Předseda Malypetr.

Místopředsedové: Sivák, dr Markovič, Langr, Košek, Mlčoch, Taub.

Zapisovatelé: Dubický, dr inž. Fulík.

221 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: ministři dr Czech, dr Franke, dr Kalfus, inž. Nečas, dr Spina, Tučný, dr Zadina, Zajiček.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce dr Mikyška.

Místopředseda Langr zahájil schůzi v 1 hod. 18 min. odpol. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu obdrželi na dnešní a zítřejší den posl. Borkaňuk, dr Clementis, Pik.

nemocí posl. Nepomucký.

počátkem schůze:

Vládní návrh tisk 1149 - přikázán výboru rozpočtovému.

Zápisy o 112. a 113. schůzi posl. sněmovny NSRČ, proti nimž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

Předsednictvo se usneslo podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. řádu vyloučiti z těsnopisecké zprávy o včerejší 119. schůzi sněmovny projevy ohrožující bezpečnost státu a hrubě urážlivé z řečí posl. dr Neuwirtha a Sidora a projevy ohrožující bezpečnost státu z řečí posl. Kopeckého a Smetánky.

Místopředseda Langr (zvoní): Při včerejší řeči posl. Sidora nemohl předseda za panujícího hluku postihnouti některé jeho tvrdé a urážlivé výroky; po nahlédnutí do těsnopiseckého zápisu volám za ně posl. Sidora dodatečně k pořádku. (Výborně! - Potlesk.)

Přistoupíme k projednávání pořadu, na němž jest:

Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 1100) státního rozpočtu republiky Československé a finančního zákona na rok 1938 (tisk 1140) a rozprava o prohlášení ministra financí učiněném ve 114. schůzi poslanecké sněmovny dne 9. listopadu 1937.

Zpravodajem jest p. posl. Remeš.

Budeme pokračovati v podrobné rozpravě o státním rozpočtu na rok 1938, a to o druhé části, to jest o části kulturní a sociální, začaté ve včerejší 119. schůzi sněmovny.

K této části přihlášeni jsou ještě řečníci: na straně "proti" pí posl. Hodinová-Spurná; na straně "pro" pp. posl. Devečka, Zischka, Schlusche, Jurnečková-Vorlová.

Dávám slovo prvnímu řečníku na straně "proti", pí posl. Hodinové-Spurné.

Posl. Hodinová-Spurná: Jako jeden z ožehavých problémů postavil p. ministr zdravotnictví dr Czech otázku poklesu populace. Populační bilance je velmi nepříznivá. Ukazují to tyto cifry, které se jeví takto: v r. 1935 bylo dětí živě narozených 268.346, v r. 1936 264.647. Mrtvě narozených bylo v r. 1935 5.978 a v r. 1936 6.225. Přirozený přírůstek obyvatelstva vypadá v těchto letech takto: v r. 1935 65.731. v r. 1936 62.176.

Nejjasněji se nám ukáže tento obraz, porovnáme-li cifry úmrtí a porodů. Za I. čtvrtletí v Čechách se narodilo 24.200 dětí a zemřelo 27.700 obyvatel. Již ve školním roku 1936/37 musilo býti pro malý příliv žactva zavřeno v Čechách 200 školních tříd, na Moravě a ve Slezsku 100 školních tříd. Pro příští 4 roky se počítá, že příliv nových žáků klesne o 160.000 dětí.

Dr Čermák, prof. bratislavské university o tom říká toto (čte): ... "že značná část natalitního poklesu může býti vysvětlena nezaměstnaností a poklesem výdělku. Stejně jako konečná číslice přirozeného přírůstku nebo pasiva byla pod vlivem větší úmrtnosti nezaměstnaných".

Je třeba si jen uvědomiti, kolik tragedie se skrývá za těmito ciframi. Kolik mladých žen je ochuzeno o štěstí státi se matkou, kolik vdaných žen se utíká k pokoutním zákrokům a riskuje tak svůj život. Chudí rodiče cítí odpovědnost za život dětí a považují za neodpovědné přivádět a stavět do světa děti, pro které se nemohou postarati ani o nejnutnější výživu.

Nechápu, jak je možno, že do letošního rozpočtu ministerstva zdravotnictví a ministerstva soc. péče nebyla opět zařazena položka na podporu matkám, aspoň těm nejchudším. Opakuji znovu svůj návrh, který jsem už roku loňského zde podala, aby každé matce, které se narodí dítě, která nepodléhá sociálnímu pojištění a jejíž rodina nemá většího příjmu než 1.000 Kč měsíčně, byl vyplacen dar republiky 500 Kč na opatření nejnutnějších potřeb v šestinedělí.

Jak jinak se jeví přírůstek obyvatelstva v socialistickém státě, v Sovětském svazu. V prvním čtvrtletí r. 1937 vzrostl počet porodů v celém Sovětském svazu o 30 % oproti prvnímu čtvrtletí r. 1936. V Moskvě se narodilo na př. v měsících lednu až květnu r. 1936 30.171 dítě a r. 1937 za tytéž měsíce již 56.398 dětí. V Baku r. 1936 8.150 dětí, r. 1937 12.126 dětí. V Aschabadu r. 1936 1.080 dětí, r. 1937 2.100 dětí. V Tiflisu, Taškentu, Frunze se zvýšila porodnost 1 1/2 krát. Tam bylo vyplaceno matkám s více dětmi za jediný rok 566 mil. rublů. Stavby nových porodnic a dětských jeslí rostou jako houby po dešti. Na Ukrajině se narodilo v prvních čtyřech měsících letošního roku o 163.000 dětí více nežli roku loňského za stejnou dobu.

Nedostatečná péče v Československu o rodící matky, hlavně v chudých, zapadlých vesnicích, a z toho vznikající úmrtnost matek vzbuzuje přímo hrůzu a úžas, že je možno, aby v kulturním státě, jakým je Československo, rodily ženy i bez primitivní pomoci, jakou může poskytnouti porodní asistentka. Navrhujeme, aby porodním asistentkám byla vyplácena částka 150 Kč z prostředků státu v takových případech, kdy ani matka, ani obec nemohou porodní asistentce za její pomoc zaplatiti. Žádáme, aby to bylo vypláceno do té doby, dokud nebude porodním asistentkám stát vypláceti základní plat, aby i v chudých krajích mohly provozovati svou praxi.

Všechny řeči o ochraně mateřství a zvýšení populace budou marny, nezakročí-li vláda energicky proti vražedné racionalisaci v továrnách a proti strašnému vykořisťování zaměstnaných žen. Bylo by nutno, aby ministerstvo zdravotnictví nařídilo vědecké zkoumání, jaké účinky má racionalisace na mateřství. Ženy ze závodů, když s nimi mluvím, vypravují, že po návratu z práce nemají jiného pocitu, nežli jen spát, spát a zase spát, jak jsou vyčerpány. Jaký div, když na př. v Mšeně u fy Mautner, kde dříve pracovalo 1.400 osazenstva, pracuje nyní na základě Bedeauxova systému 350 dělníků a dělnic. Firma, která nechává dělnice pracovati na pěti stavech, žádá nyní, aby pět dělnic obsluhovalo 60 stavů. U fy Herminghausen v Liberci se oběsila 52letá dělnice, když byl pracovní výkon na základě Bedeauxova systému zvýšen o 50%.

Stoupající procento mrtvě narozených dětí je nutno přičítat na vrub šílenému pracovnímu výkonu, z něhož nejsou nikde vyjmuty těhotné ženy. My navrhujeme: Nechť vláda vydá zákaz zavádění Bedeauxova systému jako zhoubné metody ničící lidské zdraví a rozmnožující nezaměstnanost. Důvody uvádíme tyto: Bedeauxův systém nemá nic společného s technickým zdokonalením výroby a modernisací techniky, nýbrž je vypočítán na nejvyšší stupeň napětí fysického i duševního organismu pracujícího člověka a zaměstnance.

Při řešení otázky populace je nutno zabývati se ještě jednou věcí. Je to sám stát, který vnucuje systém jednoho nebo dvou dětí. Jestliže příplatky státních zaměstnanců jsou rozděleny tak, že na druhé dítě dostane zaměstnanec jen polovinu příplatku a na třetí a další nedostane již nic, je to trest pro rodiče, kteří mají odvahu přivésti více nežli dvě děti na svět. Elektrické podniky města Prahy provádějí to ještě důkladněji. Nejen že svým zaměstnancům neplatí na víc než 2 děti, ale druhému dítěti odepírají už vydati i volnou jízdenku na elektrickou dráhu. Velkou úlevou pro rodiny dělníků a zaměstnanců by bylo, kdyby zaměstnavatelé byli donuceni, jako tomu bylo v popřevratových letech, vypláceti příplatek na ženu a na všechny děti.

Nejistota životních podmínek, nezaměstnanost a tíživá starost o výživu rodiny, toť jsou příčiny hrozivého vzrůstu nervových a duševních chorob. Také rakovina, tato novodobá sociální choroba, rozšiřuje se rok od roku více. R. 1924 zemřelo na př. v Československu 13.608 osob na rakovinu, v r. 1935 už 18.547, v Praze průměrně každý den zmírají 4 lidé na rakovinu. Odborné ústavy pro léčení rakoviny jsou jen v Praze a v Brně. Nemají radia a jiných léčebných prostředků, ačkoliv Československo je zemí, kde se tento léčebný prostředek dobývá. Dr Pachner dne 28. října 1937 v "Lidových novinách" napsal tuto věc (čte): "Je potřeba zákona, který by umožnil i nemajetným vrstvám dát se odborně vyšetřit. Zejména ženám musí býti dána možnost, aby po 30. roce svého života mohly se dáti vyšetřiti aspoň každého půl roku."

Myslíte, že úhrada výdajů na obranu státu tak, jak je navrhována zde, nebude míti vliv na pokles populace a zdraví lidu? My komunisté jsme si dobře vědomi, čeho je v této chvíli třeba a co vyžaduje zájem republiky. Pro nás zájem republiky není však v rozporu se zájmem lidu, ale tak, jak vy chcete řešiti úhradu na obranu republiky, stavíte republiku do rozporu se zájmem lidu. Vše, co škodí zájmům lidu, nemůže prospěti republice, neboť k obraně republiky není třeba jen pušek, děl a betonových krytů, nýbrž hlavně zdravého a odhodlaného lidu.

Potřebovali byste vidět, jak již dnes lid, ten sloup obrany republiky, chápe svou povinnost, abyste pochopili, co převalováním nových daní na jeho bedra pášete. Jako příklad uvádím: Okresní úřad v Zábřehu na Moravě pořádal pro 13 německých obcí v obci Řepové samaritánský kurs CPO. Kdo byli návštěvníci tohoto kursu? Návštěvníci patřící k německé národnosti. Zatím co henleinovská agitace hlavně mezi ženami od úst k ústům rozšiřuje heslo "Es kommt der Tag", zatím co henleinovská agitace vybízí ženy v německých územích, aby pro případ, že Češi budou chtít jít se bránit proti německým fašistickým vojskům, ony se svými dětmi lehly na koleje, aby zabránily českým vojskům v obraně republiky, zatím německé pracující ženy, chudé, sedřené matky, navštěvují kursy CPO. A na můj dotaz, který jsem jim položila, proč kursy navštěvují, bylo mi odpověděno: Vždyť my se chceme brániti, kdyby mělo opravdu dojíti k válce. Jako příklad, kdo jsou tyto ženy, chci uvésti: Z 13 německých obcí ani jedna bohatá selka, ani jejich dcera nezúčastnila se tohoto kursu. Návštěvnice kursu rekrutovaly se z dělnických žen, matek 4 nebo 5 dětí, které ve dne musí šlapati ráno půl druhé hodiny do práce, večer půl druhé hodiny z práce, které doma čeká 5 dětí a jejichž práce v továrně je taková, že jejich ruce jsou otevřeny až do živého masa. A po 6 a 7 neděl tyto ženy v neděli, místo co mají si doma vyprat, navštěvovaly kurs civilní protiletecké ochrany. Druhá vrstva: děvečky od sedláků to byly, které své nedělní odpoledne věnovaly kursům CPO.

A proto my komunisté, poněvadž známe tuto obětavost lidu, nemůžeme strpěti, aby na ten chudý a obětavý lid byla uvržena další břemena, když víme, že je tu možnost jiného, spravedlivějšího řešení. Jsme pro zabezpečení republiky. Víme, že to stojí peníze. Ale chceme, aby úhrada byla rozvržena opravdu spravedlivě, to znamená, aby se žádalo na těch, kteří doopravdy mohou dáti, to jest na bohatých. Ti pro republiku ještě žádných obětí nepřinesli, naopak vždycky hleděli z republiky jen vytěžit. (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Langr (zvoní): Dále je ke slovu přihlášen pan posl. Devečka. Dávám mu slovo.

Posl. Devečka: Slávna snemovňa!

Keď sa ujímam slova po včerajšom incidente, ktorý inak už bol dostatočne odsúdený, ale ktorý preca môže vrhať špatné svetlo na celé Slovensko, uznáte láskave, že nemôžem popri ňom prejsť mlčaním. Tak mi káže moje slovenské svedomie a cit povinnej vďaky. (Výborně!)

Ľutujeme úprimne, že sa našiel Slovák, ktorý mohol ospravedlňovať, ba dokonca schvaľovať čin človeka odsúdeného pre zločin proti republike. (Výborně!) Ľutujeme toho úprimne. Na ospravedlnenie tohoto činu možno mu uviesť len azda toľko, že je mladý a necítil na svojom tele útrapy maďarského otroctva. (Výkřiky.) Ubezpečujeme vás, že celé poctivé Slovensko s najväčšou bedlivosťou pozoruje činnosť rozvratníkov, ktorí by akýmkoľvek spôsobom brojili proti našej slobodnej Československej republike, a žiada si, aby títo rozvratníci boli čo najprísnejšie potrestaní. (Potlesk.) A ubezpečujeme vás, slávna snemovňa, že sme úprimnou vďakou viazaní všetkým tým Čechom, ktorí nám prišli v najťažších časoch pomáhať a ktorí nám dodnes pomáhajú budovať hospodársky, kultúrne i sociálne spokojné, pekné Slovensko, i keď prípadne niekoľko českých ľudí, pretože sú len ľudia a nie andelia, dopustilo sa malých nedopatrení, malučkých chýb. Jednako prizvukujem, zaviazaní sme vám a vyslovujeme vám za to úprimnou vďaku. (Potlesk.) Odpusťte, že som azda povolil trochu svojmu citu, ale musel som tak urobiť; kebych to nebol urobil, považoval bych sa za nemého psa a hanbil bych sa pred pamiatkou tých, ktorí drahými životy vykúpili nám slobodnú Československú republiku. (Potlesk.)

A teraz k veci. Tak sa zdá, že som jediným rečníkom, ktorý sa zúčastní speciálnej rozpravy i miministerstve školstva a nár. osvety. Neviem, či by to mal byť tiež znak času, že vo vrave politických a hospodárskych otázok nevenuje se náležitá pozornosť veciam školským a kultúrnym. Myslím, že tomu tak nie je, veď vo všeobecnej rozprave kultúrnych a školských otázok dotkli sa všetci rečníci. Dá sa konštatovať, že na všeobecnom zvýšení štátneho rozpočtu participuje primeranou čiastkou aj ministerstvo školstva a nár. osvety. Rozpočet ministerstva školstva a nár. osvety činí 1.067,681.000 Kč. Je vyšší v porovnaní s rozpočtom na minulý rok takmer o 70 mil. Kč. Pán minister školstva v rozpočtovom výbore o rozpočte svojho rezortu vyslovil sa s istým pesimizmom, povedal totiž toľko, že väčšiu časť zvýš enia jeho rozpočtu pohlťujú personálne náklady a tým sa mu nedostáva prostriedkov na vecné náklady, na vybudovanie školstva a rozličných kultúrnych ústavov. Ja bych tento pesimizmus pána ministra školstva nesdieľal z toho jednoduchého dôvodu, že v máloktorom a azda ani v jedinom obore práce personálne náklady nie sú v takom priamom pomere k úkolu, ktorému slúžia, ako práve na poli školstva. Rozumiem tomu tak: Nový učiteľ - nová škola - nový kultúrny prospech. Akýkoľvek náklad, či vecný, či osobný na školstvo znamená kultúrny prínos, kultúrnu hodnotu. Tedy nemôžem súhlasiť s pesimistickým tónom reči pána ministra.

Vo všeobecnej debate veľmi pozoruhodný výrok o školstve a o našej školskej politike urobil pán posl. Beran. Tohoto jeho výroku bolo zlomyseľne zneužité, lebo isteže ten výrok nemá ten smysel, aký mu bol prikladaný, totižto že by pán posl. Beran, predseda republikánskej strany, nežičil školstvu a nežičil nášmu kulturnému pokroku. Pán posl. Beran shrnúc náklady, ktoré vydávame na školstvo a kultúru povedal, že za tie isté peniaze, ktoré dnes vynakladáme na školstvo a a kultúru, mohli by sme, keby sme v tomto našom školstve urobili poriadok a urobili urč té organizačné nápravy - o mnoho lepších výsledkov dosiahnuť, akých v skutočnosti dosahujeme. Ba dovolil si spomenúť aj toho nepopulárneho slova: unifikácia školstva, ktorej sa my zo Slovenska nepretržite dovolávame. Možná, že pán posl. Beran tento svoj výrok urobil práve na základe tých skúseností, ktorých nabyl na Slovensku, ktoré on často navštevuje a pozoruje. Lebo tento výrok pána posl. Berana je akoby ušitý na pomery slovenské. Už viackráť bolo povedané, aké nemysliteľné pomery panujú v našom národnom školstve na Slovensku. O týchto veciach mal som príležitosť hovoriť aj sám, preto ich opakovať nebudem, len uvediem príklad. Máme obec, ktorá číta sotva 200 duší. Sú v tejto obci dve konfesionálne školy, jedna je preplnená, druhá je prázdna. V jednej sa vyučuje 8 ročníkov, v druhej sa vyučuje 8 ročníkov. Pri slúčení týchto škôl, možná, že by sa ušetrila jedna učiteľská síla, ktorú by sme mohli veľmi dobre použiť tam, kde sa v jednej učebni tiesni 100 či vyše 100 detí, lebo keby zostali aj títo dva učitelia v tejto obci, pri racionálnom rozdelení práce je každému jasné, že by sa dalo o mnoho lepších vyučovacích výsledkov dosiahnuť, ako keď jeden i druhý učiteľ musí sa trápiť s vyučovaním 8 ročníkov; pri rozdelení na 3 až 5 ročníkov by sa dala o mnoho lepšia a krajšia práca docieliť. Toto je to organizované školstvo, toto je ten poriadok, ktorý by sme potrebovali v našom školstve a ktorý by sa nám veľmi dobre vyplatil. Tedy len toľko a nič viac rozumel týmtom svojím výrokom pán posl. Beran, ktorý predniesol vo všeobecnej rozprave o štátnom rozpočte, a my sme veľmi rádi, že si týchto vecí všíma, a úfame, že sa nám podarí pomocou tunajších ľudí riešiť nesrovnalosti, ktoré sú v našom národnom školstve na Slovensku.

I keď pán minister školstva, ako som povedal, vyslovil sa o svojom rozpočte pesimisticky, ja si dovoľujem tvrdiť, že v tom rozpočte na r. 1938 sú značné prínosy v porovnaní s rozpočtom na r. 1937. P. kol. Lukáč vo včerajšej rozprave uviedol číselne, koľko nových škôl bolo postavené na Slovensku, a preto to opakovať nebudem.