7

Josef Lenhart z Plané č. 44 byl zraněn
pažbou do bedra a do hlavy.

Karel Ortmann z Plané chtěl pomoci Len-
hartovi, když ho ze zadu srazil četník, dostal
však ránu pažbou do levého oka a rány gu-
movým obuškem do týla. Svědkové: Fran-
tišek Walter z Plané č. 227, František Rödl
z Plané č. 65.

Karel Biebl z Plané č. 105 byl zraněn
gumovým obuškem a mimo to ho četník
kopl.

Důkaz: Výše uvedené osoby jako svěd-
kové, dále senátor Ludvík Frank z Marián-
ských Lázní, člen zemského zastupitelstva
Josef Wirt z Hunčic, poslanec Rudolf Sand-
ner z Chebu.

Dlužno poznamenati, že výpočet raněných
není naprosto úplný, poněvadž jmen četných
zraněných nebylo lze zjistiti. Rozhodně
všechna zranění způsobená v místnosti gu-
movými obušky, pažbami a bodly pocházejí
od četníků, nikoliv od politických odpůrců,
kteří teprve mimo shromaždiště házeli ka-
meny na účastníky schůze, což četníci klidně
trpěli. Přítomný vládní zástupce rada Ka-
landra přes výzvu předsednictva schůze ne-
přišel vůbec do místnosti schůze a trvale
zůstal mimo ni. Dal-li pokyn, aby četníci
dvakrát naprosto nepochopitelně vnikli do
shromaždiště, není známo, ale byl mimo
místnost schůze u četnictva.

Důkaz: Senátor Ludvík Frank z Marián-
ských Lázní.

Když byli účastníci schůze vytlačeni,
byl zatčen vůdce pořadatelů Otto Wach
z Mariánských Lázní. Otto Wach dostal již
v síni několik těžkých ran gumovým obuš-
kem. V budově soudu tři nebo čtyři tam
přítomní četníci znovu na něj doráželi. Do-
zorce vězení ho políčkoval. Volal o pomoc,
ale zacpali mu ústa. četníci volali: "Ty ně-
mecké prase jsi vším vinen. Chleba od re-
publiky, to bys žral!" Když ho tloukl vě-
zeňský dozorce a on volal o pomoc, řekl
jeden četník: "Jen silně zbít to německé
prase!" Byl pak odvlečen do kobky k jiným
zatčeným členům sudetskoněmecké strany,
dostal třesavku a omdlel. Teprve na opě-
tovné naléhání jeho druhů byl k němu po-
volán lékař. Lékař dr Greissler zjistil otřes
mozku. Téhož odpoledne byl s ním sepsán
zápis, při čemž vylíčil průběh schůze tak,
jak se skutečně udál.

Důkaz: Otto Wach z Mariánských Lázní,
František Herzig, mladý sedlák z Luhová,

Václav Müller z Těchoděl, senátor Ludvík
Frank z Mariánských Lázní, František
Klier, sklář ze Staré Knížecí Hutě č. 17,
Karel Wirt z Tachova, Jiří Wach ze Schon-
brunnu, Rudolf Lorenz z Halže, František
Setzer z Nové Vsi, Hanuš Weinmann z Pla-
né, Josef Böhm z Brodu, Jiří Hartl z Ta-
chova, Terezie Demmerová z Něšova a Ru-
dolf Hetler ze Staré Knížecí Hutě.

Dozorce vězňů se jmenuje František Na-
šinec, bydlí v Touškově. Bil, jak jsme se
již zmínili, Ottu Wacha a nesmírně ho ha-
nobil. Týž vězeňský dozorce chytil i Ervína
Strichirsche, když se chtěl u něho poptati
na zdraví Otty Wacha, za krk a srazil ho
se schodů, při čemž volal: "Vy němečtí psi,
vy prasata, vy buřiči!" Při tom hrozil gu-
movým obuškem.

Důkaz: Ervín Strichirsch z Touškova,
senátor Ludvík Frank z Mariánských Lázni.

Toto vylíčení dokazuje, jak nestydatě čet-
níci částečně společně se sociálními demo-
kraty a dokonce i vězeňský dozorce zachá-
zeli s bezbrannými osobami.

Ani četníci se nemohli nasytiti nadávek,
jako: "Německá prasata" atd. Tak řekl n. p.
četník Matějka ke dvěma pořadatelům, když
dal jejich tobolky na jízdních kolech pro-
hledávati dvěma muži v občanském šatě,
a oba pořadatelé se proti tomu ohrazovali:
"Co tu vlastně chcete, zůstaňte doma! Ne-
potřebujeme vás zde! Jste samá luza!
Jděte k svému Hitlerovi, od něho máte svou
kulturu!" Slovo "luza" několikrát opakoval.

Důkaz: Adolf Rehmann z Hermanns-
reithu č. 16, Josef Bock, František Weigl
z Hermannsreithu.

Jest jasné, že četníci při všech výše uve-
dených událostech značně překročili okruh
svých povinností a že nebylo vůbec důvodu
k činnému zakročení četnictva gumovými
obušky a pažbami a podobnými věcmi.

Toto vylíčení stavu věcí mohou zmínění
svědkové potvrditi v plném rozsahu,

Hanuš Weinmann z Plané č. 18 udělal si
fotografické snímky těchto událostí, ale pří-
stroj i s filmem byl mu odňat; přístroj mu
byl sice po několika dnech vrácen, ale bez
filmu.

Obrázky by ovšem byly velmi poučné.
Bude věcí úřadů vyšetřiti, kam se film
u četnictva poděl.

Zajímavé jsou také události, které se
staly v místnosti, kde se konala schůze, a to

8

za schůze. Když rušitelé schůze byli vy-
váděni, řekl řidič automobilu, patřícího
stříbrskému konsumu: "My jim to uká-
žeme, půjdeme zase dovnitř, my se nebo-
jíme!" Jeden z četníků stojících blíže řekl
poté: "Co zde chcete, jděte zase dovnitř. "
Tedy místo aby zjistili rušitele schůze, a
ačkoliv z řečí těchto rušitelů schůze bylo
zřejmo, že chtějí schůzi rušiti, sami četníci
je vybízeli, aby zase šli dovnitř.

Důkaz: Adolf Rehmann, obchodní pomoc-
ník z Hermannsreithu č. 16.

Přihlížejíce k tomuto vylíčení věci pode-
psaní konstatují:

1. Četnictvo stažené dne 2. a 3. května
1935 do Touškova, aby udrželo klid a po-
řádek, jak přímo tak i nepřímo podporová-
ním rušivých zásahů politických odpůrců
sudetskoněmecké strany záměrně rušilo, ba
přímo znemožnilo předsednictvu schůze vy-
konati přípravy a opatření, která měla za-
jistiti klidný a spořádaný průběh schůze,
a při tom porušilo zákony.

2. Četnictvo gumovými obušky, pažbami
a bodly ztýralo a částečně těžce poranilo
pořadatele, přivolané na ochranu voličské
schůze, a to tak, že to hraničí přímo se sa-
dismem, bez důvodu a při tom těžce porušilo
zákony. Z nezměrného národního záští proti
všemu německému napadli četníci bezbranné
osoby a ve své nesmírné zuřivosti neušetřili
ani žen. Tento postup četnictva připomíná
policejní metody nejtemnějšího středověku
a není důstojný kulturního státu.

3. Toto jednám četnictva jest výsměchem
všem zásadám demokracie a humanity a od-
poruje nejzásadnějším lidským právům.

4. Četníci nejen těžce ztýrali pořadatele
sudetskoněmecké strany, nýbrž mimo to
ještě pro jejich národnost jim velmi sprosté
nadávali a tím velmi těžce urazili všechny
sudetské Němce.

5. Četníci svým nekvalifikovatelným po-
stupem velmi podkopali důvěru obyvatel-
stva ve spravedlnost a nestrannost státních
činitelů a velice poškodili vážnost státní
autority.

Podepsaní táží se tedy obou pánů mi-
nistrů:

1. Domnívají se páni ministři, že jednám
četnictva je zákonitě a mravně ospravedl-
něné?

2. Jsou páni ministři ochotni všechny
tyto četníky ihned z trestu přeložiti, pro-
vésti přísné vyšetřování událostí ze dne 2.
a 3. května 1935 v Touškově a všechny
vinníky spravedlivě a přísně potrestati?

3. Co hodlají páni ministři učiniti, aby
se dostalo spravedlivého dostiučinění oso-
bám při těchto událostech ztýraným i těžce
zhanobeným a uraženým státním občanům ?

Naléhavost interpelace se odůvodňuje
rozhořčením a neklidem, jaký ještě dnes
panuje v západních Čechách pro touškovské
události.

V  P r a z e dne 4. září 1935.

Dr F. Köllner, Stangl, Gruber,

Axmann, Birke, G. Böhm, Budig, dr Eichholz, Fischer, Frank, dr Hodina, Hollube,
Illing, Jäkel, dr Jilly, Jobst, inž. Karmasin, dr Kellner, dr Klieber, Knöchel, Knorre,
E. Köhler, Kundt, inž. Künzel, Liebl, inž. Lischka, May, Nemetz, inž. Nentwich, dr
Neuwirth, Nickerl, F. Nitsch, Obrlík, inž. Peschka, dr Peters, inž. Richter, dr Rosche,
Rösler, Sandner, inž. Schreiber, Sogl, Wagner, Wollner, dr Zippelius, Szentiványi,
dr Holota, dr Porubszky, Esterházy, dr Szüllo, Jaross, dr Korláth, Petrášek, A. Nitsch.

Státní tiskárna v Praze. - 4497-35.