Na dole "Prokop" se nařídilo, že má býti zřízen ještě jeden vchod. Nedbalo se toho, a zahynulo tam 6 horníků. Tento důl měli dva obuvníci. Ne, že bych se dotýkal určitého řemesla, ale myslím, že v takových případech mělo by býti vždy uvažováno, zda ten či onen, uchází-li se o dolové míry a chce-li tam těžbu zahájiti, je také finančně natolik situován, aby na to stačil.(Tak jest! - Hlasy: A také kvalifikován!)

Další problém jest, je-li možno do budoucnosti dále trpěti, aby z úsporných důvodů měly třeba dva doly jednoho odpovědného závodního. To vůbec není možné, poněvadž pak se stane, že takový závodní nemá možnost sledovati, co se děje na dole. jak by to provoz dolu vyžadoval. Jenom snad z finančních, úsporných důvodů děje se to takovou metodou a takovým způsobem.

Slavná sněmovno, myslím, že výdělkové poměry uhelných společností jsou takové, že mělo by se učiniti určité opatření nejen po stránce bezpečnostní, nýbrž i pokud se týká existenčního minima pro ty, kteří za takovýchto okolností hluboko pod zemí pracují v nebezpečí svého života. Máme řadu dokladů, že nebylo by potřeba, aby hornické rodiny takřka zmíraly hladem. Jsme si vědomi, že bída v hornických rodinách je zaviněna racionalisací a vysokými zisky majitelů uhelných dolů.

Stačí jenom tak letmo se podívati, jak to vypadá v jednotlivých revírech. Vezmeme-li v úvahu, jaké kde poměry jsou, tedy musíme přiznati, že v kamenouhelném revíru ostravsko-karvinském je racionalisace tak vypiatá, že snad další zvýšení není možno. V kamenouhelném revíru ostravsko-karvinském bylo v r. 1935 zaměstnáno průměrně 27.518 horníků, 1278 dozorců a 461 úředníků. Z uvedeného počtu horníků bylo 1305 horníků na střídavé neplacené dovolené. Výroba zužitkovatelného uhlí činila 77,245.390 q kamenného uhlí. Počítáme-li s tím, že 1 q ostravského uhlí byl prodán za průměrnou cenu 10˙10 Kč, jak těžaři ostravští sami Státnímu úřadu statistickému přiznali, tedy zjistíme, že hodnota vytěženého uhlí s veřejnými dávkami a daněmi činila 777,722.588 Kč, naproti tomu bylo celkové vydání 513,965.299 Kč. Odpočítáme-li celkové vydání od příjmu za uhlí, zjistíme, že zbývá těžařům nevykázaná částka 263,757.289 Kč kromě zisku z koksoven. Podle této statistiky zatěžuje mzda horníka výrobu 1 q kamenného uhlí průměrnou částkou 3.31 Kč (Slyšte!) a celkové výrobní náklady mimo platy úředníků, které ve statistice nejsou uvedeny, zatěžují výrobu 1 q kamenného uhlí částkou 6.65 Kč.

Slavná sněmovno, to tedy znamená, že zhruba vzato vydělávají ostravsko-karvinští majitelé dolů na každém horníku ještě o 4 % více, nežli činí jeho mzda. A při takové prosperitě, prosím, ještě vysazují horníky na střídavou neplacenou dovolenou na účet státu, odborových organisací a na účet hornických rodin.

Je potřebí také ještě si všimnouti jedné věci. Vezmu jen ten revír ostravsko-karvinský, poněvadž nechci nikterak zdržovati bylo by třeba poukázati na všecky, je to v revíru severočeském, kde hrubý zisk činí asi 58 % dělnických mezd a na státních dolech mosteckých 85 %. Je tedy viděti, že při dobré vůli bylo by možno existenční poměry hornictva zlepšiti.

Vážená sněmovno! Chtěl bych jenom ještě ukázati, a to jen několika ciframi, jak se vyvíjely poměry v revíru ostravsko-karvinském od r. 1920 do r. 1936. V r. 1920 byl počet dělníků 45.375 a těžba uhlí činila 75,877.112 q. Průměrně propracoval horník v r. 1920 267 směn a průměrný pracovní výkon byl 6 q 26 kg na osobu a den. V r. 1936 bylo zaměstnáno pouze 26.117 horníků, těžba uhlí stoupla přes 13 mil. q, počet pracovních směn se snížil na 197 a pracovní výkon se zvýšil na 18 q 11 kg, tedy o 10 q 85 kg na osobu a den. Z toho je, slavná sněmovno, viděti, že hornictvo je bezdůvodně poškozováno systematickým omezováním pracovních směn. Dosáhlo-li se určitého zvýšení zisku, bylo toho, vážené dámy a pánové, dosaženo jedině na účet hornických rodin, a to i u státních dolů. Na státních dolech mosteckých činí za r. 1935 podle státního závěrečného účtu čistý zisk přes 9 mil. Kč a hrubý zisk přes 21 mil. Kč. Ale při tom, vážené dámy a pánové, horníci na státních dolech pracovali v tom roce také pouze 3 směny v týdnu. Bylo tedy jenom snížením pracovních směn dosaženo těchto vysokých zisků, a je proto potřebí, aby proti těmto katastrofálním důsledkům racionalisace bylo učiněno určité opatření, poněvadž se ukázalo, že všechna opatření, která vláda až dosud pro zmírnění nezaměstnanosti v Československé republice učinila, jsou naprosta nedostatečná. Je nutno, aby účelnějšími prostředky, zkrácením pracovní doby, zvláště v uhelných dolech (Tak jest!), bylo čeleno uhelné nadvýrobě, poněvadž za zvýšení pracovního výkonu je dělník ještě trestán omezováním počtu pracovních směn. Pak se, vážené dámy a pánové, nedivte, že horník v tom chvatu a shonu chce co možná nejvíc vydělati, poněvadž jest si vědom toho, že dělá méně směn. Není pak už tak opatrný, a to je mnohdy pro něj neštěstím. Jsou stanoveny pracovní výkony, že dělník musí vykonati tolik a tolik bez ohledu na to, že pak nemá možnost věnovati se také ochraně svého života pozorováním jevů kolem sebe.

A proto, slavná sněmovno, když zde dnes bylo mluveno o tragické události na dole "Ferdinand" v Chomli, je potřebí, aby byla opravdu zjištěna příčina této katastrofy, která není nikde jinde nežli právě v tom, že nebylo v důlních mapách zakresleno rozdělení, ať už je to na té nebo oné straně, poněvadž podle mého názoru nebylo by jinak možné, aby voda se dostala slojí 240 m širokou, i když je tam tak zvaný skok, který by to umožňoval. S povděkem kvituji panu ministru inž. Dostálkovi, že poskytl finanční podporu pozůstalým po zahynulých obětech na dole "Ferdinand" a že také přislíbil možnost práce pro horníky práce zbavené na okrese rokycanském. Bylo by však dobře v zájmu bezpečnostních opatření, aby již jedenkráte od slov bylo přikročeno ke skutkům, aby přestala ta rivalita mezi báňskými revírními úřady a báňskými inspektoráty. Jsem si toho dobře vědom. Byl jsem dokonce zpravodajem k osnově o dělnické inspekci. Věděli jsme, že to bude těžká práce, když jsme viděli, že pan centrální ředitel ostravsko-karvinských dolů Šebela mluví do rozhlasu proti vládnímu návrhu zákona. (Hlasy: To je skandál! - Slyšte!)

Ale ještě něco jiného. Je třeba, aby byly odstraněny rozpory, které vznikly na straně báňských úředníků, kteří snad se cítí dotčeni tím, že z laického živlu byli jmenováni dělničtí inspektoři. Vždyť tím nikterak prestiž báňských úřadů neutrpěl. My bychom si to bývali představovali také jinak, ale když to nešlo, museli jsme osnovu schváliti tak, jak byla předložena ministrem veřejných prací. Zákon má určité nedostatky, které musíme doplniti a vady odstraniti. Apeloval bych především na úředníky báňských revírních úřadů, aby ruku v ruce spolupracovali s úředníky báňských inspektorátů, poněvadž jediné takovou společnou prací můžeme dosíci úspěchu pro zabezpečení bezpečnosti té těžké a bezpříkladné práce hornické. (Výborně! - Posl. Zeminová: A hlavně společnou odpovědností!) Jistěže také společnou odpovědností.

V závěru své řeči bych apeloval na vládu, aby tam, kde může - a to jsou státní doly, kde je dosahováno tak velkých zisků - zlepšila existenční poměry horníků, poněvadž jich zlepšením zvýší se také spotřeba a zlepši se hospodářské poměry v hornických krajích. Je také nutno, aby nejen na státních, nýbrž také na soukromých dolech byly existenční poměry horníků podle možnosti upraveny tak, aby při své těžké a namáhavé práci horník vydělal aspoň tolik, aby při dnešním cenovém vzestupu a při těch různých dávkách, kterými je postižen, mohl uhájit tu nejskromnější existenční úroveň. (Výborně! - Potlesk.)

Místopředseda Mlčoch (zvoní): Dávám slovo dalšímu řečníku, jímž je pan posl. Krejči.

Posl. Krejči (německy): Slavná sněmovno!

Jsme pod hrozným dojmem důlního neštěstí u Rokycan. Nemáme, co bychom více řekli ohledně stíhání vinníků, než co řekli již předcházející řečníci, chtěli bychom však z důvodů nutnosti podotknouti, že se při zjišťování stavu na dotčeném dole nejedná nikterak o zjev, který způsobují jen němečtí podnikatelé, nýbrž měli jsme právě nyní ve východních Čechách příležitost konstatovati, že i v těch dolech, jež jsou vedeny podnikateli české národnosti, panují zcela stejné poměry jako zde. Víme, že čeští a němečtí horníci ve Svatoňovicích, přinuceni poměry, jež tam panují, musili zahájiti stávku týdny trvající, než mohli podnikatele poučiti, že se horníku musí poskytnouti důstojné poměry.

V otázce zákona o polním trestním řízení chtěli bychom k §u 453, který poskytuje možnost, že v určitých případech se může v zázemí zavésti řízení před polními soudy, když by vznikla situace stát ohrožující především v pohraničí, přece jen říci, že by se zde měly dáti určité záruky, aby se z toho při nynějších poměrech v pohraničí nemohlo vyvozovati, že pro udržení klidu a pořádku jsou příslušné vojenské soudy. Jak to u nás v pohraničí vypadá, dovídáte se denně z novin. Slyšíte právě z oblasti, ze které přicházím, že se tam nedá mluviti o nějakém stavu klidu a pořádku, jak si to občan představuje.

Již několik týdnů máme v údolí Úpy stávku textilních dělníků u firmy Etrich. Při vypuknutí stávky došlo tam k událostem, jaké jinak při hospodářských bojích nelze často pozorovati. Venku vzniklo mínění, jako by tam v Mladých Bukách byly rozhodující bůh ví jaké politické události, že došlo k těmto srážkám a potom jako následek ke stávce v podniku. Zažili jsme kromě toho v předešlém týdnu stávku více než 3.000 textilních dělníků. K objasnění situace jest nutno konstatovati s tohoto místa několik skutečností. Proč zahájili dělníci z údolí Úpy, především u firmy Etrich, z vlastního popudu stávku? Zde bych chtěl zase říci: Nejde jen o německé podnikatele, nýbrž o otázku systému naší výroby vůbec, neboť konstatujeme právě u nás, že stejné poměry jako u Etricha jsou nejen u německých, nýbrž na příklad i u české firmy Fejfar a Mládek. Říkám to, abych nebyl obviňován, že jsem napadl německé podnikatele a neviděl hříchy českých. Avšak poměry v textilním průmyslu staly se tak strašnými, že se boj, který začali dělníci proti tomuto bezměrnému vykořisťování a bezprávnosti v podnicích, musí chápati, a na tom stanovisku by se mělo také vždy státi. Ve veřejnosti bylo prohlášeno, že to, co bylo veřejnosti oznámeno v novinách a letácích o příčině stávky, neodpovídá skutečnostem. Firma Etrich v Mladých Bukách poslala všem úřadům, které se zabývaly hospodářskými otázkami, také pražským ústředním úřadům, leták, ve kterém se tvrdí, že především mzdy, jež se venku platí, jsou daleko vyšší, než tvrdí příslušné odborové organisace. Podle výpočtu firmy se konstatuje, že mzda za rok 1936 činila průměrně 134.40 Kč. Mám zde autentické mzdové lístky firmy Etrich, psané v samotné kanceláři firmy Etrich (ukazuje mzdový lístek) a dovolím každému, i panu Kellnerovi, aby se na něj podíval. Když uvidíte mzdový lístek, pochopíte, že slov nebylo řečeno příliš mnoho, nýbrž spíše málo. Máme zde mzdové lístky z roku 1929 a týchž dělníků a dělnic z roku 1936. Dělnice, která v roce 1929 vydělala za týden 135, 137, 144 a i 191 Kč, nevydělala v roce 1936 za 14 dní přešlo se zatím k delší mzdové periodě více než 171, 184 a 168 Kč. V roce 1936 nevydělala tedy táž dělnice za 14 dní více, než mohla vydělati v roce 1929 za 8 dní. (Hluk. - Různé výkřiky. - Místopředseda Mlčoch zvoní.) Konstatujeme, že v podniku byla zatím od roku 1929 provedena racionalisace, která dělníkovi ukládá nesmírná břemena. (Hluk. - Různé výkřiky.)

Místopředseda Mlčoch (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Krejči (pokračuje): K lepšímu porozumění chtěl bych říci ještě toto: (Hluk trvá. - Místopředseda Mlčoch zvoní.) V roce 1929 se musilo u firmy Etrich vynaložiti na připravení balíku juty 6.43 Kč, v roce 1936 na týž pracovní postup jen 2˙97 Kč. Mzda tedy klesla o více než polovinu. Považujeme za nutné tyto skutečnosti konstatovati. Ale mzdy nebyly sníženy tímto neslýchaným způsobem jen u firmy Etrich. U téže firmy byl zaveden při jednání s dělníky systém, který si nikdo nemůže dáti trvale líbiti a neobyčejně nás udivuje, že právě u této firmy, v níž má lidové sjednocení tak silný vliv ... (Hluk.)

Místopředseda Mlčoch (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Krejči (pokračuje): ... nejen proto, že této firmě jest velmi blízko pan dr Kellner - přese všechno, co ve veřejnosti prohlašuje, stojí této firmě velmi blízko a mohl by na ni míti vliv, kdyby chtěl. Nehledíc k tomu, že četní rozhodující vedoucí podniku jsou členy sudetskoněmecké strany, mají moc v podniku v ruce, a vyloučení tkalcovského mistra Bürgera, toho lidského rasa, který byl tak nevkusný, že zval vyhladovělé, vykořistěné a zbité ženy na dostaveníčko, jest jen důkazem toho, že spojení mezi firmou Etrich a sudetskoněmeckou stranou jest velmi úzké, a to ještě i dnes.

Dámy a pánové, nebudete to považovati za možné; avšak systém tohoto protizákonného vykořisťování a bezprávnosti v podniku Etrich, jejž vedou lidé ze sudetskoněmecké strany, což stále musíme znova říkati, vedl k tomu, že se loni dělník Dost ustavičným trýzněním zbláznil a v šílenství zemřel, vedl dále k tomu, že se v továrně nedávno bezměrným vykořisťováním zhroutila a zemřela dělnice (Hluk. - Předsednictví převzal místopředseda Langr.), dělnice Fuknerová, jíž jest 45 let, byla u stroje ztlučena. (Obrácen k poslancům sudetskoněmecké strany): Nesmějte se, je to hanba, že máte odvahu se při tom smáti! Konstatují-li se tyto skutečnosti, není to k smíchu a musíte se do hloubi duše styděti, že se to stalo, když jste v tomto podniku vedoucími. (Výkřiky.)

Avšak, pánové, tomu tak není jen u Etricha, také v ostatních podnicích, kde máte své vedoucí, jest tomu podobně. U firmy Haase ve Starém Městě, u muže, který jest vaším zástupcem u města Trutnova, jsou podobné poměry jako u Etricha. To všechno jsou vaši kamarádi a náhončí jsou vašimi členy. (Hluk trvá.)

Místopředseda Langr (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Krejči (pokračuje): Podívejte se, řeknu vám ještě něco, jak blízké jsou tyto styky. (Posl. Schenk k poslancům strany sudetskoněmecké [německy]: Dr Stade jest takřka také vaším členem!) Ano, to jest známo, dr Stade jest tajemníkem průmyslníků. Tento pán neřekl ještě jako jednání vedoucí ani slovo ve prospěch stávkujících dělníků. To jest váš důvěrník, váš mandatář. A nepromluví také pro dělníky ani slova. Můžete stokrát vytyčiti na dělnických schůzích zásadu, že vyletí každý, kdo se nebude chovati jednoznačně sociálně: přes to nevyletí ani jeden, dr Kellner zůstává u vás dále, Alfred Haase zůstává dále, zůstávají všichni a budou dělníky utiskovati jako dříve. (Hluk trvá.)

Podívejte se, váš kolega Birke byl před několika týdny s údernickou tlupou sudetskoněmecké strany na sociálně demokratické schůzi v Kopřivnici. Tuto gardu s obušky vedl továrník Tamm. (Posl. Jilly [německy]: Vypravujte o Dolním Gruntě, o atentátu!) To ještě přijde.

O tomto panu Tammovi jsem si opatřil mzdový výkaz, abych zjistil, zda jest jednoznačně sociální. (Výkřiky.) Tento kamarád Tamm, který chodí na naše schůze, aby nás porazil, platí dospělému dělníku za 14 dní 131 Kč (Výkřiky.), jinému 84 Kč, třetímu 95 Kč za 14 dní, čtvrtému 96 Kč a mladistvému 66 Kč. To jest kamarád Tamm, muž, který jest podle vašich pojmů jednoznačně sociální. To jsou vaši lidé, kteří platí takové hanebné mzdy. A při tom mají vaše noviny ještě odvahu psáti, že nízkou úrovní mezd jsou vinni sociální demokraté. (Hluk trvá.)

Místopředseda Langr (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Krejči (pokračuje): Ukázal jsem jen některé příklady. Vy je sami přece znáte právě tak dobře, vy víte zcela přesně, jak jednoznačně sociálně vaši podnikatelé jednají. Avšak když před sebou vidím pana dr Jillyho, když vidím, jak pro to vše nemá nic jiného, než úsměšek .... (Hluk trvá.)

Místopředseda Langr (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Krejči (pokračuje): Když vidím, že pro to vše nemá nic jiného než úsměšek, pak vím, jak jest celé lidové sjednocení uspořádáno, a lidé venku to vědí také. V Mladých Bukách a v celé stávce bylo dokázáno, že v rozhodujících vrstvách dělníků nemáte přívržence. (Hluk trvá.)

Místopředseda Langr (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Krejči (pokračuje): Nepodařilo se vám získati ani nejmenší vliv na dělníky v podnicích. Zasluhuje konstatování, že se od vás dělníci v podnicích každý den více odvracejí (Výkřiky.) a vy tento vliv také nezískáte. (Posl. dr Jilly [německy]: Proveďte volby do nemocenských pokladen!) Dostanete volby již dost brzy. Není vám, když kladete tento požadavek, vůbec zcela dobře. Víme již, že máte před volbami strach. Dostanete volby, to znamená, dostanete je, budete-li až do toho dne pohromadě. (Smích poslanců sudetskoněmecké strany.) Pochybuji o tom, neboť je-li tomu u vás tak, jak to řekl posl. Wollner na schůzi v Podbořanech: "Nepatříme k sudetskoněmecké národnosti, nýbrž jsme částí velkého německého národa a nikdo z nás nemůže udělati Čechoslováky", když jste došli již k tomuto mínění, uznávám, že již na volbách nemáte vůbec žádný velký zájem, do té doby se jistě vystěhujete, a protože byl váš pan Konrad Henlein v Římě a určil tam novou politickou směrnici, myslím, že dohromady nebudeme potřebovati již žádných voleb. (Hluk trvá.)

Ostatně však vás prosím, zaujměte konkretní stanovisko k otázkám, které jsem zde uvedl. Jak se stavíte ke stávce v údolí Úpy, jak se stavíte k mizerným mzdám, jež se vyplácejí? (Německé výkřiky poslanců sudetskoněmecké strany: Neschvalujeme!) Pak ty lidi vyhoďte! Dokud budete míti vykořisťovatele, dotud tyto metody schvalujete. Mluvili jste ještě o Dolním Gruntě. Dovolte, abych k tomu řekl několik slov. Chodí-li se na schůze odpůrců, tak jak to děláte v poslední době vy, protože na sebe již nemůžete jinak upozorniti (Smích poslanců sudetskoněmecké strany.), pak musíte počítati s tím, že budete vyhozeni, haníte-li ty, kdož schůze pořádají. Nezveme vás, abyste chodili na naše schůze. Jste-li však pozváni, máte se chovati slušně (Hluk trvá.), tupíte-li nás, vydáváte se v nebezpečí, že budete vyhozeni. Tak to také budeme příště dodržovati, můžete dělati, co budete chtíti, svobodu schůzí si vámi vzíti nedáme, najdeme prostředky, abychom vás předešli! (Výkřiky posl. Maye a Zischky. - Hluk trvá.)

Místopředseda Langr (zvoní): Prosím o klid.

Volám pana posl. Maye k pořádku.

Pana řečníka upozorňuji, aby mluvil k věci. (Posl. May [německy]: Nedám se tupiti!)

Volám pana posl. Maye po druhé k pořádku. (Výkřiky posl. Maye. - Hluk.)

Volám pana posl. Maye po třetí k pořádku. (Hluk. - Výkřiky posl. Zischky.)

Volám pana posl. Zischku k pořádku. Prosím pana řečníka, aby pokračoval.

Posl. Krejči (pokračuje): Končím. Řekl jsem vám, co bylo nutno vám říci, vám a veškeré veřejnosti tohoto státu. Musí se ukázati, čím jste. (Hluk trvá. - Místopředseda Langr zvoní.) Na jedné straně se prohlašuje za přátele dělníků, na druhé straně jste nemilosrdnými, brutálními podnikateli a jejich najatci. A tato skutečnost nám dává možností vésti mezi vrstvami dělníků proti vám boj až k vašemu úplnému zničení. (Hluk trvá. - Místopředseda Langr zvoní.) Ať říkáte cokoliv, s takovou politikou se nemůžete udržeti. (Hluk trvá.)