Proto také již dosavadní právo pamatovalo na takové případy zvláštní sazbou, a to při nemovitostech, jejichž cena nepřekračovala 20.000 Kč. Ovšem od poslední legislativní úpravy změnily se poměry u majetku pozemkového, takže bylo nutno zvýšiti normální hranici hodnot, pro něž platí snížená sazba.

Návrh vztahuje se na majetky menšího rozsahu, vycházeje ze zásady, aby rolnické usedlosti až do hodnoty 250.000 Kč a menší domky do hodnoty 120.000 Kč se udržely v rámci rodiny pokud možno neztenčené. Jistě by bylo účelné, aby se tato zásada rozšířila i na větší zemědělské usedlosti i rodinné majetky, neboť každý typ kraje má ve výrobě zemědělské své zvláštní významné národohospodářské poslání. Bohužel finanční správa, třebas že uznává odůvodněnost tohoto požadavku, má jeden neúprosný, kategorický argument, že totiž při nynějším stavu státní pokladny nemůže snížené sazby zavésti generálně.

Návrh zákona stanoví při nemovitostech rolnických v rámci rodiny až do hodnoty 250.000 Kč, u domků do 120.000 Kč sazbu podstatně sníženou. Rozpočtový výbor, jemuž byla původně předložena osnova, týkající se jen zemědělských usedlostí, uvážil i tu okolnost, že domky nad 120.000 Kč ceny bývaly velmi často získány usilovnou prací, a proto jim přiznal ty výhody, které se vztahují na malé zemědělské usedlosti. Připomínám však, že bude velmi důležité, jaké měřítko bude stanoveno pro ocenění těchto realit. Až doposud je směrodatná cena obecná, což je pojem dosti abstraktní. Při nynější praksi jest platná pro menší objekty zemědělské hodnota obecná, pro větší objekty je stanovena hodnota výnosová. I tato věc byla zkoumána v rozpočtovém výboru, ale přes to se zůstalo u prakse dosavadní, s tím, aby nebyla zhoršována, a byla konečně i v resoluci samé vyřčena zásada, aby byly vydány zvláštní směrnice pro odhad těchto nemovitostí a aby byla stanovena i komise, která by v případě rozporu mezi poplatníkem a berním úřadem rozhodla definitivně o ceně.

V §u 2 jest odstraňována neudržitelná fikce poplatkového práva, že úmrtím výměnkáře jest v takovémto případě majitel nemovitostí obohacen, bez ohledu na počet roků, po které výměnek byl pobírán. Proto se zavádí nyní spravedlivý předpis, že za obohacení se pokládá pouze tolikrát násobená hodnota roční ceny výměnku, kolika let v násobku předpokládaných se pobírající nedožil.

V §u 3 vládního návrhu se stanoví, že bezplatná věnování a výbavy dětem mají mít rovněž určité úlevy. Při tom, aby nebylo omylu, výslovně upozorňuji, že výbavou v tomto případě je rozuměn podíl a nikoliv výbava, tak jak se v běžném slova smyslu myslí. Úlevy tyto spočívají v tom, že věnování až do hodnoty 30.000 Kč jsou od daně z obohacení osvobozena. Činí-li hodnota takových věnování více než 30.000 Kč, avšak nepřesahuje 50.000 Kč, podléhají dani z obohacení jen ve výši poloviční. Pro účely této úlevy se sčítají taková věnování poskytnutá témuž dítěti ve lhůtě deseti let.

Závažnější je § 4, který se týká věn. Tato kapitola je řešena návrhem, aby daň darovací, jíž se mají zachytiti všechna věnování, byla obdobně prováděna jako daň dědická. Až doposud a zvláště po rozhodnutí nejvyššího správního soudu podléhají dani darovací veškerá věnování, pokud byla provozena listinným osvědčením. Poněvadž však dnešní hospodářský život nežádá již listinného osvědčení podle §u 1 poplatkového zákona a §u 1 uherských poplatkových pravidel, unikaly podle důvodové zprávy milionové částky těchto věnování dani darovací. Tento stav byl ostatně také poněkud nespravedlivý vůči občanům, kteří předávali nemovitosti, jež nelze převésti bez listinného osvědčení a nemohou tudíž uniknouti zdanění.

V důvodové zprávě se uvádí, že majitelé finančního kapitálu unikali často těmto daním darovacím věnováním nemovitostí, cenných papírů atd., ale i dani dědické tím, že rozdělili svá jmění za svého života, což u reálného kapitálu samozřejmě bez listin není možné.

Vládní návrh ve snaze vyhověti i stanovisku nejvyššího správního soudu, ale také především podchytiti tyto veliké majetky, vyslovil zásadu nezávislosti na listině pro vyměření daně darovací.

Pokud jde o finanční efekt, který se projeví ve státním rozpočtu uzákoněním této osnovy, sděluji, že přijetím osnovy nebude nijak porušena příslušná rozpočtová kapitola, ježto pan ministr financí počítal již s tímto úbytkem příjmů a zařadil do rozpočtu již částku o 20 mil. Kč menší.

Výbor rozpočtový projednal ve schůzi dne 25. června t. r. tento vládní návrh a doporučuje posl. sněmovně, aby schválila osnovu i resoluci s těmi změnami, jak se na nich rozpočtový výbor usnesl a jak byly tomuto slavnému domu předloženy. (Potlesk.)

Místopředseda posl. dr Markovič (zvoní):

K tejto veci sú prihlásení rečníci. Zahájim preto rozpravu.

Podľa usnesenia predsedníctva lehota rečnícka je 30 minút. (Námitek nebylo.)

Námietky nie sú.

Prihlásení sú rečníci: na strane "proti" pp. posl. F. Nitsch a Špaček; na strane "pro" p. posl. Nepomucký.

Dávam slovo prvému rečníkovi na strane "proti", p. posl. F. Nitschovi.

Posl. F. Nitsch (německy): Slavná sněmovno!

Již po léta jest potřebou a nutností upraviti otázky poplatků. Předložená osnova zákona nevzala zřetel na přání vyplývající z praxe, vyhověla sice částečně přání, aby poplatky byly sníženy, ale na sjednocení poplatkových záležitostí v podstatě se nevzal zřetel. Jest to prostě tak, že při takovém množství zákonů jest jen málo právníků, již se vyznají v poplatkových záležitostech, že tedy nejvíce lidí stojí vůči poplatkovým předpisům bez jakéhokoliv porozumění. Nepopíráme, že předložená osnova obsahuje zlepšení proti starým poplatkovým předpisům, v podstatě však zjišťujeme, že z ustanovení odst. 3 pro nás jednoznačně jasně nevysvítá, že obsahují nějakou výhodu proti starému zákonodárství. Podle starého poplatkového zákona byly podle rozhodnutí nejvyššího soudu dary dětem vůbec prosty poplatků, pokud nebyly listinami doloženy. Ovšem v praxi se to vyvinulo následovně: Poplatkové úřady předepsaly poplatky, ale pak je nevymohly, když strany podaly odvolání. Ustanovení obsažená v nové osnově praví sice, že darování dětem jsou až do 30.000 Kč prosta poplatků, že nebudou spadati do daně z obohacení, až do 50.000 Kč podléhají dani z obohacení 50% a částky přes 50.000 Kč mají býti v celé výši zpoplatněny. Jest jednostranně jasné, že při určitých hospodářstvích, snad přibližně až do 10 hektarů, bude toho moci býti vydatněji využito, že však větší hospodářství vůbec z toho žádný prospěch nemají a že tím rozhodnutí nejvyššího soudu v podstatě vlastně obsahuje více než osnova sama.

Sudetskoněmecká strana poznala plně význam poplatkového zákona a proto již v prvních dnech r. 1937, když se vůbec mluvilo o nějakém návrhu zákona, zaslala ministerstvu financí informativní podání, tam v podstatě poukázala na nutnosti vyplývající z praxe a požádala, aby byl na ně vzat zřetel v osnově. Dovolím si označiti podstatné body poněvadž jsou jen z malé části v nové osnově zákona obsaženy. Podání zní (čte):

"Sudetskoněmecká strana má čest u příležitosti zamýšlené reformy poplatkového zákona dáti tyto podněty a podává tyto návrhy se žádostí, aby byly blahovolně přezkoušeny.

I. Všeobecná ustanovení. 1. Budiž provedena úplná nová úprava poplatkového zákona; částečnou novelisaci s ohledem na již nyní existující složitost poplatkových předpisů jest odmítnouti. 2. Předpoklad pro vznik poplatkové povinnosti má býti písemné právní jednání podepsané smluvními stranami; nutné výjimky jest v zákoně taxativně vyjmenovati. 3. Ustanovení §u 40 popl. zák., že když podle nějakého spisu nebo listiny bude vyhotoveno více stejně znějících exemplářů, podléhá každý exemplář zákonnému poplatku, a že u listin, jež podléhají škálovému poplatku, prvé dva exempláře mají býti plně zpoplatněny, jest zrušiti. Každé právní jednání bez ohledu na počet listin o tom vyhotovených jest jen jednou zpoplatniti. 4. Ustanovení §u 35 popl. zák., podle kteréžto změny mají býti zpoplatněny v úplně vyhotovených listinách obsažená práva a závazky s ohledem na místo, čas, způsob nebo objem jako nové právní jednání, jest zrušiti nebo omeziti v tom směru, že jest předepsati poplatek jen ze zvýšení vyměřovací základny tím způsobeného. 5. V případě zrušení smluv má býti poplatkem povinnému přiznáno právo na poshovění nebo na vrácení předepsaných nebo již zaplacených poplatků, když strany souhlasně a bez jakéhokoliv odškodnění opět odstoupily od smlouvy, ještě než třeba jen částečně byla smlouva realisována. 6. Ocenění opětujících se plnění má nastati pro všechny případy vyměření poplatků - výhody vyjímaje - podle jednotných směrnic. 7. Zákonné přednostní právo zástavní pro poplatky z převodu majetku a poplatky z vkladu má platiti po uplynutí 40 dnů po doručení platebního rozkazu jen tehdy, když poplatky jsou knihovně vtěleny; zákonné zástavní právo pro poplatky, které nejsou knihovně zajištěny, zaniká po uplynutí 6 měsíců po doručení platebního rozkazu. 8. Promlčecí lhůtu pro vyměření zaplacení jest stanoviti na 2 roky.

II. Soudní poplatky. První povolení exekucí podle vykonatelných notářských listin nemají již podléhati zvýšenému poplatku z povolení exekucí na základě zahraničních titulů, nýbrž jest je postaviti na roveň tuzemským exekučním titulům.

III. Poplatky ze smluv. 1. Osvědčené kupní smlouvy o věcech movitých, když z nich byly zaplaceny zákonné poplatky, mají podléhati snížené dani obratové, pokud při tom jde o dodávky nikoliv podnikatele nebo o příležitostné dodávky podnikatele mimo obchodní provozování. 2. Cenové stupnice pro věcně výhodné převody podle zákona ze 7. ledna 1920, čís. 31 Sb. z. a n., jest zvýšiti trojnásobně, tedy na 30.000, nebo na 60.000 Kč. 3. Platných nižších poplatků pro osoby požívající výhod podle zák. ze 7. ledna 1920, čís. 31 Sb. z. a n., má býti použito také při převodech u dětí nabyvatelů, jež uzavírají sňatek, nebo již ženatých osob na rodiče těchto dětí, pak od nevlastních a osvojených dětí na nevlastní rodiče a osvojitele. 4. Poplatky z nemovitostí jsou příliš vysoké a jest použíti při ceně nemovitosti až do jednoho milionu Kč zase poplatkové sazby zák. z 18. června 1901, č. 74 ř. z. Ukázalo se zvláště v poválečné době, že se stoupáním cen zemědělských pozemků a budov byly podstatně zvýšeny poplatkové sazby a nebyl vzat zřetel na to, že přestoupily možnost, aby byly zaplaceny. 5. Při převodech pro případ smrti nemá se předepsati žádný nebo nejvýše snížený poplatek z nemovitosti, ježto se již platí daň dědická. 6. Při převodech selských usedlostí nebo majitelem samým užívaných budov mezi osobami požívajícími výhod jest použíti ve smyslu §§ 1 a 2 zákona z 18. června 1901, č. 74 ř. z., těchto výhod: a) při vyměření poplatků nemá se vzíti za podklad cena prodejní, nýbrž cena výnosová; b) převody držby, které budou nutné během hospodářské periody jedné generace, tedy před uplynutím 30 let od posledního převodu držby, obdrží slevu poplatku z převodu majetku 3 1/3% za každý k 30letému trvání držby chybějící rok. c) Ustanovení §u 5 zák. z 12. srpna 1921, č. 337 Sb. z. a n., podle kterého poplatek z nemovitosti stran části převodní ceny obtížené hypotekami a výplatami se snižuje na jednu třetinu, jest rozšířiti také na osoby požívající výhod.

Rovněž tak jako ustanovuje daňová novela z r. 1936 lhůty k vyřízení daňových přiznání a stížností, má býti povinen také poplatkový úřad: a) když poplatkem povinný řádně ohlásil právní jednání, jež má býti zpoplatněno a všem požadavkům úřadu stran zjištění vyměřovací základny vyhověl, doručiti platební rozkaz nejpozději do jednoho roku po vykonaném ohlášení. Nedodrží-li se tato lhůta, nemohou býti předpisovány žádné úroky z prodlení a žádné zvyšování. Jinak nepřísluší tomuto poplatku již žádné zákonné zástavní právo. b) Za předpokladu, že poplatkem povinný řádně vyhověl všem vyzváním úřadu k vyřízení rekursu potřebným, jest vyřízení rekursu doručiti nejdéle do jednoho roku po podání rekursu. Když poplatkový úřad tuto lhůtu nedodrží, předpokládá se, že bylo odvolání plně vyhověno.

V dalším bylo ministerstvu financí doporučeno k přijetí do nové osnovy zákona: Doposud panuje stran zjištění cen, které jsou základem při vyměřování poplatků jak u poplatkových úřadů, tak u obecních úřadů a důvěrníků při tom spolupůsobících, nejvyšší nejistota a tato nejistota jest také základem nepravidelných a bezprávných předpisů poplatků. Pro zemědělský pozemek jest nyní jako nejnižší daňová cena, níže kteréhožto stanovení ceny se nesmí jíti, stanoven daňovým zákonem z r. 1927 padesátinásobný čistý katastrální výnos, zatím co pro ocenění tohoto pozemku pro poplatkový ekvivalent se přijímá stonásobný čistý katastrální výnos. Pro budovy není nyní vůbec stanovena nejnižší daňová hodnota. Jako nejvyšší hranice určený 37 1/2násobný roční výnos budovy platí jen pro budovy podrobené činžovní dani domovní a jen při převodech dědictvím.

Dále bylo uplatňováno: rolnické svépomocné organisace vztahují se často nutně na obvod celého okresu, aniž se může říci, že by tím byl rolnické svépomocné organisaci přiřčený obvod působnosti překročen. Také těmto pojištěním by se mělo přiznati osvobození od pojistných poplatků, a to i tehdy, nebylo-li o to žádáno. Musí se uvážiti, že takové svazy jsou často řízeny zemědělci, kteří nejsou vždy v žádoucí míře obeznámeni se zákonnými ustanoveními, a často jsou jim předpisovány pokuty pro daňové zkrácení.

Předpisování poplatků a vyřizování rekursů děje se zpravidla velmi pomalu a tím trpí právní jistota a důvěra k poplatkovým úřadům. Tak jako podle daňové novely z r. 1936 byly zkráceny lhůty k vyřizování, jest to bezpochyby možné i při poplatcích. Rychlé vyřizování jest jistě v zájmu úřadů samých.

Tím, že poplatkové úřady si úplně nevšímají právních rozhodnutí nejvyššího správního soudu, povstal stav právní nejistoty a nedůvěry občanstva k poplatkovým úřadům. Tento stav může býti odstraněn jen vázaností správních úřadů na právní rozhodnutí nejvyššího správního soudu, kterou navrhl právní poradní sbor při presidiu ministerské rady." Vidíte z toho, že se sudetskoněmecká strana důkladně zabývá otázkou úpravy poplatků a zaslala z praxe vyplývající nutné podněty ministerstvu financí, aby je pojalo do předložené novely. Ježto zjišťujeme, že jenom zlomek těchto tak nutných podnětů byl přijat, nemůže sudetskoněmecká strana dáti svůj souhlas k této osnově. Sudetskoněmecká strana vítá ovšem v resolučním návrhu úmysl uskutečniti poplatkový zákon, jenž odpovídá požadavkům vyměření, předepsání a vymáhání poplatků a především béře zřetel na to, že přejímatelé zemědělských usedlostí budou zatíženi jen potud, pokud jest to přípustné pro vývoj jejich existence.

K otázce úpravy poplatků, která se s hlediska zemědělství jeví nutnou, jest jistě také ještě zapotřebí promluviti slovo o stavu zemědělství všeobecně. Musí býti jasně řečeno, že se zemědělství nezúčastnilo stoupání cen všech výrobků, kterých zemědělec potřebuje. Přesto, že toto stoupání cen se dá zjistiti při všech potřebných předmětech, zůstaly ceny zemědělských výrobků nejen tytéž, nýbrž v poslední době dokonce se snižují. Poukazuji především na ceny dobytka. Zemědělství přinuceno obilním monopolem musilo loňského roku na sebe vzíti nesmírnou oběť, která činí skoro 200 milionů Kč, totiž ve formě srážek, jez byly zemědělci prostě nadiktovány obilní společností. Není to ve smyslu nařízení, která vyšla loňského roku k ochraně zemědělství, jejichž účelem je spíše v podstatě dáti zemědělci možnost zůstati na své hroudě a udržeti svůj pozemek, aby nebyl vydán nebezpečí, že bude pro 100 Kč exekucí vyhnán z domu a půdy. Zjišťuje se, že v důsledku sestupu cen není zemědělec již s to dodržeti své povinnosti a nynější poměry jsou skoro horší, než jak tomu bylo před zákonem o snížení úroků.

K tomu přichází jako nesmírně ztěžující faktor ještě nesmírná katastrofa zemědělství v širokých okrscích, která postihla letos zemědělce. (Předsednictví převzal místopředseda Mlčoch.) Na podzim loňského roku byl zemědělec zákonem o omezení osevu pšenice donucen síti náhradní plodiny, ponejvíce byla zvýšena osevní plocha pro žito, osevní doba na podzim byla špatná, teprve velmi pozdě bylo možno dostati žito do země. K tomu přišly špatné povětrnostní poměry v zimě, škoda způsobená myšmi a různé nemoci, jež vedly k tomu, že stav ozimů byl nesmírně poškozen. Sám jsem v některých oblastech na Moravě a ve Slezsku shledal, že pole po roztání sněhu byla prázdná. Rolníci, kteří chtěli zaseti jarní osevy, nemohli obdržeti od ministerstva zemědělství žádné osevní obilí a když je mohli dostati, musili při vázaném hospodářství platiti často za jarní žito a jarní pšenici 200 až 300 Kč. Z toho důvodu zůstal špatný ozim ponejvíce státi a viděl jsem osevy, které byly tak špatné, že zemědělec sotva sklidí zaseté obilí. Mimo to jsem zjistil v jednotlivých oblastech, že jarní secí práce musily býti prováděny za nejnepříznivějších předpokladů. Jsou kraje, kde teprve po 15. květnu bylo zaseto jarní obilí a následující sucho způsobilo, že jarní osevy jsou úplně vyprahlé a neposkytují ani nejmenší naději na úrodu. K tomu přicházejí špatné vyhlídky pro ozimy samé, špatné vyhlídky pro píci, která ve formě jetele vůbec se nevyskytuje, a sklizeň sena dá skrovný výtěžek. Proto zemědělství považuje za nesrozumitelné, že nyní, kdy jsme přímo přede žněmi - na Slovensku počnou za 8 až 14 dní, v našich krajích asi za 4neděle ještě nevíme, jak vysoké budou ceny obilí v příštím roce, že ještě ani přesně nevíme, zda ty nesmírně vysoké srážky se nechají v příštím roce padnouti. Se zřetelem k tísni zemědělství musíme se již nyní obávati snižování cen a přesto nebyla provedena úprava trhových pravidel na dobytčím trhu, přesto že se mluví o požadavcích intervenčních koupí v nouzových územích nebo o nějakých jiných opatřeních. Naopak, zjišťujeme, že dobytčí syndikát vyváží dobytek, aniž béře zřetel k tomu, zda tuzemské zemědělství bude s to spotřebitele na 100% uspokojiti. Jest tedy nutno a patří do rolnického zajištění, aby tato opatření byla co nejdříve provedena.

Musí nastati nespokojenost a neklid v zemědělství, když nebudou otázky cen co nejdříve rozřešeny a to tak, aby zemědělci byli s to dostáti svým povinnostem a přede vším ostatním udržeti rodinnou držbu. Jest ještě nutno, aby postižené oblasti, které byly obzvláště postiženy suchem, částečně také krupobitím - v olomoucké oblasti bylo obilí krupobitím místy až do 100 % zničeno, při čemž nejvíce těchto nouzových území jest obydleno Němci - byly komisionálně prohlášeny za postižená území a byly zastaveny exekuce na nezaplacené daně a učiněna opatření, aby rolník měl možnost svůj dobytek zachovati. Mimo to by mu musilo býti dáno k disposici osevní obilí pro podzimní setí.