Místopředseda Langr (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava o státním rozpočtu a finančním zákoně na rok 1936, jakož i o prohlášení ministra financí, učiněném k rozpočtu ve 13. schůzi sněmovny dne 14. listopadu t. r., jest tedy skončena.

Žádám o přečtení podaných doplňovacích návrhů.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Záděra (čte):

Doplňovací návrhy posl. Zápotockého a soudr. k finančnímu zákonu:

1. Za čl. III se vsunuje toto ustanovení:

Na zvýšení státního příplatku k podpoře nezaměstnaných podle gentského systému, na zvýšení a zlepšení přídělů stravovacích lístků, na zvýšení přídělu poukázek na mléko, chléb a na jiné příděly potravin pro nezaměstnané, jakož i na ošacování a na zaplacení nájemného pro nezaměstnané stanoví se z důvodů finanční vyčerpanosti nezaměstnaných a současné drahoty částka 850 milionů Kč. Úhrada této částky bude opatřena výnosem z mimořádné vzestupné daně všech fysických a soukromých osob právnických, vlastnících majetek s hodnotou nad jeden milion Kč. Návrh zákona o této dani bude předložen Národnímu shromáždění."

2. Za čl. XVII se vsunuje toto ustanovení:

V r. 1936 bude přikročeno k první etapě oddlužení malozemědělců, živnostníků a maloobchodníků. Za tím účelem se vláda zmocňuje, aby opatřila peníz až do výše 2.150 milionů Kč z výnosu mimořádné vzestupné daně všech fysických a soukromých osob právnických, vlastnících majetek s hodnotou nad jeden milion Kč; dále z výnosu zvláštní vzestupné daně osob vlastnících více než 100 ha půdy; ze zvláštní daně na jednotkové obchody, filiálky a prodejny továrních podniků, jakož i zabavení zisků továrních a velkoobchodních podniků, plynoucích z dodávek zbraní pro československou armádu i pro armády zahraniční. Příslušné návrhy zákonů budou předloženy Národnímu shromáždění."

3. Za čl. XVIII vsunuje se toto ustanovení:

Vláda se zmocňuje, aby na provádění rozsáhlých veřejných prací opatřila peníz až do výše 4.500 milionů Kč vypsáním investiční půjčky, splatné do 30 let, jejíž upsání by bylo povinné pro fysické i soukromé osoby právnické, vlastnící majetek s hodnotou nad 500.000 Kč. Úmor této investiční půjčky v částce 260,000.000 Kč ročně bude opatřen z výnosu zvláštní daně kartelové, uložené všem podnikům, náležejícím k některému kartelu. Návrh zákona o této investiční půjčce bude předložen Národnímu shromáždění."

4. Za čl. XX vsunuje se toto ustanovení:

Vláda se zmocňuje, aby opatřila peníz až do výše 1000 milionů Kč z výnosu mimořádné vzestupné daně fysických a soukromých osob právnických vlastnících majetek s hodnotou nad jeden milion Kč, jakož i zdaněním zisků zatajených ve stabilisačních fondech a aby tak získané částky použila ke zrušení srážek s požitků státních zaměstnanců, jejichž pensijní základna nepřesahuje 49.800 Kč. Příslušný návrh zákona bude předložen Národnímu shromáždění."

5 a 6. Eventuální doplňovací návrhy posl. Zápotockého a soudr.:

5. První eventuální návrh:

Bude-li náš hlavní návrh na vsunutí článku XX a, za čl. XX zamítnut, navrhujeme, aby za čl. XX bylo vsunuto toto ustanovení:

Vláda se zmocňuje, aby opatřila peníz až do výše 500 milionů Kč z výnosu mimořádné vzestupné daně fysických a soukromých osob právnických, vlastnících majetek s hodnotou nad jeden milion Kč, jakož i zdaněním zisků zatajených ve stabilisačních fondech a aby tak získané částky použila ke zrušení srážek z požitků státních zaměstnanců, jejichž pensijní základna nepřesahuje 49.800 Kč, od 1. července 1936. Příslušný návrh zákona bude předložen Národnímu shromáždění."

6. Druhý eventuální návrh:

Bude-li zamítnut také náš první eventuální návrh, aby za čl. XX byl vsunut článek XX a, navrhujeme, aby za čl. XX bylo vsunuto toto ustanovení:

Vláda se zmocňuje, aby opatřila peníz až do výše 250 milionů Kč z výnosu mimořádné vzestupné daně fysických a soukromých osob právnických, vlastnících majetek s hodnotou nad jeden milion Kč, jakož i zdaněním zisků zatajených ve stabilisačních fondech a aby tak získané částky použila ke zmírnění srážek z požitků státních zaměstnanců, jejichž pensijní základna nepřesahuje 49.800 Kč, od 1. července 1936. Příslušný návrh zákona bude předložen Národnímu shromáždění."

7. Doplňovací návrh posl. Zápotockého a soudr. k finančnímu zákonu:

Za čl. XXI se vsunuje toto ustanovení:

K odbourání drahoty bude v r. 1936 snížena daň z obratu ze 3% na 2 1/2%, bude zrušena daň z masa a snížena daň z cukru o 2 Kč za 1 kg na 70 h; daň z uhlí bude snížena o 50%. Ušlé příjmy, vzešlé provedením těchto opatření státní pokladně budou nahrazeny energickým vymáháním daňových nedoplatků u bohatých osob a zabavením kapitálu vyvezeného za hranice. Příslušné návrhy zákonů budou předloženy Národnímu shromáždění."

Místopředseda Langr (zvoní): Přerušuji schůzi do 14. hodiny. (Schůze přerušena ve 12 hod. 52 min. - opět zahájena ve 2 hod. 10 min. odpol.)

Předseda (zvoní): Zahajuji přerušenou schůzi.

Budeme pokračovati v jednání o prvém odstavci pořadu, jímž jest:

Dávám slovo k doslovu panu zpravodaji výboru rozpočtového posl. Remešovi.

Zpravodaj posl. Remeš: Slavná sněmovno! Přistupujeme k zakončení rozpočtového jednání. Mně zbývá zrekapitulovati debatu generální a speciální a zhodnotiti jejich kvalitu. Poslouchal jsem jak debatu generální, tak také debatu speciální. Pokud jsem nemohl býti osobně účasten jednání, pročetl jsem všechny řeči zde pronesené a mohu po zralém uvážení v plném vědomí odpovědnosti prohlásit, že debata o rozpočtu, a to jak ve své hlavní části, tak ve svých podrobnostech byla zcela na výši doby a takového druhu, že parlament, který ji absolvoval, může býti na ní hrdý. Poslouchal jsem debaty rozpočtové od počátku samostatnosti našeho státu a smím říci, že debata letošní liší se od debat z prvých dob popřevratových přímo diametrálně a je neobyčejným pokrokem proti dřívějším dobám. Absolvovaná debata byla skvělým vysvědčením parlamentu a posílením demokratického parlamentarismu. Mluví-li se nebo píše-li se o úpadku parlamentu a parlamentarismu, myslím, že ti, kteří takto o parlamentu a parlamentarismu smýšlejí, nemají žádného důvodu pro takovéto mínění, vyslechli-li formu a hodnotu jednání naší sněmovny o rozpočtu na r. 1936.

V rozpočtové debatě jsou zjevny dvě markantní linie. Především je to linie demokracie, která v této době byla mimořádně vyzvednuta a tím nezvratně prokázáno, že demokracie vnikla hluboko do základů myšlení všech těch, kdož jsou odpovědni za tento stát.

Druhou význačnou linií rozpočtového jednání lze nazvat nový směr v určení naší hospodářské politiky, která se odkloňuje velmi citelně od dosavadní liberalistické výrobní soustavy. Parlament osvědčil v této debatě nejen svou oprávněnost, nýbrž také svou schopnost života. Kdo měl příležitost sledovat rozpočtové debaty po převratu v prvních letech života našeho státu a srovná je se způsobem debaty poslední, vidí ten ohromný rozdíl. Všichni bez rozdílu, musím konstatovat, ať příslušníci většinových stran či stoupenci oposice, uvědomovali si vážnost doby a odpovědnost za ni. Těžká doba vleklé krise vtiskla také této debatě svůj ráz. Mluvím-li o pokroku proti dřívějším dobám, myslím, že jsem k tomu oprávněn, uvážíme-li, jakých scén bývali jsme svědky při projednávání rozpočtů v letech 1921, 1922, 1923. Srovnáme-li tyto doby s klidným způsobem jednání současného, vidíme ohromný rozdíl. Vidíme jej zejména, uvědomíme-li si, s jakou pozorností byla sledována řeč premiéra vlády, jaké presenci se těšila, jaké závěry z celého jednání byly činěny. Uvážíme-li, že i strany orthodoxně oposiční, které soustavně a důsledně zamítaly státní rozpočty, prohlásily, že budou hlasovat aspoň pro některé kapitoly státního rozpočtu, seznáme, jak veliký obrat to znamená a do jaké míry máme zde co činit s jiným poměrem a jiným stanoviskem těchto stran vůči státu. Prohlášení předsedy vlády bylo velmi živě a příznivě komentováno nejen příslušníky vládní majority, nýbrž také stoupenci téměř všech oposičních stran.

V debatě byly proneseny stížnosti do rychlého projednávání rozpočtu. Byli to zejména pp. posl. Srba, Esterházy a Slavíček a posledně pan posl. Zápotocký, kteří se zmínili, že rozpočet projednává se poměrně velmi rychle. Není sporu, že jak výbor rozpočtový, tak také plénum sněmovny zdolaly debaty o rozpočtu poměrně velmi rychle v době krátké. Bylo si stěžováno, že rozpočet byl předložen sněmovně pozdě. Není pochyby, že sněmovna dostala rozpočet na r. 1936 s velikým opožděním. Konstatoval jsem to jak ve výboru, tak také v úvodním slově, když jsem podával zprávu o jednání výboru rozpočtového. Jestliže někdo trpěl touto rychlostí jednání a jestliže někdo měl poměrně velmi málo času na přípravu a prostudování rozpočtu, který obsahuje asi 4000 stran samých čísel, pak to byli především členové rozpočtového výboru, kteří ještě nad to musili obstarávat úkoly referentů třeba několika kapitol.

Smím jistě vysloviti přání a apelovati na vládu, aby rozpočet pokud je to technicky vůbec v lidské moci, předkládala tak, aby mohl býti vyřízen klidně, bez zvláštního spěchu, ústavní cestou včas a nemuselo býti saháno ke zkracování jednání v žádné formě a také ne k rozpočtovému provisoriu.

Příčiny letošního zpoždění jsou známy. Jednání o snížení úrokové míry z kreditu i debetu, které si vyžadovalo jak v ministerstvu financí, tak i ve vládě poměrně velmi mnoho času a způsobilo vzhledem ke své důležitosti a významu, vzhledem k velikému zásahu, který se dotýká nejen veškerých hospodářských složek našeho života, nýbrž také výstavby rozmanitých zařízení veřejných, sociálně pojišťovacích, peněžních atd., určitý průtah. Jedině tyto okolnosti také omlouvají, že rozpočet letos je vyřizován s určitým urychlením. Přesto však nebylo ani ve výboru, ani v plenu sněmovny užito ustanovení jednacího řádu o omezení řečnické doby. Sněmovna uložila si sama s ohledem na význam vyřízení rozpočtu včas povinnost a ukáznila se tou měrou, že mohla v nezkráceném řízení vyříditi jak ve výboru, tak v plenu sněmovny rozpočet včas.

Rozpočtu bylo vytýkáno, že nebylo provedeno změn. Noviny psaly o tom, že v rozpočtu se nehne ani pětníkem a že tedy sněmovna má přijmouti rozpočet tak, jak jej vláda předložila.

Pan posl. inž. Schwarz ve své řeči zdůrazňoval, že parlamentarism se opírá zejména o právo povolovati rozpočet, ale právo, které se nevykonává, zahyne... V dalších vývodech pak dovozoval, že rozpočet je fiktivní.

Pokud jde o formální stránku věci, chtěl bych poznamenat k vývodům p. posl. Schwarze, že parlament se nevzdává svého práva měnit. Parlament má větší právo, může nejen měnit rozpočet, nýbrž i jej zamítnout, neschválit. Parlament prokázal... (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid!

Zpravodaj posl. Remeš (pokračuje):...že tohoto svého práva užíti dovedl. Paní a páni poslanci, kteří byli členy sněmovny v posledním parlamentním období, vědí velmi dobře, že právě loňského roku parlament měnil rozpočet, a to nejen rozpočet, nýbrž i finanční zákon, důkaz to, že se toho svého práva nevzdává.

V debatě a také v mé zprávě bylo poukázáno, že tentokráte parlament vykonával vliv na rozpočtová čísla, a to prostřednictvím výboru parlamentní úsporné a kontrolní komise. Úsporný výbor byl nejen ve stálém kontaktu s rozpočtovou sekcí ministerstva financí, nýbrž zúčastnil se i jednání o výši jednotlivých položek, které do rozpočtu mají nebo nemají býti zařazeny. V tomto směru uplatnil v tomto jednání plné právo parlamentu, takže parlament není zde stavěn na vedlejší kolej a používán toliko jako mechanický stroj k tomu, aby formálně rozpočet odhlasoval a dal mu své placet.

Pan posl. Schwarz se pozastavoval také nad tím, že členové vládní majority mluví o rozpočtu kriticky. No, myslím, že to není minus, nýbrž plus demokracie. Správně v tomto směru odpověděl p. posl. Rechcígl, který řečníkovi namítl, že je vlastností opravdové demokracie, užívá-li svého práva ke kritice i tehdy, když kritiku provádí o státním rozpočtu příslušníci majority. Bylo by smutné, kdyby poslanec majority neměl míti právo a brala se mu možnost vysloviti své mínění, mínění svého klubu, své strany o tom, jak se dívá na tu nebo onu položku rozpočtovou, na tu neb onu potřebu a na tu neb onu úhradu nacházející se v rozpočtu. To je přednost demokracie, dává-li při své odpovědnosti nejen právo, nýbrž přímo přikazuje svým příslušníkům, aby se kriticky vyslovili o tom, co dělá vláda, co dělá státní administrace, úřednictvo atd. Tedy není to minus, nýbrž plus naší demokracie.

V rozpočtové debatě byla pronesena velká řada stížností, směřujících k tomu, že rozpočet nehonoruje tu nebo onu potřebu hospodářskou, kulturní nebo sociální. Není pochyby, že rozpočet nemůže a nemohl - při poměrech, v kterých se hospodářství národní a státní nachází - plně krýti všechno to, co by bylo potřebou obyvatelstva a co namnoze příslušné resorty státní správy také vyjádřily, žel však nemohlo to plně dojíti vyjádření v rozpočtových číslech, musíme-li počítati s tím, že prostředky, které získáváme ke krytí rozpočtových a státních nákladů, jsou zde omezeny tíživostí hospodářské situace, a národnímu hospodářství můžeme naložiti v této době jenom tolik, co ono unese.

Řekli jsme si už několikráte velmi určitě a jasně, že to, co nyní stát na národním hospodářství požaduje, je už tak nad jeho síly, a není možno pro nejbližší budoucnost v tomto směru požadavky přepínati. V debatě bylo uváděno, že tolik rozmanitých požadavků nemohlo býti splněno a že těch požadavků bylo velmi mnoho. Ano, těch požadavků bylo velmi mnoho, ale možností k hrazení nákladů, s těmito požadavky spojených, bylo tak málo.

Správně řekl v debatě pan předseda rozpočtového výboru, že rozpočet nejsou mrtvé číslice. Potvrzuji to, ano, rozpočet nepředstavuje mrtvá čísla. Za každým tím domněle mrtvým číslem stojí nějaká živá bytost, celá skupina bytostí, a tyto mají na rozpočtových číslech živý zájem, neboť tato čísla dotýkají se častokráte velmi citelně jejich života, jejich hospodářského, sociálního i kulturního postavení, ať už jsou to číslice příjmové, nebo výdajové.

Pokud se mluvilo o tom, že rozpočet po stránce úhradové je příliš optimistický, dovolte mi jenom připomenouti to, co jsem zde řekl a co řekli také někteří jiní pánové: Žijeme v mimořádných poměrech, kdy všechny výpočty selhávají a kdy není možno spolehlivě na cifrách rok do předu budovati. Rozpočet je toliko plánem hospodářským, v jehož hranicích mají resorty státní správy hospodařiti. V jeho hranicích mají vydávati a v jeho příjmových hranicích se očekávají také příslušné výsledky zdrojů příjmových, které jsou v rozpočtu obsaženy.

Je nesporno, že v mimořádných poměrech může skončiti výsledek hospodaření jinak, než jak byl hospodářským plánem, kterým je rozpočet, předpokládán. To se nám stalo několikráte a může se nám to ještě přihoditi. Ovšem nemohli bychom potřebovati, aby z tohoto mimořádného, přechodného stavu se stalo pravidlo. To by pak pochopitelně stát nebyl s to vydržeti.

Pokud jde o příjmy, obsažené v návrhu státního rozpočtu na r. 1935, nejsou preliminovány přepjatě a při trochu snesitelných poměrech bylo by možno jich dosáhnouti. Ovšem poměry současné doby jsou proti poměrům z let 1925 až 1929 velmi citelně změněny k horšímu, jednak úbytkem a vysýcháním příjmových pramenů, na druhé straně pak povinnostmi, kterých stát v normálních dobách nemá a jež zatěžují jeho hospodářství přechodně v dobách těžkých.

Pan kol. dr. Mayr-Harting prohlásil v debatě, že občanské většině se svého času dařilo zabrániti schodkům, a že od r. 1929 se dostáváme stále do horší situace, že se sice předkládá aktivní rozpočet, ale závěrky ukazují schodky. Dovozoval, že se z této okolnosti dá neupřímnost budgetování snadno dokázati. K vývodům pana kol. Mayr-Hartinga bych chtěl říci, že léta 1925 až 1929 byla léta plných egyptských hrnců pro náš stát. Prožívali jsme léta hospodářské konjunktury, kdy státní daně vynášely daleko více nežli bylo preliminováno, a byli jsme tehdy ještě s to dotovati zvláštní fond, do něhož byly odváděny přebytky vykázané nad pět procent většího daňového výnosu, jichž mělo býti používáno ke konsolidaci přechodného stát. dluhu. Kdyby v letech, které máme právě za sebou, vládla v tomto státě nevím jaká většina nebo menšina, a kdyby se vládlo diktátorsky, není nikdo s to, za okolností a předpokladů, které jsou zde pro státní hospodářství dány, uvésti rovnováhu mezi příjmy a výdaji do pořádku. Za všech okolností by vyplynula neshoda, i kdyby státní hospodářství spravoval sebelepší hospodář. Snažíme se, abychom do rozpočtu číselně omezeného vtěsnali všechny naše potřeby a všechny nároky obyvatelstva, které ono klade do státního hospodářství za to, že ku státu koná ve formě placení daní a dávek svoje povinnosti.