Mlékárny jsou postiženy dvojnásob, neboť při zmenšeném odbytu stoupá v posledních letech - následkem zvýšení cen všech jejich potřeb - provozní režie. Pracují neekonomicky, neboť využívají své kapacity jen jednou třetinou, a proto také jejich hospodářský stav je obtížný. Další komplikací ztěžující distribuci je i to, že za hospodářské tísně hledalo mnoho lidí obživu i v prodeji mléka ve městě, otevírali nové krámy, budky, hokynářství, krupařství a pod., takže jejich počet vzrostl podle zjištění tržního úřadu z 313 v r. 1928 na 650 v r. 1936, to jest o více jak 100% při současném zmenšení celkového množství mléka stabilními obchody prodávaného. Nepřekvapí pak zjištění, že městský živnostník nebo prodejna prodává průměrně 20 l mléka denně, mnozí pak jen 10 až 15 l s celkovým hrubým ziskem 2 až 4 Kč. Připojíme-li k tomu, že i převážná většina venkovských obchodníků a obchodnic mlékem při velké roztříštěnosti dodávky a rozmnožené účasti na trhu mimo výjimek těžko shání na denní živobytí, živoří, máme žalostný obraz hospodářského upadání všech zúčastněných složek dokreslen. Není pak divu, že jednotlivci nebo i celé skupiny z jednotlivých složek hledají cesty a prostředky k zlepšení; zůstává však obyčejně při experimentech, které jen ještě více situaci komplikují.

Za těchto poměrů jest vysvětlitelné, že když se podíváme na zásobování Ostravska mlékem lupou hygienika a mlékařského technika, zjistíme ve všech složkách veliké i nedostatky a problém objeví se teprve v pravém světle. Začněme u výroby. Zůstane nezměnitelnou pravdou, že hygiena mléka musí začíti ve stáji a musí býti pozorována a hlídána až do spotřeby mléka konsumentem. Každé hrubé provinění na této cestě je buď těžko anebo vůbec nemožno napraviti. Ve většině hospodářství nejsou přísně dodržována opatření, žádoucí pro získání hygienicky a kvalitně bezvadného mléka. Ale jak možno žádati, aby chovu dobytka, péči o zdraví dojnic s ohledem na konsumenta, úpravě stájí, ošetřování a dopravě mléka a pod. věnovala se stále větší pozornost, když ve většině podniků jest tato produkce pasivní, výrobce jest namnoze rozmrzelý, takže by raději dojnice nedržel, a mléko jest venkovským obchodem i mlékárnami kupováno z nutnosti bez ohledu na to, zda-li tato opatření jsou nebo nejsou dodržována.

Letmý pohled na vzory cizí nás i ovšem přesvědčí, že jinde je lépe. Na př. v Americe a Londýně jsou prodávány 4 druhy konsumního mléka, a to mléko přednostní a A, B, C mléko, cenově odstupňované. Roztřídění jest prováděno na základě neškodných zárodků a pro každou kvalitní třídu jsou zvláštní předpisy o chování a krmení dojnic, nářadí, náčiní, obsluhujícím personále, dojení atd. Jinde uplatňuje se požadavek bezvadné čistoty. Obsahuje-li mléko v 1 l více než 10 mg nečistot v mléce rozpuštěných, je považováno s hlediska odborného za nečisté, přesto, že tato nečistota se v mlékárně strojně vyčistí. Mnohá konsumní mléka u nás, ovšem mlékárensky neošetřená, obsahují až 60 mg nečistot. V některých švýcarských mlékárnách je požadováno od dodavatele v pravidelných obdobích potvrzení o bezvadném zdravotním stavu dobytka a obsluhujícím personálu. Mléko platí se podle obsahu tuku a čistoty. Vše to ovšem předpokládá takovou cenu za mléko, aby výrobní náklady kryla.

Jděme dále: Mlékárny převážně nevyhovují požadavkům, které se normálně kladou na hygienu a techniku moderní mlékárny. Ale požadujte od nich dokonalé vybavení technické a bezvadný provoz, když stíží stačí při omezeném provozu zaplatiti surovinu, zajistiti lidsky slušnou existenci svým zaměstnancům a splniti veřejné povinnosti.

Kardinální nedostatky jsou i u obchodu venkovského, v dopravě, ošetření mléka a rozprodeji. Mnohé spíše od konsumu mléka odraďují než aby povzbuzovaly. Při tak velikém počtu lidí na trhu jsou téměř nekontrolovatelné a nezvládnutelné. Nejkřiklavějším z nich je prodej mléka na otevřených místech, v koloniích, na ulicích a pod.

Ale i prodej v městských i obchodech stabilních jest převážně daleko od toho, jak by vypadati měl. Pan vrchní rada dr Toman napsal již v r. 1928, že "i kdyby z mlékáren vycházelo mléko skutečně bezvadné, může se velmi lehko pokaziti v drobném prodeji. Kdyby se vzalo s ohledem na prodej mléka přísné měřítko, musel by býti velký počet obchodů mlékem prohlášen za neodpovídající." Od té doby se k lepšímu nezměnilo nic, spíše naopak, poněvadž mnoho nových nesoběstačných obchodů mlékem přibylo. Ale je možno požadovati zvláštní zařízení spojená s investicí, oddělený prodej mléka, koupi ledniček a pod. v obchodech, které při prodeji mléka vydělávají denně 2 až 3 nebo 4 Kč a těch je nejvíce? Ve všech těch případech uvedené nedostatky dobrovolně odstraněny nebudou a odstranění jich příkazem nebo násilím se zdá nesociální a příliš kruté, neboť ve velmi mnohých případech by ničilo nebo ochromilo existenci. Jsou města, která prakticky dobře zásobování mlékem vyřešila. Ze své prakse a vlastního poznání znám na př. město Mannheim, kde po stránce hygienické, technické i distribuční jest zásobování mlékem bezvadné. Veškeré mléko pro obyvatelstvo města potřebné musí projíti městskou mléčnou centrálou. Je to akciová společnost, 83% akcií vlastní město, zbytek spolky žen, organisace spotřebitelů a jednotlivci. V mlékárně jest stálá kontrola městských tržních orgánů, kvalitní i zdravotní. Sběr mléka jest dokonale vybudován. Sběrny jsou opatřeny chladícími stroji, dobytek dodavatelů jest pravidelně prohlížen zvěrolékařem na náklad mlékárny, doprava mléka děje se v chlazených vagonech ze vzdálenosti až 250 km. Mlékárna dodává denně mléko městskému detailnímu obchodu. Prodej mléka mimo obchod jest zakázán. Přednosti této centrály městské jsou v tom, že konsument dostane mléko zaručeně zdravé, kvalitní a za přiměřenou cenu, poněvadž mlékárna pracuje hospodárně. Z téhož důvodu jest uspokojen i výrobce. Kontrola jest dokonalá a laciná, soukromý obchod prosperuje, konsum mléka stoupá. Je zajímavé, že u nás v republice podobný náběh byl učiněn pouze v Mor. Ostravě účastí města a spotřebitelských organisací na centrální mlékárně. V Karlových Varech jest zúčastněno město na tamní mlékárně. Tak zvané městské mléčné centrály existují i v mnoha jiných městech, z nichž jmenuji ještě Norimberk, kde jsou zúčastněni podílově také zemědělci, Milán, kde se distribuje výlučně mléko lahvové, Budapešť, kde je zúčastněn na podniku mimo města a zemědělce také stát, a j.

Následkem rozvratu cen prodejních a roztříštěnosti trhu byly placeny v posledních letech zemědělcům nerentabilní ceny. Průměr byl v roce 1935 asi 80- 85 hal., v některých oblastech i pod 80 hal., nyní je něco vyšší, asi 90 hal. Pouze asi za 10% mléka prodávaného prostřednictvím mlékáren a obchodníků mlékem dosahovali zemědělci ceny vyšší. To a vysoké ceny krmiv způsobily, že výroba mléka byla omezována, zejména ve větších zemědělských statcích. Když se pak dostavila r. 1936 zhoršená sklizeň pícnin, objevilo se podstatné, asi 30 až 35% snížení produkce, které trvá. V období zimním byl již v roce minulém citelný nedostatek mléka, letos se očekává v míře zvýšené. Až dosud musily mlékárny vyrovnávati nedostatek mléka opatřováním mléka odkudkoliv, třeba i za ceny ztrátové. Schází-li mléko venkovskému obchodu, který je detailuje, obrátí se jeho i zákazníci, kteří mléko nedostali, do obchodů nebo prodejen, jimž dodávají mlékárny. Ty je musí dodati, vem kde vem. Mlékárny doplňují a vyrovnávají mezery. Kdyby tak nečinily, event. i s vlastní obětí, byl by nedostatek mnohem citelnější. Očekává se, že letos i v březnu a dubnu bude velmi nesnadno opatřiti chybějící mléko i ze vzdálenějších krajů, Šumperska, Přerovska, Hodonínska a pod. V létě při nadbytku mléka - zvýšená produkce, zmenšený konsum - musejí mlékárny technicky a strojně zařízené ovšem zase absorbovati přebytky mléka a zpracovati je na mléčné výrobky. Obchod tak učiniti nemůže, poněvadž není pro výrobu technicky připraven. Odebírá od zemědělců pouze to množství mléka, jež může v čerstvém stavu pro konsum odprodati. Mlékárny jsou tudíž regulátorem ve prospěch konsumenta při nedostatku mléka a ve prospěch výrobce při nadprodukci mléka.

Kdyby za dnešních poměrů produkce se nepodařilo zastaviti šíření slintavky a kulhavky, měla-li by postihnouti ve větším měřítku naši výrobní oblast, bylo by asi velmi těžko odvrátiti katastrofu v zásobování mlékem. Jest známo, že se slintavka a kulhavka snadno přenáší mlékem na člověka. Proto stanoví příslušné zákony velmi přísná omezení o zužití mléka ze zamořených stájí a výrobků z něho. Vědecky je zjištěno a prokázáno, že se varem, to jest ohřátím na 100 stupňů virus téměř okamžitě a ohřátím na 70 stupňů po 15 minutách spolehlivě a bezpečně ničí.

Veškeré mléko muselo by býti k náležitému ošetření pod úřední kontrolou soustředěno do mlékáren, jež mohou spolehlivě pasteurisovati. Nejhorší důsledek, mimo národohospodářské škody, dostavil by se v poklesu produkce o 50 % i více, trvající delší dobu, nebo trvale, kterýžto úbytek by nebylo prostě možno ani při zvýšených cenách nahraditi. Prosím uvažte, co by se stalo, kdyby zde v tom případě nebylo mlékáren vůbec, nebo nebyly aspoň i některé z nich potřebným technickým zařízením náležitě vybaveny. Stejně je tomu nebo může býti při různých epidemiích nemocí lidských, jak o tom možno snést mnohé doklady.

To vše, co v krátkosti bylo uvedeno, dokazuje, že zásobování velkých měst mlékem není jen hospodářským zájmem výrobců a spotřebitelů, resp. mlékáren a obchodů, nýbrž má býti předmětem positivního a stálého zájmu veřejného, měst, úřadů, státu, vědy a tvořivé a objektivní politiky. Mléko je a zůstane nejdůležitějším článkem denní výživy chudého i bohatého, podporovatelem zdraví lidu, ale může býti také jeho zkázou. Proto nesmí býti ponechána empirii a náhodě jeho výroba, prodej a spotřeba, tak jako to není již dávno u vody, masa, chleba a j. potravin, i méně důležitých a méně choulostivých.

Ponechává-li se náhodnému vývinu jako dosud, zůstává problém předmětem a příčinou stálého neklidu, nejistoty, případně nebezpečí v zásobování, novinářských zásahů a polemik, většinou zkreslených a negativních.

Jsme si všichni vědomi vážné mezinárodní situace, proto nejenže schválíme státní uzávěrku za rok 1936, nýbrž také se slavnostně stavíme v jubilejním roce 20letého trvání samostatného našeho státu se vší svou odpovědností jako strana křesťanského solidarismu za rozhodný a jasný projev pana předsedy vlády, v němž celému světu oznámil jménem československého lidu a své vlády nedotknutelnost našich československých hranic, důvěřujíce při tom v prozřetelnost a Její ochranu! (Potlesk.)

Místopředseda Taub (zvoní): Přerušuji projednávání pořadu.

podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu obdrželi na dnešní a zítřejší den posl. Borkaňuk, dr Eichholz, Frank, dr Hodina, Jobst, Kliment, dr Neuwirth.

nemocí posl. F. Nitsch.

Lékařská vysvědčení předložili posl. Fischer, dr Holota.

mezi schůzí:

Zprávy tisky 1279, 1281, 1282.

Zápis o 133. schůzi posl. sněmovny, proti němuž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

přikázána žádost kraj. soudu trest. v Praze ze dne 14. března 1938, č. Nt XIX 20/38, za souhlas s trest. stíháním posl. dr Dérera pro přečin proti cti (č. J 326-IV).

Místopředseda Taub sdělil, že se předsednictvo usneslo, aby se příští schůze konala v pátek dne 18. března t. r. o 1/2 10. hod. dopol. s

1 a 2. Nevyřízené odst. 1 a 2 pořadu 141. schůze.

3. Volba zapisovatele poslanecké sněmovny.

Schůze byla skončena v 19 hod. 07 min.