Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935.
IV. volební období. 1. zasedání.
80.
lnterpelace:
I. posl. Illinga, dra Kliebera, dra F. Köllnera min. veřejných prací o zanedbaném stavu okres-
ních silnic v západních Čechách,
II. posl. MUDra Jillyho min. sociální péče, min. veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy a min.
financí o naléhavých otázkách lékařského stavu,
III. posl. MUDra Jillyho min. veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy o opatřeních na ochranu
lékárníků,
IV. posl. Hodinové-Spurné min. spravedlnosti o obžalobě proti dělníku Aloisů Barotovi pro vý-
rok na schůzi ve Křtomili dne 1. dubna 1935.
V. posl. dra F. Köllnera, Franka min. národní obrany o protizákonné činnosti vojínů,
VI. posl. Nepomuckého min. vnitra o zákazu táboru lidu Volné myšlenky
Československé a Unie
socialistických svobodných myslitelů v Českých Budějovicích,
VII. posl. K. H. Franka, Wollnera, Illinga min. národní obrany o výtržnostech vojínů na zábavě
v Úhošťanech v okrese kadaňském,
VIII. posl. Vodičky min. financí o svévolném postupu okresní berní správy v Pardubicích a jejích
exekutorů při vymáhání daní od malých živnostníků,
IX. posl. Vodičky, Synka min. národní obrany o smrti vojína Josefa Nováka.
X. posl. dra Jillyho, inž. Karmasina, A. Sogla min. veřej. zdravotnictví a tělesné výchovy a min.
sociální péče o úpravě služebních poměrů a příjmů porodních asistentek ve venkovských
obcích.
80/1 (překlad).
Interpelace
poslanců J. Illinga, dr G. Kliebera, dr F.
Köllnera
ministrovi veřejných prací
o zanedbaném stavu okresních silnic
v západních Čechách.
Okresní silnice z Chomutova do Klášterce nad
Ohří, a to od Prunéřova přes Klášterec a Stráž
až do zaústění do státní silnice z Jáchymova do
Karlových Varů, dále okresní silnice, které spo-
jují hornické a průmyslové území měst Chodova,
Nového Sedla a Lokte, jakož i okresní silnice od-
bočující u Bohatíc od státní silnice z Karlových
Varů do Ostrova a vedoucí přes Hroznětín, Merk-
lín, Pernink, Horní Blatnou k celnímu úřadu
v Breitenbachu, okresní silnice odbočující od
státní silnice u Horních Loman přes Starý Ryb-
ník, Vildštejn, Hrzín do Schonbachu a okresní sil-
nice z Vildštejna přes Velký Luh do Plesné
a z Plesné přes Steingrub do Vildštejna jsou ve
Epustlém stavu, který se nedá vypsati a který lze
označiti jen jako nesjízdný.
Jest tedy potřebí, aby jmenovaným okresním
silnicím byly co nejdříve přiděleny peníze ze sil-
ničního fondu nebo stavební příspěvky, a to co
nejrychleji, aby ještě v tomto podzimu, než na-
stanou mrazy, mohly býti tyto silnice upraveny
na sjízdné.
Chomutovská okresní silnice až do zaústění do
státní silnice z Jáchymova do Karlových Varů jest
nejen důležitá příjezdní silnice do západočeských
lázní směrem od Drážďan, nýbrž i hlavní spojení
těchto lázní s velkým západočeským uhelným
a průmyslovým územím, které se táhne od Teplic
do Děčína. Jde tedy o okresní silnici, která spo-
juje světové lázně republiky s cizinou, takže za
stav této silnice se musíme styděti před cestují-
cími cizinci.
To působí, že se cizinci vzdávají návštěvy Čes-
koslovenska, protože se chtějí vyhnouti tomu, aby
vozidla zničili na zpustlých
Československých sil-
nicích nebo aby se vysazovali úrazům pro tyto
silniční poměry, které jsou paskvilem jakékoliv
dopravní bezpečnosti. I to, že tato silnice jest
jediné spojení průmyslových a hornických měst
2
severních Čech, jejichž poplatnost a zvláště pla-
cená daň z motorových vozidel do silničního fondu
není v poměru k nepatrným částkám, přidělova-
ným na silniční účely právě v této oblasti, oprav-
ňuje nás, abychom se naléhavě dožadovali oka-
mžité nápravy. I cizinecký ruch, který jest dosud
jediný pramen příjmů, jenž v opaku k jiným pra-
menům příjmů přes hospodářskou krisi stále ještě
živí většinu zdejšího obyvatelstva, je takovými
silničními poměry rdoušen tak, že i tento pramen
příjmů hrozí vyschnouti.
I obrat průmyslový a obchodní, hlavní činitelé
našeho hospodářského života, neobyčejně trpí ta-
kovými silničními poměry, poněvadž zahraniční
zákazníci, varovaní zahraničním tiskem, nenavště-
vují naše továrny hornické a průmyslové oblasti
měst Chodova, Nového Sedla, Plesné a Lokte.
Okresní silnice od státní silnice z Karlových
Varů do Ostrova přes Hroznětín, Merklín, Per-
nink a Horní Blatnou až k československému po-
hraničnímu celnímu úřadu v Breitenbachu jest dů-
ležité spojení mezi Karlovými Vary a pohraničním
celním úřadem v Johanngeorgenstadtu směrem
na Cvikov a Saskou Kamenici. Tato silnice má
tedy nejen zvláštní vyznaní pro cizinecký ruch
do našich lázní, nýbrž jest i důležité spojení mezi
domovem a cizinou pro náš krušnohorský prů-
mysl, zvláště pro rukavičkářství.
Zmíněné okresní silnice z Vildštejnu do Plesné
a Schonbachu jsou bezpříkladně špatné a jejich
délka činí asi 25 až 30 km. Jde veskrze o důležité
spojovací cesty, které spojují průmyslová stře-
diska našeho západočeského textilního průmyslu.
Proti úpadku silnic, který se projevuje zvláště
v západních Čechách, protestovaly všechny sbory
mající na tom zájem, již od podzimu 1934 něko-
likrát u ministra veřejných prací a u zemského
presidenta pro Čechy a prosily o rychlou nápravu.
Celé toto úsilí mělo jen nepatrné částečné
úspěchy.
Budiž konstatováno, že okresní úřady, pod je-
jichž ochranu patří zmíněné silnice, zavinily je-
jich dnešní úplný úpadek, poněvadž zanedbaly
vyhověti podnětům, které jim přednesly rozličné
skupiny zájemců. Rovněž zanedbaly využití mož-
ností, daných úsilím vlády o naléhavé opatření
práce, nebo včas požádati o mimořádné podpory
od ministerstva sociální péče, jimiž ve zvláštních
výjimečných případech měly si okresy opatřiti
část stavebních nákladů, o kterou se podle zákona
mají samy postarati, ale která se pro nouzi okresů
nedá sehnati.
Jednotlivé okresní úřady zanedbaly ucházeti se
vůbec některým z možných způsobů o státní sub-
venci na opravu silnic, čímž i ústředním úřadům
bylo znemožněno napraviti tyto poměry.
Tážeme se tedy pana ministra veřejných prací:
1. Ví o neutěšených silničních poměrech v okre-
sích loketském, jáchymovském, vildštejnském a ple-
senském a jest ochoten celým svým vlivem se pu-
starati o nutné obnovovací práce?
2. Jest ochoten působiti na odborné referenty
okresních úřadů v tom směru, aby plně využili
daných možností pro získání subvencí na obnovu
silnic ?
V P r a z e dne 16. září 1936.
Illing, dr Klieber, dr F. Köllner,
Axmann, dr Eichholz, Fischer, dr Hodina, Hollube,
Jäkel, inž. Karmasin, dr Kellner, Knöchel, E.
Kohler, inž. Lischka, May, dr Neuwirth, F. Nitsch,
dr Peters, inž. Richter, Sandner, inž. Schreiber,
Stangl, Wollner, dr Zippelius.
80/II (překlad).
Interpelace
poslance MUDra T. Jillyho
ministrovi sociální péče, ministrovi veřej-
ného zdravotnictví a tělesné výchovy a mi-
nistrovi financí
o naléhavých otázkách lékařského stavu.
Lékařský stav, který jest povolání závažné pro
blaho veškerenstva, jest v těžké hospodářské krisi.
Za tíseň lékařského stavu nelze svalovati odpo-
vědnost pouze na všeobecnou hospodářskou situaci,
také státní, zákonité zásahy do tohoto povolání
velmi k tomu přispěly. Velká většina obyvatel-
stva dnes náleží k povinnému léčebnému pojištění
(Léčebný fond veřejných zaměstnanců, poštovních
zaměstnanců, nemocenské pokladny soukromých
úředníků, nemocenské pokladny dělnické), které
za lékařské výkony určilo nejnižší odměnu. Dosud
svobodné lékařské povolám mění se tím v povo-
lání úřednické a zaměstnanecké. Lékaři, kteří
vždy prokazovali velké porozumění pro nutná so-
ciální opatření, nebrání se proti těmto nemocen-
ským pojištěním, která vytvořil stát, ale zároveň
prohlašují, že povinnost pracovati pro většinu
obyvatelstva za nejnižší sazby (ordinace 7 Kč, ná-
vštěva u nemocného 14 Kč), neumožňuje již léka-
řům ukládati si úspory na stáří. Po neobyčejně
těžké, odpovědné činnosti svého povolání může
lékař na stáří očekávati největší bídu.
Tážeme se tedy vlády:
1. Jest vláda ochotna vyslechnouti také lé-
kaře, než se bude usnášeti na zákonech a naříze-
ních, které zasahují do zájmů lékařů, a nikoliv je
prostě stavěti před hotovou věc, jak se dosud pra-
videlně dělo? (Příklady z poslední doby: novelo-
vání zákona o sociálním pojištění, zákon o zubním
lékařství a zubní technice. )
2. Jest ministerstvo sociální péče ochotno splniti
převzatý závazek, totiž pojistiti lékaře na pensi?
3. Ví toto ministerstvo, že se nositelé nemocen-
ského pojištění vyhýbají svému zákonitému zá-
vazku přihlásiti své smluvní lékaře k pensijnímu
pojištění ?
4. Ministerstvo financí setrvává neochvějně na
stanovisku, že se lékařům z jejich příjmů z nemo-
8
cenských. pojištění a léčebných fondů má předpi-
sovati výdělková daň, ačkoliv nejvyšší správní
soud několikrát rozhodl, že předpis výdělkové
daně z požitků placených pokladnami odporuje zá-
konu. Hodlá se vláda postarati, aby se pralese mi-
nisterstva financí úplně přizpůsobila praksi nej-
vyššího správního soudu?
5. Jest ministerstvo financí ochotno zakročiti
proti tomu, aby se lékařům předpisovaly daně
z mnohem vyšší příjmové základny, než jaká dnes
ve skutečnosti jest, aniž se při tom namnoze pro-
vedlo zákonité vytýkací řízení? Toto bezohledné
zdanění postihuje povolání, od kterého se jinak
stále vyžaduji bezplatné výkony jako úplné přiro-
zené. (Příklady: ošetřování nezaměstnaných,
ochranná očkování proti nakažlivým nemocem, lé-
kařská služba o nedělích a svátcích a v noci. )
6. Při tomto hrozivém stavu lékařů se přesto
bez rozpaků udílí cizincům státní občanství a ci-
zím lékařům se povoluje provozovati praksi v Čes-
koslovenské republice. Proti tomuto postupu musí
se domácí lékaři rozhodně postaviti. Jest vláda
ochotna toho dbáti ?
7. Kdy konečně hodlá se ministerstvo veřejného
zdravotnictví a tělesné výchovy v dohodě s mini-
sterstvem školství a národní osvěty vážně zabý-
vati reformou lékařského studia? Jelikož lékařský
stav jest příliš obsazen, jest tato reforma nanej-
výš naléhavá.
V Praze dne 25. září 1935.
Dr Jilly,
Axmann, Birke, dr Eichholz, Fischer, Gruber,
dr Hodina, Hollube, Illing, Jákel, Jobst, inž. Kar-
masin, dr Kellner, Knochel, E. Kohler, inž.
Lischka, May, dr Neuwirth, Nickerl, F. Nitsch,
dr Peters, inž. Richter, Sandner, inž. Schreiber,
Sogl, Stangl, Wollner, dr
Zippelius.
80/III (překlad).
Interpelace
poslance MUDr. T. Jillyho
ministrovi veřejného zdravotnictví a tělesné
výchovy
o opatřeních na ochranu lékárníků.
Stav lékárnický jest nyní v povážlivé krisi,
která postihuje jak podnikatele (hromadí se vy-
rovnání a konkursy), tak i zaměstnance (stále
ubývá míst). Poněvadž zde nejde jen o zájmy jed-
notlivců nebo jednoho povolání, nýbrž jest ohro-
žen zájem veškerenstva, jest naléhavě potřebí
nápravy. Dlužno konstatovati, že povážlivý stav
lékárníků v
Československé republice jen nepatr-
nou měrou způsobila všeobecná hospodářská krise.
Hlavně jej zavinilo to, že povolané úřady nepo-
skytovaly tomuto pro zdraví lidu veskrze důleži-
tému povolání ochranu a podporu, která mu k bez-
vadnému provádění jeho důležitých úkolů měla
býti rozhodně zaručena.
Tážeme se tedy pana ministra veřejného zdra-
votnictví a tělesné výchovy:
1. Lékárníkům musí se zásadně vyhraditi
oprávnění prodávati spotřebitelům léky jakého-
koliv druhu. Jest p. ministr zdravotnictví ochoten
změniti návrh zákona, jejž vypracoval zpravodaj
ministerstva obchodu, o úpravě drogistické živ-
nosti v tom směru, aby naprosto nemohl hospo-
dářsky ohrožovati lékárníky?
2. § 156 zákona o sociálním pojištění zřejmě
porušuje zásadu, že jen lékárny mají býti opráv-
něny prodávati léky spotřebitelům. Jest p. ministr
ochoten rozhodně působiti k tomu, aby byl zrušen
§ 156, odst. 2 zákona o sociálním pojištění, který
i ve svém novém znění jest pro lékárny pohromou ?
3. Jest p. ministr ochoten naříditi, aby hospo-
dářský základ pro zajištěnou existenci lékáren byl
zajištěn tím, že se poplatky, zvláště pracovní po-
platky pro strany požívající výhod, podle přítom-
ných poměrů upraví podle hodnot platných před
válkou ?
4. Jest naléhavě potřebí, aby se nezákonitému
zaměstnávání nekvalifikovaných sil v lékárnách
čelilo zavedením služebního odznaku, jehož za-
městnanci žádají. Bude ještě důležitější, aby i při
tovární výrobě lékárnických přípravků byla od-
povědná místa obsazena kvalifikovanými silami,
magistry farmacie. Jest p. ministr ochoten se
o to postarati ?
5. Jest p. ministr s to, podniknouti kroky ke
spravedlivému kontingentování lékárnického do-
rostu, aby se takto čelilo znemravňujicí nezaměst-
nanosti v důležitém povolání lékárnickém ?
V Praze dne 25. září 1935.
Dr Jilly,
Axmann, Birke, dr Eichholz, Fischer, Gruber,
dr Hodina, Hollube, Illing, Jákel, inž. Karmasin,
dr Kellner, Knochel, E. Kohler, inž. Lischka, May,
dr Neuwirth, Nickerl, F. Nitsch, dr Peters, inž.
Richter, Sandner, inž. Schreiber" Sogl, Stangl,
Wollner, dr Zippelius.
80/IV.
Interpelace
posl. Hodinové-Spurné
ministru spravedlnosti
o obžalobě proti dělníku Aloisů Barotovi pro
výrok na schůzi ve Křtomili dne 1. IV. 1935.
Aloisů Barotovi byl doručen tento obžalovací
spis:
"St 9621/35/4-Tk 569/35/12. Spis obžalovací.
Státní zastupitelství v Novém Jičíně podává na
Aloise Barota, narozeného 31. /5. 1896 v Rychlově,
4
příslušného do Bystřice p. H., ženatého, továrního
dělníka v Bystřici p. H., Tovární ul. č. 535
obžalobu:
že dne 1. dubna 1935 ve Křtomili na veřejné
schůzi, tedy veřejně způsobem štvavým hanobil
republiku tak, že to mohlo snížiti vážnost repu-
bliky a ohroziti obecný mír v republice, čímž spá-
chal přečin rušení obecného míru dle §u 14, č. 5
zákona na ochranu republiky, trestný dle § 14,
č. 4 cit. zákona.
Při hlavním přelíčení, které se dle §§ 13, 51,
tr. ř. před senátem krajského soudu v Novém
Jičíně má konati, buďtéž dle § 252 tr. ř. přečteny:
trestní oznámení čl. 1 a 2, protokoly s Bohumilém
Hošťálkem čl. 4, Vilémem Pročkem čl. 5, Rudolfem
Žákem čl. 7, Albínem Božkem čl. 8 a osobní prů-
kazy obviněného.
Důvody:
Dne 1. dubna 1935 konala se ve Křtomili ve-
řejná volební schůze, na níž promluvil obviněný
Josef Barot. Ku konci schůze na otázku, proč ne-
jdou komunisté do vlády, pronesl: "Komunisté ne-
mohou jít do dnešní vlády, neboť nemohou hlaso-
vat a souhlasit se zákony, které jsou proti děl-
nictvu". Že tento výrok obviněný pronesl jest pro-
kázáno komisařem Albínem Božkem a Rudolfem
Žákem.
Pokud se týká výroku samotného, zakládá skut-
kovou podstatu přečinu podle § 14, č. 5 zák. na
ochranu republiky. Hanobiti lze republiku i bez
použití slova republika hanobením úkonů ústav-
ního činitele a nemůže býti pochybnosti, že ve vý-
roku řečníka jest obsažena nepravda o nedostatku
sociálního cítění ústavních činitelů vyslovením
okolnosti, že ústavní činitelé, t. j. parlamentní
většina odhlasovává zákony proti dělníkům. Tako-
váto neoprávněná výtka, pronesená na veřejné
schůzi jest zřejmě štvavá a hanobící republiku a
způsobilá snížiti vážnost republiky, jakož i ohro-
ziti v ní obecný mír a obviněný si toho byl jistě
vědom.
Jest tudíž právem žalován.
7. září 1935.
Prokurátor.
Podpis nečitelný. "
Ptáme se pana ministra:
1. Souhlasí s postupem prokurátora v uvedené
věci?
2. Je pan ministr ochoten dáti státnímu zastu-
pitelství v Novém Jičíně pokyn, aby zmíněnou ob-
žalobu ihned odvolalo?
V Praze dne 2. října 1935.
Hodinová-Spurná,
Krosnář, Zápotocký, Schmidke, Vodička, Török,
Kliment, Beuer, Vallo, Kosik, Dvořák, Machačová,
B. Köhler, Klíma, Śliwka, Široký, dr Clementis,
Slánský, Kopřiva, Nepomucký, Šverma.
80/V (překlad).
Interpelace
poslanců dr F. Köllnera, K. H. Franka
ministrovi národní obrany
o protizákonné činnosti vojínů.
Hraničářský prapor č. 6 z Domažlic shromáždil
se v noci z 11. na 12. srpna 1935 po cvičení v obci
Bystřici nad Úhlavou. Ve štítě domu č. 5, ve
kterém kovář Petr Tauscher pod firmou Michala
Chalupka provozuje kovářství, visel ověnčený
obraz Konráda Henleina. Asi v půl druhé v noci
spozorovali tento obraz někteří vojíni stojící na
cestě a snad se jim nelíbil. Šli tedy pod vedením
poddůstojníka do dvora č. 19 Kateřiny Tauschkové
a chystali se odtamtud odnésti žebřík. Přítomný
Alois Tauschek, syn Kateřiny Tauschkové, chtěl
jim v tom zabrániti. Byl však odstrčen a žebřík
odnesen. Přes odpor veškerého obyvatelstva při-
stavili potom vojíni žebřík ke štítu domu č. 5,
strhli obraz i s věnci a vývěsný štít kovárny a od-
stranili i plakát sudetsko-německé strany, na-
lepený na veřejné vývěsní tabuli.
Jeden z přítomných obyvatelů uvědomil o tom
důstojníka, který seděl v hostinci "U černého
jezera" a žádal ho, aby zakročil. Důstojník vy-
jádřil svou nelibost nad činností vojínů naprosto
nepostačujícím pokáráním pachatelů, ale pachatele
nezjistil.
Svědky této události jsou: Alois Tauschek z By-
střice n. Úhlavou č. 19, Karel Tauschek z Bystřice
nad Úhlavou č. 21, Heřman Künzel, zubní technik
z Nýrská, Otto Wolf, učitel z Nýrská, Hilda Jan-
dová z Bystřice n. Úhlavou.
Podepsaní konstatují, že chování vojínů nejen
zřejmě odporuje policejním předpisům, nýbrž že
takové chování může zkaliti poměr mezi obyvatel-
stvem a vojskem. Podepsaní žádají tedy pana mi-
nistra, aby dal tento případ přísně vyšetřiti a
pachatele potrestati.
V Praze dne 20. srpna 1935.
Dr Köllner, Frank,
Axmann, Birke, G. Böhm, Budig, dr Eichholz,
B. Fischer, Gruber, dr Hodina, Hollube, Illing,
Jäkel, dr Jilly, Jobst, inž. Karmasin, dr
Kellner, dr Klieber, Knöchel, Knorre, E. Köh-
ler, Kundt, inž. Künzel, inž. Lischka, May, inž.
Nentwich, dr Neuwirth, Nickerl, F. Nitsch, Obrlik,
inž. Peschka, dr Peters, inž. W. Richter, dr Rosche,
Rösler, Sandner, inž. Schreiber, Sogl, Stangl,
Wagner.
5
80/VI.
Interpelace
poslance Nepomuckého
ministru vnitra
o zákazu táboru lidu Volné myšlenky česko-
slovenské a Unie socialistických svobod-
ných myslitelů v českých Budějovicích.
Volná myšlenka československá podala jménem
akčního výboru organisací bezkonfesních v Čes.
Budějovicích, v němž je kromě této organisace
zastoupena také Unie socialistických svobodných
myslitelů a spolek Karel Havlíček, žádost o po-
volení táboru lidu na den 1. září 1935 na Jirsíkově
náměstí. Na tomto táboru lidu měl promluviti Em.
V. Voska na théma: "Za svobodnou a demokratic-
kou školu. " Tato žádost byla rozhodnutím okres-
ního úřadu v Čes. Budějovicích zamítnuta výnosem
ze dne 26. srpna 1935 pod č. 54. 726/št. Zákaz byl
vydán podle § 6 zák. shromažďovacího v zájmu
veřejného klidu a pořádku vzhledem k místním
poměrům.
Tento zákaz okresního úřadu je neodůvodněný,
poněvadž v naší republice lid usiloval a usiluje
o svobodu a demokracii ve všech oborech, tedy
také ve školství. Seriosnost pořádajících korporací
i osoby přednášejícího dávala záruku, že projevu
nebude žádným způsobem zneužito.
Rovněž tak žádná okolnost nenasvědčovala
tomu, že by při táboru lidu bylo mohlo dojíti k vý-
tržnostem s jiné strany nebo k nějakým jiným
incidentům, které by mohly porušiti veřejný klid
a pořádek.
Zdá se tedy, že jedinou příčinou zákazu byly
přílišné a nemístné ohledy vůči českobudějovic-
kému biskupovi a místním katolickým institucím,
kterým přirozeně tábor lidu akčního výboru bez-
konfesních organisací byl proti mysli. Takové
ohledy ovšem nemohou být důvodem k tomu, aby
byla omezována svoboda projevu bezkonfesních
občanů v Čes. Budějovicích.
Podotýkáme ještě, že toto není první případ,
kdy okresní úřad v Čes. Budějovicích postupoval
tímto způsobem, podle našeho názoru neopráv-
něným.
Ptáme se proto pana ministra:
1. Je panu ministrovi známa prakse okresního
úřadu v českých Budějovicích v postupu vůči bez-
konfesním občanům?
2. Je pan ministr ochoten vyšetřiti, proč byl za-
kázán tábor lidu Akčního výboru organisací bez-
konfesních, ohlášený na den 1. září 1935 v českých
Budějovicích ?
3. Je pan ministr ochoten, přesvědčí-li se, že
zákrok okresního úřadu byl neoprávněný, zamezit,
aby se podobné případy v budoucnosti neopako-
valy?
V Praze dne 14. října 1935.
Nepomucký,
Synek, Zápotocký, Schmidke, Vodička, Török,
Klíma, Beuer, Kliment, Kosik, Dvořák, Macha-
čová, B. Köhler, Vallo, Sliwka, Široký, dr Cleraen-
tis, Slánský, Kopřiva, Hodinová-Sparná, Šverma.
80/VII (překlad).
Interpelace
poslanců K. H. Franka, Wollnera, Illinga
ministrovi národní obrany
o výtržnostech vojínů na zábavě v Úhošťa-
nech v okrese kadaňském.
Na posvícení, které se jako každoročně konalo
dne 1. září t. r. v Úhošťanech v okrese kadaňském,
byli také vojíni pěšího pluku č. 42. Odpoledne mi-
nulo klidně, ale večer dne 1. září t. r. dostavilo
se tam několik vojínů, aniž zaplatili vstupné po
1 Kč. Když byli vyzváni, aby zaplatili nepatrné
vstupné, odpověděli, že raději vypijí o sklenici
více, než aby zaplatili vstupné. Zůstali tedy
v místnosti, nezaplativše vstupné.
Krátce poté, když vešlo do místnosti několik
návštěvníků ze sousední obce Hradce, zadrželi ni-
kteří česky mluvící vojíni jednoho z nich, Karla
Klůgla, a provolávajíce "fuj" a urážlivé nadávky
sudetsko-německé straně a Konrádu Henleinovi,
vyzvali ho, aby sňal odznak, jejž měl na kabátě
ještě od okresního sjezdu v Kadani. Nastala hádka,
při níž se vojáci chopili bodel a jimi tloukli do bez-
branných účastníků slavnosti. S pozdviženými
bodly se tázali několika účastníků slavnosti, jsou-li
Němci nebo
Češi, a když se ovšem přihlásili za
Němce, tloukli je bodly do obličeje a zahrnuli, je
nadáváním Němcům.
Rvačku ukončilo několik důstojníků, kteří byli
přivoláni, a vojíni potom opustili síň. Po odchodu
vojáků síň se podobala
sutinám. Stěny, židle, šaty
byly zbroceny krví a podlaha pokryta střepinami.
četní posvícenští hosté byli většinou citelně zra-
něni.
Ukazujíce na toto neslýchané jednání přísluš-,
níků branné moci, tážeme se pana ministra ná-
rodní obrany:
1. Jest pan ministr národní obrany ochoten na-
říditi, aby tento případ byl zevrubně vyšetřen a
vinníci přísně potrestáni?
2. Jest pan ministr ochoten učiniti opatření,
která by příště zabránila podobným příhodám
mezi obyvatelstvem a brannou mocí, jež se jistě
6
nehodí k tomu, aby upevnily důvěru obyvatelstva
v nestrannost branné moci?
V P r a z e dne 3. října 1936.
Frank, Wollner, Illing,
Axmann, Birke, G. Böhm, Budig, dr Eichholz, B. Fi-
scher, Gruber, dr Hodina, Hollube, Jäkel, Jobst,
inž. Karmasin, dr Klieber, Knorre, E. Köhler, dr F.
Köllner, Kundt, inž. Künzel, Liebl, inž. Lischka,
May, Nemetz, dr Neuwirth, Nickerl, Nitsch F.,
dr Peters, inž. Richter, dr Rosche, Rösler, Sandner,
inž. Schreiber, Sogl, Stangl, Wagner.
80/VIII.
Interpelace
poslance Jana Vodičky
ministru financí
o svévolném postupu okresní berní správy
v Pardubicích a jejích exekutorů při vymá-
háni dani od malých živnostníků.
Dne 27. června 1935 přišel občan Josef Majer,
krejčí, Pardubice č. 1307 do Městské spořitelny
v Pardubicích se spořitelní knížkou čís. 49. 258, zně-
jící na jméno jeho a jeho ženy Marie, aby si z ulo-
žených 31. 000 Kč, zachovaných ještě z prodeje
domu, jehož se zbavil z hospodářské tísně, vy-
zdvihl určitou část na zaplacení tříměsíční splátky
daňových nedoplatků dle ujednání s ředitelem ber-
ního úřadu. Při odevzdávání knížky u přepážky
pro vyzdvihování vkladů byla mu neočekávaně vy-
tržena člověkem, který pak spěšně opouštěl spoři-
telnu. Postižený občan volal o pomoc, vykřiknuv:
"zloděj", načež došlo k zadržení a zjištění člověka,
který takovýmto podezřelým způsobem spořitelní
knížku občanu Majerovi ze zadu z ruky vyrval a
k velkému překvapení všech byl v něm zjištěn
exekutor v osobě sluhy okresního berního úřadu,
který teprve dodatečně prohlásil: "Zabaveno pro
berní úřad". Postižený Majer následkem toho je
úplně bez prostředků a hrozí mu existenční zničení
úpadkem.
Přes ujišťování pana ministra financí, že proti
malým živnostníkům bude se v otázce vymáhání
daní postupovati liberálně, aby nebyly ničeny je-
jich existence, tatáž okresní berní správa dala za-
baviti zcela protizákonnně plné položky účtů za
provedené malířské práce ve školách v Pardubi-
cích, aniž postiženým ponechala aspoň dlužnou část-
ku za spotřebovaný materiál a na mzdu dělníkům.
Postiženi jsou: občan Antonín Gregora, malíř, Par-
dubice, jemuž bylo
zabaveno 1000 Kč z účtu na
1075 Kč 30 h a to výměrem čís. 1541, ačkoliv
tento živnostník každý měsíc dlužné daně splácel
poštovní spořitelnou. Dále Karlu Gregorovi, ma-
líři v Pardubicích, Husova třída, bylo výměrem
čís. 1543 zabaveno taktéž 1000 Kč, v to počítaje
účet za obecní práce, a Jiřímu Tomáškovi, malíři
v Pardubicích, Pernštýnská 15, bylo výměrem čís.
7640 zabaveno celkem 1600 Kč, včetně účet za
obecní práce, který činil 1308 Kč 33 h.
Dále berní úřad v Holicích, obvodu působnosti
berní správy v Pardubicích dal provésti exekuci
za dlužné daně 2000 Kč u cukráře maloživnostníka,
občana Sedláčka v Holicích. Exekutor snažil se
zhostiti tohoto úkolu tím způsobem, že sjednal
s předsedou sociální komise, občanem Kaplanem,
aby mu dal k disposici čtyři nezaměstnané dělníky,
kterým byly dány dohromady dvě žebračenky,
z nichž jedna má číslo 621. 735, za což měli pro-
vésti vystěhování zabavených věcí. Když nezaměst-
naní seznali, o jakou práci se jedná, a odepřeli ji
konati, dával jim exekutor 100 Kč, aby za to tuto
práci provedli.
Že berní správa v Pardubicích nepostupuje na-
proti tomu takovým způsobem proti každému dluž-
níkovi, svědčí to, že před časem na její doporučení
byla Fantovým závodům v Pardubicích odepsána
částka dva miliony dlužných daní, firmě Hostovský
v Pardubicích 100. 000 Kč a j.
Ptáme se proto pana ministra:
1. Zná pan ministr tento svévolný a protizá-
konný postup berního úřadu v Pardubicích?
2. Souhlasí pan ministr s tímto způsobem vy-
máhání daní?
3. Souhlasí pan ministr s postupem berních
úřadů, kterým se malým živnostníkům bezohledně
zabavují poslední prostředky nutné k jejich exi-
stenci, zatím co se kapitalistickým závodům od-
pisují milionové daně?
4. Jest pan ministr financí ochoten zjednati ná-
pravu a zakázati podobný svévolný postup okres-
ních berních správ a úřadů a každé provinění to-
hoto druhu přísně stíhati?
V Praze dne 10. října 1935.
Vodička,
Synek, Zápotocký, Török, Dvořák, Klíma, Beuer,
Kliment, Śliwka, Široký, Schmidke, dr Clementis,
Kopřiva, Nepomucký, Hodinová-Spurná, Šverma,
Machačová, B. Köhler, Slanský, Kosik, Vallo.
80/IX.
Interpelace
poslanců Vodičky, Synka
ministru národní obrany
o smrti vojína Josefa Nováka.
Josef Novák, narozený 2. března 1913 v Horních
Ředicích, nastoupil dne 1. října 1934 presenční
službu vojenskou k 30. pěš. pluku ve Vysokém
Mýtě a prodělav výcvik ve zbrani byl přidělen do
plukovní obuvnické dílny.
Dne 17. října tento voják zemřel v posádkové
nemocnici ve Vysokém Mýtě. Jeho smrt vrhá po-