Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Resoluce posl. Kuta:
Vláda se vybízí, aby v nejbližší
době předložila návrh zákona
o stálých voličských seznamech a v
něm přihlížela zejména k tomu,
a) aby období zhotovování voličských
seznamů bylo prodlouženo,
b) aby bylo umožněno reklamační řízení
ještě v době předvolební,
c) aby užší technickou součinností
orgánů pověřených sestavováním
stálých seznamů voličských
s orgány policejní služby přihlašovací
zabráněno bylo pozbývání volebního
práva zejména u vrstev obyvatelstva za prací
se stěhujících,
d) aby vhodnější úpravou termínů
reklamačního řízení nebo opatřením
jiným bylo umožněno posluchačům
vysokých škol vykonávati své volební
právo.
Místopředseda dr Markovič (zvoní):
Žiadam pána zpravodajcu, aby sa vyslovil o tejto
rezolúcii.
Zpravodaj posl. Otáhal: O této resoluci jsem
se již vyslovil v úvodním slově a navrhoval
jsem, aby nebyla schválena posl. sněmovnou, poněvadž
jde o veliký zásah do věcí, které
jsou spojeny s volbami nejen do obcí, nýbrž
také do sborů zákonodárných,
a tím, že by termín ke sdělávání
volebních seznamů byl přeložen, bylo
by ohroženo provádění voleb v termínech
stanovených. Mimo to, kdyby bylo reklamační
řízení prodlouženo také na dobu
před volbou, nemohlo by se provésti soudní
přezkoumání, čímž mnozí,
kteří volební právo mají, by
o ně mohli pozdní reklamací přijít.
Z toho důvodu navrhuji, aby tato resoluce byla zamítnuta.
(Souhlas.)
Místopředseda dr Markovič (zvoní):
Pristúpime k hlasovaniu.
Kto súhlasí s rezolúciou otlačenou
vo zpráve výborovej, nech pozdvihne ruku. (Děje
se.)
To je väčšina. Rezolúcia táto je
prijatá.
Kto súhlasí s rezolúciou posl. Kuta,
nech pozdvihne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Rezolúcia táto je zamietnutá.
Tým vybavený je 1. odstavec poriadku.
Pristúpime k prejednávaniu ďalšieho odstavca
poriadku, ktorým je:
2. Zpráva výboru ústavně-právního
k usnesení senátu (tisk 931) o vládním
návrhu zákona (tisky sen. 437 a 447), kterým
se provádějí mezinárodní ujednání
o majetku dotčeném změnou státoprávních
poměrů (tisk 941).
Zpravodajcom je p. posl. dr Mareš. Dávam mu
slovo.
Zpravodaj posl. dr Mareš: Slavná sněmovno!
Senát se usnesl na zákoně, jímž
uzákonil vládní návrh tisk 437, kterým
se provádějí mezinárodní ujednání
o majetku dotčeném změnou státoprávních
poměrů. (Předsednictví převzal
místopředseda Langr.)
Celá osnova vychází z materie, která
byla upravena mírovými smlouvami st. germainskou
a trianonskou, které mají ustanovení po stránce
právní potud, že nakládají s
nemovitým majetkem, který podle těchto mírových
smluv připadl na našem území buď
státu nebo svazkům územní samosprávy,
zájmovým samosprávným útvarům,
pojišťovacím ústavům a jiným
kolektivním útvarům. Z tohoto komplexu byly
již jisté části upraveny zákonem
č. 354/21, ale pouze stran majetku připadlého
státu. Nebyly však upraveny majetkové nebo
právní poměry nemovitého majetku u
těch útvarů, o kterých jsem se právě
zmínil; nestalo se tak zákonným způsobem,
takže našemu zákonodárství dosud
chybí zákonný podklad k provedení
vedlejších mezinárodních úmluv
v tom směru uzavřených, zejména dohody
s Rakouskem z r. 1929 a s Maďarskem z r. 1931. Je účelem
této osnovy zákona, aby tato mezera byla vyplněna.
Proto vláda předložila návrh zákona
a senát jej schválil. Zároveň se má
předložená osnova vztahovati též
na obdobné případy - je to tedy opatření
do budoucna - které nastávají nyní
v důsledku modu vivendi nebo které se mohou v budoucnosti
vyskytnouti podle event. mezinárodních úmluv,
úprav a dohod. V osnově navrhovaný postup,
jak jej měla vláda na mysli a jak jej senát
uzákonil, je účelný a proto ústavně-právní
výbor pojednav o této materii doporučuje
slavné sněmovně, aby usnesení senátu
učinila podkladem svého usnesení a zákon
přijatý senátem také přijala.
(Souhlas.)
Místopředseda Langr (zvoní): Ke
slovu není nikdo přihlášen, rozprava
odpadá, přistoupíme proto ke hlasování.
Osnova zákona má čtyři paragrafy,
nadpis a úvodní formuli.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovati
najednou podle zprávy výborové. (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími čtyřmi paragrafy, nadpisem a úvodní
formulí podle zprávy výborové, a to
ve znění shodném s předchozím
usnesením senátu, nechť pozvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona podle zprávy výborové
ve čtení prvém, a to ve znění
shodném s předchozím usnesením senátu.
Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn.
řádu, aby o této osnově bylo čtení
druhé provedeno v téže schůzi.
Vykonáme proto ihned druhé čtení.
Ad 2. Druhé čtení osnovy zákona,
kterým se provádějí mezinárodní
ujednání o majetku dotčeném změnou
státoprávních poměrů (tisk
941).
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. dr Mareš: Nejsou.
Místopředseda Langr (zvoní): Kdo
ve druhém čtení souhlasí s osnovou
zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala
ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona také ve čtení
druhém, a to ve znění shodném
s předchozím usnesením senátu.
Tím vyřízen jest 2. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce pořadu, jímž jest:
3. Zpráva výboru tech.-dopravního k usnesení
senátu (tisk 929) k vládnímu návrhu
zákona (tisky sen. 377 a 441) o povinném úředním
cejchování lékařských teploměrů
(tisk 943).
Zpravodajem jest p. posl. Tichý. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Tichý: Slavná sněmovno!
Dnes máme před sebou k projednání
osnovu zákona o povinném úředním
cejchování lékařských teploměrů,
který již byl projednáván v senátě
a tam také přijat v navrhovaném znění.
Na první pohled se nám zdá, že jde celkem
o nepatrnou věc a že je podivné, proč
se musí otázka, jako je cejchování,
řešiti zákonem. Když si však všimneme
poněkud důkladněji funkce této lékařské
pomůcky, jakou důležitost hraje v lékařském
a zdravotním oboru a jak mnohdy je rozhodujícím
instrumentem pro získání předpokladů
a pokud se týče stanovení diagnosy, tu teprve
vidíme, že nejde o nepatrný předmět
a že v důsledku toho musí býti jeho
precisnost a jistota tak dokonalá, aby v žádném
případě nebylo nikdy pochybnosti o jeho správnosti
a určitosti. Musíme dbáti toho, aby jistota
a správnost určování teploty lidského
těla byla naprosto přesná, poněvadž
nesmí býti zapomenuto, že jde v tomto případě
o lidské životy a že nepořádek
by byl velmi draze vykupován.
Víme velmi dobře z prakse, že určování
teploty bylo mnohdy nepřesné a že lékaři
sami špatným a nepřesným určováním
byli uvedeni v omyl. Jde zejména o lékařské
teploměry k nám dovážené z ciziny
a prodávané jako pomůcky naprosto přesné
a jisté. Zatím, poněvadž postrádaly
úřední kontroly, se zjistilo, že jsou
nedokonalé a ve svém určování
naprosto nejisté. Bylo to namnoze na škodu nejenom
lékařskému stavu, nýbrž i lidskému
zdraví.
Proto vláda přišla k poznání,
že předmět tak důležitý
ve zdravotním oboru, jakým je teploměr, musí
býti pod kontrolou, a to úřední, a
musí býti jeho správnost a přesnost
zvlášť prokázána úředním
potvrzením, aby v lékařství a porodnictví
byla úplná jistota. (Výkřiky komunistických
poslanců.) Vždyť stačí, abychom
se poohlédli za hranice a zjistili bychom tam, že
na př. v Německu, ve Francii, Švýcarsku
i Rakousku je tato kontrola lékařských teploměrů
stanovena zákonnými ustanoveními, a to z
týchž důvodů a pohnutek, jakými
jsme vedeni k tomuto aktu i my.
Nejde tu o to, jak bylo mylně vykládáno,
že československý stát chce míti
monopol na tyto pomůcky a že chce tímto zákonným
opatřením znemožnit jejich dovoz, nýbrž
jde prostě o skutečnost, jak již bylo zdůrazněno,
aby byl zaveden pořádek a jistota. Toto tvrzení
je určováno samým vládním návrhem,
kde v žádném ustanovení kteréhokoliv
paragrafu nenajdeme, že by dovoz těchto lékařských
pomůcek byl znemožňován.
V §u 1 tohoto vládního návrhu, který
byl schválen senátem, je jasně řečeno,
že se zavádí úřední cejchování
lékařských teploměrů a že
jen takto úředně cejchovaných lékařských
teploměrů smí býti používáno
v lékařské a porodnické praxi a ve
veřejném zdravotnictví, a to i za cenu trestních
sankcí vyjádřených § em 3 tohoto
návrhu.
Ostatně již v r. 1891 vyhláškou ministerstva
obchodu ze dne 2. prosince č. 169 ř. z. bylo zavedeno
úřední zkoušení teploměrů,
které však s ohledem na značně zdokonalený
a odborně vyspělý příslušný
průmysl je zastaralé a naprosto nedostatečné.
Zejména průmysl sklářský je
dnes již velmi vyspělý a proto možno klásti
na něj přísnější požadavky
jak v ohledu tvarů lékařských teploměrů,
tak také ve směru vlastností použitého
skla. Jde o to, aby se předešlo dovozu a výrobě
nespolehlivých výrobků, které s hlediska
funkce a důležitosti v oboru lékařském
a zdravotním mají neobyčejný význam.
Proto bude toto úřední cejchování
a dozor nad zachováváním předpisů
této osnovy zákona svěřeno příslušným
cejchovním úřadům. Je také
důkladně postaráno o přechod do nového
stavu, a to §em 4, kterým je určeno, za jakých
okolností se upravují předpisy tohoto zákona
a kdy nabývá úřední akt zákonné
platnosti.
Proto technicko-dopravní výbor ve schůzi
dne 4. června t. r. projednal zevrubně vládní
návrh zákona o povinném úředním
cejchování lékařských teploměrů
s ohledem na usnesení senátu a doporučuje
jej beze změny posl. sněmovně k ústavnímu
schválení, jak se na něm usnesl senát.
(Souhlas.)
Místopředseda Langr (zvoní): Ke
slovu není nikdo přihlášen, rozprava
odpadá, přistoupíme proto ke hlasování.
Osnova zákona má pět paragrafů, nadpis
a úvodní formuli.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovati
najednou podle zprávy výborové. (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími pěti paragrafy, nadpisem a úvodní
formulí podle zprávy výborové, a to
ve znění shodném s předchozím
usnesením senátu, nechť pozvedne ruku. (Děje
se.)
To jest většina. Tím posl. sněmovna
přijala tuto osnovu zákona podle zprávy
výborové ve čtení prvém,
a to ve znění shodném s předchozím
usnesením senátu.
Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. jedn.
řádu, aby o této osnově bylo čtení
druhé provedeno v téže schůzi.
Vykonáme proto ihned druhé čtení.
Ad 3. Druhé čtení osnovy zákona
o povinném úředním cejchování
lékařských teploměrů (tisk
943).
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. Tichý: Nejsou.
Místopředseda Langr (zvoní): Kdo
ve druhém čtení souhlasí s osnovou
zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala
ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona také ve čtení
druhém, a to ve znění shodném
s předchozím usnesením senátu.
Tím vyřízen jest 3. odstavec pořadu.
Přerušuji další projednávání
pořadu této schůze.
podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu obdrželi:
na dnešní den posl. dr Branžovský,
Hodinová-Spurná; na dnešní a
zítřejší den posl. inž. Lischka,
G. Böhm, Wollner, May, Frank,
dr Zippelius, F. Nitsch, E. Köhler,
inž. Richter, dr Lukáč.
K návrhu místopředsedy Langra udělila
sněmovna hlasováním žádané
dovolené posl. dr Clementisovi na dobu od 10. do
19. června t. r. pro neodkladné zaměstnání,
posl. Gottwaldovi a B. Köhlerovi na dobu jednoho
měsíce pro cestu do zahraničí.
mezi schůzí: Zprávy tisky 975, 977, 978.
Místopředseda Langr sdělil, že
se předsednictvo usneslo, aby se příští
schůze konala v pátek dne 11. t. m. o 10. hodině
dopol. s
1 až 5. Nevyřízené odstavce 4 až
8 pořadu 103. schůze.