Vítám, že se tyto věci dějí.
Řekl jsem, že jest nejlepší péčí
o matku, je-li postaráno o to, aby otec vydělával
tolik, aby rodina mohla jaksi žíti; je to zajisté
namáhavé. To nebudete moci vyčítati
ministrovi soc. péče - děláte mnoho
a také nepředložených věcí
- ale nemůžete mu vytknouti, že je snad úzkoprsý
při přídělu peněz z produktivní
péče o nezaměstnané. Zdůrazňuji-li
něco, pak právě ochotu ministra soc. péče
souhlasiti hned se všemi těmito částkami.
Zde není byrokratických průtahů, s
podivuhodnou rychlostí se obyčejně podobné
návrhy vyřizují a jest pouze na nás,
ale také na vás, ještě více pečovat
o to, abychom využili ještě více produktivní
péče o nezaměstnané, zejména
v těch oblastech, jež jsou ještě dnes
velkými hnízdy krise. Odhlasujeme v nejbližších
dnech zákon o prodloužení stavebního
ruchu a poukázal jsem již v rozpočtovém
výboru, že jest chybou, že německé
obce nevyužily pohotovosti státu k pomoci, ačkoliv
stát přece značně přispívá
k tomu, aby se mohlo stavěti. Dává 2 1/2%
ze 6 % zúročení a amortisace. Mluvíme
stále o zdraví a o bytech, ve kterých žijí
lidé. Snažme se posíliti lidi zdravotně
a opatřiti jim lepší byty. Přispějeme
také svým podílem k tomu, aby, jak to mám
vlastně říci, zdravotní poměry
se staly takovými, aby se pak lidé mohli snadněji
vypořádati s ostatními těžkostmi
doby.
Řeknete-li nyní, že se v posledních
dvou letech nic nezměnilo, prosím, vím to
také, také leckam přijdu, znám poměry,
nezavírám oči před žádnou
skutečností, byť jest co nejstrašnější.
Vím také, že jest nouze v jednotlivých
případech dnes snad stejná jako před
2 lety. Připouštím, že se v některých
obcích a snad také v některých okresech
nezměnilo ještě nic na poměrech, řekněme,
proti r. 1934. Ale, dávejte pozor, vydali jste před
volbami brožuru. "Práce pro 300.000 lidí."
Byla to věc propagandy. Zapomněli jste však
při tom, že je k tomu třeba také moci.
(Výkřiky poslanců sudetskoněmecké
strany.) Přesto, že jste nás demagogicky
napadli, přece některými opatřeními,
jež zde byla v parlamentě odhlasována a vládou
uzákoněna, v souvislosti se všeobecným
oživením jsme dosáhli, že se počet
nezaměstnaných snížil s 960.000 asi
na 220.000, tedy že byl snížen na čtvrtinu;
kde zůstáváte nyní se svými
publikacemi před volbami 1935? (Výkřiky.)
Je vcelku lhostejné, co snížilo počet
nezaměstnaných, rozhodujícím je, že
byl snížen. V každém případě
musí každý, kdo má uznání,
také z vás připustiti, že opatření
vlády přispěla v mnohých případech,
aby byla nouze našich krajin zmírněna a opatřena
práce. (Výkřiky.) To však neznamená,
že nyní složíme ruce do klína a
že je nyní vše v pořádku. Víme,
že je třeba ještě mnoho práce,
práce v charitativním, sociálním,
pro nás zde v zákonodárném smyslu.
To jest tedy naším úkolem, mobilisovati prostředky,
jež mohou býti užity, a naším úkolem
jest postarati se, abychom kráčeli dále cestou,
jíž jsme se v poslední době dali. Pak
se dostaneme přes nesnáze. (Posl. Wollner [německy]:
Proč bojujete proti německé lidové
pomoci, proti našim svépomocným opatřením?)
Vítáme každé svépomocné
opatření. (Posl. Wollner [německy]: Bojujete
proti lidové pomoci!) Co to má znamenat, že
bojujeme proti lidové pomoci? Kdyby byla sudetskoněmecká
lidová komise opravdivě objektivní organisací
...(Hluk.)
Místopředseda Langr (zvoní): Prosím
o klid.
Posl. Zischka (pokračuje): ... kdyby byla
učiněna měřítkem přídělu
podpor - to vám nemohu prominouti, to musí ven -
nouze jednotlivce a nikoliv jeho politická příslušnost,
pak bychom byli pro sudetskoněmeckou lidovou pomoc. Je
tedy na vás, abyste se postarali, aby byly utvořeny
předpoklady, jež musí býti po ruce,
mají-li takové organisace pracovati s našim
souhlasem. (Posl. May [německy]: Co je se stranickými
sociálními komisemi? - Místopředseda
Langr zvoní.)
Pan předseda zvoní, protože můj čas
uplynul, budu nyní mluviti telegrafickým slohem
a budu se zabývati vývody pana Wollnera ze
včerejška. (Německé výkřiky
poslanců sudetskoněmecké strany: Sem s obecními
volbami!) Obecní volby s tím nemají co
dělati.
Pan kol. Wollner učinil včera tyto výpady.
(Hluk.) Za prvé chtěl Wollner včera
jíti přes hranice, za druhé mluvil pak, když
se mu to nezdálo účelným, o rozdělení
statků. Řekne-li to někdo z nás, pak
je to u nás, abych tak řekl, nejčistší
bolševismus. Kol. Wollner ještě také
dostane své od těch ze své strany, kteří
jsou stran rozdělení statků jiného
mínění. (Hluk.) Začněte
a promluvte také zde jednou o skutečnosti, že
jste obdrželi většinu sudetskoněmeckých
hlasů. Zde neexistují řeči, že
jiní jsou vinni, a zde se nemůžete vymluviti
na Čechy. Politicky nejhezčí je, že
se mu povedlo vyklouznouti .... (Hluk.)
Místopředseda Langr (zvoní): Prosím
o klid.
Posl. Zischka (pokračuje): V uveřejněné
Wollnerově řeči v časopise
"Zeit" není nic o rozdělení statků.
"Zeit" je totiž jiného mínění,
pokud jde o rozdělení statků existujících.
Jsem přesvědčen, že posl. Klieber
je jiného mínění, že posl. Köllner
z Trutnova je jiného přesvědčení.
Jsem přesvědčen, že rozhodující
pánové v sudetskoněmecké straně
- a na tom záleží - jsou jiného mínění
stran Wollnerových pojetí. Politicky nejhezčí
však teprve přijde. Pane Wollnere, pak jste
se nabídl, takřka jako muž, jenž je schopen
toho, že se ještě vyvine v nejloyálnějšího
státního občana. Pohleďte, předně
pošilhávání za hranice, pak rozdělování
statků, a konečně tato nabídka, odpusťte,
řeknu-li, to je opravdu pestrý program. (Výkřiky
posl. Wollnera.) Mluvil jste pouze o těžkostech,
jež činí československé úřady,
ale o těžkostech, jež činí říšskoněmecké
úřady, chtějí-li českoslovenští
sudetskoněmečtí dělníci na
druhou stranu, jste nemluvil. (Výkřiky poslanců
sudetskoněmecké strany.) Dále jste mnoho
mluvil o počešťování. Slovo, které
mi je velice nesympatické, opravdu je nerad vyslovuji.
(Německé výkřiky poslanců
sudetskoněmecké strany: Protože jste také
toho vinni!) Ne, vyslovuji je rovněž tak nerad,
jako nerad slyším, pracuje-li se na české
straně se slovem "poněmčování".
Bijme se také ve svá prsa, chceme-li nalézti
slyšení i na lavicích zástupců
českého národa. Ale to vám také
nemůže býti dosti často řečeno.
Jak to vlastně vyhlíží? Kdo počešťoval
německou uhelnou oblast severních Čech? To
byli němečtí uhlobaroni. (Výkřiky
poslanců sudetskoněmecké strany.) Byl
jsem při tom, zažil jsem to na vlastním těle.
Kdo přivedl na velkostatky v německém území
české a slovenské dělníky?
Byli to němečtí velkostatkáři.
(Hluk.) A kdo na př. přispěl k tomu,
že byl Liberec, anebo aby byl uveden ještě markantnější
příklad, Chrastava opatřena v takovém
rozsahu českými dělníky? Němečtí
továrníci! (Hluk.) Nemáte tudíž
žádné příčiny činiti
zde českému národu zvláštní
výčitky, protože máme dost lidí
ve svém národě, kteří se zasloužili
v oboru počešťování, když
již musí býti vysloveno toto škaredé
slovo. (Hluk.) A vy sem přicházíte,
stalo se to včera a vy, pane Wollnere, mluvíte
o záškrtu v sudetskoněmeckých oblastech
hladu. (Hluk.) Mluvím také o záškrtu.
(Německé výkřiky:
Mluvte takto v Novém Jičíně!) Mluvím
tam již 20 let, mluvím také o záškrtu,
ale oněch textilních dělnic, které
musely býti odvezeny se záškrtem do nemocnice,
kdyžtě ležely 8 dní při Ettrichově
stávce v Mladých Bukách v továrně.
O tomto záškrtu, je to sudetskoněmecký
zjev - chceme také mluviti. A vy mluvíte zamítavě
o třídním boji? Nedaleko od Mladých
Buků, od průmyslu, na němž je zúčastněna,
chci býti slušný, také rodina dr Köllnera
z Trutnova, je městečko Vrchlabí.
Ve Vrchlabí se letos sešli lidé ze Svazu Němců
a usnesli se na resoluci, jež oznamuje (čte): "Pokles
porodů, jenž se rok co rok stále více
objevuje, ohrožuje co nejsilněji zužováním
vnitřního trhu také sudetskoněmecké
hospodářství. V důsledku toho musí
míti podnikatelé již z hospodářských
důvodů zvláštní zájem
na zvýšení počtu porodů."
(Posl. Kundt [německy]: Zajisté!) Řekl
jste to vy, pane Kundte? Nuže, bylo by bývalo
lépe, kdybyste byl ještě s tím počkal
říci "zajisté", dokud jiný
neřekne "zajisté".
"Zajisté je problém porodů především
otázkou duchovního a duševního chování,
tedy charakteru člověka; ale je s druhé strany
také jisté, že bez přiměřeného"
... Kdybych nyní chtěl něco říci
o vůdcích v Třetí říši,
vyvolal bych u vás pravděpodobně bouři
rozhořčení. Je-li boj o děti otázkou
charakteru a duševního chování, pak
přestává každá argumentace. (Čte):
"Ale je s druhé strany také jisté,
že bez přiměřeného zajištění
..." (Posl. Kundt [německy]: Ovšem!) Ovšem,
to říkám také. (Posl. Kundt [německy]:
Vždyť to jest naše resoluce!) Je to resoluce
Svazu Němců. Ale chcete-li si ji přivlastniti,
tím lépe. (Posl. Kundt [německy]: Vždyť
k tomu patříme!)
"Ale je s druhé strany také jisté, že
bez hmotného zajištění je nemožný
chov" "chov", prosím - ... (Hluk.)
Místopředseda Langr (zvoní): Prosím
o klid.
Posl. Zischka (pokračuje): ... počtu
zdravých, silných dětí v rodině,
kterého je třeba pro udržení národa.
Svaz Němců, jako nadstranická organisace
sudetských Němců, naplněný
nejhlubší starostí o naši národní
budoucnost, protože počínají selhávati
naše poslední reservy narozených k životu,
zdatní sudetskoněmečtí pracovníci,
pro hospodářskou nouzi, obrací se na všechny
podnikatele, dělníky a zaměstnance v době
stoupajících cen životních potřeb,
aby ze svobodného rozhodnutí umožnili povolením
přiměřených zvýšení
mezd a platů, zvláště však postačujícími
a vystupňovanými přídavky na děti
zakládání a udržení plných,
dětmi bohatých rodin (Hluk trvá) a
dali také při přijímání
dělníků a zaměstnanců přednost
těm, kdož mají mnoho dětí. (Hluk
trvá.)
Místopředseda Langr (zvoní): Prosím
o klid. Upozorňuji pana řečníka, že
řečnická lhůta uplynula. (Hluk
trvá.)
Žádám o klid.
Posl. Zischka (pokračuje): Táži
se nyní pánů ze sudetskoněmecké
strany, kde je podnikatel Němec - nyní uplynulo
6 měsíců od sněmování
ve Vrchlabí - jenž se ukázal dobrovolně
ochotným dáti dětmi bohaté dělnické
rodině přídavky, o kterých se zde
v resoluci mluví? Na to mi dejte positivní odpověď
a pak vám doporučíme, abyste tohoto muže
vodili jako vzor po německém území.
Mluvíte tedy zamítavě o třídním
boji. Já mluvím o mzdových bojích
posledních let. Němečtí dělníci
museli vésti o každou korunu, o každý
haléř těžký, roztrpčený
boj a nic jim podnikatelé nedali dobrovolně. Mluvíte
o nutném společenství obětí.
Řeknu vám něco: Postavíte-li se dnes
sem, abyste zde vystupoval jako kazatel mravnosti, pak vám
musí býti také vhod, mluvíme-li o
políčcích ve vinárnách. Mluvíte
o mravním obrození, já mluvím o procesu
v České Lípě. Mluvíte o slibech
z 18. února a vaši členové hlasují
v rozpočtovém výboru pro resoluce koaličních
stran. Vyřiďte si to se svými stoupenci. Vypořádejte
se se stále rostoucí oposicí. (Hluk trvá.)
Vypořádejte se s těmi živly ve vaší
straně, které již nechtějí mlčeti,
které se dnes otevřeně bouří.
Nechceme s vámi ani konkurovati, pokud jde na př.
o kladení požadavků, jaké zde uvedl
včera kol. Wollner. Nechceme se s vámi přebíjeti.
Stavíme proti návrhům demagogického
rázu positivní práci a vykonáme také
vždy příště vše, abychom pracovali
pro svou vlast, pro svůj těžce zkoušený
lid, pro sudetskoněmeckou třídu dělnickou.
(Potlesk.)
Místopředseda Langr (zvoní): Dále
je ke slovu přihlášen p. posl. Schlusche.
Dávám mu slovo.
Posl. Schlusche (německy): Slavná
sněmovno!
Německá křesťansko-sociální
strana lidová prohlašovala rok co rok s tohoto místa
ústy svých řečníků své
základní požadavky ke kapitole "Škola
a národní osvěta". Mohu si proto letos
odpustiti jejich opakování již s ohledem na
omezenou řečnickou lhůtu. Můžeme
konstatovati jen jednu věc. Nemáme, co bychom k
těmto požadavkům připojili. (Hluk
trvá. - Výkřiky posl. dr Roscheho.)
Místopředseda Langr (zvoní): Žádám
pana posl. dr Roscheho, aby nerušil řečníka.
Posl. Schlusche (pokračuje): Nemáme
však také, co bychom z těchto požadavků
slevovali. Tyto požadavky existují a německá
křesť. sociální strana lidová
stojí za těmito požadavky, až budou splněny
do poslední tečky.
Chtěl bych ke kapitole "Škola a národní
osvěta" přičiniti několik poznámek
ve dvojím směru. Jednak k otázce lapání
duší a za druhé k otázce státně
politické výchovy. Těšíme se,
že se podařilo snahám německých
vládních stran v posledních letech dosáhnouti
konečně po dlouholetém boji souhlasu ke zřízení
německých menšinových škol v obcích
Heřmanice, Jaronín, Miličovice a Lipník.
Musíme však zároveň s politováním
konstatovati, že ještě stále nedošlo
ke zřízení řady německých
menšinových škol. Ba chtěl bych dokonce
upozorniti na tento fakt, jenž je podle našeho názoru
sabotáží. Již 15 let bojujeme za zřízení
německé pobočky ve škole v německé
šumavské obci Jaroníně. Žádost
byla podána v r. 1922. Po dlouholetých bojích
bylo zřízení pobočky před několika
týdny povoleno. S vyučováním se mělo
začíti ihned, jakmile obec Jaronín dá
k disposici místnosti pro školu. Brlohy, kam jest
Jaronín přiškolen, nemají místní
školní radu. V r. 1936 uznal nejvyšší
správní soud právem, že sestavení
místní školní rady (4 Němci a
4 Češi) odpovídá zákonu. Přesto
nemohla tato místní školní rada až
dodnes začíti se svou činností. Její
agendu vedou dva správní komisaři, kteří
podali rekurs u okresního úřadu v Č.
Krumlově proti zřízení pobočky.
Místní školní rada, ministerstvo školství,
ale i české strany souhlasily se zřízením
německé školní pobočky v Jaroníně.
Za tohoto stavu věci není rekurs ničím
jiným než sabotáží, proti níž
zde ve sněmovně co nejostřeji protestuji
jménem své strany. Žádáme, aby
se německému vyučování v Jaroníně
nedělaly žádné obtíže, aby
rekurs byl co nejrychleji vyřízen a aby místní
školní rada ihned započala se svou zákonitou
činností. (Posl. dr inž. Lokscha [německy]:
Co dělá Trnávka?) Ta patří
také k obcím, kde našim požadavkům
na zřízení německé školy
není popřáváno sluchu. Těšíme
se, že při četných příležitostech
odsoudili pan ministr školství, pan předseda
vlády a sám pan president co nejostřeji lapání
duší. Tím více litujeme, že přes
toto autoritativní stanovisko provádějí
neodpovědné živly dále toto lapání
duší. Poukazuji na pletichy v obci Dvorcích.
Skoro po dvě léta se snaží tamní
místní školní rada, aby 6 skutečně
německých dětí bylo vyřazeno
z tamní české menšinové školy.
Zde hrají také otázky slibů a také
snad hrozeb velikou úlohu. Až do dnešního
dne nepodařilo se přes všechny intervence dosáhnouti,
aby se vyhovělo řádně doložené
žádosti místní školní rady
v Dvorcích. Chtěl bych v této souvislosti
upozorniti také na to, že okresní úřad
v Berouně na Moravě není zřejmě
bez viny, že se tento spis nevyřizuje. Konstatuji
zde, že jsem se sám ptal písemně okr.
hejtmana v Berouně na Moravě, kam a kdy byl příslušný
akt poslán, a konstatuji zde dále, že jsem
až dodnes nedostal odpověď, ačkoliv jsem
o to žádal již před týdny. (Německé
výkřiky: Slyšte! Slyšte!) Zdá
se, že tam vládne okr. hejtman mnohem méně
než vrchní komisař Kropáček (Posl.
dr inž. Lokscha [německy]: Již je pryč!),
který zastává patrně názor,
že není úředníkem v právním
státě, v Československu, nýbrž
patrně v obsazeném území. Varujeme
co nejvášnivěji a nejdůrazněji
před těmito metodami. Tyto metody nejsou způsobilé,
aby vychovaly politické janičáře proti
německému národu. Tyto metody jsou nanejvýše
způsobilé k tomu, aby vychovávaly národnostně
bezpohlavní a tím i beznárodní a nešťastné
živly, které nejsou učitelům ke cti
a státu také ne ku prospěchu. A v době
branné výchovy musí odpovědné
vedení státu dbáti toho, aby jeho občané
byli zakotveni v národě jako ve státě.
Neboť kdo není věren svému národu,
je ještě méně věren svému
státu. (Souhlas.)
Za druhé: Pokud mi je známo, musí každý
státní občan německé národnosti
prokázati dobrou kvalifikaci své politické
spolehlivosti, chce-li býti přijat do státních
služeb a chce-li, aby tam zůstal. Táži
se zde: Žádá se také na státních
občanech české národnosti hodnocení
odpovídající této kvalifikaci? Skoro
bych o tom pochyboval. Zdá se někdy, jakoby se do
německého území na tajnou intervenci
určitých míst posílali ignoranti v
oboru státně politického vzdělání.
Poukazuji zde na případ ředitele české
menšinové školy v Bruntále, odborného
učitele Doležala. Tento pán, který není
jinak velmi sběhlým učitelem ve škole,
- to by bylo lze objektivně zjistiti, kdyby se zjišťovalo,
kolik vyučovacích hodin se nekonalo (Posl. dr
Luschka [německy]: Ředitel asi chodí za školu!),
kdyby ministerstvo školství v tomto směru konalo
určitá šetření, vyšly by
najevo zajímavé výsledky - uznává
však za nutné podati na př. stížnost
olomoucké konsistoři, že při pohřbu
státního občana české národnosti
zapomněl úřadující kněz
na Otčenáš. Směšnou se stává
věc teprve tehdy. když zjistíme, že tento
zájemce na pohřbu je bez vyznání a
najednou má tolik zájmu na náboženských
obřadech. Tento pan ředitel se domnívá,
že je příslušný, aby městské
obci a německému starostovi dr Bayerovi, kterému
jistě nikdo nemůže nic vytknouti, kdo má
dobrou vůli jak na české, tak i na německé
straně, předpisoval, jak má přijmouti
posádku, až přibude do Bruntálu. Doporučuji,
aby tento pán dostal od sudetskoněmecké strany
čestnou zlatou jehlici. Od odpovědných míst
však naléhavě žádám, aby
se postarala, aby takových živlů, které
ruší mír, bylo použito jinde. V této
souvislosti kladu v zájmu státu požadavek,
aby do německého území byli posíláni
jen úředníci, kteří mají
určitou úroveň ve státně politickém
vzdělání a kteří mají
kladné stanovisko k německému obyvatelstvu.
Ještě krátce k jedné otázce,
která se táhne jako červená nit rozpočtovou
rozpravou, a tu bych chtěl nikoliv z nenávisti proti
jiné straně, nikoliv, z lásky k svému
německému národu říci: Zanechme
my Němci všech stran teoretického diskutování
o řešení národnostní otázky!
Tento spor byl a jest a bude neštěstím našeho
národa a státu.
Kdysi zuřily v německém táboře
vášnivé boje o otázce "sebeurčení
nebo i samospráva". To byl spor o národnostně
politický cíl. Víme všichni, kam tento
boj vedl. Výsledkem tohoto sporu byla ztracená pracovní
místa, ztracená německá půda
a pozemky, ztracené podniky a ztracená hospodářská
síla, ztracené národní jmění.
Pak následoval spor "Tu pracovní souručenství
- zde bojové souručenství". Pak byl
tento spor vystřídán heslem "Tu aktivismus
- zde negativismus" a potom hesly "Mladoaktivismus a
novoaktivismus". A dnes má tento boj býti veden
jinými slovy. Dnes se tato hesla jmenují "Úprava
národnostní otázky na poli administrativním"
nebo "Úprava národní otázky zákonem".
Hesla se změnila, myšlenka, která stojí
za nimi, je tatáž. Může tato metoda nás
Němce vésti k cíli? Nikoliv! Můj návrh
je tento: Zahrabme v německém táboře
válečnou sekyru a sjednoťme se na hesle: Úprava
národnostní otázky prostřednictvím
veřejné správy a zákonným zakotvením
našich národně politických právních
nároků, jak nám jsou zásadně
zaručeny v ústavě. Nyní úprava
národnostní otázky administrativní
cestou, pokud se národnostní otázky dají
upraviti na poli administrativy, a úprava národnostní
administrativy cestou zákonodárství, až
zde bude příhodná chvíle. (Posl.
dr Luschka: Bravo!)