Předseda (zvoní): Byl mně podán
návrh posl. Berana, dr Meissnera, dr Patejdla, Staška,
K. Chalupy, Tauba, dr Luschky a Zierhuta, aby o prohlášení
pana min. financí dr Kalfuse provedena byla rozprava
a aby rozprava tato sloučena byla s projednáváním
rozpočtu a finančního zákona na rok
1938 v sněmovním plenu.
Dám o tomto návrhu hlasovati.
Sněmovna jest způsobilá se usnášeti.
Kdo souhlasí s návrhem poslanců Berana,
dr Meissnera, dr Patejdla, Staška, K. Chalupy, Tauba, dr
Luschky a Zierhuta, aby o prohlášení pana ministra
financí provedena byla rozprava a aby rozprava tato sloučena
byla s projednáváním rozpočtu a finančního
zákona v sněmovním plenu, nechť pozvedne
ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh je přijat.
Přistoupíme k projednávání
prvého odstavce pořadu, jímž jest:
1. Zpráva výborů živn.-obchodního
a zahraničního o vládním návrhu
(tisk 926), kterým se předkládá Národnímu
shromáždění k projevu souhlasu dohoda
o úpravě výměny zboží
mezi Československem a Italií k československo-italské
obchodní a plavební smlouvě ze dne 23. března
1921, podepsaná v Římě dne 31. března
1937 a uvedená v prozatímní platnost vládní
vyhláškou ze dne 30. dubna 1937, č. 72 Sb.
z. a n. (tisk 976).
Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby jednání
o této věci sloučeno bylo s jednáním
o dalším odstavci pořadu, jímž
jest:
2. Zpráva výborů živn.-obchodního
a zahraničního o vládním návrhu
(tisk 940), kterým se předkládá Národnímu
shromáždění k projevu souhlasu obchodní
dohoda mezi republikou Československou a Argentinou, podepsaná
v Buenos Aires dne 20. května 1937 a uvedená v prozatímní
platnost vládní vyhláškou ze dne 28.
května 1937, č. 88 Sb. z. a n. (tisk 978).
Důvodem pro navrhované sloučení jest,
že v obou případech jde o předlohy upravující
naše mezinárodní poměry a styky.
Jsou nějaké námitky proti návrhu na
sloučené projednávání těchto
dvou odstavců? (Námitky nebyly.)
Není jich.
Projednávání bude tedy podle návrhu
sloučeno.
Zpravodaji při odst. 1 pořadu jsou: za výbor
živn.-obchodní p. posl. Klein, za výbor
zahraniční p. posl. Světlík.
Dávám slovo prvému zpravodaji za výbor
živn.-obchodní, p. posl. Kleinovi.
Zpravodaj posl. Klein: Vážená sněmovno!
Výbor živn.-obchodní projednával dohodu
o úpravě výměny zboží
mezi republikou Československou a Italií. Tato smlouva
v podstatě znamená možnost rozšíření
obchodních základen obou států. Dohoda
je doplňkem k základní obchodní a
plavební smlouvě ze dne 23. března 1921 a
k dodatkové úmluvě k ní ze dne 1.
března 1924. I když dohoda stanoví zásadu
vzájemné stejné hodnoty, lze vysloviti naději,
že se vlády dohodnou o zvýšeném
dovozu nad sjednané kontingenty.
Zkušenosti, které se zjišťují, jsou
vhodným podkladem pro jednání vládních
výborů, které se sejdou každých
6 měsíců nebo k žádosti jedné
smluvní strany. Dohoda platí do 31. prosince 1937
a platí dále, nebude-li výslovně vypovězena
dva měsíce předem a to vždy na 6 měsíců.
Výbor živn.-obchodní jednal ve schůzi
konané 8. června o této úmluvě
a usnesl se doporučiti ji posl. sněmovně
ke schválení připojeným schvalovacím
usnesením, které zní:
Národní shromáždění republiky
Československé souhlasí s dohodou o úpravě
výměny zboží mezi Československem
a Italií k československo-italské obchodní
a plavební smlouvě ze dne 23. března 1921
(č. 4/1922 Sb. z. a n.), podepsanou v Římě
dne 31. března 1937 a uvedenou v prozatímní
platnost vládní vyhláškou ze dne 30.
dubna 1937, č. 72 Sb. z. a n. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Dávám
slovo druhému zpravodaji, za výbor zahraniční,
panu posl. Světlíkovi.
Zpravodaj posl. Světlík: Slavná sněmovno!
S královstvím Italským máme základní
obchodní smlouvu z 23. března 1921 a dodatkovou
úmluvu ze dne 1. března 1924. Nyní došlo
k nové dohodě, podepsané v Římě
letos na jaře, dne 31. března, která pouze
obě hlavní smlouvy doplňuje. Touto další
dohodou upravuje se obchodní směna mezi oběma
státy podle zásady vyrovnané bilance, t.
j. tak, aby směna se udržovala stále v poměru
1:1. Podle této zásady může se připustiti
dovoz a vývoz co největší a to i nad
rozsah sjednaných kontingentů, souhlasí-li
oba státy.
Aby se dovoz a vývoz kontroloval, musí se z obou
stran dovozní povolení předkládati
celním úřadům a platy za zboží
se upravují clearingovou dohodou mezi Národní
bankou a Italským devisovým ústavem, sjednanou
rovněž 31. března t. r. Nová dohoda
dále stanoví, že se zřizuje zvláštní
komise, složená ze zástupců obou stran,
která by se starala o to, aby eventuální
nerovnováha obchodní bilance byla odstraněna
vhodnými opatřeními. Tato komise má
se pravidelně scházeti každých 6 měsíců.
Mimořádně může býti svolána
na přání některé smluvní
strany do jednoho měsíce. Tato dohoda smluvena je
do konce roku 1937 a nebude-li vypovězena dva měsíce
předem, prodlužuje se samočinně o další
pololetí. Dohoda byla uvedena v prozatímní
platnost vyhláškou ze dne 30. dubna. Vláda
ji nyní předkládá Národnímu
shromáždění k projevu souhlasu.
Zahraniční výbor doporučuje posl.
sněmovně v souhlase s výborem živn.-obchodním
dohodu o úpravě výměny zboží
mezi republikou Československou a královstvím
Italským ke schválení. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Zpravodaji při
odstavci 2 pořadu jsou: za výbor živn.-obchodní
p. posl. Brukner, za výbor zahraniční
p. posl. Stivín.
Dávám slovo prvému zpravodaji, za výbor
živn.-obchodní, p. posl. Bruknerovi.
Zpravodaj posl. Brukner: Slavná sněmovno!
Náš zahraniční vývoz narážel
ve svých nejbližších evropských
odbytištích, hlavně ve střední
Evropě, na různé obchodně-politické
a zejména platební překážky.
Proto jsme byli nuceni hledati cesty do vzdálenější
ciziny, kde podmínky tohoto obchodování nebyly
tak sešněrovány.
Porovnáme-li vývoj čsl. vývozu v dobách
krise s potěšitelným dnešním oživením,
máme možnost si také uvědomiti, s jakými
potížemi se setkává práce našich
oficielních vyjednavačů obchodních.
Musíme proto plně uznati tuto velkou práci,
již také proto, že jako stát výrobní
potřebujeme nutně vývoz, a každé
oživení vývozu znamená pro náš
stát oživení našeho národního
hospodářství, rozšíření
možnosti výdělku a jiné a jiné
výhody.
Předkládaná obchodní smlouva mezi
republikou Československou a Argentinou, podepsána
v Buenos-Aires dne 20. května 1937, je nesporně
obchodně-politickým úspěchem. Argentina
je nejdůležitějším státem
jižní Ameriky po stránce hospodářské
i politické a druhý stát co do rozlohy. 20krát
větší než naše republika, s počtem
obyvatelstva podle sčítání z r. 1936
kolem 13 mil. V Argentině žije největší
počet našich krajanů, kteří tam
nalezli obživu a pomohli si namnoze k slušným
existencím. Také jim přináší
tato obchodní dohoda určité výhody.
Jednání o tuto obchodní dohodu bylo dlouhé
a svízelné. Československá vláda
již řadu let usilovala o řádnou smlouvu,
ale největší překážkou bylo,
že argentinská statistika neuváděla,
že bychom něco od nich kupovali. Proto ovšem
neměla Argentina zájmu na smlouvě a nespěchala
s ní. Naproti tomu naše statistika zaznamenala každoročně
dovoz argentinských výrobků a plodin za několik
set milionů. Bylo to původem zboží argentinské,
ale většinou od cizích vývozců,
hlavně z Hamburku. Bylo proto napřed nutno podchytit
v argentinské statistice naše nákupy. (Předsednictví
převzal místopředseda Langr.)
Nařízením československé vlády
z 19. dubna 1935 byla zavedena povinnost předkládati
při zásilkách z Argentiny do Československa
argentinské osvědčení o původu
zboží. Dovozci na to často žehrali, že
je to sekýrování, ale výsledek byl
překvapující. R. 1931 koupilo Československo
v Argentině podle argentinské statistiky jen za
9.000 pesos, r. 1933 již za 218.000 pesos, r. 1935 za 8,812.000
pesos a r. 1936 již za 9,278.000 pesos. Dále bylo
snahou naší vlády, aby čsl. dovozci
argentinského zboží činili v Argentině
nákupy přímo, s vyloučením
cizího prostřednictví v evropských
přístavech. Výsledkem těchto opatřeních
je, že Československo dnes zaujímá ve
vývozní statistice argentinské dosti význačné
místo.
Ráz obchodní dohody je smlouva rámcová,
která upravuje nejen styky obchodní, nýbrž
i platební a spočívá na doložce
nejvyšších výhod. Z těchto závazků
vyňaty jsou pouze výhody poskytované k usnadnění
pohraničního styku (oboustranně) a výhody
plynoucí z celní unie.
Styky platební upravuje čl. VII. Argentina i v době
neupraveného styku dávala nám výhody
států smluvních, ale od zavedení devisové
kontroly pocítilo Československo nevýhody
neupraveného poměru. Touto dohodou jsme zase účastni
výhod a je povolován snadný převod
platů z Argentiny do Československa. Příděl
devis je hladký a Argentina jej uděluje až
do výše částky svého vývozu
po odečtení roční rozumné částky.
V obchodu s Argentinou jsme byli dosud pasivní. Podle statistiky
byla pasivita r. 1929 255.4 mil., r. 1933 131.6 mil., r. 1935
42.6 mil. a r. 1936 97.7 mil. Příčiny pasivity
jsou různé, ale ve skutečnosti je tato pasivita
menší, než je ve statistice udáváno,
a to proto, že Argentina účtuje čisté
ceny za zboží, kdežto v naší statistice
jsou zachyceny dopravní výlohy a jiné náklady
až na hranice státu.
Argentina nám vzhledem k této pasivitě obchodu
přiděluje devisy daleko přes svou povinnost.
Čl. VIII je značné důležitosti
a přináší výhody našim příslušníkům,
kterých se tam, jak již řečeno, hojně
usadilo.
Čl. IX má význam pro náš stát,
poněvadž přes Argentinu dovážíme
do republiky Paraguayské.
Československo dováží z Argentiny poměrně
málo druhů zboží, ale ve značném
množství. Naopak zase čsl. vývoz je
pestrý.
Obchodní dohoda je uzavřena na dva roky a prodlužuje
se vždy o další rok, nebyla-li 3 měsíce
před skončením vypověděna.
Ve zvláštní notě k dohodě připojené
poskytlo Československo Argentině pro její
stolní hrozny v balení 11 1/2 kg hrubé váhy
smluvní sazbu 120 Kč za 100 kg. Naproti tomu Argentina
dává nám výhodu pro vývoz chmele.
Při znamenité prosperitě argentinského
hospodářství dává tato obchodní
dohoda Československu pevnou základnu pro obchodní
spojení s Argentinou a při řádném
zpracování tamního trhu také možnost
rozšíření našeho obchodu. Že
tento předpoklad je správný, dokazuje bilance
v r. 1937.
Dohoda vešla v účinnost 1. června 1937.
Za leden až červen byla pasivita pro nás přes
57 1/2 mil. Kč, v červenci a srpnu se stoupání
pasivity zastavilo a v měsíci září
je pro nás poměrně značné aktivum
6 1/4 mil. Kč.
Živn.-obchodní výbor navrhuje proto posl. sněmovně,
aby se Národní shromáždění
republiky Československé usneslo o, že souhlasí
s obchodní dohodou mezi republikou Československou
a republikou Argentinskou, podepsanou v Buenos-Aires dne 20. května
1937 a uvedenou v prozatímní platnost vládní
vyhláškou ze dne 28. května 1937, č.
88 Sb. z. a n. (Souhlas.).
Místopředseda Langr (zvoní): Dávám
slovo druhému zpravodaji, za výbor zahraniční,
p. posl. Stivínovi.
Zpravodaj posl. Stivín: Slavná sněmovno!
Zahraniční výbor projednal ve schůzi
dne 10. června t. r. vládní návrh
tisk 940, projevil souhlas s usnesením živn.-obchodního
výboru a doporučuje proto posl. sněmovně
tento vládní návrh ke schválení.
(Souhlas.)
Místopředseda Langr (zvoní): Nyní
přistoupíme ke společné rozpravě.
Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu
řečnickou 30 minut. (Námitky nebyly.)
Námitek není. Navržená lhůta
jest schválena.
Přihlášeni jsou řečníci
na straně "proti": pp. posl. dr Sokol a
Šverma.
Dávám slovo prvému řečníkovi,
p. posl. dr Sokolovi.
Posl. dr Sokol: Slávna snemovňa, panie a
páni!
Národnému shromaždeniu republiky predkladá
sa na schválenie dohoda o úprave výmeny tovarov
medzi Československom a Talianskom k československo-talianskej
obchodnej a plavebnej smluve zo dňa 23. marca 1921. Je
nesporné, že takéto obchodné smluvy
prispievajú nielen k oživeniu nášho hospodárskeho
života, ale majú i primeraný význam
zahranično-politický. No, i keď na jednej strane
toto loyálne konštatujeme, na druhej strane sme toho
náhľadu. že rozumná vnútorná
politika štátu je najbezpečnejšou a najistejšou
zárukou bezpečnosti štátu v politike
medzinárodnej. (Tak je!) Žiaľbohu, vnútorné
pomery nášho štátu nijako nenasvedčujú
na to, aby sme si boli vždy plne vedomí tejto skutočnosti.
Dôkazom toho sú i posledné udalosti, ktoré
sa odohrávajú okolo Komenského univerzity
v Bratislave. (Čujme!)
Preto nech je mi dovolené, aby som použil túto
príležitosť a v mene klubu poslancov Hlinkovej
slovenskej ľudovej strany prečítal toto
vyhlásenie:
Slávna snemovňa, panie a páni! V posledných
týždňoch sme svedkami opakujúcich sa
demonštrácií slovenského vysokoškolského
študentstva v Bratislave. (Výkřiky poslanců
slovenské strany ľudové.) Príčinou
týchto demonštrácií je tá smutná
skutočnosť, že sa na Komenského univerzite
v Bratislave ešte ani dnes, v 20. roku trvania republiky
Čechov a Slovákov nerešpektuje právo
slovenčiny. (Výkřiky.) Univerzita
v Bratislave, ktorá by mala slúžiť slovenskej
vede, je vlastne treťou českou univerzitou v republike.
Nakoľko včera vo večerných a nočných
hodinách došlo opätovne k novým demonštráciám
slovenského vysokoškolského študentstva
v Bratislave. V mene klubu poslancov Hlinkovej slovenskej
ľudovej strany dovoľujem si ohlásiť toto
(Čujme!):
Dňa 8. novembra 1937 usporiadal klub akademikov soc.-demokratickej
strany v Bratislave prednášku univ. prof. dr Pešku
o jazykovej otázke. Prednáška bola verejná
a policajným riaditeľstvom v Bratislave povolená.
Podľa programu mala byť po prednáške rozprava.
Toto privábilo na prednášku veľký
počet slovenského vysokoškolského študentstva
bez rozdielu na politickú príslušnosť.
Slovenské vysokoškolské študentstvo chcelo
totiž verejne, otvorene a úprimne povedať svoju
mienku o názoroch prof. Pešku na jazykovú otázku
a chcelo dať výraz svojmu presvedčeniu, že
nesúhlasí s českým vyučovaním
a úradovaním na Komenského univerzite v Bratislave.
No, na veľké prekvapenie shromaždeného
vysokoškolského študentstva prítomný
úradník policajného riaditeľstva po
prednáške vyhlásil, že rozpravu nepovoľuje.
Toto pokračovanie policajného úradníka,
ktoré sa stalo iste s vedomím prof. Pešku a
v dohode s usporiadateľmi prednášky, rozhorčilo
a pobúrilo sídené slovenské vysokoškolské
študentstvo natoľko, že začalo demonštrovať
ulicami Bratislavy. A pri týchto vyprovokovaných
demonštráciách odohraly sa veci, ktoré
nemôžu zostať bez povšimnutia, ktoré
sú hanbou našej demokracie a ktoré výstižne
charakterizujú protislovenského ducha terajšieho
policajného režimu. (Hanba! Odpor poslanců
slovenské strany ľudové.) Kým českému
profesorovi bolo úradne dovolené hovoriť v
duchu protislovenskom, zatiaľ bezpečnostné
orgány policajného riaditeľstva v Bratislave
chovaly sa pri demonštrácii slovenského vysokoškolského
študentstva s najväčšou brutalitou. (Hanba
im! - Výkřiky.) Sám som bol svedkom,
keď na policajný komisariát predviedla policajná
stráž slovenského vysokoškoláka,
ktorý sa mi sťažoval, že ho policajní
strážnici pritlačili k zemi, kopali nohami
a bili ho pendrekami po hlave. (Výkřiky poslanců
slovenské strany ľudové.)
Slávna snemovňa! Včerajšie bratislavské
udalosti sú vážnou obžalobou terajšieho
politického režimu a volajú po radikálnej
náprave pomerov na Slovensku. (Ale hneď!) Policajnými
pendrekmi možno Slovákov biť, ale nie je možné
Slovákov uspokojiť a slovenský problém
vyriešiť. (Tak je!) Toto mali by si uvedomiť
zodpovední činitelia aspoň dnes, keď
vstupujeme do 20. výročia trvania republiky Čechov
a Slovákov. Slovenský jazyk má plné
právo na uplatnenie na Slovensku. A kto je iného
náhľadu, ten je nie úprimným priateľom
Slovákov. Československý štát
vznikol spoločným úsilím, spoločnou
domácou a zahraničnou prácou Čechov
a Slovákov, a preto keď chce trvale uhájiť
svoju existenciu, musí budovať svoju samostatnosť
na úplnej rovnoprávnosti českého a
slovenského národa. (Výborne! Tak je!)
Toto platí v plnej miere aj o českom a slovenskom
jazyku. Slovenčina musí byť nielen úradným,
ale aj vyučovacím jazykom na Slovensku (Tak je!),
na ľudovej škole práve tak ako aj na Komenského
univerzite v Bratislave. Toto je naše právo a tohoto
práva sa slovenský národ nikdy nezriekne.
Vyhlasujem v mene klubu poslancov Hlinkovej slovenskej
ľudovej strany, že stojíme úplne za spravedlivou
požiadavkou slovenského vysokoškolského
študentstva (Výborne! - Tak je!), spolucítime
ich rany a ubezpečujeme, že s nimi vytrváme
až do úplného víťazstva. Boh nedá
zahynúť národu, ktorý vie obetovať
a trpieť za svoje prirodzené a ľudské
práva. (Potlesk poslanců slovenské strany
ľudové.)