Uděluji slovo prvému řečníku na straně "proti", p. posl. Esterházymu.

Posl. Esterházy (maďarsky): Vážená snemovňa!

Každého roku sa opakuje vlastne to isté, že totiž predkladá sa záverečný účet; rozdiel je iba v tom, že na miesto toho, aby grafikon nášho hospodárskeho života vykazoval tendenciu vzostupnú, vykazuje tento grafikon trvale tendenciu sostupnú.

Prv než prehovorím k záverečnému účtu in merito - keďže už som mal príležitosť prehovoriť o ňom krátko v rozpočtovom výbore nemôžem opomenúť pribiť skutočnosť, že je skoro neuveriteľná neúčasť, s akou sa chovajú členovia vlády voči parlamentu a rozpočtovému výboru. Je naprosto nemožné a odsúdenia hodné, že práve vtedy, keď ide o miliardové obnosy, ktoré vláda ešte i prekročuje a k tomuto prekročeniu vyžaduje si schválenie dodatočné, pán minister financií obetuje len toľko námahy, že prijde do snemovne, vypočuje referenta, ako on vychvaľuje alebo zatracuje finančné hospodárstvo vlády, potom však odíde, a keby zákonodarci - či už vládni a či opoziční - priali si nejakého vysvetlenia, nemôžu ho dostať, lebo proste nemajú komu položiť otázku. V tomto parlamente beztoho sme pozbavení práva na ústnu interpeláciu. Páni ministri majú snada né postavenie, lebo proste nedajú odpoveď, alebo i keď dajú, uplynú celé mesiace, než ju obdržíme. Za takýchto okolností bolo by požiadavkou slušnosti, aby vtedy, keď ide o tak závažné hospodárske otazky, ako je práve pojednávanie záverečného účtu alebo rozopčtu, bol minister spolu s referentmi prítomný pojednávaniu a dával zákonodarcom požadované vysvetlenia.

O prekročení rozpočtu nechcem prehovoriť podrobne, lebo o tom hovoril som už v rozpočtovom výbore, a budú ešte opoziční rečníci, ktorí na to poukážu. Ja by som chcel poukázať len na to, že v tejto republike, ako sa zdá, pre všetko na svete sú peniaze, len na to nie, čoho potrebujú Maďari. Je síce vo vládnych stranách maďarsky hovoriaci zákonodarca, ktorý vraj chráni a obhahuje veci Maďarov, avšak ja naozaj nevidím, že by to malo nejaké úspechy, lebo krok za krokom vidíme, že i keď u každej príležitosti dostane sa dodatočného schválenia i najneuveriteľnejším výdavkom, nenachádzame pre maďarské záujmy nikde ani haliera.

Toto svoje tvrdenie chcem overiť iba jediným príkladom, ktorý je tak krikľavý, že nemožno ho opomíjať bez poznámky. Myslím na prípad v Nových Sadoch, kde bol zriadený istý podnik, ktorý - maďarsky rečeno skrachoval, a konce všetkého sú tie, že vláda teraz vyplatila 4.8 mil. Kč za to, že niekto sjednal nedbale nájomnmnú smluvu s dvoma Juhoslovanmi, s ktorými nemáme nič spoločného. Tedy na jednej strane vyplatia sa bezo všetkého a bez predbežného zmocnenia 4.8 mil. Kč, kým na ukoj enie sociálnych potrieb maďarských vysokoškolákov napriek rozhodnému sľubu pána predsedu vlády nebol do dnešného dňa poukázaný ani halier.

Nemôžem než pribiť, že my sme v tejto republike občania rovnakého ranangu podľa formy papierovej; ale kým túto rovnocennosť nepresadíte fakticky do života, dotiaľ zostaneme vždy iba utlačovanou menšinou. Vysokoškolskí študenti sú tuná v Prahe, tu študujú, zápasia s najväčšou biedou, a preca im nebol poukázaný - opakujem: napriek rozhodnému sľubu predsedu vlády - dosiaľ ani halier. Možno, že snáď preto nie, keďže i my m áme niečo spoločného so sociálnymi inštitúciami maďarských vysokoškolákov. Kým vláde ani nenapadlo, aby pomohla maďarským vysokoškolákom, našiel sa maďarský zákonodarca a našly sa vrstvy maďarskej spoločnosti, ktoré utvorily svojpomocný vysokoškolský spolok. Tento spolok pôsobí na maďarskom a národnom základe. Ako sa zdá, toto zazlieva vláda, a preto si myslím, že sa budú snažiť infikovať vysokoškolákov takto: podajte si novú žiadosť, založte nový spolok a potom dostanete podporu. Chcete-li, páni, založiť Masarykovu akademiu č. II, nuž s pánombohom, urobte tak, - študenti však za každých okolností sotrvajú na platforme nár odnej.

Vo spojitosti so záverečným účtom nemôž em nepoukázať i na to, ako ďaleko je myšlienkové založenie Čechov od myšlienkového založenia obyvateľov na Slovensku. Vôbec nepochopia to, aké veľké rozdiele sú tu i klimaticky. Naozaj som sasaa zhrozil včera vo výbore zemedelskom, kde po uplynutí sskoro päťštvrtí roka pokladal minister zemedelstva za vhodné chopiť sa slova a kde sa hlasovalo o veľmi záslužnom návrhu strany Hlinkovej, či návrh má byť prejednávaný, či nie. Tento návrh obsahoval to, aby otázka osiva pre Slovensko bola súrne vybavená, lebo na Slovensku sotva je kde osivo, a že táto vec je veľmi naliehavá, lebo zakrátko nadíde doba siatia; a tu namiesto toho, aby sa vláda o to súrne postarala - položí predseda výboru stereotypnú otázku, či sa má o návrhu pojednávať a či nie. Predseda sa na výbor ani nepodíva a vysloví: "To je väčšina." a tým, myslíte si, že je otázka osiva pre Slovensko vyriešená. Som presvedčený, že doba siatia už dávno bude za nami, ba snáď budeme už i v dobe žatvy, a tento návrh ešte vždy bude ležať vo výbore.

Niekoľko slovami chcem sa zmieniť tiež o zemedelských dlžobách. Pozemkemková reforma nebola prevedená preto, aby ste malých gazdov, ktorým ste dali pozemky, teraz zničili. Nehovorím o otázke maďarskej, lebo maďarským maloroľníkom nedostalo sa z poz emkovej reformy nič; uvediem len jeden konkrétny prípad: V mojej dedine, v rýdze slovenskej obci, bola rozdeľovaná pôda, za ktorú som ja dostal po 800 Kč na papieri a za ktorú slovenskí maloroľníci platili 2700 Kč, a teraz sú v o veľa horšej situácii než boli pred pozemkovou reformou. Tieto rozdelené pozamky povandrujú do vlastníctva rôznych českých bánk, lebo maloroľníci nemôžu vyhoveť svojim platobným záväzkom, čo pán minister zemedelstva vystupňoval svojím nariadením o úprave osevnej plochy, ktorým naprosto zničil slovenský vonkov. V mojej obci možno na pr. podľa nového nariadenia - naprosto nepochopiteľne - zasiať len 4% pšenice, kým v súsednej už 14%. Proti takýmto nepochopiteľným predpisom by malmaly vládne strany bojovať, na to by bolo treba dať peniaze, a tu by dozaista lepšie bol zabezpečený vnútorný pokoj v republike.

Vraciam sa znova k otázke interpelácií. Interpelácie nemožno prednášať ústne. Na písomné interpelácie odpovedajú páni ministri kedy chcú. Niekedy prichádza odpoveď až po rokoch, a spechajú-li niekedy s odpoveďou, tu sa v nej vyskytujú neuveriteľné poklesky. Ešte zo svojho detského veku sa pamätám, že minister školstva sa nazýval ministrom kultu a verejného vyučovania. Dnes má on tiež akýsi podobný titul, ale ako sa zdá, nevyzná sa celkom dobre vo veciach náboženských. Tak to musím vyvodzovať z odpovedi, danej na interpeláciu kol. posl. dr Porubszkyho o kongrue. Kol.posl. Porubszky interpeloval o tom, že katolícki duchovní maďarskí nedostávajú vo veľa prípadoch kongruy. Odpoveď znela tak, že kongrua nebude dávaná maďarským kňazom dtiaľ, kým sa títo maďarskískí kňazi nenaučia štátnemu jazyku. Nuž, páni, tu zostáva rozum stáť a ja sa tážem: keby svetová válka bola skončila tak, že by fara - povedzme - pátera Šrámka bola versailleskou a trianonskou mierovou smluvou pripojená inam, či by sa mohol vo veku 70 rokov naučiť maďarsky? Koná-li kňaz svoju povinnosť a nevyskytla-li sa proti nemu žiadna výtka, tu pre takúto námietku pozbaviť niekoho kongruy je skutkom naprosto nespravedlivým a takéto jednanie žiadnym pádom nepri speje k utuženiu dobrého pomeru medzi republikou a Vatikánom, jestvujúceho dnes podľa ministra Kroftu.

Tiež o cenzúre sa musím zmieniť niekoľko slovami. Zvykli sme tomu, že naše listy bývajú pre naprosto nevinné zprávy zhabané. Ale sú cenzori, ktorí konzekventne konfiškujú i články, ktoré inými novinami bez akýchkoľvek ťažkostí prešly. Tak na pr. košický týždeník sjednotenej strany maďarskej bol na 6 mesiacov zakázaný, lebo list bol 9krát za sebou zhabaný, avšak šesťkrát pre články, ktoré v češtine už prešly cenzúrou v Prahe. Je nápadné, že na druhej strane zatvorí cenzúra oko, keď v niektorých novinách sú uverejnené výrazy pornografické, hlavne v listoch, vydržovaných za peniaze vlády. Tieto noviny nech len píšu v tejto tónine; my z toho máme dobrú zábavu a polemizovať s nimi nebudeme.

Nalieha sa na vyrovnanie so súsedmi. Kedy a ako prevedieme to vyrovnanie, to neviem, vidíme však, že od kedy dr Krofta spravuje zahraničné veci štátu, priamo s dvoma ľavými rukami siaha na všetko. I posledný príklad ukazuje na to, lebo nevie sa dohodnúť so súsedmi - i s najbližšími je na válečnej nohe - zrejme preto, lebo pečlive si prečíta 650stránkovú knihu, aby mohol k nej napísať vhodný úvod len preto, aby vyvolal náležitú kľudnú atmosféru k predĺženiu malodohodových smlúv, ktoré práve teraz vypršia. Páni, mne je to jedno, jestliže pán Šeba urobí dobrý obchod - ako slyším, kniha vyšla už v 5. vydaní - ale že táto kniha nezdobí politiku Benešovskú, to je isté.

Nech mi je dovolené n adhodiť ešte jednu otázku. My Maďari máme maďarské kultúrne spolky a existenčnou ich podmienkou je, že sa nesmú zapodievať politikou. Toto ustanovenie maďarské kultúrne spolky pri každej príležitosti prísne zachovávajú. Veľmi sa zdôrazňuje potreba kultúrneho sblíženia českomaďarského a slovensko-maďarsského. Vo veľa miestach k tomu už došlo tak, že Maďari práve v krajoch maďarských vstupujú do okresných osvetových sborov. Maďari však nemôžu v týchto okresných osvetových sboroch sotrvať, lebo tieto okresné osvetové sbory nezachovávajú ustanovenia zákonov, zapodievajú s politikou a preto i my sa od nich odvraciame. Dôkazom toho je, že okresný osvetový sbor v Moldave bude konať dňa 7. marca protirevizionistickú maniffestáciu, a keďže my, maďarské kultúrne spolky, nezabývame sa politikou a to, čo zákon predpisuje, zachovávame, tedy nedivte sa tomu, že prerušíme všetky styky s okresným osvetovým sborom.

Napokon dovoľujem si poukázať na to, že sa tu veľa hovorí o tom, že v republike sú sovietske letištia. S touto otázkou sa nezaoberám, ale musím sa zaoberať s tým, že na Nitriansku došlo v posledných týždňoch k prípadom, na ktoré bude záhodno upútať pozornosť celej snemovne. Je to fakt, že komunistická strana verbuje slovenských mladíkov na Nitriansku pre Španielsko. Nie je to vybájené, je to fakt a pravda. Niektorí jednotlivci už sú i zatknutí pre nedovolené verbovanie. Tak boli medzi inými zatknutí: nitriansky advokát dr Eugen Steiner, Eugen Grosz, Max Hochberger a Šalamún Stern. Jediný, ktorého sa nepodarilo zatknúť, keďže utiekol, je tajomník komunistickej strany František Brno. Páni! Verím, že ťažko je dnes mladíkovi umiestiť sa, ale aby len preto bol odvádzaný na bitúnok v záujme zlej intencie, to je už bláznovstvo a tomu treba za každú cenu zabrániť. Tu vyzývam pozornosť verejnosti československnskej na okolnosť, aká bola situácia v r. 1920, keď ruskí boľševici zaútočili na Poľsko. Maďarsko sa ocitalo v situácii, že práve sotriaslo so seba trojmesačný boľševický teror a svojimi už beztoho oslabenými silami chcelo prispeť pomocou Poliakom, vydobyvším práve nazpäť svoju slobodu; túto maďarskú pomoc Poliakom zmarila práve Československá republika. Mohla-li tak učiniť vtedajšia vláda československá, tu nch i dnešná vláda zabráni tomu, aby boli verbovaní československí štátni občania pre Španielsko a nech exemplárne trestá tých, ktorých pri čine dopadne. Doporučujem používať §§ 1, 2 a 6 zákona na ochranu republiky, lebo previnilci vyvážajú československých štátnych občanov pre cudzie armády a spolčujú sa s cudzozemskými mocnosťami.

Počiatkom svojej reči som povedal, že náš hospodársky grafikon sa so dňa na deň zhoršuje. Na Slovensku cítime to preveľmi. Vieme, že táto vláda je naprosto neschopná zlepšiť pomery a úfame, že až budeme pojednávať o budúcom záverečnom účte, najdeme proti sebe vládu poriadnejšiu. (Potlesk.)

Místopředseda Košek (zvoní): Uděluji slovo dalšímu řečníku, jíž je pan posl. Hrubý.

Posl. Hrubý: Slavná sněmovno!

Předložená účetní závěrka je jistě dobrým dokladem toho, že žádné zákony a nařízení nejsou silnější nežli hospodářský život. Deficity a nedostatky, které zde byly a budou vytýkány, neodstraní se ani sebe silnější kritikou. Šest let krise jistě nás všechny přesvědčilo, že hospodářské zákony neplatí jen pro hospodářství státní a že státní hospodářství má tytéž směrnice a výsledky jako hospodářství soukromníka, ať již je to zemědělec či živnostník, a že nedostane-li se do rovnováhy rozpočet 1,600.000 zemědělců a tisíců živnostníků, nepodaří se to ani ve velkém hospodářství, jemuž říkáme stát.

Deficity, které zde vznikly a ještě vznikají, jsou vlastně drahým poučením pro ty, kdo podceňovali soukromé podnikání, a je bohužel smutnou pravdou, že tyto deficity musí nésti a na konec uhraditi zase soukromý podnikatel. Pro dnešní situaci je ovšem velmi zajímavé, že se po řadu let podceňovala produkce zemědělská, že se popíralo, že je možné, aby na př. produkty zemědělské byly při velkém rozkladu cenovém schopny vývozu do ciziny. Právě poslední výkazy zahraničního obchodu nám ukazují, jak právě u artiklů zemědělských vývoz stoupá daleko více než u artiklů průmyslových. Tak na př. bylo za leden vyvezeno obilí - a to hlavně pšenice - v ceně o 33 mil. Kč více, cukru o 8 mil. Kč více, dříví o 7 mil. Kč více, nehledě k posledním uzávěrkám pro vývoz šunky do Ameriky, cibule do Anglie, piva a j. výrobků do Anglie a jižní Afriky. Zemědělství vlastně dostává satisfikaci v tom, že na př. poplach s přebytkem obilí byl předčasný a neodůvodněný. Zemědělce ovšem velmi poškodil, neboť mu snížil ceny obilí, zatím co ceny obilí na světovém trhu se již dávno rozcházejí s cenou v Československu. Cena obilí je letos vůbec deficitní a tento deficit v zemědělské produkci je skoro vyšší než celý deficit státní.

Zkoumáme-li s tohoto hlediska účetní závěrku státní, nesmíme zavírati oči před ostatními příčinami, z nichž tyto deficity vznikly. Vidíme, že jsou to čtyři nejzávažnější položky: nejprve administrativa, pak státní dluh a nakonec armády, a to armáda vojenská a pak armáda nezaměstnaných. Právě tyto dvě armády - vedle úkolů ministerstva financí překročily úvěry podle čl. XII finančního zákona. U ministerstva nár. obrany je to vysvětlitelné a pochopitelné vzhledem k světové situaci. Jiná věc je, že budeme musiti sledovati výsledky druhé armády, to je armády nezaměstnaných, kde je vlastně potřebí prováděti již demobilisaci. Tam vidíme, že v kapitole ministerstva soc. péče byl rozpočet překročen o 160 mil. Kč. (Předsednictví převzal místopředseda Mlčoch.) Jistě nebude nikdo vyčítat nynějšímu ministru soc. péče p. inž. Nečasovi snad nedostatek dobré vůle k likvidaci nezaměstnanosti pomocí investičních prací, ale myslím, že při nejlepší s naze, jakou vyvíjí, je skoro slabý čeliti systému, který se v jeho resortu v posledních letech vyvinul. Myslím, že nebude v tomto slavném shromáždění vůbec sporu o tom, že nezaměstnanost nelze řešiti podporami, nýbrž že hlavní snahou musí býti, aby nezaměstnanost byla řešena získáváním nových pracovních příležitostí, při čemž ovšem nesmíme zapomenouti, že celý systém podpor v nezaměstnanosti bude potřebí v základě revidovati. Proto opravdu zaslouží zvláštního uznání ministerstvo financí, že ve spolupráci s nejvyšším účetním kontrolním úřadem vypracovalo návrh na reformu tohoto systému podpor, a jest jenom chyba a škoda, že návrh tento nemůže se dostat do jednání, ačkoliv již od 1. dubna má dojíti k prodloužení zákona o hospodaření s prostředky podpůrnými. Myslím, že zde bude potřebí jistě trochu urychleně projednati tuto otázku a že bude konečně potřebí spojiti ji s projednáváním i jiného sociálního problému, jímž je zejména úprava zemědělských dluhů, právě jako úprava zadlužení v jiných vrstvách národa.

Jestliže vůdce lidové strany razil heslo: Odproletarisovat proletariát, nemůžeme vytvářeti nový proletariát špatnou hospodářskou a finanční politikou. Situace je dnes taková, že dělník bude pozvolna získávat práci, ale ten, kdo ztratí majetek získaný prací celých generací, má velmi malé vyhlídky, že by získal tento majetek zpět, i kdyby nastala velmi dobrá konjunktura. Má-li dělník soc. pojišťovnu, musí mít také zemědělec možnost získati sociální úvěr bez výdělečných cílů, který mu může poskytnouti nová forma úvěrnictví, kterou již v zemědělském výboru navrhl ministr zemědělství dr Zadina zřízením zemědělského fondu. Bráníme-li se spekulaci se zbožím, musíme hájit především také základ zemědělského podnikání, t. j. musíme se bránit spekulaci s půdou, a proto ve spojitosti s vytvořením zemědělského fondu bude nutno, aby byl zřízen i fond kolonisační, který by znemožnil nové tvoření velkostatků a který by umožnil, aby půda přecházela do rukou těch, kdož na ní chtějí pracovat nebo kdož s ní spojili svůj osud. Požadavek tento je, bohužel, odmítán s odůvodněním, že není dostatek prostředků, ale najdou-li se prostředky pro jiné účely, musíme právem reklamovat, aby i pro tuto vysoce sociální věc se prostředky našly. Konečně zemědělec ani nechce žádnou almužnu nebo podporu, neboť vidíme, že přídělci půdy přeplatili celými desítkami a sty milionů svou půdu, a je jen třeba, aby ministr financí vrátil část těchto prostředků, kterých použil pro jiné účely.

Konečně jsem také přesvědčen, že otázka tato se bude muset pro lepší porozumění a souhru v koalici spojiti se zákonem o prodloužení podpor v nezaměstnanosti.

Chci také podotknouti, že zvláštní pozornosti, jak zde referoval pan zpravodaj, zasluhuje otázka účasti státu na soukromém podnikání. Tato věc zasluhuje proto zvláštní pozornosti, že se stát jako podnikatel příliš neosvědčil sám ani ve spoluúčasti v podnicích, jako jsou na př. místní dráhy, kde je účasten 78·3 mil. Kč, nebo různé elektrárenské svazy, jichž sanace je velmi naléhavá. Bude muset dojíti k fusi určitých svazů, ovšem fuse tato může míti úspěch jedině tenkráte, když vysoké investice v elektrárenských svazech budou odepsány, neboť vysoké úroky z těchto účastí a zápůjček jsou největším zdražovatelem elektrické energie. Nemůžeme žádat, aby snad podílníci, jimiž jsou města, družstva a obce, nesli tyto ztráty, poněvadž vidíme, že investice v elektrárenských svazech nebyly začasté účelné, a došlo-li k určitým ztrátám, je vinou státu a veřejných svazků, že dobře nedohlížely, a je třeba, aby ztráty z těchto uprav nesly samy.

Vidíme, že je tu více účastí, jako je brněnská zbrojovka, kde je stát účasten 54 mil. Kč, košicko-bohumínská dráha, kde je stát účasten 44 mil. Kč, Česká průmyslová banka, kde je stát účasten 30·1 mil. Kč, Čsl. paroplavební společnost labská, kde je stát účasten 20·4 mil. Kč, Čsl. paroplavební společnost dunajská, kde je stát účasten 15·3 mil. Kč, tiskařské a jiné podniky, kde je stát účasten 15 mil. Kč, Pražské vzorkové veletrhy, kde je stát účasten 9·9 mil. Kč, Tatrabanka, kde je stát účasten 8 mil. Kč, Paroplavební společnost oderská, kde je stát účasten 7·2 mil. Kč, Německá agrární a průmyslová banka, kde je stát účasten 5 mil. Kč. Konečně jsou tu účasti státních podniků na jiných podnicích, a to účasti Státních lesů a statků 51 mil. Kč, účasti Státních báňských podniků 42·6 mil. Kč, účasti Státních drah 10 mil. Kč a účasti Československé pošty 4·8 mil. Kč.