Z dotazníku Svazu německých samosprávných korporací vyjímáme, že v Rakousku nebylo zákona na ochranu proti leteckým útokům, který by ukládal obcím konkretní závazky, a že se také v Německu nepomýšlí na žádnou zvláštní dávku k úhradě výdajů, které zůstaly obcím. Stejně nese i ve Francii stát 80 až 90 % nákladů na civilní protileteckou ochranu, zatím co obyvatelstvo platí jen 10 až 20% ve formě dávek. V Maďarsku není dosud otázka opatření plynových masek a jiných pro eventuální letecký útok určených obranných prostředků upravena zákonem. V Anglii, kde již byla vydána výzva k opatřením proti leteckým útokům, jest rozšířen názor, že stát musí nepochybně nésti největší část nákladů. Ano, názor Svazu sjednocení měst jest ten, že náklady musí zcela převzíti stát.

Shrnujeme-li, doufáme, že můžeme podle toho seznati, že osnova zákona jest nepřijatelná a že by byla k úhradě nákladů ochrany proti leteckým útokům vhodná jen dávka uložená zbrojařům, že však může býti taková dávka předepsána a vybírána teprve tehdy, až se bude věděti a zákonem bude zjištěno, z čeho se ochrana proti leteckým útokům skládá, jaké náklady se na to mají věnovati a co stojí. (Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.)

Místopředseda Langr (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava jest skončena.

Žádám o přečtení podaného návrhu.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Pozměňovací návrh posl. Vodičky a Hodinové-Spurné:

Ustanovení § 5, odst. 1 zákona ze dne 11. dubna 1935, č. 82 Sb. z. a n., o ochraně a obraně proti leteckým útokům se mění a bude zníti takto:

" (1) K úhradě nákladů vzniklých obci provedením tohoto zákona a ustanovení podle zákona vydaných, jest obec oprávněna uzavříti zápůjčky na stavby krytů proti leteckým útokům a na zakoupení plynových masek pro civilní obyvatelstvo, podle počtu osob zjištěných každého měsíce v té které obci.

(2) Státní pokladna převezme záruku za obecní zápůjčky uzavřené podle tohoto zákona, jakož i jejich úrokování a úmor.

(3) Vydání státní pokladny k zúrokování a úmoru obecních zápůjček k účelům uvedeným v tomto zákoně budou uhrazena z výnosu zvláštní daně, která bude zavedena na zisky z výroby zbraní a válečného materiálu s platností od 1. ledna 1938.

(4) Ustanovení §u 5, odst. 2 budiž přečíslováno na odst. 4."

Místopředseda Langr (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru ústavně-právního, p. posl. Ferd. Richtrovi.

Zpravodaj posl. F. Richter: Slavná sněmovno!

Obsahem předložené osnovy zákona se zabýval ve svém projevu s této tribuny p. posl. Vodička, při čemž jeho námitky proti osnově zároveň s prohlášením, že strana, kterou zastupuje, pro osnovu hlasovat nebude, se soustřeďovaly v tom, ze osnova zákona na jedné straně pominula některé důležité a možné prameny příjmů pro tyto účely, na druhé straně že zavádí novou dávku, která znamená znovu ztížení životní míry nejširších vrstev našeho obyvatelstva.

Ve svém odůvodnění návrhu, jak vyšel z práce ústavně-právního výboru, jsem se všech těchto otázek už dotkl. Je správné, že v ústavně-právním výboru byly předmětem diskuse také jiné prostředky příjmové než jenom nové zatížení spotřeby bytové, že se tam mluvilo zejména o možnosti získati prostředky k účelům protiletecké obrany z t. zv. konjunkturálních zisků, zejména zbrojního průmyslu, že se tam mluvilo také o možném novém zdanění, zejména přírůstku na hodnotách nemovitostí ve městech a příjmů z nezastavěných pozemků. Ale už tehdy bylo jasno, že nakonec, nemíníme-li zdanit důchod, který je vyhrazen pro pokladnu státní, nezbude než zdanit spotřebu bytovou, poněvadž zejména ten první, jinak sympatický a snad populární prostředek zdanění konjunkturních zisků byl vyčerpán, resp. zabrán státem pro potřeby, které s potřebami těmito souvisí. Víme, že rozpočet na tento rok byl skoro o více než miliardu zvýšen právě zejména z důvodů branných.

Upozorňuji, že ústavně-právní výbor uvažoval o těchto různých možnostech a zejména se zabýval tím, že bude snížena životní míra možným zvýšením dávky ze spotřeby bytové. Ale upozorňuji, že příslušný paragraf má v odst. 1 zvláštní ustanovení, které chce těmto potřebám vyhověti. Je tam výslovně uvedeno: "Vláda může nařízením stanoviti vhodná osvobození od dávky na ochranu proti leteckým útokům z důvodů zvláště významných, zejména v zájmu bytové péče o osoby chudé." Tedy je zde ustanovení, které zmocňuje vládu, aby při vypracování vzorných pravidel pro vybírání této dávky hleděla k potřebám vrstev majetkově ne zvláště opatřených.

Také vyšlo z výboru rozpočtového - to kol. Martinásek ostatně odůvodní - naléhavé přání, aby vzorná pravidla, resp. vládní nařízení, které bude upravovati dávku za účelem soustředění prostředků pro civilní ochranu protileteckou, bylo předloženo rozpočtovému výboru, aby dosah a rozsah tohoto zatížení mohl zkoumat. Upozorňuji ještě, že jsme také změnou první věty odst. 1 §u 5 hleděli vyjíti vstříc právě potřebám by dlícího obyvatelstva, chtěli jsme vyloučit, aby se z doslovu zákona nededukovalo, že jedině tato dávka je přípustná pro účely protiletecké obrany a že obce nemají právo používat k tomuto účelu prostředků jiných. To je změna první věty prvního odstavce, která umožňuje, aby jakýchkoliv možných příjmů se užilo k tomuto účelu, ale zároveň a by se v krajním případě a v případě nemnožnosti eventuálně přikročilo k této nové dávce z bytové spotřeby, která ve svých účincích pro vrstvy nemajetné je citelná. Věta má zmocniti vládu, že může upraviti věci tak, aby to vyhovovalo potřebě.

Je nutno říci, že zde šlo o vysoký zájem obyvatelstva měst a že tedy tato povinnost je v určité souvislosti právě se skutečností, že ten nebo onen bydlí ve městě Určitá progrese, větší zatížení osob majetnějších spočívá v tom, že jejich spotřeba bytová je širší, rozsáhlejší a tedy i při stejném procentu budou více zatíženy.

Mám za to, že při této osnově a při novelisaci tohoto zákona se skutečně na jedné straně vyšlo vstříc problémům, které jsou sociálně důležité, ale na druhé straně že se přece jen opatřily prostředky pro věci a potřeby, jejichž naléhavost podle mého názoru jest dnes naprosto časová.

Je pravda - a já jsem to již ve své zprávě, resp. v dodatku ke zprávě výboru uvedl a upozorňuji na to - že u nás potřebujeme zejména určitého zásadního rozřešení, jak se obyvatelstvo při možných útocích leteckých má co nejlépe krýt. Zdůrazňuji znovu, že nejlepší ochranou je a zůstane aktivní obrana, ať spočívá v dobře vybaveném vojenském letectví, ať ve zbraních, které jsou určeny k tomu, aby čelily těmto útokům. Také zdůrazňuji k uspokojení obyvatelstva, že v jednom i v druhém směru jsme dobře opatřeni, a jistě může být chloubou - a mohu to říci k chvále našeho dělnictva i našich inženýrů že naše střelné zbraně v tomto směru jsou snad v Evropě, ne-li vůbec ve světě, bez konkurence. Ale uznávám, že by se měly důkladně zkoumat tyto otázky - máme již mnoho zkušeností, zejména z bojiště španělského a čínského - jak co možná nejlaciněji, ale přece jen účinně lze se vyhnouti těžkým škodám jak na životech, tak i na majetku, které vyplývají z leteckých útoků. Upozorňuji, že právě v této věci vláda anglická dovedla zaujmouti aspoň v hlavních liniích určité stanovisko a že toto stanovisko by mělo býti i u nás zkoumáno.

Důležitým problémem je rozptyl obyvatelstva. To je zásada, kterou akceptuje anglická vláda na 100 %, ať již v tom směru, že se uvolní, evakuuje určité místo, ať v tom smyslu, že v případě útoku zůstane obyvatelstvo rozděleno, řekl bych, přímo roztříštěno ve svých bytech, dílnách a kancelářích - tak je to tam výslovně řečeno. Anglická vláda asi po dobrých zkušenostech přišla k názoru, že nejsou výhodné hromadné kryty, které se mohou státi někdy také hromadnými hroby. Jedna myšlenka je tam jistě zajímavá a měla by býti také u nás prozkoumána, to jsou t. zv. improvisované kryty, které si může každý poříditi. Ve výnosu anglické vlády jest dokonce upozornění, že v domovních zahrádkách lze se krýt vykopáním zákopů asi 6 stop hlubokých a že anglická vláda na volných prostranstvích, v parcích v případě leteckých útoků chce takové kryty v podobě zákopů 6 stop hlubokých zříditi.

To jsem chtěl říci k vývodům p. kol. Vodičky, jehož pozměňovací návrh nemohu doporučiti k přijetí dodávaje znovu, že nejde jen o povinnosti, které musí uznat každý, nýbrž že je třeba, aby si obecenstvo dobře uvědomilo, co budou znamenati letecké útoky a jak se proti nim chránit, aby se podrobilo veřejné kázni a disciplině, příkazům a rozkazům úřadů, poněvadž i to umožňuje dobrou obranu, aniž by to stálo příliš mnoho.

Tyto moje vývody platí také kol. Soglovi. On ovšem řekl zde jednu myšlenku, jistě velice správnou, totiž že by nebylo vůbec ani jedné, ani druhé, t. j. ani aktivní ani pasivní obrany potřebí v případě, kdyby byl mír mezi národy. S tím dlužno souhlasiti, ovšem k míru jest potřebí nejméně dvou stran. Mohu prohlásiti, že Československo nedá nikdy spravedlivou příčinu k žádné válce, ale po poučení z nedávné minulosti - můžeme jíti přes Španělsko, Habeš a Čínu - bylo by velkou neopatrnost, kdybychom se nepřipravili pro každý možný případ. Tato opatrnost jest nutná zejména dnes, poněvadž žijeme v dobách mezinárodního chaosu, nerespektování práv a závazků. Budeme se připravovat. (Potlesk.)

Doporučuji jménem výboru ústavně-právního, aby posl. sněmovna přijala osnovu zákona tak, jak vyšla z jednání ústavně-právního výboru. (Souhlas.)

Místopředseda Langr (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru rozpočtového p. posl. Martináskovi.

Zpravodaj posl. Martinásek: Slavná sněmovno!

Kol. F. Richter vypořádal se s některými námitkami proti předložené osnově, pokud zde byly v této sněmovně vysloveny, a mně dovolte, abych ve svém doslovu několika slovy se zmínil ještě o některých souvislostech s touto osnovou.

Náš celý národ v době krise utrpěl velmi na své prosperitě a v této době dolehly na něj některé povinnosti, které si vyžadovaly velkých obětí především pro obranu státu, pro armádu a pro všechno obyvatelstvo. Jestliže se tedy projevují obavy nebo námitky, že obrana, hlavně prostředky na obranu a ochranu civilního obyvatelstva jsou stále nedostatečné, tak si musíme uvědomiti, že jsme s tou myšlenkou obrany civilního obyvatelstva přišli poněkud později a že velmi značné nebo téměř všechny prostředky byly vyčerpány na to hlavní, to je na aktivní obranu celého našeho státu, na obranu hranic, na výstavbu a výzbroj armády.

Slavná sněmovno, jestliže se zde pronášejí slova, která znamenají nápor po stránce náboru peněžních prostředků na CPO pouze do řad t. zv. bohatých, bylo by po mém soudu o CPO a ochranu civilního obyvatelstva nedostatečně postaráno, poněvadž tyto zdroje příjmové, které jsou zatíženy, jak známo, širokými a rozsáhlými jinými povinnostmi vůči státu, byly by naprosto nedostatečné. Je proto nutno přijmouti zásadu, aby obrana a ochrana protiletecká civilního obyvatelstva a celého národa a její financování chtě nechtě, i když je to nepříjemné, byly rozloženy na široké vrstvy lidové.

Slavná sněmovno, také ony předpoklady, a řekl bych naděje, které se kladou do t. zv. společných ochranných krytů, myslím, že jsou poněkud přehnané, a správně poukázal pan kol. Richter, že by mohly býti společné kryty také hromadnými hroby. Myslím, že není ani prakticky možno, aby v takových velkých střediskách, jakými jsou velká města, dovedl vůbec někdo vybudovati takové kryty, aby podstatná část obyvatelstva v nich nalezla svoji ochranu. Myslím, že je lepší, když se provede to nejnutnější, to jest účelné rozptýlení obyvatelstva. Jistě stojí za úvahu, aby se právě ve velkých městech uvažovalo hlavně o případné evakuaci obyvatelstva do blízkých lesů určitými přizpůsobenými komunikacemi, trolleybusovými dopravními prostředky, a nikoliv soustředěním a koncentrováním.

Slavná sněmovno, je také potřebí, aby výcvik obyvatelstva pro takové případy jakéhokoliv náporu, neštěstí a nebezpečí byl rychlejší a účinnější nežli dosavadní. Výcvik obyvatelstva může znamenati velmi značné ulehčení při náletu, náporu nebo neštěstí, nemusí vždy vyžadovati velikých nákladů.

Proto v první větě této osnovy zákona aby aspoň ty nejpodstatnější věci mohly býti řešeny rychlejším tempem a aby se určily prostředky, které se mají pro tuto službu opatřiti zákonnou formou - je dávána možnost obecním samosprávám, aby v rámci normálního hospodaření podle zákona o obecní samosprávě získávaly prostředky. Předložená osnova zákona splní teprve tenkráte svůj účel, když bude pochopena hlavně veškerým obyvatelstvem, jak je myšlena, a zabezpečí potřebný klid civilního obyvatelstva, kterého je tolik potřebí.

Doporučuji slavné sněmovně, aby osnovu zákona přijala v předloženém znění. (Souhlas.)

Místopředseda Langr (zvoní): Přistoupíme k hlasování.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Osnova zákona má dva články, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž byl podán pozměňovací návrh, mám v úmyslu dáti hlasovati takto:

Nejprve bychom hlasovali o osnově zákona v úpravě návrhu posl. Vodičky; nebude-li přijata, o osnově zákona podle zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky proti tomuto pořadu hlasování? (Námitek nebylo.)

Není jich.

Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.

Kdo souhlasí s osnovou zákona v úpravě návrhu posl. Vodičky, zvedni ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítnuto.

Kdo nyní souhlasí s osnovou zákona, to jest s jejími dvěma články, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, zvedni ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Podle usnesení předsednictva vykonáme ihned druhé čtení.

Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se doplňuje ustanovení §u 5, odst. 1 zákona o ochraně a obraně proti leteckým útokům (tisk 1314).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Richter: Nejsou.

Zpravodaj posl. Martinásek: Ne.

Místopředseda Langr (zvoní): Není změn.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Zbývá ještě hlasovati o resoluci otištěné ve zprávě výborové.

Kdo s touto resolucí souhlasí, nechť pozvedne ruku.(Děje se.)

To je většina. Resoluce je přijata.

Tím vyřízen jest 1. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce pořadu, jímž jest:

2. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1312) o povinnosti ústavů, podniků, fondů a některých sociálních zařízení ukládati část prostředků ve státních půjčkách (tisk 1320).

Zpravodajem jest p. posl. Bergmann. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Bergmann: Slavná sněmovno!

Účelem vládního návrhu tisk 1312 je získati řádnou zákonnou formou a cestou potřebný úvěr zejména pro přímou i nepřímou obranu státu, aniž by bylo nutno vypisovati novou půjčku, pro jejíž vypsání nepovažuje finanční správa situaci za zralou, a aniž by byla při tomto opatření ohrožena měna záchvatem nějaké inflace.

Způsob, jakým se to má státi, je napodobením německé metody, kterou prohloubil značně dr Schacht, s tím však rozdílem, že zásah není tak pronikavý, není náhlý a sjednán byl demokratickou metodou předchozím jednáním se zájmovými kruhy peněžními i finančními, s nimiž se dospělo k dohodě.