Ke slovu nebyl nikdo přihlášen, rozprava proto odpadla.

Žádám o přečtení podaného pozměňovacího návrhu.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Pozměňovací návrh posl. Dubického, dr Mareše, F. Richtra, dr Huly, Vávry, Tauba a Kunze:

1. K §u 1 buď připojeno jako odst. 2 ustanovení:

"(2) Redaktory podle tohoto zákona však nejsou začátečníci, přijatí na zkoušku na dobu nejdéle šesti měsíců; dále se nepovažují za redaktory zejména redakční tajemníci, externí spolupracovníci, překladatelé, těsnopisci a stenotypisté."

2. V §u 2, řádek 7 shora buď citace "17" opravena na "16".

3. K §u 3:

V odst. 1 nechť první věta zní:

"(1) Práva a povinnosti zaměstnavatele a redaktora určí písemná smlouva."

V odst. 2 nechť začátek první věty zní:

"(2) Pokud nebyla ujednána smlouva písemná, určují se plat a ostatní pracovní podmínky..."

Na konci odst. 2 buď citace "§ 18" opravena na "§ 17"

4. § 8 nechť zní:

"Za dobu, po kterou byl redaktor zbaven svobody v trestní věci, k níž dal podnět obsah časopisu, jehož je redaktorem, přísluší mu plat nejdéle po dobu šesti měsíců."

5. V §u 9 nechť odst. 2 zní:

"(2) V případě § 8 však právo uplynutím doby, na kterou byl pracovní poměr ujednán, nebo doby výpovědní nezaniká, jednal-li redaktor z podnětu zaměstnavatele."

6. K §u 10:

Na místo odst. 1 buďtež dána ustanovení:

" (1) Dovolená redaktora denního listu činí, trvá-li pracovní poměr nepřetržitě alespoň šest měsíců, dva týdny, trvá-li rok, čtyři týdny; v redakcích s více redaktory prodlužuje se dovolená po deseti letech trvání pracovního poměru na pět neděl, po dalších deseti letech na šest neděl.

(2) Dovolená redaktora jiného než denního listu činí, trvá-li pracovní poměr nepřetržitě alespoň šest měsíců, dva týdny, trvá-li rok, jeden měsíc."

Dosavadní odst. 2 bude odstavcem 3 a v řádce první se škrtne slovo "této".

7. V §u 11 na místo druhé věty dá se ustanovení:

"Rovněž nesmí bez svolení zaměstnavatele pracovati pravidelně pro jiný časopisecký nebo zpravodajský podnik (zařízení), ani vykonávati jiné trvalé nebo pravidelné zaměstnání. Svolení k pravidelné práci pro jiný časopisecký nebo zpravodajský podnik (zařízení). není třeba, jde-li o práci literárně-beletristickou nebo vědeckou a není-li tato práce určena pro podnik (zařízení) podstatně jiného směru."

8. § 12 nechť zní:

"(1) Zaměstnavatel může vypověděti pracovní poměr, není-li ujednána delší doba výpovědní, na tři měsíce, netrval-li nepřetržitě déle než pět let. Trval-li pracovní poměr nepřetržitě pět let, prodlužuje se výpovědní doba o jeden měsíc a za každé další dva roky vždy o jeden další měsíc, a to u redaktorů denních listů až do jednoho roku, u redaktorů jiných než denních listů až do šesti měsíců. Dohodou stran může býti výpovědní doba u redaktorů denních listů obmezena nejvýše na devět měsíců.

(2) Výpovědní doba musí skončiti vždy koncem kalendářního čtvrtletí. Dohodou stran může býti ujednáno, že výpovědní doba delší než tři měsíce bude končiti vždy koncem kalendářního měsíce.

(3) Redaktor může vypověděti pracovní poměr beze zřetele, jak dlouho trvá, na jeden měsíc. Výpovědní doba musí skončiti vždy koncem kalendářního měsíce."

9. K §u 14:

V nadpisu škrtá se slovo "redaktorem".

Na místo odst. 1 dají se ustanovení:

"(1) Důležitým důvodem, pro který je redaktor oprávněn předčasně vystoupiti z pracovního poměru, je také změna v zásadním směru časopisu, po které redaktor nemůže dále v časopise se ctí pracovati. Za takovou změnu se nepovažuje změna kladného nebo oposičního vztahu k určité vládě.

(2) Důležitým důvodem, pro který je zaměstnavatel oprávněn předčasně propustiti redaktora, je také, dopustí-li se redaktor při výkonu své služby vědomě nebo z hrubé nedbalosti činu, který ohrožuje čest a dobré jméno časopisu.

(3) Redaktor nemůže býti předčasně propuštěn proto, že odepřel vyhověti žádosti zaměstnavatele o výkon, který by ohrozil redaktorovu čest."

Odst. 2 bude odstavcem 4 a v jeho druhé řádce škrtne se slovo "předcházejícího" a za slovo "odstavce" se vsune "1". Dále se škrtne věta druhá ("Místo této náhrady" až "za výpovědní dobu".).

10. § 16 se škrtne a §§ 17 až 20 se přečíslují na 16 až 19.

11. V novém §u 18 se citace "17" nahradí citací "16" a na konec se připojí slova: "pokud § 12 neustanovuje jinak".

12. Za nový § 19 vsune se jako § 20 toto ustanovení:

Denním listem se v tomto zákoně rozumí tiskopis, vycházející alespoň pětkrát v týdnu."

13. Do §u 22 se za slova "po jeho vyhlášení" vsune: "s výjimkou ustanovení § 10, odst. 1 a 2, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1937" a ze závěru se utvoří samostatná věta, začínající slovem "Provedou".

Předseda (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru soc.-politického, p. posl. Klenovi.

Zpravodaj posl. Klein: Vzdávám se slova.

Předseda (zvoní):

Pan zpravodaj posl. Klein se vzdává slova.

Dávám slovo druhému zpravodaji, za výbor ústavně-právní, p. posl. dr Markovičovi.

Zpravodaj posl. dr Markovič: Slávna snemovňa! O pozmeňovacích návrhoch pp. posl. Dubického a druhov referoval som celkom podrobne vo svojej zpráve a poukázal som s paragrafu na paragraf celkom podrobne, čo pozmeňovacie návrhy menovaných pp. poslancov obsahujú a v akom smere sa týmito návrhami mení návrh, ako vyšiel z usnesenia výboru sociálne-politického a ústavne-právneho.

Poukazujem na tento svoj podrobný výklad a navrhujem, aby slávna snemovňa schválila osnovu v úprave návrhu pp. posl. Dubického a spol. (Posl. Kut: Pane zpravodaji, já jediný mám stenogram vašeho referátu! Budeme hlasovati pro, ale ostatní poslanci budou hlasovati, aniž vědí o čem!)

Předseda (zvoní): Přistoupíme ke hlasování. (Hlasy: Slavná sněmovna neví, o čem má hlasovati!)

Prosím pány poslance, aby nečinili výtek za to, že neposlouchali referát pana zpravodaje. (Výborně! - Potlesk.)

Osnova zákona má 22 paragrafy, nadpis zákona, nadpisy v zákoně a úvodní formuli.

poněvadž byl podán pozměňovací návrh, mám v úmyslu dáti hlasovati takto:

Nejprve budeme hlasovati o celé osnově v úpravě návrhu posl. Dubického, dr Mareše, F. Richtra dr Huly, Vávry, Tauba a Kunze; nebude-li přijata, hlasovali bychom o celé osnově podle zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky proti tomuto pořadu hlasování? (Nebyly.)

Není jich. Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.

Kdo souhlasí s celou osnovou v úpravě návrhu posl. Dubického, dr Mareše, F. Richtra, dr Huly, Vávry, Tauba a Kunze, jejíž přijetí doporučují páni zpravodajové, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím osnova tato přijata jest v úpravě návrhu posl. Dubického, dr Mareše, F. Richtra, dr Huly, Vávry, Tauba a Kunze, a to ve čtení prvém.

Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o této osnově bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Vykonáme proto ihned druhé čtení.

Ad 4. Druhé čtení osnovy zákona o pracovním poměru redaktorů (tisk 538).

Jsou návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Klein: Slavná sněmovno! Navrhuji opravu tiskové chyby, aby totiž v §u 7, odst. 1, první řádek místo "práci" stálo správně "práce".

Předseda (zvoní): Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, i s opravou právě uvedenou, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Tím vyřízen jest 4. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího, 6. odstavce pořadu, jímž jest:

6. Zpráva výboru ústavně-právního k usnesení senátu (tisk 537) o vládním návrhu (tisky sen. 221 a 231) zákona, kterým se prodlužuje účinnost některých ustanovení tiskových zákonů (tisk 557).

Zpravodajem jest p. posl. dr Stránský. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Stránský: Slavná sněmovno.

Senát republiky Československé přijal vládní návrh a usnesením prodloužil účinnost některých ustanovení tiskových zákonů, která by jinak byla koncem tohoto měsíce vypršela. Běží tu hlavně o ustanovení §u 2, odst. 2, a pokud se na něj vztahují, i ustanovení §u 4 a) a b) zákona ze dne 10. července 1933, ve znění čl. XII zákona ze dne 10. července 1934, kterým se mění a doplňují zákon na ochranu republiky a zákony tiskové. Veřejný zájem, pořádek a pokoj, který si v nenormálních dobách těchto omezené tiskové svobody vyžádal, žádá si jejich další účinnosti.

Ústavně-právní výbor souhlasí proto s míněním vlády, že okolnosti, které těmto ustanovením daly vzniknout, dosud nepominuly, a doporučuje proto slavné posl. sněmovně, aby usnesení senátu přijala beze změny. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci, zahájím proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 20 minut. (Námitky nebyly.) Námitek není, navržená lhůta je schválena.

Přihlášeni jsou řečníci na straně "proti": pp. posl. Birke, Kliment a dr Neuwirth.

Dávám slovo p. posl. Birkemu.

Poslanec Birke (německy): Slavná sněmovno!

Předložená novela k tiskovému zákonu patří k výjimečným zákonům. Usnesli jsme se během tohoto roku již na mnohých tiskových zákonech, na tiskových novelách a na změnách ke starému tiskovému zákonu a máme tiskový zákon, jehož tisková svoboda již nemůže býti nazývána svobodou. Žádný redaktor neví, co smí psáti, a žádný censor neví, co může propustiti. V oboru tiskového práva jest taková nejistota, že již nikdo nemá potřebný cit pro to, co je podle zákona možné a co je nemožné, co lze ještě vtěsnati do rámce tak zvané tiskové svobody. (Předsednictví převzal místopředseda dr Markovič.) Ústava našeho státu přece praví, že všechna moc pochází z lidu a že každý může vyjádřiti volně své smýšlení slovy, písmem a obrazem. Ale jak jsme se vzdálili od těchto počátečních krásných názorů, které jsou zakotveny v ústavě! Dnes ta tisková svoboda vypadá jako tiskový útlak první třídy. Odvoláváme-li se v našem státě na demokracii, je tisk zrcadlem důkazu, že není žádné demokracie. Vezmeme-li si na př. sudetskoněmecký tisk, nemáme skoro dne, kdy by nevyšly ty neb ony noviny s bílým místem. Co bylo zabaveno v jedněch novinách, propouští se v druhých, a čtenář, který dejme tomu čte oboje noviny, se diví, že se to v jednom listě zdá jako státu nebezpečné, zatím co to je v jiném listě podle zákona nemožné. Podíváme-li se na četné konfiiskace z posledních dnů, které jsme viděli v celém sudetskoněmeckém tisku, a zamyslíme-li se trochu nad tím, máme k tomu jistě plné právo.

Minulou neděli a dva dny před tím jsme měli venku v Chebu náš hlavní sjezd. Konali jsme tento hlavní sjezd, protože náš vlastní sjezd byl podle zdejší demokracie zakázán. Sešli jsme se v Chebu a vypořádali jsme se s tím, co se zde za rok udělalo ve vnitřní a zahraniční politice. (Výkřiky poslanců strany německé soc.-demokratické.) Zaujali jsme stanovisko a to ve velmi slušné formě. Pánové z německé soc. demokracie, tam jste se mohli něčemu přiučiti. (Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.) K jednotlivým otázkám, které zde byly položeny, jsme zaujali v zásadních projevech jasné stanovisko, to nám nemůže ani největší odpůrce upříti. Zaujali jsme věcné a positivní stanovisko k problémům, které jsou ve státě ožehavé, a můžete si příležitostně všechny tyto otázky přečísti. Vůdce našeho hnutí Konrád Henlein zaujal v zásadní řeči stanovisko ke vnitropolitické a zahraniční situaci a domníváme se, že je právem odpovědného muže největšího lidového hnutí, jaké kdy v tomto státě bylo zaznamenáno (Potlesk), aby jako činitel odpovědný za politiku sudetských Němců mohl zaujmouti stanovisko k otázkám, které jsou pro nás ožehavé a nás se týkají. (Bravo!)

Vývody nebyly kritické jen pro kritiku, vývody Konráda Henleina byly naplněny myšlenkou dohody mezi hlavními národnostmi tohoto státu. Konrád Henlein napomínal a zároveň varoval před pokračováním v politice, která se zde provozuje již 16 let. Ukázal cesty, kterými nutno jíti, má-li dojíti k dohodě mezi národy tohoto státu. Poukázal dále na veliká světová politická hnutí, která se objevila a řekl: Ohledněmež se a jděmež i po cestách, které jsou nutné pro dohodu všech mírumilovných národů v Evropě. Konrád Henlein prohlásil, že nemůže skutečně nikdo na něm žádati, aby pro nějakou výhodu nenáviděl německý národ a s ním i Německo. (Souhlas.) Tato zásadní řeč, která se pohybovala positivně v mezích zákona tohoto státu, byla stejně jako všechny předešlé projevy mých kamarádů v časopise "Rundschau" zabavena. Již v pondělí jsem přednesl část tohoto zabaveného místa. Parlamentní censura považovala za nutné část toho censurovati dokonce po druhé. To vše se nazývá svobodou tisku.

Slavná sněmovno! Ale nedosti na tom, že zvláštní vydání časopisu "Rundschau" bylo zabaveno, nýbrž šlo se ještě dále, lámali si hlavu, jak by mohli sudetskoněmeckou stranu potrestati za to, že poctivě a otevřeně říká, co si myslí. (Potlesk.) Tu jste připadli na myšlenku, že by bylo nejlepší, kdybyste podle zde obvyklé svobody tisku zastavili časopis "Rundschau" na 6 měsíců. (Výkřiky: Fuj!) Ale co řekne lid, sudetskoněmecký lid, který stojí 70 i více procenty za duchem, jejž zastupuje Konrád Henlein a v němž píše časopis "Rundschau", a co řekne cizina, co budete všude venku říkat, když s oficielní strany se tak rádo tvrdilo, že jde zde vše jako na drátku. Venku řeknou, že nechcete slyšeti ani to, co zástupci největší strany ve státě chtějí říci na cestě k dohodě mezi národy. (Potlesk.) Zabavili jste časopis "Rundschau" a zastavili jste jej na 6 měsíců, protože víte, že časopis "Rundschau" je vlastnictvím Konráda Henleina a že on žije z výtěžku tohoto listu. (Výkřiky.) Buďte ubezpečeni, pánové z většiny, kteří jste k tomu dali svoje požehnání, Konrád Henlein bude žíti také bez tohoto příjmu, strana se již o to postará, aby Konrád Henlein mohl žíti. (Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.)

Jedno vám však mohu říci: domníváte-li se, že zákazem časopisu "Rundschau" ubijete naše hnutí, jste na špatné cestě. (Potlesk.) Od prvního dne, co děláme odpovědnou politiku dohody, jsme šli cestou, která je přímá. Nedívali jsme se ani napravo ani nalevo. Šli jsme kupředu. Vyrvali jsme lid, sudetskoněmecké dělníky, soc. demokracii. (Potlesk.) Sudetskoněmecké sedláky jsme vyrvali z rukou Svazu zemědělců. (Potlesk.) Sudetskoněmecké živnostníky jsme vzali panu Stenzlovi, tak že tu dnes stojí zcela osamělý. (Výkřiky.) Shromáždili jsme všechny tvůrčí stavy sudetských Němců. Vedeme je cestou, která je jediné možná, aby si sudetští Němci zajistili život. Domnívá-li se však někdo, že takovými metodami jako zákaz novin naučí snad sudetské Němce zbabělosti, pak se zmýlí. Domníváte-li se, že štěkáním v různých novinách opět sudetské Němce rozdvojíte, zmýlíte se opět. Dejte si ode mne říci: sudetští Němci byli po 16 let nejednotni a upadli při tom do bídy. Sudetští Němci se sjednotili a vyhnali všechny staré politiky a strany sudetských Němců.

Slavná sněmovno! Díváme-li se na tiskovou novelu jako na změnu, spočívá tato na půdě, na níž je tisková svoboda podkopána. A dejte si říci: Ve státě, který nechce slyšeti svobodného slova, ve státě, který se bojí svobodného slova (Poslanec Zischka [německy]: Jako Německo!), tam musí býti skutečně velmi zle s demokracií, o které se tolik mluví.

My ze sudetskoněmecké strany jsme zaujali ke státu positivní stanovisko, vychovali jsme v lidu disciplinované smýšlení. Ochránili jsme lid v jeho hrozné bídě před kroky, ke kterým by se snadno mohl ze zoufalství odhodlati. Většina této sněmovny by nám měla poděkovati za disciplinu, kterou jsme vytvořili v domově bídy. (Potlesk.) Na místo toho jste nás konfiskovali tam, kde skutečně varujeme a napomínáme, kde vůdce strany pronáší slova, jejichž vážnost a význam netřeba podceňovati. Zabavíte jeho slova, a myslíte, že se tím zachráníte před ožehavou, ba nejožehavější otázkou, která vůbec existuje a která zní: Buď dojde k dorozumění s námi a ke spolužití zdravému pro stát, nebo si nepřejete dohody a pak vytvoříte jen chorobné stavy, které se budou stále zvětšovati, které se budou dále zakořeňovati, a to bude jen k neštěstí státu. (Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.)