Jak jsem již řekl ve svém rozhlasovém projevu, považuji s celou vládou za čestný úkol republiky postarati se o poskytnutí domova a existence všem těm, kteří byli a budou nuceni opustiti své domovy, nyní už v zahraničí. Ústav pro uprchlíky, který vytvořila vláda arm. gen. Syrového, rozvíjí proto svoji činnost hlavně ve směru rychlého zmírnění osudu uprchlíků, kterým jsou poskytovány podpory v naturáliích a přechodné ubytování. Jakmile bude dokončen řádný popisný soupis všech uprchlíků, přikročí ústav k akcím, kterými budou uváděni do hospodářského života a řádného výdělečného zaměstnání. V tom ohledu se dožaduji jménem vlády podpory se všech stran. Tak jako jsou již uprchlíci umisťováni ve větších zemědělských závodech, tak také budeme se starati o umístění jich v průmyslu. Pro živnostníky a obchodníky ze řad uprchlíků musíme získati možnost existence uvolněním pole působnosti v těchto oborech. (Potlesk.)

Musíme ovšem počítati s tím, že těmito prostředky se nám plně nepodaří ani naráz rozřešit otázku uprchlíků, ani zcela odstranit bídu z nezaměstnanosti, zvláště nyní v zimních měsících. Proto bude třeba doplňovat sociálně politickou činnost státu organisováním dobrovolných pomocných akcí ve prospěch nezaměstnaných i uprchlíků. Vláda se již usnesla organisovati v českých zemích širokou akci,Národní pomoci" jako instituci trvalou, jejíž národní charakter bude zevně vyjádřen i tím, že dary v její prospěch budou osvobozeny od všech daní i poplatků. Vláda hodlá prováděti tuto dobrovolnou akci za spoluúčasti nejširších vrstev obyvatelstva, neboť v těchto těžkých dobách právem očekává, že se v celém národě nenajde nikdo, kdo by nepřispěl úměrně svému jmění a úměrně obětem osob méně majetných ke zmírnění bídy svých spoluobčanů. (Potlesk.)

Naše sociální politika bude vedle těchto povinností postavena také před úkoly vyřešiti, a to pod zorným úhlem práva česko-slovenského občana na slušné živobytí v našem státě, otázku cizích přistěhovalců. Jsme nuceni otevřeně prohlásiti, že tyto živly v zásadě nemohou očekávati, že by mohly trvale zakotviti v našem životě. Zúžení životního prostoru nás nutí, abychom je otevřeně upozornili, že musí hledati trvalý svůj pobyt ve státech s větší hospodářskou kapacitou.

Budeme také řešit otázku židovskou. Poměr státu k těm židům, kteří jsou již dlouho usazeni na území republiky a kteří mají positivní vztah k potřebám státu a jeho národů, nebude nepřátelský.

Se sociální politikou úzce souvisí státní zdravotní péče. Jen zdravý a silný lid zmůže velké pracovní úkoly, které nás čekají při budování státu. Nemoci musíme vypověděti nejúpornější boj s hlediska nejen zdravotnického, ale i hospodářského.

Každý lidský život je pro nás zdrojem síly, která spolupůsobí při ochraně národní existence. Proto zdraví lidu musí být věnována zvýšená péče i v nejzapadlejší vesničce. Vybudujeme léčebnou péči a vynasnažíme se, abychom pozvedli zdravotní úroveň všech krajů na stejnou výši.

Vedle zdraví každého občana jsou ovšem životním základem národa a státu zdravé rodiny, a to rodiny s četnými dětmi. Vláda učiní všecka potřebná opatření, aby byl podporován vznik a rozvoj početných rodin jak s hlediska sociálního, tak i s hlediska mravního. Zvláštní pozornost věnuje péči o zdraví dětí a o to, aby ženy věnovaly se svému nejvznešenějšímu a nejodpovědnějšímu úkolu být matkami a hospodyněmi. (Souhlas.)

V hospodářské politice nebudeme klást proti sobě zemědělství a průmysl. Uznáváme rovnocennost obou těchto důležitých oborů národní práce. Musíme zajistit prosperitu obou.

V zájmu národa a státu je dnes, aby úroveň vesnice se zvedla a aby zemědělství bylo zdravé a hospodářsky silné. Zemědělství neznamená totiž jen výrobu obilí, másla, mléka, masa a jiných nejnutnějších životních potřeb, nýbrž i uchování jiných hodnot, kterých nezbytně potřebuje každý zdravý národ ke svému udržení. Jmenovitě my a právě dnes dovedeme oceniti, co znamená udržení půdy, jazyka, krve a konservativní mentality zemědělce (Potlesk.) s jeho tradičním názorem na rodinu, stát i Boha. Zabezpečení řádné výživy domácího obyvatelstva bude prvou starostí naší zemědělské politiky a k ní přidruží se neméně důležitá druhá starost o zvýšení výroby a řádné zpeněžení přebytků zemědělských výrobků vývozem, aby také zemědělství

přispělo k vyrovnání obchodní bilance. Splnění těchto úkolů si umožníme racionalisací výroby, to jest zamezením ztrát ve výrobním procesu, snižováním výrobních nákladů, zvyšováním jakosti a organisací jak výroby, tak i odbytu. Budeme dbáti toho, aby zemědělství odbyt svých výrobků uskutečňovalo ve zušlechtěné formě, to jest ve formě hotových tovarů.

Poněvadž jsme v oboru rostlinně produkce provedli úpravu již dříve, věnujeme nyní pozornost produkci živočišné. Připravovaná úprava ponechá plně možnost rozvinouti se soukromé iniciativě a individuálnímu podnikání významné složky živnostenské a obchodní.

Rolnická půda nesmí býti předmětem spekulace. (Výborně!) Pro nové osídlení zemědělců, zvláště z řad uprchlických, bude nutno opatřiti rolnickou půdu z volného pozemkového trhu a z držby veřejných korporací.

Územními změnami ztratili jsme nejkrásnější svoje lesy s nejlepšími porosty. Z toho vznikají velké povinnosti pro naše lesnictví. Prvním úkolem jeho bude zjistiti ztráty lesů v jednotlivých územích a snaha aspoň částečně je vyrovnat. Za tím účelem musíme na podkladě promyšleného zalesňovacího plánu použíti všech vhodných pozemků k zalesňování a úzkostlivě pečovat o zachování všech zalesněných ploch. Zvýšení a zjakostnění produkce bude vyžadovat úpravy lesního a dřevařského hospodářství. Uplatníme zde vhodně přebytečné lesní zaměstnance, kteří se nám vrátili ze zabraných území.

Pro tyto úkoly potřebujeme naléhavě vybudování zemědělské autonomie ve formě zemědělských komor a okresních a místních závazných organisací zemědělských. Potřebujeme k tomu odpolitisovaného, jednotného, organisovaného zemědělského družstevnictví. Potřebujeme i pilné ruce zemědělského dělníka a o zvýšení jeho sociální úrovně se chceme co nejlépe postarati. Touto organisací odstraníme dnešní roztříštěnost rozličných zemědělských spolků, odpolitisujeme zemědělské korporace a zřídíme účelnou zemědělskou samosprávu.

Tento program vyžaduje zemědělce inteligentního a odborně kvalifikovaného. Toho může býti dosaženo řádným vybudováním školství, poradnictví, výzkumnictví a péčí o zemědělskou vědu.

Také v novém státě je průmyslová výroba s výrobou zemědělskou v rovnováze. Musíme proto pečovat stejně o průmyslové podnikání jako o podnikání zemědělské, neboť je to v zájmu zvyšování životní úrovně nejširších vrstev obyvatelstva.

Ztráty, které jsme utrpěli, mohou býti nahrazeny především úsilím soukromého podnikání, jemuž je nutno jeho práci v každém směru usnadnit a vytvořiti předpoklady pro jeho prosperitu. To jest věcí jednak uvážené politiky daňové, dopravní i dobré politiky úvěrové a konečně soustavné péče o export.

Vláda bude věnovat vývozu mimořádnou péči. Zasadí se především o revisi a doplnění obchodních smluv. Vyjednáváme právě o dohody s Německem a Polskem, zahájíme jednání s Maďarskem. Na programu je dále jednání s Rumunskem, Jugoslavií, s Holandskem, Italií. Francií, Švýcarskem a Litvou. Rovněž se pracuje na doplnění sítě obchodních smluv se státy, s nimiž smluv dosud nemáme. Zároveň vyvineme největší úsilí, abychom jakostí česko-slovenských výrobků dobývali pro ně nových trhů v celém světě. Vývoz chceme podporovati intensivní propagací i tím, že jej zbavíme některých břemen, jež jej dnes zatěžují a jichž jiné státy nemají.

Úsilovnou péči věnujeme rozkvětu a podpoře řemesel, živností a obchodu. Za první úkol v tomto směru pokládá vláda zrovnoprávnění individuálního podnikání živnostenského a obchodnického s podnikáním družstevním. (Potlesk.) Vláda chce živnostenskému podnikání opatřiti výhodnou právní základnu, jež by odpovídala potřebám doby a poskytovala též potřebnou ochranu malému a střednímu podnikání. Též úvěrovým potřebám živnostnictva bude věnována náležitá pozornost.

Ztráty přírodního bohatství v západních zemích republiky vedou nás k soustavné organisaci průzkumu půdy, ve které se nám zajisté podaří nalézti nové cenné zdroje, potřebné pro naši průmyslovou výrobu. Průzkum půdy doplníme účelně organisovaným výzkumnictvím a zdokonalením vědeckého řízení technické práce.

Ve vodní dopravě je nejdůležitějším naším úkolem dokončiti splavnění středního Labe, upraviti tok řeky Vltavy a vybudovati průplav Dunajsko-oderský.

Potřeby motorismu vyřešíme tak, jak změněná situace hospodářská vyžaduje pro udržení možnosti rychlé dopravy, aniž bychom ztráceli se zřetele udržení výkonné dopravy hromadné na železnicích a vodě.

V letectví je naší přední starostí vybudovati vnitřní mezinárodní letecké spoje se sítí nouzových letišť a s vybudováním dokonalé letecké a meteorologické služby. To platí zvláště pro nové spojení východní části republiky.

V podnikání báňském a hutním budeme největší měrou podporovati soukromou iniciativu.

Zbavení nejbohatších uhelných ložisek musíme rozvinouti široce založené úsilí o hospodárnější využití paliv normováním topenišť, kontrolou výroby kamen s ohledem na racionální využití paliva. Dovoz uhlí bude v nejširší míře zabezpečen.

Neméně naléhavou úlohou je provádění soustavné elektrifikace při využití všech dosavadních zařízení a vhodné úpravě daně z vodní síly.

Veliké úkoly čekají nás v dopravě, kde musíme nahrazovat nesmírné ztráty jak na spojích železničních a silničních, tak na spojích telefonních a telegrafních.

Vláda bude postupně uskutečňovati podněty k uplatnění samosprávy podnikové, především u železnic, která by obnovila jejich rentabilitu.

V oboru železnic musíme dále uskutečnit rozsáhlý program mimořádných stavebních investic, které si vyžádají nákladu několika set milionů. Budeme pokračovat ve stavbě dráhy Báňská Bystrica-Dolní Štubňa, provedeme stavbu dráhy Brno-Německý Brod, dráhy Prešov-Vranov n. Topľou, jakož i stavbu dráhy, spojující nové hlavní město Podkarpatské Rusi Chust se západem. Při těchto stavbách najdou práci desetitisíce dělníků a jejich provádění bude účinnou podporou naší politiky sociální.

Provedeme reformu tarifu, kterou sblížíme západní kraje s východními končinami státu a usnadníme dovoz surovin a vývoz svých výrobků.

Na východě republiky budeme pokračovat v organisaci automobilové dopravy osobní i zboží, kterou Podkarpatská Rus nezbytně potřebuje k životu.

S tím přímo souvisí budování autostrád napříč i kolmo republikou a přerušených silničních spojů, zvláště na Podkarpatské Rusi.

V oboru poštovním a telegrafním budeme pokračovat v dalším automatisování telefonní sítě a zároveň rozšíříme dálnopisný účastnický styk. Připravíme s urychlením zákon o telefonisaci venkova ve snaze, aby se telefon dostal i do nejmenších obcí. Nahradíme vzdušnou meziměstskou telefonní síť, přeťatou na četných místech hraniční čarou definitivními trvalými tratěmi.

Za svůj přední úkol považujeme reorganisaci rozhlasu, aby vyhovoval jak posluchačstvu, tak i potřebám státu. Zahájíme stavbu stokilowatového vysílače na západním Slovensku a budeme zdokonalovati a rozšiřovati technická zařízení ve všech rozhlasových studiích.

Slavná sněmovno, obraz, který jsem zde právě načrtl, jest jen nástinem význačnějších úkolů, které musíme splnit v blízké době, abychom položili základ k přebudování republiky. Tento obraz, zahrnující společné věci všech součástí státu i některé speciální záležitosti jednotlivých jeho státoprávních autonomních složek, ponechává provádění přirozeně jich společným anebo autonomním orgánům Slovenska a Podkarpatské Rusi v rámci jejich ústavní kompetence. Nečiní si nárok na úplnost v mnoha směrech a zvláště také v oboru správy vnitřní a justiční, kde je třeba řešiti ohromnou spoustu aktuálních otázek, které se den ze dne vynořují jako následek změn našeho státního území a jako výsledek našich mezistátních jednání se sousedními státy. Z téhož důvodu nemohlo mně při dnešním výkladu o pracovním programu vlády, kterou mám čest slavné sněmovně představiti, jíti o nic jiného než o charakteristiku ducha, jímž je vláda vedena, a o důkaz, že s úsilovnou snahou o řádné plnění svých povinností spojuje nejlepší vůli respektovat zájem vlasti a potřeby jejích občanů. (Potlesk.)

Dílo, které máme vykonat, je takřka nad lidské síly. Je málo národů, od kterých by osud vyžadoval takových pracovních výkonů, jakých žádá dnes na nás. Nemohli bychom je úspěšně splnit, kdybychom nebyli proniknuti jednotnou vůlí a vzájemnou důvěrou. Tato důvěra musí spojit všechny generace veřejných i soukromých pracovníků. neboť nejtěžší dny prokázaly, že mladí jsou spojeni se staršími stejně silnou vůlí pracovat pro obnovu státu.

V důsledku posledních událostí stal se náš stát národně ryzejším státem Čechů, Slováků a Rusínů. Příslušníci jiného jazyka, pokud zůstali na našem území, jsou přirozeně našimi občany a spoluobčany a jejich postavení bude upraveno spravedlivě tak, abychom definitivně zajistili vnitřní národnostní mír.

Slavná sněmovno, jsem si vědom, že vláda vykoná úspěšně svůj úkol jen tehdy, bude-li podporována dobrou vůlí a důvěrou lidu. Této důvěry chce si vydobýt činy. Činy rychlými, ale dobře rozváženými (Výborně), jakých vyžaduje dnešní naše postavení mezinárodní i poměry vnitřní.

Obracím se proto na zákonodárné sbory se žádostí, aby v duchu předneseného výkladu umožnily vládě rychle jednat. Všichni cítíme, že tlak okolností a naléhavých nezbytností je tak silný a vývoj událostí tak překotný a dynamický, že se nedá zdolávat starými prostředky, osvědčenými a dobrými v dobách klidných a v letech pokojného rozvoje.

Všichni členové kabinetu jsou si vědomi, že je uvedla do úřadu schopnost nésti břemeno odpovědnosti a nikoli touha po moci. Žádám-li dnes jménem vlády, aby byla vybavena plnými mocemi, činím tak z téhož pocitu, který ovládá i všechny vás, že záchrana vlasti, přebudování a zajištění státu, nestrpí odkladu. (Potlesk.)

Chci a se mnou celá vláda se opírat o spolupráci povolaných odborníků a proto uvedu v život Státní hospodářskou radu, která bude vládě poradním sborem ve všech věcech sociálních, hospodářských, finančních a dopravních. Vím, že půjdeme jen tehdy dobře, budeme-li stále v nejužším styku s praktickým životem.

Za žádných okolností nechci se vyhýbat kontrole veřejného mínění. Proto předkládám jménem vlády návrh zákona na zřízení Parlamentního úsporného a kontrolního výboru, jako výboru permanentního, který může jednati i po skončení zasedání také,. když sněmovny byly rozpuštěny a jehož práce se nepřerušuje.

Prosím slavnou sněmovnu, aby můj výklad a žádosti v něm obsažené podrobila kritice. Věřím, že sněmovna, jež zná nejlépe mínění lidu, poskytne vládě možnost, aby splnila svou lidskou i vlasteneckou povinnost.

Chceme se v jejím plnění říditi zářným příkladem českého, slovenského a rusínského lidu, který před celým světem osvědčil tolik obětavosti, kázně a tak živého národního uvědomení. Skláním se v této chvíli před geniem našich národů u víře, že věrnost k národním tradicím a k sobě navzájem nedá zahynouti nám ni budoucím. (Hlučný potlesk.)

Předseda (zvoní): Pp. posl. dr Černý, dr Sokol, Židovský a Hampl podali návrh, aby o prohlášení pana předsedy vlády provedena byla rozprava a aby zahájena byla v příští schůzi posl. sněmovny.

Dám o tomto návrhu hlasovati.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Kdo souhlasí s návrhem posl. dr Černého, dr Sokola, Židovského a Hampla, aby o prohlášení pana předsedy vlády provedena byla rozprava a zahájena v příští schůzi sněmovny, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh jest přijat.

Přerušuji jednání.

Předseda vlády sdělil přípisem ze dne 12. prosince 1938, č. j. 30.699/38 m. r., že vláda odvolává návrh ústavního zákona o změně ústavy republiky Česko-Slovenské a o mimořádné moci nařizovací, předložený Národnímu shromáždění přípisem ze dne 17. listopadu 1938, č. 28.077/38 m. r.

Počátkem schůze rozdaný vládní návrh tisk 1437 přikázal předseda výboru ústavněprávnímu a k jeho návrhu byla jmenovanému výboru uložena k podání zprávy o tomto vládním návrhu lhůta do středy dne 14. prosince 1938 do 12. hod. pol.

podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu dal předseda na tento týden posl. Jakschovi.

K návrhu předsedovu udělila sněmovna hlasováním žádanou dovolenou posl. Bayerovi na dobu od 12. října 1938 do konce tohoto roku pro překážky, které mu zabránily a zabraňují účastniti se zasedání posl. sněmovny.

Předseda sdělil, že se předsednictvo usneslo, aby se příští schůze konala ve středu dne 14. prosince t. r. o 13. hod. s

1. Rozprava o prohlášení předsedy vlády R. Berana, učiněném ve 156. schůzi posl. sněmovny dne 13. prosince 1938.

2. Zpráva výboru ústavno-právneho podľa §u 35 jedn. poriadku o vládnom návrhu ústavného zákona (tlač 1437) o zmene ústavy republiky Česko-Slovenskej a o mimoriadnej moci nariaďovacej (tlač 1438).

3. Zpráva výboru technicko-dopravního o usnesení senátu (tisk 1349) k vládnímu návrhu zákona (tisky sen. 565 a 686) o civilních inženýrech (tisk 1362).

4. Zpráva výborů živn.-obchodního a zahraničního o vládním návrhu (tisk 1201), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu obchodní smlouva mezi republikou Československou a republikou Ecuadorskou, podepsaná v Quitu dne 15. prosince 1937 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 13. ledna 1938, č. 9 Sb. z. a n. (tisk 1269).

5. Zpráva výborů živn.-obchodního a zahraničního o vládním návrhu (tisk 1239), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu obchodní smlouva mezi republikou Československou a Spojenými státy mexickými, sjednaná výměnou not ze dne 6. listopadu a ze dne 17. prosince 1937 (tisk 1273).

6. Zpráva výborů živn.-obchodního a zahraničního k vládnímu návrhu (tisk 1218), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu dodatková dohoda k prozatímní obchodní dohodě mezi republikou Československou a královstvím Řeckým ze dne 30. července 1932, č. 135/1932 Sb. z. a n., sjednaná výměnou not ze dne 23. června a 2. července 1937 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 1. října 1937, č. 15 Sb. z. a n. z roku 1938 (tisk 1270).

7. Zpráva výborů živn.-obchodního a zahraničního o vládním návrhu (tisk 1219), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu dodatková úmluva pozměňující ujednání ze dne 26. června 1935 k hospodářské dohodě mezi republikou Československou a říší Německou ze dne 29. června 1920, sjednaná dne 22. prosince 1937 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 21. ledna 1938, č. 17 Sb. z. a n. (tisk 1271).

8. Zpráva výborů živn.-obchodního a zahraničního o vládním návrhu (tisk 1254), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu dodatkový protokol (V) k obchodní a plavební úmluvě mezi republikou Československou a republikou Polskou ze dne 10. února 1934 (č.40/1934 Sb. z. a n.), podepsaný ve Varšavě dne 21. února 1938 a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 25. února 1938, č. 37 Sb. z. a n. (tisk 1276).

Schůze byla skončena v 16 hod. 34 min.