Proti takovému jednání ruský lid protestoval
a byly i obce, kde počali o své vůli vyučovati
rusky. To vedlo k novému nařízení
školského referátu v Bratislavě, č.
58.390/I z r. 1929. V tomto nařízení se praví,
zase s dovoláním se Apponyiova zákona, že
"ve smyslu §u 18 zák. čl. XXVII z r. 1907
musí se na všech řecko-katolických obecních
školách vyučovati dosavadním vyučovacím
jazykem", to jest slovensky.
Tak se stalo, že do ruských škol byl [ ] zaveden
slovenský vyučovací jazyk, stalo se to pod
hrozbou disciplinární odpovědnosti, pod hrozbou,
že budou učitelům zastaveny platy. To znamená,
že školský referát zavedl do ruských
škol slovenský vyučovací jazyk a když
lid protestuje a žádá toho minima národní
svobody, aby se mohl učiti ve své mateřštině,
někteří šovinisté začínají
křičeti, že prý nedovolí porušťovati
slovenské děti. Pánové, to je [ ]
provozují některé školní kruhy
v otázce ruských škol na východním
Slovensku. To je přímo výsměch ruského
lidu a nedbání základních zákonů
republiky, když je ruský lid poslovenšťován.
Zatím co v západních zemích podle
statistiky ke dni 31. říj na 1935 připadá
v Čechách a v zemi Moravskoslezské na jednoho
učitele 35 žáků v obecných školách,
u nás na východním Slovensku připadá
na jednoho ruského učitele 58 žáků.
To jest ovšem pouze průměr, neboť jsou
případy, že na jednoho učitele připadá
i 150 a 180 žáků, jako na př. v Kurově,
Becherově, Starině, Pčoliné a j. Největší
bezstarostnost se v této věci projevuje v okrese
bardejovském u inspektora Krpelce a v okrese sninském.
Počet obecných škol československé
menšiny na Podkarpatské Rusi a ruské menšiny
na prešovské Rusi jest rozdělen takto: Česká
menšina na Podkarpatské Rusi má 34.513 osob,
a ruská menšina na Slovensku 91.079 osob. Československá
menšina na Podkarpatské Rusi má 164 obecných
škol, a ruská menšina na Slovensku 130. Jedna
obecná škola připadá u československé
menšiny na Podkarpatské Rusi na 210 osob, u ruské
menšiny na Slovensku na 700 osob. Počet tříd
činí u československé menšiny
na Podkarpatské Rusi 568, ale u ruské menšiny
na Slovensku 225. Jedna třída obecné školy
připadá u československé menšiny
na Podkarpatské Rusi na 59 osob, ale jedna třída
obecné školy připadá u ruské
menšiny na prešovské Rusi na 404 osoby.
Jsou případy, v nichž se některé
školské úřady dovolávají
toho, že se ruský lid poslovenšťuje dobrovolně.
Nelze pochybovati, že ruský lid na východním
Slovensku žije v nejchudších krajinách.
Sám skoro nemůže vydržovati své
školy. Proto žádá o zřízení
státních škol. Ale při tom se mu našeptává,
aby žádal o slovenské školy, neboť
ruskou nedostane, nedostane ani subvenci, a potom prý může
žádati o změnu slovenského vyučovacího
jazyka v ruský.
Ruský lid pod nátlakem takového chytráctví
některých osob souhlasí [ ] . Potom chodí
a prosí o změnu, ale školní inspektoři
lidem přímo spílají. Tak se stalo
na př. v četných obcích v okrese sninském
a mezi jinými i v obci Jarabina, kdy pod vlivem slibu,
že se poskytne na stavbu školy větší
subvence, lid souhlasil se slovenskou školou, ale potom nedostal
ani subvenci ani nedosáhl změny vyučovacího
jazyka.
Příčinou rusko-slovenských nedorozumění
jest nesprávná statistika. Jsou celé desítky
ryze ruských obcí, které statistika vykazuje
jako slovenské. Mimo to jsou obce, které vykazují
značné slovenské menšiny, ačkoliv
v těchto obcích Slováci vůbec nejsou.
Nejčastěji se to stalo tak, že při soupisu
lidu působili dva komisaři, jeden zapisoval lidi
jako Rusy a druhý jako Slováky. A tak jsme dostali
v ryze ruské obci polovici Rusu a polovici Slováků,
ačkoliv na př. na jedné straně žije
otec a na druhé syn. Otec je zapsán jako i Rus,
a syn jako Slovák nebo naopak. Při tom oba mluví
týmž jazykem, chodí do téhož kostela
a oba se stejně cítí Rusy. Pánové,
to je přímo výsměch.
Tak se stalo na př. v obcích Jakubiany, Malý
Lipník, Legnava, Matysová, Sulín, Šambron,
Torysky, Šom, Blažov a j. Když nyní v některých
obcích, kde je ruská škola, chtějí
rozšířiti svou školu, jak se stalo na
př. v Malém Lipníku, školský
referát dovolávaje se statistiky žádá,
aby další třídy byly slovenské,
neboť v obci jest vykázán značný
počet Slováků. Ale ve skutečnosti
tam Slováci nejsou, jsou jen na papíře podle
nespravedlivé statistiky.
Jest řada ryze ruských obcí, ruských
i podle statistiky, ale vyučovacím jazykem jest
tam slovenština. Uvedu vám jako příklad
několik obcí: Andrejová 418 Rusů,
5 Slováků, Obručné 140 Rusů,
7 Slováků, Ruská Voľa 155 Rusů,
19 Slováků, Beloveža 47 Slováků,
475 Rusů, Ortutová 210 Rusů, 10 Slováků,
Rešov 355 Rusů, 16 Slováků, Vavrinec,
okres i Giraltovce, 117 Rusů, 10 Slováků,
Oľšavica, okres Levoča, 585 Rusů, 65 Slováků,
Krempach, okres Stará Ľubovňa, 189 Rusů,
26 Slováků, Malý Sulín, okres Stará
Ľubovňa, 261 Rusů, Slováků tam
není, Bystrá, okres Medzilaborce, 141 Rusů,
30 Slováků, Makovce Rusů 155, Slováků
65, Pravrovce 204 Rusi,2 Slováci, Repej ov 155 Rusů,
20 Slováků, Nová Sedlica, okres Snina, 701
Rusů, 29 Slováků, Veľká Poľana
645 Rusů, 76 Slováků, Dara 199 Rusů,
11 Slováků, Podhoroď 459 Rusů, 87 Slováků,
Kolbovce, okres Stropkov, 138 Rusů, 48 Slováků,
Dubová 492 Rusů, 1 Slovák, Lomné 205
Rusů, 60 Slováků, Miňovce 186 Rusů,
45 Slováků, Vyšní Orlík 358 Rusů,
31 Slováků, Vagrinec 207 Rusů, 16 Slováků,
Vyšní a Nižni Svidník 699 Rusů,
161 Slováků, Pucak 152 Rusů, 1 Slovák,
Stročín 162 Rusů, 93 Slováků,
Vislava 262 Rusů, Slováků tam není,
Vápeník 138 Rusů, Slováků není,
Krajná Poľana 106 Rusů, 84 Slováků,
Belej ovce 150 Rusů, Slovákú není,
Rakovčik 119 Rusů, 28 Slováků, Kapišová
328 Rusů, 74 Slováků, Závadka, okres
Spišská Nová Ves, 745 Rusů, 42 Slováků
atd.
To jest pouze stručný přehled obcí,
kde se páše zřejmá křivda. Jest
potom další skupina obcí, kde by se na první
pohled řeklo, že je všechno v pořádku,
ale i tam se páše velká nespravedlnost na ruském
lidu, jelikož ruský lid je zapsán jako Slováci,
to znamená, že jest úmysl statistikou maskovati
poslovenšťování.
Uvedu vám jako příklad několik obcí:
Osturňa, Jakubiany, Šambron, Hajtovka, Šom, Štelbach,
Blažov, Bokša, Vyšnia Oľšava, Bžany,
Borač, Baškovce, Koromľa, Nižnia Jablonka,
Geralt, Hradisko, Kereštvej, Hodermark, Ruský Kručov,
Kružlov a j. Jsou to ryze ruské obce, ale jsou v nich
slovenské školy pod pláštíkem statistiky,
že jsou prý slovenské.
Zde máte ještě článek vládního
časopisu "Podkarpatské hlasy" ze dne 24
t. m. (čte): "Naproti tomu však Rusini
na Slovensku mají také plné právo,
aby se mohli kulturně rozvíjet tak jako Slováci.
Rusíni, zejména na východním Slovensku
nejsou spokojeni. Zásluhou právě Slovenské
ligy se dostávají do rusínských škol
učitelé Slováci, kteří vyučují
děti ne rusky, ale slovensky. Slovenská liga na
Slovensku skoro neuznává, že Rusíni
na tomto teritoriu existují, a tvrdí o nich, že
mají pouze společné náboženství
s Rusíny, to je řecko-katolické nebo pravoslavné,
jinak že nemají s Rusíny nic společného
a jsou prý vlastně Slováci. Nikdo nemá
práva sahati druhému na národnost. Za sčítání
lidu v r. 1930 se ukázalo, že mnoho Rusínů
se přihlásilo za Slováky, protože podlehli
právě té obratné propagandě,
kterou Slovenská liga je chce přesvědčiti
o tom, že Rusíny nejsou. V zájmu spravedlnosti
by tedy bylo, aby Rusíni na Slovensku se mohli kulturně
a hospodářsky rozvíjet tak, jak to žádá
Slovenská liga na Podkarpatské Rusi." Tak píše,
pánové, vládní časopis "Podkarpatské
hlasy".
Já s tohoto místa rozhodně protestuji proti
odnárodňování ruského lidu
a žádám, aby ruské obce bez odkladu
dostaly své ruské školy.
A nyní se podívejme, jak se má věc
s měšťanskými školami. Podle statistiky
ze dne 31. října 1935 bylo měšťanských
škol v Čechách 1122, v zemi Moravskoslezské
643, československá menšina na Podkarpatské
Rusi jich měla 15, ale ruská menšina na Slovensku,
která je skoro třikrát větší
než československá menšina na Podkarpatské
Rusi, měla pouze 2 měšťanské školy.
Jedna měšťanská škola připadá
v Čechách na 6327, v zemi Moravskoslezské
na 5544, u československé menšiny na Podkarpatské
Rusi na 2300, a u ruské menšiny na Slovensku na 45.533
osob. Počet tříd činí v Čechách
6077, v zemi Moravskoslezské 3332, u československé
menšiny na Podkarpatské Rusi 100 tříd,
u ruské menšiny na Slovensku pouze 6 tříd.
Jedna třída připadá v Čechách
na 1169 osob, v zemi Moravskoslezské na 1069 osob, u československé
menšiny na Podkarpatské Rusi na 345 osob a u ruské
menšiny na Slovensku připadá jedna třída
na 16.844 osob.
Tato statistika jasně praví, jak spravedlivě
se chovají školské úřady k ruskému
národu. Tato statistika jest důkazem lhostejného,
ba dokonce nepřátelského chování
ministerstva školství a nár. osvěty
k ruskému lidu na prešovské Rusi.
Uvedu ještě jako příklad exposituru
stropkovského okresního úřadu ve Vyšním
Svidníku. V tomto okrese jest podle statistiky 1418 Čechoslováků,
ale Rusů je tam 11.419. Při tom jest tam měšťanská
škola s československým vyučovacím
jazykem pro 1418 Čechoslováků, ale není
tam měšťanka pro převážnou
většinu Rusú, pro 11.419 osob.
Podobný příklad bychom mohli uvésti
i ze sninského okresu, kde 11.000 Čechoslováků
má svou měšťanskou školu, ale ruská
většina okresu, 19.891 Rusů, nemá své
ruské měšťanské školy.
Pan ministr školství a národní osvěty
dr Franke kdysi navštívil tento okres. Bylo
mnoho naivních lidí, kteří mysleli,
že on v tomto okrese učiní přítrž
násilnému poslovenšťování
a postará se, aby i ruské děti měly
svou měšťanskou školu, ale nestalo se tak
ani do dneška; ruský lid dále zůstává
v temnotách, pro něj se školy nestaví,
pro něj není prostředků na měšťanské
školy, pro něj není té minimální
spravedlnosti, aby se mohl učiti ve své mateřštině.
Toho se dočkal ruský lid na východním
Slovensku v podvečer 20letého výročí
republiky.
Kdo vykonává dohled na ruské školy?
Jsou to školní inspektoři, kteří
neumějí rusky. Řekněte, prosím,
jak může kontrolovati ruské školy a dohližeti
na ně člověk, který nezná jazyka
škol, které jsou mu podřízeny? To je
možné jen u nás. Rusky neumějí
tito inspektoři: popradský, kežmarský,
sabinovský, bardejovský a sninský. Když
inspektor neovládá jazyka škol, které
jsou mu svěřeny, nemůže je kontrolovati.
Proto jest v zájmu pokroku školských věcí,
aby ruské školy byly podřízeny ruským
školním inspektorům, aby ministerstvo školství
a nár. osvěty jmenovalo Rusíny školními
inspektory. Jen tak lze odstraniti dnešní anomalii.
Není to lepší se středními školami.
Počet středních škol jest rozdělen
na jednotlivé země republiky takto: Čechy
mají středních škol českých
105, německých 45, úhrnem 150, v zemi Moravskoslezské
jest českých 63, německých 25, polská
1, úhrnem 89. Ruská menšina na prešovské
Rusi má pouze jednu střední školu. Jedna
střední škola připadá v Čechách
na 47.333 osob, v zemi Moravskoslezské na 23.766 osob.
a u ruské menšiny na prešovské Rusi připadá
jedna střední škola na 91.067 osob.
Počet tříd ve všech středních
školách činí v Čechách
3555, v zemi Moravskoslezské 1782, u ruské menšiny
na Prešovsku pouze 2. Jedna třída středními
školy připadá v Čechách na 1999
osob, v zemi Moravskoslezské na 2000 osob a u ruské
menšiny na Prešovsku na 45.533 osob.
Ruská menšina na prešovské Rusi po celých
18 let stále žádala, aby byla zřízena
ruská střední škola, třebas ve
formě pobočných tříd. Ale to
vše bylo marné. V roce 1936, když se ukázalo,
že již déle nelze čekati, Rusové
sami si zřídili gymnasium s ruským vyučovacím
jazykem. Ale toto gymnasium jest do dneška vydržováno
jen z mozolů ruských lidí. Vydržovatel
této jediné střední ruské školy
na prešovské Rusi podal ještě r. 1936
žádost ministerstvu školství a nár.
osvěty o podporu, ale ministerstvo dosud vůbec neodpovědělo.
Odůvodnění této žádosti
si dovolím přečísti (čte):
"Grec. katolický biskupský ordinariát
v Prešove obracia sa ako udržovateľ grec. katolického
ruského realného gymnázia v Prešove
s úctivou žiadosťou, aby štátna školská
správa v smysle §u 47 zák. čl. XXX z
r. 1883 poskytla podpory z prostriedkov štátnych na
udržovanie jedinej strednej školy s ruským vyučovacím
jazykom na Slovensku v ročných dotáciách
na každú triedu obnosem 25.000 Kč.
Svoju žiadosť odôvodňujeme následovne:
1. zriadovať a udržovať stredné školy
v prvom rade je povinnosťou štátnej školskej
správy. Prevzal-li na sebe tunaj ší úrad
povinnosť zriadiť a vydržovať strednú
školu, tým plní povinnosť, ktorá
by bola patrila inak štátu. Na základe toho
v smysle §u 47, zák. čl. XXX z r. 1883 sme
oprávnení, aby sme žiadali od štátu
aspoň čiastočnú podporu na toto vydržovanie
a hradenie vecného a osobného nákladu.
2. Rusíni na Slovensku predstavujú početnú
menšinu. Už od prevratu snažili sa dostihnúť
práva na svoju strednú školu. Na žiadosť
celého národa tunajší úrad po
zrelom uvážení všetkých možností
vyhovel vôle ľudu, a ohlásil zriadenie grec.
kat. gymnázia s ruským vyučovacím
jazykom jakožto jedinej ruskej strednej školy na Slovensku.
3. V porovnaní svojej početnosti k počtu
iných národností sme plne oprávnení
aspoň na jednu strednú školu.
4. Výchova dobrých štátoobčanov
je zaručená len v škole, kde vyučuje
sa na materinskom jazyku. Keď tunaj ší úrad
rozhodol sa k tomu vznešenému plánu, bol plne
presvedčený, že štátna školská
správa toto rozhodnutie bude kvitovať s uznaním.
A veríme, že sa tak aj stane.
Podporu myslíme takto: Celý vecný a osobný
náklad ponesie tunajší úrad pri pomoci
štátu. Od štátu prosíme, aby ročne
na každú triedu i pobočnú prispieval
obnosom 25.000 Kč počínajúc školským
rokom 193637, kedy je ešte len I. trieda. Štátna
dotácia by sa potom každoročne zvyšovala
o toľkokrát 25.000 Kč, kolko tried by pribúdalo.
Tunajší úrad každoročne oznámil
by to do konca septembra toho ktorého roku.
Sme ochotní vo veci ustálenia jednotlivých
dotácií osobne na pozvanie školských
vrchností vyjednávať.
Doteraz škola je udržovaná jednak z prostriedkov
tunajšieho úradu, jednak z podpôr ktorých
sa jej dostalo ako dobrovoľných darov. Sbierať
dobrovoľné dary i opierať sa na to, bolo by ponižujúcim
pre nás samých a pôsobilo by to zlým
dojmom aj na našich bratrov Rusínov, ktorí
žijú za hranicou. Finančná obeť
na udržanie jedinej ruskej strednej školy na Slovensku
bola by pre nás sice hrdinstvom, ale súčasne
aj nespravedlivosťou k nám, bratskému slovanskému
to národu.
Na základe tu uvedených, naša žiadosť
je plne odôvodnená a spravedlivá. Úfame
preto, že bude jej vyhovené. V tom presvedčení
ostávame s prejavom hlboké úcty. Podpis biskup,
apoštolský administrátor."
Poslovenšťování ruského lidu se
provozuje na východním Slovensku nejen v obecných
a měšťanských školách, nýbrž
i tím, že u nás není dostatek ruských
středních škol. V ruských okresích
je zřízena celá síť slovenských
středních škol. Máte na př. Bardejov,
kde letos byla zřízena pro tento okres reálná
škola. V bardejovském okrese jest podle statistiky
21.841 Čechoslováků a 13.216 Rusů.
Ruské děti pro nedostatek ruské školy
musejí docházeti do slovenských škol
a tím se potom odnárodňují. Dále
je zde Humenné, kde byla zřízena obchodní
akademie.
Prohlídneme-li si jednotlivé okresy podle statistiky,
uvidíme, že v humenském okrese jsou 4302 řečtí
katolíci, z toho 948 Rusů. V sousedním okrese
medzilaboreckém jest 15.952 řeckých katolíků,
z toho 14.944 Rusů. V sousedním okrese michalovském
jest 17.831 řeckých katolíků, z toho
374 Rusů. Ve sninském okrese jest 21.252 řeckých
katolíků, z toho 19.891 Rusů, v okrese vranovském
9668 řeckých katolíků, z toho 512
Rusů. Úhrnem připadá na 69.005 řeckých
katolíků 36.669 Rusů.
Tolik Rusů jest na tomto území, pro které
byla určena obchodní akademie v Humenném.
Proto jest úplně spravedlivý požadavek
Rusů, aby tam byly i ruské pobočky. Tento
náš požadavek jest odůvodněn i
tím, že ruský lid na východním
Slovensku nemá ruských odborných středních
škol.
Chci se zmíniti o působnosti Slovenské ligy
u nás. Účelem Slovenské ligy bylo
chrániti slovenské děti před odnárodňováním
v jižních krajinách Slovenska, kde žijí
Maďaři. Maďaři byli vytrvalí a
proto úkol Slovenské ligy se tam ukázal neúspěšným.
Slovenská liga se rychle obrátila proti slabšímu
Rusínovi, který nebyl tak silný jako Maďaři
při obraně svých národnostních
práv.
Každoroční sjezdy Slovenské ligy se
stále zabývají "židovskou a rusínskou
otázkou". U nás je zvykem dívati se
na Židy jako na národ, který vykořisťuje
jiné, je zvykem přezírati je jako největší
vykořisťovatele chudého lidu, a hle, Slovenská
liga jejich otázku klade na roveň otázce
Rusů. [ ] . Proti činnosti Slovenské ligy
rozhodně protestuji, protestuji proti tomu, aby její
práce směřovala proti nám Rusům
na Slovensku. Vždyť by Slovenská liga měla
dosti práce u maďarských hranic.
Vždyť byli i někteří Slováci,
kteří kritisovali práci Slovenské
ligy, že uměle hledá nebezpečí
tam, kde ho není, křičí, že prý
hrozí poruštění, a nepracuje tam, kde
by měla. Vždyť je logicky přímo
vyloučeno, aby chudý Rusín od Sniny nebo
Med ilaborců měl nějaký expansivni
plán na poruštění Slováků.
To jest přímo směšné. Ale křik
Slovenské ligy, že prý hrozí poruštění,
má přece svůj účel, [ ] . Tak
to dělá i Slovenská liga, ona křičí
o nebezpečí, kterého není, aby při
tom provedla svou věc.
Takové metody práce některých slovenských
kruhů se mohou jednou vymstíti. A potom kdo bude
odpověden? Za činnost Slovenské ligy považujeme
odpovědnou vládu republiky, která má
přesné informace o její práci.
Co se děje s řecko-katolickou třídou
státního učitelského ústavu
v Prešově? Víme z dějin, že Turci
byli dosti hrubým národem, ale horší
než Turci byli janičáři, kteří
třebaže pocházeli z jiného národa,
když se jim dostalo tureckého vychování,
byli horší než Turci. Založení řecko-katolických
poboček u státního učitelského
ústavu v Prešově považujeme za školu,
[ ] je zapotřebí lidí ruského původu,
kteří by se sami výchovou a školou stali
hrobaři svého národa. Víme, že
na učitelských ústavech jest zaveden numerus
clausus, že se tam žáci hlásí po
stech. Ale do těchto řeckokatolických "poboček"
sotva se povedlo sehnati asi 30 žáků a ti se
sbírali bubnováním, jak se to stalo na př.
v Medzilaborcích.
Československá republika byla založena slovanským
živlem našeho státu. Dnes, když se nad Evropou
ukazují nové bouře, když můžeme
každou minutu očekávati válku, zastihne
nás tato kritická doba v plném vnitřním
boji a nesouladu. A komu je potřebí tohoto boje?
Musíme konečně j eště zdůrazniti
i to, že to byl ruský národ, žijící
dnes na východním Slovensku, jenž se první
vyslovil pro připojení k Československu.
Ale právě tento národ trpí dnes velké
křivdy. Potom některé kruhy říkají,
že to je jen agitace, když ruský národ
na Prešovsku žádá, aby byl připoj
en k Podkarpatské Rusi. Tento požadavek ruského
národa jest úplně přirozený,
neboť j sme jeden národ se svými bratry žijícími
za Užem, a proto tento náš požadavek bude
stále více síliti mezi našim lidem podle
toho, jak Praha a Bratislava budou páchati křivdy
na ruském národě.
Policejním rež imem nelze Rusy uspokojiti. U Rusů
za nepatrná vyjádření a poukazování
na křivdy se užívá zákona na
ochranu republiky. Zde máte na př. několik
případů z Makovice: vyšetřování
se vede proti Ivanu Novákovi, lidovému spisovateli,
proti učiteli Shamborovi, Kolenkovi, Kriškovi, Dančovi
atd. To vše jsou mlad lidé, kterým se mají
zacpati ústa vězením. Tak by se nemělo
zacházeti se slovanským národem, takové
pronásledování Rusů vzbuzuje zbytečnou
nenávist proti vládním kruhům. A komu
je toho zapotřebí?
Státní rozpočet se zvyšuje, ale nezvyšuj
e se ve prospěch ruského národa. Ruský
lid z velkých výdaj ů rozpočtu nic
nedostane a na znamení protestu proti tomu budu hlasovati
proti zvýšení daní a proti rozpočtu.