Čtvrtek 18. února 1937

Byl to také rozpočet ministerstva zemědělství, které nestačilo krýti vyšší náklady na hospodářské a hospodyňské školy, zemědělské ústavy a instituce, cestovné a platy smluvním zaměstnancům, jakož i náklady na okr. úřady. Přesunem opatřována byla i úhrada na výstavbu veřejných obilních skladišť na Slovensku a Podkarpatské Rusi.

U ministerstva veř. prací objevila se proti rozpočtu vyšší potřeba na správu stát. budov, stát. aerolinií, denní platy výpomocných dělníků na stát. silnicích a vyšší výdaje pro státní techniky.

Rovněž tak ministerstvo zdravotnictví provedlo přesuny z důvodů vyšších výdajů na platy smluvních zaměstnanců, větší výdaje na státní nemocnice v Mukačevě, na Ostravsku a v Bratislavě.

Konečně bylo třeba opatřovati úhradu virementy také v rozpočtu ministerstva financí pro úhradu služebních platů zaměstnanců stát. drah, přidělených finančním úřadům, na přesázku úředníků, cestovné a stravné měřičského úřednictva, přezbrojení finanční stráže a některé jiné zvýšené náklady.

Pasiva a aktiva na rozpočet vykazují úctyhodná čísla, která stojí za povšimnutí. Pasiva k 31. prosinci 1935 činí 632,416.791 Kč. Je to o 37,052.672 Kč méně než v r. 1934. Stalo se tak zaplacením dospělé splátky na zápůjčku pro stavbu budovy kraj. soudu v. Ml. Boleslavi. Naproti tomu některá nová pasiva přibyla.

Aktiva na rozpočet dostoupila již enormní výše, 14.716,288.165˙95 Kč. Je to proti r. 1934 zvýšení o 860,117.187.70 Kč. Příčinou toho je známá okolnost. Jsou to zálohy na učitelské platy. Tyto zálohy dostoupily do konce r. 1935 výše 10.790,417.207 Kč, mimo dalších záloh k témuž účelu poskytnutých zemím, a dohromady činí již přes 12 miliard Kč na účet kapitoly 10. Tyto zálohy, resp. tato aktiva, která domněle má stát za zeměmi jako vydržovateli škol, stačila by nám krýti rozpočet ministerstva školství na 10 až 12 let. Žel, že tato aktiva mají pro svoji povahu hodnotu naprosto problematickou. Touto otázkou zabývala se také v posledních svých schůzích úsporná komise spolu s nejvyšším účetním kontrolním úřadem ve snaze, aby touto otázkou bylo hnuto, abychom se dostali k nějaké rozumné zákonné úpravě, poněvadž nemůžeme choditi stále kolem ohromné pyramidy domnělých aktiv, která zde ve skutečnosti nejsou.

Dalšího hlavního podílu na celkovém stavu aktiv mají zálohy poskytnuté státní pokladnou na krytí provozních schodků Košicko-bohumínské dráhy a místních drah, které dosáhly do konce r. 1935 téměř 2 miliard Kč. Z ministerstev je to pak sociální péče, podílející se na státních aktivech zálohovou službou v částce 253 mil. Kč, národní obrana 103,232.502˙75 Kč, zemědělství 28,266.650 Kč. Kapitola 20 (Ministerstvo financí) má pod různými tituly v celku na zálohách tvořících součást státních aktiv 3.433,898.552 Kč. U ostatních kapitol jsou to vesměs menší částky, které neuvádím.

Aktiva z hospodaření mimo rozpočet činila k 31. prosinci částku 2.663,039.269.77 Kč, takže celková aktiva (na rozpočet i mimo rozpočet) činila do konce r. 1935 17.379,327.435 Kč 72 hal. Pasiva mimorozpočtová tvoří položka záloh od Poštovní spořitelny v částce 1.421,862.963˙90 Kč. Největší pasiva mimorozpočtová tvoří ovšem státní dluh.

Pokladní hotovost k 31. prosinci činila 691,832.332.95 Kč. Mimo to bylo koncem r. 1935 v držení státních pokladen cenných papírů v částce 1.114,450.508.75 Kč. Zásoba cenných papírů proti r. 1934 poklesla o částku 304,939.629.20 Kč. Je to zejména proto, že část těchto dluhopisů byla použita k úmoru státního dluhu.

Státní podniky nevykazují ani r. 1935 příznivé výsledky. 12 podniků skončilo proti rozpočtu hůře o 219 mil. Kč, naproti tomu 9 podniků vykázalo plus 102 1/2 mil. Kč, takže proti rozpočtu je výsledek nepříznivější o 116.5 mil. Kč okrouhle. Při srovnání s r. 1934 jeví se v celku výsledek příznivější o částku 9.6 mil. Kč. Uvážíme-li, že tabáková režie a státní loterie jsou vlastně státními regály a mezi podniky ani nepatří, nemůžeme vůbec mluvit o nějakém zúrokování investovaného kapitálu ve státních podnicích. Nebýti příjmů z těchto státních monopolů, byly by číselné výsledky hospodaření státních podniků velmi žalostné. Ostatně ani tato čísla nevyjadřují správně výsledky hospodaření. Připočítáme-li k předchozím číslům úmor hypotečních dluhů, investic běžného roku, příspěvky cizích zájemců a pak částky podnikům ponechané na úhradu investic a na splacení investičních dluhů, seznáme, že místo částky 1.055 mil. Kč odvedly podniky státní pokladně toliko částku 883˙5 mil. Kč a výsledek je nepříznivější o 171.8 mil. Kč.

U tabákové režie i v r. 1935 pokračoval pokles odbytu výrobků, který převeden na peníze činil u doutníků 10.2%, u tabáku 7.8% a u cigaret 3.6%. Nestupňoval se však již přesun odbytu od drahých výrobků k levnějším, který byl nejviditelnějším znakem zhoršujících se poměrů.

Pošta vykazuje proti r. 1934 menší zisk o 22.7 mil. Kč. Příčina spočívá ve zvětšeném stavu zaměstnanců i pensistů. Vyšší personální náklady a větší vydání na udržovací náklady, zvýšené odpisy, úroky byly značně vyšší nežli možnosti zvýšení příjmů.

Státní lesy a statky vykazují ještě v r. 1935 schodek 14.6 mil. Kč, t. j. proti rozpočtu horší výsledek o 31.8 mil. Kč. Doufejme, že tento schodek je posledním, neboť situace na dřevním trhu se tou měrou zlepšila, že můžeme očekávati trochu lepší výsledky, nežli jaké zde právě přednáším ze závěrečného účtu r. 1935. To týče se také vojenských lesních podniků.

Zhoršený výsledek státních lázní tkví vlastně ve vysokých investicích, které nemohou na sebe vydělati ani při zvýšeném počtu lázeňských hostí.

Schodek státních drah je sice ještě značný, ale proti rozpočtu přece jenom okrouhle o 100 mil. Kč menší, než s jakým počítal rozpočet.

Státní báňské a hutnické závody jsou sice proti r. 1934 o 3.5 mil. Kč lepší, ale proti rozpočtu o 23 mil. Kč nepříznivější.

Tentokráte uvedeny jsou již ve státní účetní závěře rozvažné účty všech státních podniků, takže dnes známe investovaný kapitál, vložený do státních podniků. Posledním podnikem, který uveřejňuje svůj rozvažný účet, jsou Státní lesy a statky, jichž zakládací aktiva jsou oceněna částkou 2688 mil. Kč a čisté jmění koncem r. 1935 je bilancováno částkou 2.251,725.071.70 Kč.

Podíly na státních daních, dávkách a poplatcích byly v rozpočtu preliminovány částkou 2.732,466.764 Kč. Náležitost však činila 2.734,703.188˙60 Kč, tedy o 2,236.424.60 Kč více.

Tyto větší výdaje jsou výsledkem těchto větších rozdílů: V oddílu B došlo k vyšším výdajům o 8,851.433˙95 Kč, v oddílu C o 731.509.60 Kč, dohromady tedy zvýšení výdajů činilo 9,582.943.55 Kč. Naproti tomu v oddílu A a v oddílu D jsou menší výdaje celkem o 7,346.518.95 Kč. Rozdíl rovná se tedy překročení o 2,236.424˙60 Kč.

Pohyb státního dluhu projevuje se r. 1935 celkovým hrubým přírůstkem v částce 2.454,447.300˙10 Kč. Z toho je za 2.404,859.000 Kč dluhu přechodného, který tvoří státní pokladniční poukázky. Dluhu založeného přibylo 25,395.125 Kč a dluhu zahraničního 24,193.175.10 Kč. Dluh zahraniční vzrostl následkem úpravy náležitosti. Naproti tomu ubylo roku 1935 státního dluhu celkem o 681,230.020.10 Kč. Činí tedy čistý přírůstek státního dluhu r. 1935 1.773,217.279.30 Kč a jeho výše dostoupila 31. prosince 1935 40.815,568.400.90 Kč.

Dluhová služba vyžádala si proti rozpočtu zvýšení o 30.2 mil. Kč a v nepreliminovaných výdajích o 265.8 mil. Kč, tedy celkem o částku 296 mil. Kč. Podle ustanovení čl. VI finančního zákona použito bylo r. 1935 na úmor státního dluhu 70 mil. Kč ze zvláštního fondu pro konsolidaci přechodného dluhu státního. Proto jmění fondu kleslo na částku 263.7 mil. Kč.

Na celkové náležitosti dávky z majetku a přírůstku na majetku bylo do konce r. 1935 předepsáno 7.380,561.079˙65 Kč. Na tuto povinnost bylo do konce r. 1935 zaplaceno 7.031,483.600.51 Kč. Po odečtení konečných přeplatků zbývá tedy nedoplatek 349,077.479.14 Kč.

Dávka byla až na dva případy právnických osob vyměřena. Jde tu o nedoměrky Saské státní dráhy v Podmoklech a Říšskoněmecké státní dráhy Žitava-Liberec, jejichž vyměření v důsledku stálých průtahů se strany německého státu nařídilo ministerstvo financí teprve r. 1936.

Zvýšení příjmů nelze již očekávati. Jediné příspěvky ministerstva zemědělství mohou ještě něco znamenat, jinak lze spíše následkem odpisů a rekursů očekávati snížení dosavadních předpisů. Nedoplatky dávky vede nejvyšší účetní kontrolní úřad stále v evidenci a působí k jejich vymáhání. Se zálohou 468.9 mil. Kč, které bylo použito na splácení státních bonů podle čl. XII zákona č. 102 z r. 1925, činí dosud realisovaný výtěžek této dávky, určený k úhradě t. zv. státovkového dluhu, celkem 6,670,050.973.47 Kč.

Státní bytový fond sestává ze dvou oddělení, A a B, a podle nich je také s ohledem na rozdílný účet spravován. Oddělení A má za účel zaručovati zápůjčky a jejích úrokování. Oddělení B poskytuje právnickým osobám přímé půjčky. Jmění fondu vykazuje se také odděleně. Oddělení A mělo koncem r. 1935 jmění 47,443.634.60 Kč a proti r. 1934 vzrostlo o 1,937.132˙40 Kč. Stav zaručených zápůjček hypotekárních činil koncem r. 1933 113,419.808.58 Kč. Oddělení B dotčeného fondu, pro přímé zápůjčky, vykazuje koncem roku 1935 čisté jmění částkou 16,897.419˙15 Kč. Za důsledek poměrů nutno označiti stoupající zálohy na anuity placené za dlužníky.

Fond pro pojišťování vývozních úvěrů má ke konci r. 1935 čisté jmění 7,971.770.10 Kč. Hospodářství končilo přírůstkem 1,930.926 Kč.

Státní fond elektrisační uzavírá výpůjčky a poskytuje je dále všeužitečným elektrickým podnikům. Za řádné placení úroků a amortisaci výpůjček ručí stát. Rozdíl mezi úrokovými sazbami z opatřených a poskytnutých výpůjček nese státní pokladna. Jde zde tedy o státní výdaj, objevující se v rozpočtu. Stav výpůjček koncem r. 1935 činil částku 86,192.507˙85 Kč. Rovněž tolik také fond rozpůjčil. Co fond na výpůjčkách získá, to opětně pro své účely, pro něž tu je, poskytuje.

Státní silniční fond hospodaří na dluh a jeho hospodářství je schodkové. Čisté pasivum fondu dostoupilo koncem roku 1935 výše 1.302,369.850.29 Kč a hospodaření skončilo schodkem 53,857.005˙90 Kč.

Státní fond pro vodohospodářské meliorace při ministerstvu zemědělství skončil r. 1935 schodkem 40,013.914.95 Kč, jeho pasivum činí 144,615.103.55 Kč.

Státní fond vodohospodářský při veřejných pracích skončil r. 1935 schodkem 62,489.498.90 Kč a čisté pasivum dostoupilo výše 34,921.550.15 Kč.

Fond hasičských příspěvků, zřízený zákonem čís. 79/1935, jest nejmladším fondem a je součástí státního závěrečného účtu. Jeho příjmy r. 1935 činily 23,289.590.35 Kč a byly proti rozpočtu vyšší o 11.3 mil. Kč. Skutečné výdaje fondu činily 10,878.106.05 Kč. Čisté jmění fondu činilo k 31. prosinci 1935 23,885.972.12 Kč.

Státní záruky, o nichž jsem se zmínil na počátku, dosahují úctyhodné výše 11.347,758.389.14 Kč. Největší podíl na nich mají 2 ministerstva, financí a soc. péče. Finance participují částkou 6 1/2 miliardy Kč, kdežto sociální péče okrouhle 4 miliardami Kč. Tyto státní záruky obsahují oba právní typy rukojemství. Stát ručí podle nich v některých případech jako rukojmí, v jiných pak jako rukojmí i plátce. R. 1935 zaplatil stát z titulu záruk částku cca 152 mil. Kč a na anuitách 193 mil. Kč. Rozumí se samo sebou, že toto horentní číslo záruk znamená také nesmírné zatížení administrativy finanční a rovněž tak nejvyššího účetního kontrolního úřadu. Ve věci po stránce formální je jenom vítat, že vykazováním ve státním závěrečném účtu dostávají se zálohy také do evidence parlamentní kontroly. Je zde zase splněn několikrát vyslovený požadavek jak sněmovny, tak také senátu.

Záruky byly převzaty z různých národohospodářských důvodů a opírají se o zákonné tituly. Jsou to záruky za státní fondy, záruky ze stavebního ruchu, za dluhopisy zemských úvěrních ústavů na Slovensku a Podkarpatské Rusi, záruka za sanační půjčku Rakousku, záruka za zvláštní fond pro zmírnění ztrát z poválečných poměrů a za všeobecný fond peněžních ústavů, záruka za vývozní úvěry, za sanaci bank, za Československý reeskontní a lombardní ústav a řada jiných drobných záruk na základě zmocnění, daného finančním zákonem ministrům financí.

Kapitálové účasti státu v různých společnostech činily k 31. prosinci 1935 celkem 789.8 mil. Kč. Z toho připadá na vlastní státní správu 655˙8 mil. Kč a na podniky 133.9 mil. Kč. Co do povahy podniků a ústavů, v nichž je stát kapitálově účasten, přicházejí zde v úvahu tyto právní jednotky: především Národní banka československá, několik akciových bank, košicko-bohumínská dráha, místní dráhy a elektrárenské společnosti. Celkový výnos těchto účastí, odvedený státní pokladně, činil r. 1935 16.3 mil. Kč. Z toho připadá na vlastní

státní správu 14.3 mil. Kč a na státní podniky 2,175.000 Kč. Největší podíl na tomto společném výnosu má ovšem Národní banka československá, z jejíhož zisku vplynulo do státní pokladny 9.3 mil. Kč.

Ještě několik slov o dohlídkách nejvyššího účetního kontrolního úřadu, které patří k důležité jeho činnosti.

Přímá kontrola hospodářství na místě je nejlepší a nejspolehlivější prostředek hospodářského dozoru, neboť vychází z bezprostředního zjištění skutečného stavu. Při rostoucích úkolech a nedostatku personálu, kterým kontrolní úřad do nedávna trpěl, nebylo dobře možno věnovati tomuto důležitému oboru činnosti tolik péče, kolik jí povaha věci vyžadovala. Jde zejména o konání většího počtu dohlídek u nestátních útvarů. Přes tyto nepříznivé okolnosti rozšířil nejvyšší účetní kontrolní úřad v roce 1935 kontrolu o nově zavedenou instituci pravidelných přehlídek v účtárnách všech ústředních úřadů a nejrozsáhlejších úřadů zemských. Tím byla podstatnou měrou rozšířena kontrola na místě, která má pro ochránění státních zájmů velikou cenu.

Okolnost, že nejvyšší účetní kontrolní úřad béře přímou účast na veškerém jednání parlamentní úsporné komise, přispěla velmi značně ke zhodnocení kontroly. Zde se doplňují vzájemně neodvislý účetní orgán kontrolní s kontrolním útvarem parlamentním. Nedostatky zákona o nejvyšším účetním kontrolním úřadě, jevící se v nedostatku exekutivní moci odstraňovati rychle zjištěné závady, jsou nahrazovány pravomocí komise, která svými sahy urychluje vyřízení spisů v naléhavých případech.

Z výkazů dohlídek je zřejmo, že nejvyšší účetní kontrolní úřad i při omezených prostředcích vykonal v r. 1935 i po této stránce veliký kus záslužné práce, kterou je parlament povinen s uznáním kvitovati. Po provedené úpravě systemisace bude snad možno doufati, že bude kryta nejnaléhavější personální potřeba, která přispěje k potřebnému doplnění a zdokonalení státní kontroly.

Slavná sněmovno! Snažil jsem se, abych z toho nesmírného počtu číslic, které obsahuje státní závěrečný účet, vyňal to nejnaléhavější, co je nutné pro informaci sněmovny a veřejnosti. Přes to jsem obtěžoval vaši trpělivost příliš dlouho. Děkuji za ni a doufám, že státní hospodářství je na přelomu k lepším dobám a že proto také příští účetní závěrky budou jistě příznivější, nežli byla závěra za r. 1935, po mém soudu za rok hospodářské krise nejtěžší. (Tak jest!)

Děkuji ještě jednou za trpělivost. Končím svůj referát tím, že v zastoupení výboru rozpočtového navrhuji, aby slavná sněmovna schválila závěrečný účet za r. 1935 a spolu s ním také účty dávky z majetku a bytového fondu. (Potlesk.)

Místopředseda Košek (zvoní): Nyní přistoupíme ke společné rozpravě.

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby lhůta řečnická byla 60 minut.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)

Není jich. Navržená lhůta je schválena.

Přihlášeni jsou řečníci: na straně "proti" pp. posl. Esterházy, Florek, dr Štůla, dr Peters, Bródy, dr Porubszky, Hirte; na straně "pro" pp. posl. Hrubý, Zeminová, dr Lukáč.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP