Dále je třeba ostře se postaviti proti tomu, že tato důležitá osnova, která se bude vztahovati nejméně na 4 miliony lidí, je projednávána v parlamentě zkráceným řízením. Kromě toho je také třeba vznésti ostrý protest proti tomu, že k poradám o přepracování tohoto zákona nebyly také přizvány dvě dělnické organisace, a to česká Federace proletářské tělovýchovy a německý liberecký Atus, které dohromady mají ve svých řadách na 60.000 členů a jež svým vlivem podchycují velmi značné masy ve sportovním a tělovýchovném hnutí neorganisované mládeže.

Tento postup dokazuje, že zde nebyl vůbec vzat zřetel na organisace, s jejichž členskými masami musí býti pro případ obrany republiky počítáno a které v pádu napadení Československa fašistickým nepřítelem budou nejaktivnější, nejbojovnější a nejhrdinnější částí armády a které přinesou, jak ukazují zkušenosti ze Španělska, pro obranu demokracie a republiky a pro svobodu své země ty nejtěžší oběti. My s tohoto místa varujeme před úmyslem chtíti naši stranu a organisace nám blízké vyloučit z obrany republiky, neboť to by byla velmi záhubná politika, nepočítat s jedním milionem lidí, kteří stojí za námi a kteří v boji proti fašismu jsou a budou nejjistějšími a nejnadšenějšími bojovníky. Při tom říkám, že z obrany republiky proti fašismu se vyloučiti nedáme a že v tomto boji se s námi počítati musí stůj co stůj.

Branná výchova má připraviti a vychovati lid k obraně republiky pro případ války, má jej připraviti tak, aby ho bylo možno použíti ve frontě i v zapolí a ke všem službám, jak to obrana demokratické republiky bude vyžadovat.

Proto nesmí být brána formálně a prováděna byrokraticky, nesmí v ní vládnout starý předválečný militaristický duch. Tak to dělat, znamenalo by vyvolat v širokých vrstvách pracujícího lidu nedůvěru, znamenalo by, že by se z tak důležitého opatření stala švejkovina, která by obraně republiky v žádném případě neprospěla. Proto nejdůležitější bude, v jakém duchu bude branná výchova vedena a prováděna. Má-li branná výchova míti úspěch, musí mít důvěru ohromné většiny obyvatelstva, musí být vedena v duchu demokratickém, republikánském a antifašistickém, musejí se v ní uplatňovat snahy k zajištění světového míru, vnitřního upevnění a rozšíření demokratických svobod, musí být vedena myšlenkou zesílení vnějších vztahů, souvisících s úkoly bezpečnosti národů a věrnosti demokratickým a mírovým spojencům, a na konec v duchu národnostního smíru a vzájemné nacionální snášenlivosti. Jedině v takovémto duchu vedená branná výchova bude úspěšná a jedině touto cestou bude pro ni získáno všechno obyvatelstvo bez rozdílu politického přesvědčení, náboženského smýšlení a národnostní příslušnosti.

Zde třeba jasně říci, že - ke škodě tohoto důležitého opatření na obranu republiky nebylo takto s brannou výchovou počítáno. A velmi šeredně se mýlí autoři tohoto zákona, domnívají-li se, že k zajištění obrany republiky stačí pěstovat u obyvatelstva republiky vlastenecký cit, živé vědomí státní příslušnosti, úctu před zákony, nabádání obyvatelstva k rozumné šetrnosti a povznesení berní morálky. Jen v takovémto duchu vésti brannou výchovu, to nestačí. Na to nezískáte nezaměstnaného, ani špatně placeného dělníka, ani nedostatečně honorovaného zaměstnance a úředníka, ani hospodářsky ubíjeného živnostníka, natož lid a zejména mládež národnostních menšin tohoto státu!

Branná výchova lidu staví tedy do popředí otázku řešení sociálních problémů lidí. Sama důvodová zpráva mluví o tom, že moderní válka vyžaduje, aby byl pohotově co největší počet tělesně zdatných vojáků. Ovšem zde třeba říci, že jen cvičením a tělesnou výchovou se zdatnosti lidu nedosáhne. Jak může být zdatným dlouholetý nezaměstnaný dělník, žijící se svou rodinou s 10 a 20 korunovou žebračenkou? Jak může být zdatným dělník zaměstnaný, jehož mzda je tak nízká, že nestačí na minimální množství životních potřeb? A jak může býti nadšen pro obranu republiky ten zaměstnanec a úředník, který se svou rodinou živoří? A konečně i mezi živnostníky musí to po této stránce vyvolávat velké obavy. Tělesná zdatnost lidu, nutná v zájmu úspěšné obrany republiky, v zájmu zvýšené branné schopnosti všeho československého lidu vyžaduje, aby bylo ihned přikročeno k zahájení rozsáhlých investičních prací, na nichž by nezaměstnaní dělníci dostali práci, aby ihned byly upraveny podpory v nezaměstnanosti, aby dělníkům byly o 20 % zvýšeny mzdy na účet stále se zvyšujících zisků kapitalistů, aby byly upraveny platy zaměstnanců a úředníků a aby se živnostníkům dostalo takové pomoci a podpory, která by jim zajistila existenci. V zájmu obrany republiky je třeba zlomit a zničit zhoubný vliv a velezrádnou moc monopolů a kartelů a snížit na jejich účet ceny všech životních potřeb. Dát lidu jísti, dostatečně jísti - to je jediná cesta ke zvýšení tělesné zdatnosti pracujícího lidu!

Zavedení branné výchovy, která se vztahuje již na děti ode dne, kdy se počíná jejich povinnost školní docházky, stává se aktuálním problémem dětské generace. Těžké sociální poměry, které zavládly v rodinách pracujících, se tak tragicky dotýkají tělesného vývoje a zdravotního stavu dětí, že zde lze přímo mluvit o katastrofě. Dosavadní péče o děti nestačí, tu nutno řešiti velkoryse a pro všechny. A tu v zájmu republiky musí okamžitě pomoci stát i obce dostatečným stravováním a zvláštní péčí o děti přímo na školách, neboť záchranou dětí a mládeže před fysickou zkázou budou zachráněni budoucí ochránci republiky.

To, že je škola aktivně zatažena do branné výchovy, znamená hluboký převrat a zásah do vývoje a soukromého života dětí. A zde třeba varovat, aby výchova branná nebyla prováděna na úkor školní výchovy a prospěchu žactva a aby do škol nebyl zaváděn militarismus a duch hitlerovského bezduchého vojáčkování, aby v československé škole, která dík pokrokovému učitelstvu, pocházejícímu z lidu, byla dosti dobrá, nebyla omezována svoboda školy, nebyla paralysována demokratičnost školy a aby se nestala i místem tendenčního reakčního útoku na pokrokové učitele, což by znamenalo ohrožení zdárné branné výchovy dětí v duchu demokratickém, pokrokovém, a aby nevzniklo nebezpečí, že demokratická výchova by se mohla zvrhnouti ve směru fašistickém.

Ke stanovení věkové hranice 6 let jsme toho názoru, že nemůže býti ku prospěchu věci, budou-li se zatahovat do branné výchovy děti při tak nízkém věku, a doporučovali bychom, aby od 6 do 9 let byla s hlediska brannosti prováděna jen tomuto věku přiměřená tělovýchova při zvýšené péči zdravotní a aby se systematická branná výchova prováděla teprve od 10 let.

Nebezpečí napadení Československé republiky vyžaduje, aby pro její obranu byla zajištěna součinnost národnostních menšin. Nelze přecházeti, zda mládež nečeských národností zůstane v hodinách nebezpečí stranou nebo se stane pátou kolonou fašistického útočníka.

Jak je to důležité, ukazuje to, že největší německá tělocvičná organisace "Deutscher Turnverband", mající 200.000 členů a z toho 70.000 školních dětí a 50.000 mládeže od 14 do 18 let, je pod přímým vlivem Henleinovým a její členové jsou vychováváni v duchu republice nepřátelském a učí se zacházeti se zbraněmi, že je to organisace, jež v Československu tvoří pomocnou hitlerovskou armádu. Životním zájmem republiky je nedopustiti, aby národnostní menšiny byly hnány do náručí fašismu, nýbrž aby byly získány pro myšlenku obrany republiky po boku československého lidu. To vyžaduje, aby byla okamžitě řešena otázka národnostního vyrovnání a národnostní rovnoprávnosti na poli hospodářském, politickém i kulturním a aby byly ihned řešeny existenční otázky pracujícího lidu národnostních menšin.

Demokratický duch branné výchovy lidu musí býti v každém případě zajištěn. To znamená, že tato výchova nesmí býti jen v rukách byrokracie vojenské správy anebo vojenských štábů, nýbrž pod výhradním vedením demokratických zřízení, jako jsou ústřední, zemské a okresní výbory brannosti; ty nechť se stanou za součinnosti vojenské správy a vojenských úřadů rozhodujícími činiteli při provádění branné výchovy!

V místním měřítku navrhujeme zřízení místních výborů brannosti, které by jako demokratické orgány lidu spolu s činiteli výcvikového střediska brannou výchovu vedly a řídily.

Při tom tvrdíme, že tyto místní výbory v případě nebezpečí napadení republiky by hrály při její obraně velmi důležitou úlohu a staly by se orgány skutečné lidové obrany země, což zejména nelze přehlížeti, pokud se to týká pohraničního pásma, kde by v každém důležitějším místě měly takovéto výbory býti zřízeny.

Branná výchova nechť je vedena v duchu přísně demokratickém a každý, kdo má na zřeteli skutečnou obranu republiky, tedy i vojenští odborníci, nemohou se demokratického postupu při branné výchově báti, ba naopak musí jej vítati, neboť to bude jediná cesta, kterou pro obranu republiky budou získány tisíce a tisíce nadšených, uvědomělých a obětavých obránců.

Konečně třeba se postaviti proti tomu, aby podle §u 17 tohoto zákona byla dána široká možnost vylučovati z branné výchovy lidi podle volného uvážení jakýchsi orgánů, které v zákoně nejsou stanoveny a mají býti určeny vládním nařízením.

Žádáme a navrhujeme, aby o vyloučení rozhodovaly místní nebo okresní výbory brannosti s právem odvolati se až k ústřednímu výboru brannosti.

Dále se dožadujeme, aby učebné a cvičebné hodiny branné výchovy byly stanoveny tak, aby nerušily obvyklý týdenní odpočinek a nezbavily tak dělníka a zaměstnance možnosti načerpati nových sil, potřebných v zájmu zdraví i zaměstnání.

Vzhledem k tomu, že brannou výchovou je podchyceno všechno obyvatelstvo Československé republiky do 30 let a v pomocných a ochranných službách až do 60 let, ztrácí polovojenské a ozbrojené organisace a spolky jakéhokoli oprávnění, a proto se dožadujeme jejich okamžitého odzbrojení a rozpuštění. Tyto organisace a spolky neměly s lidem nikdy nic společného a jejich charakter byl vždy reakční a fašistický, nepřátelský lidu a dělnické třídě. Pro případ války by prakticky pro obranu republiky neměly žádnou cenu, neboť by se staly útočištěm bohatých ulejváků, kteří by se tímto způsobem zachraňovali od fronty.

Odmítnouti je třeba také § 62, podle kterého může okresní úřad žádati od spolků, zabývajících se tělesnou výchovou anebo sportem, předložení potřebných zpráv a výkazů o způsobu spolkové činnosti, i když nejde o spolky oprávněné k poskytování branné výchovy. To znamená hrubý zásah do spolkového zákona, který není ničím odůvodněn a jenž v praksi může znamenati persekuční postup proti dělnickým spolkům a organisacím.

Ku konci je třeba se zmíniti o poslední, ale velmi důležité otázce, o finančních nákladech. Řádně a masově prováděná branná výchova bude vyžadovati značných finančních prostředků. Bude to otázka zaopatření a vydržování hřišť, učeben, finanční náhrada cvičitelům a instruktorům, zaopatření cvičebných pomůcek, finanční pomoc nezaměstnané mládeži a učňům v zájmu umožnění jejich branné výchovy, finanční podpora tělovýchovným a sportovním organisacím provádějícím brannou výchovu. Stavíme se proti tomu, aby těmito náklady byly zatěžovány obce a tím ve skutečnosti pracující lid, a navrhujeme naopak, aby veškeré náklady spojené s prováděním tohoto zákona v jednotlivých oborech veřejné správy, jakož i v samosprávných svazcích byly hrazeny ze zvláštní daně, kterou budou zatíženy zbrojařské zisky, a ať tato daň se upraví zvláštním zákonem.

To je naše stanovisko k této osnově. I když jsme vyjádřili velké pochybnosti co do ustanovení tohoto zákona, věříme v demokratičnost a pokrokovost československého lidu, který nedopustí, aby branná výchova lidu, jakožto důležité opatření pro obranu republiky, mohla býti zneužita reakcí, ba naopak věříme, že se stane soustředěním všech demokratických sil pro obranu republiky proti fašismu. A proto s výhradou §§ 59 a 62 budeme pro osnovu zákona hlasovati. (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Langr (zvoní): Přerušuji projednávání tohoto odstavce, jakož i pořadu této schůze.

podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu obdrželi: na dnešní den posl. Ivák, Gajda, Kliment; na dnešní a zítřejší den posl. Borkaňuk, Beuer.

Místopředseda Langr sdělil, že se předsednictvo usneslo, aby se příští schůze konala v pátek dne 25. t. m. o půl 11. hod. dop. s

1. Zpráva výborů branného, kulturního a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 987) o branné výchově (tisk 1017).

2. Zpráva výborů ústavně-právního, soc.politického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 933) o úsporných opatřeních personálních (tisk 1024).

3. Zpráva výboru rozpočtového podle §u 35 jedn. řádu o vládním návrhu zákona (tisk 1009) o změně a doplnění některých právních ustanovení o poplatcích a jiných dávkách.

4. Zpráva výboru imunitního o žádosti vrch. stát. zastupitelství v Bratislavě v trest. věci posl. Hlinky (tisk 962).

5. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu trest. v Praze v trest. věci posl. Beneše (tisk 963).

6. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu trest. v Praze v trest. věci posl. Němce (čsl. soc. dem.) (tisk 964).

7. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu trest. v Praze v trest. věci posl. Stivína (tisk 965).

8. Zpráva výboru imunitního o žádosti ministerstva veř. zdravotnictví a těl. výchovy v disc. věci posl. dr Novotného (tisk 994).

Schůze skončena v 6 hod. 53 min. večer.