12

této destilace, anebo cestou syntetickou;

c) kyselinu octovou vyrobenou z jiných
líh obsahujících látek nežli z lihu.

Osnova podrobuje zdanění toliko kyse-
liny uvedené pod písm. b) ac), neboť ky-
selina vyrobená z nezdaněného líhu jest již
vlastně nyní zdaněna, neboť líh, z něhož se
vyrábí, prodáván jest orgánem, pověře-
ným prováděním vázaného hospodaření
s lihem za cenu aktivní a jeho cena jest
veřejnoprávní normou stanovena.

Sazba daně. - Navrhovaná sazba
daně byla vypočítána takto: Za platnosti
ceny 1. 000 Kč za 1 hl lihu k výrobě octa
platí-li výrobcové chemické kyseliny octo-

vé smluvní poplatek 3 Kč za 1 kg kyseliny.
Osnova předpokládá cenu lihu o 200 Kč
vyšší. Na 1 kg kyseliny octové jest potřeba
1. 43 hl st. alkoholu, takže zvýšení činí 2 Kč

86 hal. na 1 kg kyseliny. Kč 3. -----(+ 2. 86 =

5'86 Kč, zaokrouhleně 6 Kč. Při změně
ceny lihu navrhuje osnova i změnu daňové
sazby, a to za předpokladu, že k výrobě
1 kg jest třeba 1'43 hl st. alkoholu.

Pro účinek daňové sazby není její abso-
lutní výše tak rozhodnou, jako hlavně po-
měr mezi sazbou daně a cenou lihu urče-
ného k výrobě octa, kterýžto poměr jest
právě rozhodující pro konkurenční schop-
nost obou druhů výroby. K vůli přehledu
uvádíme poměry v okolních státech:

Z přehledu jest patrno, že percentuální
poměr daně k ceně lihu, navrhovaný
v osnově, se pohybuje v mezích pro dřev-
nou kyselinu octovou velmi příznivých.

Pro stanovení daňové sazby z kyseliny
vyrobené z jiných lihovitých látek nežli
z lihu byla rozhodnou tato úvaha:

Jeden hl lihu k výrobě octa stojí 1. 200
Kč; 1 hl lihu v zápaře obilní na př. ječné
přijde nejvýše na 415 Kč (3 q ječmene
& 125 Kč == 375 Kč + 40 Kč ostatních vý-
loh = 415 Kč). Surovinový náklad na 1 kg
kyseliny octové jest tedy při čistém lihu
o 11'20 Kč vyšší, nežli při výrobě z obilí.
Daňovou sazbou v plné výši zdražily by se
však jemné octy tak, že by nesnesly konku-

rence s obyčejným octem. Osnova přihlíží
k těmto okolnostem, jakož i k tomu, že se
výroba děje většinou neracionelně v ma-
lých podnicích a stanoví daňovou sazbu
stejně tak, jako u kyseliny chemické pou-
hými 6 Kč.

Jelikož pro tíživé hospodářské poměry
nelze u různých octů vyrovnati různé vý-
robní náklady různou výší daňové sazby,
umožňuje osnova vzájemnou existenci
těchto výrob tím, že pro ně stanoví odby-
tové kontingenty. V prvé řadě jde o poměr
mezi chemickou kyselinou a kyselinou vy-
robenou z lihu. V posledních 6 letech byl
mezi těmito výrobami tento odbytový
poměr:

18

Kampaně 1931/32 a 1932/33 nutno vzíti
průměrem, který jest 65'95% pro kyselinu
kvasnou a 34'09% pro kyselinu dřevnou.

Osnova navrhuje rozdělení odbytového
kontingentu octa 69*5% pro kvasnou kyse-
linu a 30'05% pro kyselinu chemickou, kte-
rýžto poměr byl mezi oběma výrobními
odvětvími dohodnut. Vyrovnává-
ní odbytu obou druhů kyseliny, na něž pa-
matuje § 2, odst. 2 zákona, bude prováděno
jen tehdy, vyskytnou-li se výkyvy podstat-
nější.

Průmysl suché destilace dřeva domáhá se
také, aby se zákonem stanovil pro tyto zá-
vody numerus clausus. Tomuto přání osno-
va nevyhovuje, navrhujíc pouze ochranu to-
hoto průmyslu proti výrobě kyseliny octové
z různých hotových solí, protože výroby ta-
kové nepotřebujíce tolik dělníků a nejsouce
nuceny starati se též o odbyt vedlejších
produktů výroby a majíce vůbec nepatrnou
režii, byly by ve značné výhodě proti suché
destilaci dřeva. Rovněž také uznává osnova
nutnost chrániti suchou destilaci dřeva
oproti výrobě kyseliny octové synthetické,
protože tuto lze vyráběti ve velkých závo-
dech chemických za použití nepatrného poč-
tu zaměstnanců a nad to v krajích průmyslo-
vých, kde možnost obživy jest přece jenom
snazší nežli v horských krajích, kde jiného
průmyslu nežli suché destilace dřeva není.

V osnově naznačuje se také zvýšení ceny
lihu určeného k výrobě octa z dosavadních
1000 Kč na 1200 Kč, kteréžto zvýšení má
připadnouti k dobru státní pokladně, při
čemž nemusí dojíti ke zdražení octa pro
konsumenta, jak vyplývá z tohoto pro-
počtu:

Octárny prodávají velkoobchodníkům
1 hl 10%ního octa za 230-240 Kč, takže
1 kg 100%ní kyseliny octové přijde na 28
až 24 Kč. V drobném prodáván jest 21/2%ní
až 3% ní ocet za 1'40 Kč až 1'80 Kč za 1 litr,
takže 1 kg 100% ní kyseliny octové přijde
v drobném na 56 až 59 Kč. Aby bylo možno
tyto neúměrné zisky podchytiti ve prospěch
státní pokladny, vkládá se do osnovy usta-
novení § 10 o prodejních cenách.

Ostatní ustanovení osnovy jsou obvyklé-
ho rázu finančně-technického a vyplývají
jednak všeobecně z povahy spotřebních
daní, jednak jsou dány specielní povahou
zdaňovaného předmětu.

Finanční efekt plynoucí z této daňové
osnovy možno odhadovati asi na 8 mil. Kč
ročně, a to ze zamýšleného zvýšení ceny
lihu, určeného k výrobě octa, z dosavadních
1000 Kč na 1200 Kč za 1 hektolitr částkou
asi 4 mil. KČ a z výnosu navrhované spo-
třební daně z kyseliny octové rovněž část-
kou asi 4 mil. Kč.

V Praze dne 12. listopadu 1935.

Předseda vlády:
Dr. M. Hodža v. r.

Ministr financí:
Dr. Trapl v. r.

Státní tiskárna v Praze. - 5197-35.