Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935;
IV. volební období 2. zasedání.
127.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne 1935
o spotřební dani kyseliny octové.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Předmět a sazba daně.
(1) Kyselina octová (jíž rozumí se též ocet)
vyrobená na území republiky Československé
jinak, nežli kvašením nezdaněného lihu, uvol-
něného za tím účelem ze závěry orgánem po-
věřeným prováděním vázaného hospodaření
s lihem, podléhá spotřební dani z kyseliny
octové (dále jen daň).
(2) Dani podléhá též ocet a kyselina octová,
dovezené z celní ciziny, pokud byly vyrobeny
jinak, než kvašením lihu. Předpisy o vybírání
náhradní dávky z octa a kyseliny octové,
obsažených v potravinách a v jiném zboží,
dovezeném z ciziny, budou upraveny vládním
nařízením.
(3) Při úředně stanovené ceně 12 Kč za
jeden hektolitrový stupeň nezdaněného lihu,
uvolněného ze závěry k výrobě octa, činí daň
za 1 kg vodyprosté kyseliny octové:
a) vyklizené z výrobiště v mezích vysklad-
ňovacího oprávnění (§ 2) 6 Kč,
b) vyklizené z výrobiště nad vyskladňo-
vací oprávnění 20 Kč.
(4) Vyšší daňové sazbě [odstavec 8, písm.
b)] podléhá též ocet a kyselina octová, jež
2
jsou předmětem důchodkového trestného
činu.
(5) Zvýšení ceny nezdaněného lihu k vý-
robě octa nad částku 1. 000 Kč za 1 hl při-
padá k dobru finanční správy.
(6) Zvýší-li se anebo sníží-li se cena nezda-
něného lihu (odstavec 3), zvýší nebo sníží se
též obě sazby daně, a to o 143% dotyčného
zvýšení anebo snížení ceny lihu. Sazbu daně
zaokrouhliti jest v haléřích na nejblíže nižší
číslo dělitelné deseti.
(7) Kdyby soutěživost některého druhu ky-
seliny octové byla stanoveným poměrem mezi
cenou lihu a sazbou daně znemožňována, může
vláda k návrhu ministra financí, podanému
po slyšení ústředních organisací výrobců ky-
seliny octové, stanoviti poměr jiný, nežli jest
uvedeno v odstavci 6.
(8) Každá změna poměru uvedeného v od-
stavci 6 anebo ve výši daně bude vyhlášena
vládním nařízením.
(9) Jak se zjišťuje množství vodyprosté
kyseliny octové, stanoví vládní nařízení.
§ 2.
Vyskladňovací oprávnění.
(1) Nezdaněný líh budiž uvolňován ze zá-
věry k výrobě octa v tom rozsahu, aby odbyt
konsumního octa, obsahujícího kyselinu octo-
vou, získanou kvašením nezdaněného lihu,
anebo kyselinu octovou, získanou suchou des-
tilací dřeva z produktů této destilace, nebo
jinou cestou chemickou (chemická kyselina
octová), byl kryt ze 69'5% kyselinou vyro-
benou z nezdaněného lihu a z 30'5% chemic-
kou kyselinou octovou. Podle celkového množ-
ství nezdaněného lihu uvolněného ze závěry
k výrobě octa v tom kterém výrobním, období,
t. j. v době od 1. září jednoho roku do 31.
srpna roku následujícího, stanoví minister-
stvo financí, & to vždy před začátkem kaž-
dého výrobního období, úhrnné množství che-
mické kyseliny octové, jež smí býti v bez-
prostředně následujícím výrobním období vy-
klizeno z výrobišť této kyseliny na zdanění
nižší sazbou daně; při stanovení tom po-
stupovati jest tak, aby na každých 100
hektolitrových stupňů nezdaněného lihu,
uvolněného v dotyčném výrobním období
ze závěry k výrobě octa, připadlo 30'72 kg
chemické kyseliny octové, při čemž nutno
přihlížeti také k ustanovením odstavce 2
tohoto paragrafu. Stanovené úhrnné množ-
3
ství kyseliny octové rozdělí ministerstvo fi-
nancí každoročně na jednotlivá vyrobiště této
kyseliny, přihlížejíc při tom také k dohodě
výrobců chemické kyseliny octové, pokud k ní
dojde do 6 týdnů ode dne účinnosti tohoto
zákona, v dalších pak výrobních obdobích do
1. srpna toho kterého roku.
(2) Nebude-li v tom kterém výrobním ob-
dobí dodržen předepsaný odbytový poměr
mezi chemickou kyselinou octovou a kyseli-
nou, vyrobenou z nezdaněného lihu, a nedo-
hodnou-li se obě výrobní skupiny jinak, může
býti rozdíl vyrovnán ministerstvem financí
v následujícím výrobním období přiměřeným
snížením anebo zvýšením množství nezdaně-
ného lihu uvolněného k výrobě octa a při-
měřeným zvýšením anebo snížením úhrnného
množství chemické kyseliny octové, stanove-
ného podle předcházejícího odstavce. Dohoda
výrobních skupin o vyrovnání nedodrženého
odbytového poměru podléhá schválení minis-
terstva financí.
(3) Přestoupí-li v tom kterém výrobním ob-
dobí výroba kyseliny octové získané kvašením
jiných lihovitých látek, nežli nezdaněného
lihu uvolněného k výrobě octa ze závěry, 10%
úhrnného množství chemické kyseliny octové
stanoveného podle odstavce 1, případně 2 to-
hoto paragrafu, může ministerstvo financí
stanoviti též pro tato výrobiště vyskládňovací
oprávnění, a to podle jejich tříletého odbyto-
vého průměru s tím účinkem, že na množství
kyseliny octové vyklizená z těchto výrobišť
nad stanovené vyskládňovací oprávnění musí
býti zaplacena vyšší sazba daně. Pokud ne-
budou pro tato výrobiště vyskládňovací opráv-
nění stanovena, podléhá veškerá kyselina
octová v nich vyrobená nižší daňové sazbě.
(4) Vyskládňovací oprávnění mohou býti
převedena jen na jiný podnik téže skupiny
a jen po předchozím schválení ministerstva
financí a za podmínek jím stanovených.
§ 3.
Platební povinnost a splatnost daně.
(1) Daň z kyseliny octové tuzemské výroby
jest povinen zaplatiti podnikatel výrobiště,
při důchodkovém zkrácení oprávněný zástup-
ce podnikatele a podnikatel. Bylo-li použito
kyseliny octové osvobozené od daně (§4),
k jiným nežli povoleným účelům, jest povinen
zaplatiti daň ten, na jehož žádost bylo povo-
lení k daněprostému odběru vydáno. Neby-
la-li daň zaplacena osobami, uvedenými
v předchozím, jest k jejímu zaplacení povinen
také ten, kdo kyseliny octové nabyl, ač při
náležité opatrnosti mohl při nabytí kyseliny
octové seznati, že ušla nezákonně zdanění.
Je-li několik osob povinno daň zaplatiti, stihá
je platební povinnost rukou společnou a ne-
rozdílnou.
(2) Daňová povinnost vzniká u kyseliny tu-
zemské výroby její výrobou a daň jest splat-
ná nejpozději 15. dne kalendářního měsíce,
nasledujícího bezprostředně po kalendářním
měsíci, v němž kyselina byla vyklizena z vý-
robiště do volného oběhu. Daň jest zaplatiti
bez další úřední výzvy podle bližších ustano-
vení vládního nařízení.
(3) Není-li podnikatel výrobiště kyseliny
octové zároveň jeho majitelem, anebo neský-
tá-li hodnota výrobiště dostatečného zajištění,
může finanční úřad I. stolice naříditi, aby
podnikatel složil dostatečnou jistotu za daň.
(4) Nebyla-li daň zaplacena v den splatno-
sti, nastává povinnost platiti ode dne splat-
nosti úroky z prodlení výměrou, stanovenou
pro dlužné daně přímé..
(5) Při dovozu kyseliny octové z celní ci-
ziny tvoří daň součást celní pohledávky, o níž
platí příslušná ustanovení celního zákona.
§4.
Osvobození od daně.
Za podmínek a omezení stanovených vlád-
ním nařízením jest osvobozena od daně che-
mická kyselina octová:
a) která bude vyvezena do celní ciziny,
b) které bude použito v tuzemsku k účelům
živnostenským nebo průmyslovým, vyjma po-
travinářským,
c) která jest nezpůsobilá k lidskému poží-
vání.
§ 5.
Ohlašování a zajišťováni destilačních a ji-
ných zařízení způsobilých k výrobě a čištění
kyseliny octové.
(1) Každé nabytí nebo držení destilačního
přístroje anebo jiného souboru zařízení způ-
sobilých k výrobě nebo čištění kyseliny octo-
vé budiž tím, kdo je má, přihlášeno do 48 ho-
5
den ode dne účinností zákona, případně ode
dne nabytí, na potvrzení místně příslušnému
důchodkovému kontrolnímu úřadu,
(2) Kdo se hodlá po živnostensku zabývati
opravami nebo výrobou přístrojů nebo zaří-
zení uvedených v odstavci 1, anebo kdo chce
jimi obchodovati, jest povinen před zaháje-
ním zmíněné činnosti ohlásiti to příslušnému
finančnímu úřadu I. stolice a podléhá úřed-
nímu dozoru orgánů pověřených prováděním
tohoto zákona.
(3) Výrobci zmíněných přístrojů a zařízení
jsou povinni přihlásiti písemně každý zhoto-
vený přístroj nebo zařízení ve 48 hodinách po
zhotovení místně příslušnému důchodkovému
kontrolnímu úřadu, který vydá podateli po-
tvrzení přihlášky.
(4) Rovněž výrobci destilačních přístrojů a
zařízení nepostradatelných k výrobě nebo či-
štění kyseliny octové, jakož i obchodníci s tě-
mito přístroji a zařízeními jsou povinni vésti
zápisy o výrobě a příjmu těchto přístrojů a
zařízení, o jejich opravách a odbytu, úpravu
zápisů stanoví ministerstvo financí.
(5) Na každém přístroji a zařízení budiž
vhodným způsobem uvedeno jméno výrobce a
místo, kde byl přístroj vyroben.
(6) Kdo takové přístroje a zařízení má, vy-
rábí nebo opravuje, smí je zciziti teprve teh-
dy, když oznámil místně příslušnému důchod-
kovému kontrolnímu úřadu jméno a bydliště
příjemcovo, označiv přesně přístroj, zařízení
nebo jeho část, a když má v rukou povolení
k vydání, anebo když do 8 dnů neobdrží zá-
pověď vydání.
(7) Vydaná potvrzení o ohláškách učině-
ných podle tohoto paragrafu buďtež finanč-
ním orgánům pověřeným prováděním tohoto
zákona vždy na výzvu předložena.
(8) Finanční orgánové pověření provádě-
ním tohoto zákona jsou oprávněni zajistiti
úřední uzávěrkou nebo jiným vhodným způ-
sobem proti neohlášené výrobě nebo čištění
kyseliny octové přístroje a zařízení k těmto
úkonům upotřebitelná.
(9) Podmínky pro nabývání zmíněných
přístrojů a zařízení z ciziny stanoví vládní
nařízení.
§ 6.
Úřední dozor.
(1) úřednímu dozoru podléhají podniky,
v nichž se kyselina octová vyrábí, čistí, pro-
6
dává nebo po živnostensku zpracovává, anebo
v nichž jsou destilační přístroje nebo jiná za-
řízení, způsobilá k výrobě nebo čištění ky-
seliny octové.
(2) Orgánové pověření prováděním tohoto
zákona jsou oprávněni ve dne kdykoliv a jin-
dy, je-li podnik v činnosti aneb dostaví-li se
s orgánem obce anebo s orgánem veřejné
bezpečnosti, vstupovati do podniku a do
místností s ním spojených, tam po dobu
úředního jednání prodlévati, provoz sledo-
vati, zjišťovati zásoby kyseliny octové, žádati
od podnikatele nebo od jeho zástupce potřeb-
né vysvětlivky, nahlížeti do zápisů, účtů, ce-
níků, dopravních listin a jiných dokladů, po-
kud mohou tyto pomůcky sloužiti za podklad
pro kontrolu daně, činiti z nich výpisy, po
případě je na stvrzenku odebrati a po úřed-
ním upotřebení vrátiti. Při domovních prohlíd-
kách dbáti jest ustanovení zákona ze dne 9.
dubna 1920, č. 293 Sb. z. a n. o ochraně svo-
body osobní, domovní a tajemství listovního.
(3) Výrobny chemické kyseliny octové ne-
sou náklady spojené s vykonáváním úředního
dozoru ze svého. Ostatní výrobny kyseliny
octové stihá povinnost v předchozí větě zmí-
něná jen, bylo-li jím prokázáno zkrácení daně
z kyseliny octové. Veškeré podniky zabývající
se výrobou nebo čištěním kyseliny octové jsou
povinny vykázati úředním orgánům míst-
nost vhodnou pro úřadování.
(4) Není-li výrobiště kyseliny octové nebo
podnik, v němž se tato kyselina čistí, v čin-
nosti, může býti jeho zařízení úředně zajiš-
těno účelným způsobem, aby ho nemohlo býti
použito. Totéž platí též pro přístroje a zaří-
zení způsobilá k výrobě nebo čištění kyseliny
octové nacházející se mimo výrobiště kyse-
liny octové. Podnikatel jest povinen provésti
na svůj náklad úpravu potřebnou k přiložení
úředních závěr. O odpovědnosti za neporušení
úřední závěry a o jejím sejmutí platí obdob-
ně předpisy zákona o dani z
lihu.
(5) Podrobnosti o ohlašování podniků,
v nichž se kyselina octová vyrábí, čistí, po
živnostensku zpracovává, anebo v nichž jsou
zařízení způsobilá k výrobě nebo k čištění ky-
seliny octové, o sepisování popisných proto-
kolů, o změnách v zařízení neb ve vedoucích
osobách, o ohláškách výroby, vyskladňováni
kyseliny octové, zjišťování zásob, zdaňování
skladních a dopravních schodků, o daňových
kontrolních opatřeních atd. budou stanoveny
vládním nařízením.
§ 7.
Daňové záznamy.
(1) Každý výrobce kyseliny octové jest po-
vinen vésti o výrobě a odbytu kyseliny octové
záznamy a musí vydati každému odběrateli
kyseliny octové doklad o tom, že zásilka kyse-
liny byla do seznamu řádně zapsána. Těm,
kdož s kyselinou octovou obchodují ve vel-
kém, může býti nařízeno vedení záznamů
o příjmu a vydání kyseliny, jakož i vydávání
dokladů o zápisu každé zásilky kyseliny do zá-
znamu o odbytu. Podrobnosti stanoví vládní
nařízení.
(2) Kdo odebírá kyselinu octovou z výro-
biště, případně od velkoobchodníka, jest po-
vinen žádati od dodavatele doklad, uvedený
v předcházejícím odstavci, a neobdrží-li ho,
jest povinen ohlásiti to bez prodlení přísluš-
nému důchodkovému kontrolnímu úřadu.
(3) Každý, kdo s kyselinou octovou obcho-
duje nebo ji po živnostensku zpracovává, jest
povinen vykázati na výzvu orgánů provádějí-
cích tento zákon, že odebrané zboží je kryto
dokladem uvedeným v odstavci 1, nebo pro-
kázati, odkud zboží odebral.
§8.
Promlčení, vymáhání a řízení.
O promlčení, vymáhání daně a o přísluš-
ném řízení platí obdobně předpisy o dani
z lihu.
§9.
Zákaz výroby.
Výroba kyseliny octové z octového anhy-
dridu a z octanů (též z esterů) jest dovolena
jen v továrnách na suchou destilaci dřeva,
kterým bylo přiděleno vyskladňovací opráv-
nění, a jen pokud tyto výrobky pocházejí
z destilace některého z jmenovaných podniků.
Výroba chemické kyseliny octové jiným způ-
sobem než suchou destilací dřeva - pokud ne-
jde o výrobu pro vlastní potřebu k nepotravi-
nářským účelům živnostenským nebo průmy-
slovým anebo pro vývoz - jest přípustná jen
s předchozím svolením vlády.
§ 10.
Prodejní ceny.
Z důvodu zavedení daně z kyseliny octové
nesmějí býti zvýšeny její ceny v drobném.
Po slyšení ústředny obchodních a živnos-
tenských komor a ústředních organisací za-
8
jmových může ministerstvo financí % dohodě
s ministerstvy průmyslu, obchodu a živností,
vnitra, sociální péče, veřejného zdravotnictví
a tělesné výchovy a zemědělství stanoviti
prodejní ceny kyseliny octové a její mini-
mální stupňovitost, jakož i naříditi označo-
vání obalů údajem výrobiště, v němž kyselina
byla vyrobena, a místa plnění.
§ 11.
Zdanění náhražek.
Vládním nařízením mohou býti podrobeny
zdanění podle zásad tohoto zákona také jiné
látky, jež nahrazují kyselinu octovou (ocet)
v použití. Pokud nebude lze použíti při zda-
nění těchto látek pro jejich zvláštnosti usta-
novení tohoto zákona, budou potřebné před-
pisy vydány vládním nařízením.
§12.
Poskytování pomoci.
(1) Státní a jiné veřejné úřady neb orgány
jsou povinny v mezích své působnosti posky-
tovati pomoc při provádění ustanovení tohoto
zákona.
(2) Dopravní podniky jsou povinny podá-
vati k dožádání finančního úřadu I. stolice
tomuto úřadu výkazy o dopravě kyseliny
octové a dovoliti orgánům pověřeným prová-
děním tohoto zákona, aby v úředních hodi-
nách nahlížely do dopravních záznamů.
§ 13.
Dodatečné zdanění a vyrovnávací dávka.
(1) Zásoby kyseliny octové nalézající se v den
účinnosti tohoto zákona na území republiky
Československé ve volném oběhu v množ-
ství nad 5 kg vodyprosté kyseliny octové,
pokud nejsou nebo nebudou od daně osvobo-
zeny podle ustanovení § 4 zákona, podléhají
dodatečnému zdanění, a to: jde-li o chemickou
kyselinu octovou anebo o kvasnou kyselinu
octovou získanou z jiných látek obsahujících
líh než z nezdaněného lihu uvolněného za tím
účelem z uzávěry, částkou 6 Kč za každý
kilogram vodyprosté kyseliny octové, přesa-
hující množství 5 kg.
(2) Každý, kdo má v den účinnosti tohoto
zákona zásobu kyseliny octové, podléhající
dodatečnému zdanění, jest povinen ohlásiti
zásobu do osmi dnů po účinnosti tohoto zá-
kona u místně příslušného důchodkového kon-
trolního úřadu a zaplatiti do dalších osmi dnů
9
dodatečnou daň na zdanitelnou zásobu při-
padající.
(3) Zvýší-li se ceny nezdaněného lihu uvol-
něného k výrobě kyseliny octové ze závěry,
podléhají jak nezpracované zásoby takového
lihu třeba již denaturovaného, nacházející se
v octárnách jakož i kyselina octová, vyrobená
z nezdaněného lihu, vyrovnávací dávce, a to,
jde-li o zásoby lihu, ve výši cenového zvýšení,
a jde-li o kyselinu octovou, ve výši, odpoví-
dající cenovému zvýšení a předpokladu, že
k výrobě 1 kg kyseliny octové jest zapotřebí
1'43 hl. st. nezdaněného lihu. To platí též pro
ocet a kyselinu octovou, vyrobené kvašením
lihu, byly-li dovezeny z celní ciziny. Podrob-
nosti stanoví se vládním nařízením.
(4) Ministr financí je zmocněn, aby, uká-
že-li se to vhodným, provedl dodatečné zda-
nění cestou paušalování. Totéž platí i o vy-
bírání vyrovnávací dávky.
§14.
Ustanovení trestní.
(1) Jakékoli zkrácení nebo zatajení daně
nebo dodatečné daně a vyrovnávací dávky
tímto zákonem stanovených nebo pokus o to
trestá se jako těžký přestupek důchodkový
čtyř- až osminásobkem zkrácené nebo nebez-
pečí zkrácení vydané daně.
(2) Těžkého přestupku důchodkového se -
dopouští a trestá čtyř- až osminásobkem
zkrácené daně také ten, kdo použije kyseliny
octové odebrané nezdaněné k jiným nežli po-
voleným účelům.
(3) Jiné přestupky tohoto zákona a naří-
zení podle něho vydaných trestají se peněži-
tým trestem od 20 Kč do 20. 000 Kč.
(4) Je-li peněžitý trest uložený podle tohoto
zákona nedobytný, nastoupí místo něho ná-
hradní trest vězení od jednoho dne do jednoho
roku. Náhradní trest vězení se stanoví jeden
den za 100 Kč až 300 Kč podle míry provinění
a podle výdělečných, důchodových, majetko-
vých a jinakých osobních poměrů vinníka.
(5) Trestati přestupky ustanovení tohoto
zákona a nařízení podle něho vydaných pří-
sluší:
a) jde-li o těžké přestupky důchodkové,
trestním soudům důchodkovým,
b) jde-li o jiné přestupky, finančním úřa-
dům spravujícím nepřímé daně.
10
(6) úřady a důchodkové soudy rozhodující
o přestupcích tohoto zákona hodnotí prove-
dené důkazy podle volného uvážení.
(7) Trestnost přestupků promlčuje se za
tři roky, počínajíc dnem, kterého přestupek
byl spáchán.
(8) Ustanovení důchodkového trestního zá-
kona o nejvyšší výměře peněžitých trestů
platí jen tehdy, když místo peněžitého trestu,
převyšujícího tuto nejvyšší výměru, uloží se
trest na svobodě.
(9) Jinak platí o stihání a trestání pře-
stupků tohoto zákona a nařízení podle něho
vydaných v zemích Slovenské a Podkarpato-
ruské třicátkový řád s instrukcí k němu
z roku 1842 a hlava IX zák. čl. XI/1909,
o správě veřejných dani, na ostatním území
republiky Československé pak důchodkový
trestní zákon z roku 1835, s doplňky a naří-
zeními k nim vydanými.
§15.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlá-
šení; provede jej ministr financí v dohodě se
zúčastněnými ministry.
Odůvodnění:
I. část všeobecná.
Nehledě k nepatrnému konsumu octa ze
zapař obilních a ovocných, jest u nás kon-
sum kryt octem, získaným jednak kvaše-
ním lihu, uvolněného za tím účelem ze zá-
věry, jednak zředěním destilované kyseliny
octové, získávané při suché destilaci dřeva.
Obé tyto výroby uzavřely v roce 1921 do-
hodu, kterou byl konsum rozdělen 63%
kvasnému octu a 37% průmyslu destilova-
né kyseliny octové. Protože posléz zmíněný
průmysl nemá tak úzkého styku se spotře-
biteli, dociloval v odbytu menší kvóty než
mu byla přidělena, (asi 35%) a i tu byl
- výpočet toliko přibližný, protože podle
smlouvy jest zjišťován odbyt kvasného
octa podle množství lihu k tomuto účelu
odbytého, při němž se předpokládala výtěž-
nost 62. 5%, oproti skutečné výtěžnosti asi
70%. Průmysl destilované kyseliny octové
domáhal se proto opětovně, aby kontingen-
tace smluvní byla nahrazena kontingentací
zákonnou.
Při posledním zvýšení ceny lihu určené-
ho k výrobě octa (o 200 Kč na 1 hl vyhláš-
kou ministerstva financí č. 148/1932 Sb. z.
a n. ) bylo - za účelem udržení konku-
renční schopnosti kvasného octa - smlu-
veno s průmyslem destilované kyseliny
octové, že bude odváděn z každého odbyto-
vého kilogramu 100%, konsumní destilo-
vané kyseliny octové smluvní poplatek
Kč 3'- do státní pokladny. Protože jest
příplatek jen smluvní, nelze jím zatěžovati
ani kyselinu z ciziny dováženou, ani vyrá-
běnou mimo továrny na suchou destilaci
dřeva a průmysl proto žádal, aby tato
smluvní dávka byla přeměněna v zákonnou.
K vůli úplnosti podotýkáme, že v důsledku
neurovnanosti poměrů na trhu octem po-
klesly poněkud ceny kyseliny octové i její
odbyt, takže se sdružení továren na suchou
destilaci dřeva nyní zdráhá smluvní pří-
plátek nadále platiti.
Jak výrobci kvasného octa z nezdaněné-
ho lihu, tak i průmysl suché destilace dře-
11
va poukazují na to, že obojí výroba jest
již zatížena jistými dávkami, naproti tomu
však výroba octa z obilních, ovocných, vin-
ných a podobných zapař zůstává dávkami
nedotčena, v čemž spatřují nejenom daňo-
vou nespravedlivost, nýbrž i přímé ohrožo-
vání svojí existence. Oba průmysly žádají
proto, aby na tyto octy byla uvalena spo-
třební daň.
Při suché destilaci dřeva odcházejí nej-
dříve plyny, jichž výhřevnost jest poměrné
malá a které se spalují obyčejně již ve vý-
robně. Kondensát, resultující z destilace,
rozdělí se ustáním na dvě části, z nichž
jedna jest dehet, druhá pak surový dřevný
ocet. Tento se destiluje dále, aby byly z ně-
ho odstraněny zbytky dehtu, získané páry
se vedou vápeným mlékem, při čemž se
kyselina octová váže v octan vápenatý,
kdežto unikající páry kondensují se
v chladnici na surový dřevitý líh, obsahu-
jící vedle alkoholu methylnatého a vody
ještě aceton, octan methylnatý, allylalko-
hol, ethylmethylketon a různé dehtové
oleje. Konečně odpadá při destilaci dřeva
ještě dehet a dřevěné uhlí.
Z octanu vápenatého se rozkladem kon-
centrovanou kyselinou sírovou v litinových
kotlích vyrábí surová kyselina octová, z níž
se rektifikací na rektifikačních přístrojích,
podobných lihovarským, získává čistá ky-
selina.
Do obchodu přichází:
1. čistá kyselina octová, krystalovaná, t.
zv. ledový ocet,
2. octová tresť obyčejně 80% ní, z níž se
připravuje ocet pro kuchyně a konservy a
3. technická kyselina octová obyčejně
30% ní, používaná hlavně v barvírnách.
Kyselina octová se vyrábí a případně do-
dává z těchto 7 továren:
Bantlinovy chemické továrny a. s. v Pe-
rečíně v P. Rusi,
"Szolyva" tov. na suchou destilaci dřeva
a. s. ve Svaljavě v P. Rusi,
"Clotilda" a. s. pro průmysl chemický ve
Velkém Bočkově v P. Rusi,
Chemická továrna Josefa Pálffyho ve
Smolenici na Slovensku,
Lučebný priemysel Dr. Blasberg a spol.,
kom. spol. v Hnúšti-Likieru na Slovensku,
Firma Dr. Ing. Buryjánek a spol. v Mi-
moni,
Firma Dr. Ing. Buryjánek v Kundrati-
cích v Krušných Horách.
Odbyt konsumní kyseliny octové v tu-
zemsku činil v kampani
|
1928/29... |
... 7. 405 q |
|
1929/30... |
... 7. 636 q |
|
1930/31... |
... 6. 923 q |
|
1931/32... |
... 9. 387 q. |
|
1932/33... |
... 2. 613 q |
|
1933/34... |
... 5. 281 q |
Jedinou příčinou poklesu v kampani
1932/33 jsou předprodej kyseliny octové
před zavedením smluvní dávky Kč 3. - za
1 kg 100%ní kyseliny, v důsledku čehož
poklesl pak odbyt v kampani 1932/33.
Dlužno proto kampaně 1931/32 a 1932/33
sloučiti a odbyt v obou kampaních stano-
viti průměrem, který pak jest téměř
6. 000 q kyseliny.
Cena jednoho kilogramu 100%ní kyseli-
ny včetně obalu činí asi 23'40 Kč při v ý-
r o b n í c h nákladech (nečítaje tedy obal,
dovozné, pojištění atd. ) asi 5-6 Kč. Vedle
kyseliny octové vyrábějí podniky hlavně
methylalkohol, aceton a dřevěné uhlí. Me-
thylalkoholu používá se k povinnému mí-
šení s benzinem podle zákona č. 85/1932
Sb. z. a n. a Společnost pro zpeněžení lihu
platí za methylalkohol 340 Kč za 1 hl. Na-
proti tomu není dnes téměř vůbec odbytu
na dřevěné uhlí, takže se ho musí z části
používati k vývinu tepla v továrnách sa-
mých.
Průmysl suché destilace dřeva má pro
kraje, v nichž jest, neobyčejný význam,
protože tu jiného průmyslu není a protože
rubáni a dopravu dříví nelze zracionaliso-
vati, takže nutno při výrobě zaměstnávati
značné množství lidí.
II. část zvláštní.
K vysvětlení jednotlivých ustanovení
osnovy uvádí se toto:
Předmět daně. - S hlediska daňo-
vého nutno rozlišovati trojí druh kyseliny
octové:
a) kyselinu vyrobenou z nezdaněného
lihu uvolněného za tím účelem ze závěry
Společností pro zpeněžení lihu;
b) chemickou kyselinu octovou vyrobe-
nou suchou destilací dřeva, z produktů