Místopředseda Košek (zvoní):
Dalším řečníkem je p. posl.
Zajíc. Dávám mu slovo.
Posl. Zajíc: Vážená sněmovno!
Při projednávání osnovy zákona
tisk 980 ... (Výkřiky poslanců strany
komunistické.)
Místopředseda Košek (zvoní):
Prosím o klid.
Posl. Zajíc (pokračuje): . . . o pravomoci
guvernéra Podkarpatské Rusi pokládám
za svou povinnost, abych především poděkoval
panu předsedovi vlády a všem členům
vlády, že při projednávání
tohoto návrhu zákona projevili vzácné
pochopení pro potřeby Podkarpatské Rusi.
Zároveň konstatuji, že předložený
návrh je návrhem vyplynulým ze spolupráce
všech koalovaných stran na Podkarpatské Rusi
a že tyto koalované strany řešily a podávaly
tento návrh, aby prospěl karpatoruskému lidu,
a že tento návrh nepokládají za návrh
konečný, nýbrž za první etapu
autonomie Podkarpatské Rusi.
Guvernér, který je representantem Podkarpatské
Rusi, je důvěrníkem vlády a hlavy
státu. Jako takový má býti pojítkem
mezi karpatoruským lidem, vládou a hlavou státu.
Z této funkce vyplývají veškerá
práva, která jsou guvernérovi tímto
zákonem dána. Ale nejenom ve smyslu zákona,
nýbrž i ve smyslu všeobecně platných
zásad, že z práv vyplývají také
povinnosti, má guvernér zároveň za
povinnost dbáti blaha veškerého obyvatelstva
na Podkarpatské Rusi a má dbáti, aby státní
myšlenka na Podkarpatské Rusi trvale zapustila své
kořeny a aby vědomí jednotné státní
sounáležitosti hluboce proniklo do vědomí
veškerého obyvatelstva na Podkarpatské Rusi.
Tím, že guvernér podává návrhy
vládě, (Výkřiky poslanců
strany komunistické: Vy jste dnes milionář!)
- pánové, můžeme si to vyměniti
- tím, že guvernér Podkarpatské Rusi
má právo předkládat vládě
návrhy, tím, že má právo býti
zván i do schůzí vlády, má
možnost informovati vládu a rozhodující
činitele, a jsou mu tudíž dány veškeré
předpoklady k plněni funkce důvěrníka
vlády a hlavy státu.
Podle ústavní listiny přísluší
guvernéru působnost ve věcech jazykových,
vyučovacích, náboženských a místní
správy. Podle předložené osnovy do působnosti
guvernéra ve věcech jazykových přísluší
schvalování učebnic na všech ruských
školách po stránce jazykové, dále
rozhodování nebo spolurozhodování
v otázkách jazykových vůbec. Jestliže
dříve bylo vytýkáno, že o jazykových
otázkách rozhodovalo ministerstvo školství,
nyní bude míti výhradní právo
schvalovati učebnice autonomní představitel,
guvernér Podkarpatské Rusi. Ve věcech školské
správy a péče o osvětu a umění
přísluší guvernérovi kompetence,
která z převážné části
příslušela ministerstvu školství
a nár. osvěty. V těchto otázkách,
ať věcných nebo personálních,
rozhoduje jednak guvernér sám, jednak spolurozhoduje
se školským referátem. Ve věcech náboženských
přejímá guvernér většinu
práv, která byla vyhrazena ministerstvu školství
a nár. osvěty, a mimo to patronátní
práva, která měl ministr zemědělství.
První krok k vybudování autonomie Podkarpatské
Rusi je učiněn. Tento krok upřímně
vítáme, dovolte mi však, abych zároveň
projevil velmi vážnou obavu, že s tímto
prvním krokem podkarpatoruské obyvatelstvo nebude
spokojeno. A proč nebude spokojeno? (Výkřiky
komunistických poslanců.) Nebude spokojeno proto,
že jak pánové se strany levé, tak pánové
se strany pravé soustavnou agitací protistátní
vychovávají tento lid k nenávisti proti státu
samému. (Výkřiky.)
Místopředseda Košek (zvoní):
Prosím o klid.
Posl. Zajíc (pokračuje): V důsledku
rozvratné agitace neodpovědných živlů,
ať se strany komunistické nebo se strany fencikovské
nebo kurťakovské, lid se domnívá, že
autonomie bude znamenat rozřešení všech
těžkých problémů hospodářských.
(Posl. Kopecký: Váš režim je nepřátelský
státu!) Váš režim přinesl nejlepší
ovoce na Podkarpatské Rusi, poněvadž vaši
lidé dovedou zabíjet naše starosty. (Výkřiky
odporu.) V Kanoře, jak bylo prokázáno,
náš vládní komisař byl zabit
vašimi lidmi. (Výkřiky. - Místopředseda
Košek zvoní.) Fakt je, že Československá
republika na Podkarpatské Rusi vykonala velmi mnoho. Chtěl
bych jen několika ciframi dokumentovat, co na Podkarpatské
Rusi vykonala ve školství. Dědictví,
které jsme převzali z rukou maďarských,
není jistě dědictvím nejlepším.
Jestliže bylo po převratu na Podkarpatské Rusi
35.000 nezaškolených dětí, jestliže
90 % veškerého obyvatelstva bylo negramotné
a jestliže dnes jest dohromady jen asi 1500 nezaškolených
dětí, jestliže dnes tam jest o 300 obecných
škol více, jestliže je tam dnes o 20 měšťanských
škol více, pak jistě československá
vláda vykonala po stránce kulturní na Podkarpatské
Rusi veliký kus práce. (Výkřiky.
- Místopředseda Košek zvoní.)
Země podkarpatoruská je země chudá.
Podkarpatská Rus potřebuje beze sporu velmi značných
investic. Chtěl bych však poukázati, že
Podkarpatská Rus jako samosprávná jednotka
je zemí velmi bohatou, poněvadž nemá
žádné dluhy. (Výkřiky komunistických
poslanců.) Naproti tomu ostatní země
měly v r. 1928 1 miliardu 800 milionů Kč
dluhů. Ale za to jiné země Československé
republiky mají provedené investice, komasace, regulace,
kdežto Podkarpatská Rus není sice zemí
zadluženou, ale nemá ani potřebných
komunikací, nemá provedené regulace řek
a potoků, nemá provedené komasace, nemá
meliorace, nemá v pořádku silnice atd. Na
druhé straně ovšem jako samosprávná
jednotka je téměř bez dluhů.
My se dožadujeme, aby veškerým otázkám
hospodářským na Podkarpatské Rusi
byla věnována co největší pozornost.
Především je to geologický průzkum
země. Podkarpatská Rus není po stránce
geologické prozkoumána. Dožadujeme se toho,
aby státní ústav geologický dostával
co největší podporu, aby Podkarpatská
Rus mohla býti prozkoumána.
Poukazujeme na velmi důležitý výskyt
nafty. Jestliže se provádí pouze jedna vrtba
na naftu u Jasiny, pak to není dostatečné,
poněvadž nafta na Podkarpatské Rusi objevuje
se i povrchově. Proto je potřebí, aby vrtby
na naftu na Podkarpatské Rusi byly prováděny
na více místech. (Předsednictví
se ujal předseda Malypetr.) Před válkou
byl dokonce i určitý průmysl, který
byl vybudován na výskytu železných rud
na Podkarpatské Rusi. Ruda tato není snad dosti
kvalitní, ale průmysl tento byl dosti veliký.
Po válce zanikl. Přes to by bylo účelné
zkoumati nové možnosti využití této
rudy. Dále je to otázka mramoru, alunitu, otázka
bauksitu, ze kterého by bylo možno vyráběti
umělá hnojiva.
Nízké naturální výnosy . .
. . (Výkřiky komunistických poslanců.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Posl. Zajíc (pokračuje): . . . . které
na Podkarpatské Rusi se projevují, vyžadují,
aby byl proveden chemický a pedologický rozbor půd,
který by naznačil, jakým způsobem
a jaké množství jednotlivých umělých
hnojiv je potřebí užívat u zemědělské
půdy na Podkarpatské Rusi.
Špatná přístupnost půdy a pastevní
hospodaření jsou rovněž příčinou
nízkých naturálních výnosů.
Populace obyvatelstva, která činí 20%, což
na 726.000 obyvatel znamená roční přírůstek
13.600, vyžaduje bezpodmínečné, aby
byl vyřešen celý problém půdní
na Podkarpatské Rusi. Je to otázka urbariální,
kompossesorátní, je to otázka vyměřování
na Podkarpatské Rusi, tedy reambulace, je třeba
dáti do pořádku pozemkové knihy, poněvadž
tam, kde nejsou v pořádku pozemkové knihy,
není možno získati hypotekárního
úvěru.
Pokud se týče komunikace, chtěl bych poukázati,
že na 100 km plošné výměry připadá
v celé republice 49.75 km, z toho v Čechách
71.12 km, na Moravě a Slezsku 59.45 km, na Slovensku 29˙74
km a na Podkarpatské Rusi jenom 18.70 km. Z toho je viděti,
že Podkarpatská Rus, pokud se týká silnic,
je naprosto nedostatečně vybavena. Při tom
dlužno přihlédnouti k tomu, že ze silniční
sítě na Podkarpatské Rusi je 576 km státních
silnic, 736 km zemských silnic a 1040 km vicinálních
silnic. Tedy zde vidíme ten úžasný nepoměr,
který je mezi silnicemi státními, zemskými
a vicinálními. A proto je bezpodmínečnou
nutností, aby inkamerace silnic zemských, případně
vicinálních byla urychleným tempem prováděna.
Rovněž se dožadujeme postavení severní
a střední silniční magistrály
a doplnění silniční sítě
tak, aby každá obec na Podkarpatské Rusi byla
zpřístupněna všem vozidlům.
Pokud se týče železniční sítě,
konstatuji jen, že Podkarpatská Rus z celkové
délky železniční sítě
má 4.04%, naproti tomu úzkokolejných tratí
má 28 % a mimo to 280 km drah lesních, které
však nemohou býti používány pro
dopravu osob, ač v zájmu národohospodářském
je nutno, aby těchto drah mohlo používat také
obyvatelstvo Podkarpatské Rusi.
Rovněž se dožadujeme vybudování
nové železniční magistrály, která
by vedla z Užhorodu přes Mukačevo do Chustu.
Mimo to je třeba vybudovat novou železnici místo
peážní tratě, která vede po rumunském
území z Terešvy do Trebušan.
Otázka úpravy tarifů je enormně důležitá,
poněvadž neupraveností tarifů je Podkarpatská
Rus dvojnásobně bita. Jednak obyvatel Podkarpatské
Rusi doplácí na to, co se dováží
v důsledku vysokých tarifů (Výkřiky
komunistických poslanců.), a za druhé
musí lacino prodávat, co se z Podkarpatské
Rusi vyváží. Chtěl bych jen konstatovati,
že železniční tarif, kterého se
používá z Podkarpatské Rusi do Vídně
přes Maďarsko, je výhodnější
než tarif přes Československo.
Pokud se týče pošt, je nutno vykonati rovněž
velmi mnoho. U ředitelství pošt v Bratislavě
připadá 1 poštovní úřad
na 40 km2 nebo na 3244 obyvatelů, u ředitelství
v Košicích na 56 km2 nebo 3276 obyvatelů,
na Podkarpatské Rusi na 110 km2 nebo 6833 obyvatelů.
Na Podkarpatské Rusi je ze 495 obcí 337 bez doručování
poštovními zřízenci. (Výkřiky
komunistických poslanců: Mluvte o svých milionech!)
Již jsem, pane kolego, prohlásil, že jsem
ochoten veřejně účtovati.
Těžké problémy, které je na Podkarpatské
Rusi potřebí vyřešiti, vyžadují,
aby úřednictva spravujícího Podkarpatskou
Rus bylo dostatečné množství, a na druhé
straně, aby toto úřednictvo bylo náležitým
způsobem odměňováno. Musím
si stěžovat, že systemisace úřednictva,
která byla na Podkarpatské Rusi provedena, není
spravedlivá. Jednak je úředníků
málo a za druhé, speciálně pokud se
týče vyšších platových stupnic,
je jich na Podkarpatské Rusi minimální množství.
Proto prosíme, aby při provádění
resystemisace právě vzhledem k významu Podkarpatské
Rusi a vzhledem k těžkým a vážným
úkolům, které mají býti na
Podkarpatské Rusi vyřešeny, byl počet
úřednictva rozmnožen na takovou míru,
aby řešení potřebných úkolů
mohlo býti co nejrychleji provedeno a zároveň
aby mohlo býti úřednictvo honorováno
ve formě úpravy vyšších hodnostních
tříd.
Chtěl bych také s tohoto místa konstatovat,
že řada úředníků, kteří
slouží na Podkarpatské Rusi od r. 1919 nebo
1920, dožaduje se přeložení zpět
do Čech nebo na Moravu. Hlavně se to týká
úředníků administrativních.
Podá-li si však úředník, který
je ve IV. platové stupnici a je na Podkarpatské
Rusi od r. 1919, žádost o přeložení
do Čech nebo na Moravu, zemský úřad
v Čechách nebo na Moravě tohoto úředníka
nepřijme, poněvadž je ve IV. plat. stupnici,
čímž by prý byl proveden "Einschub".
Dožadujeme se, aby pro celou republiku byl proveden jednotný
statut, aby veřejní zaměstnanci, kteří
působí na Podkarpatské Rusi, nepokládali
se za vyděděnce.
Chtěl bych nyní, vážená sněmovno,
pokud se týká českého školství,
kterou otázkou zabýval se kolega dr Fencik
a inž. Schwarz, říci, že vycházím
ze zásady Jana Amose Komenského, že rodičové
mají právo posílati své děti
do takové školy, která vyučuje dítě
v jazyku národním, a to nejenom pokud se týká
přímo jazyka, nýbrž i pokud se týká
ducha. Myslím, že Češi na Podkarpatské
Rusi jako vládnoucí národ mají tím
spíše toto právo a že by bylo krajně
nespravedlivé, aby české úřednictvo,
které koná těžké poslání
na Podkarpatské Rusi, bylo honorováno tím,
že by muselo své děti posílati do škol,
kde je jazykový chaos, kde v jedné třídě
učí se podle jedné gramatiky a v druhé
podle druhé gramatiky. (Výkřiky komunistických
poslanců.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Posl. Zajíc (pokračuje): Vážená
sněmovno, myslím, že neexistuje na celém
světě stát, který by zabraňoval
dětem vyučovati se státnímu jazyku,
ale my takovým státem jsme. Jestliže na př.
přijdou Maďaři a dožadují se, aby
mohli své děti ... (Výkřiky komunistických
poslanců.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Posl. Zajíc (pokračuje): ... posílati
do české školy, pak jim to není dovoleno,
a proto se maďarské dítě nemůže
naučiti státnímu jazyku a, poněvadž
neovládá státní jazyk, nesmí
se státi ani na vojně desátníkem ani
četařem, toto dítě nemůže
se dostat do státního úřadu, poněvadž
neovládá státní jazyk, a nemůže
se stát ani řádným řemeslníkem,
poněvadž neovládá státní
jazyk. Tak je třeba se dívati. Musíme si
položiti otázku, zda máme právo zabraňovati
dětem nebo rodičům, aby jejich děti
nesměly se učiti státnímu jazyku.
Pokud se týká čechisace, jistě nechceme
nikoho čechisovat. (Výkřiky.) Kol.
dr Fencik tvrdil, že je na Podkarpatské Rusi
700 českých škol. Vážená
sněmovno, račte uvážiti, že Podkarpatská
Rus má 495 obcí. Kdyby měla 700 českých
škol, znamenalo by to, že téměř
v každé obci jsou potom dvě české
školy. (Výkřiky komunistických poslanců.)
.
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Posl. Zajíc (pokračuje): Na Podkarpatské
Rusi nejsou žádné stovky českých
škol. České školy tam jsou pro české
děti, avšak žádné nečeské
dítě není nuceno do českých
škol choditi, naopak, jestliže se hlásí
dítě rusínské nebo ruské národnosti
do české školy, bývá pravidelně
odmítáno. (Výborně!)
Jestliže pan inž. Schwarz mluvil o nenávisti
proti Čechům na Podkarpatské Rusi, pak mohu
konstatovati, že tato nenávist proti Čechům
je vyvolávána ze dvou stran: je to z této
strany (ukazuje do komunistických lavic), odkud
je vyvolávána nenávist proti Čechům
(Výkřiky komunistických poslanců.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Posl. Zajíc (pokračuje): . . . a je
to zároveň i ze řad pana dr Fencika.
Jestliže pan dr Fencik řekl, že je nevinen,
když posl. sněmovna byla požádána,
aby ho vydala na základě obvinění
z provinění proti § § 1 a 2 zákona
na ochranu republiky, - jeho obhájcem je pan inž.
Schwarz - domnívám se, že není
potřebí žádné obhajoby. Snad
všichni máme pevnou víru ve spravedlnost a
neodvislost soudů a není třeba, aby kolegové
pana dr Fencika a pan inž. Schwarz běhali
po různých směrodatných činitelích
a dožadovali se, aby tato imunitní záležitost
nebyla projednávána. Tato imunitní záležitost
byla již v posl. sněmovně, byla však vrácena
zpět imunitnímu výboru. Jestliže pan
dr Fencik se cítí nevinen, nechť tuto
svoji nevinnost, pokud se týká podezření
z úkladů proti Československé republice,
jde prokazovati před soud. (Výborně! -
Potlesk.)
Vážená sněmovno, chtěl bych jenom
ještě znovu upozorniti, že Podkarpatská
Rus s hlediska mezinárodního má enormní
důležitost, poněvadž je mostem Malé
dohody a právě s tohoto hlediska je také
předmětem různých zahraničních
experimentů. Jak jeden, tak druhý stát, které
mají zájem, aby měly společnou hranici,
investují do politických hnutí na Podkarpatské
Rusi velmi značné částky. Těmito
penězi zakupují duše a celá politická
hnutí, a tato politická hnutí směřují
proti celistvosti státu československého.
Je potřebí, aby si vláda Československé
republiky uvědomila důležitost Podkarpatské
Rusi a aby se nedály takové případy,
které se na Podkarpatské Rusi v tisku dějí.
Píše se na příklad (čte):
"Již 18 roků naše Podkarpatsko sténá
pod panováním českých straníků-břicháčů."
"Již 18 roků pijí naši krev české
stranické pijavice. Pijí a budou píti, pokud
my všichni budeme hloupí, pokud budeme věřit
všelijakým komunistům, socialistům,
... agrárníkům a j." "Naši
nepřátelé budou z nás ssáti
krev do poslední kapky, vezmou nám poslední
košili, poslední krávu, budou nás zavírati
do vězení pro otýpku roští, budou
z nás dělat žebráky, pokud neuděláme
konec všem stranám a nepochopíme, že na
své vlastní půdě nesmíme dovoliti
panovati česko-židovským marxistům."
Je samozřejmou věcí, že když se
něco takového píše v novinách,
kde český národ je vystavován nenávisti,
že tato nenávist se šíří
lavinovitě. A je velkou chybou, že velmi často
lidé, kteří pracují přímo
proti státu, jsou za tuto práci i státem
odměňováni tím, že jsou ve státních
službách. Je potřebí, aby si stát
uvědomil, že pouze tenkráte může
splniti veškeré své úkoly, jestliže
má naprosto spolehlivé zaměstnanectvo. Jestliže
však toto zaměstnanectvo za peníze státu
pracuje proti státu, je to zjev velmi nezdravý.
Koaliční strany na Podkarpatské Rusi, bez
ohledu nalevo či napravo, budou vždycky spolupracovati
na těžkých problémech Podkarpatské
Rusi a také se všemožně vynasnaží,
aby konsolidace poměrů na Podkarpatské Rusi
postupovala tempem co nejrychlejším. (Potlesk.
- Výkřiky komunistických poslanců.)