Předseda Malypetr.

Místopředsedové: Mlčoch, Langr, Košek, Onderčo, Taub.

Zapisovatelé: Jaša, Bergmann.

214 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: předseda vlády dr Hodža; ministři dr Franke, dr Kalfus, Machník, dr Spina, dr Zadina.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce Nebuška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 48. schůzi poslanecké sněmovny.

Sněmovna jest způsobilá jednati.

Tragické události včerejšího dne (Poslanci povstávají.) mi nedovolují, abych přikročil k dalšímu jednání sněmovnímu, dokud spolu s vámi nevzpomenu jejich nešťastných obětí.

Rozvodněná Dyje u Hustopeče pohltila 31 dětských životů: zašla třetina z dětí, které se za poučením a zotavením v průvodu svých učitelů vypravily na školní výlet. Nepředvídaná náhoda z tohoto radostného dne učinila tragedii rodičů, dětí, jejich průvodců i zachránců, a zničila životy nadějného dorostu.

Naději na výsledek houževnaté lidské práce, i lidská díla a životy lidské, zahubila smršť, bouře a průtrž mračen, která vtrhla na Novopacko. V domech utonuli dospělí i děti, divý příval z jejich přístřeší učinil jejich hroby.

Želíme ztráty životů, želíme zhouby lidské práce. Je nám však útěchou, že s nasazením, ba s obětováním vlastního života vyskytli se zachránci, kteří přikázali, že nevymizelo hrdinství a lidská obětavost.

Ale nesmí vymizeti ani svědomitost ani opatrnost, která s předvídavostí a os bedlivostí učiní vše možné, aby nemohly nastati katastrofy takového druhu, anebo alespoň aby se následky jejich zmírnily. Státní moc dostojí zajisté nyní a pokud bude nutno a možno i v budoucnu své povinnosti.

Děkuji vám za účast, kterou jste tímto projevili. (Poslanci usedají.)

Ministerstvo vnitra sdělilo přípisem ze dne 25. května 1936, čís. 37220/1936-7, že na místo zemřelého posl. Töröka povolalo podle §u 56 řádu volení do posl. sněmovny náhradníka Vasila Fuščiče, dělníka v Iršavě č. 462, a že mu vydalo ověřující list poslanecký.

Zároveň odepřelo ministerstvo vnitra podle §u 56 téhož volebního řádu povolati za člena posl. sněmovny na místo zemřelého poslance Töröka náhradníka Samuela Habermanna, krejčího v Mukačevě, Masarykova č. 6, pro jeho nevolitelnost.

podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu dal předseda na dnešní den posl. Bayerovi, dr Dufkovi.

nemocí posl. Bečko.

Do výboru ústavně právního vyslal: klub poslanců "Sudetenodeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. Axmanna a Röslera za posl. inž. Richtera a Birke; klub poslanců čsl. soc. dem. strany dělnické posl. Dlouhého za posl. Révaye; klub poslanců komunistické strany Československa posl. dr Clementise za posl. Synka, posl. Švermu za posl. dr Jar. Dolanského a posl. Schenka za posl. Slanského; klub poslanců "Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei" posl. Zischku za posl. Köglera; klub poslanců národního Sjednocení posl. dr Rašína za posl. dr inž. Touška.

Do výboru rozpočtového vyslal: klub poslanců republikánské strany zeměděl. a malorool. lidu posl. Mrskošovou za posl. Křemena; klub poslanců komunistické strany Československa posl. Hodinovou-Spurnou za posl. Beuera.

posl. dr Neumana ministru železnic o propagaci Šumavy, Novohradských hor a rybniční oblasti jihočeské (D 138-IV).

počátkem schůze:

Zprávy tisky 474 a 475.

Zápisy o 39., 41. a 42. schůzi posl. sněmovny, proti nimž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

přikázal předseda žádost kraj. soudu v Olomouci ze dne 18. května 1936, Nt X 47/36, za souhlas s trest. stíháním posl. G. Böhma pro přečin podle §u 18, č. 2, 3 zákona na ochranu republiky (č. J 146-IV).

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání pořadu, na němž jako prvý odstavec jest:

1. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 473) zákona o půjčce na obranu státu (tisk 475) a rozprava o prohlášení ministra financí, učiněném ve 47. schůzi posl. sněmovny dne 26. května 1936.

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby jednání o této věci sloučeno bylo s jednáním o předloze, která jest na pořadu jako další odstavec, t. j.:

2. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového o návrhu posl. Pika a Nového (tisk 30) na zrušení kolkovného při žádostech nezaměstnaných o místa ve službách veřejných (tisk 294).

Důvodem pro navrhované sloučení jest, že při obou předlohách jde o věci finanční.

Jsou snad nějaké námitky proti návrhu na sloučené projednávání těchto dvou odstavců? (Námitek nebylo.)

Není jich.

Projednávání bude tedy podle návrhu sloučeno.

Zpravodajem při odst. 1 pořadu je pan posl. Teplanský. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Teplanský: Slávna snemovňa!

Prikročujeme k prejednavaniu veľmi dôležitého vládnoeho návrhu. Je to vládny návrh tlač 475 o pôžičke na obranu štátu.

Prve než obych prikročil k vlastnej zpráve rozpočtového výboru o tejto osnove, nech mi je dovolené pripomenúť niekoľko slovy vážnosť tejto osnovy.

Keď sledujeme vývoj tak našich vnutrozemných, ako zahraničných pomerov v našom štáte, iste každý musí uznať, že náš štát od počiatku sleduje politiku mieru. Chceme s našimi súsedami v priateľskom nažívaní sotrvávať. Za celú dobu nášho jestvovania sme nikdy nezavdali príčinu žiadnemu súsedovi, aby po tejto ostránke mohla obyť vecne obvina kladená. Túto linaj pri prejednávaní tejto osnovy zákona, keď chceme zabezpečiť potrebný obnos pre obranu štátu, zachovávame v našej politike aj dnes, a je iste vrúcnym prianím celého obyvateľstva nášho štátu, aby mier, pokoj a kľud bol zachovaný.

Ale zároveň si musíme uvedomiť, slávna snemovňa, že náš národ cez dlhé storočia žil v porobe. Prinášali sme ťažké obeti krve a peňazí a slúžili osme výlučne cudozím záujmom. Musíme si uvedomiť, že koľkých obetí, koľkej námahy bolo treba, než náš národ doosiahol konečne svojho práva, svojej slobody. Nikedy na tie veľké obeti nesmieme zabúdať, íj v dobách dnešných tak vážnych, keď nám medzinárodná situácia dáva jasne na javo, že slobody nášho národa si treba vážiť, a v dnešných dobách si treba zvlášť uvedomovať, čo trpel náš milý národ za doby svojho útisku v poddanstve.

Keď sledujeme vývoj našej mierumilovnoej politiky, musíme uznať, že je treba túto pravdu shľadať práve pri prejednávaní tejto osnovy, že sme viackráť vzdor našej mierumilovnej politike boli upozorňovaní, a dosť nejemne, so strany našich súsedov, že náš odveký nepriateľ nespí, je na stráži. Videli sme to hneď od počiatku, od prvého roku našej slobody - stretli sme sa s veľkou boľševickou inváziou. Nemali sme ešte v tej dobe armády žiadnej. Bolí to na jednej strane slovenskí dobrovoľníci a na druhej strane českí Sokoli, ktorí vtedy prišli klásť životy a obeti na Slovensko a pokropili krvou našu slovenskú zem a takto dokumentovali našu národnú jednotu. Národ pozná svojho priateľa nie vtedy, keď sa mu dobre vede, ale po čas nebezpečia. A preto my Slováci nikdy nesmimieme na túto oobeť zabúdať, vždy za túto obeť musíme byť vďační. A ja by som pripomenul mnohým, ktorí dnes tak nemiestne mnohorazy sa vyslovujú o sokolskom hnutí, aby na tieto prvé chvíle a tieto v ké zásluhy našich bratov Sokolov nezabúdali.

Druhé upozornenie sme mali r. 1921, keď sme videli, že Karol Habsburg doletel do Maďarska a bolo treba národ mobilizovať. Boli sme dosť pohotoví. Zmobilizovali sme 400.000 vojska, ale nemali sme potrebných zbraní. Pomery sa ukľudnily, žili sme zase svojim mierumilovným životom a zasa sme nemali patričnej odvahy a nenašli sme dostatočných obnosov hneď v prvej chvíli, aoby sme armádu riadne vyzbrojili. Až konečne, keď sme videli, ako dopadly voľby v Nemecku za Hitlerového režimu, sme sa vzbudili a národ ako by ľutoval svoje predešlé, tak by som povedal, pacifistické názory, prikročili sme v záujme obrany štátu a vykonávame všetko, čo záujem štátu a národa vyžaduje. My si musíme uvedomiť, že náš národ sa nemôže spoliehať na žiadne cudzie milosti. Jestli chceme mať mocných spojencov, musíme byť v prvom rade silní a pripravení my sami. Keď chceme mať mier, musíme mať silnú armádu, musíme mať silné, konsolidované pomery vnútrozemné, aby sme budili rešpekt pred našimi nepriateľmi.

Všetky štáty riešia výzbroj svojích armád, ani my nemôžeme, slavná snemovňa, zostať na mrtvom bode. Práve včera sa octlo v tlači, že Nemecko v minulom roku venovalo na výzbroj svojej armády 16 miliard mariek. Je pochopiteľné, že nie je možné, aby sme našu armádu po stránke technickej bez patričných obnosov mohli dostať tam, kde to záujem štátu a národa vyžaduje. Trebás ťažko sa sháňajú dnes koruny do štátnej pokladnice, ale poistiť národnú slobodu sme povinní. Zakiaľ druhé štáty riešily túto potrebu jednako tak, že za pomoci cedulovej banky obstarávaly peniaze, my v našom štáte túto cestu nastupovať neideme, my volíme riadnu cestu dlhodobého úveru, to zodpovie naším tradíciám finančným a našej menovej politike. Potrebujeme veľký obnos, chceme upevniť hranice, motorizovať armádu, upraviť cesty, chceme vybudovať protilietadlovú obranu, všetky tieto potreby vyžadujú veľkého nákladu. Tedy ako videť, trebárs pôžička sama má slúžiť k obrane štátu, nepriamo bue hlboko zasahovať do zmiernenia hospodárskej krízy a bezpečí nové zdroje práce pre široké vrstvy naších nezamestnaných.

Je to prvá dlhodobá pôžička, ktorú uzavierame po pôžičke práce, ktorá bola upisovaná v r. 1933 za tým účelom, aby sme zvýšili investičnú činnosť a zmiernili nezamestnanosť.

Aj terajšia pôžička má ten istý cieľ: brániť štát a zabezpečiť prácu.

Podľa osnovy má byť nová pôžička vydaná vo dvoch typoch, 4 1/2 % a 3%. Oba tieto typy sú shodné s typy unifikačnej pôžičky vytvorenej zákonom č. 128 z roku 1936 o výmene dlhopisov vnútorného štátneho dlhu. Dlhopisy oboch typov budú umorené a slósované v 50 rokoch od roku 1938 počínajúc podľa zásady konštantnej anuity. Oba typy sú oslobodené od dane rentovej a nepodliehajú srážkam podľoa zákona č. 47 z roku 1933 a vládneho nariadenia číslo 239/1935.

Typ 3% bude však vybavený okrem toho ešte zvláštnymi daňov ými výhodami. Tieto daňové výhody sú dvoje:

a) Úrokový výnos je oslobodený od dane dôchodovej a nemusí byť uvedený v priznaní tejto dane. Táto výhoda, ktorú dosiaľ nepožíva žiadna štátna pôžička, mohla by dobre vyhoveť tým kapitalistom, ktorí sa nechceli vyhýbať svojím daňovým povinnostiam, neradi sa všoak podrobujú formalitám spojoeným s daňoovým riadením ukladacím. Teraz budú môcť daň nepriamo ozaplatiť tým spôsobom, že sa spokoja s nižším výnosom štátnych dlhopisov, ako je obvyklý výnos.

b) S upisovaním 3% pôžičky je ďalej spojená daňová amnestia, rozsiahlejšia po stránke materiálnej a formálnej ako bola amnestia spojená s vypísaním pôžičky práce. Nežiada sa na poplatníkovi, aby doplnil, alebo opravil svoje dosavádne néúplné alebo nesprávne priznanie, a nežiada sa, aby skrátená daň za minulé roky bola doplácaná.

Obnos pôžičky neni obmedzený. Stanovenie podrobnejších podmioenok i upisovacieho kurzu ponecháva sa ministerstvu financií.

Pri projednávaní tejto dôležitej osnovy v rozpočtovom výbore osa vyskytly určité názorové, bych povedal, rozdiely na § 3. Bude táto vec zmiernená a síce v tej forme, že bude koalícia po čas pojednávania tohoto návrhu hľadať spôsob, ako by sa mohli zapojiť do tejto pôžičky aj poplatníci, ktorí poriadne dane platia, aby sa im tiež nejaká výhoda zabezpečila. Musíme mať predovšetkým na zreteli, že ide nám tuná v prvom rade o to, aby sme získali obnosy, ide nám o to, aby sme tuná obnosy, ktoré na škodu národohospodárstva stoja mimo, zapojily do našeho hospodárskeho procesu, a preto, keď sa ministerstvo financií na tejto forme rozhodlo, iste malo k tomu vážné a dôležité príčiny.

Rozpočtový výbor verí, že v záujome zabezpečenia našej drahej vlasti cestou parlamentu celá verejnosť vykoná svoju povinnosť. Je to štátnická skúška celého našeho národa a veríme, že táto štátnická skúška dobre dopadne a že v dnešných ťažkých odpovedných dobách národ spontánne sa pričiní o to, aby výnos tejto pôžičky bol skvelý a tak veľký, aby na všetky časy ubezpečil našich nepriateľov za hranicami, že keď sa jedná o záujem nášho národa, sme hotoví priniesť najväčšie a najťažšie obeti.

Navrhujem slávnej snemovni, aby schválila osnovu zákona v pripojenom znení. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Zpravodaji při 2. odstavci pořadu jsou: za výbor soc. politický p. posl. Klein, za výbor rozpočtový p. posl. Remeš.

Dávám slovo prvému zpravodaji, za výbor soc.-politický, p. posl. Kleinovi.

Zpravodaj posl. Klein: Slavná sněmovno!

Posl. Pik, Nový a soudr. předložili iniciativní návrh tisk 30, který vyvěrá z poměrů hospodářských a jest úzce spojen s problémem nezaměstnaných. Je všeobecně známo, a odborové organisace zaměstnanecké to velmi často konstatují ve svých zprávách, že snaha nezaměstnaného dosíci místa je spojena s velikým vydáním na porta, známky, a zejména s vydáním na kolkovné, pokud jde o volná místa ve službách veřejných.

Bylo zjištěno, že výdajová položka na tyto účele je namnoze větší, než jest podpora sama. Je dále zjištěno, že nezaměstnaný si vypůjčuje peníze, aby si nakoupil nutné potřeby pro psaní ofert, aby měl nutné prostředky pro výdaje na známky a zejména také na již zde zmíněné kolky. Jest pak již věcí samozřejmou, že jest třeba učiniti opatření, aby nezaměstnaní, pokud se ucházejí o místa ve službách veřejných, byli zproštěni kolkovného, zejména pak, aby takové žádosti nekolkovaní byly projednávány. V praksi jest známo, předloží-li se žádost nezaměstnaného o místo ve službách veřejných, že se taková žádost neprojednává nebo že dokonce žadatel je pokutován. Tento stav je neudržitelný, nemožný, a proto výbor soc.-politický v principu akceptoval podnět navrhovatelů a rozšířil ještě přání, které adresujeme příslušným našim ústředním úřadům, zejména vládě, v tom směru, aby také bylo vyhověno nemajetným absolventům našich škol.

Členové soc. politického výboru, posl. Tayerle a někteří jiní pánové, upozornili, že jode také o to, aby mzda dělníků, zejména v podnicích vojenských a státních, byla osvobozena od poplatků. Člen soc.-politického výboru posl. Jan Sedláček požadoval, aby zrušení kolkovného se vztahovalo na všechna podání občanů, kteří se dostali nezaviněně do vyrovnání nebo konkursu.

Soc. politický výbor po věcné diskusi seznal oprávněnost těchto podnětů a shrnul tato přání v usnesení, které předkládá posl. sněmovně v tomto znění:

Vláda se žádá, aby buď cestou administrativní nebo novelou příslušných zákonných opatření osvobodila žádosti nezaměstnaných a nemajetných absoloventů škol o veřejná místa od kolkovného. Toto osvobození týká se také příloh k žádostem připojených. Úhrada budiž vzata z dotací podpor pro nezaměstnané.

Jménem soc.-politického výboru žádám, aby toto jednomyslné usnesení výboru bylo schváleno plenem sněmovny. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, za výbor rozpočtový, p. posl. Remešovi.

Zpravodaj posl. Remeš: Slavná sněmovno!

K důvodům, které zde snesl zpravodaj výboru soc.-politického o návrhu, aby žádosti nezaměstnaných byly osvobozeny od kolkovného, není potřeba snášeti dalšího materiálu. Jest odůvodněn samou povahou věci. Výbor rozpočtový projednal tento návrh a jednomyslně připojil se k usnesení výboru soc. politického. Proto doporučuji právě tak jako zpravodaj výboru soc.-politického, aby tento návrh byl slavnou sněmovnou schválen. (Souhlas.)