Prosil bych dorůstající mládež
a mladou generaci, aby vzala za slovo všechny řečníky,
kteří s tohoto místa o tomto problému
mluvili a kteří zde slibovali a tvrdili, že
je nutno hledati cesty a že je nutno je také nalézti.
Prosil bych je, aby je vzali za slovo tehdy, až se věci
budou skutečně prováděti, až
budeme opravdu řešiti řadu otázek hospodářských
a sociálních problémů v tomto státě;
pak se teprve ukáže, jak ta nebo ona politická
strana, ten nebo onen politický směr, ten nebo onen
politický tisk také konkretně se staví
k těm nebo oněm problémům. A prosil
bych zároveň, aby dorůstající
mládež a nová generace si uvědomily,
že onen elán, který byl ve spravedlivém
rozhořčení nad novelou uplatňován
na různých shromážděních
studentských a ve veřejnosti, je nutno obrátiti
také do jiného směru, aby upoutal pozornost
i pro řešení jiných sociálních
otázek, poněvadž nelze řešiti otázku
mládí a mladé generace a otázku práce
pro ni, neřešíme-li zároveň otázku
práce vůbec a potírání nezaměstnanosti
všech v tomto státě. Nemůže se
studovaným v tomto státě dařiti dobře,
pokud nestudovaní mají hlad a nemají práci.
Jedna věc jest spojena s druhou, jednu věc řešiti
bez druhé není možno.
Bylo zdůrazněno některými pány,
že je potřebí hledati cesty. Řekl jsem
již, aby byli tito páni vzati za slovo, abychom se
my také sami vzali za slovo, zejména tam, kde jde
o to, aby odešli do pense, kteří dosloužili.
V praksi ovšem setkáváme se s různými
ohledy citovými a jinými na řadu těch,
kteří mají přesloužíno,
a kteří myslí, že jsou nepostradatelní.
Troufám si tvrditi, že není v tomto státě
nepostradatelný nikdo, každého lze nahraditi;
kdyby někdo byl nepostradatelným, tak by to příroda
dovedla zaříditi tak, že by žil věčně.
Ale když si to přírodí tak nezařídila,
je to důkazem, že nikdo nepostradatelným není,
a proto je třeba, aby starší ustoupili mladým
a abychom využili právě všude ve všech
směrech toho vlivu a ve prospěch mladých,
abychom všude, kde se mladým skutečně
může pomoci, slova proměnili ve skutek. Zejména
abychom se, jak jsem již podotkl, snažili ve všech
směrech zlepšiti hospodářské
poměry. Problém mladých bude vyřešen,
jakmile celkové hospodářské poměry
se zlepší.
Ústavně-právní výbor již
tehdy, když osnova byla mu předložena k projednávání,
si byl vědom, že by bylo třeba hlavně
zdůraznit moment, který mělo na mysli ministerstvo
spravedlnosti, když osnovu předkládalo, t.
j. hlavně moment zlepšení hmotných poměrů
advokacie, tedy ne moment postižení koncipientů
a právního dorostu; to je vedlejší kolej,
hlavní moment byl ten, aby advokacii bylo pomoženo.
Při tom se vychází se stanoviska, že
není možno se domnívati, že problém
mládí je v tom, jak zaopatřiti mladé,
nýbrž jak uskutečniti, aby postavení,
do kterého se jednou dostanou, stalo se pro ně požehnáním
a ne kletbou. Kdo chce právnickému dorostu pomoci
a kdo chce pomoci inteligenci, nepomůže jí
jen tím, když jí bude poskytovati stipendia
a různé podpory za doby jejího studia, nýbrž
musí se snažiti, aby povolání, do kterého
jednou vnikne, ji uživilo. S tohoto hlediska vycházela
osnova tam, kde předkládá návrh na
prodloužení koncipientské služby. Tedy
nemá to býti trest pro advokátní a
právnický dorost, nýbrž osnova vycházela
s toho stanoviska, že jednou budou příslušníky
stavu, který jim má dát minimální
existenční podmínky a který nemá
býti tím, čím je dnes. S tohoto stanoviska
ústavně-právní výbor se snažil,
aby otázka započtení vojenské presenční
služby byla v ústavně-právním
výboru vyřešena a to cestou zákona.
Z důvodů legislativních a rychlejšího
projednání této osnovy spokojil se ústavně-právní
výbor s tím, že koalované strany navrhují
řadu dalších resolucí, celkem 5. Jednak
zpravodaj, jednak ministerstvo spravedlnosti, jednak pan předseda
vlády a ústavně-právní výbor
navázali zatím styky s kruhy, které byly
touto novelou dotčeny, a podařilo se dosíci
jakési dohody a přijetím určitých
resolucí poněkud otupiti ostří, které
snad tato novela pro určité kruhy má. Poukazuj
i zejména na první resoluci, která vyzývá
vládu, aby ihned po vyhlášení tohoto
zákona vládním nařízením
- a já konstatuji, že vládní nařízení
je v konceptu hotovo, a že v nejbližší době
po vyhlášení zákona bude publikováno
- započetla těm kandidátům advokacie,
kteří budou konati 6letou právní praxi,
vojenskou službu presenční do právní
praxe polovinou.
Druhá resoluce žádá - na to kladu důraz
jako zpravodaj a již jsem uvedl, že je třeba
plný zřetel věnovati sociálním.poměrům
kandidátů advokacie a právnickému
dorostu aby valné hromady advokátních komor
byly oprávněny uzavírati kolektivní
smlouvy s organisacemi kandidátů advokacie, zabezpečující
jejich existenční minimum a jiné nejnutnější
podmínky služebního poměru. Lituji,
že nebylo možno prosaditi, aby v zákoně
bylo řečeno, že advokátní komory
musí uzavírati kolektivní smlouvy. Byl by
to precendens pro úpravu jiných kolektivních
smluv. Přiznávám, že by tím byla
zdržena celá osnova, spokojujeme se proto aspoň
tím, že se komorám dává možnost
takové kolektivní smlouvy uzavírat, a bude
věcí organisace kandidátů advokacie
a právnického dorostu, aby tuto možnost vtělili
v čin, řádným nátlakem na advokátní
komory a své zaměstnavatele.
Třetí resoluce vybízí vládu,
aby co nejrychleji předložila návrh definitivního
advokátního řádu a zabezpečila
v něm právo kandidátů advokacie na
účast v disciplinárních radách,
pokud půjde o případy, týkající
se kandidátů advokacie.
Při této příležitosti odmítám,
že bych býval já kritisoval snad ministerstvo
spravedlnosti nebo vládu, že dosud nepředložila
definitivní osnovu advokátního řádu.
Výslovně konstatuji, že není tím
vina ani tak vláda, ani ministerstvo spravedlnosti, ani
slavná sněmovna, nýbrž že je tu
řada překážek, které leží
také v advokátním stavu samém, který
se v otázce vrchní adv. komory nedohodl s příslušnými
resortními činiteli.
Čtvrtá resoluce vybízí vládu,
aby spolupůsobila k urychlenému uskutečnění
sociálního pojištění advokátů
a notářů a umožnila tím vzdání
se prakse přestárlým příslušníkům
stavu advokátního a notářského.
Tato resoluce má na zřeteli to, co vlastně
se táhlo jako červená nit celou rozpravou,
zdali by starší advokáti nemohli, jsouce jinak
zabezpečeni, ustoupiti mladším. Zde jeden kolega
přednášel statistiku ze Slovenska. Neuváděl
jsem tyto příklady jako statistický doklad,
že by tím a jen tím způsobem mohlo býti
mladým pomoženo, nýbrž jako charakteristiku,
že skutečně 80 a 90letí advokáti
jsou nuceni z důvodů existenčních,
ne sobeckých, k uhájení svého výdělku
vykonávat advokátní praksi.
Pátou resolucí, vytištěnou ve zprávě
ústavně-právního výboru, je
také poněkud odbyt návrh kol. Clementise,
který žádal, a ústavní výbor
tuto tendenci přijal, že vyrovnávací
správce resp. správce konkursní podstaty
má přispěti větší kvotou
do t. zv. fondu advokátního na sociální
pojištění než 2.5 %, jak to vyžaduje
novela. Tato věc zůstavuje se definitivní
úpravě advokátního řádu.
Pokud se týče jednotlivých vývodů,
nemohu na ně reagovat. Jenom je zajímavo, že
právě věcné vývody některých
pánů řečníků potvrzují
do určité míry to, co novela na úpravu
prakse kandidátů advokacie uvádí.
Jestliže kol. dr. Dominik řekl, že by
byl menším zlem numerus clausus, bylo by zlo velmi
trvalé, kdyby se advokátnímu dorostu zamezoval
přístup do advokacie vůbec. To znamená
vyhánět čerta belzebubem, to znamená
řadě mladých právníků
znemožnit přístup do advokacie vůbec.
Žádá-li reformu právního studia,
nemůže býti nic vítanějšího
samozřejmě, ale není možno, aby novela
studium práva zamezila a omezila šmahem a rázem,
poněvadž bychom si nevěděli rady s řadou
těch právníků a studentů, kteří
hledají určité zabezpečení.
Jestli kol. Kut ukázal, jak je směšné,
že novela navrhuje větší právnickou
erudici a hlubší vzdělání, a
říká: vždyť má zkoušky
advokátní, studentské atd., sám se
poráží uváděním případu,
jak prof. Randa, který u zkoušky propadl, stal se
později velmi významnou právní kapacitou.
Je to dokument, že zkouška o erudici, přípravě
pro život, advokátní praksi sama nerozhoduje.
A jestliže zde kol. Kut široce rozváděl,
že řada stavitelů, hokynářů
atd. jsou dnes zoufalí, kolik předpisů musí
znát, kolik norem mají zdolati, co všechno
musí podnikati, pak vlastně mluví tím
pro hlubší vzdělání kandidátů
advokacie. Nejsem nadšen, že tímto způsobem
je třeba řešiti otázky mladé
generace, ale zase na druhé straně není možno,
aby se těchto věcí zneužívalo
a aby se potíraly jakékoli cesty k nápravě
vůbec. Něco se v tomto směru státi
musí.
Slavná sněmovno, mohu doporučiti přijetí
všech resolucí, jak jsem je zde přednesl, z
nichž jedna je otištěna ve zprávě
ústavně právního výboru. Vyslovuji
se proti návrhu kol. dr Clementise, který
žádá škrtnutí onoho odstavce, jímž
se služba koncipientská prodlužuje na 6 let,
a který zároveň žádá v
jiném návrhu, aby přínos při
konkursní podstatě i vyrovnání byl
zvýšen na 2 1/2 až 15%, už také z
toho důvodu, že zde není řečeno,
kdo o tom má rozhodovati, jakým způsobem
se má přínos konkretně specifikovati.
To je věc, která je a bude zůstavena definitivnímu
řádu.
Prosím slavnou sněmovnu, aby přijala můj
návrh s tím vědomím, že v definitivní
úpravě advokátního řádu
se bude moci vyhověti všem stížnostem,
které zde byly předneseny, a že se budou moci
napraviti všechny detaily tohoto kompromisu, který
má své stíny a vady jako každý
kompromis. (Souhlas.)
Místopředseda Košek (zvoní):
Přistoupíme k hlasování.
Sněmovna je způsobilá se usnášeti.
Osnova zákona má 6 článků,
nadpis a úvodní formuli.
Poněvadž o byly podány pozměňovací
návrhy, mám v úmyslu dáti hlasovati
takto:
Nejprve bychom hlasovali o čl. I v úpravě
návrhu posl. dr Clementise.
Nebude-li přijata, hlasovali bychom o čl. I až
III podle zprávy výborové.
Poté bychom hlasovali o čl. IV v úpravě
návrhu posl. dr Clementise.
Nebude-li přijata, budeme hlasovati o čl. IV až
VI, o nadpisu a úvodní formuli zákona podle
zprávy výborové.
Jsou nějaké námitky proti přednesenému
pořadu hlasování? (Nebyly.)
Není jich. Budeme tedy podle navrženého pořadu
hlasovati.
Kdo souhlasí s čl. I v úpravě návrhu
posl. dr Clementise, nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je menšina. Zamítnuto.
Kdo souhlasí s čl. I až III osnovy podle zprávy
výborové, nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina. Čl. I až III přijaty
jsou podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s čl. IV osnovy v úpravě
posl. dr Clementise, nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je menšina. Zamítnuto.
Kdo souhlasí s čl. IV až VI, nadpisem a úvodní
formulí podle zprávy výborové, nechť
zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Čl. IV až VI, nadpis a
úvodní formule jsou přijaty podle zprávy
výborové.
Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu
zákona podle zprávy výborové ve čtení
prvém, a to ve znění shodném
s předchozím usnesením senátu.
Předsednictvo usneslo se podle §u 54, odst. 1 jedn.
řádu, aby o této osnově bylo čtení
druhé provedeno v téže schůzi.
Vykonáme proto ihned druhé čtení.
Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona,
kterým se mění a doplňují některá
ustanovení o advokátech (tisk 435).
Zpravodajem jest p. posl. dr Mareš.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. dr Mareš: Upozorňuji na tiskovou
chybu v usnesení senátu tisk 426, že totiž
v čl. V, odst. 6, řádek 4 zdola, místo
"odstavce 1" má správně státi
"odstavce 2." To je tisková chyba, která
byla ve zprávě výboru ústavně
právního tisk 435 již opravena.
Místopředseda Košek (zvoní):
Kdo ve druhém čtení souhlasí s
osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala
ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona také ve čtení
druhém, a to ve znění shodném
s předchozím usnesením senátu.
Zbývá ještě hlasovati o resolucích.
Jest to jednak resoluce otištěná ve zprávě
výborové, jednak 4 resoluce, které podali
posl. dr Suchý, Hladký, dr Patejdl, dr Hula,
Rodovský, Taub a Kunz.
Žádám o přečtení těchto
podaných resolucí.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Resoluce posl. dr Suchého, Hladkého, dr Patejdla,
dr Huly, Rodovského, Tauba a Kunze:
1. Vláda se vybízí, aby ihned po vyhlášení
tohoto zákona vládním nařízením
podle článku I, odst. 4 započetla těm
kandidátům advokacie, kteří budou
konati šestiletou právní praxi, vojenskou službu
presenční do právní praxe polovinou.
2. Vláda se vyzývá, aby předložila
Národnímu shromáždění
osnovu zákona, podle které jsou valné hromady
advokátních komor oprávněny uzavírati
kolektivní smlouvy s organisacemi kandidátů
advokacie, zabezpečující jejich existenční
minimum a jiné nejnutnější podmínky
služebního poměru.
3. Vláda se vybízí, aby co nejrychleji předložila
návrh definitivního advokátního řádu
a zabezpečila v něm právo kandidátů
advokacie na účast v disciplinárních
radách, pokud půjde o případy, týkající
se kandidátů advokacie.
4. Vláda se vybízí, aby spolupůsobila
k urychlenému uskutečnění sociálního
pojištění advokátů a notářů
a umožnila tím vzdání se praxe přestárlým
příslušníkům stavu advokátního
a notářského.
Místopředseda Košek (zvoní):
Žádám pana zpravodaje, aby se o těchto
resolucích vyslovil.
Zpravodaj posl. dr Mareš: Navrhuji jejich přijetí.
Místopředseda Košek (zvoní):
Budeme tudíž hlasovati.
Kdo souhlasí s resolucí otištěnou ve
zprávě výborové, nechť pozvedne
ruku. (Děje se.)
To je většina. Resoluce tato jest přijata.
Kdo souhlasí se čtyřmi resolucemi posl. dr
Suchého, Hladkého, dr Patejdla, dr Huly,
Rodovského, Tauba a Kunze, nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina. Resoluce jsou přijaty.
Tím vyřízen jest 1. odstavec pořadu.
Nebude-li námitek, vyřídíme ještě
odst. 4 až 10 pořadu. (Námitky nebyly.)
Námitek není.
Přistoupíme tedy k projednávání
odst. 4 pořadu, jímž jest:
4. Návrh, aby posl. sněmovně prodlouženy
byly lhůty stanovené §em 43 úst. listiny
k projednání usnesení senátu o vládních
návrzích zákonů:
a) kterým se mění §§ 82 a 54
živn. řádu a § 70 živn. zákona
pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi (tisk
1),
b) o veřejné stráži zemědělské
(tisk 2),
c) o ochraně polního majetku (tisk 3),
d) o otváracej a zatváracej hodine obchodných
miestností v zemi Slovenskej a Podkarpatoruskej (tisk 4).
Návrh na prodloužení lhůt jest nutno
učiniti proto, poněvadž jednání
o těchto osnovách není dosud skončeno.
Navrhuji tudíž, aby pro každou z těchto
osnov prodloužena byla lhůta k projednání
sněmovnou o dalších 5 měsíců.
Rozpravy není, také není návrhu na
odklad hlasování nebo na přikázání
výboru, budeme tedy hlasovati o předneseném
návrhu.
Kdo souhlasí, aby pro osnovy svrchu jmenované navrženo
bylo senátu prodloužiti lhůty dané poslanecké
sněmovně o daolších 5 měsíců,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh jest přijat.
Tím vyřízen jest 4. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
5. Zpráva výboru imunitního o žádosti
posl. Kuta, aby bylo zavedeno kárné řízení
podle §u 51 jedn. řádu proti posl. Vallo (tisk
463).
Zpravodajem jest p. posl. Lichner. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Lichner: Slávna snemovňa!
Posl. Kut žiada za kárne riadenie proti poosl.
Vallovi podľa §u 51 jednacieho poriadku.
Posl. Vallo v posl. snemovni dňa 29. apríla
1936 pri prejave posl. Holečka použil proti
posl. Kutovi výroku: "Kut zrádcoval
republiku."
Imunitný výbor prejednal túto záležitosť
a navrhuje posl. snemovni, aby posl. Vallovi bola udelená
verejná dútka podľa §u 51 jedn. poriadku,
pretože prednesený výrok vymyká sa žiaducej
forme parlamentného jednania.
Místopředseda Košek (zvoní):
Podle §u 51 jedn. řádu má sněmovna,
vyslechnuvši zpravodaje, slyšeti také obviněného
a po případě i žadatele, a po té
má po doslovu zpravodajově rozhodnouti bez další
rozpravy prostým hlasováním o návrhu
výboru imunitního.
Poněvadž se ke slovu nepřihlásil ani
obviněný ani žadatel, přistoupíme
ke hlasování.
Budeme hlasovati o návrhu výboru imunitního,
otištěném ve zprávě výborové
a předneseném panem zpravodajem, aby sněmovna
udělila veřejnou důtku.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť
pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla
se na veřejné důtce posl. Vallo.