Druhý zásadní důvod, o kterém se chci poněkud déle rozhovořiti, jest, že k této vládě v jejím dnešním složení a s dnešním systémem, jak vládne, spravuje stát a dává jej spravovati v oblastech osídlených Němci, nemáme vůbec důvěry. Nemůžeme důvěřovati vládnímu systému s takto složenou vládou se zřetelem ke způsobu státní správy; a chtěl bych zde charakterisovati tento stav, v němž je náš stát, slovy muže, která dnes můžeme směle podepsati, muže, který je sám účasten nynější vlády od r. 1929, slovy p. ministra dr Czecha, který dne 18. listopadu 1924 charakterisoval na tomto místě systém, jenž byl tehdy mírnější, než je dnes, takto - chci vybrati jen nejdůležitější, nezásadnější věty (čte): "Byla to těžká doba, jež je za námi; a jestliže jsme ji snesli, bylo to jen proto, že jsme vždy žili v naději, že naše neúnavná práce, naše vždy opakovaná varovná volání pohnou svědomím aspoň u rozvážných a obezřelých z vás. Připravili jste nám však vždy nová a vždy bolestnější zklamání a právě nyní, kdy země trpí následky hospodářské krise, zostřené vaší politikou, zvýšili jste všechny metody útisku." A praví dále: "Kde jest parlament, demokratický parlament, jenž by se vzdal toho, aby rozvinul při rozhodování o státním hospodářství" - a zmocňovací zákon se přece vztahoval především na hospodářské a sociální věci - "všechny problémy tohoto státu v jejich plném rozsahu a v celé jejich hloubce? Kde je konečně v demokratickém státě parlament, ze kterého je vyloučena číselně silná, svědomitými a věci znalými pracovníky bohatá oposice, z každé společné porady, ba z každé informace? Nikde na světě by se toho neodvážili. Zde se však zná jen tajemství a diktát a žádá se od nás, abychom absolutismu dělali konstituční stafáž."

Dále praví: "Takové jest spoluurčovací právo" - kterého žádal, ale přestal žádati a kterého žádáme nyní my - "státních občanů, autonomie, přímo životní prvek pravé demokracie. Ale ze strachu před tím, že by autonomie byla národnostní, že by mohla dáti národnostním menšinám v tomto státě trochu životní svobody, zničili jste dokonce skrovné základy samosprávy, jež se vyvinuly ve starém Rakousku a poskytli jste byrokratismu všemohoucnost, na kterou jste ztratili na konec sami všechen vliv."

A dále praví - a to je charakteristické, protože zmocňovací zákon je od jednoho roku rozšířen také na policejní moc:

"Převzali jste všechny potřeby policejní moci ze starého Rakouska, místo abyste tyto zpátečnické zákony zrušili, stvořili jste nové nástroje k útisku a bezohledně jich užíváte. Takticky jste vyloučili porotní soudy v politických trestních otázkách." Chci-li z tohoto místa citovati dále ještě jednu větu z jeho vývodů, jest to tato: "A stále ještě není váš šovinism uspokojen, stále ještě oznamujete, že to, co nazýváte spravedlností, není ještě dokončeno. A vše to jste učinili, aniž jste se dohodli s těmi, kteří jsou tím postiženi, s masami, které tím trpí, nemluvě ani o tom, jak by toho podstata demokracie žádala, abyste s nimi jednali. Celá vaše státní činnost se vyčerpává v diktátu. Místo abyste dosáhli shody mezi vládou a ovládanými, utvořili jste panující systém, jenž spočívá na veškerém proletariátu této země tíživým tlakem, podrobuje však národnostní menšiny dvojnásobnému tlaku politické a sociální reakce a cizímu národnostnímu panství. Ztotožnili jste tím, že se ženete za fantomem národního státu, různojazyčný stát s československým národem, ba redukovali jste stát na koalici a koalici na pětku." Vy jste také, pánové, spolu s p. dr Czechem, který to řekl a který prozradil své vlastní myšlenkové pochody a své přesvědčení, omezili a zredukovali stát na vládní strany, při čemž německé vládní strany tvoří jen ozdobu národnostní pětky.

Pánové, jest bolestné, musí-li sudetský Němec konstatovati, že dva ministři německých vládních stran, kteří takové myšlenky sami zastávali, nabízejí svou ruku k tomu, aby odhlasovali a žádali zmocňovací zákon, který učiní ještě přísnější opatření. Podívejme se jednou na to, co se tímto zmocňovacím zákonem během jednoho roku, co jsme v této sněmovně, zásadně vykonalo. Zmocňovací zákon má ve svém obsahu úkol, učiniti rychlými opatřeními, nařízeními a zákony to nejnutnější a nejpotřebnější v oboru hospodářském a sociálním. Kdyby vláda mohla aspoň předstoupiti před sněmovnu a říci, co učinila, že užila zmocňovacího zákona tak, že se hospodářství zesílilo a zlepšilo, a že nezaměstnanost poklesla a že již venku nechodí statisíce lidí, kteří neví, odkud vezmou zítra svůj kousek chleba. Ale vláda a právě socialistické strany ve vládě to nemohou prokázati ... (Výkřiky posl. B. Köhlera.)

Místopředseda Košek (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Kundt (pokračuje): Chcete-li vládu brániti, pojďte sem; měl jste snad v tomto roce dosti času k tomuto průkazu. Neužili jste zmocnění v tom smyslu, že by se proti loňskému roku bylo zlepšilo hospodářsky nebo sociálně byť to nejmenší, užili jste toho pronikavě pouze jednou, to jest v doložce, kterou jste v loňském roce žádali se zřetelem k policejní moci.

Ostatně, v jakém duchu a jakým způsobem zakročují koaliční strany ve prospěch dětí trpících nouzí, chci ukázati na příkladě, jenž je bolestný pro postižené strádající děti beze vší péče. Před lety se na popud "Demokracie dětem" společnost pro obilní monopol usnesla požádati vládu, aby dala svůj souhlas, aby mohlo býti k ceně metrického centu obilí připočteno a od obchodníků nebo sedláků vymáháno 5 haléřů. A co učinila vláda s těmito penězi? Právo rozdělovací si při schválení ponechala ministerská rada. Před krátkou dobou bylo rozděleno 600.000 Kč, jež byly vybrány ke zmírnění nouze mládeže. Dověděl jsem se z různých kruhů, že z těchto peněz lidem odňatých, jež byly určeny ke zmírnění nouze mládeže, dostaly: česká strana nár. soc. 50.000 Kč (Německé výkřiky: Slyšte! Slyšte!), čes. strana soc. demokratická 50.000 Kč, čes. strana lidová 50.000 Kč, něm. děl. strana soc. dem. 45.000 Kč, Svaz zemědělců 25.000 Kč, Zemská organisace pro péči o děti na venkově, která stojí blízko čes. straně agrární, 200.000 Kč, konečně čes. spolek dělníků "Humanita" 30.000 Kč, České srdce 50.000 Kč, čsl. Červený kříž 50.000 Kč a akce "Demokracie mládeži", která dala ke všemu podnět, také ještě 50.000 Kč. Co to znamená? Že se předně peníze, určené na podporu, nedaly do rukou organisacím pro péči o mládež obou národností, nýbrž s málo výjimkami do rukou exponentů stran. Neboť procento českých organisací, německá při tom vůbec není, které něco dostaly, jest velice malé. To tedy dosvědčuje, že se peníze určené pro péči o mládež rozdělují stranicko-politicky mezi koaliční strany a že organisace pro péči o mládež nedostaly ani haléře z peněz, jež pro mládež byly určeny, neboť i když snad jedna nebo druhá strana poukázala tyto peníze dále některé organisaci mládeže své strany, přece se užilo peněz, jež byly vybrány všeobecně, jen pro stranickopolitickou nebo stranám blízko stojící organisaci mládeže. Právě něm. soc. dem. strana, jež klade tak nesmírný důraz na to, aby jiní lidé nezaujali vedoucího místa v německé zemské komisi pro péči o děti a pro péči o mládež, protože tam chtějí mít monopol, jež běží dokonce k okresnímu hejmanu ve Varnsdorfu, aby byla zrušena volba, když byl zvolen někdo jiný, nevymohla si z těchto prostředků ani haléře pro něm. zem. komisi pro péči o mládež a pro péči o děti. A Svaz zemědělců - chtěl bych viděti organisace péče o mládež, které má. Když dva němečtí ministři svolí, aby snad obyčejný zvyk, rozděliti peníze podle stran, vedl k tomu, že Němci při tom vyjdou s prázdnem a že německé organisace pro péči o mládež a "Charitas", pověřené péči, neobdrží vůbec nic, pak se stydím, že máme ve vládě dva německé muže. Vaší povinností jest starati se o Němce, děláte-li venku již tak, jako byste byli ministři krajani. Jest však těžkým porušením povinnosti, že se staráte jen o své stranické organisace, ale nikoliv o německou mládež, trpící nouzí.

To jest největší ostuda, a proto jsem to uvedl. Podali jsme interpelaci a chci slyšeti odpověď vlády, protože dojde zase k rozdělení asi 800.000 Kč z tohoto fondu; uvidíme, zda vláda, nebo především německé strany, vše napraví a celého kapitálu neužijí pro své stranické organisace, ale skutečně pro německou mládež, jež trpí nouzí. Budu zvědav, jakým způsobem konečně nyní na př. časopisy "Sozialdemokrat" a "Landpost" tento skutkový stav na veřejnosti odůvodní. Mám za to, že se objeví chytrá vytáčka, aby se lid uvedl v omyl, ale my se o to postaráme, aby lid v tomto omylu nezůstal. Při tomto užití peněz, které jsou svěřeny koaličním stranám pro obecné účely, jest samozřejmě logické, že nebudou-li učiněna opatření o kontrole a přezkoumání užitých peněz - přes to, že jsme hlasovali pro půjčku obrany státu z důvodů opatření práce pro nezaměstnané sudetskoněmecké dělníky - nemůžeme míti nutnou důvěru, že této půjčky bude skutečně také užito k účelům, pro něž byla sjednána. Obyvatelstvo nebude státní půjčku upisovati zajisté s tou důvěrou, s jakou by ji upisovalo, kdyby se takové užití peněz nemusilo vždy zase vykazovat. Užití půjčky práce bylo kontrolováno úspornou a kontrolní komisí, která by měla být sama kontrolována. Žádáme, aby úsporná a kontrolní komise nepracovala jen v příliš úzkém výboru, který se nesvolává, nýbrž aby tam, kde se skutečně pracuje, byly přibrány také oposiční strany, aspoň největší německá strana, abychom konečně mohli kontrolovati, co se děje. Každý čestný muž klade důraz na to, je-li jeho činnost posuzována a kritisována, aby v tomto čestném soudě seděli jiní lidé než on, a též vládní většina by měla klásti váhu na to, aby v úsporné a kontrolní komisi, a to v subkomitétu, ve kterém se skutečně pracuje, byly také oposiční strany, aby mohly souditi spolu, jedná-li se tak, jak by se podle zákonů jednati mělo.

Úhrnem chci konstatovati, že zmocňovací zákon nenašel bohužel v uplynulém roce se zřetelem k sociálním a hospodářským opatřením takovou vládní koalici, jež by byla důstojně užila této, samé o sobě již protiústavní možnosti, aby bez slyšení parlamentu vydávala zákony a nařízení s mocí zákona. Nenašla se vláda, jež je schopna zasáhnouti, aby v hospodářských a sociálních věcech, zvláště však pokud jde o sociální bídu v německých pohraničních oblastech, učinila nějakou změnu nebo tento stav zlepšila. Slyšíme tak dveřmi, jak se v koalici perou. Na venek je vše v pořádku a mluví se o jednotnosti a jednotě. Doufejme, že se koalice přestala již prát a že se pustí do toho, aby dělala opravdové zákony v tom smyslu, aby dala obyvatelstvu hospodářsky a sociálně to, čeho potřebuje. Budou-li se však takto práti dále, zničí časem koalice stát přes mimořádné zmocnění.

Jest ještě třetí obsah zmocnění vlády, totiž v oboru policejní moci a policie. Na tomto poli vám však mohu vystaviti vysvědčení, že jste učinili vše, co bylo možné člověku, abyste ukázali, že dovedete jedno: změniti znenáhla stát z demokratického právního státu ve stát policejní. Německé obyvatelstvo nepocítilo v této době žádného zásadního zmírnění své sociální nouze. Láska státu neplatila hladovějícím a nouzi trpícím, do jednoho města za druhým však vtáhla státní policie a vy jste si při tom asi myslili, že se hladovějící žaludky nasytí pěkně uniformovanou, statnou a ráznou státní policií. Jaké pocity tím byly u německého obyvatelstva vzbuzeny, můžete si představiti. K tomu přistupuje ještě něco jiného. Této státní policie se nepoužilo jen k zabezpečení tohoto státu, užilo se jí též k počeštění německých měst. Tak vtáhlo na př. do Duchcova 100 státních policistů a právě o 100 hlasů dostali Němci při posledních volbách více než Češi. Můžeme si tedy vypočísti, proč bylo do Duchcova těchto 100 státních policistů komandováno. Nikoliv pro bezpečnost státu, neboť připomínám jen to, že kdysi, když v Duchcově a Mostě vypukly nepokoje, bylo s nimi četnictvo samo hotovo a nepotřebovalo státní policie. Stačil by ostatně přiměřený výcvik četnictva, takže by státní policisté byli zbytečni.

Upozorňuji s tohoto místa dále na to, že mě p. ministr Černý vloni na můj dotaz k této osnově, kde se po prvé vyskytla státní policie, ujistil, že se umisťování státní policie stane také s ohledem na národnostní podmínky. Dodnes nejsou v Č. Lípě zařazeni němečtí policisté, kteří tam byli, a dodnes nevědí, z čeho budou příště živi. Konec konců nejde při těchto věcech o to, aby se zvýšila státní bezpečnost, nýbrž o to, aby se počešťovala německá města novými českými orgány, bez ohledu na to, kolik to stojí, a na kompetenční nepořádek, který tím ve městech vzniká. Je to kompetenční zmatek mezi státní policií, četnickým velitelstvím, pohraniční ochrannou stráží a komisařstvím pohraniční finanční stráže. Pro samou kompetenci se neví, kudy dovnitř a kudy ven, lidé prostě nevědí, co mají dělati, protože nemají žádného zaměstnání, musí však prokázati, že jsou na místě nutní, a tak chodí sem a tam, dráždí a provokují obyvatelstvo a hledají státu nepřátelské živly mezi mírumilovným obyvatelstvem, jen aby mohli prokázati svou činnost. Tak hospodaří státní policie ke škodě státu a ke škodě bezpečnosti státu v pohraničních krajích. Stává se tak opak toho, co si lidé ve své dobré víře představují. Když na př. komisař a dva tajní agenti rozpustí schůzi členů parlamentu s několika důvěrníky stran, musíme se dovolávati ministerstva vnitra, aby se lidem vysvětlilo, že ústavně-právní postavení členů parlamentu jim přiznává právo, býti se svými voliči pohromadě ve schůzi. Státní policie však chápe svůj úkol tak, aby tyto lidi roztrpčila a přivedla je vnitřně do rozporu se státem. Při tom jde o lidi, kteří neovládají ani přibližně německého jazyka v německém pohraničním území.

Nyní něco jiného. Chci mluviti také o zvláštním chování státních orgánů ke členům parlamentu. Musím zjistiti, že na př. žlutický okresní úřad pokládá za důležité, přijde-li tam někdo na schůzi, vyzvídati, kde bydlí, s kým se baví, jako kdyby byl největším zločincem. Měli by se raději starati o zloděje a tuláky než o to, co dělají němečtí členové parlamentu. To platí zvláště o okresním úřadě trutnovském u příležitosti slavnosti spolku "Kulturverband". Německý "Kulturverband" jest zajisté institucí, jíž by se nemohlo vytknouti nic státu nepřátelského, nepříjemné by mohlo býti nejvýše to, že si dovoluje poskytovati německým dětem, jež od vás žádné školy nedostanou, německé vyučování. To však nejsou státu nepřátelská hlediska. V Trutnově u příležitosti této německé slavnosti spolku "Kulturverband" si vymyslili všechny možné šikany. Účast německých školních dětí v mírumilovném průvodě s papírovými praporky atd. byla zakázána, zatím co se na př. nezakázal rudým nástup školních dětí při politických demonstracích 1. května a zatím co se na druhé straně také nezakáže nástup školních dětí při českých Matičních slavnostech. Nemáme nic proti tomu, nechť se české děti těší, jsou-li národní svátky, vyprošujeme si však a protestujeme proti tomu, že okresní hejtman nepovolí uplatňování stejného práva na německé straně.

Také zde musila býti přivolána nejvyšší instance, aby pan okr. hejtman a jeho úřady pochopily, že ústavní listina přiznává rovnoprávnost všem státním občanům. Týž okr. hejtman zakázal potom členům parlamentu, aby mluvili na uvítacím večírku. Člen parlamentu nesmí promluviti ani mírumilovnou kulturní řeč. Jste-li pro to, že členové parlamentu nesmějí mluviti na nepolitických slavnostech, pak žádáme, aby nemluvili ani čeští členové parlamentu na slavnostech sokolských, na slavnostech Matice nebo Jednoty. Neučiníte-li to, pak protestujeme co nejenergičtěji proti nerovnosti, kterou si dovolil okr. hejtman z Trutnova tím, že zakázal německým členům parlamentu, aby mluvili na uvítacím večírku, ač přece členům parlamentu ani nenapadne škoditi spolku "Kulturverband" politickou řečí.

Pak si pan okr. hejtman dovolil zakázati - dosáhli jsme po dlouhém energickém boji zrušení - členům parlamentu, aby pochodovali v semknutých řadách ve slavnostním pochodu. Když byl otázán proč, řekl, že by to obyvatelstvo mohlo považovati za politický projev. Nezakážete-li, aby na oslavě soc. demokratické mládeže v Podmoklech mluvil ministr politicky, nezakážete-li, aby tam pochodovali v řadách soc.-demokratičtí poslanci, prosím, pak to musíte dovoliti i v jiných případech. Na druhé straně však, je-li určitým vládním stranám, poslancům a ministrům dovoleno, aby pronášeli na půdě nepolitické organisace, tedy proti zásadám práva spolčovacího a shromažďovacího, politické bojovné řeči, pak nemáte vůbec práva zakazovati, aby členové parlamentu pochodovali mlčky v slavnostním pochodu své národnosti, aby hlásali německou kulturní pospolitost. Pokud jde o sužování a trýznění všech těch, kdož nepatří právě do vlády, protože by svou účast ve vládě chápali mnohem odpovědněji - zde jste velcí a také vaše orgány jsou velké. Ale když jde o odstranění nouze a rozdělení chleba atd., zde jste malicherní, tak malicherní, že těch několik stotisíc korun, které se posbíraly, nepřikážete svazům pro péči o mládež, nýbrž politickým stranám, abyste dokázali, že prý politické strany někdy něco udělaly. Český národ vám již z velké části nevěří a sudetskoněmecký lid nevěří vůbec těm stranám, jež zde jsou a jež jsou hlavními činiteli ve vládě.

V poslední době se mnoho mluvilo o taktické změně kursu naší strany na základě našeho čistě věcného chování k jednotlivým osnovám, které procházejí touto sněmovnou. Kdo jest toho mínění, že se k zákonům nemůže zaujmouti stanovisko pouze s hlediska stranického egoismu, ten se mýlí. Zaujímáme své stanovisko ke všem zákonům pouze s věcných hledisek, zda jsou dobrými, nutnými nebo falešnými, a jen s tohoto hlediska, s hlediska životních zájmů sudetských Němců, zaujímáme stanovisko k jednotlivým osnovám. Domnívají-li se však jiní, že se vtíráme nějaké vládě tím, že hlasujeme pro tu neb onu osnovu, pak se mýlí. Nepůjdeme tak beze všeho do vlády, nebude-li splněna podmínka, že budeme oprávněni se domnívati, že taková vláda nepřinese užitek jen určitým politickým stranám a ne jen určité národnosti, nýbrž všem občanům tohoto státu bez rozdílu národnosti a že se bude cítit povinnou sloužiti zvláště těžce nouzí trpícím sociálním stavům. (Německé výkřiky: Které nyní vyhazujete!) Nezastávejte se přece tak cizích lidí!

Naše stanovisko jest jednoznačné a jasné. Nedáme se ničím zmásti, ani komunou, která tam naproti zvedá svůj pokřik, aby vůbec upozornila na svou životní činnost. Půjdeme klidně svou cestou, kterou jsme šli, s věcností a ostrostí ke každému zákonu, a odkryjeme vše, co považujeme za neodpovědné jak pro stát, tak i pro obyvatelstvo státu a zvláště pro sudetské Němce. Nebudeme odpočívati, nechť se s námi činí, co chce - a i když pošlete statisíce státních policistů do naší oblasti - nebudeme odpočívati v boji, který vedeme za své právo, za základy žití našeho lidu a za spoluurčovací právo v tomto státě. Ale pro takový návrh, zmocnění pro vládu tak složenou, jež nedovede ani správně vládnouti, protože není ani sama v sobě jednotna, nedostanete nikdy náš souhlas. (Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.)

Místopředseda Košek (zvoní): Dalším řečníkem je pan posl. Petrášek. Dávám mu slovo.

Posl. Petrášek: Vysokoctená snemovňa!

Ja myslím, že medzi nami niet rozdielu v tom, a všetci to uznáme, že my poslanci a zákonodarci vôbec sme už akosi zdola hatení v slobodnej vôli a iniciative svojej, totižto už voličmi, našimi stranami, výkonnými výbory. Nedávno jeden vedátor o tom písal. A to je tedy akési utlmenie vôle slobodnej, vôle našej zdola. Nehovorím, že je to zlé, to je demokratické, nakoľko je tá vôľa ľudu ozaj vyjasnená. Avšak teraz príde zmocňovací zákon a ešte nás ide utlmiť aj shora a povie, že ty, poslanče, máš síce poverené poslanie od ľudu, ale vieme dobre, že tvoja strana žiada disciplínu väčšiu alebo menšiu a hatí ťa trochu v tvojej slobodnej vôli. My teraz povieme, že ty poslanče, pôjdeš domov, doma môžeš robiť, čo chceš, a my, vláda, budeme na miesto teba vynášať zákony, nielen ich exekvovať, a nariadenia, ktoré sú práve také ako zákon. Pri najvážnejšom jednaní o rozpočte dostaly väčšie i menšie strany rečnícku lehotu 10 minút, my smsme dostali na pr. 90 minút spolu, to znamená, že každý z nás mohol 10 minút rečniť. Mňa vskutku pán ppredseda viacráz upozornil, že už lehota uplynula, a prosím, tak na čo sme my tu a na čo je vôbec parlament? Ja myslím objektívne: alebo demokracia a parlament, alebo diktatúra a zmocnenie. Tertium non datur. Ja uprimne priznávam, že keby tu bola zdravá diktatúra, zdravá opakujem, a úplne spoľahlivá - v mnohých veciach vskutku nie je ani snáď príležitosť svolať parlament - mohla by tá vláda vladáriť aj bez nás. Keď ale sme najmä z opozície, nemôžeme dôverovať dnešnej vláde, tak nemôžeme odhlasovať ani zákon o zmocnení.

Uvediem nadovšetko zo Slovenska daktoré veci. Ja Čechy a Moravu menej znám a preto o tých pomeroch nechcem hovoriť. Vieme, že v historických zemiach školské dietky chodia na výlety, snáď aj mnoho a snáď to ide dakedy aj na úkor vyučovania. U nás na Slovensku hovorí ľud - lebo s om z ľudu a ja poznám ľud, hovorím menom ľudu - že prečo učitelia voľačo v zime učia, v lete idú na výlety, samý šport, sama á zábava a telocvik. Ale sú chudobné deti na dedinách, ktoré aj na poliach robia, zemiaky kopú, takže mnohá matka a otec s plačom žiada, aby jej decko, ktorému je 10 a viac rokov, mohlo doma ostať, aby nemuselo na výlet, ale učiteľ to nedovolí, lebo je vraj prísny, dietko musí na výlet.

Každého bolí srdce, zaiste každý čítal o katastrofe, ktorá sa stala, kde 32 detí utonulo. Pri tejto príležitosti bych spomenul len to, že či by nebolo dobré na Slovensku a v dedinách, kde sú zemedelci, skončiť školský rok v máji, aby deti mohly rodičom pomáhať v práci na poli, a nebolo by treba v zime toľko prázdnin, a toľko športov, lebo chudobné dieťa má dosť športu, keď ten obed na pole nosí atď. Vidíme, ze vo školách 50% detí chybí a ostatných 50% detí veru v tej škole driema. Slyšíme to aj z úst samotných učiteľov. Ktorí sa chcú ďalej učiť, nech idú do strednej školy. Bolo by potrebné, keby parlament hlbšie do tejto otázky zasiahol. O tejto katastrofe počul som to z nemeckých zvestí, bolo tam spomenuté, že pán minister nariadil, aby teraz nechodily deti na výlety, dokiaľ nejaké nariadenie nevyjde.

Včera som videl veľmi smutný obraz na Slovensku. Cestoval som cez Bánovce, Topolčany k Nitre. Včera prišla ohromná voda (Předsednictví převzal místopředseda Langr.) až po Zbehy, až po Nitru. Ľudia museli odpoludnia utiecť a ledva svoje životy zachránili. Len mimochodom bych prosil vysokú vládu, ako to pán predrečník spomenul o Hrone, aby ani na Nitru a Topolčany nezabudla. Vidím tam akúsi netečnosť so strany menších úradov; a tedy aby vláda dala zistiť škodu a na pomoc prišla, ako sa len dá.

Prečo spomínam túto povodeň? Slyšíme, čo hovoria notári a okr. sudy, ktoré sú najlepšie oboznámení s tým, čo sa robí s podporou v nezamestnanosti; táto podpora v nezamestnanosti už existuje 8 rokov a dáva sa vzdor tomu, že vyžadujeme, aby to nebolo ako zahanbujúca almužna, ktorú dávame tým chudákom, ale aby práce schopní ľudia pracovali, veď to žiadajú notári, starostovia a okr. úrady. Mne samému povedali na jednom okr. úrade - nesmiem vyzradiť, lebo by bolo zle - že mnohoráz sa obrátili na vládu, ale prišla vždy odpoveď, že sa nesmie pracovať. - Chorým a práce neschopným nech sa udeľuje podpora, ale zdraví nech sa nedemoralizujú a nech sa žiada, aby v zime aspoň 6 hodín pracovali. Oni nebudú proti tomu, a boli by sme mali už eldorado a neboly by záplavy ako sú teraz, keď je pol Slovenska pod vodou, mali by sme cesty v poriadku atď. Ja som túto vec predniesol v soc.-politickom výbore, kde prítomný pán minister inž. Nečas to schvaľoval. Prijdem domov, poviem to starostovi a notárovi, že pán minister nemá nič proti tomu, aby žiadali od nezamestnaných prácu. Riekli, my to nemôžeme žiadať, tu je z ákon, nech pán minister to dá na písme. Ale pán minister to nedá na písme, pretože sekretariáty socialistických strán prijdú a uderia na náčelníka a starostu, že to nesmie robiť atď. Kto cestoval v Italsku, videl, že nielen rieky sú tam regulované, ale aj také malé potôčky, ze sú tam škarpy spravené, že sú tam kvetiny a zelenina, že sa tam pracuje. Prečo by sa totiež nemohlo diať u nás?