Máme špatné, útočné a někdy zlé sousedy, ale zvykli jsme jim a nebojíme se jich. České ženy už před 500 roky pomáhaly hromadně porážet cizácké vetřelce, třeba i se zbraní v ruce. Po boku Žižkově jako národní vojsko bojovaly statečně i ženy za svobodu národa a za svobodu svědomí. Nezalekneme se nepřítele ani my, naše generace, naši odvahu a povahu zocelila tisíciletá historie se všech stran sevřeného národa.

Polská republika zavedla pracovní povinnost ženskou a povinnost pomocné služby vojenské zákony z r. 1927 a 1934. Německo učinilo stejně dvěma zákony z r. 1935 o říšské pracovní povinnosti všech a branným zákonem, kterým nařídilo povinnost mužů i žen konati služby pro vlast. Rusko již r. 1930 stanoví v branném zákoně: Obrana SSSR. je povinností všech mužů i žen. Ženy ruské nejsou vázány jen pracovní povinností, nýbrž jsou přijímány do armády ruské jako dobrovolnice a mohou býti vojáky, délesloužícími i důstojníky a jsou také jimi. Velká část jich studuje nyní na vojenských učilištích.

Ženy velkých národů nemusely se nikdy tak obávat o osud své vlasti jako my, dcery národa malého. Proto také nikdy nemohou prožívati takové vzrušení jako my, když se blíží nebezpečí. U nás po boku národních buditelů pracovaly věrně a vytrvale také národní buditelky, neboť dcery zotročeného národa po celých posledních 100 let se statečně bily a pracovaly za svobodu národa a svobodu přesvědčení. Miliony žen prošly slavnou školou sokolskou, statisíce jich obětavě pracovalo v Matici školské a v národních obranných jednotách, kulturních i sociálních spolcích. Ženy pracující na rozhraní dvou století, 19. a 20., přísahaly nadšeně na prapor národní revoluce. Ženy československé osvědčily se skvěle právě touto svou předchozí průpravou ve století XIX., dokázaly svou národní statečnost, vytrvalost a hospodářskou zdatnost právě v historii velké světové války. Poznaly jsme hrůzy a bídu světové války, proto jsme manifestovaly nepřetržitě po válce světové pro světový mír a pro odstranění válek. Ale ženy naše poznaly také hrůzu a bídu národní poroby, nekonečnou bídu mravní, politickou a hospodářskou, která z tohoto útočení pramenila a která často bolela více než nejtěžší utrpení sociální. Ženy československé vědí také jasně, jak by s námi byli Němci a kumánští Maďaři zatočili, kdyby to byli ve světové válce vyhráli. Proto slibujeme slavnostně v těchto historických dnech, když se jedná o zákony na obranu státu, že se s odvahou, statečně a s národním zanícením stavíme do služeb svého vlastního státu.

Československé ženy nerozdělila politika ještě tak jako muže, a proto statisíce sokolských žen je připraveno k obraně státu. Statečná náčelnice Provazníková tuto akci dobře vede. Desetitisíce žen v Čsl. červeném kříži je k obraně našeho zdraví připraveno. Dcera velkého presidenta dr Masaryková dobře vede tuto přípravnou akci. Tisíce poštovních úřednic přihlásilo se dobrovolně do kursu, jak pomoci státu v době nebezpečí. Tisíce učitelek volá po instrukcích, jak by našly uplatnění v obraně republiky. Sta našich mladých mediček přihlásilo se stejně jako medikové k obraně státu a miliony žen pracujících již na jaře r. 1933 při nastoupení nového režimu v Německu za přítomnosti ministra dr Beneše slavnostně prohlásilo, že jsou ochotny nejenom pracovat, nýbrž svými životy hájiti svou vlast. A chce Berlín, Hitler, Göring a ostatní vědět, co soudí o jejich pohrůžkách české a slovenské matky? Jedna za ostatní dala statečnou odpověď. Je to chudá dělnická matka, 60tiletá Františka Prouzová z Blatňovic u Úpice, která má 7 synů, z nich 5 horníků, jednoho železničáře, jednoho továrního dělníka. 6 synů již sloužilo v republice jako vojáci a když poslední, sedmý syn chudé dělnické matky šel k odvodu - byl jejím živitelem - řekla mu statečná matka na rozchodnou: "Synu, bez rekrutské kytičky se mi nevracej (Potlesk.), je doba, aby všichni synové české matky sloužili své vlasti!"(Potlesk.) Tato chudá, statečná, vlastenecká, republikánská matka je dobrým příkladem všem ostatním, dává obraně vlasti to, co má nejdražšího: Životy svých dětí! Proto také jasně jsme si toho vědomi, že každý náš byt, každé okno, každá píď půdy, každá samota, vesnice či město jsou a zůstanou národní tvrzí, připravenou na všechny doby, kterým jdeme v budoucnosti vstříc. Ruské ženy nás učí také velké národní statečnosti. V dobách zlých sto tisíc žen se tam vycvičilo v letectví i vojenské obraně státu, na 5 milionů ruských žen je připraveno tvořiti pracovní armádu, kdyby mužové musili hromadně rukovat do války. Jaký je nejvyšší úkol čsl. žen? Tuto otázku dala známá ruská spisovatelka a žurnalistka Anna Alexandrovna Karajevova, která v říjnu 1935 v Mor. Ostravě na početném shromáždění prohlásila (čte): " Československé ženy dostaly v republice svoji samostatnost. Jsou zde účastny práv politických, kulturních i hospodářských. V Rusku i v Československu žijí ženy plným lidským i veřejným životem. Proto od vás čsl. žen očekáváme jedno: Abyste jako ruské sovětské ženy měly i vy primát v obraně svého státu. Dělíte se s muži o práva, dělte se s nimi i o povinnosti. Musíte společně s muži vytvořiti mohutnou, silnou, neporazitelnou armádu vojáků i pracovníků, která by v případě potřeby statečně a čestně hájila svoji vlast. To je nejvyšší úkol, který na vás čsl. ženách v přítomné době spočívá." Tak mluví ruská spisovatelka, a porovnejte, jak mluví lidé, kteří se vydávají za jediné zástupce komunistické strany Československa.

Ženy polské mají těžký život za vlády germanofilských plukovníků. Ale nikdy svůj národ nezradily a neopustily. Ženy italské neschvalovaly útočnou válku v Habeši, ale zachránily Italii před zkázou hospodářských sankcí. Ženy německé z 90% proklínají jistě režim Třetí říše, ale šly by stejně na pomoc Hitlerovi, jako sloužily Vilémovi II. Ženy turecké se dobrovolně přihlásily k obraně státu. Přejí si také věnovat své služby obraně svého státu. Ženy habešské! Jaká to krásná kapitola v lidských dějinách. Nechtěly válku, bránily se jí, volaly marně ke svědomí všech států a Společnosti národů, ale když byla Habeš napadena, stály okamžitě po boku svých mužů, ač žádný zákon o obraně státu jim to nenařizoval. Ale v srdcích žen leží nepsaný zákon velké lásky k otčině a ten zákon nikdo z našich srdcí nevyrve.

Ženy československé přispěly k brannosti národa dávno před světovou válkou. Československé matky dobře vychovaly své syny k národní revoluci a odboji. Československé ženy zúčastnily se však bojů o svobodu přímo a aktivně. Ženy národně-socialistické již roku 1905 na ohromném projevu nespokojeného českého lidu na Bílé hoře volají do svědomí národa: Žádného krále, žádné království, žádnou cizí dynastii, žádné Habsburky! Republika, svobodná republika jest jediným ideálem českého národa. A když udeřila válka světová a vyvrcholila r. 1918, tu ohromná manifestace pražských žen dala jasně své kredo na vědomí celému národu. Za namířených pušek, děl a strojních pušek cizích nepřátelských pluků volaly národně-socialistické ženy: Budeme bojovati do posledního dechu za vlastní, svobodnou Československou republiku, za Masaryka jako presidenta, kdyby se proti tomu postavil celý svět! A po třetí v historickém roce 1936 hlásíme se pod prapor napadeného a ohroženého státu a dříve než Nejvyšší rada obrany státu, než ministerská rada a parlament projednaly zákon o obraně státu, prohlásily jsme my, národně-socialistické ženy, oficielně svůj úplný souhlas prostřednictvím našich ministrů. Dovolávám se pana ministra nár. obrany, aby přisvědčil na to, co tvrdím. My jsme nečekaly, až bude předložen návrh zákona, my jsme cítily svoji velkou mravní k národní povinnost, abychom se k obraně svého státu přihlásily samy dobrovolně, spontánně a všeobecně.(Potlesk.)

Generální štáb, ministerstvo nár. obrany a president státu rádi vítali naše rozhodnutí, ale ozvaly se kdesi nalevo hlasy: Dejte ženám pokoj s brannou nebo pracovní povinností! Na to odpovídáme: Pánové, to by byl nejšťastnější den našeho života, kdybychom mohly dát nejen svým synům, mužům, bratrům a otcům pokoj, nýbrž celému světu, aby měl pokoj a zaručený věčný mír na věky věků. To by bylo nejkrásnější kredo našeho přesvědčení. Ale dokud hákový kříž vládne v Německu a špionáž křížem krážem prostupuje náš stát, nezbývá než stavěti se pohotově na obranu našeho státu, a nebudeme se ptát, máme-li to prohlásit či ne.

Kdesi napravo se ozvaly hlasy: Učiňte pracovní povinnost československých žen dobrovolnou. Na to odpovídáme: tisíckrát ne! To by potom ženy zámožné, rozmařilé, neochotné, vůbec ženy, které by z války chtěly těžiti, zůstaly pěkně za pecí a miliony čsl. žen z pracujících vrstev by šly dobrovolně pracovat pro svoji vlast. (Tak jest!) Máme-li rovnost lidí v ústavě republiky, rovnost občanů před soudy státu, máme-li rovnost všech u hlasovacích uren, musí platit také v obraně státu v době nebezpečí absolutní rovnoprávnost v plnění povinností pro všechny. Osnova zákona o obraně státu osvobozuje některé občany, hlavně činitele státní a samosprávné, podle §u 68 od služby vojenské nebo pracovní. My ženy koaličních stran státotvorných, pokud jsme poslankyněmi a senátorkami, prohlašujeme slavnostně, že půjdeme do jedné tam, kam nás republika povolá, kdyby bylo třeba. Českoslovenští národní socialisté, pokud jsou členy Národního shromáždění, mohli by být snad zákonem osvobozeni od úkonů pracovních nebo vojenských, ale my ženy ani naši bratří nikdy nepoužijeme tohoto paragrafu, neboť od mravní a vlastenecké povinnosti chránit vlast nikdo na světě nás nemůže osvobodit. (Potlesk.)

Vřele vítáme však ustanovení, že matky nedospělých dětí nebo rodinu čekající budoucí matky nepodléhají pracovní povinnosti ve státě. Vítáme také ustanovení, že by se ženám od 17 do 60 let v době nebezpečí nepřidělovaly práce, ve kterých by byly vystaveny nějaké mravní úhoně anebo na které by svými silami nestačily.

Důležitá jsou také ustanovení osnovy zákona, která se zabývají zásobovacími věcmi státu a ochranou civilního obyvatelstva. Hlava II, § 12 ukládá Nejvyšší radě obrany státu zajištění výživy branné moci i obyvatelstva, zásady cenové státní politiky, plán ochrany civilního obyvatelstva v době útoků, případnou evakuaci, t. j. odsunutí rodin z určitých oblastí a řádnou linii ve výchově občanstva k obraně státu. Konstatuji, že spoluúčast schopných žen při výkladu, výkonu a preventivních zákrocích je nezbytná a podle této osnovy zákona potřebná. Ženy-hospodyně zajímá také živě § 104, který nařizuje v čas potřeby zřízení nejvyššího úřadu hospodářského. § 105 stanoví, že tento nejvyšší úřad hospodářský stanoví ceny denních potřeb. Již v době mírové se musí vykonati všechny přípravy pro tuto dobu. § 108 určuje zřizování poradních sborů hospodářských pro země, okresy a menší obvody. Složení je paritní, deset zaměstnavatelů-výrobců a 10 zaměstnanců-konsumentů. Znovu však musíme reklamovati, aby také účast žen v těchto poradních sborech byla všude respektována. Když povinnosti, tedy také práva zasahovati do těchto životních věcí našich žen-hospodyň.

Vládě připomínáme: 16 let bojujeme my ženy nár. socialistické a podáváme návrhy zákona na zřízení státního úřadu hospodářského, komor spotřebitelů, zemských a okresních hospodářských rad. Mám dojem, že nyní po předložení návrhu základního zákona, který by podobná opatření odůvodnil, dostane se nám ve vládě větší podpory, než tomu bylo doposavád.

Ženy ochotně a rády splní povinnosti na ně vložené. Ženy nár.-socialistické mají však na vládu republiky, generální štáb a Nejvyšší radu obrany státu také vážné požadavky. Obranu státu netvoří jenom pevnosti, letadla, děla a pušky, nýbrž také, a to hlavně, živí českoslovenští lidé, kteří musí tvořiti živou obranu a hradbu tohoto státu. (Potlesk.) Na jejich mravní přípravě, na jejich radostné pohotovosti, ochotnosti a statečnosti všecko záleží. Slavná národní buditelka česká Božena Němcová zvolala před 80 lety: "Na chudých lidech stojí svět." A my dodáváme v dnešní době: Na spokojenosti a lásce pracujícího lidu československého spočívá budoucnost národa a osud našeho státu. Již ve světové válce se ukázalo, že dlouhý hlad a nespokojenost národů prohrála více než prohrané vojenské bitvy. Připravujeme proto obranu státu také zvýšenou starostí o rodiny nezaměstnaných, o rodiny trpících a hladovějících. Víme, že republika za světovou krisi nemůže. Víme, že v době 5 let dala deset miliard na investice, veřejné práce, podpory nezaměstnaných, zlepšení životního osudu rodin atd. Ale nutno říci, že republika musí učiniti ještě rázně jedno: Nutno rozděliti spravedlivěji těžká břemena současné doby. Máme ohromné zásoby pšenice, nenabízejme a neprodávejme ji lacino do ciziny, neničme ji ve skladištích a jinou formou, ale dejme chudým rodinám najísti za levnější peníze a zvýšíme ohromně obranu tohoto státu. (Potlesk.) Máme značné zásoby a přebytky cukru. Nevyvážejme ho lacino do ciziny, nehnojme jím pole a nekrmme znehodnoceným cukrem dobytek, ale dejme dětem chudých rodin pořádnou porci cukru, aby děti netrpěly slabostí kostí a abychom tak připravovali mladé generace na budoucí obranu republiky. (Potlesk.)

Úroda bude letos dobrá. Ceny nesmí býti tak vysoké jako jsou, poněvadž mzdy a platy poklesly; vzájemné vyrovnání hospodářského života musí nastati, vyživovací příspěvky rodinám a vojákům musí býti spravedlivě upraveny. Lichva s denními potřebami v době napětí a mobilisace, zatajování zásob atd. musí býti trestáno jako velezrada. Zisky všech dodavatelů armádních, státních, zemských či obecních musí býti také přísně kritisovány, kontrolovány a zabavovány všude, kde by přesahovaly stanovenou míru nejvýše 4 %.

A nyní několik slov ještě k obraně proti zradě, která náš stát prolíná. Německý stát vždycky vynikal důkladností. Německá říše, když se několikrát připravovala na válku, vždycky se připravovala řadu let předem. Nežli Prušáci přepadli Rakousko, procházeli několik roků jejich špioni pohraniční území Čech a Moravy. Němci si také vytvořili nejlepší vojenskou armádu. Měli nejlepší mapy a plány našich krajů, ale hlavně také jejich propaganda a zrádná činnost pracovala na celé čáře. Než se vrhli Němci v r. 1870 na Francii, bylo Elsasko a Lotrinsko podminováno zradou, propagandou a útoky proti francouzskému státu. A než došlo v r. 1914 k ohromné světové válce, připravovalo se Německo již dlouhou řadu let předem. Zbrojilo na zemi i na moři, ve dne v noci stejně jako nyní, tvořilo ohromné reservoiry válečného materiálu zrovna jako nyní, cvičilo školní děti a mládež ve zbrani zrovna jako nyní. Ale hlavně se mistrovsky připravilo úžasnou měrou na obrovskou špionáž ve všech okolních státech. Francie, Belgie, Srbsko, ale hlavně Rusko bylo zradou a špionáží v pravém slova smyslu podminováno. Němečtí političtí emisaři, tajní diplomaté i řemeslní špioni prolezli ruskou carskou rodinu, ruskou armádu, ruskou byrokracii a ruskou šlechtu veskrz. Ruská carevna, německá princezna, byla dodavatelkou státních a vojenských tajemství ruského státu německému generálnímu štábu a Rasputin jí v tom pomáhal. Ruští generálové zrazovali armádu a vydávali ji na pospas německým útokům tím, že zadržovali munici a válečné potřeby. U mazurských jezer, ale hlavně na Ukrajině, tvořili Němci 20, 30 let před světovou válkou své osady, mlýny a jiné podniky, aby jednou, až se provalí německá armáda, měli své opěrné body připraveny. Na dvorech panovnických i na dvorcích německých kolonistů připravovaly se všechny fáse velkého německého výboje. Říšští Němci jsou mistry ve špionáži, v úžasné propagandě a ve sledování vytčených plánů politických i vojenských. Od 12. listopadu 1918 má reakční imperialismus germánský svůj plán připraven, a pracuje se zase parou: Propaganda, špionáž, velezrada, zastrašování, to jsou zbraně, které od r. 1933 doléhají těžce také na náš stát, na Sársko, Gdánsko i Porýní, nyní i na Rakousko, Litvu a Československo. Radiové stanice bombardují i naše loyální Němce v celém pohraničí svými poplašnými a útočnými nepřátelskými zprávami, špionáž prostupuje okolní ohrožené státy. Domácí i zahraniční zrada postupuje u nás už pomalu docela drze a při tom má tolik smělosti, že chodí ještě žalovati za hranice. Přes naše státní hranice každou chvíli mašírují nějaké čety říšskoněmecké armády, jako by si už vybíraly cesty, kudy jednou německá armáda potáhne. Nad našimi kraji létají obrněná německá letadla, aby mohla fotografovati důležité objekty našeho státu. V našem pohraničí tekou tajemné peníze z propagandy Třetí říše, aby ruinovaly lidi, kteří nemají dosti charakteru, cti a lásky k tomuto státu. Říšskoněmecké vysílačky nám otravují svou propagandou již dlouhou řadu let naše příslušníky. Najatí vrahové z Reichu chodí a zabíjejí u nás volně emigranty, a my marně potom žádáme vydání těchto vrahů k potrestání. Hlasování o volbách v květnu r. 1935 podle zprávy samého ministra dr Spiny prohlašovali naši sudetskoněmečtí vůdcové za hlasování po sárském způsobu. Naše soudy jsou v permanenci. Zrada a špionství řádí jako morová rána. Na dolech, železnicích, v železárnách, na hranicích a ve zbrojovkách zaměstnáno je sta podezřelých lidí; všichni musí rychle ven. Četnictvo, státní policie, finanční stráž, pracují do úpadu, aby zachránili ochranu této republiky. Severní Čechy, Morava, Hlučínsko, Těšínsko i Slovensko jsou podminovány německou, maďarskou a polskou iredentou. Úderné roty Hitlerovy, Henleinova strana, to jsou sloupy propagandy, špionství i zrady pro Třetí říši prováděné na našem území. Pan Henlein byl tak drzý, že hrozil v Londýně, že přijde na nás "náraz zvenčí". Divím se, že nebyl za tento výrok náležitě potrestán.

Henleinovi hitlerčíci pozdravují se slovy: "Přijde čas!" Pánové, ten čas přišel, kdy si naše republika nedá podobné útoky líbit a vyrovná se s každým nepřítelem státu takovým způsobem, že každému musí zajíti chuť. (Potlesk.)

Pan Henlein nás ostouzí v cizině tvrzením, že je veliká bída ve zněmčených krajích u nás. Ano, bída je v leckterých krajích naší republiky, zejména v chudém českém Podkrkonoší atd. Jestliže však trpí němečtí dělníci v pohraničních krajích a jestliže tam také trpí čeští dělníci, horníci a skláři, tak trpí tam především za hříchy německých kapitalistů, německé buržoasie, kteří nejdříve všechen svůj majetek prodělali v marce (Potlesk.) a pak chodí do zahraničí štvát a naříkat, že jim naše republika ubližuje. Zde mám doklad (ukazuje německou říšskou bankovku): jeden haléř naší ceny a vaše miliarda. Dnes to ženete do stejných poměrů. Za chvíli budete litovat, jestliže utopíte i zbytky svého jmění v marce.

Já také jezdím na sever, do České Lípy, Duchcova, Mostu, Ústí nad Labem, Litoměřic atd., všude tam vidíte ohromné paláce, vily, domy, továrny, podniky; komu to patří? Ne státnímu národu československému, nikoliv chudobným dělníkům českým a německým, nýbrž vám, kteří jste zaštítili sudetskoněmeckou zrádnou stranu, a proto se nedivte, že vůči vám nebudeme vůbec nijak přátelsky postupovat.

Včera mluvil jeden z vašich pánů poslanců opravdu zvláštním způsobem. Myslím, že si každý z toho vybral a pochopil, čím byla jeho slova. A jestliže také každou chvíli vystupujete a děláte přednášky o loyalitě, kdybyste zde vystoupili před lavice našich ministrů a začalo všech 44 mužů zpívat "Hej, Slované", tak vám nevěříme. Řeči jsou řeči, a co děláte v pohraničí, to jsou skutky a za ty skutky budeme vás stíhat a trestat a budeme svoji vlast hájiti do posledního člověka. (Posl. dr Peters: Večerní České slovo!) Nikoliv jenom "Večerní České slovo", nýbrž celý národ československý je tohoto mínění a celá sněmovna postaví se také po náš bok, abychom toto vaše velezrádné činění mohli náležité znemožniti.

Vaší prolhané loyalitě nevěříme také. Byla jsem v Ústí n. L. a tam tisíce svědků mně dokazovalo, že před dvěma a půl roky hakenkrajclerský poslanec Krebs na veřejné české manifestaci v Ústí n. L. žádal o slovo a přišel k předsednictvu a chtěl složiti přísahu věrnosti republice. Za půl roku nato utekl do Německa a stal se radou útočné propagandy Třetí říše proti našemu státu v Berlíně a za tři roky nato, v těchto měsících, dal se za naše Němce zvoliti v říši do parlamentu, aby dokumentoval, že také sudetští Němci mají v Berlíně zastoupení. Žádný Jung, Krebs a Schubert a také žádný sudetský Němec nemůže republiku naši v Berlíně zastupovat. To je náš stát a litujeme, že naše zahraniční ministerstvo se spokojilo s pouhou omluvou, že o tom německá vláda nevěděla, že nejsou našimi příslušníky. (Posl. dr Peters: Do toho nám nic není!) Je vám do toho, když jste z jejich ducha zrození, jako jste zrození z ducha Berlína.

Naši ministři, naši poslanci, tisk i celá strana, velká většina národa přes dva roky usilujeme o rozehnání Henleinovy zrádné strany. Sám německý ministr dr Spina učinil výrok, za který ho chcete zažalovat, že jste si to připravovali při volbách jako v saarském hlasování. A němečtí dělníci tisíckrát vám prokáží, že jinak mluvíte zde, a jinak, když jste za větrem. Nesmíte otravovat a štvát německé občany našeho státu. (Výkřiky.) Proto vítám vřele zákon o obraně státu, zákon na ztrestání a ostřejší trestání zrady. Litujeme jen, že oba zákony nepřišly o dva roky dříve, abyste tak nevyrostli a aby vám nenarostl hřebínek tak, jako vám narostl. Nyní může pan Henlein chodit žalovat, kam chce. My si pořádek podle zákonů tohoto státu budeme dělati třeba železnou rukou.

Schvalujeme zvýšenou péči o pohraničí, jak ji rázně požadoval svým zvláštním návrhem zákona náš vůdce, sen. Klofáč, ale všichni hraničáři a národ československý dožadují se na vládě našeho státu zejména stavby opevnění v pohraničních krajích a zvýšené péče o protileteckou obranu.

Pane ministře nár. obrany, apostrofuji vás: Zákon o ochraně civilního obyvatelstva před leteckými útoky je dlouho v této sněmovně odhlasován, prováděcí nařízení k němu však vydáno nebylo. To je byrokratický šlendrián. Musí býti všude větší tempo a rychlejší pohyb. Velmi snažně vás prosím, abyste dbal, když my něco odhlasujeme, aby se to také stalo skutkem.

Žádáme propuštění ze služeb a trestání všech podezřelých cizinců a všech špionů, kteří se potloukají po území našeho státu, přijímání spolehlivých lidí do našich služeb z našeho pohraničí. (Výkřiky. - Místopředseda Onderčo zvoní.) K pohraniční službě u četnictva, státní policie a finanční stráže .. (Výkřiky posl. dr Roscheho.) To je náš stát a my jsme tu původně usedlý národ. Vy, henleinovci, nejste demokratickými občany tohoto státu, nýbrž máte ideologii hakenkrajclerských přivandrovalců z Třetí říše. (Místopředseda Onderčo zvoní.) Trváme, aby se k našim lidem přihlíželo při přijímání nových sil do státní služby v oboru státní ochrany. Zákazy ženění našich diplomatů, důstojníků, gážistů vojenských i státních zaměstnanců s cizinkami; smíšená manželství musí také přijíti pod dozor státu. Československé pluky musí se dáti blíže ke hranicím, opevnit cesty, dráhy a naše průsmyky. Žádným nepřátelským podnikatelům nesmějí se dáti státní, zemské a veřejné dodávky. My penězi republiky nepřátele krmit nebudeme. Zakázat ostře štvaní proti československým živnostníkům v pohraničních krajích. Četnictvo, státní policie a finanční stráž budiž ozbrojena nejenom telefonem a moderními puškami, nýbrž v pohraničí ať dostanou třeba kulomety, aby jejich životy nebyly ohroženy. Do pohraničních obcí musíme dosadit také státní policii a vládní komisaře, aby se i samospráva nestala filiálkou nějaké protistátní agitace. A registrační zákon, pánové, poněvadž nesmějí hlasovat a rozhodovat o tomto státě lidé, kteří s ním necítí, proti němu pracují a bojují.

Přišla doba, kdy falešná sentimentalita musí stranou. Před nejvyšším zákonem obrany svobody, životů a existence 15 mil. obyvatel musí všechno ostatní do pozadí. Německo dalo loňského roku popravit pro špionáž i 4 ženy, a nic se nezastavilo před tímto strašným činem. Polsko dalo provést za 4 roky přes 400 politických exekucí na životě proti těm, kdož ohrožovali polský stát, a Rusko trestá každý útok na svoji bezpečnost třeba i smrtí. Půjdeme-li i my řádně proti nepříteli doma, zmizí nám ona všeobecně prolezlá špionáž, která nás otravuje. A půjde-li demokratická Evropa rázně a statečně proti hákovému kříži, oddychnou si všechny národy a státy. Věříme ve veliké štěstí národů, světový mír, ale bdíme při tom na stráži, poněvadž to doba vyžaduje. Mužové republiky, stoupenci demokracie, uzavřete doma mír, vlast volá o pomoc! Žádné volby r. 1936 nehrozí, nám zbývá jedna jediná volba, posvěcená velkou láskou k vlasti, sjednotit se, bránit se a vytvořit silný demokratický stát se spokojeným lidem, který bude obranou proti každé expansi Třetí říše. (Potlesk. - Výkřiky poslanců sudetskoněmecké strany.)

Hitler v Porýní sjednotil Francii i o volbách, Hitler u hranic a uvnitř našeho státu sjednocuje také náš národ. Až nás jednou budou soudit dějiny, ať se vidí, že jsme dorostli velké osudové odpovědnosti, jakou dnes za současnou dobu přejímáme.

30. dubna ve čtvrtek bude parlament slavnostně hlasovati pro tyto dva základní zákony našeho státu. A 1. máje v pátek dobrovolně, slavnostně odhlasují také oba tyto zákony statisíce pracujících manifestujících lidí z dělnických i inteligentních řad na svých ohromných májových manifestacích. Veliký náš básník Svatopluk Čech volá: "Sláb je jen ten, kdo v sebe ztratil víru, a malým ten, kdo zná jen malý cíl!" My jsme víru v historické své poslání neztratili a my máme veliký, krásný cíl před sebou, býti Evropě, býti světu vzorným státem spravedlivého, demokratického a o lidové vrstvy opřeného státu ve všech budoucích pokoleních. (Potlesk.)

Budeme s hlubokým porozuměním hlasovati pro obě osnovy zákonů, poněvadž znamenají také ohromnou bezpečnost milionů československých rodin, žen a dětí. (Potlesk. - Výkřiky poslanců sudetskoněmecké strany. Posl. Zeminová do lavic poslanců sudetskoněmecké strany): Na vašem povyku nám málo záleží. (Stálé výkřiky. - Místopředseda Onderčo zvoní.)