Drobný, dr. Pružinský,

Danihel, Sivák, Hlinka, Turček. Šalát, dr. Sokol,

Dembovský, Florek, Suroviak, Sidor, Longa,

Rázus, dr. Tiso, Onderčo, dr.

---

3

133/II (překlad).

Interpelace

poslanců dr H. Neuwirtha, F. Maye
a G. Knöchela

ministrovi vnitra,

že okresní úřad českolipský nedodržuje
ustanovení jazykového nařízení.

Českolipský okresní úřad zasílá německým stra-
nám a mezi jiným také českolipské okresní nemo-
censké pojišťovně dopisy jen v českém jazyce. Na
osobní zakročení předsedy českolipské okresní ne-
mocenské pojišťovny prohlásil mu okresní hejt-
man, že českolipský okresní úřad nemá vhodného
personálu, který by dostatečně uměl německy, aby
mohl spisy překládati do němčiny.

články 65-68 jazykového nařízení předpoklá-
dají, že soudce, úředník a jiný zaměstnanec správy
má příslušné jazykové znalosti. Státní správa
přesně zachovávajíc zásadní předpisy jazykového
zákona a jazykového nařízení jest povinna obsa-
zovati jednotlivá služební místa podle skutečné
potřeby úředníky jazykově kvalifikovanými. Člá-
nek 68, odst. 2 jazykového nařízení ustanovuje, že
v soudních okresech, v nichž podle posledního
soupisu lidu. obývá aspoň 20% státních občanů
jazykové menšiny, ustanoví správa podle potřeby
také úředníky a zaměstnance, kteří prokázali způ-
sobilost úřadovati a jednati se stranami i v ja-
zyku menšiny.

Dlouholeté zkušenosti v, rozličných státních a
veřejných úřadech vždy prokázaly, že jen Němec,
který umí velmi dobře česky, může správně a ja-
zykově bezvadně překládati z češtiny do němčiny.
Není tedy nic snazšího než u státních úřadů
v okresech s německou většinou nebo aspoň znač-
ným počtem německého obyvatelstva ustanoviti
německé úředníky s dostatečnými znalostmi češ-
tiny. Jen tak je možno bezvadně prováděti jazy-
ková ustanovení. Ale jak učí zkušenost, klade se
důraz na požadavek, aby němečtí úředníci často
skutečně malicherně prokázali znalost češtiny.
Zapomíná se však při tom na požadavek, že úřed-
níci v okresech německých nebo v okresech se
značným počtem německého obyvatelstva musí se
zřetelem na německé obyvatelstvo ovládati něm-
činu slovem a písmem, aby mohli vyhověti záko-
nitým a praktickým potřebám. Touto praksí při-
cházejí také o místa ve státní službě četní němečtí
uchazeči s bezvadnou znalostí češtiny, poněvadž
se na znalost němčiny nehledí ani tak, jak toho
zákon vyžaduje.

Přihlížejíce k případu českolipského okresního
úřadu, o němž se však dá podle příkladu četných
jiných státních úřadů dokázati, že to jest jeden
případ z mnoha, tážeme se pana ministra vnitra:

1. Jste ochoten se postarati, aby vaše podřízené
státní úřady dodržovaly ustanovení jazykového
zákona ?

2. Jste ochoten zvláště naříditi, aby u okresních
úřadů a všech jiných státních úřadů v okrese

s obyvatelstvem německým nebo se značným po-
čtem německého obyvatelstva byl ustanoven do-
statečný počet úředníků, kteří ovládají němčinu
slovem i písmem?

Z. Jste ochoten zvláště naříditi, aby v takových
okresech byli především ustanoveni i úředníci ně-
mecké národnosti, kteří přiměřeně ovládají češ-
tinu, a to v takovém počtu, aby počet německých
státních úředníků souhlasil s klíčem obyvatelstva
našeho státu?

V Praze, dne 8. listopadu 1935.

Dr Neuwirth, May, Knöchel,

Axmann, Birke, G. Böhm, Budig, dr Eichholz,
Fischer, Gruber, dr Hodina, Hollube, Illing,
Jäkel, dr Jilly, Jobst, inž. Karmasin, dr Klieber,
Knorre, E. Köhler, Kundt, inž. Künzel, Liebl,
Nemetz, Nickerl, F. Nitsch, Obrlik, inž. Peschka,
dr Peters, inž. Richter, dr Rosche, Rösler,
Sandner, inž. Schreiber, Sogl, Stangl, Wagner,
inž. Lischka, dr Köllner.

133/III.

Interpelace

poslance Jana Vodičky
ministru spravedlnosti

o zabavení knihy J. Doliny "Pět cípů"
státním zastupitelstvím v Praze.

Básník Jan Dolina vydal svým nákladem knížku
proletářské lyriky pod názvem "Pět cípů", vy-
tištěnou knihtiskárnou "Litera", Praha-Karlín, ul.
Ke Zvonici čís. 379.

Jedná se o tyto básně:

I. "Balada o státu".

V lidu bývá často šířen názor mylný,
že stát k chudým lidem není lidumilný.
Stát ten dobře cítí, jaká je dnes bída,
proto chudé chrání, bohatého hlídá.

Nevěříš-li ještě, přesvědčí tě věru
o havíře péče u nás na severu.
O havíře, který za noci se pachtě,
tajně fárá uhlí v opuštěné šachtě.

Měsíc osvěcuje rumpály a trámy,
chodí četník, chodí, chodí nad oprárny.
O havíře péče na srdci ho bolí,
by ho nepohřbily opuštěné štoly.

A že ani četník nepostrádá citu,
zničí nebezpečí kusem ekrasitu.
A že stát a četník lidské zdraví šetří,
letí šachta, letí nocí do povětří.

II. "Nelson III. ".

Vyžeňte
tuhletu
proklatou
smečku.

---

4

Žeňte je
žeňte je
žeňte kam
patří.

III. "Reportáž o svaté hoře u Příbrami".

Zabaveny následující části:

1. ...........

leč svatá panna ve mžiku
to všecko rázem spraví,
schází tu jenom pověst ta,
známá ač bezejmenná,
jak jednou zašveholil pták
a panna zachráněna.

2. Zázraky svatohorské.

Chceš-li by panna věděla,
za co se modlíš jistě,
z vosku ti různé figury
prodají na tom místě.

Někdo se modlí za pole,
někdo za chromou nohu,
i koupí co je potřeba
a obětuje bohu.

Když bolí srdce, srdce dáš,
když játra, koupíš játra,

3. "Zákoutí".

V mrtvolné vůni starých květin,
v kadidla smradu, šeru, tmě
desítky Kristů rozepjatých
zmučeně visí na břevně.

Šílenství leží v tváři svatých,
hniloba tě tu objímá,
dřevěný svatý kouká dolů
pokroucenýma očima.

Zbytečně nosí peníze
milostné Marii panně.
A je ti líto vidět, jak
znaveně kráčí sem noha

4. "Příslib".

Až jednou proletářské masy
dospějí k vítězným svým dnům,
pak uděláme z toho asi
proticírkevní museum.

Pak beze mší a bez orací
tu budou vládnout dělníci
a vytvoří tu generaci
proticírkevní stanici.

Kromě toho byly konfiskovány části těchto
básní:

"Selská píseň", stránka 5., následující sloky:

"Až dáme dohromady
koně a povozy,
až budou selské rady
a selské kolchozy,

pak také ty tam dole,
mé pole nebeské,
v ostatní splyneš pole
a budeš sovětské. "

"Píseň vojáků", stránka 47.

Básně povětšině již byly otištěny v různých
časopisech a byly jako nezávadné censurou pro-
puštěny.

Ptáme se proto pana ministra spravedlnosti:

1. Souhlasí pan ministr s touto censurní praksí
státního zastupitelství v Praze?

2. Je pan ministr ochoten dáti pražskému stát-
nímu zastupitelství pokyn, aby od uvedené cen-
surní prakse upustilo ?

V Praze dne 10. října 1935.

Vodička,

Synek, Zápotocký, Schmidke, Török, Beuer, Klíma,
Vallo, Dvořák, Machačová, B. Köhler, Kosik,
Śliwka, Široký, Kliment, dr Clementis, Kopřiva,
Slánský, Nepomucký, Hodinová-Spurná, Šverma.

133/IV (překlad).

Interpelace

poslance Appelta
ministrovi spravedlnosti dr Dérerovi

o zabavení časopisu "Rote Fahne" ze dne
19. října 1935.

V čísle komunistického časopisu "Rote Fahne"
ze dne 19. října 1936 byla z článku "Sem s amne-
stií!" zabavena tato místa: "Jejich řeči byly
strašná obžaloba československého soudnictví.
Bylo zajímavé viděti, jak pozorně sledovalo obe-
censtvo líčení o výkonech justičního aparátu.
Dr Traub užil historického srovnání. "... Jen
u nás "nade všemi vrcholky je klid"

Považujeme toto zabavení za neospravedlněné
a svévolné a proto se tážeme pana ministra spra-
vedlnosti:

Jest ochoten dáti státním zastupitelstvům po-
třebné pokyny, aby příště k takovému zabavování
nedocházelo ?

V Praze dne 29. října 1935.

Appelt,

Synek, Zápotocký, Schmidke, Vodička, Török,
Klíma, Beuer, Kosik, Dvořák, Machačová, B.
Köhler, Vallo, Nepomucký, Kopřiva, Śliwka, Ši-
roký, dr Clementis, Kliment, Hodinová-Spurná,
Šverma, Slanský.

---

5

133/V.

Interpelace

poslance Františka Ježka
ministru železnic

ve věci nedodržování služebních předpisů
a nařízení ministerstva železnic u ředitel-
ství státních drah v Košicích.

Podepsaní poslanci poukazují na to, že podle
zkušebního řádu pro nižší službu železniční je po-
dle § 10 stanovené "Dvouroční zaměstnání jako
definitivní průvodčí vlaků, z toho aspoň 1 rok po-
užitý ve službě jako vlakový manipulant a 1 rok

jako vlakvedoucí. " Ředitelství státních železnic
v Košicích uveřejnilo v Úředním listě čís. 29
ex 1931 tohoto ředitelství, citát výnosu minister-
stva železnic ze dne 7. prosince 1922, čís. 41. 241,
o pořadí v předepsaném zaměstnání jako manipu-
lant a jako vlakvedoucí, jakož i výklad pojmu to-
hoto "zaměstnání" užitého v tomže výnose, výno-
sem ministerstva železnic ze dne 9. července 1923,
čís. 34. 684 (vyhláška čís. 166 Úředního věstníku
33 ex 1923) třeba užíti i pro dvouroční službu
předepsanou pro služební zkoušku vlakvedoucího
a vlakového manipulanta.

Z toho tedy je jasné, že čekací lhůta mezi 2. a 3.
zkouškou je vázaná na 2 roky. Ředitelství státních
drah v Košicích ustanovení toto nerespektovalo a
připustilo ke zkouškám v roce 1923 patnáct za-
městnanců, kteří čekací lhůtu neměli a tím pře-
skočili jiných sedmnáct průvodčích vlaků, kteří
zkoušky a čekací lhůtu podle platných předpisů
měli. Poškozeni jsou:

Jméno:	Zkouška první:	Zkouška druhá:	Zkouška třetí
Kylhof František .......	... 21. XI. 24	7. IX. 26	6. VI. 33
Spolnika Jan ........	... 18. VII. 28	4. vra. 30	15. V. 33
Toth Michal .........	... 4. VI. 25	5. VIII 30	11. V. 38
Petrák Josef ........	... 22. XI. 24	4. VIL 27	6. VI. 88
Fedor Jan .........	... 29. I. 26	30. V. 30	6. V. 88
Bazar Michal ........	... 16. V. 26	21. II. 27	10. V. 33
Hotenko Pavel ........	... 14. X. 26	31. VII. 30	16. V. 33
Svoboda Josef ........	... 17. VIII 26	4. VIL 27	4. V. 38
Bobal Jan ..........	... 14. IX. 29	25. VIII. 31	4. V. 38
Mamaj Jan .........	... 29. I. 26	25. IV. 29	6. V. 33
Štovíček František ......	... 24. IV. 29	28. III. 31	6. VI. 83
Diviš Alois .........	... 9. II. 26	8. VI. 81	6. VI. 38
Čapek Pavel .........	... 10. II. 26	18. X. 30	12. V. 33
Římský Jan .........	... 30. VII. 26	2. VIII. 30	15. V. 33
Hricko Imrich ........	... 9. XI. 28	6. XI. 30	9. V. 83
Fagula Juraj ........	... 18. VII. 28	6. XI. 30	9. V. 83

Neprávem byli ke zko	ušce připuštěni tit	o zaměstnanci:
Jméno:	Zkouška první:	Zkouška druhá:	Zkouška třetí:
Lemešáni Ondřej ..........	15. I. 31	24. V. 32	16. V. 33
Kavečanský Jan ..........	9. XI. 28	28. VI. 31	12. V. 33
Pastorek Karel ...........	4. X. 30	21. V. 32	9. V. 33
Baja Štefan ............	27. IV. 25	23. V. 32	3. V. 33
Čuri Štefan ............	19. II. 26	19. V. 82	4. V. 33
Mikeška Ladislav ..........	24. IV. 29	21. V. 82	11. V. 38
Remetei Rudolf ..........	24. VIII. 26	24. V. 32	12. V. 33
Hodek Antonín ...........	14. X. 25	23. V. 32	6. V. 33
Vejvoda František .........	15. X. 25	21. V. 82	8. V. 38
Halás Jan ............	16. XI. 30	18. V. 32	8. V. 33
Pastor Jan ............	17. I. 30	18. V. 32	4. V. 33
Boháč František ..........	3. IV. 30	14. V. 32	2. V. 33
Škach Jakub ............	24. IV. 29	19. V. 32	4. V. 33

Boráň Jan, t. č. určený pro službu skladníka,
Mata Josef, disciplinárně propuštěný.

Odborová organisace Sjednocení národních že-
lezničářů prostřednictvím býv. poslance Eisen-
hamra učinila v této věci dotaz na ministerstvo

železnic, které dalo také vysvětlení, že věc bude
řešena.
Dne 14. června 1935 vydalo ministerstvo želez-

---

6

nic pod čís. 22. 244-Pers/ 1/ex 1935 výnos tohoto
znění: Dosavadní text ve sloupci 4., poř. č. 11.,
§ 10 zkušebního řádu pro nižší službu železniční
nahrazuje se tímto zněním:

" Jednoroční zaměstnání definitivního průvod-
čího vlaků ve službě vlakového manipulanta a
jednoroční jeho zaměstnání ve službě vlakvedou-
cího (t. j. praktický výcvik v obou těchto služ-
bách) v jakémkoliv časovém pořadí, střídavě
anebo současně, počítajíc ode dne vykonané
zkoušky pro průvodčí vlaků. Proveďte tuto změnu
ve všech výtiscích zkušebního řádu pro nižší
službu železniční.

Tento výnos však neřeší případu, který uvá-
díme, poněvadž neřeší ustanovení se zpětnou plat-
ností.

V této věci zaujalo ministerstvo železnic na po-
dání Svazu slovenských železničářů v Žilině i jiné
rozhodnutí, kterým, se řeší konkrétní případ pří-
pisem čís. 3085-Pers/1/1934 z 16. VII. 1934,
který zní: "K Vašemu podání ze dne 16. I. 1934,
čís. 149/1934, oznamujeme, že definitiví průvodčí
vlaků musí podle výnosu čís. 31. 515/31 po složení
zkoušky předepsané pro průvodčí osobních vlaků
vyčkati nejméně dva roky a při tom býti použiti
1 rok jako vlakoví manipulanti a 1 rok jako vlak-
vedoucí, aby mohli býti připuštěni ke zkoušce na
vlakvedoucího a vlakového manipulanta.

V konkrétním případě Vámi uvedeném může
tedy interesovaný zaměstnanec vykonati služební
zkoušku na vlakvedoucího a vlakového manipu-
lanta nejdříve za dva roky po zkoušce revisní, t. j.
až dne 17. VII. 1933, když do tohoto dne byl do-
hromady skutečně aspoň 1 rok ve službě vlak-
vůdcovské a 1 rok ve službě manipulantské. Z mi-
nisterstva železnic: Kubíček. "

Je tedy jasné, že nárok postižených zaměst-
nanců ministerstvo železnic uznává, ale dosud ná-
pravu u ředitelství státních drah v Košicích ne-
nařídilo.

Podepsaní poslanci táží se pana ministra želez-
nic, zda je ochoten naříditi ředitelství státních
drah v Košicích, aby správné zařazení nárok ma-
jících a poškozených průvodčí vlaků bylo uvedené
na pravou míru, t. j. těm, kteří byli neprávem při-
puštěni ke zkoušce, byla platnost zkoušky odsu-
nuta na předepsanou dvouroční čekací dobu po vy-
konané zkoušce revisní.

Praha, dne 12. listopadu 1935.

Ježek,

inž. Schwarz, Holeček, Jan Sedláček, dr Fencik,
Sivák, inž. Protuš, dr inž. Toušek, Dembovský,
Smetánka, dr Novotný, dr Domin, Chmelík, Kne-
bort, Špaček, Longa, dr Štůla, Haššík, dr Rašín,
Kut, Turček.

133/VI.

Interpelace

poslanců Františka Tymeše a Jakuba
Polacha

vládě
ve věci zastavení parního provozu na

místní dráze Dolní Kounice-Ivančice-
Oslavany.

Místní dráha Dolní Kounice-Ivančice-Osla-
vany nabídla ministerstvu železnic dne 14. ledna
1935, aby dráha převzata byla do majetku stát-
ního nebo alespoň do provozu státního na účet
dosavadní akciové spol. Ministerstvo železnic žá-
dost zamítlo (roz. čís. 13. 175-II/3-35). Na to
správní rada této soukromé dráhy žádala mini-
sterstvo železnic o zproštění povinnosti vésti ne-
přetržitý parní provoz na místní dráze. O této
žádosti se dosud nerozhodlo.

Zastavení provozu značné by poškodilo kraj
ivančický. Zrušení dráhy bylo by však i škodou
pro stát. Na trati místní dráhy Dolní Kounice-
Ivančice-Oslavany jsou i strategicky důležité
podniky. Jsou to Západomoravské elektrárny
v Oslavanech a uhelný důl Kukla v Oslavanech.

Vzhledem k tomu, že se jedná o důležité hospo-
dářské zájmy kraje a strategické zájmy celého
státu, táží se podepsaní:

1. Jsou vládě známy hospodářské i strategické
důvody o nutnosti udržení provozu na této trati?

2. Je vláda ochotna učiniti opatření, aby se
parní provoz na této trati nezastavil?

3. Je vláda ochotna zestátnit z vojenských dů-
vodů tuto důležitou dráhu?

V Praze, dne 15. listopadu 1935.

Tymeš, Polach,

Dlouhý, Nový, Révay, Bečko, dr Markovič, Jar.
Kučera, Hladký, Pik, Benda, Klein, Němec, Stivin,
Jurnečková-Vorlová, Srba, A. Langer, Laušman,
R. Chalupa, Brožík, Ešner, Vaverka, F. Kučera,
Tayerle.

133/VII.

Interpelácia

poslancov Vlad. Polívku a Ig. Hrušovského

ministru školstva a nár. osvěty a min.
financií

vo veci sriadenia statných materinských
škol v pohraničí čsl. maďar.

V celom československo-maďarskom pohraničí
sú početné městečka aj väčšie dědiny, kde je
veľmi značný počet detí slovenských aj českých
rodin. Týmto nemôže byť věnovaná dostatočná
péč výchovná v materinských školách slovenských,
lebo tých tam niet. Mnohé miesta majú iba sú-
kromé maďarské materinské (opatrovné) školy,
ktoré sú vydržiavané obcami, připadne bohatými
spoločnosťmi aj jednotlivcami. Slovenskí aj českí
rodičia nemôžu posielať svoje deti do týchto ma-
terinských škôl cudzích jazykom aj duchom, lebo