Předseda (zvoní): Přistoupíme nyní ke společné rozpravě o prvých dvou odstavcích dnešního pořadu, jakož i o prohlášení pana ministra financí, učiněném ve 47. schůzi sněmovny o němž sněmovna v oné schůzi se usnesla provésti sloučenou rozpravu s rozpravou o půjčce na obranu státu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji řečnickou lhůtu 30 minut. (Námitek nebylo.)

Námitek není. Navržená lhůta jest schválena.

Přihlášeni jsou řečníci: na straně "proti" pp. posl. Esterházy, Kopecký; na straně "pro" pp. posl. Ježek, Polach, Bergmann, Šamalík, de Witte.

Uděluji slovo prvnímu řečníku na straně "proti", po. posl. Esterházymu.

Posl. Esterházy (maďarsky): Ctená posl. snemovňa!

Prv než sa pustím do kritiky predloženej osnovy zákona, musím splniť ľudskú povinnosť, keď v mene našich strán s najuprimnejším soúcitom obraciame sa k obci Rakvice, kde včera zahynulo 31 mladých životov v rieke Dyji v dôsledku hroznej nehody. O podobnom nešťastí sme ani od najstarších dôb nepočuli, a preto v mene svojej strany prejavujem nasu najhlbšiu sústrasť rodičom a súrodencom, ktorí stratili svojich súkrevencov pri tomto desnom nešťastí.

Ctená posl. snemovňa! Zároveň chcem poukázať ešte na inú vec, a síce na to, že živelné pohromy spôsobily v niekoľko častiach republiky nesmierné škody, ktoré mnoho ľudí priviedly na žobrácku palicu. Tak šírilo zkazu krupobitie v Čechách v kraji jičínskom, ná Slovensku v kraji Nových zámkov a Komárna, v dôsledku povodne Hrona bolo zaplavené vyše 5000 jutár ornej pôdy a lúk v okrese parkanskom, želízskom a levickom, takže podľa prvého odhadu činí škoda asi 5,000.000 Kč. Prosím vládu a úradných činiteľov, aby obez meškania nariadili presné zistenie škôd a aby urobili uspokojujúce opatrenia v záujme tých, ktorí v dôsledku živelných poohrôm str tili všetko a ú vydaní na pospas smrti hladom.

Čo sa týče predloženej nám osnovy zákona, považujeme za vec prirodzenú, že vláda ako som to už vo svojej predchádzajúcej reči zdôraznil - činí všetky opatrenia, aby zaistená bola bezpečnosť štátu. Je nám jasné, že obrana štátu ukladá štátnym občanom stupňované povinnosti, z ktorých samozrejmo ani jediný občan sa nechce vymknúť. Uznávame-li to, musíme vytýkať a vzniesť voči vláde námietku po tej stránke, že keď v krátkych časových odstupoch prejednáva posl. snemovňa dve tak dôležité osnovy zákonov v tempe expresnom, nepokladá vláda oza potrebné informovať zároveň zákonodarstvo v celku o vnútropolitickej i zahraničnopolitickej situácii. Dalo by sa očakávať od vlády, aby nám, zákonodarcom, tuná v snemovni s naprostou uprimnosťou vyložila situáciu, lebo veď našou povinnosťou je potom ukľudňovať ďalej širokú verejnosť, v radoch ktorej vyvoláva toto tajnostkárstvo dosť značnú nervozitu.

Dľa môjho názoru bolo by správnejšie, keby nám pán predseda vlády zároveň s predložením tejto osnovy zákona bol vysvetlil všeobecnú situáciu a potom by bol mohol pán minister financií poredniesť svoje expozé, v ktorom oby posvietil na finančne technickú časť návrhu. To sa však nestalo a teraz sme u toho, že posl. snemovňa odhlasuje osnovu zákona, o ktorom snáď ani strany väčšiny nevedia, čo sa v ňom vlastne skrýva, a nevedia ani, akú sumu vlastne odhlasujú.

Pred 10 dňami ešte ani listy nesmely písať o chystanej pôžičke, na čo boly blahovoľne upozornené tlačovou kanceláriou. Ani dnes, po včera odznelom expozé ministra financií, nie sme múdrejší ako predtým a nevieme ani, ako vysoká bude pôžička, ktorú máme odhlasovať. Jednotlivci hovoria, že zamýšľaná pôžička obrany štátu je rozpočítaná na 3 miliardy, avšak iní mluvia i o 6, 7, ba i 8 miliardách. Sme v úplnej neistote a preto musím konštatovať iba to, že by sa bolo slušalo ustáliť i výšku pôžičky, lebo veď príslušní činitelia vo spojitosti s obranou štátu dozaista vypracovali už plán, ktorý bude stáť určité peniaze.

Plán obrany štátu na zaistenie bezpečnosti štátu bude treba previesť a k tomu bude treba určitých peňazí. Túto sumu mala vláda sdeliť posl. snemovni. Vláda snáď len preto tají výšku pôžičky, lebo má obavy, že upisovanie pôžičky nebude sledované plným úspechom a tedy že by utržila blamáž?

Nech je mi dovolené poukázať na to, že s hľadiska obrany štátu najbezpečnejšie je to, keď všetci občania v tomto štáte bez rozdielu národnosti a zamestnania sú spokojní. Žiaľ, v tomto štáte nachádzame veľomi malý počet spokojných ľudí. Tu sú národné menšiny, ktorých do neba volajúce krivdy ani po čas 18 rokov neboly vládou napravené, tu sú státisíce nezamestnaných, postižených hospodárskou krízou, ktorí nemôžu sa uspokojiť s tým, že kým oni a ich rodiny postrádajú vezdajšieho chleba, dotiaľ vlády prevádzajú tu hospodárstvo, ktoré sa nezakladá na zásadách rozšafnej úspornosti.

Vo spojitosti s otázkami národnostnými zaujíma mňa samozrejmo v prvom rade otázka maďarská. Tu musím sa vopred zmieniť o tom, že Maďari v republike Československej s naprostým kľudéno očakávajú obrat svojho osudu k lepšiemu, čo však ešte neznamená, že by opomenuli čo len jednu príležitosť k predneseniu svojich oprávnených požiadavkov. Tunajší Maďari už bezpočtukráť osvedčili svoju politickú vyspelosť a rešpekt voči zákonom, nemluviac ani o tom, že Maďar ako vojak - a netvrdím to ja, lebo tento názor vyznel z miesta oficielného - patrí medzi najlepších. Tunajší Maďari nikdy nechceli loviť vo vodách kalných, ale vždycky otvorene požadovali svoje práva a nikdy nechceli využívať menších či väčších vnútropolitických zmätkov na svoj prospech.

I teraz vo spojitosti s touto osnovou nech je mi dovolené poukázať na to, že nie sme odporcami nejakých opatrení, ktorých si vyžaduje vnútorný kľud štátu, ale povinnosťou voči našej rase je zároveň poukázať na to, že vnútorného kľudu a vnútornej konsolidácie možno docieliť len tak, budú-li napravené krivdy, ktoré možno jedným škrtom pera odstraniť.

My Maďari vždy uprimne, otvorene a priamo ukázali sme ona naše krivdy a rany. Na 17 ročnú nedôveru odpovedali sme dôverou a predniesli sme všetky naše strasti, ktorých si vlády za uplynulých 17 rokov nikdy nevšímaly. Ukázali sme na sústavný a dôsledný útisk našej kultúry, na naše krivdy vo školách, na naše hospodárske galiby a poukázali sme tiež na cestu nápravy. Na túto našu dôveru odpovedali ste zase len nedôverou a príslušní vládni činitelia neučinili ani krok k sanácii. V tejto republike je ešte i dnes približne 100 maďarských obcí, kde niet maďarskej ľudovej školy; v nedostatku školy maďarskej musí 12.500 maďarských detí chodiť do školy iného jazyka vyučovacieho. Bezpočtukráť sme sa ponosovali, že Maďari v počte blízko 1 milionu majú v celej republike len 12 meštianskych a 8 stredných škol. V Podkarpatskej Rusi niet maďarského učiteľského ústavu, nemáme maďarskej univerzity, ba už od rokov ani katedra maďarského jazyka nie je obsadená.

A i v tých málo maďarských školách vyučujú učiteľské sily, ktoré len nedostatočne ovládajú jazyk maďarský, a že za takýchto okolnosti kultúrna vyspelosť maďarskej mládeže z príčin od nej nezávislých - je čo možná najubohejšia a že sa nenaučí ani najprostším pravidlám pravopisu, to netreba zvlášte vykladať, nehovoriac už o tom, že o národotvornej minulosti z maďarských dejín nedostáva sa tejto mládeži buďto nič, alebo len naprosto zkreslených predstáv. Naše divadelníctvo je úplne pozbavené možnosti života, pohostinnému vystupovaniu cudzozemských umelcov stavajú sa do cesty najväčšie prekážky, pred dovoz cudzozemských kultúrnych produktov je postavený výstražník a tým umele a čo najhlbšie potápate obdivovanú kedysi maďarskú kultúrnu úroveň.

Tiež situácia hospodárska je celkom tomu podobná. Zo 130.000 hektarov, zabraných pozemkovou reformou v krajoch Maďarmi obývaných, pridelili ste 110 tisíc príslušníkom československej národnosti preto, aby ste pozmenili etnografickú mapu maďarstva žijúceho v somknutej jednote na Slovensku. Priemyselné závody, ktoré boly v rukách maďarskej menšiny, ste najprv nacionalizovali a potom v záujme priemyslu zemí historických zastavili. Z 72 peňažných ústavov maďarského charakteru, ktoré pôsobily do r. 1919, môžme dnes pokladať za svoje len 10. Živnostníctvo a obchodníctvo, ktoré bolo v rukách maďarských, ste úplne ožobračili, lebo predajne českého veľkopriemyslu zahniezdily sa i v tých najmenších osadách Slovenska.

V dôsledku prevedenia pozemkovej reformy je dnes v maďarských krajoch 42.000 zemedelských robotníkov bez zamestnania, ačkoľvek za normálnych okolností by v týchto krajoch nesmela byť nezamestnanosť. Medzi štátnymi zamestnancami nenajdeme Maďara, ani keby sme ho hľadali, ačkoľvek podľa štatistiky a zásad demokracie malo by byť vo verejných službách prinajmenšom 15.000 Maďarov. Medzi rozpočtovými položkami nikdy nenachádzame sumy venované veciam maďarským a miliardy činí peniaz, o ktorý ste takto Maďarov skrátili.

To sú, páni moji, skutky, ktoré pri plnom vedomí svojej zodpovednosti prehlašujeme a pre ktoré požadujeme nápravu už iba preto, lebo nemôžeme overiť, že by ste naše požiadavky zo štátnickej krátkozrakosti alebo, nechcem povedať, zo zlovôle neuznávali, lebo my Maďari nikdy sme neboli živlom rozvratným, ale prehlašujeme, že s nami nemožno zachádzať tak, ako s občanmi druhej či tretej triedy. (Posl. Ivák: Pán kolega, mali by ste nejakým spôsobom urobiť vliv, aby Maďari s našimi Slovákmi lepšie zachádzali!) Prosím veľmi pekne, my tuná dnes jednáme o otázke, či sa má táto pôžička schváliť, alebo nie. Nemôžeme tuná do vnútorných vecí maďarských hovoriť a tú vec spraviť.

Ak skúmame situáciu Slovenska a Podkarpatskej Rusi, vidíme, že okrem nás aj iní nemaďarskí jednotlivci zisťujú, že bieda je už nesnesiteľná, lebo na pr. podľa "Slovenských Národných Novín", čís. z 23. novembra m. r., len na Slovensku chodilo bosky 50.000 detí, nemluviac ani o tom, že podľa "Večerníka Práva lidu" len 40% nezamestnaných má zpolovice zaistené ľudské živobytie pre seba a rodinu.

Pán minister financií vo svojom včerajšom expozé poukázal na to, že zamýšľaná pôžička zmierni nezamestnanosť. Vzhľadom na okolnosť, že zákonodarstvo nemá ami pochopu o tom, aký obnos vplynie z tejto pôžičky a v akom pomere sa ho použije medzi zemiami historickými, Slovenskom a Podkarpatskou Rusou, mohol bych túto osnovu len tak podporovať svojím hlasom, keby nám s príslušných miest bolo zaručené, že z upísaných peňazí obdržia v prvom rade chleba autochtónni robotníci Slovenska a Podkarpatskej Rusi podľa nášho početného pomeru, a že dodávky obdržia len podniky, ktoré sú naprosto v rukách odvekých obyvateľov a nie sú afiliovanými firmami niektorého podniku v zemiach historických.

Finančné výhody, ktoré zaisťuje osnova upisovateľom, sú tak minimálné, že škoda o nich hovoriť. Veď jestliže sa najde dnes na Slovensku alebo v Podkarpatskej Rusi privilegovaný jednotlivec, ktorému ležia peniaze ladom, ten môže i od banky dostať úroky, ktoré mu dáva osnova, a to s výhodou, že s peniazmi môže kedykoľvek dišponovať, v najnepriaznivejšom prípade s výpovednou lehotou trojmesačnou, kdežto v tomto prípade sú jeho peniaze vinkulované na dobu neurčitú a ani kurs nie je zabezpečený. Čo sa týče druhej výhody, ktorou chce pán minister financií zabezpečiť úspech pôžičky, to je tak zvaná berná amnestia, s ktorou sa nechcem obšírnejšie zaoberať, o ktorej ale len proste konštatujem fakt, že ona postráda akéhokoľvek morálneho podkladu.

Pánovia, viem, že prežívame vážné doby. Najlepším dôkazom toho je práve predložená osnova. A je mi jasné, že tu prvoradou povinnosťou vlády je zabezpečiť vnútorný mier a pri činení týchto opatrení nebudeme vláde činiť ťažkostio (Posl. Lichner [maďarsky]: Odhlasujte to!) Odhlasujeme, jestliže sanujete naše krivdy, jestliže príslušní vládni činitelia poskytnú nám možnosť, aby sme sa programovite mohli o veci informovať, aby sme podľa toho mohli vytvoriť naše stanovisko.

Čo sa mňa týče, moje stanovisko je toto: Dajme Bohu, čo Bohu jest, a štátu, čo štátu jest, ale požadujeme od zodpovedných činiteľov štátu, aby naše strasti boly čo najsúrnejšie zažehnané. My sme dosiaľ prinášali len obeti na daniach, vojakoch, na našu dôveru však dosiaľ odpovedá sa vždy len nedôverou. Kto nám poskytne teraz záruku, zda tomu nebude tak i nabudúce? (Posl. Ursíny: A čo vám chybí?) Čo nám chybí? To, že naše práva, ktoré sú zaistené v menšinových smluvách, nemáme. (Posl. Ursíny: Máte všetké práva.) Nemáme všetké práva. (Posl. Ursíny: Máte!) Však vy tak musíte hovoriť, lebo z úradu to musíte prehlásiť, ináč by ste neboli v agrárnej strane. Ja hovorím, že je to tak, ako ja to tvrdím.

Aby páni agrárnici videli, že mám pravdu, dovoľte mi prečítať jeden citát nie z našich novín, ale z novín vládnych "Nový hlas", ktoré píšu doslovne toto: "Najdôležitejšou podmienkou chuti k obrane štátu a samého úspechu tejto obrany je, aby čo možná najväčší počet obyvateľstva bol spokojný s týmto štátom a v prvom rade s vedením tohoto štátu. To je možné len vtedy, jestliže vláda tohoto štátu so všetkým svojím úsilím zasadí sa o to, aby u nás nebolo nezamestnaných, zbiedačených občanov, aby národným menšinám nemeralo sa nespravedlivo oproti vládnucemu národu a aby nebolo žiadne utlačovanie a vykorisťovanie."

Páni, to píše vládny list. Ja to len opakujem. Jestliže vy, páni, trváte na tom, aby štát bol v bezpečnosti, majte to na zreteli; nech nie je útlak a potom vás nebude museť hlava boleť z vybudovania obrany štátu. (Potlesk poslanců maďarské nár. strany.)

Předseda (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je pan posl. Ježek. Dávám mu slovo.

Posl. Ježek: Slavná sněmovno!

Klub poslanců národního sjednocení pověřil mne přednesením tohoto usnesení (čte):

Klub poslanců národního sjednocení nemůže považovati za vhodné a potřebné, aby při projednávání osnovy zákona o půjčce na obranu státu bylo v Národním shromáždění široce debatováno o jejím významu a nutnosti. Dnešní doba více než kterákoliv jiná potřebuje především odhodlané a poctivé činy, nikoliv slova. To platí zejména o obraně státu, o jehož bezpečnost musíme se právě za dnešní mezinárodní situace opravdově obávat.

Nikdy jsme se neostýchali co nejdůrazněji a na všechny strany připomínat, že pro obranu státu musíme vykonati vše, co je v naší moci. Bohužel našeho varovného volání dlouho ne bylo dbáno a my ve svém zdůrazňování zvýšené potřeby silně a spolehlivě vybudované obrany státu velmi často zůstávali jsme osamoceni.

Jestliže dnes, téměř v hodině dvanácté, přistupujeme k vypsání půjčky pro obranu státu, nečiníme nic jiného, než že plníme část své povinnosti, kterou máme ke své republice a kterou jsme měli splniti již dávno, zejména v době, kdy nás ještě nezasáhla tak tíživým způsobem světová hospodářská krise.

Ačkoliv jsme v oposici, je naše stanovisko k předložené osnově naprosto kladné. Naše kladné stanovisko neznamená projev důvěry vládě, ale je jasným projevem, že vždy a za všech okolností dáváme a dáme státu a jeho obraně to, co jako státotvorná národní oposice jsme povinni dáti. Toto naše kladné stanovisko také dokumentuje, že v hájení naší těžce dobyté státní samostatnosti stojí všichni národně a státně uvědomělí Čechoslováci v jednom šiku, bez rozdílu názorů politických. Jen ten národ si zaslouží svobody, který si ji dovede uhájit. Svoboda národa jako kolektivní hodnota na světě nejcennější zaslouží si i nejtěžších obětí jednotlivců i národního celku. Hlásíme se v prvé řady těch, kteří tyto oběti v každém okamžiku jsou připraveni přinésti.

Budeme rádi, v plném uvědomění si svých povinností, hlasovati pro nové oběti přinášené obhajobě naší svobody, budeme je rádi a uvědoměle sami přinášet a budeme také za svou přední povinnost považovat provedení účinné vlastenecké propagandy pro plný zdar půjčky. Jsme při tom ovšem přesvědčeni, že každého haléře z této půjčky bude použito jen a jen k obraně státu, a to rozumně a účelně, s plným přihlédnutím k potřebě dosažených výsledků. Opevnění hranic, motorisace armády, vybudování silné letecké moci, protiletadlová obrana, příprava chemické války, toť jsou úkoly, které nás s plnou vážností dnes doléhají.

Splníme je, budeme-li všichni na svém místě a budeme-li si všichni vědomi vážnosti příkazů doby.

Národní sjednocení chce býti a bude vždy v první řadě těch, jimž svoboda národa a samostatnost státu je nade vším. (Potlesk poslanců nár. sjednocení.)

Předseda (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je p. posl. Polach. Dávám mu slovo.

Posl. Polach: Slavná sněmovno!

Mohu prohlásiti za československou stranu soc. demokratickou, že jsme zásadně pro osnovu zákona o půjčce na obranu státu. Považujeme to za samozřejmost nejenom pro udržení a upevnění míru, nýbrž i pro zajištění bezpečnosti naší Československé republiky a pro zajištění bezpečnosti všeho našeho obyvatelstva proti jakýmkoliv útokům zvenčí.

Jsme si také vědomi, že doba je mimořádně vážná, že politické poměry ve světě a v Evropě kolem nás jsou velmi neklidné a že je v sázce otázka udržení a zajištění evropského a světového míru. I my se musíme zajišťovati. A je jisté, že ke každé obraně a zejména k obraně našeho státu, této republiky a jejího obyvatelstva, je zapotřebí peněz.

Chtěl bych dále prohlásiti, že není správné, co je kolportováno určitou částí odpoledního tisku, jakoby strana naše, resp. její zástupci nějak ose stavěli proti předložené osnově zákona o půjčce na obranu státu. Naopak všichni, i ti, kteří měli některé pochybnosti k některému paragrafu vládního návrhu, prohlásili jasně a zřetelně, že jsou za všech okolností pro to, aby osnova o půjčce ona obranu státu byla co nejdříve odhlasována, a jsem pevně přesvědčen, že nalezne také velký a živý ohlas v širokých vrstvách naší veřejnosti.

Ale při této příležitosti bych chtěl poznamenati, že nám jde hlavně o to, aby při všech státních dodávkách byla prováděna náležitá kontrola nejenom cen, nýbrž i materiálu a také současně zisků. Jsme přesvědčeni, že půjčka na obranu státu je půjčkou na rozmnožení pracovní příležitosti, na určité zvýšení zaměstnanosti v těchto těžkých dobách hospodářské krise. Ale při tom zdůrazňujeme, aby při každé rozmnožené pracovní příležitosti byly té zajištěny všem dělníkům a zaměstnancům, kteří budou zúčastněni na všech státních dodávkách pro obranu státu, jejich mzdové a pracovní podmínky, aby nebyli předmětem nesmluvního a jiného šikanování po stránce mzdové a po stránce pracovní.

Mohu dále zdůrazniti naše přání - a jsme přesvědčeni, že bude plněno - aby tato půjčka sloužila výhradně k obraně státu, aby dosavadní investiční program nebyl nikterak zkrácen, aby peníze z této půjčky plynuly výhradně k vybudování technického vyzbrojení naší armády a všeho toho, čeho je potřebí k zajištění obrany hranic naší Československé republiky.

Zdůrazňuji při této příležitosti, aby bylo pamatováno na to, že nelze připouštěti, aby jenom určité vrstvy měly vysoký prospěch ze zbrojařské konjunktury. Chtěl bych zdůrazniti při této příležitosti, že posledně, když posl. sněmovna hlasovala téměř spontánně zákon na obranu státu, byla také posl. sněmovnou přijata resoluce z iniciativy našich soudruhů, zejména posl. soudr. Srby, aby soukromý zbrojařský průmysl u nás byl zestátněn, aby byl podroben náležité kontrole. Můžeme pozorovati, že určité soukromé podnikatelské firmy zbrojařské zaznamenávají enormní zisky, které nejsou kontrolovatelné. Nikdo nemá na obraně státu zvláště vydělávati. (Tak jest!) My máme zájem, aby byla náležitě vybudována obrana státu a aby bylo použito všeho k jejímu finančnímu zabezpečení, ale aby oběti byly spravedlivě rozděleny na všechny vrstvy našeho obyvatelstva. Mohu tedy znovu potvrditi, že naše strana zná velmi dobře potřeby našeho státu, že to bylo v našich intencích, když jsme hlasovali a přišli také s iniciativními návrhy na půjčky nebo na opatření peněz, které mají sloužiti k řešení a mírnění hospodářské krise a nezaměstnanosti.

Věřím, že tato osnova o půjčce na obranu státu přispěje určitým a podstatným způsobem ke zmírnění bídy a hospodářské krise, kterou zde prožíváme. Nakonec zdůrazňuji znovu naše prohlášení, že jsme pro osnovu zákona o půjčce na obranu státu za všech okolností a že budeme pro ni hlasovati. (Potlesk.)