Vážení pánové, já s tohoto místa vřele cítím povinnost, abych se ujal dělnických a zřízeneckých odborových organisací, které v těchto dobách vykonávají veliký kus nenáročné a záslužné práce. Vyplácejí-li podpory v nezaměstnanosti, snaží se, aby ve státě zachován byl klid, dělají všechno, co dělat mohou k udržení klidu a pořádku a nezaslouží si, aby tato jejich ušlechtilá snaha byla zlehčována nebo aby se stávaly středem nenávistných útoků a kampaní.

Poslední novelisace zákona o státním příplatku k podporám v nezaměstnanosti nebyla šťastná. Byla provedena proti naší vůli. Nepřinese to, co přinést měla, poněvadž zejména v oborech práce, kde jsou zaměstnáni muži, ženy i dospělé děti, v praksi téměř není možno, aby se dodržoval zákonitý předpis. Proto po této stránce příslušné odborové organisace podaly návrh kompetentnímu ministerstvu soc. péče, aby došlo ke zjednodušení výplaty podpor podle t. zv. gentského systému. Toto zjednodušení by nestálo státní pokladnu nic, ale byl by zaveden pořádek, po kterém dělnické odborové organisace státotvorné volají. Věřím, že při iniciativnosti p. ministra soc. péče se to podaří a že se stane konečně snad skutkem požadavek seriosních a odpovědných odborových organisací, aby zjednodušeny byly výplaty podpor v nezaměstnanosti.

Vedle podpor v nezaměstnanosti, které vyplácejí příslušné odborové organisace, jsou ještě pomocné akce, kterými se vychází vstříc nezaměstnaným, kteří z různých důvodů nemají nároku na podporu v nezaměstnanosti podle zákona o státním příplatku k podpoře v nezaměstnanosti. Mám na mysli jen dvě akce, t. zv. akci chlebovou a akci bramborovou, o nichž bych chtěl říci po praktických zkušenostech několik slov.

Vláda republiky Československé jistě sledovala dobrý a humánní cíl, když se rozhodla dáti 60 mil. Kč na tyto vedlejší pomocné akce pro nezaměstnané. V praxi jsme se bohužel stali svědky, že každý nemá v nejtěžší době takový ušlechtilý cíl před očima jako vláda republiky. Snad všichni poslanci dostali od poslanců sudetoněmecké strany zásilku bochníku chleba, kterou doprovázel přípis, v němž se nám poslancům oznamovalo, jaký chléb dostávají nezaměstnaní v severních oblastech našeho státu. Když jsme tento chléb rozkrojili a prohlédli, byli jsme skutečně překvapeni, a všichni musíme loyálně a pravdivě doznat, že tento chléb, který nám byl poslán jako ukázka, nebyl naprosto poživatelný. Každým z nás muselo otřásti vědomí, že tento chléb byl přidělen nezaměstnaným, zejména jejich dětem, jako potravina. Ovšem chtěl bych uvésti na pravou míru tvrzení pp. kolegů ze sudetoněmecké strany, jakoby tento chléb dostávali jen němečtí nezaměstnaní, neboť tento chléb dostávali i čeští nezaměstnaní dělníci a jejich rodiny.

Apeluji na ministerstvo soc. péče, aby každý takový případ úžasného zneužívání lidské bídy, který by se objevil, byl trestně stíhán, aby tak bylo potíráno to strašné kšeftaření s lidskou bídou a aby takový hyenismus byl exemplárně potrestán. (Výborně!)

Další důvod ke stížnosti mám, pokud se týče akce bramborové. Vím, že v řadě okresů brambory, které byly dávány nezaměstnaným, byly jakž takž k jídlu, ale mám také doklady - do soc. politického výboru jsem přinesl krabici takových brambor - že určití páni velkostatkáři za dobré státní peníze místo dobrých brambor dali nezaměstnaným 50% brambor zkažených, zapařených, shnilých, k požívání naprosto nezpůsobilých. (Slyšte!) Upozornil jsem p. ministra soc. péče na tento strašný zjev a jsem velmi rád. že pan ministr, když to odsoudil celý soc. politický výbor, dal příkaz všem okresním úřadům, aby každé vadné brambory byly pozastaveny a nesvědomitým velkostatkářům bez náhrady vráceny. Pokud se týče těchto pomocných akcí, jménem čsl. strany nár. socialistické prohlašuji, že jsme pro setrvání na těchto akcích, aby byly dále podnikány a nad to ještě rozšířeny a prohloubeny.

A nyní, slavná sněmovno, několik slov o organisování práce. Nám je jasno, že podpory v nezaměstnanosti jsou nutným zlem, a klademe váhu především na to, aby se nezaměstnaným opatřila práce a zase práce, po které oni tolik volají. A tu velmi vítám prohlášení pana předsedy vlády, který mluvil o tom, že v určitých výrobních odvětvích bude provedena syndikalisace výroby, bude proveden zásah do dosavadního anarchického stavu a bude na docela jiném podkladě stavěna hospodářská základna výrobní a odbytová některých našich průmyslových úseků, zejména některých našich průmyslů exportních. Nám je známo, že některé průmyslové odbory jsou přímo zralé k syndikalisaci výrobní a odbytové, zejména je to sklo a textil. A já bych byl rád, aby právě v době přítomné tento zásah. toto regulované státní hospodářství co nejdříve se stalo skutkem.

Vidíme, jak blahodárně se osvědčuje zásah státní na příklad při právní závaznosti kolektivních smluv. Já jsem, slavná sněmovno, z oboru průmyslové výroby, který je snad nejtížeji postižen nezaměstnaností. Je to průmysl textilní. Tam jsou poměry již tak daleko, že je nebezpečí, nestane-li se náprava v tom významném průmyslovém odvětví, že stojíme před jeho úplným zánikem, zkázou, a před touto zkázou stojí také více než 300.000 dělníků na tento průmysl svou výživou odkázaných. Šli jsme my, zástupci dělnictva, i zástupci pokrokových průmyslníků a volali jsme po tom, aby byla provedena právní závaznost kolektivních smluv v textilním průmyslu. Děkuji s tohoto místa všem pánům členům naší vlády, kteří se postavili za tento požadavek a kteří svým souhlasem umožnili, že právní závaznost kolektivních smluv v textilním průmyslu byla zákonem stanovena a že se začíná uplatňovat. Naše dosavadní zkušenosti jsou velmi slibné a dobré. Přes 60 politických okresů je již zahrnuto pod právní závaznost kolektivní smlouvy v textilu. Byli jsme až překvapeni, za jakých poměrů přímo úžasných pracoval dělník na horách, tam v těch vískách, po rozpadlých mlýnech, stodolách a chalupách. Za 60 hodin týdně si takový dělník vydělával také jen 11 až 15 Kč. Mnozí páni zaměstnavatelé se nestyděli dát tuto žebráckou almužnu svému dělníkovi! Když se provedla právní závaznost, tu mnozí z nich se postavili proti a organisovali odpor. Díky bohu, tento odpor nebyl jim téměř nic platný, přes jejich hlavy šla a jde právní závaznost kolektivních smluv a oni dnes, aby vyrovnali onu disparitu mzdovou, která zabíjela nejenom dělnictvo, nýbrž i průmysl a seriosního podnikatele, musí zvyšovat mzdy až o 80% svému dělnictvu, aby tato mzda odpovídala platné kolektivní smlouvě.

Na druhé straně vidíme, že řada pokrokových zaměstnavatelů vítá toto opatření a solidárně s námi prohlašuje, že na tomto prvním kroku nemůžeme zůstati stát, že je nutno dělati další opatření rázu organisačního, aby to, co bylo dříve, nikdy více se nestalo a aby záměrné státní regulování hospodářství dosavadní trosky, které zde jsou, soustředilo a probudilo k novému, dalšímu, a bohdá také lepšímu hospodářskému životu.

A tak, slavná sněmovno, jako máme dnes právní závaznost kolektivních smluv v textilním průmyslu, tak voláme po tom, aby ve všech oborech práce byla provedena takováto právní závaznost kolektivních smluv, a to co nejdříve. (Potlesk. - Předsednictví převzal místopředseda Taub.) Chceme, aby lidská a dělnická práce měla ochranu, a to zejména ochranu zákonnou. (Výborně! - Potlesk.)

Máme akci, která se dotýká také nezaměstnaných, a to t. zv. státní stravovací akci. Slavná sněmovno! Bylo by dobře, aby každý člen tohoto domu si spočítal, kolik stojí státní stravovací akce státní pokladnu, a pak aby si každý z vás položil otázku, jak v tom kterém vašem volebním kraji se státní stravovací akce osvědčuje. A my, bohužel. vidíme, že i této státní stravovací akce někde je zneužíváno (Tak jest!) právě těmi pány starosty, kteří jsou proti této státní stravovací akci.

Státní stravovací akce poskytuje nezaměstnaným 10 až 20 korunový lístek na jeden týden. Za 10 až 20 Kč týdně se dá velmi těžko žíti. Ale máme mnoho rodin, které mají tento jediný příjem a z něhož jsou živy.

Místní sociální komise obecní dají návrh k soupisu všech chudáků okresnímu úřadu, a na těchto okresních úřadech nejsou mnohdy lidé, kteří by patřili do řad socialistických. Aspoň já neznám ani jednoho vedoucího činitele okresního úřadu, který by nosil legitimaci některé socialistické státotvorné strany.

Tím více se může věřiti, že tito okresní hejtmani nepřipisují položky, aby zemský úřad a ministerstvo soc. péče daly více, než kolik žádají obce. A tu po návrhu okresních úřadů zabývá se tím jak ministerstvo soc. péče, tak zejména také presidium zemského úřadu v Praze, pokud se jedná o zemi Českou a pokud máme zjištěna konkretní fakta a doklady. A zde konstatuji, že se mně zdá, že je nedůstojno pro ministerstvo soc. péče, aby bylo jaksi korigováno neodpovědným byrokratem, kolik se kam má dáti a nemá dáti lístků ze státní stravovací akce. (Tak jest!) Myslím, že to správné není, poněvadž ministerstvo soc. péče nemůže býti obviněno, že by zbytečně mrhalo státními penězi. A proč právě ministerstvo soc. péče má míti nad sebou dozor někoho, kdo škrtá a dělá změny? Tak, prosím, se stalo, že poslední období pro státní stravovací akci do 1. prosince tento pán na zemském úřadu v Praze, aniž znal skutečné poměry, aniž znal ony kraje hospodářské bídy, hospodářských hřbitovů, sedl si za zelený stůl a seškrtal návrh místních sociálních komisí, návrh okresních úřadů, návrh ministerstva soc. péče někde více než o polovinu: skoro o tři miliony Kč seškrtal žádaný příděl na lístky ze státní stravovací akce. V této věci. poněvadž je to postup nemožný, nesociální, a já bych řekl s tohoto místa, nespravedlivý, musili jsme podati interpelaci na pana ministra vnitra. ví-li o tom, jak si počíná jeho podřízený úředník a jaké následky z toho mohou vzejíti.

Slavná sněmovno! Když ten nezaměstnaný dělník nedostane ani těch 10 Kč za týden, kdo se může divit, že se ocitá na ulici, že se stává předmětem těch, kteří nemají zájem na tom, aby byl klid a pořádek v tomto státě zachován? Kdo se diví potom, že může dojíti k věcem, ke kterým by za normálních poměrů nedošlo? Proto znajíce tento nesprávný postup zemského úřadu přibíjíme jej zde na pranýř a žádáme, aby se co nejdříve v této věci stala náprava. (Výborně!)

Slavná sněmovno! Chtěl bych se zmíniti ještě o dvou věcech při kapitole sociální péče. Jde o komise pro domáckou práci, jde o živnostenskou inspekci a zprostředkování práce. Máme obvodní a ústřední komise pro domáckou práci. Domácky pracující dělník je dnes v dnešní těžké době nejvíce vykořisťovaným člověkem. Zde mají býti a jsou zřizovány obvodní komise pro domáckou práci podle povahy povolání a ústřední komise, které mají tu kompetenci a pravomoc, že mohou vyhlásiti sjednaný ceník, a tento sjednaný ceník aspoň minimální mzdy je právně platný a závazný. To je všecko velmi hezké, zákon na to dává právo; některé obvodní komise i ústřední komise pracují, některé bohužel spí spánkem spravedlivých. Ale v praxi, tam, kde se pracuje, máme také smutné zkušenosti, na které bych chtěl upozornit. Na Českomoravské vysočině, tam, kde se po domácku zpracovávají koberce, žinilové šály, kde se dělají záclony atd., tam se touto výrobou živí více než 10.000 lidí. Tam ve schůzi obvodové komise pro domáckou práci stanoven byl mzdový ceník, který byl úředně vyhlášen a který také správně platil. Zjistili jsme, že řada pánů z Českomoravské vysočiny, faktorů, zaměstnavatelů, nedodržuje tento ceník, a učinili jsme udání na kompetentní úřad. Zjistili jsme. že okresní úřad v Chrudimi po dvojí urgenci nadiktoval těmto nesvědomitým zaměstnavatelům pokutu 5 až 10 tisíc Kč, ale zaměstnavatel se odvolal k zemskému úřadu a zemský úřad buď pokutu snížil na polovinu anebo ji škrtl úplně. To je zase jedna záslužná činnost zemského úřadu, který by měl dbát, aby takové dohody o mzdách v domáckém průmyslu byly dodržovány. Ale tímto způsobem a touto taktikou se naprosto ztrácí, co venku jest vybudováno a uděláno. Je to opětovný doklad nesociálního postupu zemského úřadu. Žádáme, aby zemský úřad respektoval usnesení obvodní komise pro domáckou práci, usnesení ústřední komise pro domáckou práci, aby sjednané ceníky byly dodržovány a zaměstnavatelé. kteří je nedodržují, aby byli potrestáni. (Výborně!)

Pokud se týče živnostenské inspekce, přesvědčili jsme se. a stále voláme, jak nedostatečně vybavena je naše živnostenská inspekce a jak malou a nedostatečnou má pravomoc. Na horách se pracuje na výsměch všem zákonům, které tu odhlasováváme. Tam na horách desetitisíce lidí nevědí, co je to zákon o placené dovolené, co je to ustanovení občanského zákona, tam se nezná osmihodinová pracovní doba, ač v celém světě je tendence na zkrácení pracovní doby na 40 nebo pod 40 hodin týdně. Tam se pracuje ve dne v noci, v neděli. ve svátek, pracovní doba tam není žádná. Zákony sociálně politické tam neplatí, tam si s těmi lidmi zaměstnavatel dělá co chce, O ně jakých hygienických a zdravotních opatřeních se tam nedá mluvit. Proč je to? Je to proto. poněvadž třeba za 10 let tam nemůže přijíti živnostenský inspektor do podniku, aby vykonal živnostenskou inspekci, aby zaměstnavatele poučil, jaké má zákonité povinnosti, co má dělat a co ne. Proto voláme dnes s tohoto místa velmi naléhavě, aby naše živnostenská inspekce byla prohloubena, rozšířena, vybavena větší pravomocí než dosud, aby ti, kteří potřebují sociální ochrany ve svém pracovním procesu co nejvíce - dělníci - byli chráněni, aby se nemohlo stávati, čeho jsme dnes u nás bohužel svědky a což je pro nás jako stát pokrokový velmi a velmi zarmucující.

Nakonec několik slov ke zprostředkování práce. Slavná sněmovno! Mluvíme-li o nezaměstnanosti, mluvíme-li o veliké armádě, která marně chodí po ulicích měst a venkova a marně domáhá se práce, je nutno zdůraznit, že tu máme velikou mezeru a nebude-li vyplněn a, že se poměry zlepšiti nemohou. Dnes zaměstnavatel béře si do práce každého, koho chce. Nedívá se na délku jeho nezaměstnanosti, nedívá se na jeho sociální a hospodářskou potřebnost, nedívá se na nic, vezme si dělníka do práce, a bohužel mnohokráte jen s podmínkou, že bude v té organisaci, ve které je jeho zaměstnavatel. Dnešní stav je stavem strašným, kdy se úžasně uplatňuje teror bohatých a kapitálově silných. Z našeho pohraničního území pánové z řad sudetoněmeckých poslanců snášejí doklady o nezaměstnanosti v severních Čechách. Prosím, musím konstatovati. i když vím, že v těchto oblastech je německé dělnictvo nezaměstnané, že tam české dělnictvo a český úředník trpí dvojnásobně. Trpí proto, poněvadž německé radnice, které jsou v rukou pánů henleinovských stoupenců, a němečtí zaměstnavatelé nevezmou do práce českého dělníka, českého člověka. Vezmeme-li Trutnov, vezmeme-li Broumov, Vrchlabí, Hostinné atd., můžeme prokázati. že ani podniky, které dostávají státní dodávky, které jsou tudíž odkázány na stát, nerespektují to, aby přijímaly českého úředníka, českého dělníka, českého zřízence do práce, nýbrž vždycky a za všech okolností dávají přednost svým politickým přátelům z řad úředníků, dělníků, zřízenců atd.

To je stav nadále naprosto nemožný a neudržitelný. Z venkova se nám hlásí veliká vlna teroru, ve městě je totéž, v pohraničí také. Jsme toho názoru, že dosavadní stav je neudržitelný. Na pracích nouzových, na státních dodávkách pracují lidé, kteří toho vůbec nepotřebují, ale ti, kteří toho potřebují, se do práce dostati nemohou. (Hlasy: To je celá soustava!) Prosím, to je celá soustava, a právě je nutno tuto soustavu změniti, poněvadž dosavadní soustava je nám všem krajně nebezpečná. Jsme toho názoru, a voláme po tom důrazně, aby co nejdříve byl sněmovnou schválen zákon o řádném zprostředkování práce, které by se dělo úředně bez nátlaku politického a podle potřebnosti. Ten, kdo je dlouho nezaměstnaný, ten, který má početnou rodinu, který je vyčerpán hospodářsky až do dna, by měl přednost při přijetí do práce před tím, který hospodářsky a existenčně má o sebe postaráno. Chceme, aby tu byla spravedlnost při přijímání dělníků do práce, aby nemohlo dojíti k teroru, ke kupování duší, a to ani k teroru nacionálnímu, ani k teroru sociálnímu a hospodářskému.

Po té stránce tedy voláme po zprostředkování práce, ovšem ne tak, jak je připravována osnova, že po první tři dny má zaměstnavatel právo, aby volně si vzal, koho bude chtít, a teprve po třech dnech má se obrátiti na příslušnou okresní zprostředkovatelnu práce anebo ústav práce. Za tři dny si dnes může vzíti každý do práce statisíce lidí, bude-li chtíti, poněvadž jsou ti lidé na ulicích a k disposici každému. Chceme proto spravedlnost, objektivitu a chceme, aby každý poctivý nezaměstnaný měl v tomto demokratickém státě právo na práci. (Potlesk.)

Řekl jsem jen několik slov a několik poznámek o kapitole ministerstva soc. péče v čase mně omezeném, co my, českoslovenští nár. socialisté, chceme, aby se, zejména pokud jde o nezaměstnané, do budoucna stalo skutkem. Končím tím, že my, nár. socialisté českoslovenští, budeme nejen pro rozpočet hlasovati, nýbrž že budeme pana ministra soc. péče v jeho práci loyálně vždycky podporovati. Očekáváme na druhé straně, že těchto několik našich námětů se stane předmětem jednání a že opravdu budou realisovány. Vycházíme z názoru, že v dnešní těžké době péče o nezaměstnané není jen záležitostí nezaměstnaných, nýbrž záležitostí celého národa a celého státu. (Potlesk.)