Předseda Malypetr.

Místopředsedové: Sivák, dr Markovič, Langr, Košek, Taub.

Zapisovatelé: Pik, Jaša.

218 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: ministři dr Kalfus, Mlčoch, Zajiček.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci dr Mikyška, dr Záděra.

Předseda Malypetr zahájil schůzi v 1 hod. 25 min. odpol. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu dal předseda: na dnešní den posl. Zvoníčkovi; na týden posl. Jakschovi.

Lékařské vysvědčení předložil posl. dr Dominik.

Ministr průmyslu, obchodu a živností Mlčoch oznámil přípisem ze dne 14. prosince 1937, že vzhledem k svému jmenování ministrem vzdává se funkce místopředsedy posl. sněmovny.

Do výboru soc.-politického vyslal klub poslanců "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. Kliebra za posl. Hirteho.

Do výboru ústavně-právního vyslal klub poslanců "Sudetendeutsche u. Karpathendeutsche Partei" posl. dr Roscheho za posl. dr Kellnera.

Předseda senátu NSRČ sdělil přípisem ze dne 14. prosince 1937, č. 6840, že senát zvolil v 93. schůzi dne 13. prosince 1937 členy (náhradníky) Stálého výboru podle §u 54 ústavní listiny: 1. sen. Donát (dr inž. Botto); 2. sen. dr Soukup (Modráček); 3. sen. dr Klouda. (Pánek); 4. sen. dr Hruban (dr Karas); 5. sen. Thoř (Reyzl); 6. sen. dr Buday (dr Matoušek); 7. sen. dr Šmeral (Kreibich); 8. sen. Frank (Krczal).

Dotazy posl. Révaye:

min. vnitra:

o nesprávném jednání četnického štábního strážmistra Hintermillera ve Velikých Ločkách (č. D 433-IV).

že četnický strážmistr J. Lazoryk z Filipce zneužívá své úřední moci a nepostupuje náležitě (č. D 434-IV),

o nezákonném postupu velitele četnické stanice ve Filipci (č. D 435-IV);

min. školství a nár. osvěty:

o nesprávném postupu ředitelství státního učitelského ústavu v Mukačevě (č. D 436- IV),

o nezdravých vnitřních poměrech na státním reálném gymnasiu v Chustu (č. D 437- IV),

o nesprávnostech při vyučování na státním reálném gymnasiu v Berehově (č. D 438- IV),

ve věci předsedy zkušební komise pro měšťanské školy v Užhorodě (č. D 439-IV),

o odnětí pravomoci školním inspektorům a přenesení na školský referát (č. D 440-IV);

min. nár. obrany ve věci Vasila Šprjachy, státního učitele (č. D 441-IV).

Odpověď min. školství a nár. osvěty na dotaz posl. J. Sedláčka (č. D 423-IV).

počátkem schůze: zpráva tisk 1186.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání pořadu, a to ke společnému jednání o odstavcích 1 až 12 pořadu, jimiž jsou:

1. Zpráva výboru rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 1145), kterým se prodlužuje účinnost zákona ze dne 21. prosince 1935, č. 267 Sb. z. a n., o přirážkách k dani z obratu a dani přepychové (tisk 1158).

2. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1124), kterým se stanoví srážky z platů presidenta republiky, členů Národního shromáždění, předsedy a členů vlády, jakož i guvernéra Podkarpatské Rusi (tisk 1164).

3. Zpráva výborů soc.-politického, ústavněprávního a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1123) o úsporných opatřeních personálních (tisk 1169).

4. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1106), kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 23. června 1936, č. 180 Sb. z. a n., o dani z umělých jedlých tuků, a vládní nařízení ze dne 12. března 1934, č. 51 Sb. z. a n., o některých opatřeních týkajících se výroby a prodeje umělých tuků jedlých (tisk 1170).

5. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1107), jímž se upravuje státní monopol umělých sladidel (tisk 1171).

6. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1117), kterým se mění zákon ze dne 25. září 1919, č. 533 Sb. z. a n., jímž se zavádí všeobecná daň nápojová, ve znění čl. II zákona ze dne 22. prosince 1920, č. 677 Sb. z. a n. (tisk 1172).

7. Zpráva výboru rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 1166) o kartelovém poplatku (tisk 1173).

8. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1112) o příspěvku na obranu státu a o dani z mimořádných zisků (tisk 1174).

9. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1104), kterým se rozšiřuje platnost zákona o přechodné přirážce k dani důchodové a k dani z tantiem (tisk 1175).

10. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1105), kterým se mění některá ustanovení o kolku z hracích karet (tisk 1176).

11. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1108) o dani z limonád, minerálních a sodových vod (tisk 1177).

12. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1116), kterým se mění zákon ze dne 27. listopadu 1930, č. 168 Sb. z. a n., o dani z piva (tisk 1178).

Zpravodaji jsou: při odstavcích 1 a 3 pořadu za výbor rozpočtový p. posl. Bergmann; při odstavcích 2 a 7 pořadu za výbor rozpočtový p. posl. R. Chalupa; při odstavci 3 pořadu za výbor soc.-politický p. posl. Rybárik, za výbor ústavně-právní p. posl. F. Richter; při odstavcích 4, 5 a 6 pořadu za výbor rozpočtový p. posl. Martinásek, při odstavcích 8 až 12 pořadu za výbor rozpočtový p. posl. dr Novák.

Budeme pokračovati ve sloučené rozpravě, začaté ve včerejší, 125. schůzi sněmovny.

Přihlášeni jsou ještě na straně "proti" pp. posl. dr Peters, Ivák, Šalát, Knebort, Trnka, Borkaňuk, dr Eichholz, inž. Schwarz, Esterházy, Turček, Synek, inž. Peschka, Vallo, Kundt, Machačová; na straně "pro" pp. posl. K. Chalupa, Bezděk, Bátková-Žáčková, Němec (čsl. soc. dem.), Čuřík, Otáhal, Stunda.

Dávám slovo prvému řečníku na straně "proti", p. posl. dr Petersovi.

Posl. dr Peters (německy): Slavná sněmovno!

Bohatý a pestrý věnec daňových osnov, kterým se zde máme zabývati, vyžaduje, abychom zaujali k němu stanovisko nejen s hospodářského a finančně politického, nýbrž i s politického hlediska. Uvažujeme-li o těch různých nových břemenech, musíme se nejprve tázati, zda je správné tvrzení, které jsme tak často slyšeli, že se obyvatelstvo zatěžuje daněmi stejnoměrně a že se všech stran přináší těmto břemenům stejné oběti. Chtěl bych nejprve rozebrati tuto otázku podle několika konkrétních čísel.

Novými daněmi zvyšujeme finanční příjem ministerstva financí asi o 20%. Nové osnovy mají zvýšiti přímé daně o 27%, poplatky asi o 11%, spotřební daně o 15%. Důchodová, všeobecná a zvláštní daň výdělková se projednávanými osnovami, jež mají býti nyní sněmovnou přijaty, zvyšují o 41%. Mimořádná daň ze zisku znamená ve svém nynějším znění zvýšení státní daně, t. j. všeobecné a zvláštní daně výdělkové bez přirážek o 60%. S výjimkou zde uvedených 3 přímých daní se nové osnovy nedotýkají ostatních přímých daní. Je potřebí toto konstatovati, neboť již z toho vychází na jevo, že poplatníci ostatních daní jsou dotčeni nanejvýš jen nepřímo. To je také proto důležité, že již celý dosavadní vývoj směřoval k tomu, aby se přímé daně neustále více zatěžovaly a tudíž i obě výdělkové daně byly vystaveny mimořádnému tlaku, t. j. tedy: již po léta se hlavní břemena daňového zatížení přesunují na výrobu.

Musíme však připomenouti, že jsme až dosud neustále zde ve sněmovně a i v rozpočtovém výboru slyšeli, že životní otázkou československého hospodářství a státních financí je vydatná podpora výroby, a to proto, že výroba má velmi důležitou funkci, a to funkci zaopatřiti práci. Jen s tohoto hlediska se díváme na tuto otázku, a tu musím konstatovati, že jednak naše finance mají velmi značný úbytek příjmů, jednak i možnost uživiti naše obyvatelstvo se podstatně snižuje, neuvede-li se přiměřeným způsobem výroba v chod. Je-li tedy celá sněmovna toho názoru, že je nutno průmysl zvláště podporovati, pak nám, pánové, musí také býti jasno, že z toho musí býti vyvozeny důsledky. Těším se, že včera kolegové dr Klapka a Vičánek řekli nepřímo totéž, protože až do nedávné doby, vážení pánové, bylo v této sněmovně přímo trestuhodné, když někdo prohodil slovo o výrobě, tedy o podnícení podnikatelské iniciativy, protože byla do jisté míry obava, že se tím vlastně slouží podnikatelským zájmům. To není správné. Domnívám se, že zde mohu prohlásiti za sudetskoněmeckou stranu, která se zasazuje o velmi dalekosáhlý sociální vývoj a pro nové sociální svědomí, a že mohu výslovně zdůrazniti, že nesmíme připustiti zákony a opatření, které by přičinlivosti mohly klásti překážky; naopak musí se projeviti ochota vytvořiti podniky - se všemi osobními břemeny, která jsou s tím spojena - udržeti iniciativu a postarati se, aby se touto cestou odňala státu starost, jak zaopatřiti práci a starost o nezaměstnané. Zde se musí slavná sněmovna zásadně vysloviti pro nové stanovisko, že totiž nebude vyjadřovati své příznivé stanovisko k výrobě jen slovy, nýbrž i činy.

Konstatuji tedy, že těmito osnovami je výroba velmi citelně dotčena; již ve výboru jsme měli příležitost výslovně poukázati, že se obáváme, že by výroba mohla býti takovou měrou dotčena, že by se znovu mohla vynořiti sociální otázka. My, kteří žijeme v sudetskoněmeckém území hlavně z průmyslové výroby, kde tedy existence většího počtu lidí je závislá na tom, zda je jim možno dáti práci v továrnách, my přirozeně musíme mnohem více naléhati a považovati to mnohem více za nutné, abyste vy, celá sněmovna, se hlásili ke stanovisku, že udržení výroby je jak sociální, tak i finančně politickou nutností. Neboť se nám zdá, že při naší daňové soustavě není možno uživiti naše obyvatelstvo a dáti mu životní existenci, nejsou-li kola v pohybu a nekouří-li se z komínů. Konstatuji zde tedy výslovně: V celé budoucí finanční politice musíme všemi prostředky napomáhati, aby se nenaskytly takové překážky pro výrobu, jejichž následkem by byly její další úbytě.

Na druhé straně se stále zdůrazňovala s hlediska finančně politického nutnost co největší měrou šetřiti. Mám dojem, že rozpočet, který byl zde před několika dny vyřízen, není rozpočtem úsporným, rozpočtem, který by odpovídal důležitému a neodkladnému požadavku spořiti na všech úsecích státního hospodářství. Uvědomíme-li si totiž v souvislosti se zde projednávanými daněmi několik skutečností, shledáme, že za určitých okolností bylo lze vyhnouti se leckterým těmto břemenům, kdybyste byli právě více šetřili. Připomínám jen na př., že oba disposiční fondy, které podivuhodným způsobem zná také demokracie, byly zvýšeny na 22 milionů a že toto zvýšení je o 7 milionů vyšší než výtěžek celé daně z limonád, kterou zatěžujeme výrobu i spotřebu. Nebo zvýšený požadavek ministerstva vnitra o 164 milionů, jichž má býti použito především pro vojenskou výzbroj policie, četnictva a finanční stráže, činí o 14 milionů více než celý očekávaný výtěžek mimořádné daně ze zisků. Tato je v rozpočtu stanovena na 150 milionů, zatím co tento zvýšený požadavek ministerstva vnitra činí 164 miliony. Nevím, zda bylo naprosto nezbytnou potřebou, aby z policie byl učiněn útvar vyzbrojený tanky a kulomety, jak jsme před několika dny měli příležitost viděti při oslavě 15letého trvání liberecké policie, a to průvod s tanky, kulomety a těžce ozbrojenými policisty. Rozhodně to právě u našeho obyvatelstva nezpůsobilo dojem, že jste zde vytvořili naprostou státní nezbytnost, naopak naši lidé si říkají: "Proti nám není potřebí tanků, nám není třeba ukazovati, že bezpečnostní úřad je vlastně vojenským útvarem."

Ale dovolte, abych učinil ještě další přirovnání. Schodek státních drah činí o 37 milionů více než celkový výnos příspěvku na obranu státu - a to jak u daně důchodové, tak i u obou daní výdělkových - kterýžto příspěvek je stanoven na 440 milionů. O tomto schodku jsme v rozpočtovém výboru a zde v plenu již leccos slyšeli. Velmi směrodatné a velmi vážné korporace učinily velmi vážné návrhy, jak by se dal odstranit schodek státních drah. U státních lázní máme schodek 2.7 milionu. Aby se tento schodek kryl, musíte ovšem nikoliv přímou, nýbrž nepřímou cestou zavésti zvýšení kolku z karet, který musí vynésti asi přes 2 miliony, tak že bylo zde přece jen možno vyhnouti se některým z těchto břemen, která byla uložena obyvatelstvu ve výši skoro 1200 milionů, kdyby se konečně již jednou udělal vážně pořádek ve státních podnicích a ve státní správě. O těchto číslicích ještě něco povím.

Ministerstvo financí, jež je sice finančně politicky velmi bojovným resortem, které však podle mého názoru nemá s těmito věcmi jinak nic společného, žádá o 25 milionů více pro finanční stráž, její výzbroj a vybudování. Kdyby těchto 25 milionů nebylo v rozpočtu, činily by asi třetinu daně z umělých tuků zbytečnou. Chci tím tedy říci, že nejsme přesvědčeni, že při přípravách těchto osnov se přiměřeně dbalo, aby se potřeby státu podle možnosti snižovaly a aby se šetřilo, aby nebylo třeba velikých břemen.

Předložili nám tedy ve sněmovně tyto osnovy a jedná se o nich. Domnívám se, že musím říci nejprve něco zásadního o přípravných pracích a poradách o těchto osnovách.

Je zcela jisto, že se tyto osnovy měly mnohem dříve předložiti politické a hospodářské veřejnosti, než se skutečně stalo. Bylo by bývalo třeba, aby se s jejich přípravami nedělaly tajnosti, již proto ne, že se domnívám, že by praktikové při přípravných jednáních o tak důležitých a základních otázkách byli vykonali cennou práci a upřímně řečeno, pánové, byli by také práci podstatně ulehčili, protože mají lepší přehled než bohužel naši pánové z finanční správy. Přípravné práce zaměstnávaly nejdříve ohromně dlouho ministerská kolegia, jak jsem se dověděl z jednoho rozhovoru. Často jsem na to poukazoval a chtěl to při této příležitosti opakovati: Není vlastně věcí ministerských kolegií, aby připravovala zákony. Celkem to většinou dopadne špatně; jinak bych neměl příčiny, abych vytýkal práci, která musí přece jen býti prací kvalifikovanou, že se při ní někdy naskytnou věci, jež jsou naprosto nešťastné a nevěcné. Tolik úcty před kvalifikovanou prací mám! Ale, pánové, nebylo vůbec třeba zdržovati ujednané dohody tak dlouho, že jsme je od aparátu, který tu již jednou je a který snad nemůže pracovati kratší dobu, obdrželi tak pozdě. Následkem jednání ve výboru je, že jsme v době mezi předložením osnovy a včerejším dnem, kdy se vrátily do sněmovny, promarnili ohromně mnoho času. Říkám to proto, že je mým nejvniternějším přesvědčením, že by bylo možno bez zmenšení výtěžku, který se od osnov očekává a který se jimi chce dosáhnouti, odstraniti velmi závažné nedostatky těchto osnov a uskutečniti tím první zásadu každého zdanění, že totiž musí býti stejnoměrné a spravedlivé.