Podobné prípady sa staly aj pri jesennej osivovej akcii. Pozoruhodné je, že keď i zemedelská rada vyzvala všetky okresné úrady, aby v svojom obvode previedly súpis potreby osiva, mnohí páni notári pri súpise zašli v svojej stranníckej horlivosti tak ďaleko, že do súpisu uviedli len svojich partajníkov, príslušníkov agrárnej strany, a následkom toho len títo dostali osivo. Takéto prípady staly sa najmä v okrese čadčianskom, kysucko-novomestskom a na Orave. To vyvolalo prirodzene veľké pobúrenie na strane ostatného občianstva.

Uviedol som len niektoré z prípadov, ktoré mi boly hlásené. Isté je však to, že sa to robilo po celom Slovensku. Pri tom je príznačné, že nielen organizačný aparát agrárnej strany, ale i úradné orgány verejnej správy tak informujú širokú roľnícku verejnosť, že výhod rôznych pomocných akcií môže byť účastný len ten, kto je príslušníkom privilegovanej agrárnej strany. (Místopředseda Langr zvoní.)

Slávna snemovňa! Mimo toho, čo som už uviedol, mali by sme ešte mnoho žalostí a sťažností, patriacich do hospodárskej kapitoly rozpočtu, od ktorých musím pre krátkosť času odhliadnuť a ponechať ich na inú vhodnú príležitosť. S jednou však preca musím urobiť výnimku a to jednak pre mimoriadnu aktuálnosť a tiež, že mňa k tomu nútia zvláštne okolnosti. Je to vec, o ktorej sa dnes hodne píše a debatuje a ktorá i hodne svetla vrhá do zákulisia našich politických strán. Je to lieh, alebo ako sa u nás bežne hovorí, špiritus.

Je pravda, že všetky tie debaty a polemiky točily sa doteraz takmer výlučne len okolo jeho speňaženia, ale nebude od veci, keď poukážem i na jeho výrobu a na veci, ktoré sa okolo nej tu i tam na Slovensku dejú. Hovoril som už o tej veci v zemedelskom výbore, ale nakoľko pán minister dr. Zadina nereagoval na moju reč ani sa nepostaral o nápravu, som nútený aspoň čiastočne znova to tuná zopakovať.

V poslednom roku bolo na západnom Slovensku združstevnené viac liehovarov. Podotýkam, že všetky tieto liehovary boly založené bez vedomia širšej roľníckej verejnosti a zakladaly sa vlastne v užšom politicko-záujmovom kruhu tamojších agrárnych skupín. V dôsledku toho veľká časťka roľníctva sa ani nemohla dozvedieť, čo sa robí, a preto sa nemohla ani ustavujúceho valného shromaždenia zúčastniť. Členstvo týchto družstiev pozostáva skoro výhradne z agrárnikov a funkcionárske sbory jedine len z príslušníkov agrárnej strany, a tí, ktorí azda náhodou do tých družstiev prišli, neskoršie z nich boli značnou čiasťkou vylúčení.

Pozrime sa na jeden takýto liehovar v Holiči. Tento bol založený 9. júla 1933 s 54 členmi a 596 podielmi. Štátny statok sa prihlásil za člena až v druhej polovici r. 1934 s 1.755 podielmi. Asi v tom čase bol prijatý za člena i príslušník našej strany, Peter Hoferka z Unína s 5 podielmi. To sa však pred voľbami našim pánom agrárnikom nepáčilo a preto všemožným spôsobom sa postarali, aby ho z družstva vylúčili. Poslali mu list, že nakoľko nedodržal záväzky, menovite že nedal výkaz ním obhospodárovanej pôdy, a na základe toho ho z družstva vylúčili. Vylúčili ho z družstva...

Místopředseda Langr (zvoní): Upozorňuji pana řečníka, že uplynula jeho řečnická lhůta.

Posl. Danihel (pokračuje):...25. mája, neskoršie však som zistil na finančných úradoch, že plocha Petra Hoferku bola napriek tomu vzatá do záujmovej plochy toho liehovaru a žiadali na ňom výrobné oprávnenie, hoci Peter Hoferka už bol dávno z družstva vylúčený. (Místopředseda Langr zvoní.) Podobných prípadov máme, slávna snemovňa, dosť.

Poneváč mi nedovoľuje čas, aby som mohol aspoň túto kapitolu zakončiť, dovolím si len ešte jednu malú poznámku. Páni agrárnici stále nás volajú k spolupráci. My sme tomuto volaniu neraz vyhoveli, menovite na poli hospodárskom. Že ako sa páni agrárnici za túto ochotu odmenili, to by sme mohli dokázať v mnohých tých inštitúciách, kde s nimi spoločne pracujeme. Ďalej páni agrárnici a menovite kol. Stunda sa tu poklonil nášmu pánu predsedovi Andrejovi Hlinkovi a uznal jeho veľké zásluhy za národ a za štát. Napriek tomu značná časť jeho partajníkov celkom ináč sa o ňom medzi sebou a v súkromnom alebo i vo verejnom živote vyslovuje. Jeden malý prípad, veľmi výstižný, je ten, že roľnícky družstevný liehovar v Plaveckom Podhradí dostal družstevné kalendáre, vydané Ústredným družstvom, a prv než by bol kalendáre rozdal medzi členov, postarala sa správa, aby vytrhla z kalendára stránku, na ktorej bola malá fotografia a niekokoľko slov o našom zaslúžilom predsedovi Andrejovi H l i n k o v i. Takéhoto vandalizmu sa dopustila. (Výkříky poslanců slovenské ľudové strany.)

Místopředseda Langr (zvoní): Upozorňuji pana řečníka, že uplynula řečnická lhůta.

Posl. Danihel (pokračuje): Týchto niekoľko poznámok a konkrétnzch prípadov jasne ukazuje, kde je chyba a v čom väzí príčina našej nespokojnosti. Nie je teda pravdivé tvrdenie posl. Stundu, ako by slovenská ľudová strana bola na príčine, že Slovensko nie je konsolidované, ale pravdou je, že to zavinil náš vládny systém a pracovné metody centralistických politických strán. Že sme doteraz nenašli kladný pomer ku koaličnému systému, toho príčinou je jedine to, že sme u vládnych činiteľov nenašli dostatočné porozumenie pre životné záujmy Slovenska a nemohli sme dať súhlas k takému riešeniu slovenského problému, ktoré by bolo nedôstojné pre slovenský národ.

Nakoľko za týchto okolností k vláde dôveru mať nemôžeme, za rozpočet hlasovať nebudeme. (Potlesk poslanců slovenské strany ľudové.)

Místopředseda Langr (zvoní): Dále je ke slovu přihlášen p. posl. Mikuláš. Dávám mu slovo.

Posl. Mikuláš: Slavná sněmovno!

Ujímaje se slova k rozpočtu ministerstva zemědělství, chtěl bych stanovené řečnické lhůty použíti k tomu, abych poukázal na ustálenou praksi naší zemědělské politiky a zejména na to, jak se ministerstvo zemědělství v posledních letech chová k parlamentu. Především chci říci, že nebyl a není dosud respektován stav zemědělské výroby, jak byl vytvořen pozemkovou reformou. Přes statistická data, svědčící o tom, že máme u nás 78 % zemědělců s výměrou do 10 ha, provádí se u nás tatáž politika jako v dobách, kdy hlavní nositelé zemědělské výroby byly velkostatky. To platí zejména o určité nechuti ministerstva zemědělství přizpůsobiti zemědělské zákonodárství dnešní struktuře a povaze našeho zemědělství. (Slyšte!) Kolikrát, slavná sněmovno, již bylo s tohoto místa voláno po demokratisaci zemědělských rad, po pachtýřském právu, po moderním zákonu honebním, lesním, rybářském atd. A kolikrát již od převratu usnášel se zemědělský výbor a také tato sněmovna na tom, aby ministerstvo zemědělství tyto výše citované i jiné osnovy zákonů parlamentu předložilo. Ostatně stalo se tak loni, dne 12. prosince 1935, ve 22. schůzi poslanecké sněmovny přijetím zprávy výboru zemědělského a rozpočtového. V této zprávě, kterou schválila posl. sněmovna, se mimo jiné praví (čte): "Budiž s urychlením předložen vládní návrh zákona o zemědělských komorách, jakož i vládní návrh zákona o vybudování veřejného ústavu pro pojištění živelní a dobytčí." Dále: "Budiž předložen vládní návrh zákona o zemědělských pachtech, a než bude takový zákon uskutečněn, budiž s urychlením vydáno nařízení o úpravě pachtovného, při čemž budiž přihlíženo k obsahu vládních nařízení č. 164 Sb. z. a n. z r. 1933 a č. 272 Sb. z. a n. z r. 1934." Dále: "Vládě se ukládá, aby přezkoumala účinky stávajících mléčných zákonů a nařízení o cenách mléka, pasterisace a vyrovnávacích mléčných fondech a zjištěné závady a nedostatky novelisací odstranila."

Když jsem u tohoto bodu, slavná sněmovno, budiž mi dovolena malá poznámka. Včera s tohoto místa mluvil zde pan kol. Zářecký a chválil úpravu mléčného trhu v Praze. K této chvále kol. Zářeckého považuji za svoji povinnost říci toto: Jest-li kol. Zářecký při tom měl na zřeteli mlékárny a především snad mlékárnu radlickou, v jejíž správní radě zasedá (Slyšte!), pak měl pravdu. Ale se vší rozhodností odmítám tuto chválu, pokud jde o zemědělce a spotřebitele.

Vážená sněmovno, zemědělci kolem Prahy v okresích pasterisací zamořených doplácejí na tuto úpravu, na tuto jednostrannou regulaci v mléce 8 1/2 mil. Kč ročně. V této zprávě rozpočtového a zemědělského výboru, která byla přijata poslaneckou sněmovnou, říká se dále, aby okamžitě vláda provedla změny prováděcího nařízení ze dne 24. května 1928, č. 74 a 75 Sb. z. a n., a to v tom smyslu, aby podpory udělovány byly postiženým především v peněžitých obnosech. Jsem povinen konstatovati, že po roce nestalo se z tohoto usnesení výboru zemědělského a rozpočtového zcela nic. Jediné, co je třeba zde zdůrazniti, je fakt, že pan ministr zemědělství v rozpočtovém výboru ohlásil, že bude předložen návrh zákona o zemědělských radách. Jinak naprosto nic.

A nyní dovolte, abych obrátil pozornost slavné sněmovny k jiné velmi důležité okolnosti.

Slavná sněmovno, paní a pánové! Jsem povinen upozorniti na ročenku Národního shromáždění, poslanecké sněmovny a senátu, za rok 1935/1936. V této ročence se dočtete, že rozpočtový výbor na př. projednal 39 vládních návrhů zákonů, iniciativních návrhů a usnesení senátu, dále že ústavně-právní výbor projednal 18 takových návrhů, ale přímo užasnete, že zemědělský výbor projednal jen dvě takové věci, a to iniciativní návrhy, týkající se živelných pohrom, a jedno usnesení senátu. To byla činnost zemědělského výboru za celý rok. Jak je to možné? Odpověď na to dostaneme ve Sbírce zákonů a nařízení.

Opatřil jsem si seznam nařízení, vydaných podle zmocňovacího zákona, který byl vyhlášen a nabyl účinnosti 10. června 1933. Konstatuji, že žádné ministerstvo nepoužilo tou měrou zmocňovacího zákona, jako právě ministerstvo zemědělství.

Byla vydána tato vládní nařízení týkající se zemědělství: Vládní nařízení č. 99 z 13. června 1933 o úpravě některých výrobních a odbytových poměrů domácí výroby lnu a konopí, vládní nařízení č. 104 z 23. června 1933 o celních přirážkách k celním sazbám některých druhů obilí, vládní nařízení č. 152 z 22. července 1933, doplnění vládního nařízení č. 99 z 13. června 1933 o úpravě některých výrobních a odbytových poměrů domácí výroby lnu a konopí, vládní nařízení č. 155 z 29. července 1933 o dočasných opatřeních v oboru konkursního řízení na jmění zemědělců, vládní nařízení č. 156 z 29. července 1933, změna zákona o dovozních listech z r. 1930. A tak bych mohl uvésti ještě řadu dalších vládních nařízení, jež byla vydána (Posl. Rechcígl: A na kterých jste ve vládě spolupracovali!) se zřetelem na potřeby našeho zemědělství. Celkem bylo vydáno 56 vládních nařízení, jež se týkají našeho zemědělství.

Slavná sněmovno! Z toho je patrno, jak podstatně byla tímto způsobem omezena legislativní pravomoc a činnost parlamentu. Vyslovuji nad tím podiv a současně přání, aby tato prakse se strany ministerstva zemědělství byla změněna. (Tak jest!)

Při této příležitosti považuji také za nutné reagovat na řeč kol. Hrubého pro jeho stanovisko k lihovému hospodářství. Kol. Hrubý se dožadoval, aby v lihovém hospodaření zůstal dnešní stav. Chápu jeho stanovisko, ale považuji je jak s hlediska finančního zájmu státu, tak i s hlediska zájmu čsl. motorismu za nesprávné.

Dovolte, abych především poukázal na dnešní právní stav v lihovém hospodářství. Hospodaření lihem bylo u nás upraveno zákonem ze dne 7. června 1932, jímž se mění některá ustanovení o dani z lihu a upravuje se hospodaření lihem. (Slyšte!) V odst. 1 §u 6, čl. VI zmíněného zákona se praví (čte): "S lihem, který je pod závěrou, může hospodařiti buď státní finanční správa vlastním jménem na účet státu, nebo může pověřiti tímto hospodařením obchodní společnost, (dále krátce společnost zvanou), jež bude hospodařit svým jménem na svůj účet." K tomu konstatuji toto: Smlouva se společností, jak známo, skončila. To znamená, že podle výše citovaného zákona může ihned s lihem hospodařit finanční správa.

Dále bych chtěl uvést, že ve zmíněném zákoně je pamatováno také na určitou kontrolu.

V §u 8 čl. VI se uvádí (čte):

(1) Pro záležitosti lihového hospodaření zřizuje se při ministerstvu financí lihová komise.

(2) Lihová komise skládá se z těchto členů: a) z předsedy z řad úředníků ministerstva financí, b) ze stálého vládního zástupce ve společnosti hospodařící s lihem, c) ze zástupce ministerstva obchodu, d) ze zástupce ministerstva zemědělství, e) ze zástupce ministerstva pro zásobování lidu, f) ze zástupce ministerstva obchodu, g) ze zástupce ministerstva veř. prací, h) ze tří zástupců zemědělských družstevních lihovarů a ze tří zástupců nedružstevních lihovarů, ch) ze tří zástupců lihovarů průmyslových, nespojených s výrobou droždí, spojených s výrobou droždí a rafinerií lihu, i) ze tří zástupců dodavatelů surovin lihovarských, j) ze tří zástupců průmyslové spotřeby lihu, k) ze tří zástupců obchodu a živností líh zpracujících, l) ze tří zástupců posledních spotřebitelů lihu, m) ze čtyř zástupců zaměstnanců lihovarských, n) ze tří zástupců motorového provozu, o) z jednoho zástupce rafinerií minerálních olejů.

(3) Předsedu, členy a jejich zástupce jmenují v případech uvedených v předchozím odstavci pod písmenem a) až g) dotyčná ministerstva, v příp. h) ministr zemědělství po návrhu zájmových organisací; v případě ch) ministr obchodu po návrhu zájmových ministerstva, v příp. h) ministr zemědělství po návrhu zájmových organisací, v případě j) ministr obchodu po návrhu Ústředního svazu československých průmyslníků, v případě k) ministr obchodu po návrhu Ústředny obchodních a živnostenských komor, v případě l) ministr pro zásobování lidu, v případě m) ministr soc. péče po návrhu ústředen odborových organisací, v případě n) a o) ministr obchodu. Funkční období členů i jejich náhradníků trvá 3 roky.

(4) Lihová komise bude předsedou svolávána alespoň jednou za dva měsíce. Úřad členů lihové komise je čestný a přísluší jim za jednotlivé schůze toliko přiměřené odškodné ve výši, kterou určí ministr financí.

(5) Lihové komisi přísluší: a) podávati dobrozdání, která si od ní vyžádá ministr financí při výkonu práv vyhrazených mu ohledně hospodaření s lihem tímto zákonem, jmenovitě pak při výkonu práv uvedených v článku VI, §§ 1, 3, 6 a 7; b) podávati ministerstvu financí a jiným ústředním úřadům dobrozdání k osnovám zákonů a nařízení, týkajících se lihového hospodářství; c) podávati ministerstvu financí iniciativní návrhy ve věcech zdaněni lihu, pokud s hospodařením s lihem úzce souvisejí; d) právo svolávati při dané potřebě ankety zájemců k poradám o otázkách lihového hospodářství; e) činiti ve věcech hospodaření s lihem dotazy a žádati potřebná vysvětlení; f) posuzovati výroční zprávy společnosti a žádati k nim potřebné vysvětlivky.

(6) Bližší podrobnosti o organisaci, působnosti a jednacím řádu lihové komise budou stanoveny ministrem financí. Kancelář lihové komise bude obstarávána ministerstvem financí.

Slavná sněmovno, z uvedeného je patrno, na jak důležitý instrument bylo pamatováno zákonodárci při sdělávání tohoto zákona. Lihová komise by byla skutečně velmi důležitým sborem, kdyby fungovala. Konstatuji však, bohužel, že za 4 léta lihového hospodářství "Společnosti" nebyla tato komise vůbec ustavena. (Slyšte!)

Budiž mně dovoleno dále říci několik slov o výrobě lihu. Paní a pánové! Vyrábíme líh v lihovarech družstevních, zemědělských a průmyslových z brambor, žita, kukuřice, surového cukru, řepy a melasy. Tvrdím, kdybychom vyřadili z výroby lihu cukr, žito, kukuřici a stanovili jako základní suroviny pro tuto výrobu jenom brambory, řepu a melasu, že bychom mohli snížiti podstatně cenu lihu a tím i pohonné látky. Myslím proto, že to, co jsem právě řekl o lihu, svědčí dostatečně o tom, že nelze připustiti, jak si to kol. Hrubý přál, aby v lihovém hospodářství zůstalo vše při starém, naopak, z uvedeného je patrno, že náprava je nanejvýš žádoucí. Proto také o tuto nápravu nár. socialistická strana usiluje.

Prosím, abych směl dále ještě učinit několik poznámek k dalším vývodům kol. Hrubého, který ve své řeči kritisoval velmi stroze Francii pro její stanovisko při sjednávání obchodních smluv. Podle "Venkova" řekl toto (čte): "Naši spojenci a zvláště Francie nepodepřela spojenectví vojenské hospodářsky." A dále: "Proto je naše obchodní politika na velmi vážném rozcestí, jakým směrem se má orientovati, když není dostatečného spolehnutí na vlastní přátele."

Chtěl bych k tomu konstatovati, že kol. Hrubý, i když nesouhlasím s formou, jak to řekl, má v principu pravdu. Nám hospodářské spojení s Francií jistě v posledních letech nevyhovovalo a nevyhovuje ani dnes. Ale pokud jde o jeho výroky a tvrzení, chtěl bych říci, že je otázka, zda-li pro p. kol. Hrubého a jeho stranu platí tato zásada o našich spojencích a přátelích také tehdy, když jde o hospodářskou spolupráci se státy Malé dohody, t. j. s Jugoslavií a Rumunskem. Pokud vím, netváří se jeho strana a její tisk, zejména její tisk, zrovna příjemně, když podobné stesky a výtky, jaké přednášel kol. Hrubý proti Francii, přednášeny jsou na př. v Bělehradě proti nám, že nechceme připustiti ve větší míře dovoz jejich zboží k nám. A tu bych chtěl říci, že tytéž obtíže, jež ve Francii dělá proti našemu exportu pravice s těžkým průmyslem, tedy nikoliv vláda Blumova, dělá u nás agrární pravice, aniž si dostatečně uvědomuje, jak důležité a cenné je společenství Malé dohody.

Proto se domnívám, že místo ostré kritiky bychom se měli především starati, aby to, co nás netěší se strany Francie, co vytýkáme Francii, nemusilo býti vytýkáno nám se strany našich přátel na Balkáně. Proto je třeba, abychom měli určitý hospodářský plán, především pro zemědělství. Takového plánu, slavná sněmovno, nemáme. Budeme-li míti takový výrobní plán, který by bral v úvahu také národohospodářské potřeby naší republiky se zřetelem na naše spojence, pak věřím, že naše politické a vojenské přátelství se strany Malé dohody bude úplné.

Konče své připomínky, chtěl bych vysloviti přání, aby se naše zemědělská politika dostala na správnou linii, aby respektovala stav, který dnes v zemědělské výrobě je, aby respektovala především 80 % zemědělců a jejich zájmy, a když se tak stane, pak zemědělská politika tohoto státu může počítati s naší podporou. (Potlesk.)

Místopředseda Langr (zvoní): Dále má slovo p. posl. J. Sedláček.

Posl. J. Sedláček: Slavná sněmovno!

Za národní sjednocení zaujal stanovisko k celému rozpočtu a ke všem jeho kapitolám v rozpočtovém výboru p. kol. Štůla a p. kol. Špaček. V tomto sboru zaujal stanovisko za Národní sjednocení předseda klubu p. kol. Ježek. Je-li naše stanovisko k obraně státu a ke všemu, co se týká tohoto národa a tohoto státu, více než kladné, vidíme-li v hlavě státu zosobněnu jednotu celé Československé republiky, jsme-li pak odhodláni nésti odpovědnost za obranu a osudy tohoto státu beze všech podmínek a bez nároků na jakékoliv politické kompensace a výhody, tedy to znamená, že bychom se nestavěli k určitým zjevům, ať již v hospodářském, politickém, sociálním nebo kulturním životě tohoto státu kriticky, ba dokonce velmi odmítavě.

Jsme si plně vědomi, co znamenala pro obnovený československý stát veliká hospodářská bitva našeho dr. Rašína. Tato bitva upevnila stát a československý živel uvnitř nejen politicky, nýbrž zejména hospodářsky. Tato bitva stála bohužel tohoto velkého muže život, a nescházelo mnoho, aby i dr. Kramář ztratil v této bitvě svůj život ne z rukou cizince, z rukou nepřítele, nýbrž z rukou československého občana, zbolševisovaného, zfanatisovaného člověka. Tato bitva o pevný politický a hospodářský základ Československé republiky bohužel není ještě ukončena, vede se stále uvnitř dokonce boj o její pevné základy. A věřte, že na výsledku tohoto hospodářského boje závisí pevnost státu uvnitř, závisí naše obrana. A vítězství hospodářského boje uvnitř může býti v budoucnu jediným zdrojem síly národa a státu, zdrojem jeho obrany a také zdrojem jeho bezpečnosti.