V této věci postrádal jsem ve vládním prohlášení zmínku o tom, jak budou upraveny poměry Čechů na Slovensku. Domnívám se, že tento stav, který znamená, že mezi Čechy a Slováky se hloubí propast, nemůže trvat a že je-li míněn jen jako volební agitace, nemůže býti ani mravně, ani formálně sankcionován výsledkem slovenských voleb, a to vzhledem ke způsobu, jak tyto volby byly vypsány. I Slováci měli by si uvědomit, že volání "Ven s Čechy!" je heslem, které by se mohlo obrátit proti nim, kdyby se v historických zemích rozlehlo volání "Ven se Slováky!". Jaký by byl potom osud desetitisíců zemědělských dělníků, kteří k nám přicházejí na práci, a jaký by byl osud slovenských lázní a letovisek i slovenského podnikání? Neboť nelze na jedné straně vyhánět jako parie české úředníky a zaměstnance a na druhé straně lákat české lázeňské hosty, turisty a české podnikatele a kapitalisty.

Ve vládním prohlášení postrádal jsem také zmínku o tom, jak budou upraveny ústavní poměry trialistického státu. Zákon o slovenské autonomii zavedl sice ústřední vládu a zemskou vládu slovenskou, při tom nebylo však učiněno obdobné opatření o zemské vládě české. Zemská vláda česká nemá dosud ústavního podkladu, což znamená, že bylo zavedeno jakési slovenské nadpráví ve správě státu. Je především zájmem státu, aby se co nejrychleji dostal z dnešních výjimečných poměrů, které leckde mají převahu revolučního kvasu, a aby se dostal do normálních, uspořádaných a právním řádem ovládaných poměrů.

Volba presidenta republiky, který po léta byl strážcem právního řádu, i jmenování nové vlády jsou prvním krokem na této cestě.

A proto vítám zejména, že také v židovské otázce nepodlehl pan předseda vlády demagogii ulice a formuloval řešení této otázky v tom smyslu, že poměr státu k těm židům, kteří jsou již dlouho usazeni na území republiky a kteří mají positivní vztah k potřebám státu a jeho národa, nebude nepřátelský. Vláda, jejímž předním úkolem bude péče o vývoz a jeho rozšíření, by sotva posloužila svým snahám, kdyby trpěla protižidovské excessy, jejichž jediným výsledkem by bylo uzavření cizích důležitých trhů pro naše vývozní zboží. Tyto experimenty si nemůže dovolit desetimilionový ochuzený stát, který má snahu opatřiti na zmenšeném státním území práci všem občanům, což může trvale učinit jen stupňováním výroby a vývozu. Ale je nutno, aby včasným opatřením positivního rázu byla co nejdříve obnovena právní jistota pokud se týče židovského podnikání a židů samých, poněvadž dnešní stav nejistoty způsobuje, že ve chvíli, kdy vláda ohlašuje podporu soukromého podnikání, židovské podnikání je ochromeno a židovský kapitál se podnikatelským investicím vyhýbá a podnikání se vzdaluje.

Řekl-li pan předseda vlády, že všichni členové kabinetu jsou si vědomi, že je uvedla do úřadu schopnost nést břemeno odpovědnosti a nikoliv touha po moci, vyjádřil jen to, co cítila celá česko-slovenská veřejnost.

Souhlasím-li v podstatě s vládním prohlášením, které sám pan předseda vlády označil za dílo, kde je třeba nadlidské síly, a dám-li svému souhlasu výraz i hlasováním, činím tak především proto, poněvadž vidím, že vláda je složena z mužů, kteří ve veřejném a hospodářském životě v historických zemích ukázali takové schopnosti na místech, kde až dosud byli postaveni, že nepochybuji o tom, že i nové úkoly vykonají úspěšně.

Těchto několik kritických slov jsem chtěl připojiti k prohlášení pana předsedy vlády.

V závěru chtěl bych říci ještě toto: Pan předseda vlády prohlásil (čte): "Uznáváme skutečnost, že naši krajané jsou podrobeni jiné státní svrchovanosti, ale v jejich kulturním a mravním společenství s námi nevidíme a nechceme viděti překážek samozřejmé loyality ke státům, jejichž občany se stali."

Slavná sněmovno, uznání této skutečnosti může býti jen dočasné a může býti jen výrazem dnešních mocenských a mezinárodně-politických poměrů. Dobře vím, že není dnes doba vhodná na manifestační ohlášení revisionistického programu, ale nemohu říci jako jeden z předešlých řečníků, že pro mne je vyřízeno to, co se stalo. Pokud živ budu, nebude pro mne vyřízeno to, co se stalo. (Potlesk.)

V duši národa musí plápolati plamínek národní víry. Národ je veliký jen silou své odvahy, vřelostí své víry a velikostí odhodlání snášeti utrpení a přinášeti oběti budoucnosti. Tři sta let čekal český národ na obnovení své samostatnosti. Celá desetiletí čekali Poláci na své vzkříšení, 20 let čekali Maďaři na svoji revisi. I my musíme znovu čekati, musíme živiti plamínek víry, aby nám neuhasl, abychom nepropadli resignaci, aby z národa božích bojovníků se nestal národ podlých otroků. Světové dějiny viděly už často vznikat a zanikat mocné a světové říše. Charakter národa na konec rozhodne o tom, zda ne-li my, tedy naše děti dožijí se nové, lepší svobody a neodvislosti.

Když vstupoval jsem po prvé do této sněmovny, sliboval jsem, že budu věren republice Československé. Dnes s tohoto místa opakuji, že té Česko-Slovenské republice, které jsem věrnost sliboval, věren zůstanu. (Potlesk.)

Místopředseda Langr (zvoní): K prohlášení přihlásil se pan posl. dr Franke. Dávám mu slovo.

Posl. dr Franke: Slavná sněmovno!

Kladu si za čest učiniti za poslanecký klub národní jednoty toto prohlášení:

Pan posl. inž. Schwarz ve svých vývodech dotkl se některých členů nynější vlády a členů bývalé vlády takovým způsobem, že strana národní jednoty povazuje za svoji povinnost vývody pana posl. Schwarze nejen důrazně odmítnouti (Potlesk. - Tak jest!), nýbrž i vysloviti nad nimi svoje nejhlubší politování. (Tak jest! - Potlesk.) Takovými neodpovědnými výpady se národu a státu slouží špatně. (Výborně! - Potlesk.)

Místopředseda Langr (zvoní): K věcné poznámce přihlásil se pan posl. Čavojský. Dávám mu slovo.

Posl. Čavojský: Vážená snemovňa!

Niektoré výroky pánov predrečníkov nemôžeme my, Slováci, nechať bez poznámky. Pán posl. inž. Schwarz vo svojej reči okrem iného uviedol, že predseda slovenskej vlády dr Tiso vyhlásil, aby Maďari a nemeckí ordneri pomáhali nám Slovákom vyhnať cudzie živly zo Slovenska, ktoré na Slovensko prišly v roku 1919 alebo 1920. Hneď za horúca som sa spytoval pána posl. Schwarza, že kedy a kde pán predseda slovenskej vlády takéto vyhlásenie učinil. Opakoval som túto výzvu na pána posl. Schwarza, ale pán posl. Schwarz mi zostal dlžný odpoveďou, len poznamenal, že kdesi to "četl", ale kde to četl, to pán posl. Schwarz neuviedol.

Z poverenia pána predsedu slovenskej vlády môžem vyhlásiť (Posl. inž. Schwarz: Četl jsem to ve "Slováku"!), že pán predseda slovenskej vlády nikdy a nikde neučinil také vyhlásenie, ako to tuná uviedol pán posl. inž. Schwarz. Inými slovami, tvrdenie pána posl. Schwarza nezodpovedá pravde. (Tak je! - Potlesk poslanců slovenské ľudové strany.) Nech pán posl. Schwarz prepáči, i ostatní páni a panie, keď poviem: Pán posl. Schwarz na začiatku svojej reči poznamenal, že hovorí z hlavy. Ale keď sme počúvali niektoré vývody pána posl. Schwarza, mali sme pochybnosti o tom, či je to hovorené z hlavy. (Výborne! - Potlesk. - Veselost.) Niektoré jeho vývody boly príkladom toho, ako sa hovoriť nemá. Republika Česko-Slovenská nie je dnes v tom položení, aby sa s tohto miesta hovorilo tak, ako hovoril pán posl. Schwarz. Také reči a také spôsoby viedly k tým koncom, ktoré táto republika v posledných týždňoch prežívala. (Tak je!)

Rovnako aj pán posl. inž. Nečas zmienil sa o našich slovenských veciach. Podobne i pán dr Rašín. Títo páni hovorili, že vraj naše voľby na Slovensku neboly vyhlásené podľa zákona. Vyhlasujem, že tieto voľby boly vypísané podľa ústavnej listiny, podľa zákonných predpisov. Podľa ústavnej listiny na Slovensku rozhodujú si Slováci (Hlasy: Ľuďáci, ne Slováci!), dosiaľ na Slovensku vládli ste vy! Dosiaľ ste na Slovensku vládli vy a dôsledky sú tie, na ktoré si sťažujete, že sa na Slovensku kričí: Von s Čechmi! Keby ste boli vládli dobre, keby ste boli vládli spravedlive, keby ste neboli vládli proti Slovensku, pochybujem (Posl. Remeš: Není pravda to, co říkáte!), že by sa dnes bolo na Slovensku kričalo: Von s Čechmi! (Posl. inž. Nečas: To říkáte vy, který jste tolik let spolupracoval a který dobře znáte můj poměr ke Slovensku! Náš poměr k vám, ke Slovensku a k celé práci!) Áno, pán poslanec, to hovorím ja. (Hlasy: To je nevděčnost!) Aká nevďačnosť? Ja len konštatujem skutočnosti. (Výkřiky.)

Místopředseda Langr (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Čavojský (pokračuje): To, čo sa deje, je len dôsledkom tej dvacaťročnej politiky, ktorá sa na Slovensku prevádzala. (Posl. Remeš: Ta politika stála historické země 30 miliard Kč!) Páni, to sú tie veci, ktoré nám často vyhadzujete na oči: doplácate vraj na Slovensko. Niekoľko rázy sme vás vyzývali, svojho času aj, ústami pána predsedu slovenskej vlády, aby ste nám to dokázali číslicami, aby to neboly len povedačky. Pozrite sa, páni, môžte byť spokojní, teraz už na to Slovensko doplácať nebudete museť. Preto sa neráčte rozčuľovať. Mohli ste pred 10 a 15 rokmi pripustiť, aby Slovensko dostalo autonomiu, a nemuseli ste toľko doplácať.

Tu bolo tiež vytýkané, že je dotknutá sudcovská neodvislosť. My o tom nevieme. Možno, že tak tomu bolo prv (Tak je!) pred 6. októbrom. (Výkřiky.) Ale my nevieme na Slovensku nič o takomto prípade. A páni, musíte nám prepáčiť, keď vám povieme, že keď už podľa ústavy si Slováci spravujú Slovenskú krajinu sami, nemiešajte sa do našich vecí. (Posl. dr Mareš: Proč rozpouštíte strany a nenecháte je volné rozhodovat!)

Neupieram pánu posl. inž. Nečasovi, že on v minulosti objektívne posudzoval pomery na Slovensku, ale to mu ešte nedáva legitimáciu k tomu, aby vyhlasoval s tohoto miesta o slovenských voľbách a slovenských veciach to, čo vyhlasoval.

Místopředseda Langr (zvoní): Upozorňuji pana řečníka, že jsem mu dal slovo jenom k poznámce.

Posl. Čavojský (pokračuje): Už skončím.

Pýtam sa, prečo sa neprihlásili ku slovu páni zo Slovenska? Prečo, prosím, zasa vy bratia Česi nás chcete mentorovať a učiť? (Posl. inž. Nečas: Já jsem proto mluvil o Slovensku, že náš klub měl jenom jediného řečníka. Byl jsem předsedou delegován jako jediný řečník!) Vytýkate nám opatrenia proti Čechom. Bolo tu povedané, že vraj s nejakého miesta bol odstránený Čech a na jeho miesto bol dosadený Maďar alebo Nemec. My o takom prípade nevieme a pán posl. Schwarz zasa nám zabudnul uviesť prípad, kde sa to stalo. Možná, že sa to stalo v Turecku, ale nie na Slovensku.

Místopředseda Langr (zvoní): Upozorňuji pana řečníka, že mluví už 10 minut. (Posl. Remeš: Turecko je dnes moderní stát, pane kolego!)

Posl. Čavojský (pokračuje): Tie opatrenia proti Čechom, páni, musíte pochopiť. My sme 20 rokov prežívali na vlastnej koži opatrenia proti nám. A teraz, keď vo svoj ej vlasti, vo svojej krajine chceme, aby sa predovšetkým Slováci uplatňovali, aby Slováci boli na vedúcich a odpovedných miestach, aby sa konečne uskutočnila dávna túžba, aby Slovensko patrilo Slovákom (Tak je!), tak nám to zazlievate! Páni, na Slovensku sa nič iného nerobí, len to, že pomaly Slováci sa stávajú na Slovensku pánmi. Koľko tých Čechov dosiaľ zo Slovenska odišlo z toho velkého počtu Čechov, čo ich na Slovensku je?

Místopředseda Langr (zvoní): Upozorňuji znovu p. řečníka, že jsem mu dal slovo pouze k poznámce.

Posl. Čavojský (pokračuje): Môžem vyhlásiť, že z niektorých rečí, ktoré tu odznely, nadobudli sme presvedčenie, že zasahujú rozkladné živly. Také reči, aké tuná odznely na adresu nás Slovákov, nepovedú k ničomu dobrému. (Tak je!)

My sme chceli zabudnúť na všetko nedobré a želali sme si z tej duše a želáme si úprimne bratskú spoluprácu v republike Česko-Slovenskej, ale takým spôsobom tejto potrebnej spolupráci neposlúžime. (Tak je!) Musíte uznať, že my Slováci najlepšie vieme, čo slovenskému národu osoží a čo nie. (Potlesk.)

Místopředseda Langr (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena. Dávám slovo k doslovu zpravodaji o odst. 2 pořadu, p. posl. dr Sokolovi.

Zpravodaj posl. dr Sokol: Slávna snemovňa!

Dovoľte mi, aby som stručne reagoval na niektoré námietky, ktoré boly prenesené v rozprave proti zmocňovaciemu zákonu. Veľmi ľutujem ako referent, že k takej dôležitej osnove, ako je osnova zmocňovacieho zákona, prehovorili, a to veľmi stručne, len dvaja rečníci.

Pán posl. Zápotocký tvrdil, že zmocňovací zákon ohrožuje demokratické práva ľudu, zaručené ústavou republiky. Myslím, že táto obava tlmočená zástupcom komunistickej strany je úplne bezdôvodná. (Předsednictví se ujal předseda Malypetr.) Sme štátom demokratickým a takým ostaneme aj v budúcnosti. Každá vláda u nás, ktorá by chcela použiť alebo zneužiť zmocňovacieho zákona na zrušenie či na obmedzenie demokratických práv ľudu, pracovala by nielen proti sebe, ale aj proti základným existenčným podmienkam republiky a musela by odstúpiť pod tlakom politickej verejnosti.

Toto platí plnou mierou aj o vláde, ktorej dávame zmocnenie.

Pán posl. Schwarz hovoril síce proti zmocňovaciemu zákonu, ale okrem niekoľko opozičných viet všeobecného rázu neuviedol ani jedon konkrétny dôvod proti zmocňovaciemu zákonu. Táto skutočnosť ma, žiaľbohu, zbavuje povinnosti, aby som na jeho slová reagoval.

Slávna snemovňa! Zmocňovací zákon je potrebný vzhľadom na mimoriadne pomery domáce i zahraničné. Stručne rečeno, je to štátna nútnosť, ktorú musí rešpektovať každý, kto má záujem na tom, aby sme z terajšej situácie vyviazli bez veľkých škôd hospodárskych a politických.

Opakujem, čo som už zdôrazňoval na konci svojho referátu. Zmocňovací zákon dávame svojmu prezidentovi, ktorého nedávno zvolilo Národné shromaždenie manifestačnou väčšinou. Zmocňovací zákon dávame svojej vláde, ktorej úplne dôverujeme. Robíme to v záujme svojho štátu. Preto navrhujem znova, aby posl. snemovňa osnovu túto prijala bezo zmeny. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Vykonáme nyní oddělené hlasování, a to nejprve o odst. 1 pořadu.

Ad 1. Hlasování o prohlášení předsedy vlády R. Berana, učiněném ve 156. schůzi posl. sněmovny dne 13. prosince 1938.

Podle §u 65 jedn. řádu je rozpravu o vládním prohlášení zakončiti hlasováním, zda sněmovna prohlášení schvaluje čili nic.

Budeme tudíž hlasovati.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Kdo souhlasí s tím, aby sněmovna schválila prohlášení p. předsedy vlády Rudolfa Berana, učiněné ve 156. schůzi sněmovny dne 13. prosince t. r., nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Prohlášení pana předsedy vlády je schváleno.

Tím vyřízen je 1. odstavec pořadu.

Přistoupíme nyní k hlasování o odst. 2 pořadu:

Ad 2. Hlasování o osnově ústavného zákona o zmocnení ku zmenám ústavnej listiny a ústavných zákonov republiky Česko-Slovenskej a o mimoriadnej moci nariaďovacej (tlač 1438).

Sděluji, že k této osnově byl posl. dr Jar. Dolanským podle §u 47, odst. 2 jedn. řádu podán návrh na vrácení osnovy výboru ústavně-právnímu k novému projednání.

Dám o tomto návrhu hlasovati ihned.

Kdo souhlasí s návrhem posl. dr Jar. Dolanského. na vrácení projednávané osnovy výboru ústavně-právnímu k novému projednání, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh je zamítnut.

Přistoupíme nyní ke hlasování o osnově samé.

Upozorňuji, že jde o ústavní zákon, který vyžaduje ke svému schválení:

1. podle §u 33 ústavní listiny a §u 56, odst. 3 jedn. řádu třípětinové většiny všech poslanců,

2. podle §u 5 ústavního zákona č. 299 Sb. z. a n. z r. 1938 o autonomii Slovenskej krajiny, aby tato většina zahrnovala v sobě i přiměřenou kvalifikovanou většinu členů sněmovny zvolených na území Slovenskej krajiny.

Z toho důvodu jsem se rozhodl dáti hlasovati podle jmen.

Podle jmen hlasuje se tak, že každý poslanec odevzdá, sedě na svém místě, tištěný hlasovací lístek obsahující jeho jméno a slovo "ano" nebo slovo "ne".

Za tím účelem byla každému poslanci odevzdána obálka s jeho jménem, obsahující dva žluté a dva modré lístky, z nichž na každém vytištěno je jméno poslancovo a vedle toho na žlutých slovo "ano", na modrých slovo "ne". Tyto dvoje lístky jsou rozdány proto, poněvadž se bude hlasovat také ve čtení druhém.

Aby byla záruka správného provedení ustanovení §u 5 zákona o autonomii Slovenskej krajiny, jsou lístky těchto poslanců od lístků ostatních odlišeny razítkem.

Žádám nyní, aby - až přikročím k hlasování - pp. zapisovatelé posl. Šalát v bloku prvém a druhém, posl. Vičánek v bloku třetím a čtvrtém a posl. dr inž. Fulík v bloku pátém a šestém a na presidiální tribuně spolu se sněmovními úředníky s urnami obešli úseky jim přidělené a sebrali hlasy.

Kdo tedy souhlasí s osnovou ústavného zákona o zmocnení ku zmenám ústavnej listiny a ústavných zákonov republiky Česko-Slovenskej a o mimoriadnej moci nariaďovacej, t. j. s jeho 4 články, nadpisem a úvodní formulí ve znění zprávy výborové, nechť odevzdá do urny žlutý hlasovací lístek se svým jménem a vytištěným slovem "ano". Kdo nesouhlasí, odevzdá lístek modrý.

Žádám pp. zapisovatele, jež jsem již jmenoval, aby se ujali svých funkcí a pp. poslance, aby po odevzdání jednoho hlasovacího lístku zachovali si lístek druhý, potřebný pro hlasování ve druhém čtení, v němž bude hlasováno stejným způsobem. (Děje se.)

Pana posl. Bergmanna žádám, aby spolu s ostatními pány zapisovateli a s panem tajemníkem sněmovny provedl skrutinium a mně oznámil jeho výsledek.