Předseda (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je p. posl. Šverma. Dávám mu slovo.

Posl. Šverma: Vážená sněmovno a prázdné sněmovní lavice! (Hlasy: Vy tady také nemáte nikoho!) Na vás záleží, abyste trochu drželi tuto sněmovnu.

Vláda dnes předkládá našemu parlamentu návrh na prodloužení zmocňovacího zákona, který celým svým duchem odporuje principu ústavy republiky, která dává rozhodující moc zástupcům lidu, parlamentu, zákona, který oklešťuje a vyřazuje parlament a dává rozhodující moc vládě.

A je zajímavo poohlédnouti se kolem a zamysliti se nad tím, v jaké situaci vláda navrhuje tento reakční zákon. Děje se tak v době, kdy ve Francii se tvoří levicová vláda, která ruší Iavalovské diktáty a která zasazuje ránu reakci a připravuje se sáhnouti i na jmění 200 francouzských oligarchů, aby pomohla lidu. Děje se tak v době, kdy ve Španělsku pracující lid sjednocený stává se stále více pánem své země. Děje se tak v době, kdy v Polsku, Rakousku praskají fašistické diktatury a reakční zařízení. Děje se tak v době, kdy i v zemích Malé dohody, v Rumunsku a v Jugoslavii lid prolamuje fašistické režimy a domáhá se demokratických svobod. V této době, kdy celým světem jde vlna lidového hnutí svobody a demokracie, našemu parlamentu je předkládána osnova reakčního zmocňovacího zákona. Nikdo z nás nemůže popříti, že jde o reakční opatření, o reakční zákon. Není třeba jíti daleko do historie, abychom podobné zákony charakterisovali. V Německu na základě zmocnovacího zákona, na základě zmocnění presidenta byla r. 1923 povalena dělnická vláda v Sasku, na základě zmocnovacího zákona vládl Brünning, odbourával kus za kusem demokracii a připravil cestu Hitlerovi. V Italii zmocňovací zákon "legi decreti" byl prostředkem k upevnění fašistické diktatury Mussoliniho, která pak vedla k válce v Habeši. V Rakousku na základě zmocňovacího zákona, na základě starého §u 14 rakouské ústavy nastolena byla fašistická diktatura a presidentským zmocněním bylo odůvodněno střílení do dělníků. Všude v celém světě odbourávání parlamentu, zmocňovací zákony byly prostředky k odbourání demokracie, k potlačení demokratických svobod a práv pracujícího lidu. A pánové, jak to vypadá u nás se zmocňovacím zákonem? Před rokem bezprostředně po volbách se mluvilo o tom, že zmocňovacího zákona je potřebí proto, aby se rychle mohly plnit volební sliby koaličních stran, aby byl rychlý zásah do hospodářského života. Zmocňovací zákon se odůvodňoval i tím, že je třeba brániti demokracii pomocí zásahů vlády proti nedemokratickým fašistickým elementům, ohrožujícím demokracii a demokratická práva lidu.

Nuže, chceme-li zkoumati bilanci jednoho roku, co vidíme? Co se stalo se zmocňovacím zákonem? Jak byly splněny především volební sliby, dané pracujícímu lidu vládou, koaličními stranami pomocí tohoto zmocňovacího zákona? Byla snad zkrácena pracovní doba, byly zvýšeny podpory nezaměstnaným, byly snad rozvinuty grandiosní investiční práce, jak slibovali soc. demokraté a nár. socialisté? Soc. demokraté měli na svém volebním plakátu veliký pecen chleba a slibovali větší a větší krajíce dělnické třídě. Jsou ty krajíce dnes větší, jak se tehdy nár. socialisty a soc. demokraty slibovalo? Bylo sáhnuto na stabilisační fondy Živnobannky, bylo provedeno oddlužení malorolníků, jak slibovala agrární strana ve svém volebním nástupu? Byly sníženy daně pro živnostníky, šlo se ostře proti Baťovi, Jepě a Asu, jak sliboval tehdejší poslanec, nynější ministr Najman? Vidíme, že zmocňovacím zákonem se neudělalo nic ve prospěch lidu. Na základě zmocňovacího zákona dnešní vládou nebyly splněny požadavky lidu, ale byly učiněny a provedeny jiné, daleko horší věci.

Na základě zmocňovacího zákona vládním nařízením z 31. března byly sníženy podpory nezaměstnaným dělníkům, bylo prodlouženo zhoršení gentského systému, statisíce dělníků bylo připraveno o desítky milionů, byl jim vzat poslední kousek chleba od úst. Na základě zmocňovacího zákona nařízením z 31. března bylo provedeno oddlužení velkostatkářů t. zv. zemědělské vyrovnávací řízení, kterým byly dány desítky milionů velkostatkářům a zbytkařům. Na základě zmocňovacího zákona vládním nařízením ze 4. května byly zavedeny přirážky k celnímu sazebníku na obilí, aby byla udržována a zvýšena drahota obilí a mouky v dnešní době, kdy obilní monopol neví, co má dělat s 80 vagony obilí, hnijícího v zásobárnách. Na základě zmocňovacího zákona vládním nařízením z 31. března byly provedeny daňové úlevy u daně přepychové, u dávky z majetku a dávky z přírůstku na majetku a dány milionové presenty boháčům a kapitalistům. Na základě zmocňovacího zákona nařízením z 22. března snížena byla daň pivovarům, aby kartelové pivovary mohly ještě více vydělávati na cenách, na pracujícím lidu.

Na základě zmocňovacího zákona vládním nařízením z minulého roku bylo zavedeno povinné míchání lihu s benzínem. Byl dán veliký present lihobaronům, agrárníkům, ale byl podlomen autoprůmysl a zvýšena nezaměstnanost, a tak oslabena snad i branná schopnost v případě války.

Hleďte, pánové, jak koalice vládla. Z volebních slibů všech socialistických stran, agrární i živnostníků zbyly cáry papíru. Ale za to, když lidu byl dán hlad, velkostatkářům, lihobaronům, pivovarským kartelům a kapitalistům tento zákon dával plnými hrstěmi.

A druhá otázka, jak bylo použito zákona na obranu demokracie? Na základě zmocňovacího zákona byla postátněna policie v pohraničí, ve všech pohraničních německých městech. Pánové vydávají za obranu demokracie skutečnost, že sta německých lidí bylo tímto opatřením vyhozeno z práce a že zavedena státní policie v německém území. Máme na toto opatření docela jiné názory. Kdyby český státní policajt měl chrániti demokracii a republiku proti Henleinovi a Hitlerovi, pak bychom museli udělati kříž nad touto obranou republiky a nad tímto bojem proti Hitlerovi. A při tom není jisto, jak ukáži dále, zda ten státní policajt při vnitropolitickém vývoji na rozkaz některého henleinovského ministra nebude někdy zavírati české a německé antifašisty a demokraty a nebude je vsazovati do kriminálu. Ne státní policajti, zřízení zmocňovacím zákonem, nýbrž chléb a práva sudetsko-německého lidu, to je dnes naše pevná bašta proti Henleinovi a Hitlerovi.

A hleďte a vzpomeňte, jakou úlohu hrál zmocňovací zákon v době, kdy demokracie byla ohrožena v prosincových událostech jednotným nástupem reakce. Vzpomeňte si, jak páni z reakce si brousili zuby, aby ustavili reakční vládu a aby pomocí zmocňovacího zákona, pomocí zákona o rozpouštění stran začali práskat na všechny strany a začali řáditi proti celému dělnickému hnutí.

Zmocňovací zákon nebyl nástrojem k plnění volebních slibů, nýbrž nástrojem k plundrování lidu. Zmocňovací zákon nesloužil obraně demokracie a práv lidu, nýbrž pomáhal odbourávat práva lidu. Zmocňovací zákon dal vládě moc nad lidem, nad parlamentem a co více, zmocňovací zákon i v samé koalici dal rozhodující diktát reakčním kruhům agrárním, kteří socialisty stále více tlačí ku zdi. Bylo by možno, kdyby nebylo zmocňovacího zákona, v parlamentě provésti tak dalekosáhlé odbourání gentského systému a okrásti statisíce nezaměstnaných dělníků? Byl by to daleko těžší oříšek, kdyby se to dálo tváří tvář celé veřejnosti a nikoli v zákulisí koaličních stran. Bylo by možno dáti present před tváří celé veřejnosti, dáti stamiliony presentem lihovarníkům, velkostatkářům, pivovarům a kapitalistům, jako jste to učinili zmocňovacím zákonem?i Bylo by to daleko těžší, kdyby pracující lid pozvedl svůj hlas a kdyby se to dálo tváří tvář celé veřejnosti a nikoliv jenom v zákulisí koaličních stran.

Zmocňovací zákon sloužil především kapitalistům, sloužil agrárníkům. Byl to bič na pracující lid a byl to také beran, kterým agrární reakce tlačí socialisty do kouta.

A dnes znovu reakční zákon má býti dán do rukou vlády, právě dnes, kdy reakce všemu pracujícímu lidu a všemu dělnickému hnutí hrozí novými útoky.

V ústavně-právním výboru soc. demokraté a nár. socialisté při jednání o zmocňovacím zákonu se postavili proti vládnímu návrhu a žádali, aby zmocnění vlády bylo omezeno na půl roku a nikoli na jeden rok. Proč byl tento odpor, od něhož páni potom tak velmi rychle utekli? Žádali tak jistě proto, poněvadž i socialisté cítí, co cítíme my všichni, že reakce u nás se znovu chystá k novému úderu, že prosincová fronta znovu roste na obzoru. A je těžko říci dnes, jak to s vládou bude vypadati za půl roku, natož za rok. V celém světě se dnes dějí veliké události. Lid se sjednocuje, staví své požadavky, bojuje proti reakci. Ve Francii i ve Španělsku nastávají veliké události. Věje nový vítr ze Španělska a Francie a dělnická třída je dneska v celém světě na velikém postupu. A tento vítr svobody, vítr demokracie zaléhá nesporně i k nám. Podívejte se na závodní volby.

Agrární zelená jednota, Národní sdružení pomocí teroru dosazují lidi do továren, a volby do závodních výborů jsou přesto rudé a stále rudější. Podívejte se na okresní volby, kolik štvanic bylo vedeno proti komunistům a přece okresní volby končí velkým vítězstvím komunistické strany. Podívejte se do závodů: dělníci si podávají ruce a chystají se k boji; stačí jedna jiskra, aby pražské a kladenské závody zaplály podobnými stávkovými boji, jako jsme toho dnes svědky v Paříži. Podívejte se, páni agrárníci, do vesnic, tam se domovináři bouří proto vaší politice, mají dosti vašich slibů. 1. máje šly tisíce rolníků a domovinářů pod našimi prapory. Na mnohých místech přišli do našich průvodů ještě se zelenými prapory, ale na těch zelených praporech nebyly iniciálky pánů Vraných, Stoupalů a Beranů, nýbrž srp a kladivo, znamení našeho boje a odboje proti vaší politice.

Svět jde do leva a i u nás to půjde do leva. Páni Stoupalové, Kramářové, finanční magnáti začínají chápat, že nastává počátek konce jejich diktátů. Tuší, že i u nás půjde to dříve nebo později tou cestou, jak to jde ve Francii, tuší, že i u nás lidová fronta roste, poroste a zvítězí. A jak reaguje naše reakční pravice na tuto změnu světových událostí? Reaguje tak, že rychle soustřeďuje svoje síly a chystá se k novému rozhodnému útoku. Chce udeřiti rychleji, chce rychleji rozbíti síly pracujícího lidu, než lid se sjednotí, aby rozbil síly reakce. My dnes, kdy jedná se o zmocňovacím zákonu, který má dát další moc vládě, považujeme za svoji povinnost odhaliti pikle reakce, které právě v těchto dnech a týdnech jsou v chodu, spiknutí reakce proti právům lidu, proti celému dělnickému hnutí, snahy o soustředění všech reakčních sil k útoku proti dělnickému hnutí, k zachránění pravice před koncem, který se neodvratně blíží. Před našima očima se dohoduje reakční křídlo agrární strany s národním sjednocením. Pan Vraný před rokem ve volbách hlásal, že je třeba Živnobance vzíti 1 miliardu Kč, kterou Živnobanka ukradla státu tím, že po převratu k nám dovezla znehodnocené rakouské peníze a zde je dala kolkovat.

Pan Vraný tehdy štval proti Živnobance, ale dnes p. Vraný a agrární tisk zapomněl na všechny tyto požadavky. Dnes Živnobanka i Agrobanka jsou v jednotné frontě proti lidu, dohodují se a snad se již dohodly, jak se děliti o kůži pracujícího lidu. Dnes, agrárníci, kteří kašlou na koaliční disciplinu, se spojují v jednotnou frontu s národním sjednocením proti komunistům i socialistům, aby uchránili radnice před lidem. Dnes agrární ministerstvo chrání šedé košile, legalisuje tyto bandy, které provokují dělnické hnutí a připravují krvavé události v Československu, připravují za peníze Živnobanky občanskou válku v Československu. (Smích.) Dnes národní sjednocení a agrárníci se dohodují, kují tajné zákulisní pikle, jak udeřiti nejen na komunisty, nýbrž na celé dělnické hnutí. A ještě více. Před našima očima se sjednocuje agrární reakce s Henleinovou hitlerovskou stranou v Československu. Před rokem ještě pan Stoupal tajně jezdil na svačinu do Chebu k panu Henleinovi a dnes píše "Venkov" otevřeně: Konec isolace Henleinovy strany, s Henleinem se jedná a bude jednat, ať se to socialistům a českým lidem líbí nebo nelíbí. "Venkov" to odůvodňuje tím, že Henleinova strana má dnes novou taktiku. A v čem vězí tato nová taktika, kterou přivezl pan Konrád Henlein ze své zahraniční schůzky, kdesi prý ve Švýcarsku? Ano, páni henleinovci jdou dnes k svým cílům jinak než dříve. V zimě hrozili kravály, demonstracemi a pučem, dnes tu hlasují pro všechny možné zákony, pro všechno, s čím koalice přijde, dnes chrlí jeden projev loyality za druhým a vylučují ze své strany ty nespokojené elementy, které nedovedou tuto taktiku pochopiti, kteří se bouří proti kapitulaci Henleinovy strany před českou reakcí.

Ale komu slouží tato nová taktika Henleinovy strany? Slouží starým pánům, slouží Hitlerovi, Göringovi, Goebbelsovi, pánům z Třetí říše. Henleinova strana i svou novou taktikou sleduje staré cíle, sleduje zájmy Třetí říše. Kašle na národnostní zájmy sudetsko-německého lidu. Spojuje se s českou reakcí proto, aby svým tlakem a s podporou reakční vlády, snad i svou účastí na reakční vládě dosáhla zde, v Československu, Hitlerových cílů, aby změnila zahraniční politiku Československa a Československo zapřáhla do válečné káry Berlína, aby pomohla české reakci znemožniti lidovou frontu, která by byla největší překážkou hitlerovských plánů, největší skutečnou obranou republiky proti Hitlerovi.

Henleinova strana zůstává Hitlerovou stranou. Budeme míti příležitost, snad v krátké době, přednésti zde řadu dokumentů o spojení Henleinovy strany s hitlerovským hnutím v Německu. Konstatujeme: Tyto dokumenty jsou známy předákům agrární strany, kteří vědí o tomto spojení, a snad ještě více. A co dělají předáci agrární strany, kteří mají jasné důkazy o spojení Henleinově s Hitlerem? Pánové, když se projednával zákon na obranu státu, tehdy soudruh Gottwald zde prohlásil, že páni z reakce, až zahřmí děla, utečou všichni do náruče Hitlerovy. Děla dosud nezaduněla, zatím zazněla jen polnice Hitlerova nad Rýnem, a agrární vlastenci před očima lidu se spojují s agenty Hitlerovými, jednají s Henleinem, jak společně porazit české i německé dělníky a demokraty, jak znemožniti u nás cestu Francie, jak zaprodati lid i republiku Hitlerovým válečným cílům.

Ano, reakce se soustřeďuje, kuje pikle, aby znemožnila vítězství lidové fronty. A ti, kteří dnes budou zvedat ruku pro zmocňovací zákon, nechť uváží také to, že tento zmocňovací zákon může sloužiti reakční vládě a může sloužiti i henleinovským ministrům k uskutečňování jejich cílů, aby potlačili všechen drobný pracující lid a vydali náš lid a celou zem na pospas Třetí říši. Reakce, tísněna strachem před přízrakem lidové fronty, hrozí panskou koalicí za pomoci Henleina. Reakce sní o tom, jak za pomoci Henleina, který má svou praxi u SA a SS, bude posílat české dělníky a demokraty do koncentračních táborů. Česká reakce, agrárníci i národní sjednocení, sní o tom, jak za pomoci Henleinovy bude házet všechna břemena krise na pracující lid, jak to činí Hitler a pan dr Schacht, kteří přivedli německý národ na vrchol Kalvarie. (Předsednictví převzal místopředseda Košek.) Reakce, čeští agrárníci i národní sjednocení, sní o tom, jak za pomoci pana Henleina rozbijí pakt se Sovětským svazem, pakt míru, pakt záchrany samostatnosti českého národa, pakt záchrany Československa. Kašle na samostatnost československého národa, kašle na republiku, spojuje se s Henleinem, zítra se spojí s Hitlerem a třeba i s čertem, půjde-li o to, aby zažehnala přízrak lidové fronty v Československu.

Ti socialisté, kteří chtějí zvednout ruku pro zmocňovací zákon, měli by uvážit, jaké nebezpečí visí ve vzduchu: nebezpečí panské koalice, reakčních vlád, nebezpečí henleinovské a hitlerovské.

Reakce odpovídá na změnu situace, na vývoj světový tím, že se grupíruje a chystá k velkému útoku.

A jak to vypadá na levici, jak to vypadá s dělnickým táborem a s dělnickými stranami? Dělnické strany dnes mají všechny šance odrazit spiknutí reakce. A co více: Dělnické strany mají všechny šance k tomu, přejíti k nástupu a reakcionáře dnes i v Československé republice tlačiti do kouta. Vždyť dnes není r. 1933, kdy Hitler zvítězil a kdy se v celém světě reakce snažila Hitlera napodobovat. Dnes je r. 1936, kdy se fašistické diktatury otřásají v základech, kdy ve Francii a ve Španělsku lid žene reakcionáře svinským krokem do horoucích pekel. Máme všechny šance, abychom útočili. Okamžitě po francouzských volbách se soudr. Gottwald obrátil na socialistické strany a na celou levici a vytyčil smělou a velmi reálnou perspektivu.

Soudr. Gottwald tenkráte napsal: "Pozvedněme společně prapor Francie. Přestaňte ustupovat a kapitulovat před agrárníky. Spojme se my, síla 31/2 mil. dělnictva v Československu, k boji za požadavky proletářů, za zkrácení pracovní doby, za zvýšení mezd, za podporu nezaměstnaných. Když pánové nebudou dávat, zavolejme dělnickou sílu v závodech a na ulicích a buržoasie bude dávat ve strachu, bude mnoho dávat, poněvadž se začíná bát, že všechno ztratí".

Soudr. Gottwald dále napsal: "Postavme se my, spojené dělnické strany, za požadavky malorolníků a živnostníků. Žádejme oddlužení malorolníků na účet statkářů, žádejme parcelaci velkostatků Vraných a Beranů a všech agrárních šlechticů. Žádejme oddlužen malorolníků a malých živnostníků, a malorolníci a maloživnostníci pochopí, že jejich místo není pod komandem Vraných a Stoupalů, ale po boku dělnické třídy, jako tomu bylo ve Francii".

Soudr. Gottwald také napsal: "Vybudujme lidovou frontu, jděme společně a vzbuďme síly lidu, abychom postavili hráz vnitřní reakci i hráz na obranu republiky proti Hitlerovi. Kdyby reakce chystala puč, kdyby snad agrárníci chtěli rozbít koalici, ať se utvoří levicová vláda, ať se opře o lid, a my jí dáme plnou podporu. Hlasování zde v parlamentě, to není všechno, ale v lidu jí dáme podporu mobilisací lidu. Kdyby tato vláda vládla ve prospěch lidu, pak by i zmocňovací zákon mohl míti dvojí konec a mohl by klepnout také přes hlavu reakcionáře a vydřiduchy. Dělnické strany a levice mají všechny šance odraziti spiknutí reakce, mají všechny šance k útoku, sjednotí-li své síly, budou-li se opírat o lid, začnou-li bojovat."

A co učinily socialistické strany s naší nabídkou? Jak reagují socialistické strany na události ve Francii a na nový vítr, který jde světem? Socialistické strany, místo aby přijaly naši nabídku, místo aby pozvedly prapor lidové fronty a hnaly reakcionáře, ustupují a kapitulují. Pan dr Franke měl na sjezdu čsl. nár. socialistů velkou řeč proti jednotné frontě s komunisty. Pan ministr dr Franke prozradil zajímavou věc, že totiž loni dal agrárníkům velké obilní ceny monopolní, aby zmařil jejich reakční plány. A co se stalo? Agrárníci sebrali vysoké ceny monopolní a potom se v prosinci pokusili o puč.

Pane ministře Franke, čím chcete letos vykupovat agrární spiknutí, jaké nové ústupky chcete dát agrárním podnikatelům, jaké nové plundrování chystáte lidu a kam chcete vést svoji stranu, své dělníky a dělnickou třídu? Pan ministr Franke budil na sjezdu staré tradice národně-sociální. Jaké to tradice budil pan ministr Franke? Snad tradice nacionalistického spojení s reakčními elementy, tradice stříbrnovštiny ve straně nár. sociální, tradice, proti nimž nár.-sociální strana těžce bojovala? Po této cestě, po těchto tradicích, má býti tato strana zachráněna, dělníci mají býti zachráněni a to má býti odpovědí za nové velké hnutí lidové fronty, které se nese světem.

Pan poslanec Hampl v týž den, kdy "Venkov" jásal nad sjednocením agrárníků s Henleinovci, učinil útok na komunisty. Ve svém útoku říká, že jednotná fronta je nemožná, a čeká na to, že komunistická strana se rozpadne na tři kousky. Pan posl. Hampl může na toto čekat třebas sto let, ale jestli bude čekat a odmítat jednotnou frontu, může se mu státi, že ho zatím sežerou jeho koaliční dosavadní spojenci.

Socialističtí vůdcové si musí uvědomiti, že lid má dost této politiky kapitulace a ustupování. Francie ukazuje cestu. Soc.-demokratičtí a nár.-sociální dělníci odmítají vaše štvanice proti komunistům, soc. demokraté a nár. socialisté všichni odmítají vaše štvanice proti francouzským socialistům, kteří se společně s námi bijí nejen za zájmy francouzského národa, nýbrž i za mír, za obranu Československé republiky proti Hitlerovi. Dnes se přestává diskutovat o jednotné frontě, dnes jednotná fronta roste a tvoří se, bude růst a bude se tvořit, ať to chtějí pánové a reakce nebo ne, ať to chtějí pánové Hamplové, Stivínové čili nic. Lidová fronta je na postupu. Smete i u nás reakční zákony a všechna reakční spiknutí. Učiníme všechno, aby věc lidové fronty co nejrychleji zvítězila. My se dnes obracíme znovu na vedení soc. demokratické a nár.-sociální strany, žádné odmítání nás nemůže přivésti s naší cesty, neboť jde o zájem lidu, národa a obranu republiky proti Hitlerovi.

My poukazujeme socialistickým stranám na vývoj událostí ve Francii a ukazujeme jim na spiknutí reakce u nás, na nebezpečí, které z tohoto spiknutí plyne a podáváme jim dále ruku ke společnému boji za práva lidu, za chléb, ke společné obraně proti reakci. Ale při tom, jsouce odhodláni jednati kdykoliv o společném postupu, víme, že nemůžeme čekati, že nestačí jednati, nýbrž že je třeba bojovati. Mnozí naši odpůrci soc.-demokratičtí a nár.-sociální chtějí zkrucovati naši diskusi stranickým způsobem, i články soudruha Gottwalda, kritiku soudr. Gottwalda. Psali, že komunisté a Gottwald jsou proti jednotné frontě, že komunisté zásadně korigují své stanovisko a své jednání z prosince. Ne, pánové, my jsme odhodláni vždy a všemi silami zkřížiti plány reakce, my víme, že v tom je cesta naší strany a v tom je, chcete-li, linie Gottwaldova, že zkřížit plány reakce nemůže zde parlamentní jednání, ale na to je třeba zavolati na pomoc všechen pracující lid, povolati ty síly, které dnes ovládají Španělsko a Francii, povolati na pomoc ty síly, které v Československu čekají na naše zavolání.

Proto se obracíme na pracující lid, na socialistické dělníky, voláme je, aby se stavěli pod prapor Thoraze a Léona Bluma, aby si slíbili, že na každý útok reakce budou odhodláni odpovídati všemi prostředky, i generální stávkou v Československu. (Potlesk komunistických poslanců.) Obracíme se na české sedláky a voláme je, aby se postavili proti zradě, která se páše jejich jménem s předáky Henleinovými a Hitlerovými. Vedeme je do boje, aby si současně vyřídili své vlastní účty, aby bojovali za oddlužení na účet velkostatkářů, aby bojovali za okamžitou parcelaci latifundií agrárních velmožů. Voláme všechen pracující lid český i německý do boje za lidové hnutí, aby si vynutil rozpuštění fašistických úderek, rozpuštění šedých košil v Československu a vyčištění armády a policie od fašistů, aby si vynutil svou silou nový vývoj poměrů v Československu. Situace pracuje pro nás - situace ve světě i u nás - a věříme, že silou lidu přes spiknutí reakce, přes politiku soc.-demokratickou a nár.-socialistickou zvítězíme a že i v Československu půjde vývoj cestou Francie, cestou lidové fronty. (Potlesk komunistických poslanců.)