Mám za to, že navržené úhrady tomuto
účelu vyhovují, neboť pokud jde o cenovou
úroveň se příspěvek na obranu
státu, daň z mimořádných zisků,
daň z cukru a lihu, kolek z hracích karet, regres,
poplatky z kartelních úmluv, zrušení
výroby dynalkolu, vůbec cenové úrovně
nedotýkají. Tyto úhrady však v částce
téměř 800 mil. Kč representují
více než dvě třetiny úhrad. Zbytek
úhrad pak při národní spotřebě
kolem 60 miliard znamená jen zlomek procenta, který
nemůže míti podstatného vlivu na ceny,
tím méně pak na životní úroveň,
zejména když úhrady nezbytných potřeb
se dotýkající (tuky a textil) znamenají
zase jen malou část tohoto zbytku, nota bene progresivně
odstupňovanou podle kvality spotřeby a když
se v řadě příslušných
úhrad činí opatření, aby dotčené
předměty nebyly zdraženy.
Druhé hledisko je uhájeno tím, že z
daní přímých příspěvek
na obranu státu se připíná z největší
části k dani důchodové, postihuje
tedy domácnosti, a jenom z nepatrné části
ke zvláštní dani výdělkové;
pouze daň z mimořádných zisků
postihující výdělečné
podniky se ziskem přes 50.000 Kč v očekávané
výši 150 mil. Kč týká se výdělečného
podnikání; ale ani zde nelze v celku mluviti o nadměrném
zatížení, když projektovaná daň
nepodléhající přirážkám
representuje v průměru zhruba 5 % výnosů
dotčených podniků.
Jak jsem již uvedl, je řádný rozpočet
ve vydáních úplný a pravdivý.
v odhadu příjmů střízlivý
a reální; nové úhrady se opírají
o úhradové osnovy ve vládě a koalici
dohodnuté.
Podle toho lze právem říci, že rozpočet
je vyrovnaný. Na tomto tvrzení nemění
ničeho okolnost, že mimořádný
rozpočet ať obrany státu nebo podnikových
investic má býti kryt úvěrem, poněvadž
na úrok a úmor těchto investic je pamatováno
buď v rozpočtu podniků, anebo pokud nejde o
tyto, v rozpočtu státního dluhu. (Hluk.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Min. dr Kalfus (pokračuje): Z výdajů
vlastní státní správy (skup. I.) stanovených
penízem 10.117.423.500 Kč připadá
na výdaje osobní 4.699,229.700 Kč a na výdaje
věcné 5.418.193.800 Kč, při čemž
osobní výdaje stouply ve vlastní státní
správě o 385.368.900 Kč, věcné
výdaje o 1.278.311.640 Kč.
V rozpočtu státních podniků připadá
z celkového zvýšení výdajů
proti oku 1937 per 416.942.280 Kč, na výdaje osobní
162.000.000 Kč a na výdaje věcné 254,000.000
Kč.
Podrobnosti obsahu jí vysvětlivky k finančnímu
zákonu a jednotlivým kapitolám rozpočtu.
V rozpočtu státních podniků preliminují
se na r. 1938 náklady 7.869,000.000 Kč, těžby
9.221.000.000 Kč. takže se očekává
u části podniků zisk 1.503.000.000 Kč,
u části podniků ztráta 150.000.000
Kč. Loni činil očekávaný zisk
1.468.000.000 Kč, očekávaná ztráta
590 milionů Kč. jeví se tudíž
proti roku 1937 v celku zlepšení úhrnem o 475,000.000
Kč.
Část tohoto zlepšení se používá
pro investice podniků.
Odvod státní pokladně proti r. 1937 jest
per saldo vyšší o 271.600.000 Kč. Na tomto
zlepšení odvodu participují z největší
části čsl. dráhy částkou
232.600.000 Kč, státní lesy a statky 44,000.000
Kč.
Úhrn podílů na státních daních.
dávkách a poplatcích odhaduje se na r 1938
penízem 2.743,104.140 Kč, tedy o 79,987.460 Kč
méně než v r. 1937.
Snížení vyplývá hlavně
ze zmenšení údělů na nezaměstnané
v důsledku poklesu počtu nezaměstnaných
a na zálohy Košicko-bohumínské železnice
a místních drah. Obé plyne ze zmenšení
nezaměstnanosti a lepších výsledků
provozu drah.
Stav státního dluhu ku dni 31. prosince 1936 činil
45.527 mil. Kč, v rozpočtu na rok 1937 počítá
se s jeho zvýšením na 46.785 mil. Kč
a v rozpočtu na rok 1938 počítá se
s dalším vzrůstem tohoto dluhu na 47.094 mil.
Kč.
Tento dluh jest rozdělen na jednotlivé druhy takto:
I. Vnitřní státní dluh a) dlouhodobý
(založený) 28.844,564.057 Kč, b) krátkodobý
(přechodný) 7.998,247.000 Kč; II. Zahraniční
dluh 8.251,575.417 Kč; III. Státovkový dluh
2.000,000.000 Kč.
Proti rozpočtu na rok 1937 znamená to zvýšení
státního dluhu o 309,877.838 Kč, které
je způsobeno zejména vzrůstem vnitřního
státního dluhu dlouhodobého. Vnitřní
státní dluh dlouhodobý jest ve srovnání
se státním rozpočtem na rok 1937 vyšší
o 837,153.388 Kč hlavně v důsledku provádění
zákona ze dne 15. května 1936, č. 128 Sb.
z. a n., o výměně dluhopisů vnitřního
státního dluhu a vládního nařízení
ze dne 11. listopadu 1936, č. 278 Sb. z. a n., o povinné
nabídce dluhopisů 8% čsl. státní
půjčky zahraniční z r. 1922. Podle
citovaného zákona podařilo se finanční
správě velkou část 8% čsl.
státní půjčky zahraniční
z r. 1922 domácího bloku zaměniti za půjčku
unifikační; nepatrná část byla
splacena v hotovosti U vnitřního dluhu krátkodobého
jeví se úbytek o částku 599,426.000
Kč, která byla z části splacena a
z části vyměněna za dluhopisy unifikační
půjčky.
Zahraniční dluh během roku 1937 prodělal
několik podstatných změn. Dne 1. dubna 1937
byly splatny 5% poukázky 1932-1937 republiky Československé
zaručené francouzskou vládou a ke splacení
jich byly emitovány za přibližně stejných
podmínek nové 5% poukázky zaručené
rovněž francouzskou vládou. Ku krytí
všech výdajů s emisí spojených
byla jmenovitá hodnota půjčky zvýšena
ze 600,000.000 frs. na 697,674.000 frs.
Celková služba státního dluhu na úrok,
úmor a správní výdaje činí
podle návrhu státního rozpočtu na
rok 1938 částku 1.852 mil. 151.545 Kč, což
je proti rozpočtu na rok 1937 vyšší o
151,204.362 Kč. Z toho připadá na úrok
1.562,424.782 Kč, no úmor 268 mil. 896.811 Kč
a na správní výdaje 20,829.952 Kč.
Výdaj na úrok je proti rozpočtu na rok 1937
nižší o 48,213.291 Kč v důsledku
zejména menší potřeby na úrokovou
službu zahraničního dluhu.
Potřeba na úmor podle návrhu státního
rozpočtu na rok 1938 činí 268,896.811 Kč
a je vyšší proti rozpočtu na rok 1937
o 185,601.445 Kč v důsledku obnovení umořovací
služby vnitřního státního dluhu
založeného po jeho unifikaci a zahájení
úmoru půjčky obrany státu.
Správní výdaje podle návrhu rozpočtu
na rok 1938 činí 20,829.952 Kč a jsou ve
srovnání s rozpočtem na rok 1937 vyšší
o 13 mil. 816.208 Kč.
Celková potřeba snižuje se však o úhrady
státních podniků, státních
fondů a samosprávných svazků a dále
o úhradu ze zvláštních zdrojů
příjmových (příjmy od Společné
pokladny a pod.).
Po odečtení těchto úhrad zatěžuje
vlastní státní správu částka
1.387,169.100 Kč, což jest proti rozpočtu na
rok 1937 vyšší o částku 213,480.140
Kč. Toto zvýšení jest v podstatě
způsobeno zahájením umořovací
služby vnitřního státního dluhu.
Srovnáme-li celkovou službu státního
dluhu per 1.852 mil. Kč s celkovou číslicí
státního rozpočtu administrativního
per 10.117 mil. Kč a rozpočtu podnikového
7.869 mil. Kč, úhrnem 17.986 mil. Kč, činí
vydání na státní dluh asi 10% všech
státních výdajů.
Při této příležitosti je vhodné
srovnati také návrh rozpočtu na rok 1938
se závěrečným účtem
na r. 1930. Podle toho jeví se zvýšení
státního dluhu za dobu hospodářské
krise od r. 1930 do konce roku 1936 o 14.424 miliardy Kč.
Zvýšení způsobeno jest vzrůstem
vnitřního státního dluhu založeného
o 8.510 mil. Kč, vnitřního státního
dluhu přechodného o 4.731 mil. Kč a zahraničního
dluhu o 2.944 mil Kč; dluh státovkový poklesl
o 1.761 mil. Kč.
Vnitřní státní dluh zvýšen
byl hlavně v důsledku emise dluhopisů různých
půjček (půjčka investiční
z r. 1931 1.300 mil. Kč a půjčka pojišťoven
148 mil. Kč, půjčka práce o 2.010
mil. Kč, hlavně půjčka obrany státu),
výměnou části 8% zahraniční
půjčky za unifikační půjčku
a vydáním nových pokladničních
poukázek na podkladě úvěrových
zmocnění. Zahraniční dluh zvýšen
byl jednak o 5% pokladniční poukázky republiky
Československé zaručené francouzskou
vládou, jednak celkový kapitál zvýšen
byl v důsledku dvojí devalvace koruny československé.
V souvislosti s výší našeho státního
dluhu mluví se tu a tam také o neúnosnosti
tohoto dluhového břemene. Aniž bych podceňoval
naše zadlužení, které jistě nabádá
k nejvyšší úspornosti, chtěl bych
přece uvésti srovnání se zadlužením
bývalé rakousko-uherské monarchie. Kdybychom
byli převzali jenom 30% jejího předválečného
dluhu v tehdejší zlaté hodnotě 6.000
mil. korun, znamenalo by to v dnešní relaci kolem
60 miliard Kč. Naše zadlužení činí
nyní asi 3.101 Kč na hlavu; v Rakousku (podle stavu
z konce r. 1935) činí 3.251 Kč, ve Švýcarsku
3.944 Kč, v Italii (v polovici r. 1935) 7.082 Kč.
Přes to, že absolutní čísla zadlužení
nemohou býti pro jeho únosnost směrodatná,
lze přece říci, že naše nynější
zadlužení je poměrně snesitelné.
Přes podstatné zvýšení státního
dluhu v době krise se celková služba na úrok,
úmor a správní výdaje podle návrhu
rozpočtu na rok 1938 ve srovnání se závěrečným
účtem za r. 1930 snížila o 581,383.873
Kč. Snížení potřeby způsobeno
bylo všeobecným snížením úrokové
míry, poklesem francouzského franku a menší
potřebou na úmor v důsledku nového
umořovacího plánu podle zákona o unifikaci
státního dluhu.
Tato úspora jasně ukazuje, jak velikou oběť
a s jakou ukázněností přinesli pro
stát a jeho finanční rovnováhu držitelé
státních papírů, v podstatě
střádalové. Stejný dík náleží
při tom rozvážnému vedení našeho
peněžnictví, jež se ve všech těchto
akcích stavělo kladně k zájmům
státu a celku.
Jest to zároveň výsledek soustavné
politiky kreditní, kterou byla všeobecně pro
celé národní hospodářství
snížena úroková míra průměrem
o 1/4. Na cestě dalšího snižování
úrokových sazeb nemůžeme již dále
pokračovati a proto musí býti nadále
i s tohoto hlediska příkazem doby vyrovnané
státní hospodářství.
Vzrůstající břemeno státního
dluhu a péče o státní úvěr
a jeho zabezpečení vedly vládu k tomu, že
ještě v tomto zasedání hodlá
předložiti Národnímu shromáždění
osnovu zákona o zřízení amortisační
pokladny, kterou má býti zajištěna služba
státního dluhu. (Hluk.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Ministr dr Kalfus (pokračuje): Vzrůstající
úkoly státu zejména po stránce obrany,
rostoucí státní dluh a tíživé
břemeno daňové jsou novým příkazem
všem činitelům odpovědným za
správný chod státního hospodářství,
aby znovu bylo zrevidováno, jsou-li veškeré
úkoly veřejné správy obstarány
účelně a úsporně, není-li
tu závad v administrativě a jsou-li příslušné
náklady úměrny obětem, jež ve
formě daní a dávek těmto úkolům
přináší každý občan
republiky.
Jsme tím povinni s hlediska vnitřně-politického
i s ohledem na zahraničí.
V prvém směru nelze dosti zdůrazniti, že
jsme národem práce, že jenom dovednost a pracovitost
všech vrstev občanstva je hospodářským
základem státu. Musí-li každý
pracující občan svou hřivnou přispívati
k udržení chodu státního hospodářství,
jest přirozeným jeho požadavkem, aby těchto
jeho příspěvků bylo použito účelně
a hospodárně.
Ani s hlediska zahraničně-politického není
lhostejno, platíme-li za národ spořádaných
financí čili nic. Od rozsahu zatížení
výroby, ale též správné a spořádané
hospodářské a finanční správy
jako základu finančního pořádku
je odvisla naše soutěživost na trzích
zahraničních, naše postavení a váha
v celém mezinárodním společenství.
S hlediska hospodářského musím zde
zdůrazniti hlavně konstruktivní snahu vlády
k zachování soutěživosti naší
výroby na cizích trzích. Od ní závisí
totiž především udržení a
zvýšení národního blahobytu.
Ale právě podmínkou pro udržení
této soutěživosti je rovněž finanční
rovnováha státu jako záruka stability měny
a záruka klidného a zdárného hospodářského
vývoje ve státě.
Proto úsilí příštích let
musí býti věnováno zabezpečení
správného vývoje veřejného
hospodářství.
Nemusím ubezpečovati, že i v tomto směru
je si vláda vědoma své odpovědnosti
a že o ní v poradách o rozpočtu uvažovala.
Výsledkem je především osnova finančního
(rozpočtového) řádu. Osnova podobná
byla již také v. 1928 připravována.
Ale je to i vědomí zvýšené odpovědnosti
doby, jež vládu pohnulo k tomu, aby osnova tohoto
zákona byla co nejdříve parlamentu předložena.
Osnova má nově upraviti práva a povinnosti
jednotlivých orgánů státní
správy při hospodaření státními
prostředky a býti zárukou bezvadné
a spořádané finanční a hospodářské
správy státu a kontroly tohoto hospodářství.
Jí má býti také zabráněno
výdajům mimo rozpočet a zejména výdajům
neuhrazeným příjmy.
Ale i materiálně bude nutno znovu a znovu zkoumati,
zdali ta neb ona zařízení státní
vedena jsou účelně a hospodárně
a jsou-li úměrna obětem na ně vynakládaným.
Jenom učiníme-li v tomto směru vše,
co se učiniti dá. můžeme s klidem a
bez obav říci, že náš stát
je zabezpečen také hospodářsky.
Jsme na přelomu doby. Demokracie musí dokázati.
že je s to vésti státní hospodářství
stejně dobře, ne-li lépe, nežli režimy
autoritativní, jsouc si vědoma, že demokratický
režim je vystaven více kritice veřejnosti nežli
systémy jiné.
Po stránce hospodářské pak není
- právě tak jako v hospodářství
soukromém - pro stát jiné cesty nežli
cesta pořádku a rovnováhy.
Nyní několik slov k pravděpodobnému
dalšímu vývoji státních financí
vzhledem k mimořádnému plánu na výzbroj
a opevnění.
Tento plán je konečný a rozvržen je
na příští léta tak, že při
stabilisaci řádných výdajů
může býti o úrok a úmor těchto
branných investic postaráno, zejména když
při konsolidaci hospodářství a při
vzrůstu populace a výroby dá se očekávati
v příjmech vývoj vzestupný.
Pro mimořádné výdaje tohoto programu
je rovněž sestaven postupný plán, který
dovoluje přehlédnouti rozsah těchto prací
a je rozvržen tak, že při zabezpečení
rovnováhy ve státním rozpočtu řádném
můžeme s důvěrou očekávati.
že tyto mimořádné potřeby uhradíme,
i když úkoly kladené zde na nás,
na státní finance a na potenci národního
hospodářství a jeho kapitálové
tvorby jsou velmi značné. (Hluk.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Min. dr Kalfus (pokračuje): Věřím
však pevně, že se nám podaří
tyto úkoly zdolati, jestliže k požadavku bezpečnosti
státu po stránce vojenské přiřadíme
jako rovnocenný požadavek stability a bezpečnosti
po stránce finanční a hospodářské.
Cesta k tomu je nezbytně jen pořádek a rovnováha
státních financí. (Potlesk.).