Dále je třeba ostře se postaviti proti tomu,
že tato důležitá osnova, která
se bude vztahovati nejméně na 4 miliony lidí,
je projednávána v parlamentě zkráceným
řízením. Kromě toho je také
třeba vznésti ostrý protest proti tomu, že
k poradám o přepracování tohoto zákona
nebyly také přizvány dvě dělnické
organisace, a to česká Federace proletářské
tělovýchovy a německý liberecký
Atus, které dohromady mají ve svých řadách
na 60.000 členů a jež svým vlivem podchycují
velmi značné masy ve sportovním a tělovýchovném
hnutí neorganisované mládeže.
Tento postup dokazuje, že zde nebyl vůbec vzat zřetel
na organisace, s jejichž členskými masami musí
býti pro případ obrany republiky počítáno
a které v pádu napadení Československa
fašistickým nepřítelem budou nejaktivnější,
nejbojovnější a nejhrdinnější
částí armády a které přinesou,
jak ukazují zkušenosti ze Španělska, pro
obranu demokracie a republiky a pro svobodu své země
ty nejtěžší oběti. My s tohoto
místa varujeme před úmyslem chtíti
naši stranu a organisace nám blízké
vyloučit z obrany republiky, neboť to by byla velmi
záhubná politika, nepočítat s jedním
milionem lidí, kteří stojí za námi
a kteří v boji proti fašismu jsou a budou nejjistějšími
a nejnadšenějšími bojovníky. Při
tom říkám, že z obrany republiky proti
fašismu se vyloučiti nedáme a že v tomto
boji se s námi počítati musí stůj
co stůj.
Branná výchova má připraviti a vychovati
lid k obraně republiky pro případ války,
má jej připraviti tak, aby ho bylo možno použíti
ve frontě i v zapolí a ke všem službám,
jak to obrana demokratické republiky bude vyžadovat.
Proto nesmí být brána formálně
a prováděna byrokraticky, nesmí v ní
vládnout starý předválečný
militaristický duch. Tak to dělat, znamenalo by
vyvolat v širokých vrstvách pracujícího
lidu nedůvěru, znamenalo by, že by se z tak
důležitého opatření stala švejkovina,
která by obraně republiky v žádném
případě neprospěla. Proto nejdůležitější
bude, v jakém duchu bude branná výchova vedena
a prováděna. Má-li branná výchova
míti úspěch, musí mít důvěru
ohromné většiny obyvatelstva, musí být
vedena v duchu demokratickém, republikánském
a antifašistickém, musejí se v ní uplatňovat
snahy k zajištění světového míru,
vnitřního upevnění a rozšíření
demokratických svobod, musí být vedena myšlenkou
zesílení vnějších vztahů,
souvisících s úkoly bezpečnosti národů
a věrnosti demokratickým a mírovým
spojencům, a na konec v duchu národnostního
smíru a vzájemné nacionální
snášenlivosti. Jedině v takovémto duchu
vedená branná výchova bude úspěšná
a jedině touto cestou bude pro ni získáno
všechno obyvatelstvo bez rozdílu politického
přesvědčení, náboženského
smýšlení a národnostní příslušnosti.
Zde třeba jasně říci, že - ke
škodě tohoto důležitého opatření
na obranu republiky nebylo takto s brannou výchovou počítáno.
A velmi šeredně se mýlí autoři
tohoto zákona, domnívají-li se, že k
zajištění obrany republiky stačí
pěstovat u obyvatelstva republiky vlastenecký cit,
živé vědomí státní příslušnosti,
úctu před zákony, nabádání
obyvatelstva k rozumné šetrnosti a povznesení
berní morálky. Jen v takovémto duchu vésti
brannou výchovu, to nestačí. Na to nezískáte
nezaměstnaného, ani špatně placeného
dělníka, ani nedostatečně honorovaného
zaměstnance a úředníka, ani hospodářsky
ubíjeného živnostníka, natož lid
a zejména mládež národnostních
menšin tohoto státu!
Branná výchova lidu staví tedy do popředí
otázku řešení sociálních
problémů lidí. Sama důvodová
zpráva mluví o tom, že moderní válka
vyžaduje, aby byl pohotově co největší
počet tělesně zdatných vojáků.
Ovšem zde třeba říci, že jen cvičením
a tělesnou výchovou se zdatnosti lidu nedosáhne.
Jak může být zdatným dlouholetý
nezaměstnaný dělník, žijící
se svou rodinou s 10 a 20 korunovou žebračenkou? Jak
může být zdatným dělník
zaměstnaný, jehož mzda je tak nízká,
že nestačí na minimální množství
životních potřeb? A jak může býti
nadšen pro obranu republiky ten zaměstnanec a úředník,
který se svou rodinou živoří? A konečně
i mezi živnostníky musí to po této stránce
vyvolávat velké obavy. Tělesná zdatnost
lidu, nutná v zájmu úspěšné
obrany republiky, v zájmu zvýšené branné
schopnosti všeho československého lidu vyžaduje,
aby bylo ihned přikročeno k zahájení
rozsáhlých investičních prací,
na nichž by nezaměstnaní dělníci
dostali práci, aby ihned byly upraveny podpory v nezaměstnanosti,
aby dělníkům byly o 20 % zvýšeny
mzdy na účet stále se zvyšujících
zisků kapitalistů, aby byly upraveny platy zaměstnanců
a úředníků a aby se živnostníkům
dostalo takové pomoci a podpory, která by jim zajistila
existenci. V zájmu obrany republiky je třeba zlomit
a zničit zhoubný vliv a velezrádnou moc monopolů
a kartelů a snížit na jejich účet
ceny všech životních potřeb. Dát
lidu jísti, dostatečně jísti - to
je jediná cesta ke zvýšení tělesné
zdatnosti pracujícího lidu!
Zavedení branné výchovy, která se
vztahuje již na děti ode dne, kdy se počíná
jejich povinnost školní docházky, stává
se aktuálním problémem dětské
generace. Těžké sociální poměry,
které zavládly v rodinách pracujících,
se tak tragicky dotýkají tělesného
vývoje a zdravotního stavu dětí, že
zde lze přímo mluvit o katastrofě. Dosavadní
péče o děti nestačí, tu nutno
řešiti velkoryse a pro všechny. A tu v zájmu
republiky musí okamžitě pomoci stát
i obce dostatečným stravováním a zvláštní
péčí o děti přímo na
školách, neboť záchranou dětí
a mládeže před fysickou zkázou budou
zachráněni budoucí ochránci republiky.
To, že je škola aktivně zatažena do branné
výchovy, znamená hluboký převrat a
zásah do vývoje a soukromého života
dětí. A zde třeba varovat, aby výchova
branná nebyla prováděna na úkor školní
výchovy a prospěchu žactva a aby do škol
nebyl zaváděn militarismus a duch hitlerovského
bezduchého vojáčkování, aby
v československé škole, která dík
pokrokovému učitelstvu, pocházejícímu
z lidu, byla dosti dobrá, nebyla omezována svoboda
školy, nebyla paralysována demokratičnost školy
a aby se nestala i místem tendenčního reakčního
útoku na pokrokové učitele, což by znamenalo
ohrožení zdárné branné výchovy
dětí v duchu demokratickém, pokrokovém,
a aby nevzniklo nebezpečí, že demokratická
výchova by se mohla zvrhnouti ve směru fašistickém.
Ke stanovení věkové hranice 6 let jsme toho
názoru, že nemůže býti ku prospěchu
věci, budou-li se zatahovat do branné výchovy
děti při tak nízkém věku, a
doporučovali bychom, aby od 6 do 9 let byla s hlediska
brannosti prováděna jen tomuto věku přiměřená
tělovýchova při zvýšené
péči zdravotní a aby se systematická
branná výchova prováděla teprve od
10 let.
Nebezpečí napadení Československé
republiky vyžaduje, aby pro její obranu byla zajištěna
součinnost národnostních menšin. Nelze
přecházeti, zda mládež nečeských
národností zůstane v hodinách nebezpečí
stranou nebo se stane pátou kolonou fašistického
útočníka.
Jak je to důležité, ukazuje to, že největší
německá tělocvičná organisace
"Deutscher Turnverband", mající 200.000
členů a z toho 70.000 školních dětí
a 50.000 mládeže od 14 do 18 let, je pod přímým
vlivem Henleinovým a její členové
jsou vychováváni v duchu republice nepřátelském
a učí se zacházeti se zbraněmi, že
je to organisace, jež v Československu tvoří
pomocnou hitlerovskou armádu. Životním zájmem
republiky je nedopustiti, aby národnostní menšiny
byly hnány do náručí fašismu,
nýbrž aby byly získány pro myšlenku
obrany republiky po boku československého lidu.
To vyžaduje, aby byla okamžitě řešena
otázka národnostního vyrovnání
a národnostní rovnoprávnosti na poli hospodářském,
politickém i kulturním a aby byly ihned řešeny
existenční otázky pracujícího
lidu národnostních menšin.
Demokratický duch branné výchovy lidu musí
býti v každém případě
zajištěn. To znamená, že tato výchova
nesmí býti jen v rukách byrokracie vojenské
správy anebo vojenských štábů,
nýbrž pod výhradním vedením demokratických
zřízení, jako jsou ústřední,
zemské a okresní výbory brannosti; ty nechť
se stanou za součinnosti vojenské správy
a vojenských úřadů rozhodujícími
činiteli při provádění branné
výchovy!
V místním měřítku navrhujeme
zřízení místních výborů
brannosti, které by jako demokratické orgány
lidu spolu s činiteli výcvikového střediska
brannou výchovu vedly a řídily.
Při tom tvrdíme, že tyto místní
výbory v případě nebezpečí
napadení republiky by hrály při její
obraně velmi důležitou úlohu a staly
by se orgány skutečné lidové obrany
země, což zejména nelze přehlížeti,
pokud se to týká pohraničního pásma,
kde by v každém důležitějším
místě měly takovéto výbory
býti zřízeny.
Branná výchova nechť je vedena v duchu přísně
demokratickém a každý, kdo má na zřeteli
skutečnou obranu republiky, tedy i vojenští
odborníci, nemohou se demokratického postupu při
branné výchově báti, ba naopak musí
jej vítati, neboť to bude jediná cesta, kterou
pro obranu republiky budou získány tisíce
a tisíce nadšených, uvědomělých
a obětavých obránců.
Konečně třeba se postaviti proti tomu, aby
podle §u 17 tohoto zákona byla dána široká
možnost vylučovati z branné výchovy
lidi podle volného uvážení jakýchsi
orgánů, které v zákoně nejsou
stanoveny a mají býti určeny vládním
nařízením.
Žádáme a navrhujeme, aby o vyloučení
rozhodovaly místní nebo okresní výbory
brannosti s právem odvolati se až k ústřednímu
výboru brannosti.
Dále se dožadujeme, aby učebné a cvičebné
hodiny branné výchovy byly stanoveny tak, aby nerušily
obvyklý týdenní odpočinek a nezbavily
tak dělníka a zaměstnance možnosti načerpati
nových sil, potřebných v zájmu zdraví
i zaměstnání.
Vzhledem k tomu, že brannou výchovou je podchyceno
všechno obyvatelstvo Československé republiky
do 30 let a v pomocných a ochranných službách
až do 60 let, ztrácí polovojenské a
ozbrojené organisace a spolky jakéhokoli oprávnění,
a proto se dožadujeme jejich okamžitého odzbrojení
a rozpuštění. Tyto organisace a spolky neměly
s lidem nikdy nic společného a jejich charakter
byl vždy reakční a fašistický,
nepřátelský lidu a dělnické
třídě. Pro případ války
by prakticky pro obranu republiky neměly žádnou
cenu, neboť by se staly útočištěm
bohatých ulejváků, kteří by
se tímto způsobem zachraňovali od fronty.
Odmítnouti je třeba také § 62, podle
kterého může okresní úřad
žádati od spolků, zabývajících
se tělesnou výchovou anebo sportem, předložení
potřebných zpráv a výkazů o
způsobu spolkové činnosti, i když nejde
o spolky oprávněné k poskytování
branné výchovy. To znamená hrubý zásah
do spolkového zákona, který není ničím
odůvodněn a jenž v praksi může
znamenati persekuční postup proti dělnickým
spolkům a organisacím.
Ku konci je třeba se zmíniti o poslední,
ale velmi důležité otázce, o finančních
nákladech. Řádně a masově prováděná
branná výchova bude vyžadovati značných
finančních prostředků. Bude to otázka
zaopatření a vydržování hřišť,
učeben, finanční náhrada cvičitelům
a instruktorům, zaopatření cvičebných
pomůcek, finanční pomoc nezaměstnané
mládeži a učňům v zájmu
umožnění jejich branné výchovy,
finanční podpora tělovýchovným
a sportovním organisacím provádějícím
brannou výchovu. Stavíme se proti tomu, aby těmito
náklady byly zatěžovány obce a tím
ve skutečnosti pracující lid, a navrhujeme
naopak, aby veškeré náklady spojené
s prováděním tohoto zákona v jednotlivých
oborech veřejné správy, jakož i v samosprávných
svazcích byly hrazeny ze zvláštní daně,
kterou budou zatíženy zbrojařské zisky,
a ať tato daň se upraví zvláštním
zákonem.
To je naše stanovisko k této osnově. I když
jsme vyjádřili velké pochybnosti co do ustanovení
tohoto zákona, věříme v demokratičnost
a pokrokovost československého lidu, který
nedopustí, aby branná výchova lidu, jakožto
důležité opatření pro obranu
republiky, mohla býti zneužita reakcí, ba naopak
věříme, že se stane soustředěním
všech demokratických sil pro obranu republiky proti
fašismu. A proto s výhradou §§ 59 a 62 budeme
pro osnovu zákona hlasovati. (Potlesk komunistických
poslanců.)
Místopředseda Langr (zvoní): Přerušuji
projednávání tohoto odstavce, jakož
i pořadu této schůze.
podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu obdrželi:
na dnešní den posl. Ivák, Gajda,
Kliment; na dnešní a zítřejší
den posl. Borkaňuk, Beuer.
Místopředseda Langr sdělil, že
se předsednictvo usneslo, aby se příští
schůze konala v pátek dne 25. t. m. o půl
11. hod. dop. s
1. Zpráva výborů branného, kulturního
a rozpočtového o vládním návrhu
zákona (tisk 987) o branné výchově
(tisk 1017).
2. Zpráva výborů ústavně-právního,
soc.politického a rozpočtového o vládním
návrhu zákona (tisk 933) o úsporných
opatřeních personálních (tisk 1024).
3. Zpráva výboru rozpočtového podle
§u 35 jedn. řádu o vládním návrhu
zákona (tisk 1009) o změně a doplnění
některých právních ustanovení
o poplatcích a jiných dávkách.
4. Zpráva výboru imunitního o žádosti
vrch. stát. zastupitelství v Bratislavě v
trest. věci posl. Hlinky (tisk 962).
5. Zpráva výboru imunitního o žádosti
kraj. soudu trest. v Praze v trest. věci posl. Beneše
(tisk 963).
6. Zpráva výboru imunitního o žádosti
kraj. soudu trest. v Praze v trest. věci posl. Němce
(čsl. soc. dem.) (tisk 964).
7. Zpráva výboru imunitního o žádosti
kraj. soudu trest. v Praze v trest. věci posl. Stivína
(tisk 965).
8. Zpráva výboru imunitního o žádosti
ministerstva veř. zdravotnictví a těl. výchovy
v disc. věci posl. dr Novotného (tisk 994).