Byl to také rozpočet ministerstva zemědělství,
které nestačilo krýti vyšší
náklady na hospodářské a hospodyňské
školy, zemědělské ústavy a instituce,
cestovné a platy smluvním zaměstnancům,
jakož i náklady na okr. úřady. Přesunem
opatřována byla i úhrada na výstavbu
veřejných obilních skladišť na
Slovensku a Podkarpatské Rusi.
U ministerstva veř. prací objevila se proti rozpočtu
vyšší potřeba na správu stát.
budov, stát. aerolinií, denní platy výpomocných
dělníků na stát. silnicích
a vyšší výdaje pro státní
techniky.
Rovněž tak ministerstvo zdravotnictví provedlo
přesuny z důvodů vyšších
výdajů na platy smluvních zaměstnanců,
větší výdaje na státní
nemocnice v Mukačevě, na Ostravsku a v Bratislavě.
Konečně bylo třeba opatřovati úhradu
virementy také v rozpočtu ministerstva financí
pro úhradu služebních platů zaměstnanců
stát. drah, přidělených finančním
úřadům, na přesázku úředníků,
cestovné a stravné měřičského
úřednictva, přezbrojení finanční
stráže a některé jiné zvýšené
náklady.
Pasiva a aktiva na rozpočet vykazují úctyhodná
čísla, která stojí za povšimnutí.
Pasiva k 31. prosinci 1935 činí 632,416.791 Kč.
Je to o 37,052.672 Kč méně než v r.
1934. Stalo se tak zaplacením dospělé splátky
na zápůjčku pro stavbu budovy kraj. soudu
v. Ml. Boleslavi. Naproti tomu některá nová
pasiva přibyla.
Aktiva na rozpočet dostoupila již enormní výše,
14.716,288.165˙95 Kč. Je to proti r. 1934 zvýšení
o 860,117.187.70 Kč. Příčinou toho
je známá okolnost. Jsou to zálohy na učitelské
platy. Tyto zálohy dostoupily do konce r. 1935 výše
10.790,417.207 Kč, mimo dalších záloh
k témuž účelu poskytnutých zemím,
a dohromady činí již přes 12 miliard
Kč na účet kapitoly 10. Tyto zálohy,
resp. tato aktiva, která domněle má stát
za zeměmi jako vydržovateli škol, stačila
by nám krýti rozpočet ministerstva školství
na 10 až 12 let. Žel, že tato aktiva mají
pro svoji povahu hodnotu naprosto problematickou. Touto otázkou
zabývala se také v posledních svých
schůzích úsporná komise spolu s nejvyšším
účetním kontrolním úřadem
ve snaze, aby touto otázkou bylo hnuto, abychom se dostali
k nějaké rozumné zákonné úpravě,
poněvadž nemůžeme choditi stále
kolem ohromné pyramidy domnělých aktiv, která
zde ve skutečnosti nejsou.
Dalšího hlavního podílu na celkovém
stavu aktiv mají zálohy poskytnuté státní
pokladnou na krytí provozních schodků Košicko-bohumínské
dráhy a místních drah, které dosáhly
do konce r. 1935 téměř 2 miliard Kč.
Z ministerstev je to pak sociální péče,
podílející se na státních aktivech
zálohovou službou v částce 253 mil.
Kč, národní obrana 103,232.502˙75 Kč,
zemědělství 28,266.650 Kč. Kapitola
20 (Ministerstvo financí) má pod různými
tituly v celku na zálohách tvořících
součást státních aktiv 3.433,898.552
Kč. U ostatních kapitol jsou to vesměs menší
částky, které neuvádím.
Aktiva z hospodaření mimo rozpočet činila
k 31. prosinci částku 2.663,039.269.77 Kč,
takže celková aktiva (na rozpočet i mimo rozpočet)
činila do konce r. 1935 17.379,327.435 Kč 72 hal.
Pasiva mimorozpočtová tvoří položka
záloh od Poštovní spořitelny v částce
1.421,862.963˙90 Kč. Největší pasiva
mimorozpočtová tvoří ovšem státní
dluh.
Pokladní hotovost k 31. prosinci činila 691,832.332.95
Kč. Mimo to bylo koncem r. 1935 v držení státních
pokladen cenných papírů v částce
1.114,450.508.75 Kč. Zásoba cenných papírů
proti r. 1934 poklesla o částku 304,939.629.20 Kč.
Je to zejména proto, že část těchto
dluhopisů byla použita k úmoru státního
dluhu.
Státní podniky nevykazují ani r. 1935 příznivé
výsledky. 12 podniků skončilo proti rozpočtu
hůře o 219 mil. Kč, naproti tomu 9 podniků
vykázalo plus 102 1/2 mil. Kč, takže proti
rozpočtu je výsledek nepříznivější
o 116.5 mil. Kč okrouhle. Při srovnání
s r. 1934 jeví se v celku výsledek příznivější
o částku 9.6 mil. Kč. Uvážíme-li,
že tabáková režie a státní
loterie jsou vlastně státními regály
a mezi podniky ani nepatří, nemůžeme
vůbec mluvit o nějakém zúrokování
investovaného kapitálu ve státních
podnicích. Nebýti příjmů z
těchto státních monopolů, byly by
číselné výsledky hospodaření
státních podniků velmi žalostné.
Ostatně ani tato čísla nevyjadřují
správně výsledky hospodaření.
Připočítáme-li k předchozím
číslům úmor hypotečních
dluhů, investic běžného roku, příspěvky
cizích zájemců a pak částky
podnikům ponechané na úhradu investic a na
splacení investičních dluhů, seznáme,
že místo částky 1.055 mil. Kč
odvedly podniky státní pokladně toliko částku
883˙5 mil. Kč a výsledek je nepříznivější
o 171.8 mil. Kč.
U tabákové režie i v r. 1935 pokračoval
pokles odbytu výrobků, který převeden
na peníze činil u doutníků 10.2%,
u tabáku 7.8% a u cigaret 3.6%. Nestupňoval se však
již přesun odbytu od drahých výrobků
k levnějším, který byl nejviditelnějším
znakem zhoršujících se poměrů.
Pošta vykazuje proti r. 1934 menší zisk o 22.7
mil. Kč. Příčina spočívá
ve zvětšeném stavu zaměstnanců
i pensistů. Vyšší personální
náklady a větší vydání
na udržovací náklady, zvýšené
odpisy, úroky byly značně vyšší
nežli možnosti zvýšení příjmů.
Státní lesy a statky vykazují ještě
v r. 1935 schodek 14.6 mil. Kč, t. j. proti rozpočtu
horší výsledek o 31.8 mil. Kč. Doufejme,
že tento schodek je posledním, neboť situace
na dřevním trhu se tou měrou zlepšila,
že můžeme očekávati trochu lepší
výsledky, nežli jaké zde právě
přednáším ze závěrečného
účtu r. 1935. To týče se také
vojenských lesních podniků.
Zhoršený výsledek státních lázní
tkví vlastně ve vysokých investicích,
které nemohou na sebe vydělati ani při zvýšeném
počtu lázeňských hostí.
Schodek státních drah je sice ještě
značný, ale proti rozpočtu přece jenom
okrouhle o 100 mil. Kč menší, než s jakým
počítal rozpočet.
Státní báňské a hutnické
závody jsou sice proti r. 1934 o 3.5 mil. Kč lepší,
ale proti rozpočtu o 23 mil. Kč nepříznivější.
Tentokráte uvedeny jsou již ve státní
účetní závěře rozvažné
účty všech státních podniků,
takže dnes známe investovaný kapitál,
vložený do státních podniků.
Posledním podnikem, který uveřejňuje
svůj rozvažný účet, jsou Státní
lesy a statky, jichž zakládací aktiva jsou
oceněna částkou 2688 mil. Kč a čisté
jmění koncem r. 1935 je bilancováno částkou
2.251,725.071.70 Kč.
Podíly na státních daních, dávkách
a poplatcích byly v rozpočtu preliminovány
částkou 2.732,466.764 Kč. Náležitost
však činila 2.734,703.188˙60 Kč, tedy
o 2,236.424.60 Kč více.
Tyto větší výdaje jsou výsledkem
těchto větších rozdílů:
V oddílu B došlo k vyšším výdajům
o 8,851.433˙95 Kč, v oddílu C o 731.509.60
Kč, dohromady tedy zvýšení výdajů
činilo 9,582.943.55 Kč. Naproti tomu v oddílu
A a v oddílu D jsou menší výdaje celkem
o 7,346.518.95 Kč. Rozdíl rovná se tedy překročení
o 2,236.424˙60 Kč.
Pohyb státního dluhu projevuje se r. 1935 celkovým
hrubým přírůstkem v částce
2.454,447.300˙10 Kč. Z toho je za 2.404,859.000 Kč
dluhu přechodného, který tvoří
státní pokladniční poukázky.
Dluhu založeného přibylo 25,395.125 Kč
a dluhu zahraničního 24,193.175.10 Kč. Dluh
zahraniční vzrostl následkem úpravy
náležitosti. Naproti tomu ubylo roku 1935 státního
dluhu celkem o 681,230.020.10 Kč. Činí tedy
čistý přírůstek státního
dluhu r. 1935 1.773,217.279.30 Kč a jeho výše
dostoupila 31. prosince 1935 40.815,568.400.90 Kč.
Dluhová služba vyžádala si proti rozpočtu
zvýšení o 30.2 mil. Kč a v nepreliminovaných
výdajích o 265.8 mil. Kč, tedy celkem o částku
296 mil. Kč. Podle ustanovení čl. VI finančního
zákona použito bylo r. 1935 na úmor státního
dluhu 70 mil. Kč ze zvláštního fondu
pro konsolidaci přechodného dluhu státního.
Proto jmění fondu kleslo na částku
263.7 mil. Kč.
Na celkové náležitosti dávky z majetku
a přírůstku na majetku bylo do konce r. 1935
předepsáno 7.380,561.079˙65 Kč. Na tuto
povinnost bylo do konce r. 1935 zaplaceno 7.031,483.600.51 Kč.
Po odečtení konečných přeplatků
zbývá tedy nedoplatek 349,077.479.14 Kč.
Dávka byla až na dva případy právnických
osob vyměřena. Jde tu o nedoměrky Saské
státní dráhy v Podmoklech a Říšskoněmecké
státní dráhy Žitava-Liberec, jejichž
vyměření v důsledku stálých
průtahů se strany německého státu
nařídilo ministerstvo financí teprve r. 1936.
Zvýšení příjmů nelze již
očekávati. Jediné příspěvky
ministerstva zemědělství mohou ještě
něco znamenat, jinak lze spíše následkem
odpisů a rekursů očekávati snížení
dosavadních předpisů. Nedoplatky dávky
vede nejvyšší účetní kontrolní
úřad stále v evidenci a působí
k jejich vymáhání. Se zálohou 468.9
mil. Kč, které bylo použito na splácení
státních bonů podle čl. XII zákona
č. 102 z r. 1925, činí dosud realisovaný
výtěžek této dávky, určený
k úhradě t. zv. státovkového dluhu,
celkem 6,670,050.973.47 Kč.
Státní bytový fond sestává
ze dvou oddělení, A a B, a podle nich je také
s ohledem na rozdílný účet spravován.
Oddělení A má za účel zaručovati
zápůjčky a jejích úrokování.
Oddělení B poskytuje právnickým osobám
přímé půjčky. Jmění
fondu vykazuje se také odděleně. Oddělení
A mělo koncem r. 1935 jmění 47,443.634.60
Kč a proti r. 1934 vzrostlo o 1,937.132˙40 Kč.
Stav zaručených zápůjček hypotekárních
činil koncem r. 1933 113,419.808.58 Kč. Oddělení
B dotčeného fondu, pro přímé
zápůjčky, vykazuje koncem roku 1935 čisté
jmění částkou 16,897.419˙15 Kč.
Za důsledek poměrů nutno označiti
stoupající zálohy na anuity placené
za dlužníky.
Fond pro pojišťování vývozních
úvěrů má ke konci r. 1935 čisté
jmění 7,971.770.10 Kč. Hospodářství
končilo přírůstkem 1,930.926 Kč.
Státní fond elektrisační uzavírá
výpůjčky a poskytuje je dále všeužitečným
elektrickým podnikům. Za řádné
placení úroků a amortisaci výpůjček
ručí stát. Rozdíl mezi úrokovými
sazbami z opatřených a poskytnutých výpůjček
nese státní pokladna. Jde zde tedy o státní
výdaj, objevující se v rozpočtu. Stav
výpůjček koncem r. 1935 činil částku
86,192.507˙85 Kč. Rovněž tolik také
fond rozpůjčil. Co fond na výpůjčkách
získá, to opětně pro své účely,
pro něž tu je, poskytuje.
Státní silniční fond hospodaří
na dluh a jeho hospodářství je schodkové.
Čisté pasivum fondu dostoupilo koncem roku 1935
výše 1.302,369.850.29 Kč a hospodaření
skončilo schodkem 53,857.005˙90 Kč.
Státní fond pro vodohospodářské
meliorace při ministerstvu zemědělství
skončil r. 1935 schodkem 40,013.914.95 Kč, jeho
pasivum činí 144,615.103.55 Kč.
Státní fond vodohospodářský
při veřejných pracích skončil
r. 1935 schodkem 62,489.498.90 Kč a čisté
pasivum dostoupilo výše 34,921.550.15 Kč.
Fond hasičských příspěvků,
zřízený zákonem čís.
79/1935, jest nejmladším fondem a je součástí
státního závěrečného
účtu. Jeho příjmy r. 1935 činily
23,289.590.35 Kč a byly proti rozpočtu vyšší
o 11.3 mil. Kč. Skutečné výdaje fondu
činily 10,878.106.05 Kč. Čisté jmění
fondu činilo k 31. prosinci 1935 23,885.972.12 Kč.
Státní záruky, o nichž jsem se zmínil
na počátku, dosahují úctyhodné
výše 11.347,758.389.14 Kč. Největší
podíl na nich mají 2 ministerstva, financí
a soc. péče. Finance participují částkou
6 1/2 miliardy Kč, kdežto sociální péče
okrouhle 4 miliardami Kč. Tyto státní záruky
obsahují oba právní typy rukojemství.
Stát ručí podle nich v některých
případech jako rukojmí, v jiných pak
jako rukojmí i plátce. R. 1935 zaplatil stát
z titulu záruk částku cca 152 mil. Kč
a na anuitách 193 mil. Kč. Rozumí se samo
sebou, že toto horentní číslo záruk
znamená také nesmírné zatížení
administrativy finanční a rovněž tak
nejvyššího účetního kontrolního
úřadu. Ve věci po stránce formální
je jenom vítat, že vykazováním ve státním
závěrečném účtu dostávají
se zálohy také do evidence parlamentní kontroly.
Je zde zase splněn několikrát vyslovený
požadavek jak sněmovny, tak také senátu.
Záruky byly převzaty z různých národohospodářských
důvodů a opírají se o zákonné
tituly. Jsou to záruky za státní fondy, záruky
ze stavebního ruchu, za dluhopisy zemských úvěrních
ústavů na Slovensku a Podkarpatské Rusi,
záruka za sanační půjčku Rakousku,
záruka za zvláštní fond pro zmírnění
ztrát z poválečných poměrů
a za všeobecný fond peněžních ústavů,
záruka za vývozní úvěry, za
sanaci bank, za Československý reeskontní
a lombardní ústav a řada jiných drobných
záruk na základě zmocnění,
daného finančním zákonem ministrům
financí.
Kapitálové účasti státu v různých
společnostech činily k 31. prosinci 1935 celkem
789.8 mil. Kč. Z toho připadá na vlastní
státní správu 655˙8 mil. Kč a
na podniky 133.9 mil. Kč. Co do povahy podniků a
ústavů, v nichž je stát kapitálově
účasten, přicházejí zde v úvahu
tyto právní jednotky: především
Národní banka československá, několik
akciových bank, košicko-bohumínská dráha,
místní dráhy a elektrárenské
společnosti. Celkový výnos těchto
účastí, odvedený státní
pokladně, činil r. 1935 16.3 mil. Kč. Z toho
připadá na vlastní
státní správu 14.3 mil. Kč a na státní
podniky 2,175.000 Kč. Největší podíl
na tomto společném výnosu má ovšem
Národní banka československá, z jejíhož
zisku vplynulo do státní pokladny 9.3 mil. Kč.
Ještě několik slov o dohlídkách
nejvyššího účetního kontrolního
úřadu, které patří k důležité
jeho činnosti.
Přímá kontrola hospodářství
na místě je nejlepší a nejspolehlivější
prostředek hospodářského dozoru, neboť
vychází z bezprostředního zjištění
skutečného stavu. Při rostoucích úkolech
a nedostatku personálu, kterým kontrolní
úřad do nedávna trpěl, nebylo dobře
možno věnovati tomuto důležitému
oboru činnosti tolik péče, kolik jí
povaha věci vyžadovala. Jde zejména o konání
většího počtu dohlídek u nestátních
útvarů. Přes tyto nepříznivé
okolnosti rozšířil nejvyšší
účetní kontrolní úřad
v roce 1935 kontrolu o nově zavedenou instituci pravidelných
přehlídek v účtárnách
všech ústředních úřadů
a nejrozsáhlejších úřadů
zemských. Tím byla podstatnou měrou rozšířena
kontrola na místě, která má pro ochránění
státních zájmů velikou cenu.
Okolnost, že nejvyšší účetní
kontrolní úřad béře přímou
účast na veškerém jednání
parlamentní úsporné komise, přispěla
velmi značně ke zhodnocení kontroly. Zde
se doplňují vzájemně neodvislý
účetní orgán kontrolní s kontrolním
útvarem parlamentním. Nedostatky zákona o
nejvyšším účetním kontrolním
úřadě, jevící se v nedostatku
exekutivní moci odstraňovati rychle zjištěné
závady, jsou nahrazovány pravomocí komise,
která svými zásahy urychluje vyřízení
spisů v naléhavých případech.
Z výkazů dohlídek je zřejmo, že
nejvyšší účetní kontrolní
úřad i při omezených prostředcích
vykonal v r. 1935 i po této stránce veliký
kus záslužné práce, kterou je parlament
povinen s uznáním kvitovati. Po provedené
úpravě systemisace bude snad možno doufati,
že bude kryta nejnaléhavější personální
potřeba, která přispěje k potřebnému
doplnění a zdokonalení státní
kontroly.
Slavná sněmovno! Snažil jsem se, abych z toho
nesmírného počtu číslic, které
obsahuje státní závěrečný
účet, vyňal to nejnaléhavější,
co je nutné pro informaci sněmovny a veřejnosti.
Přes to jsem obtěžoval vaši trpělivost
příliš dlouho. Děkuji za ni a doufám,
že státní hospodářství
je na přelomu k lepším dobám a že
proto také příští účetní
závěrky budou jistě příznivější,
nežli byla závěra za r. 1935, po mém
soudu za rok hospodářské krise nejtěžší.
(Tak jest!)
Děkuji ještě jednou za trpělivost. Končím
svůj referát tím, že v zastoupení
výboru rozpočtového navrhuji, aby slavná
sněmovna schválila závěrečný
účet za r. 1935 a spolu s ním také
účty dávky z majetku a bytového fondu.
(Potlesk.)
Místopředseda Košek (zvoní):
Nyní přistoupíme ke společné
rozpravě.
Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby lhůta
řečnická byla 60 minut.
Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)
Není jich. Navržená lhůta je schválena.
Přihlášeni jsou řečníci:
na straně "proti" pp. posl. Esterházy,
Florek, dr Štůla, dr Peters,
Bródy, dr Porubszky, Hirte; na straně
"pro" pp. posl. Hrubý, Zeminová,
dr Lukáč.