Zejména německá žurnalistika využívá v poslední době okolnosti, že má u nás tak vysokou úmrtnost kojenců, že prý už jsme v řadě států, kde úmrtnost kojenců je nejvyšší. Je pravda, že u nás máme vysokou úmrtnost kojenců, je pravda, že u nás na 1.000 živě narozených dítek zmírá 130 dětí. Ale nejsou to, slavná sněmovno, zas jenom okresy s převahou německého obyvatelstva, s převahou německého živlu, nýbrž jsou to také okresy s převahou českého živlu v našem vnitrozemí, a je jich asi stejný počet na stejný počet obyvatelstva. Prostě vysoká kojenecká úmrtnost zde je, ale nezaviňují to důvody, které jsou proti nám a proti republice za hranicemi uváděny, že vládní režim hospodářsky utiskuje pohraniční Němce a že prostě chce touto politikou vyhladiti, jak to výslovně stojí v "Angriffu", německý živel a že chce vyhladiti z pohraničí německou minoritu. Není to tak. Je pravda, slavná sněmovno, že Němci mají, ale jen o nepatrné procento, vyšší úmrtnost kojenců. Ale příčiny neleží v těch věcech, které jsou proti nám zdůrazňovány, nýbrž mají zase svou jinou příčinu, povahy snad bych řekl i mravní, kterou nemůže žádný vládní režim napravovati a říditi nějakými zákony. Mezi dětmi českého původu a dětmi německého původu je veliký rozdíl v počtu nemanželských dětí. Jestliže na 10 manželských dětí českého původu připadá jedno dítě nemanželské, tedy u Němců připadají na 10 dětí manželských 2 děti nemanželské. Nechci zdůrazňovati, že bychom byli po této stránce morálnější, mravnější - toho jsem dalek - nežli Němci. Ale pravda je, že pokud je kojenecká úmrtnost vyšší u německého živlu, je to prostě jenom o toto nepatrné procento, protože jistě, že děti nemanželsky narozené, děti z nemanželských rodičů jsou na tom daleko sociálně hůře nežli děti manželské a konečně nežli dítě, které je s radostí očekáváno, kdežto dítě třeba nežádoucí samozřejmě je více ohrožováno nemocemi a je vystaveno snáze úmrtnosti než dítě manželské. Stejně je tomu, porovnáváte-li tato statistická čísla i pokud jde o úmrtnost matek při porodu. Němci měli si tuto statistiku lépe prostudovat, poněvadž je pochopitelno, že matka svobodná, která po prvé dává dítěti život, je sama více na životě ohrožena a je také více ohroženo její děcko nežli žena provdaná nebo děcko z manželských rodičů. Tedy jsou to především příčiny sociální. To není žádný útisk režimu, útisk vlády, jak se to chce namluviti v tisku a jak pro ti nám úžasná propaganda pracuje. Nemyslete, že tyto věci nám mnoho neuškodily v cizině! Zejména v Anglii zveličovali je zvlášť důrazným způsobem, že chceme vyhladověti a zničiti německou minoritu tím, že nedbáme o kojence a případně o zvýšení natality, že prostě Němců po této stránce si nehledíme.

Ovšem populační problém to je věc také především Němců samých. V tom nemůže Němcům československá vláda nějakými opatřeními pomáhat. Ovšem vláda se má pozastaviti nad strašlivým číslem úmrtnosti kojenců. A tu musím zdůrazniti, že všechny naše vlády od r. 1927 prováděly skutečně antipopulační politiku, jak o tom svědčí řada zákonů. Jak je nám známo, ministerstvo zdravotnictví mluví o jakémsi bojovném plánu proti kojenecké úmrtnosti a projevuje snahu tyto věci napraviti. Vláda ovšem má povinnost vypracovati řádný program proti kojenecké úmrtnosti, a i když nemusíme v Československé republice hlásati nějakou populační expansi, jak to dělají dynamické státy, jako to dělá Italie a Německo, je to povinností nejen pana ministra zdravotnictví, nýbrž i pana ministra financí, neboť bojovný plán proti kojenecké úmrtnosti bude vyžadovati prozatím řadu novelisací zákonů. Mám zde na mysli na př. platový zákon. Vždyť to byla přímo poukázka jen na dvě děti podle francouzského způsobu; to prostě byl zákon, který nám po prvé po této stránce populačně velmi ublížil.

Dalším nástrojem německé propagandy proti nám jsou sebevraždy. Jakým způsobem se využívá tohoto problému sebevražd proti Československé republice, ukazuje článek, který jeden poslanec sudetskoněmecké strany napsal do seriosního časopisu anglického, že prý v Československé republice jsou Němci na tom zase z důvodů hospodářské bídy, hospodářských katastrof, hospodářské krise a útisku vládním režimem tak zle, že prý od r. 1920 do r. 1930 spáchalo 20.000 Němců jen v Čechách sebevraždu. A co tomu řeknete, jestliže v Mnichově vyšla vážná kniha pana univ. prof. dr Tyrala, který býval naším státním příslušníkem - byl to lékař v Brně, a je nyní ředitelem ústavu pro zkoumání rasové hygieny a rasové čistoty v Mnichově - v níž napsal, že desetkrát tolik jako v celém Německu je sebevražd Němců v zemi České, což je jen důsledek vládní politiky proti německé minoritě. Prosím, to mohl napsati universitní profesor, ačkoli za celou dobu od r. 1920 do r. 1930 podle statistik našeho Státního úřadu statistického spáchalo v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v okresech s převahou německého obyvatelstva pouze 11.000 Němců sebevraždu a nikoliv, jak také tvrdí nejmenovaný poslanec sudetskoněmecké strany a vedle něho profesor ústavu pro rasovou hygienu v Mnichově dr Tyrala 20.000 Němců jen v Čechách. V těchto 11.000 sebevrahů je asi 1.800 příslušníků národnosti české. Je to nepravda, jsou to hausnumera v této německé knize. Také příčiny těchto sebevražd, jak se vykládají se strany německých spisovatelů, sociologů a žurnalistů, neodpovídají pravdě. Kdyby byl býval tento anonymní poslanec sudetskoněmecké strany seriosní, tak by byl býval musel napsat, že sice v Čechách je vysoké procento sebevražd, že absolutní číslice je velmi vysoká, ale že v Německu je vyšší a že toto číslo dosud ani s okresy, které bychom vyňali z národnostně smíšeného území, nedosahuje této výše a že, pokud jde o sebevraždy, jsme asi tak na čtvrtém nebo pátém místě. Na celém světě jsou především Japonci tam je to samozřejmé, protože je tam sebevražda jakýmsi hrdinstvím - v Evropě je na prvém místě Německo, pak přijde Holandsko, Švýcarsko a teprve Československo. A jestliže některé okresy v Čechách jako okresy, které přiléhají od Liberce k Děčínu v národnostně smíšeném území k saským hranicím, vykazují vysoké procento sebevražd, pak zase musíme hledati jiné důvody tohoto zjevu a nikoliv ty, které uvádí poslanec sudetskoněmecké strany a které jsou uváděny ve vážných vědeckých knihách prof. Tyrala nebo ve vážném anglickém měsíčníku, nýbrž je to zase zjev úplně jiný. Je to prostě vysoká industrialisace kraje; a jestliže si opatříte statistiku a sociologické dílo nebo dílo o sebevraždách od německého spisovatele Krosse, přesvědčíte se, že již před válkou, za dob nejvyššího hospodářského blahobytu, se pozastavoval nad tím, že Sasko a přilehlé okresy v zemi české a naopak přilehlé okresy ze zemí českých k Sasku vykazují úžasné číslo sebevražd. Odůvodňoval to tím, že hospodářský blahobyt a pronikání městsko-průmyslové civilisace v těchto průmyslových obvodech přinesly také úchylky sociální a různé zjevy morální. Přímo pak to odůvodňuje, když dělá závěr k této statistice, že v Sasku jsou to příčiny sexuálních úchylek, že je to homosexualita, kterou byly zachváceny také okresy v Čechách a měly skutečně v této době vliv na vysoké procento sebevražd. Příčiny, které jsou tedy uváděny rozvášněným tiskem sudetskoněmecké strany proti nám, n eodpovídají pravdě. Zkoumáme-li poslední zprávy o sebevraždách, které byly vydány v poslední době Státním úřadem statistickým, co seznáváme? Že ve vnitrozemí u nás za doby hospodářské krise sebevraždy stouply, kdežto v pohraničních okresech, kde čísla sebevražd byla tak nebezpečná, sebevraždy poklesly proti okresům českým. Anebo kdyby bylo pravda, že sebevraždy Němců jsou následek československého vládního režimu a hospodářského útisku, jak je to potom se sebevraždami Němců na Moravě, kde moravští Němci, a to jenom proto, že nejsou tak proniknuti civilisací městsko-průmyslovou, vykazují daleko menší počet sebevražd, než vykazuje naše české vnitrozemí. Nebo je Němcům na Moravě vládní režim příznivější než Čechům v Čechách? Tyto propagační prostředky, kterých se proti nám v cizině využívá a pro které cizina skutečně posuzovala poměry u nás velmi zle a nebezpečně, můžeme říci, že neodpovídají skutečnosti a všechna ta čísla, která jsou udávána, jsou čísla neobjektivní a nemají opory v naší státní statistice, jsou nepravdivá, vymyšlená, jsou to prostě, jak říkají Němci, hausnumera.

Kol. Bergmann přede mnou uváděl také statistiky školské. Já uvedu několik málo čísel. Jestliže nacházíme ve statistikách Státního úřadu statistického, že Němci mají obecných škol 2844, tedy jestliže vezmeme národnostní podíl Němců a srovnáme-li to s počtem obyvatelstva našeho, československého, tak Němci mají o 440 obecných škol více a stejně tak mají o 654 tříd více, než má většinový národ československý. A tak bychom mohli i u učitelstva a u ostatních školských otázek dokázat, že prostě Němci v Československé republice mají postaráno o školství tak dokonale, jako nemají ani ve státě sousedním, jako bylo Rakousko nebo jako je samotné Německo

Slavná sněmovno, jestliže i s tohoto místa mohl pan posl. Hodina před nedávnem žalovat na československou vládu a Československou republiku, pokud jde o útisk kulturní v otázkách školských, prosím, jestliže ještě dnes vydržujeme školy také pro 15, pro 10 dětí a dokonce 6 německých škol jenom pro 5 dětí, kde je jeden německý učitel na třídu o 5 dětech, jestliže v Hustopečích na Moravě máme reálku, která má, tuším, v kvartě již jenom 4 žáky a má asi 5 profesorů, jak můžeme, slavná sněmovno, ještě činit pro Němce v Československu víc v otázkách kulturních?

Jak jsem si zjistil, podle poslední statistiky o sčítání lidu v Německé říši, které tam bylo provedeno, bylo v Německu napočítáno 67,800.000 obyvatel. Současně s touto statistikou byl vydán přehled o národním školství v říši Německé; mají tam 52.763 obecných škol, tedy jedna obecná škola v Německu připadá na 1285 obyvatel. V Československu naši Němci, kterých bylo napočítáno při posledním sčítání lidu 3,231.688, mají 3287 škol a jedna obecná škola připadá pouze na 983 obyvatel. (Slyšte!) Tedy, slavná sněmovno, kolik ještě by musila Německá říše postaviti obecných škol, aby tam bylo o školy tak postaráno jako o Němce v Československu? A při tom je notoricky, všeobecně známo, že Německo je považováno za zemi nejvyššího stupně vzdělanosti. Ale jestliže Němci u nás v Československu mají více škol, respektive jestliže více obyvatel nebo dětí může tyto školy navštěvovati nežli v samém Německu, pak se domnívám, že československý vládní režim se dokonale postaral o německou menšinu, jestliže o ní máme postaráno lépe než je postaráno o obecné školství v mateřské zemi.

Stále se tvrdí, že prý znásilňujeme Němce tím, že děti převádíme do českých škol. Slavná sněmovno, já jsem si opatřil, když tu byl uváděn konkretní případ, ten případ z Běhánek, přesné informace. Ale je to něco tak nesprávného, nespravedlivého, jestliže může letět novinami do světa zpráva, že prý v české škole v Běhánkách tvrdým, neústupným režimem proti Němcům, je 25 dítek, které pocházejí z manželství, kde matka je Češka a otec Čech, 12 dítek, kde otec je Čech a matka Němka, tedy ze smíšeného manželství, po tom 12 dítek, kde otec je Němec a matka Češka, a 54 dítek, kde otec je Němec a matka Němka. Je to pravda. Ale náš řídící učitel, který dělal zápis do této školy, posílal německé rodiče i na okresního školního inspektora do Teplic, aby jim to rozmluvil. Ta škola v Běhánkách nestačí, je to jedna z nejhorších budov na severu Čech, jakou znám. Třídy jsou tam v pravém slova smyslu dětmi přecpány. Mám tu prohlášení německých rodičů. Otec píše, že proto dává 13letého chlapce do české školy, poněvadž si myslí, že 13letý kluk má na politiku dosti času, že si myslí, že učitel má ve škole učit a ne dělat politiku. Proto dal dítě do české školy. Mám v ruce řadu prohlášení, kde němečtí rodičové prohlašují spontánně a dobrovolně, že si přejí, aby se dítě naučilo českému jazyku, státnímu jazyku, že prostě chtějí, aby jejich děti ovládaly oba jazyky, státní československý i německý.

Při debatě tu bylo důrazně voláno, že ve vysokém školství jsou Němci utiskováni. Kol. Bergmann tu statisticky prokázal, jaký náklad dáváme na německé techniky. Slavná sněmovno, můžete si to zjistit, a jsou to autentické zprávy německé, z Německé říše, máme je i zde v knihovně: V Německu je 10 technických škol vysokých v Rakousku pro 7 mil. Němců jsou 2 techniky, pro 68 milionů v Německé říši je 10 technik! Já nevím, co by ještě měl dělat československý vládní režim, aby po stránce vysokých škol uspokojil sudetskoněmeckou stranu.

Pokud jde o vysoké školy, vezmeme-li i těch 2.3 německých universit v Německu a srovnáme-li to s počtem německého obyvatelstva v Československé republice a s počtem vysokých škol německých u nás, jsou i ve vysokém školství Němci v naší republice na tom lépe než Němci v sousední říši. Ale ať jde o školy obecné, měšťanské nebo střední, lze prokázat, že čsl. většinový státní živel je na tom, pokud jde o počet škol, tříd, o počet učitelů a profesorů i pokud jde o vysoké školy, hůře než živel německý. Musejí se tedy Němci spokojit s tím, že ještě alespoň 20 let bude československá vláda dohánět, co tu bylo zanedbáno a čím jsme trpěli za strašného rakouského režimu. Nikdy s námi nebude řeč o tom, abychom přistoupili na to, co se nám nabízelo sudetskoněmeckou stranou v otázkách kulturních, a abychom vzali za základ k vyrovnání kulturních otázek stav, jaký byl 28. října 1918. Němci se rozčilují, že máme v českých školách měšťanských a obecných dohromady asi 14.000 německých dětí. Podívejte se do statistik a srovnejte to s dřívější dobou, kdy na německé školy v celém Rakousku - mám na mysli Čechy, Moravu i Vídeň chodilo každým rokem k zápisu 160.000 dětí českých, poněvadž pro ně nebylo českých škol. Byly tak nuceny navštěvovati německé přelévárny, poněvadž se nám, ať už v Čechách, na Moravě, ve Slezsku nebo ve Vídni, nedostávalo českých škol.

Naše strana loyálně přistoupila k ujednání z 18. února, dala k němu souhlas, ale máme námitky, pokud se týče provádění této úmluvy mezi vládní koalicí a německými aktivisty. Nemohli bychom souhlasit s tím, kdyby se postupovalo tak, jak si to někteří němečtí dělníci soc. demokratičtí snad jen omylem představují. Chtěli nám totiž v Teplicích v lopatárně zastavit práci jen proto, že v závodě měl se státi v čele 10 dělníků skupinářem Slovák, který měl řádnou kvalifikaci a odbornou školu. Německé soc. demokratické dělnictvo v kovoprůmyslu chtělo zahájit stávku a znemožnit, aby tento kvalifikovaný dělník Slovák dostal místo skupináře. Proti takovému postupu máme ovšem řadu námitek. Máme za to, že se na to ani nemůže vztahovat ujednání, o kterém byla řeč. V Obrnicích byl okamžitě s místa suspendován železniční zřízenec jen proto, že zapomněl - a Obrnice mají českého starostu - německy vyvolat stanici. Byl na denunciaci prý poslance sudetskoněmecké strany z tohoto místa odvolán a poslán do vnitrozemí. (Slyšte!) Stejně tak neodpovídá zmíněnému ujednání, jestliže železniční zřízenec - konduktér byl odstraněn z trati jen proto, že se zapomněl německy otázat, nechybí-li někomu jízdenka.

Stejně ovšem očekáváme, že se ujednání z 18. února bude provádět také v německých městech. Nechci uvádět - vedlo by mne to příliš daleko - jména všech těch měst, ale uvedu jen jedno. Můžeme říci, že podobně je tomu v řadě jiných měst. Jsou to na př. Litoměřice, kde při posledním sčítání bylo napočteno 35 % Čechů. Obecní administrativa zaměstnává 24 úředníků a 24 zřízenců. Z celkového počtu úřednictva je jediný kancelářský úředník, a to ještě na podřízeném místě, národnosti české. (Slyšte!) Městská spořitelna má 13 úředníků, z toho ani jednoho českého úředníka a pouze jednoho zřízence. Všeobecná veřejná nemocnice v Litoměřicích zaměstnává celkem 9 zaměstnanců, z lékařů ta m není žádný národnosti české, ačkoliv jde o město, kde je 38 % Čechů, a o okres, který je na tuto veřejnou nemocnici odkázán a čítá 43 % českého obyvatelstva. Toto obyvatelstvo se nemůže česky dohovořiti s lékařem, poněvadž jen snad jediný z lékařů v nemocnici zaměstnaných mluví česky, a to ještě špatně. Okr. výbor zaměstnává celkem asi 11 úředníků, ale ani jednoho Čecha. Ovšem pokud jde o cestáře, je tam z 12 cestářů asi 6 národnosti české. Zprostředkovatelna práce na tomto okrese, který má 43 % obyvatel národnosti české, zaměstnává 7 úředníků německé národnosti a jen 2 Čechy. Stejně je tomu v chorobinci, kde je 6 zaměstnanců, z toho jen 1 Čech. Okr. nemocenská pojišťovna, která má přes 40 % pojištěnců české národnosti a dohromady 12.000 pojištěnců, zaměstnává 32 zaměstnanců, z toho 5 Čechů, ale jen jeden z nich má význačnější postavení, ostatní 4 jsou v postavení podřízeném.

Tak bych mohl jmenovat řadu měst v severních Čechách, kde dohoda tak, jak se měla v autonomních svazcích provádět, prováděna není. (Předsednictví převzal místopředseda Košek.) Český i německý dělník domluví se v pojišťovně milevské, německý montér domluví se v Čáslavi v pojišťovně i v nemocnici, ale žádáme, aby v okresech s tak silným českým živlem, jako je Duchcov, Litoměřice, Most, Bílina, Chomutov a v řadě jiných měst, v nemocenských pojišťovnách byl počet českých úředníků odpovídající počtu pojištěnců, a to i na místech vlivných, nikoliv jen na místech podřízených. (Potlesk.)

Také pokud jde o veřejné nemocnice, voláme po spravedlivém rozřešení jazykové otázky. Je nemožné, aby se ani v Litoměřicích nebo v řadě jiných velkých měst s veřejnými nemocnicemi český ošetřovanec nedomluvil s lékařem česky. Takový stav je nesnesitelný.

Ještě bych chtěl tlumočit některé požadavky našich hraničářů. Je pravda, že ministerstvo vnitra na naše stížnosti, zákroky a interpelace učinilo řadu bezpečnostních opatření, ale ta ještě nestačí. Hraničáři a hraničářské korporace volají po tom, aby do všech obcí byli jmenováni vládní tajemníci, kteří by obstarávali - tak jako by to měli dělat v obcích českých - vojenskou agendu, která je prováděna v přenesené působnosti obcemi. Nevím, co se s touto předlohou stalo, patrně už projednávána nebude. Ale přece nějakým způsobem se tyto věci musejí napravit.

Pan ministr vnitra by měl vyhověti naléhavé žádosti českých hraničářů a obsadit v ministerstvu vnitra místo, které již 4 roky obsazeno není. Jde o místo po zemřelém vlád. tajemníku, který obstarával hraničářské věci. Přes všechny naše urgence se nemohou hraničářské jednoty dovolat tohoto opatření. Je to přehnané, volá-li se ze sudetskoněmecké strany, aby se rozpustily naše menšinové korporace, které zasahují příliš do vládní politiky. Přesvědčil jsem se, že tyto korporace mají na ministerstvo vnitra malý vliv, ale že tam má větší vliv p. dr Peters (Hlasy: To je pravda!) a p. dr Hodina, když tam v nějakých záležitostech intervenují.

Měl bych ještě řadu stížností; zejména pan ministr vnitra by měl rozhodně vypovědět z naší země redaktory, kteří jsou cizími státními příslušníky a píší proti naší republice a vládě v této době všechny útočné články, které čtete v sudetskoněmeckých časopisech. Tito redaktoři jsou v Chebu, Karlových Varech, Mostě, Liberci, jsou všude a nemůžeme se dovolat nápravy, ač jsou to cizí státní příslušníci a v novinách, které redigují, štvou nezřízeným způsobem. Jsem přesvědčen, že pan ministr vnitra musí učiniti co nejdříve pořádek. Končím. (Potlesk.)